Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD53Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sadyregistrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/21.2581

Autor: Marcela BudinskáDatum: Duben 2012Ročník: 6.Vzdělávací oblast: Člověk a přírodaVzdělávací obor / předmět: PřírodopisTematický okruh: ZoologieTéma: PavouciAutorství: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Marcela Budinská

Použitá literatura: Mgr. Věra Čabradová, RNDr. František Hasch, Mgr. Jaroslav Sejpka, Mgr. Ivana Vaněčková, PŘÍRODOPIS 6 učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia, vydalo nakladatelství Fraus, Plzeň 2003

Tento výukový materiál vznikl v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

ČLENOVCI nejpočetnější skupina živočichů

• PAVOUKOVCI – pavouci, sekáči, roztoči, štíři• KORÝŠI• VZDUŠNICOVCI – mnohonožky, stonožky,

hmyz

• PAVOUKOVCIPAVOUCI

SEKÁČI

ROZTOČI

ŠTÍŘI

PAVOUCI

• zadeček• stopka• hlavohruď• končetiny

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Pavouci

Stavba těla pavouků

• HLAVOHRUĎ• Klepítka - k přijímání potravy. Do kořisti vstříkne

jedovatou tekutinu, která hmyz usmrtí. Pak do těla vypustí trávicí šťávy a potrava se začne rozkládat –MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ

• Makadla – hmat, u samečků k přenášení spermií

• Oči• Kráčivé končetiny – 4 páry (8 nohou)

• ZADEČEK• Snovací bradavky – vylučují na vzduchu

tuhnoucí tekutinu - vlákno

Význam pavoučích vláken:

• 1. Snování pavučin na chytání kořisti• 2. Pohyb – spouštění z výšky• 3. Obal na vajíčka – kokon• 4. Úkryt• 5. Ukládání vzduchu u vodních pavouků –

vodouch stříbřitý

Vodouch stříbřitý

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Vodouch_st%C5%99%C3%ADb%C5%99it%C3%BD

Křižák obecný

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Araneus_diadematus_(Gartenkreuzspinne_mit_Wespe).jpg

Mají charakteristickou kresbu na zadečku – kříž.Dospělý samec si u nepřede síť, neloví, veškerý čas tráví vyhledáváním partnerky. Když se mu podaří objevit síť dospělé samice, upřede k jejímu okraji vlastní vlákno, které mu poslouží jako komunikační prostředek - brnká na ni jako na strunu a přenáší zvukové vibrace na partnerčinu síť. Pokud je dostatečně „zručný“, podaří se mu partnerku přesvědčit, aby se přiblížila k jeho vláknu. Posléze dochází k páření, které se obvykle několikrát opakuje. Námluvy velmi často končí zabitím samce. Mláďata se líhnou na jaře z vajíček, která nakladla samice na podzim. Dospívají až další rok na jaře. Samice hynou po nakladení vajec. Dožívají se asi 3 let.

Pokoutník domácí

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Katnik_domowy_Tegenaria_domestica2.jpg

Samice dosahuje délky těla něco kolem 11 mm, ale se svýma dlouhýma nohama vypadá mnohem větší. Dožívá se několika let. Živí se hmyzem, hlavně mouchami. Samice zavěšuje svůj kulovitý kokon s vajíčky na pavučiny a maskuje ho kousíčky omítky. Je jedovatý, ale pro člověka nepředstavuje nebezpečí. V zimním období vyhledávají tmavá místa,skrytá pohledu a vylezou až na jaře po prvním oteplení.

Běžník kopretinový

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Misumena.vatia.beute.wespe.1771.jpg

Běžník kopretinový číhá na svou kořist většinou na květech rostlin, může se ale vyskytovat i na listech. Své zbarvení obvykle přizpůsobuje barvě podkladu - tento proces se uskutečňuje na základě přesunu tělesných pigmentů hlouběji do těla. Této barevné proměny, která je řízena zrakem běžníka, je schopná jenom samice, přičemž tento proces trvá několik dní, než je zcela dokončen.

Sklípkan

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tarantula_IMG_9229g.JPG

Při obraně nejdříve zaujme obranné postavení - vzpřímí hlavohruď a roztáhne klepítka. Pokud toto nepřítele neodradí, rychle se na něj vrhne a silně ho udeří. Pokud ani toto nezapůsobí, vrhne se na nepřítele opět a tentokrát již s jedovatým kousnutím. Pro člověka je kousnutí sice velmi bolestivé, ale ne smrtelně nebezpečné.Nejnebezpečnější jsou rody z Asie a Afriky.Ty jsou zdraví nebezpečné.Ostatní sklípkani mají jed neškodný

Snovačka jedovatá

• http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Black_Widow_11-06.jpg

I přes její malou velikost je její jed velmi účinný a patří mezi jeden z nejúčinnějších u pavouků (bývá dokonce označován za silnější než jed chřestýšů, kober nebo korálovců). Podobně jako u mnohých jedovatých pavouků nemá přitom příliš silné a velká klepítka. V případě kousnutí od dospělé samice se nám do kůže dostane až jeden milimetr z celé jedné chelicery, přičemž se nám do těla dostane tak vysoká dávka jedu schopná k usmrcení. Výrazně menší samci mají i menší jedovou účinnost a v případě kousnutí od samce nám většinou smrt nehrozí, ale objevují se vážné a nepříjemné zdravotní problémy, které bývají zvláště výrazné u starších lidí a dětí.

Vytvoř správné dvojice:

• KOKON• OBOJETNÍK• MIMOTĚLNÍ TRÁVENÍ• KRÁČIVÉ NOHY• STOPKA• SNOVACÍ BRADAVKY

• POTRAVA SE ROZKLÁDÁ MIMO TĚLO• HERMAFRODIT• OBAL NA VAJÍČKA• VLÁKNO• 8• PROPOJENÍ ZADEČKU S

HLAVOHRUDÍ

Poskládej názvy pavouků:

• KÍNTUOKOP• TURANELTA• VAČONSAK• LÍPANKSK• BĚKÍNŽ

• POKOUTNÍK• TARANTULE• SNOVAČKA• SKLÍPKAN• BĚŽNÍK