Sněženka farní Zpravodaj farnosti Panny Marie Sněžné v Praze
Drazí čtenáři Sněženky,
čas se ani o prázdninách nezastaví, naopak, uteče až příliš rychle. Je potřeba
tuto darovanou dobu využít co nejlépe, abychom, pokud to jde, mohli naplno
prožít nejrůznější události, na které si v budoucnu rádi zavzpomínáme. A je
dobré, když všechny tyto okamžiky budeme žít v přítomnosti Boží. Čekají nás
(především cestovatele) kolony na silnicích, někteří se možná ocitneme
v nemocnici, možná nám nevyjdou plány, které jsme si předsevzali. Nemálo
dětí dostane nechtěnou sádru, což jim, k jejich smutku, zhatí účast na mnoha
zábavných aktivitách. A proto vám ze srdce přeji celé prázdniny bez úrazů
a nemocí.
Když se přesto něco nepodaří, věřte, že On nás nikdy neopouští a bude stále
s vámi. Prosím, vezměte ve svém srdci Krista všude a do všeho, co se vás týká.
Přeji požehnaný čas!
Váš br. Filip
Ročník XXIV. Červenec–srpen 2018
2
PRÁZDNINY VE FARNOSTI
Pro aktuální informace sledujte, prosím, nástěnku a ohlášky.
Změna bohoslužeb a provozu fary v červenci a srpnu Během letních prázdnin v červenci a srpnu nebudou ranní mše svaté v 7.00
hodin a nebude nedělní mše svatá pro rodiny s dětmi v 10.15 hodin (bude opět
až 2. 9.). Zpovědní pohotovost bude pouze dopoledne od 9.00 do 12.00 hodin.
Hodiny pro veřejnost na faře budou pouze v pátek od 9.00 do 11.30 hodin.
Na státní svátky 5. a 6. 7. se nezpovídá ani nebudou úřední hodiny.
Svátek Panny Marie Andělské Na čtvrtek 2. srpna připadne svátek Panny Marie Andělské z Porciunkule. Ve
františkánském klášteře v Hájku u Prahy bude v 18.00 hod. mše svatá, kterou
slouží P. Michal František Pometlo OFM.
Pouť V našem kostele budeme mít poutní slavnost v neděli 5. srpna, v památný
den Posvěcení římské baziliky Panny Marie Větší – Santa Maria Maggiore.
Druhé jméno této baziliky je bazilika Panny Marie Sněžné.
Pondělí 6. srpna svátek Proměnění Páně.
Sobota 11. srpna svátek svaté Kláry.
Středa 15. srpna slavnost Nanebevzetí Panny Marie.
S PŘEDSTIHEM INFORMUJEME
Slavnostní předání relikvie bl. Odorika z Pordenone,
„Oldřicha Čecha“ Večerní mše sv. u Panny Marie Sněžné 11. září 2018 v 18.00 bude korunou
dosavadních kontaktů, které v poslední době měla česká františkánská
provincie a klášter Panny Marie Sněžné s rodištěm velké postavy středověkého
cestovatelství a misionářství, blahoslaveného Odorika z Pordenone. Návštěva
_____________________________________________________
Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červenec–srpen 2018 3
italských poutníků z Pordenone se uskuteční u příležitosti 700. výročí počátku
Odorikovy cesty na Východ a účastní se jí se starostou i zástupci města
a diecéze. Při liturgii bude českým františkánům slavnostně předána relikvie
bl. Odorika, který se tak symbolicky vrátí do země svých pravděpodobných
kořenů. A to v době, kdy se blíží k závěru proces jeho svatořečení, jehož se,
doufejme, brzy dočkáme.
Právě na periferii města Pordenone se někdy
v letech 1280–86 narodil Odorik, v jednom
rukopisu nazván „Čech z Furlánska“. Byl totiž
zřejmě potomek českého vojáka, který s oddíly
krále Přemysla Otakara II. pobýval v severní
Itálii, včetně Pordenone, kde zůstal nastálo.
Odorik vstoupil v blízkém Udine do
františkánského řádu a byl vysvěcen na kněze.
Svou první misijní cestu podnikl do severního
Tatarska, ale slavným se stalo jeho písemné
zachycení druhé misijní cesty do „východních
krajů“ v letech 1318–30. Při ní navštívil Indii,
Indonésii, snad Tibet, a především Čínu v době
rozkvětu tehdejší mocné říše. Po svém návratu
zachytil zážitky z cest textově a nedlouho poté
roku 1331 zemřel.
Novodobé intenzivnější kontakty
českých františkánů s rodištěm Odorika
začaly v roce 2005 u příležitosti příprav
výstavy v ambitu kláštera Panny Marie
Sněžné s názvem Tibet. Po stopách
bl. Odorika z Pordenone 1328–1954.
Následovala další setkání i s natočením
dokumentu ČT2 o bl. Odorikovi v roce
2007 (https://zkrat.it/odorik-pordenone-
-ct). Pordenone má však z 20. století
i další zajímavé vazby k Čechám. Desítky
let zde žil a pak i zemřel P. Ivo Císař,
český kněz známý i publikačně. A ve
svém italském exilu sem za totality
pravidelně jezdil i pan biskup Škarvada
a nacházel zde útočiště.
4
V úterý 11. září, po mši sv. s předáním relikvie, bude bezprostředně následovat
ještě přednáška známého italského historika Franka Cardiniho právě
o bl. Odorikovi. Velká skupina italských poutníků stráví v Praze tři dny a bude
pokračovat do Vídně, tentokrát po stopách dalšího mimořádného krajana, také
z františkánské rodiny, kapucína bl. Marka z Aviana, který měl velký podíl na
úspěšné obraně Vídně při obléhání Turky roku 1683.
Br. Regalát
OHLÉDNUTÍ
Rodinný Hájek 2018 Rok se s rokem sešel a byl tu opět čas na společně strávený víkend rodinek
z naší farnosti zvaný Rodinný Hájek. Jaký, že letos byl? V mnoha věcech nový
a přesto stejný. Báječný!!
Zúčastnilo se 17 rodin s dětmi, šest františkánských bratří a dva psi, takže
účast více než hojná. Je skvělé vidět, že se každý rok přidá někdo nový.
V pátek jsme se v podvečer sjížděli do Hájku v očekávání, že to budou skvělé
dny. A byly! Páteční počasí vyšlo moc pěkně, a tak jsme při táboráku zůstali
přes půlnoc v družném hovoru o všem možném. Pár odolných postavilo stany,
nejodolnější chlapci spali pod širákem s hvězdným nebem na dosah.
_____________________________________________________
Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červenec–srpen 2018 5
V sobotu se v 11 hodin slavila poutní mše svatá, na kterou dorazili poutníci.
Přidali jsme ruce k dílu a s bratry a hájeckými pomocnicemi připravili, co bylo
třeba. Menší děti ještě stihly procházku po hájecké poutní cestě. Mši sloužili
bratr Jakub, Vianney, Filip a Eliáš. Jelikož všichni slavili životní výročí
(narozeniny, Vianney dokonce 30 let kněžství), všem se na závěr mše přálo
a bylo moc hezké vidět bratry jako skutečnou rodinu. Po společném obědě
a kafíčku jsme se dali do práce v lese. Lenka s Magdou připravily pro děti
velmi podařenou bojovku, při které se plnily různé úkoly a na konci je čekal
sladký poklad. Zkuste si třeba, jak těžké je trefit se korálkem na konci
rybářského prutu do hrdla láhve. 😊 Potom začalo pršet. Ale ani to nás
nevyvedlo z míry. Místo táboráku jsme grilovali v ambitech, zpívali písně,
Boni vyprávěl humorné historky ze svého skautského života, které všichni
poslouchali s nastraženýma ušima a smáli se a smáli. Vyprávělo se vážně
i nevážně…
Neděli jsme zahájili mší svatou, přijeli naši milí Kvíčalovi, oslavili jsme
jedno životní jubileum, bratr Boni pro nás připravil povídání o františkánské
spiritualitě a rozjížděli jsme se k domovům okolo 16. hodiny s tím, že se
těšíme co nejdřív na viděnou! Díky všem za pomoc při organizaci, Lídě
a Karlovi P. za úžasný guláš a veškerou péči o vaření, které nasytilo jak velké,
tak malé, v neposlední řadě také bratrům, že nám věnovali svůj čas a prostor.
Tak zase za rok, přátelé!
Magda Komárková a Ivana Vitoulová
Koncert „dva sbory“ „Váš kostel je úžasný, zpívalo se nám krásně, děkujeme…“
V neděli 17. června v 15 hodin se rozezněl prostor kostela Panny Marie Sněžné
sakrální hudbou v provedení dvou pěveckých těles: pěveckého sboru Orfej
(sbormistr Jan Svejkovský) a smíšeného sboru Jitro (sbormistr Jan Fajfr).
Pěvecký spolek Orfej provedl skladby autorů od 16. století po současnost.
Smíšený sbor Jitro uvedl převážně díla skladatelů 20. století.
Na závěr mimořádného koncertu zazpívaly oba sbory současně, posluchače
doslova nadchly třemi úžasnými skladbami, z nichž si především Alleluja
(R. Thompson, 1899–1984) a Laudetur Jesus Christus (B. M. Černohorský,
1684–1742) vysloužily ovace ve stoje. Oba sbory provádějí duchovní i světské
skladby a capella, i když se nevyhýbají ani spolupráci s instrumentálními
tělesy.
6
Výtěžek dobrovolného vstupného věnovali umělci na stavbu nových varhan
pro náš chrám.
Více o obou sborech na: www.orfej.cz a www.smisenysbor.cz
Autor fotografie: Jan Kundrt
OKÉNKO DO HISTORIE NAŠEHO KOSTELA
Martin Dostál OFM
Okna
Původní gotická okna byla řešena v přelomu vrcholného a pozdního období
tohoto stavebního slohu. Kamenická ozdobná výplň s katedrálním výplňovým
sklem se nedochovala. Po zřícení klenby a příchodu řádu Menších bratří
františkánů proběhla rekonstrukce.
_____________________________________________________
Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červenec–srpen 2018 7
Produktem renesanční přestavby jsou okenní kružby, v chrámu řešeny
mechanickými kruhy nad spodními lomenými oblouky. Kružby byly vloženy
pod původní vyšší zaklenutí gotických oken, která byla ve spodní části
zazděna. Lze si představit, nakolik tento zásah zhoršil světelné podmínky
interiéru a ubral na jeho působivosti, která spočívala v maximálním prolomení
stěn okny, zasahujícími od jednoho pilíře k druhému.
Severní průčelí obsahuje pozoruhodné zbytky středověké výstavby. Okna měla
světlou výšku cca 23 m. V dnešní podobě mají okna na podélných stranách
světlou výšku zhruba poloviční (11,5 m na jižní straně). Okna ve svých
ostěních mají nejednotnou profilaci, což lze pozorovat z bezprostřední
blízkosti v severním prostoru na půdě. Profilace oken závěru obsahuje oblouky,
stejně jako ve třech polích podélné části přilehlých polygonů. Zbývající okna
mají prostá okosení s výžlabky a ústupky.
Sedile
Roku 1927 bylo v sousedství hlavního oltáře nalezeno gotické sedile s krásně
vypracovanými hlavicemi – tehdy již velmi sešlými. Při některé z předchozích
úprav bylo vše, co vystupovalo z hlavní zdi, otlučeno. Nalezly se také zbytky
freskové malby. Omítka stěny i kamenné článkování byly zbaveny všech
nátěrů a nalezena původní, hladká renesanční omítka v úplně dobrém stavu.
Sedile je obdélná, se třemi trojlistými kružbami sbíhajícími na dvě střední
konsoly pokryté pozoruhodnými plastikami a nadpřirozenými tvory –
příšerami. Profilace je tvořena střídáním výžlabků, oblouku a hrušky při
krajích s listovými hlavicemi. Listy jsou řešeny ve dvou vrstvách nad sebou,
kadeřené, zasazené na kalichu v podstatě s tradičním prstencem, vytáhlém na
vnějším obvodu do úzkého pásku. Nahoře je deska značně prostá, se
zešikmeným límcem a rovněž šikmou horní plochou. Také toto sedile, obdobně
jako přípory, postrádá spodní ukončení, které spočívá (je skryto) hluboko
v násypu dodatečně zvýšené úrovně o cca 190 cm.
(pokračování příště)
8
EKUMENICKÉ OKÉNKO (6. ČÁST)
Mapa církví – protestanté II. Bonaventura Ondřej Čapek OFM
V minulém díle jsme si prošli protestantské církve, které jsou na pravé části
spektra. V tomto díle se budeme věnovat protestantským církvím nalevo, tedy
takovým, které nemají veliký důraz na hierarchii, tradici a eucharistii.
Prvním uskupením, které se pohybuje ještě ve středu našeho pomyslného
spektra, jsou metodistické církve. Vznikly v Anglii v 18. století zásluhou
bratří Wesleyových. Oficiální anglikánská církev již málo oslovovala široké
vrstvy, a právě bratři Wesleyové našli metodu, jak má evangelium žít prostý
člověk. V Británii nebyli příliš tolerováni, takže jich mnoho emigrovalo do
USA, kde se později silně rozšířili a koncem 19. století dokonce tvořili většinu
obyvatelstva. V Česku se k nim hlásí asi 2 000 věřících.
Jak jste si všimli, u každé církve se snažím uvádět počet členů. Ukazatel je to
sice důležitý, ale bylo by chybou jej nějak významně přecenit. Právě metodisté
se sice v ČR nemohou pochlubit nijak velikou členskou základnou, přesto jde
o církev živou, aktivní a s mnoha mladými.
_____________________________________________________
Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červenec–srpen 2018 9
Další významnou církví jsou adventisté. Ti vznikli v polovině 19. století,
celosvětově mají 20 mil. členů a v ČR se k nim hlásí asi 8 000 věřících. Jsou
známi svojí radikalitou. Na rozdíl od drtivé většiny křesťanů nesvětí neděli, ale
sobotu. Nejedí nečisté pokrmy (např. vepřové maso) a zakazují alkohol. Jejich
nejznámějším českým členem je úspěšný architekt Radim Passer.
Velice významnou větví křesťanství jsou pak baptistické církve. Ty se
oddělily od anglikánské církve1 začátkem 17. století a dnes mají světově
necelých 100 miliónů členů. Velmi významná je jejich přítomnost v USA, kde
mají 16 mil. členů (mezi nimi např. Bill Clinton, Britney Spears, Johnny Cash,
aj.) V České republice se k nim počítá 3 000 členů. Jak název napovídá,
baptisté kladou důraz na křest. Jejich nauka tvrdí, že člověk nemůže být
pokřtěn jako nemluvně, ale že křtu musí předcházet osobní vyznání víry
v Ježíše. Z tohoto důvodu neuznávají křty udělené v dětství, což působí veliký
problém v ekumenickém dialogu. Baptisté se snaží žít nezávisle na státní
struktuře. Že to nejsou planá slova, potvrdili v roce 2014, kdy se v ČR zřekli
svých restitučních nároků ve výši 200 mil Kč.
Velmi slavnou minulost má naše církev Jednota bratrská. Vznikla působením
Petra Chelčického v 15. století. V druhé polovině 16. století zásluhou jejich
biskupa Jana Blahoslava se zrodil vynikající překlad Písma z originálních textů
do českého jazyka: Bible Kralická. Po Bílé Hoře byli příslušníci Jednoty
vyhnáni spolu s ostatními nekatolíky do exilu a jejich poslední biskup Jan
Ámos Komenský sepisuje roku 1650 Kšaft umírající matky Jednoty bratrské.
Roku 1722 však zakládá hrabě Nikolaus von Zinzendorf křesťanské městečko
Ochranov (Herrnhut), kde se hlásí k odkazu Jednoty a tím ji de facto křísí
z mrtvých. Zinzendorfova jednota se díky misiím rozšířila po celém světě.
Dnes je tedy Moravian Church (jak se Jednotě říká mezinárodně) nejvíce
rozšířena v Tanzánii, kde má tato „Moravská“ církev asi 800 tis. členů,
zatímco v domovské Moravě jich má paradoxně asi jen 200 (v celé ČR asi
2 000).
Dále uveďme, že existují skupiny polokřesťanské. Jsou jimi společnosti, které
nevyznávají Trojici. Jde zejména o Svědky Jehovovy, Mormony a Armádu
Spásy. Někteří ekumenikové zahrnují do těchto výčtů i Židy, jakožto společný
kořen veškerého křesťanstva (tak i zde vytištěné schéma).
1 K tomuto oddělení došlo v Holandsku. Možná proto na zde vytištěném schématu jsou
znázorněni jako odnož kalvínské reformy.
10
Ve století dvacátém pak přišel fenomén letničních církví. Jde o hnutí tak
bohaté a široké, že mu budeme věnovat samostatný článek v příštím čísle.
Na závěr ještě malý vtípek:
Na mostě stojí na zábradlí sebevrah a odhodlává se ke skoku. Přiběhne k němu
jakýsi člověk a snaží se mu to rozmluvit:
– Počkej, neskákej!
– Proč ne? Už nemám pro co žít.
– Jak to? Je přece tolik věcí, které dávají životu smysl.
– Například?
– No, třeba... Jsi věřící, nebo ateista?
– Věřící.
– Já taky!
– A jsi křesťan, žid, muslim, nebo něco jiného?
– Křesťan.
– Já taky! A jsi katolík, nebo protestant?
– Protestant.
– Já taky! A jsi presbyterián, nebo baptista?
– Baptista.
– Já taky! A jsi z Původní baptistické církve, nebo z Reformované baptistické
církve?
– Z Reformované.
– Já taky! A jsi z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista,
nebo z Reformované baptistické církve našeho Spasitele Ježíše Krista?
– Z Reformované baptistické církve našeho Pána Ježíše Krista.
– Já taky!
– A jsi z reformy z roku 1875, nebo z reformy z roku 1884?
– Z roku 1884.
– Hm… Tak si skoč, ty mizernej heretiku!
(pokračování příště)
K ZAMYŠLENÍ O prázdninách nás k usebrání mohou inspirovat dvě data. 26. července si
připomínáme rodiče Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Annu, 15. srpna pak
Slavnost Nanebevzetí Panny Marie. Jako podklad k úvahám jsme vybrali dva
_____________________________________________________
Zpravodaj farnosti u Panny Marie Sněžné v Praze – červenec–srpen 2018 11
úryvky z promluv papeže Františka, které pronesl v roce 2013 v Brazilském Riu
de Janeiru.
(…) Modlitba Anděl Páně nám připomíná zářnou událost, která proměnila
lidské dějiny – událost vtělení, jíž se Boží Syn stal člověkem v Ježíši
z Nazareta.
Dnes církev vzpomíná na rodiče Panny Marie a prarodiče Pána Ježíše –
svatého Jáchyma a svatou Annu. V jejich domě spatřila světlo světa Panna
Maria, počatá bez poskvrny prvotního hříchu; v jejich domě vyrostla,
doprovázená jejich láskou a vírou; v jejich domě se naučila naslouchat
Hospodinu a následovat jeho vůli. (…) Rodina má neocenitelnou hodnotu jako
výsostné místo pro předávání víry. (…) V Brazílii i v jiných zemích se den
svatých Jáchyma a Anny slaví jako den dědečků a babiček. (…) Dokument
z Aparecidy uvádí: „Děti a prarodiče tvoří budoucnost národů; děti proto, že
v nich jdou dějiny kupředu, prarodiče, protože předávají svou životní
zkušenost a moudrost“ (č. 447).
– – –
(…) Neposkvrněná Panna Maria se za nás přimlouvá v nebi jako dobrá matka,
která opatruje svoje děti. Maria nás učí svým životem, co znamená být
učedníkem-misionářem. Pokaždé, když se modlíme Anděl Páně,
upamatováváme se na událost, která navždy změnila lidské dějiny. Když anděl
Gabriel zvěstoval Marii, že se stala Matkou Ježíše, Spasitele, svěřila se Bohu,
aniž chápala plný význam tohoto povoláni, a odpověděla: „Jsem služebnice
Páně; ať se mi stane podle tvého slova“ (Lk 1,38). Co však učinila hned
potom? Jakmile přijala Milost stát se matkou vtěleného Slova, nenechala si
tento dar pro sebe, ale cítila za něj odpovědnost. Vyšla ze svého domu
a spěchala na pomoc své příbuzné Alžbětě, která ji potřebovala (srov. Lk 2,38–
39), učinila skutek lásky a konkrétní služby, nesouc Ježíše ve svém lůně.
A udělala to bez prodlení!
To je náš vzor, drazí přátelé. Ta, která dostala od Boha nejcennější dar,
odpovídá nejprve tím, že se vydává na cestu, aby sloužila a nesla Krista.
Prosme Matku Boží, aby pomáhala také nám darovat radost z Krista našim
příbuzným, našim druhům, našim přátelům a všem ostatním. Stojí to za to!
Vyjít, vydat se odvážně a velkodušně na cestu, aby se každý muž i žena mohli
setkat s Pánem.
(Papež František: Prosím o přátelský dialog, IKAR 2013, str. 64 a 121)
12
P. Bonaventura v Hájku (viz str. 4)
* * *
Fara: Jungmannovo náměstí 18, Praha 1, [email protected], tel.: 222 246 243
Farář: P. Filip Jan Rathouský OFM
Farní vikář: P. Bonaventura Ondřej Čapek OFM
Hodiny pro veřejnost: Pá 9–11.30.
Aktuální informace najdete na internetu: www.pms.ofm.cz
________________________________________________________ Redakce Sněženky: Alena a Zdeněk Bohdaneckých, tel: 604 238 059, [email protected]
Uzávěrka příštího čísla je 20. 8. 2018. Tisk: Rychlotisk, Jungmannova 3, Praha 1
Náklady na vytištění jednoho čísla farního zpravodaje jsou 8 Kč. Neprodejné.
Dobrovolné příspěvky vhazujte do pokladničky v kostele.