Post on 23-Aug-2020
transcript
Lednicko – valtický areál
Management plán památky
světového kulturního a přírodního dědictví
UNESCO
aktualizovaná verze
31.12.2012 se zapracovanými připomínkami členů MOPS pro LVA
Projekt je financován z programu MK ČR „Podpora pro památky UNESCO“
Tento projekt byl podpořen společností MND a.s., Hodonín,
v rámci grantového programu Energie z přírody 2012
2
Úvodem, cíle a potřebnost zpracování Management Planu.
Když jsme se v závěru roku 2011 zamýšleli nad patnáctiletým výročím slavnostního
zápisu Lednicko-valtického areálu (LVA) na Seznam památek světového kulturního
a přírodního dědictví UNESCO, vzpomněli jsme i na slavnostní náladu všech, kteří se přímo
či nepřímo o tento úspěch naší kulturní diplomacie zasloužili. Vždyť se oficiálně prokázala
mezinárodní výjimečnosti této krajiny! LVA byl zařazen mezi několik nejkrásnějších
kulturních krajin světa, které svým významem oprávněně tvoří základ společného světového
kulturního dědictví. Jen málo ze zasvěcených odborníků si ale tehdy uvědomovalo, jak velkou
odpovědnost na sebe zároveň Česká republika převzala. Logo UNESCO a světového dědictví
totiž představuje především morální ocenění. Daleko důležitější ale je, že spolu se zápisem
na Seznam památek světového dědictví se Česká republika zavázala, že o takto vysoce
oceněný kulturní statek bude náležitě pečovat, aby jej zachovala, chránila a rozvíjela pro věky
budoucí a to v zájmu celého světa.
Abychom mohli předmět ochrany a péče účinně chránit, musíme jej dokonale poznat.
V současné době má LVA největší myslitelnou hodnotu jen jako celistvý krajinný systém,
tvořený přírodními a kulturními hodnotami, ale pouze v úzkém sepětí s lidskými krajinnými
aktivitami všeho druhu. Jen když porozumíme složitým souvislostem vývoje krajinných
ekosystémů, vývoji lidské společnosti a krajinných profesí a pochopíme trend vývoje potřeb
lidské ekumeny do budoucna, můžeme odvodit a zdůvodnit potřebu zachování a ochrany
některých důležitých prvků v krajině. K tomu všemu je třeba vytvořit přijatelnou vizi pro
LVA jako celek v horizontu minimálně 50 roků a k ní směřující koncepci a pravidla, které
budou občany a všemi relevantními subjekty v LVA akceptovány.
Toto vše je hlavním cílem Management plánu LVA (MP LVA). Management plán je
povinnou písemnou součástí nominační dokumentace této památky UNESCO. Přímým
zadavatelem vypracování prvního MP LVA byl až v roce 2006 Krajský úřad Jihomoravského
kraje (KÚ JMK) podle usnesení Mezioborové skupiny pro LVA na jaře roku 2006. Na
základě výsledků výběrového řízení, vypsaného KÚ JMK byla vybrána Biosférická rezervace
Dolní Morava, obecně prospěšná společnost, (OPS), která MP LVA zpracovala ve dvou
etapách. Po provedených oponenturách byl schválen a jeho platnost se začala odvíjet 27. 12.
2007.
Jeho naplňování však není snadnou záležitostí. Je potřebné, aby byla vytvořena a
udržována příznivá společenská atmosféra, ve které bude dostatek vůle na sdělení a vstřebání
důležitých informací, výměnu odborných argumentů a přijetí řady pravidel, která budou
důležitá pro zachování všech hodnot v LVA. Jedině to bude předpokladem pro zachování
LVA jako trvalé položky v Seznamu památek světového dědictví. Být v této exkluzivní
skupině znamená být schopni obhájit členství při pravidelných přísných kontrolách ze strany
orgánů UNESCO. Je třeba založit systém pravidel a preventivních opatření, pozitivně
motivovat všechny zúčastněné na co nejlepším stavu památky a nepřipustit žádné ohrožující
faktory, které by ve svém nejhorším důsledku vedly k vyškrtnutí LVA ze Seznamu.
Význam dobrého managementu LVA je naprosto nezbytným předpokladem rozvoje
cestovního ruchu jako rozhodujícího rozvojového faktoru celého regionu. I proto byla
vyvinuta v roce 2011 úspěšná snaha, aby ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR byly
formou grantového příspěvku z programu Záchrana památek UNESCO zajištěny finanční
prostředky na potřebnou aktualizaci MP LVA a na jeho uvedení do běžného života celé
oblasti LVA. Všichni si zřejmě již uvědomují, že v celosvětové soutěži o nejlukrativnější
turistické destinace hraje velkou roli právě zařazení na prestižní Seznam památek UNESCO a
3
jeho dobré spravování. Stejně tak je dnes již zřejmé, že je nutné vybudovat kvalitní turistickou
infrastrukturu s logistickým zázemím na úrovni světových standardů. Není problémem turisty
do této oblasti nalákat. Důležité je být připraveni na zájem, který ale musí být uspokojen
i nabízenými programy a komplexním zázemím, od ubytování a stravování počínaje
a několikadenními turistickými programy konče. Letiště v Brně, ve Vídni i v Bratislavě jsou
připravena ročně přijmout miliony návštěvníků. Kdy bude připraven LVA?
Součástí aktualizovaného Management plánu LVA je i návrh na fungování
ustanoveného Site-Managera LVA (SM) - koordinátora, který bude odpovědný za naplňování
Management plánu LVA, za jeho aktualizace a hlavně za implementaci v samosprávě, státní
správě i v běžném životě všech občanů i subjektů LVA v propojení na jasně popsanou a
uplatňovanou roli Mezioborové pracovní skupiny pro LVA (MOPS). Cílem této aktivity
"zdola" je vytvořit základ pro vybudování pozic Management plánu LVA a koordinátora
LVA jako morální autority, která nezávisle, objektivně, na základě odborných argumentů,
v pozitivní atmosféře hledání konsensu k naplnění přijatelné společné vize přispěje
k všeobecnému vnímání univerzálních hodnot kulturní krajiny LVA. Jedině takto lze vytvořit
pocit společně sdílené odpovědnosti za správu tohoto veřejného statku jako součásti
světového dědictví - kulturní výbavy světové civilizace.
23. 12. 2011 a 28.12.2012
Jan Vybíral, ředitel BR Dolní Morava, o. p. s.
4
Resumé
Co je to Management Plan?
Management Plan je dokument, který by měl být zpracován pro všechny památky Světového
dědictví UNESCO. Slouží dalšímu rozvoji území. Management Plan není produktem, ale
procesem, jehož by se měli aktivně zúčastnit všichni nositelé rozhodujících kompetencí v
daném místě. Výsledkem Management Planu je vytvoření a realizace souhrnu projektů
směřujících k regeneraci, pravidelné údržbě a využití památky zapsané na Seznam světového
dědictví.
What is a Management Plan?
A Management Plan is a document which should be drawn up for all UNESCO World
Heritage Sites. It provides a strategy for further development of a particular site. A
Management Plan is not a product but a process in which all stakeholders in the given area
should actively participate. Its result is the design and implementation of projects intended to
regenerate, regularly maintain and use the listed property.
Co je cílem Management Planu? Management Plan by měl být nástrojem aktivního řízení změn památky UNESCO. Hlavním
jeho smyslem je popsat a komentovat všechny souvislosti zabezpečující existenci a rozvoj
památky pro další časová období. Je žádoucí přiznat také nedostatky a naznačit směry,
způsoby a časové možnosti jejich odstranění. Plán je tvořen ve prospěch Lednicko -
valtického areálu a veškeré jeho části musí sledovat zájem o jeho uchování, regeneraci a
prezentaci. Cíle Management Planu jsou definovány tak, aby byla zajištěna ucelená ochrana a
péče o komponovanou krajinu spolu se stavebními památkami a přírodními hodnotami území.
Péče o lokalitu je definována systémem právních předpisů, jež jsou vzájemně provázány,
vzájemně se respektují a vytvářejí podmínky pro uchování všech funkcí a hodnot.
What is the aim of a Management Plan?
Management Plan should be a tool for active management of a UNESCO World Heritage
Site. Its primary purpose is to describe and comment the complex contextual requirements
safeguarding the existence and development of the property in the future. It is advisable that it
acknowledges possible deficiencies and outlines ways and time allowance for their removal.
The Plan is designed to benefit the Lednice-Valtice Cultural Landscape, World Heritage Site,
and all its parts must strive to protect, conserve and present the property. The objectives of
the Management Plan are defined in a way which ensures a complex protection and
management of the cultural landscape, along with its architectural and natural monuments.
The management of the site is defined by a system of legal regulations which are
interconnected, respect each other and create conditions for preservation of the site’s
functions and values in their complexity.
5
Předkládaná I. fáze aktualizovaného Management Planu 2012 zahajuje širší multidisciplinární
práci na koncepci řízení Lednicko – valtického areálu, památky světového dědictví. Toto
řízení musí zaručit, aby v současnosti ani budoucnosti nebyla oslabena mimořádná
univerzální hodnota památky a ta mohla být v adekvátním stavu předána dalším generacím.
The presented Stage I of the updated Management Plan 2012 launches wider multi-
disciplinary work on management of the Lednice-Valtice Cultural Landscape, World Heritage
Site. The management system must ensure effective protection of the outstanding universal
value of the site for present and future generations.
Druhá fáze aktualizace Management Planu bude zahájena v roce 2013 – jako fáze
implementační (prováděcí). Management Plan bude rozpracován do souboru projektů a akcí,
které se stanou součástí aktualizovaného Akčního plánu na období 2013-2015.
Stage II of updating the Management Plan will be launched in 2013 as an implementation
stage. The Management Plan will be developed into a series of projects and events which will
become part of the updated Action Plan for 2013 – 2015.
6
Poděkování
Kolektiv zpracovatelů Management Planu děkuje Ministerstvu kultury České republiky za
podporu a příspěvek k realizaci tohoto dokumentu.
Poděkování za podporu a cenné rady patří i Národnímu památkovému ústavu, ústřednímu
pracovišti v Praze a územnímu odbornému pracovišti v Brně.
Velký dík patří rovněž všem, kteří se svou aktivní spoluprácí podíleli na vzniku I. fáze
aktualizace Management Planu – zástupcům měst a obcí na území LVA, pracovníkům Lesů
České Republiky s.p., pracovníkům Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO
Pálava a KS Brno a odborníkům Mendelovy univerzity v Brně.
7
Obsah Management Planu LVA Úvodem, cíle a potřebnost zpracování Management Planu. ............................... 2
Resumé ............................................................................................................................. 4
Poděkování ...................................................................................................................... 6
A. Obecná charakteristika statku a Management Planu ........... 11 1. Základní informace o hodnotách statku. .................................................... 11 1.1. Název statku. ........................................................................................................ 11
1.2. Mimořádná universální hodnota (outstanding universal value – OUV) .............. 11
1.3. Kritéria přiznání mimořádné univerzální hodnoty. .............................................. 12
1.4. Další hodnoty statku. ............................................................................................ 14
1.4.1. Hodnoty kulturní krajiny .................................................................................. 14
1.4.2. Ekonomické hodnoty krajiny ............................................................................ 16
1.5. Informace o autenticitě a integritě. ....................................................................... 20
1.6. Indikátory sledování hodnoty a stability OUV. ................................................... 20
2. Cíle Management Planu ................................................................................. 22
2. Cíle Management Planu ................................................................................. 22 2.1. Základní cíle Management Planu ......................................................................... 22
2.2. Konkrétní cíle aktualizovaného Management Planu ............................................ 22
2.3. Obecné principy naplňování Management Planu. ................................................ 22
2.4. Status a časová platnost Management Planu ........................................................ 22
B. Analytická část Management Planu ................................................. 24 1. Administrativní, technické informace o statku, identifikace ................ 24 1.1. Administrativní příslušnost statku ........................................................................ 24
1.1.1. Stát. ................................................................................................................... 24
1.1.2. Kraj. .................................................................................................................. 24
1.1.3. Obce s rozšířenou působností. ......................................................................... 24
1.1.4. Katastrální území. ........................................................................................... 24
1.2 Identifikace polohy a geografické souřadnice. ..................................................... 25
1.3. Plocha statku. ....................................................................................................... 25
1.4. Hranice jádrového území a nárazníkové zóny. .................................................... 25
2. Odborné popisné údaje o statku ....................................................................... 26 2.1. Kulturně - historický vývoj území. ...................................................................... 26
2.2. Kulturní památky. ................................................................................................. 27
2.2.1 Kulturní památky v katastru obce Lednice ....................................................... 28
2.2.2 Kulturní památky v katastru města Valtice ...................................................... 31
2.2.3 Kulturní památky v katastru obce Hlohovec .................................................... 34
2.2.4 Kulturní památky v katastru obce Charvátská Nová Ves ................................. 34
2.2.5 Kulturní památky v katastru města Podivín ..................................................... 35
2.2.6 Kulturní památky v katastru města Břeclav ..................................................... 35
2.2.7. Ostatní stavby ovlivňující vzhled LVA – mimo areál. ...................................... 35
2.2.8. Drobné stavby v LVA. ....................................................................................... 36
2.2.9. Zaniklé stavby. .................................................................................................. 36
2.2.10. Zanikající technické prvky. ........................................................................... 36
2.3. Komponovaná krajina. ......................................................................................... 36
2.3.1. Kompoziční centra v areálu. ............................................................................ 37
2.3.2. Kompoziční prvky – aleje, linie, průseky a cesty: ............................................ 38
2.3.3. Pohledové linie, utvářené průhledy, nadhledy a panoramata, hlavní průhledy a
pohledy (neúplný seznam) ................................................................................................ 38
8
2.4. Obce a města ........................................................................................................ 40
2.5. Krajinný ráz .......................................................................................................... 41
2.5.1 Niva řeky .......................................................................................................... 41
2.5.2. Říční plošiny a terasy ....................................................................................... 41
2.5.3 Pahorkatina ...................................................................................................... 42
2.6. Přírodní charakteristika území.............................................................................. 42
2.6.1. Geomorfologie .................................................................................................. 42
2.6.2 Geologie ........................................................................................................... 43
2.6.3 Hydrologie ........................................................................................................ 43
2.6.4 Pedologie .......................................................................................................... 44
2.6.5 Biota ................................................................................................................. 44
2.7. Hodnocení širších krajinných vztahů ................................................................... 45
2.8. Infrastruktura a antropogenní prvky ..................................................................... 45
2.8.1 Linie dopravní infrastruktury ........................................................................... 45
2.8.2 Linie a objekty technické infrastruktury ........................................................... 46
3. Současný stav památky a rizikové faktory. ................................................... 47 3.1. Fyzický stav dochování. ....................................................................................... 47
3.1.1. Stavební památky. ............................................................................................. 47
3.1.2. Komponovaná krajina. ..................................................................................... 48
3.2. Současný stav využívání statku – stanovení hlavních problémů a střetů. ............ 49
3.2.1. Hlavní problematika vyplývající z profesních střetů z hlediska zachování
statku OUV jako kulturního dědictví. ............................................................................... 49
3.2.2. Seznam negativních faktorů působících na jednotlivé lokality ........................ 50
3.3. Seznam dalších možných negativních faktorů – všeobecné. ............................... 53
3.4. Výrazné profesní střety v průběhu platnosti Management Planu z roku 2007. ... 54
4. Právní rámec. Správa území a spolupracující subjekty. ............................ 54 4.1. Významné legislativní nástroje a ustanovení v LVA ........................................... 54
4.1.1 Určující ustanovení z hlediska ochrany hodnot kulturní krajiny LVA ............. 54
4.1.2. Přehled nejvýznamnějších právních předpisů z pohledu zachování hodnot
kulturní krajiny LVA ......................................................................................................... 55
4.1.3. Mezinárodní úmluvy ......................................................................................... 56
4.1.4 Významná ustanovení v památkové péči v legislativě České republiky ........... 56
4.1.5 Významná ustanovení v ochraně přírody a krajiny v legislativě České republiky
57
4.2. Správa území LVA .............................................................................................. 57
4.2.1. Historie správy v LVA ...................................................................................... 57
4.2.2. Správa LVA v současnosti ................................................................................ 58
4.3. Obce a města LVA ............................................................................................... 59
4.3.1 Obec Lednice .................................................................................................... 59
4.3.2. Město Valtice .................................................................................................... 59
4.3.3 Obec Hlohovec ................................................................................................. 59
4.3.4 Ostatní obce a města LVA ................................................................................ 60
4.4. Ustanovení odborných skupin a institutů pro řízení a koordinaci zájmů v LVA . 60
4.4.1. Sdružení obcí regionu LVA (od r.2005 DSO LVA) .......................................... 60
4.4.2. DSO Mikulovsko ............................................................................................... 60
4.4.3. Mezioborová pracovní skupina pro LVA (MOPS) ........................................... 61
4.5. Památková péče v LVA ........................................................................................ 61
4.5.1. Strategické cíle památkové péče............................................................................. 62
4.5.2. Výkon státní památkové péče. ................................................................................ 63
4.6. Ochrana přírody a krajiny v LVA ........................................................................ 63
9
4.6.1. Cíle ochrany přírody ....................................................................................... 63
4.6.2. Orgány ochrany přírody na území LVA. ......................................................... 64
4.7. Hospodářské a jiné činnosti v LVA ..................................................................... 69
4.8. Vlastnictví v území LVA ..................................................................................... 73
4.9. Zhodnocení účinnosti právního rámce z hlediska OUV. ..................................... 74
5. Dokumenty zajišťující uchování a péči o nominovaný statek. ................ 75 5.1. Současný stav územně plánovací dokumentace. .................................................. 75
5.1.1. Územní plánování ............................................................................................. 75
5.1.2. Další plánovací podklady ................................................................................. 76
5.2. Současná připravenost obnovy či regenerace statku. ........................................... 77
5.3. Analýza existujících koncepcí z hlediska cestovního ruchu a jejich rámec. ........ 78
5.4. Analýza existujících koncepcí a dokumentů z hlediska dopravy v pohybu a klidu.
78
5.5. Analýza existujících rezerv rozvojových a investičních tlaků a trendů. .............. 79
5.6. Analýza významnějších akcí technické infrastruktury. ........................................ 80
5.7. Analýza demografické situace obcí a trendů, včetně vzdělanostní struktury. ..... 80
5.8. Analýza ochrany životního prostředí. .................................................................. 80
5.9. Analýza kulturního života a kulturní infrastruktury. ............................................ 81
6. Aspekty služeb pro návštěvníky a prezentace hodnot .............................................. 82
6.1. Cestovní ruch v LVA. .......................................................................................... 82
6.1.1. Koordinace a plánování cestovního ruchu v LVA ............................................ 82
6.1.2. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu v LVA ............................................. 83
6.2. Analýza dostupnosti statku pro návštěvníky. ....................................................... 84 6.3. Analýza základních existujících služeb pro návštěvníky. .................................... 84
6.3.1. Ubytování ......................................................................................................... 85
6.3.2. Stravování ......................................................................................................... 85
6.3.3. Turistické informace ......................................................................................... 85
6.3.4. Možnost lékařského ošetření. ........................................................................... 85
6.4. Analýza dalších rozvojových potenciálů statku a jeho okolí. .............................. 85
6.4.1. Možný rozvoj lázeňství. .................................................................................... 85
6.4.2. Možný rozvoj cykloturistiky a jezdecké turistiky. ............................................. 86
6.4.3. Možný rozvoj specifických turistických zájmových aktivit. .............................. 86
6.5. Analýza počtu návštěvníků. ................................................................................. 86
6.6. Analýza stavu odbornosti personálu a zapojených subjektů z odborné i výkonné
složky památkové péče. ................................................................................................... 87
6.7. Analýza stavu prezentace a spolupráce s veřejností. ........................................... 87
7. Analýza financování. ...................................................................................... 87 7.1. Přehled dostupných dotačních programů souvisejících se zachováním statku
OUV. 87
7.1.1. Z resortu Ministerstva kultury ČR. ................................................................... 87
7.1.2. Z resortu Ministerstva životního prostředí ČR. ............................................... 88
7.1.3. Z resortu Ministerstva zemědělství ČR ............................................................. 89
7.1.4. Z resortu Ministerstva pro místní rozvoj .......................................................... 89
7.1.5. Jihomoravský kraj – Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod .......... 89
7.2. Přehled hlavních investic do statku LVA – objekty ve správě NPÚ.................... 90
7.3. Přehled hlavních investičních činností v LVA vztažených k jednotlivým
dotačním titulům. ............................................................................................................. 90
7.3.1. Akce financované z fondů EU (ukončené, zahájené a připravované)- s přímou
vazbou na statek OUV ...................................................................................................... 90
10
7.3.2. Akce financované z fondů EU (ukončené, zahájené a připravované)- bez přímé
vazby na statek OUV ........................................................................................................ 91
7.3.3. Program Podpora pro památky UNESCO. ...................................................... 92
7.3.4. Program Záchrana architektonického dědictví. .............................................. 92
7.3.5. Havarijní program. .......................................................................................... 92
7.3.6. Program restaurování movitých kulturních památek. ..................................... 92
7.4. Komentář k financování statku LVA. .................................................................. 92
C. Stručná SWOT analýza ............................................................................ 94 1. Profesní zájmy .................................................................................................. 94 1.1. Krajinné úpravy .................................................................................................... 94
1.2. Druhová ochrana, ochrana biotopů ...................................................................... 95
1.3. Památková péče .................................................................................................... 95
2. Cestovní ruch .................................................................................................... 96 2.1 Welness, lázeňství, kongresová turistika .............................................................. 96
2.2. „Letní“ turistika – hlavní sezóna .......................................................................... 97
2.3. Víkendová turistika .............................................................................................. 98
2.4. Jednodenní výletní turistika ................................................................................. 98
D. Návrhová část. ................................................................................................ 99 1. Východiska řešení. .............................................................................................. 99
2. Nutná operativní opatření směřující ke stabilizaci a zlepšování stavu
statku. .............................................................................................................................. 99 2.1. Operativní opatření v oblasti ochrany a řízení statku ........................................... 99
2.2. Operativní opatření v oblasti konzervace a obnovy statku .................................. 99
2.3. Operativní opatření pro snížení rizik a předcházení poškození statku ............... 100
2.4. Operativní opatření v majetkoprávní oblasti ...................................................... 100
2.5. Operativní opatření v oblasti optimálního využívání statku .............................. 100
2.6. Potřebné projekty v oblasti prezentace a interpretace hodnot statku. Potřebné
projekty v oblasti vzdělávání personálu a veřejnosti ..................................................... 100
2.7. Operativní opatření v oblasti dostupnosti statku a dopravních vazeb ................ 100
2.8. Monitoring statku z hlediska uchování OUV ..................................................... 101
2.9. Potřebné odborné a vědecko-výzkumné práce ................................................... 101
2.10. Akční plán. ..................................................................................................... 102
2.10.1. Stav plnění Akčního plánu z roku 2007 ......................................................... 102
2.10.2. Návrh akčního plánu pro roky 2013 – 2015 (2018) ................................... 111
3. Postup a způsob realizace Management Planu. ..................................... 115 3.1. Časový horizont Management Planu. ................................................................. 115
3.2. Koordinační skupina světové památky. ............................................................. 115
3.2.1. Site Manager .................................................................................................. 115
3.2.2. Steering Group ............................................................................................... 116
3.3. Základní rozpočet pro naplňování plánu. ........................................................... 117
4. Periodická kontrola a způsob hodnocení Management Planu................ 117 4.1. Kontrola naplňování Management Planu. .......................................................... 117
4.2. Aktualizace Management Planu. ........................................................................ 117
Použitá literatura ........................................................................................................ 119
Seznam použitých zkratek ....................................................................................... 121
Zpracovatel Management Planu – kontaktní informace. ................................. 122
11
A. Obecná charakteristika statku a Management Planu
1. Základní informace o hodnotách statku.
1.1. Název statku.
Lednicko – valtický areál (CZ)
Lednice – Valtice cultural landscape (EN)
1.2. Mimořádná universální hodnota (outstanding universal value – OUV)
Rozpoznání hodnot je prvotním předpokladem jakékoli cílevědomé činnosti v péči o
krajinu. Vymezením hodnot stanovujeme zároveň limity možných úprav a změn. Změny jsou
možné potud, pokud nebudou na úkor poznaných hodnot. Rozpoznání a pojmenování
kulturních hodnot krajiny je klíčovým předpokladem k jejich zachování a péči.
V roce 1972 přijaly členské země UNESCO Úmluvu o ochraně světového kulturního
a přírodního dědictví, která doplňuje legislativní úpravu péče o kulturní a přírodní památky
jednotlivých zemí a která směřuje k identifikaci, ochraně, obnově a prezentaci
nejvýznamnějších světových památek. Úmluva o ochraně světového dědictví je podle sdělení
federálního ministerstva zahraničí ČSFR č.159/1991 Sb., a v souladu s článkem 10 Ústavy
České republiky, součástí našeho právního řádu. Lednicko-valtický areál byl zapsán
na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví dne 7. prosince 1996 pod
identifikačním číslem C 763. Název památky světového dědictví podle nominační
dokumentace je Lednice – Valtice kulturní krajina.
V roce 1992 Výbor světového dědictví rozhodl uznat kulturní krajinu jako podkategorii
kulturních míst. Aby mohlo být místo zařazeno na Seznam památek světového dědictví, musí
splňovat minimálně jedno ze šesti kritérií, stanovených v Operačních směrnicích pro
implementaci Úmluvy o světovém dědictví (Operational Guidelines for Implementation of
World Heritage Convention). Zápisem Lednicko-valtického areálu na Seznam bylo přiznáno,
že místo splňuje hned několik z výše uvedených kritérii. Lednicko-valtický areál odpovídá
kritériím Operačních směrnic UNESCO ve smyslu odstavce a), části I., II., IV.:
I. kulturní krajina reprezentuje mistrovské dílo lidského kreativního genia
II. představuje významnou výměnu lidských hodnot, v průběhu času a v rámci kulturního
místa na světě, v rozvoji v architektuře a technologiích, monumentálním umění,
urbanismu a krajinnému designu
IV. je výjimečným příkladem typu budov, architektonických a technologických souborů
nebo krajiny, který dokládá významnou etapu v historii lidstva.
odstavec b), části I., II.
Lednicko-valtický areál splňuje i další požadovaná kritéria, kterými jsou:
I. prokazatelná autenticita doložená dochovanou dokumentací
II. adekvátní legislativní ochrana a plánovací nástroje na národní i místní úrovni
12
1.3. Kritéria přiznání mimořádné univerzální hodnoty.
V následující části Management plánu jsou popsány kvality mezinárodního (světového)
významu Lednicko-valtického areálu, které jsou vyjádřením „výjimečné světové hodnoty“
místa.
Kriterium I
Mistrovské dílo lidského kreativního genia
Kulturní krajina mezi Lednicí a Valticemi představuje jedinečný umělecký výkon, který
vznikl záměrnou krajinářskou činností zejména v období baroka a romantismu v součinnosti
se zahradními, krajinářskými a stavebními architekty (J. B. Fischer von Erlach, D. Martinelli,
F. Caratti, G. G. Tencalla, G. Carlone, J. Hardmuth, J. Kornhäusel, F. Engel, J. Poppelack., B.
Petri). Této umělecké činnosti předcházela kontinuální kultivační činnost člověka v krajině,
výrazná zejména v době renesance, baroka a na přelomu 18. a 19. století. Kvalitou, rozsahem
a měřítkem je Lednicko-valtický areál nejvýznamnějším krajinářským dílem v České
republice a je ojedinělý ve světovém měřítku. Krajina byla několik století kontinuálně
ovlivňována rodem knížat z Liechtensteinu, kteří se v jednotlivých etapách stali hlavními
iniciátory a tvůrci změn v krajině dodnes zachovanými a záměrně ochraňovanými.
Krajina má zachovaný organizační řád, jehož základ tvoří výrazná barokní hvězdice
dopravních os vedená z Valtic, podepřená oboustrannými alejemi, a příční osou Lednických
rybníků z 15. století. V krajině je jednoznačně vymezený prostor pro lesy a honitby (Horní les
a Boří les), zemědělské kultury – vinohrady, sady a pole, louky, a parkové prostory kolem
zámků a saletů, určené pro společenský život.
Krajina je záměrně komponována, kompozice krajiny je založena na principu sentimentální
a zejména pozdější romantické stafážní zahrady po vzoru anglické krajinářské školy (C.
Brown, W. Repton, kníže Pückler), s cílem dokumentovat úroveň hospodářství a osvícenost
knížat z Liechtensteina. Areál je prokazatelně spojen s osvícenstvím, myšlenkovým proudem
pro Evropu velmi významným. Struktura krajiny zřetelně ilustruje ideál osvícenství, podle
něhož jsou racionálně uspořádány jak ekonomické, tak estetické požadavky na krajinu.
Dochovaná fáze areálu představuje jeden z nejrozsáhlejších evropských dokladů o spojení
krajiny s architekturou, vzešlého z idejí osvícenství, pantheismu a klasicistního romantismu.
Spojení kultivované přírody s architekturou patří k nejvýznamnějším a nejrozsáhlejším
tvůrčím počinům v kontextu evropského a světového zahradního umění. Tvoří je soubor
empirových a romantických zámečků, chrámů a pavilonů z 1. čtvrtiny 19. století,
akcentujících na ploše 185 km² přírodní prostory se skutečným „geniem loci“. Prostorové
rozvržení, měřítko a architektonické kvality staveb, jejich vzájemné vztahy v komponované
krajině vytvářejí celek ve světovém měřítku jen obtížně srovnatelný. Zatímco na evropském
kontinentu jsou parkové klasicistní a romantické stavby většinou jen aplikací drobných
pavilonů, představují lednicko-valtické stavby soubor náročně řešených loveckých zámků
a zámečků, jejichž obytná a společenská funkce je často dobově podřízena roli dominantní
krajinné stafáže. Většina staveb, promyšleně rozmístěných v areálu, přiznává svou základní
společenskou funkci a má vysokou architektonickou kvalitu bez kopírování dobových vzorů.
Zvláště působivé je prostorové začlenění staveb do komponované krajiny.
Hlavními prostory, určujícími charakter kulturní krajiny mezi Lednicí a Valticemi, jsou
krajinářské parky u zámků v Lednici a ve Valticích a parkově upravené plochy kolem
Lednických rybníků a saletů v krajině. Celý krajinný prostor dotvářejí a propojují linie ve
formě alejí, kompozičních os a průhledů. V kompozicích hraje dominantní roli vegetace.
Z hlediska dendrologického mají významný podíl v zastoupení druhů dřeviny introdukované.
Významnou roli v celkové kompozici krajiny hraje lužní krajina s komplexy lesů, nivními
loukami a solitérními duby v průhledech a v romanticky utvářené krajinné scenerii.
13
Jedinečná je architektura obou zámeckých souborů v Lednici i ve Valticích, která je dokladem
kontinuity stavebních slohů a umu jejich tvůrců. Součást areálu lednického zámku tvoří
komplex barokních stájí, novogoticky přestavěný zámek s kostelem a unikátní klasicistní
palmový skleník. Valtický zámek je příkladem barokního šlechtického sídla, které vzniklo
na středověkých základech. Součástí komplexu jsou španělské stáje, kočárovna a barokní
divadlo z 18. století
Kriterium II
Památka představuje významnou výměnu lidských hodnot, v průběhu času a v rámci
kulturního místa na světě, v rozvoji v architektuře a technologiích, monumentálním umění,
urbanismu a krajinnému designu.
Ve vývoji krajinné tvorby patří Lednicko-valtický areál k nejvzácnějším evropským
příkladům kontinuálně rostlé kultivované krajiny, ve střední Evropě srovnatelné především
s obdobně komponovanou krajinou anhaltského vévodství mezi Desavou a Wörlitz a
s krajinou braniborskou v okolí Postupimi, která však byla narušena rozvojem berlínské
velkoměstské aglomerace.
Lednicko-valtický areál měl a má vliv na krajinářství podunajského prostoru. Členové
liechtensteinského rodu ovlivnili krajinářské úpravy v okolí Brna, na střední Moravě,
v jižních Čechách a v okolí Vídně. Absolventi Zahradnické fakulty MZLU, která sídlí
v Lednici na Moravě a je zde tradicí pokračujícího zahradnického školství, ovlivňují tvorbu
zahrad v České a Slovenské republice a v jiných zemích.
Kriterium IV
Výjimečný příklad typu budov, architektonických a technologických souborů nebo krajiny,
který dokládá významnou etapu v historii lidstva
V průběhu staletí vznikl pozoruhodný urbanistický celek, který v sobě sloučil estetické prvky
uměle vytvářené krajiny s přirozenou krajinou zemědělskou, to vše doplněno o architekturu
šlechty a bohatých měšťanů i architekturu staveb církevních, vesnických a hospodářských.
Vztahy v krajině jsou harmonické. Jsou podmíněny dlouhodobým zemědělským využíváním
krajiny, kdy dochází k souladu hospodářské činnosti a přírodního prostředí s krajinářskými
úpravami ve volné krajině.
Lednicko-valtický areál je výjimečnou ukázkou, ilustrující urbanismus malého města Valtice,
které bylo vybudované na středověkém půdorysu s dominující architekturou v barokním
slohu, a urbanismu obce Lednice, jejíž centrum bylo nově vybudováno na konci 19. století
v duchu dobové architektury. Zapojení obou urbanistických struktur do rozsáhlého krajinného
plánu je jedinečné.
Valtice byly od poloviny 16. století centrem majetkových držav Liechtensteinů na pomezí
Moravy a Dolních Rakous a organizačním centrem celého areálu. Lednice byla letním sídlem
knížete.
Oba celky se uplatňovaly jako dvě ohniska nejvyšších krajinných a uměleckých hodnot
v areálu.
Mezi prvořadé technické památky, které rovněž patří k nejvýznamnějším architektonickým
dílům v Lednicko-valtickém areálu, patří barokní stáje v Lednici a ve Valticích a empírové
chlévy v Novém dvoře, vinný Křížový sklep ve Valticích a litinový skleník v Lednici.
14
1.4. Další hodnoty statku.
1.4.1. Hodnoty kulturní krajiny
1.4.1.1. Přírodní hodnoty
Lednicko-valtický areál je místem, kde byly přírodní podmínky člověkem po dlouhá staletí
citlivě vnímány, respektovány a využívány takovým způsobem, který umožnil zachování
rozmanitosti přírody a její rozvinutí do takové míry, že v některých aspektech areál dosahuje
výjimečnosti překračující rámec České republiky. Tato skutečnost se promítla i do početných
legislativních ustanovení v území, která chrání společenstva i jednotlivé druhy rostlin
a živočichů. V území LVA se nachází několik zvláště chráněných území, významných
z hlediska národního i mezinárodního.
1.4.1.2. Kulturní hodnoty
1.4.1.2.1. Kulturně – historické hodnoty
Území Lednicko-valtického areálu patří k nejstarším člověkem osídleným místům na Moravě.
Stopy nejstarších lidských sídel se v této oblasti dochovaly v nivě řeky Dyje. Racionalita
renesance položila základ účelného využívání zdejší krajiny, barokní sloh se projevil
v organizaci krajiny a architektuře města Valtic. Období baroka krajinu na některých místech
komplexně nebo částečně přetvořilo. Prostory barokní krajiny byly provázány síti vizuálních a
ideových vztahů. Osvícenství přináší nové myšlenky, jejichž vliv se odráží ve zdokonaleném
ekonomickém využívání krajiny a v přiznání nové krajinotvorné role zemědělství.
Romantismus objevil krásu a malebnost zdejší přírody a povýšil ji uměleckými prostředky.
V nejnižších polohách lužních lesů a navazující krajiny se zachovala svědectví pravěkých
a středověkých kultur. Záměrná kultivace a tvorba slohové parkové krajiny zde uchovala
kultivační vrstvy od krajiny pozdně gotické až po vrcholné úpravy barokně klasicistní
a romantické.
1.4.1.2.2. Estetické hodnoty
Lednicko-valtický areál je místem s dochovanými estetickými hodnotami, které jsou utvářeny
přírodním, ekonomickým a kulturně-historickým vlivem v území. Estetická hodnota je
klíčovým pojmem pro hodnocení krajinného rázu LVA. Krajina LVA se vyznačuje
přetrvávající harmonií mezi činností člověka a jeho respektem k přírodním, kulturním
a historickým hodnotám. V Lednicko-valtickém areálu platí, že estetická hodnota krajiny je
zdánlivě neviditelným principem organizace a zviditelněním funkcí praktických.
1.4.1.2.3. Duchovní hodnoty
Vliv na kulturní povědomí lidu ve zdejší oblasti měla cyrilometodějská mise. Rozhodující
stopu na utváření krajiny LVA a architekturu měst však zanechalo období baroka.
Monumentální barokní architekturu vrcholného období představují hlavně církevní stavby.
Po třicetileté válce rod Liechtensteinů podporoval katolickou církev, stavěl kostely a povolal
řád Milosrdných bratří, který kromě víry šířil i osvětu a vzdělanost. Krajinu zdobí boží muka,
kaple, kostely a křížky. Katolická víra se silně promítla do životů zdejších lidí, do jejich
kultury a tradic, spojených s každodenním životem.
Území dnešního LVA se nacházelo na moravsko – rakouském pomezí, kudy procházela
zemská hranice a mnohé staré obchodní stezky. Setkávali a mísili se zde lidé, kultury a vlivy
15
ze všech koutů Evropy. Místní obyvatelé se tak potkávali a prolínali s odlišnými národnostmi
a byli ovlivňováni německým, židovským a balkánským vlivem. Otevřenost a pohostinnost
jsou vlastnosti charakteristické pro zdejší obyvatelstvo.
Rod Liechtensteinů, jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších rodů v rakouské monarchii
a také v moravských a českých zemích, zval na svá panství nejlepší umělce a odborníky doby.
1.4.1.2.3. Tradice
Významné místo v každodenním životě mají tradice, folklór a lidová kultura. Blízkost hranice
se Slovenskem a fakt, že český a slovenský národ po dlouhou dobu utvářely společný stát,
znamená prolínání obou národů a jejich kultur. Vlna chorvatského osídlení začátkem 16.
století podnítila vznik obcí Hlohovce a Charvatské Nové Vsi a ovlivnila život obyvatel
i v nedaleké Lednici. Oblast, ve které se nachází i Lednicko-valtický areál je národopisně
velmi zajímavá, neboť se zde navzájem prolínaly kulturní prvky německé, moravské
a chorvatské. Tato oblast je však z pohledu zachování tradic nejméně zachovalá. Poválečný
odsun Němců a Chorvatů a následné a nové osídlení z Hodonínska, Břeclavska, Hustopečska
ale i z Valašska, Slovenska a Čech znamenaly, že nepatrné zbytky domácího obyvatelstva
nemohly svou kulturu udržet živou. Celá tato oblast byla a v současnosti je převážně
zemědělskou. Její obyvatelé byli úzce spjati se zemědělstvím a přírodou. Tento vztah se
projevoval v různých formách kulturního života obyvatelstva. Jen v některých místech
Lednicko-valtického areálu jsou ještě dnes udržovány tradice spojené s církevními svátky
(hody), lidové obyčeje, nářečové prvky a folklorní tradice. Jejich zásluhou se místy dochovaly
tradiční obřadné tance, které jsou však víc charakteristické pro sousední oblast Podluží
a Moravské Slovácko. (Podlužácký „verbuňk“ byl zapsán v roce 2005 na Seznam
nehmotných památek světového kulturního dědictví UNESCO).
1.4.1.2.4. Vzdělávací hodnoty
Zemědělství a zahradnictví jsou tradičními činnostmi v LVA i z pohledu vzdělávání. Tradice
zahradnického školství navazuje na poznatky získané dlouhodobou záměrnou kultivací
krajiny, která byla „výkladní skříní“ hospodářských úspěchů svých správců, knížat
z Liechtensteinu. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Lednici navazuje na činnost
Vyšší ovocnicko-zahradnické školy v Lednici na Moravě, zřízené v roce 1895. Střední
vinařská škola ve Valticích pokračuje v tradici Rolnicko-vinařské školy ve Valticích, založené
v roce 1872 ve Valticích, kde je dnes také Střední odborné učiliště vinařské. Uznávaným
centrem přírodních věd se stal řád Milosrdných bratří ve Valticích, který zde sídlil od roku
1605. Dokladem významnosti tohoto řádu pro pokrok v přírodních vědách a zahradnictví byly
práce opata Norberta Adamuse Boccia, hlavně herbář z roku 1776, považovaný za nejstarší
v Evropě, a kniha „Liber Regni Vegetabilis“ (Kniha království rostlin), která obsahuje více
jak 2 700 vyobrazení původních druhů i kultivarů rostlin ve 14 svazcích, dokončená v roce
1804 (Boccius na ní pracoval více než 40 let). V návaznosti na jeho poznatky byly ve
Valticích založeny první rozsáhlé sbírky živých rostlin v tzv. „Seminarium oeconomicum“,
které sloužily k výuce a výchově panských zahradníků a lze je považovat za počátky
odborného školství v LVA. Tradiční je také výzkumná činnost, spojená především se jménem
J. Gregora Mendela (vědecko-výzkumné pracoviště Mendeleum, první svého druhu ve střední
a východní Evropě, založené v roce 1913), první biologická stanice na Moravě, Zemědělské
muzeum a množství jiných výzkumných aktivit.
Absolventi škol v Lednici a Valticích zpětně svou odbornou činností působí na stav a další
vývoj kulturní krajiny LVA. Vliv na udržování a rozvoj vinohradnictví a vinařství v LVA a
v širokém okolí mají Národní vinařské centrum a Národní salon vín České republiky, které se
nacházejí na zámku ve Valticích. Valtice jsou také sídlem vinařského vzdělávacího spolku
Moravín – svazu moravských vinařů, který byl v roce 1964 založen na Vinařském ústavu
16
VŠZ v Lednici na Moravě a ve Valticích sídlí i Vinařské akademie. Ve Valticích působí
Střední vinařská škola a Střední vinařské učiliště.
Lednicko-valtický areál ovlivňuje výchovu odborníků zahradního umění, kteří mají vliv
na další památky zahradního umění u nás i za hranicemi. Mendelova univerzita v Brně, její
Zahradnická fakulta v Lednici, se metodicky podílí na odborném usměrňování ochrany
a utváření komponované krajiny. Podrobná znalost problematiky kulturní krajiny v širším
kontextu umožňuje pozitivní ovlivňování areálu. Výsledkem mnoha výzkumných
a vědeckých prací jsou studie, které jsou využitelné jako podklady pro další poznání, ochranu
a usměrňování pozitivního vývoje Lednicko-valtického areálu.
Biosferická rezervace Dolní Morava a obecně prospěšná společnost (o. p. s.) téhož jména
svými aktivitami naplňuje zásady tzv. Sevillské strategie, podporuje a naplňuje program
ekologické a kulturní spolupráce v rámci programu UNESCO Člověk a biosféra (MaB), jehož
cílem je podpora rozumného využívání přírodních zdrojů a zavedení vyvážených vztahů mezi
člověkem a přírodou. Jednou ze základních funkcí BR Dolní Morava je i podpora výchovy,
vzdělávání a výzkumu souvisejících s ochranou přírody a kulturního dědictví a s udržitelným
rozvojem v území.
V LVA se nachází několik institucí, které svou činností významně přispívají k poznávání
a obecnému zlepšování informovanosti v poznání historie, tradic a způsobu života v území
v minulosti a dnes. Tato činnost je velmi významnou z hlediska zajištění, ochrany
a dlouhodobého udržení některých hodnot v LVA.
Na území LVA jsou tyto stávající naučné expozice:
Slovanský památník Pohansko – archeologická expozice z období Velké Moravy
Národní zemědělské muzeum v Praze, pobočka Valtice – výzkum, sbírky a výstavy.
Městské muzeum Valtice - archeologické nálezy, dějiny rodu Liechtensteinů, vinařství, lidová
kultura
1.4.2. Ekonomické hodnoty krajiny
Ekonomické hodnoty se mohou vztahovat i ke krajinným prvkům, které krajinu LVA utvářejí
nebo činnostem, které krajinné prvky ovlivňují. Tyto mohou být označeny jako hodnoty,
pokud jsou využívány ve smyslu principu trvalé udržitelnosti a jejich přiměřeným
ekonomickým využíváním je možné použít část výnosů k udržení hodnoty, která je jinak bez
potřebného finančního krytí ohrožena.
1.4.2.1 Zemědělství
Tradičním odvětvím, které od nejstarších dob spoluutvářelo ráz krajiny, je zemědělství,
postavené na produktivitě, jako hlavním aspektu zajištění obživy a zisku. Je nespornou
hodnotou území, že se zemědělství dodnes podílí na uchování charakteru krajiny a
na spoluvytváření ekonomických hodnot LVA.
Krajinu tvoří pole, louky, lesy, ovocné sady, vinice, zahrady, pastviny, rybníky, vodoteče, ale
i lidská sídla a dopravní infrastruktura. I když zemědělství dnes není základním ekonomickým
pilířem v území, je jedním z oborů důležitých pro další zachování podstaty kulturní krajiny
a je žádoucí je v krajině udržet. Dnes může být zemědělství zajímavé z hlediska udržování
a oživování tradičních forem (vinařství, rybářství a rybníkářství) a hledání nových způsobů
pro zhodnocení některých odvětví - ovocnictví (věda a výzkum, uchování tradičních druhů
a odrůd, ekologická a certifikovaná produkce), udržování a obnovování ekologické stability
v území (lesnictví, vodohospodářství), pěstování zeleniny (certifikované produkty
a bioprodukty), agroturistika a podobně, nebo rozvíjením nových forem využívání krajiny,
17
například pěstováním biomasy pro energetické účely (u kterých však bude nutné sledovat a
vyhodnocovat jejich vliv na krajinu LVA).
1.4.2.1.1. Polní hospodářství
Polní hospodaření je převažující zemědělskou činností v území. Orná půda v pozemkových
blocích dnes tvoří cca 40 % území LVA. Z hlediska utváření krajinného rázu území je
mimořádně významné zastoupení maloplošných kultur, které utvářejí charakteristickou
a členitou mozaiku bohatých prostorových a tvarových i funkčních forem.
1.4.2.1.2. Vinohradnictví a vinařství
Vinařství je významným tradičním odvětvím zemědělství, které má v Lednicko-valtickém
areálu dlouhou historii i perspektivu. Vinice se podílejí na utváření charakteristické struktury
zemědělské krajiny LVA, která bývá zmiňována i v souvislosti s významnými kulturními
krajinami s vinařskou tradicí v rámci UNESCO. S ohledem na přírodní podmínky se vinařství
v kulturní komponované krajině nerozvíjelo rovnoměrně. Nejproslulejší vinařskou lokalitou
Lednicko-valtického areálu jsou Valtice a okolí.
Město Valtice přijalo „epiteton ornas“ a nazývá se nyní „Valtice, hlavní město vína“.
Podnikatelskou činnost zde vyvíjí několik vinařských firem a celá řada malých vinařů.
S vinařstvím jsou spojovány typické stavby, které se podílejí na specifickém koloritu krajiny a
na tradičních činnostech, jako jsou vinné košty, vinobraní, výstavy vín a vinné trhy. Vinařská
turistika je odvětvím, které má v LVA značný potenciál. V současnosti je LVA součástí
systému vinařských stezek, které mají za cíl přitáhnout návštěvníky se zájmem o vinařství,
propagovat místní vína a místní vinařskou tradici a seznámit zájemce s tradičními kulturně
historickými hodnotami v území LVA.
1.4.2.1.3. Ovocnářství
Výsadby ovocných dřevin byly v minulosti charakteristickým znakem zdejší krajiny. Ovocné
dřeviny se objevovaly v řádcích, navazujících na záhumenky, byly vysazovány kolem cest, do
rozsáhlých sadů, nebo tvořily doplnění potravy pro zvěř v oborách. Jejich umísťování
vycházelo z dokonalé znalosti místa a potřeb rostlin, a jejich využití souviselo s potřebou
doby. Dnes jsou rozsáhlé plochy ovocných dřevin strukturou, která se z krajiny vytrácí.
1.4.2.2. Lesnictví
Lesy tvoří významnou část člověkem utvářené krajinné struktury a kompozice LVA.
Nejrozsáhlejší jsou lesní komplexy v nivě řeky Dyje (Horní les, Kančí obora) a lesy mezi
Lednicí a Valticemi (Boří les). Představují zde značně pozměněné geobiocenózy jak
v důsledku hospodářské činnosti, tak i jako výsledek dobového okrasného zahradnictví nebo
sbírek dřevin. Na území LVA lesy plní produkční, ochranné a vodohopodářské funkce. Mimo
tyto funkce mají význam z hlediska ochrany přírody a krajiny, vědy, výzkumu, vzdělávání
a rekreace.
Revitalizace
V devadesátých letech 20. století byly v Kančí oboře, Herdách a některých dalších lokalitách,
ve snaze zlepšit hydrologický režim a obnovit zaniklé biotopy, provedeny revitalizace.
V rámci revitalizací byly uskutečňovány simulace jarních povodní vodou z Novomlýnských
nádrží. Technickými opatřeními došlo ke zprůtočnění lesních kanálů a bývalých slepých
říčních ramen, a k obnově některých tůní, což způsobilo zvodnění mokřadů, lesních porostů
a luk. Následný monitoring prokázal jednoznačné zlepšení vlhkostního režimu půd a stavu
ekosystému lužního lesa.
18
1.4.2.3. Myslivost
Dlouhou tradici má v Lednicko-valtickém areálu myslivost. Největšího rozmachu dosáhla
v období baroka a později v 19. století, kdy většina romantických staveb v krajině byla
programově využívána v souvislosti s hony a lovy zvěře. Tato záliba se výrazně podílela
na utváření krajiny v Lednicko-valtickém areálu, k myslivosti byly využívány některé stavby
v LVA (Lovecký zámeček, Janohrad, Rendez-vous, Chrám Tří Grácií, Rybniční zámeček,
Pohansko, Lány, kaple sv. Huberta, částečně i Belvedere). Tato tradiční činnost byla
soustředěne především do lesních komplexů v nivě řeky Dyje a v Bořím lese. Oborní chov
zvěře se zachoval dodnes nejen v názvech některých území (Kančí obora) ale i v kdysi
liechtensteinské oboře Soutok, v nivě řeky Dyje, která dnes slouží především chovu jelení
a daňčí zvěře. I dnes se pořádají společné hony a lovy, spojené s oslavou svatého Huberta
nebo Diany, patronů myslivců a lovců.
Jezdectví bylo v minulosti spojeno hlavně s myslivostí, jízda na koni a v kočáru byla jedním
z mála dostupných dopravních prostředků v minulosti. Dnes je jezdectví atraktivní
volnočasovou aktivitou a zálibou, která má v LVA dobré předpoklady pro další rozvoj.
1.4.2.4. Vodohospodářství
Řeka Dyje je určujícím a základním časo-prostorovým fenoménem významné části území
LVA. Je základním faktorem utváření krajiny a jejího typického rázu, podstatou udržení
ekologické stability lužních lesů a bohatství biotopů v území a určujícím faktorem pro
společensko – ekonomické využití části území LVA. Vlivem regulace toku řeky Dyje došlo
k poklesu hladiny spodní vody v lužních lesích a následnému zhoršení zdravotního stavu lesů.
Tento problém byl systémově řešen v devadesátých létech minulého století, kdy byla
vybudována revitalizační soustava. Negativní dopady regulace řeky jsou však stále zřejmé a
jsou jednou z příčin pokračující degradace nivních luk a mokřadů.
1.4.2.5. Rybářství a rybníkářství
Rybářství a rybníkářství jsou dlouhodobými a tradičními činnostmi, které se významně
podílely na utváření krajiny a jejího typického rázu na území LVA. Chov ryb byl jedním
z hlavních důvodů pro založení Mikulovsko – lednické rybniční soustavy už na počátku 15.
století. Produkční rybníkářství se v současnosti orientuje na takový způsob obhospodařování
vodních ploch, který zohledňuje požadavky ochrany přírody a krajiny a respektuje také
mimoprodukční funkce rybníků. Po období intenzivního chovu ryb se postupně přechází
na chov polointenzivní a extenzivní, který v konečném pozitivním důsledku může znamenat
snížení eutrofizace vod, zvýšení její průhlednosti a pestřejší druhové složení rybí obsádky.
Území Lednicko-valtického areálu patří mezi oblíbené rybářské lokality a lov ryb je jedním
z místních fenoménů. Hydrologický systém aluviálního území dolního toku Dyje je
z ichtyologického hlediska unikátní v rámci celé ČR. Rybářství je důležitým prvkem, který
lze pozitivně zhodnotit v oblasti turistického ruchu a to i mimo hlavní letní sezónu.
1.4.2.6. Těžební činnosti
Území LVA je z pohledu nerostného bohatství a jeho potencionálního využití úzce spjato
s jeho geologickou stavbou. Zastoupeny jsou zde stavební nerostní suroviny – štěrkopísky
a cihlářské suroviny a významná ložiska energetických surovin (lignit, ropa, zemní plyn).
19
V návaznosti na tyto suroviny se v území vyskytují rovněž ložiska léčivých jodo – bromových
pramenů.
1.4.2.7. Rekreační hodnota území
Zapsání památky na Seznam památek světového dědictví UNESCO je prestižní záležitostí
a známkou kvality, která odlišuje dané území od ostatních, v důsledku čehož je cílem
zvýšeného zájmu návštěvníků domácích i zahraničních. Lednicko-valtický areál tvoří jednu
z nejvýznamnějších součástí kulturního bohatství českého národa. Statut území jakožto
památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO, může sloužit jako marketingová
značka, lákající specifické typy návštěvníků, jež vyžadují speciální druhy zážitků a vyšší
standard kvality nabízených služeb. V současné době se v České republice nachází 12
památek, zapsaných na Seznam světového dědictví UNESCO, přičemž Lednicko-valtický
areál je jedinou památkou zapsanou v kategorii kulturních krajin.
Zájem o návštěvy historických lokalit v celosvětovém měřítku neustále vzrůstá a výnosy
z kulturní turistiky tvoří v Evropě významné procento z veškerých výnosů cestovního ruchu.
Zápis LVA na Seznam památek je možné vnímat jako významný podnět pro rozvoj
cestovního ruchu.
V době, kdy zemědělství již není prioritním hospodářským odvětvím, se stává cestovní ruch
odvětvím, které může tvořit velmi významný objem prostředků pro obnovu a revitalizaci
krajiny. Je proto společensky velmi žádoucí, aby při zachování všech zásad památkové péče
a podmínek ochrany přírody a krajiny byly podporovány podnikatelské aktivity, vedoucí
k zajištění rovnoměrného rozvoje LVA tak, aby se celá oblast stala vyhledávaným cílem
cestovního ruchu.
Statut lokality, jako významné památky Světového dědictví UNESCO, může být využit jako
nástroj pro zvýšení konkurenceschopnosti LVA na mezinárodním turistickém trhu. LVA patří
mezi památky, o které je v ČR největší zájem. PÚ Brno ve svém materiálu Obnova památek
Lednicko-valtického areálu ve správě PÚ Brno z roku 1999, uvádí návštěvnost areálu okolo
600 000 návštěvníků ročně. Je otázkou, jestli se zvýšil zájem o jeho návštěvu v důsledku
zapsání Lednicko-valtického areálu na Seznam památek světového kulturního a přírodního
dědictví UNESCO v roce, nebo zvýšená návštěvnost LVA souvisí s růstem návštěvnosti
východoevropských zemí koncem 20. století a nárůstem cestovního ruchu obecně.
Lednicko-valtický areál, jako jedno z tradičně nejnavštěvovanějších míst České republiky, se
pravidelně objevuje mezi památkami, které jsou každoročně posuzovány v celostátním
měřítku v souvislosti s vyhodnocováním návštěvnosti a podmínek pro návštěvníky. Tato
památka patří k pěti nejoblíbenějším destinacím v České republice.
Území má předpoklady pro další rozvoj cestovního ruchu a turistiky. Hlavním atributem je
jedinečná harmonická kulturní krajina s unikátní kombinací přírodních, kulturně historických
a estetických hodnot a s vysokou koncentrací památek a výjimečnými přírodními lokalitami.
Zachované tradice, zvyky a obyčeje a tradiční formy hospodaření (např. vinařství) doplňují
potenciál tohoto území pro další rozvoj cestovního ruchu. Místo má dobré podmínky
k provozování turistiky, cykloturistiky, jezdectví a vodních sportů. Významným atributem
v území se může stát lázeňství. Lázně využívající nedalekých jodobromových pramenů byly
otevřeny v roce 2007 v Lednici, připravuje se výstavba vinných lázní na okraji Valtic,
historicky významné středověké sirné lázně měla v minulosti obec Sedlec. Po dobudování
potřebné infrastruktury se může Lednice stát významným kongresovým centrem.
Výhodná poloha v blízkosti hranic dvou států a snadná dostupnost poskytují příležitosti pro
další poznávání hodnot této kulturní krajiny a zajišťují ocenění jejího významu a interpretaci
jejích hodnot nejen v místním, regionálním ale i národním a světovém kontextu. Významným
faktorem je i umístění LVA nedaleko Vídně, dobrá návaznost na blízké hlavní komunikační
tahy, silniční i železniční, a blízkost letišť v Brně, v Bratislavě a ve Vídni. Krajina je
20
dostatečně prostupná, umožňuje relativně volný pohyb v prostoru. K tomu přispívá
i dostatečná místní komunikační síť a dobrá dostupnost jednotlivých památek, které jsou
využívány k turistickým aktivitám, šetrným k prostředí.
1.5. Informace o autenticitě a integritě.
Lednicko-valtický areál má dochovanou historickou i slohovou autentičnost staveb
a krajinných úprav, které byly od poloviny 19. století jako živé dílo přírody a člověka jen
pietně cizelovány. Zámecký areál v Lednici byl na přelomu 19. a 20. století rozšířen
o Michelliho formální zahradní parter a o úpravy obce Lednice. Dílčí úpravou, vyvolanou
provozními požadavky, prošlo v 80. letech minulého století zámecké nádvoří ve Valticích.
Struktura krajiny, tak jak byla známá před druhou světovou válkou, se vzhledem
k dnešnímu stavu zásadně nezměnila. Města a obce se mění pod vlivem doby, mnohokrát se
rozšiřují na úkor krajiny, ale stále si zachovaly svůj původní ráz, malebnost a charakter. Areál
je jedním z posledních příkladů zanikající Shenstonovy parkové úpravy zemědělské krajiny
zvané „ferme ornée“, která ve světě téměř zmizela pod tlakem urbanizace a zástavby
příměstské zemědělské krajiny, nebo byla funkčně změněna na rekreační a sportovní areály
1.6. Indikátory sledování hodnoty a stability OUV.
Monitorovací indikátory jsou základní částí monitorovacího a kontrolního procesu, měly by
být shromažďované a posuzované pravidelně, aby mohly být objektivně hodnoceny vývojové
trendy. Indikátory by měly být voleny tak, aby objektivně zajistily posouzení dopadu změn
a zásahů na výjimečnou světovou hodnotu LVA, světové dědictví UNESCO. Tyto jsou
v souladu se statky světového dědictví, reagují však individuálně na charakteristiku a stav
jednotlivých statků.
Monitorovací indikátory stanovené pro LVA:
stav zámku v Lednici a zámku ve Valticích a ostatních staveb – kulturních památek v komponované krajině
stav a údržba parků, parkových ploch v krajině a vodních ploch
Monitoring uskutečňuje NPÚ, územní odborné pracoviště Brno, který při provádění
monitoringu spolupracuje s některými dalšími institucemi a subjekty.
Navržené monitorovací indikátory specifické pro LVA:
sledování změn zastavěnosti krajiny a významných stavebních činností mimo intravilán obcí a měst v souvislosti s možným narušením krajinného rázu
monitoring vzrůstu/poklesu početnosti a druhové rozmanitosti rostlinných a živočišních druhů v lokalitách, ve kterých probíhaly nebo probíhají krajinné a
porostní úpravy (Lednické rybníky, zámecký park Lednice)
sledování a vyhodnocování činností ovlivňujících významně LVA (např. lázeňství a kongresová turistika, obora Obelisk, cykloturistika, jezdectví apod.)
návrh na sledování počtu návštěvníků na zámcích, saletech a určených místech v krajině
21
sledování změn hospodaření a následných dopadů na hodnoty kulturní krajiny, například v souvislosti s letněním rybníků, ukončením chovu ryb v Zámeckém
rybníku atd.
posouzení způsobu a efektivity zahrnutí místního obyvatelstva do rozhodovacích procesů v souvislosti s koordinací území LVA
V souvislosti s novými navrženými monitorovacími indikátory budou navrženy i subjekty,
odpovídající za výkon této činnosti.
Pro vyhodnocování dalších monitorovacích indikátorů budou muset být ustanoveny další
personální i finanční zdroje. Spolupráce subjektů v území je důležitým faktorem efektivního
monitoringu památky světového dědictví. Do budoucna by mohl sledovat a shromažďovat
monitorovací údaje Site Manager a ve vhodné formě zpracovávat reporty pro UNESCO
a zajistit aby se report dostal ke všem zainteresovaným.
22
2. Cíle Management Planu
2.1. Základní cíle Management Planu
Management plán LVA směřuje k potřebě chránit výjimečnou světovou hodnotu
Lednicko-valtického areálu. Snaží se o dosažení široké vize kvality, potvrzení významu
a vytvoření podmínek pro management památky světového dědictví UNESCO a jejích
opravdových a přetrvávajících hodnot. Vyjadřuje vizi, že „Světové dědictví, mezinárodní,
národní a ostatní hodnoty Lednicko-valtického areálu, památky světového kulturního
a přírodního dědictví, budou pochopeny a že ony a místo samo budou chráněny a ceněny po
všechny věky.“ Tato široká myšlenka zahrnuje ochranu a zlepšování kulturních a přírodních
hodnot krajiny, zachování udržitelného hospodaření, využití komplexního poznání
a interpretování kulturní krajiny jako zdroje poznání, vzdělávání a k podpoře místního
obyvatelstva - jeho kulturní, sociální a ekonomické vitality. Management plán LVA míří
k ubezpečení, že vize je obecně akceptovatelná a tudíž je morální povinností ji naplňovat.
2.2. Konkrétní cíle aktualizovaného Management Planu
aktualizovat popisné údaje stávajícího MP z roku 2011
vyjmenovat hlavní profesní střety na území LVA
zachytit změny na území LVA v letech 2007-2011
vytvořit podklad pro periodickou hodnotící zprávu (roční, pětiletou)
aktualizovat akční plán z roku 2007
navrhnout funkční systém Site Managera LVA ve vztahu ke státní správě a samosprávě
vytvořit rámec pro vzdělávání, výzkum a monitoring v krajině
2.3. Obecné principy naplňování Management Planu.
hledat obecně přijatelnou filosofii pro využití, ochranu a udržitelný rozvoj Lednicko-valtického areálu
vytvořit rámec pro management území
vyvinout mechanismus k rozvinutí spolupráce a motivace subjektů
identifikovat kulturní, přírodní hodnoty a ekonomický potenciál území
stanovit priority ochrany hodnot
zvýšit na všech úrovních obecné povědomí a zájem o památku UNESCO
vytvořit rámec pro vzdělávání, výzkum a monitoring v krajině
2.4. Status a časová platnost Management Planu
Management plán není statutárním dokumentem, nepředstavuje tedy žádnou závaznou
moc, ani nijak nezasahuje do odpovědnosti organizací a jednotlivců. Může ale radit,
doporučovat, informovat a podporovat vhodný management v území. Orgány státní správy a
ostatní subjekty působící v LVA by měly uznat význam památky světového dědictví jako
klíčový faktor a zohlednit jej v politikách, strategiích a plánech. Pokud bude uznaný
klíčovými organizacemi, může Management plán fungovat jako katalyzátor různých podnětů
pro dílčí managementy, územně plánovací dokumentace a být nezávaznou pomůckou pro
23
správní řízení. Uznání důležitosti role MP LVA jeho schválením například Mezioborovou
pracovní skupinou pro LVA, ve které jsou zastoupeni oboroví odborníci a zástupci státní
správy, by usnadnilo jeho využití všemi zájmovými skupinami na úrovni státní správy,
samosprávy, institucí i soukromých osob.
Časová platnost zpracovaného Management Planu je stanovena na pětileté období v
letech 2013 – 2018 s každoroční „malou“ aktualizací (zpřesněním), případně může být
sladěna s plánovacím obdobím EU.
V tomto období by mělo rovněž dojít k ustanovení správce statku (místo zaniklého
okresu Břeclav) a oficiální pozice Site Managera, v ideálním případě tak, aby 20. výročí
zápisu LVA do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO (rok 2016) probíhalo již
v konsolidovaných podmínkách.
Dále pak je nezbytné ustanovení institucí státní správy a samosprávy, které jsou
kompetentní Management Plan schvalovat a iniciovat jeho doplnění a změny. V případě LVA
je problematika složitější v tom smyslu, že areál statku neleží na jednom katastru a nemůže
tedy být schvalován tak, jak je obvyklé u jiných MP v České republice, kdy je MP považován
za schválený po odsouhlasení radou či zastupitelstvem příslušného města či obce a pozice Site
Managera je obsazována zaměstnancem městského či obecního úřadu. Funkcí SM je často
pověřen starosta obce, tajemník obecního či městského úřadu nebo zvlášť pověřený
zaměstnanec.
24
B. Analytická část Management Planu
1. Administrativní, technické informace o statku, identifikace
1.1. Administrativní příslušnost statku
1.1.1. Stát.
Česká republika
1.1.2. Kraj.
Jihomoravský
1.1.3. Obce s rozšířenou působností.
Břeclav, Mikulov
1.1.4. Katastrální území.
1.1.4.1. Celá katastrální území:
Lednice 679828, Nejdek 679836, Valtice 776696, Hlohovec 639435
1.1.4.2. Části katastrálních území:
Bulhary 616168, Ladná 678872, Rakvice 739201, Přítluky 736333,
Sedlec 746789, Úvaly 776688, Charvatská Nová Ves 650684, Poštorná
726346, Podivín 723835
25
1.2 Identifikace polohy a geografické souřadnice.
Vymezení areálu souřadnicemi nejsevernějšího nejvýchodnějšího, nejjižnějšího a
nejzápadnějšího bodu
Číslo Bod S-JTSK Y S-JTSK X Souřadnice WGS S. Š. Souřadnice WGS V. D.
1 S bod 588676,227 1201595,715 48°50'20.2876"N 16°47'46.6393"E
2 V bod 579942,988 1215949,296 48°43'7.5378"N 16°56'5.3570"E
3 J bod 581646,45 1217572,824 48°42'9.5745"N 16°54'50.6470"E
4 Z bod 596871,675 1207763,897 48°46'33.6814"N 16°41'39.1651"E
1.3. Plocha statku.
Plocha areálu LVA: 143,373643 km2
Obvod hranic LVA: 81,6060 km
1.4. Hranice jádrového území a nárazníkové zóny.
Hranice jádrového území je vyznačena na mapách v Příloze č. 1. Nárazníkové zóny a
ochranná pásma nebyly vyhlášeny, jejich existence by se měla týkat spíše lokalit
vymezujících komponovanou krajinu v LVA, pohledy a průhledy a okolí stavebních a
technických památek a zámeckých parků. V k.ú. Sedlec je areál LVA částečně překryt
areálem CHKO Pálava.
26
2. Odborné popisné údaje o statku
2.1. Kulturně - historický vývoj území.
Podmínky, ve kterých se rozvíjela dnešní centra krajiny, obec Lednice a město Valtice,
nejsou v území stejnorodé. Obec Lednice a její okolí náleží k sídelnímu území, které bylo
osídlováno již od doby kamenné, zejména kvůli svým výhodným klimatickým, pedologickým
a hydrologickým podmínkám. Pravěké, raně a vrcholně středověké osídlení se soustředilo do
výhodných poloh v blízkosti vodních toků, zde především na okraj pravobřežní terasy řeky
Dyje. Dnes známé a doložené osídlení je v časovém horizontu rozloženo od paleolitu až po
vrcholně středověké období, jehož osídlení je ukryto pod povrchem dnešní obce v jejím
historickém jádru.
Osou pravěkého, středověkého, ale i současného osídlení byl tok řeky Dyje, kolem níž
se vyskytují i dnešní archeologická naleziště. Ve vymezené oblasti Lednicko-valtického
areálu se výrazně kumuluje pravěké i časně středověké osídlení na pravobřežní terase Dyje od
Bulhar až po Břeclav. Zastoupení kultur a vývojových etap je zde reprezentativním průřezem
pravěkých až raně středověkých dějin Moravy. Nejvýznačnějšími archeologickými
památkami v kulturní krajině Lednice – Valtice jsou dvě opevněná hradiska z období prvního
slovanského státního útvaru, Velkomoravské říše, jejíž vznik je datován do 9. století. U obce
Nejdku, v nížinném lužním terénu mezi rameny Dyje, se nachází významná archeologická
lokalita – hradisko u Nejdku. Druhou, známější archeologickou lokalitou je Pohansko
u Břeclavi, ležící na levém břehu Dyje jižně od Břeclavi.
V tomto raném období dochází činností člověka k zásadním změnám v utváření
krajiny. Výrazné odlesňování mělo vliv na vodní poměry v nivě řeky a v konečném důsledku
znamenalo přemístění sídlišť do bezpečnějších míst. Od 10. století se spleť říčních ramen
stala přirozenou fortifikací mezi českým státem a Rakouskem. Pás močálů tvořil přírodní
zemskou hranici a zároveň dělil dvě středověká panství. Nejstarší zmínka o Lednici je z roku
1222, známá historie Valtic se datuje až do 12. století. Obě se na konci 14. století (Lednice již
v roce 1249 a v majetku rodu zůstala až do roku 1945, s krátkou přestávkou 5 let) dostala do
majetku rodu Liechtensteinů, kteří ovlivňovali kulturní a umělecký rozvoj území déle než
půltisíciletí a utvářeli specifické rysy areálu.
Počátek kultivování krajiny mezi Lednicí a Valticemi můžeme položit do období po
husitských válkách, pravděpodobně na přelom 15. století, kdy došlo ke sjednocení
majetkových držeb. V tomto období byly vybudovány rozlehlé rybníky v místech bývalých
močálů. Hraniční bariéra se v zemi s vyspělým rybníkářstvím proměnila v umělá jezera, dnes
nejpůsobivější krajinářské jádro areálu. Založením Lednických rybníků bylo započato
velkolepé krajinářské formování areálu.
V 16. století byl v Lednici vystavěn nový zámek v renesančním slohu, u kterého byly
založeny okrasné a užitkové zahrady. Valtice se staly v roce 1608 rodovým sídlem
Liechtensteinů a nedaleká Lednice jejich letní rezidencí. V 17. století pokračují práce
na zvelebování obou sídel i jejich zahrad. Na rozdíl od Valtic, městě rostlém na návrší, terénní
dispozice v Lednici umožnila rozvinout zde bohatý zahradní program, jehož součástí byly
i oranžerie, amfiteátr, míčovna, kuchyňská zahrada. Na severovýchodě navazovala na park
obora se systémem promenád, utvářených alejemi, uspořádanými do tvaru hvězdy a
s centrálním pavilonem založeným na kruhovém půdorysu, tzv. lednická Hvězda.
Období po bitvě na Bílé hoře (1620) přineslo mnoho změn politických, sociálních
i národnostních. Toto období znamenalo dovršení koncentrace majetku. Výsledkem bylo
posílení moci šlechty a úpadek drobné šlechty nejen majetkový, ale i početní a politický.
27
Právě Liechtensteinové vyšli z války významně majetkově posíleni, což jim umožnilo
rozsáhlé investice do zvelebování svých majetků a upevňování pozice na moravsko –
rakouském pomezí. Snaha vytvořit zde liechtensteinské knížectví se promítla i do organizace
krajiny. V tomto období byly budovány církevní a hospodářské stavby, rozšiřovány
a zakládány obory. Za nejvýznamnější přínos doby barokní je možné označit především
zapojení širší krajiny do architektonického konceptu. Baroko vneslo do krajiny systém a řád.
Vznikly aleje, nejkratší spojnice mezi významnými místy, které se vymezily jako výrazné
prostorotvorné linie v zemědělsky obdělávané krajině. Rozdrobené pozemky byly slučovány
v souvislé celky, které se snadněji obdělávaly, umožňovaly „hospodaření ve velkém“. Právě
toto rozšíření „velkovýroby“ na rozsáhlých panstvích poznamenalo vzhled barokní krajiny
na pomezí Dolních Rakous a Moravy. Velkostatky v rukou vládnoucího rodu měly takový
rozsah, že do svého hospodářského systému začleňovaly dokonce vesnice a města.
Koncem 17. století byl na okraji zámecké zahrady v Lednici vybudován komplex raně
barokních koníren a jízdáren. Ve Valticích byl v tomto období postaven kostel Nanebevzatí
Panny Marie a klášterní komplex Milosrdných bratří. Valtický zámek získal svou dnešní
podobu.
V průběhu 18. století byla novostavbou divadla dokončena přestavba valtického
zámku. V Lednici byla vybudována dřevěná oranžérie, zámecká zahrada byla dle Le
Notreových zásad otevřená do krajiny a byl velkoryse přestavěn zámek. Monumentální
francouzská zámecká zahrada byla dotvořena v sentimentálním duchu a francouzská partie
byla doplněna partií anglickou. V následujících létech byla lednická zahrada doplněna
souborem saletů, čerpajících z motivů antických, orientálních i středověkých. V dalších letech
se zahradní stavby dostávají mimo hranice parku do volné krajiny. Koncem 19. století tvořili
lesy významnou část krajinářských prostor, navazujících na park. Hospodaření v lesích bylo
až do konce 18. století zcela podřízeno zájmu myslivosti. V roce 1754 byl vydán „Císařský
královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající“. P