Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

transcript

REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍStrategie reformy psychiatrické péče

DIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR

Příprava reformy - vize, cíle a přínosy

PhDr. Marek Ženíšek, PhD.1. náměstek ministra zdravotnictví

REFORMA PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ -

Hlavní cíle

Zlepšit život lidem s duševním onemocněním

Zlepšit podmínky poskytování zdravotní péče

Zlepšit provázanost zdravotních a sociálních služeb

Omezit stigmatizaci duševně nemocných

Podpořit resocializaci duševně nemocných

Důvody pro přípravu reformyVe svém celku není současný systém efektivní, není dostatečně orientovaný na člověka a jeho potřeby.

Rostoucí trend duševních onemocnění

Nedostatečná infrastrukturní vybavenost stávajících zařízení

Chybějící alternativa k dlouhodobé lůžkové péči

Geograficky nevyrovnané a často těžko dostupné služby

Nedostatečná provázanost zdravotních a sociálních služeb

Úspěch stojí na vůli lidí

Potřebujeme změnit své myšlení a způsob práce

Potřebujeme dosáhnout politické dohody na novém procesním, legislativním a finančním nastavení

Potřebujeme, aby většinová společnost přijala mezi sebe duševně nemocné

Potřebujeme nové mentální nastavení

Nástroje

• Podpora rozvoje místních center

• Podpora destigmatizačních aktivit

• Podpora vzdělávání

• Iniciace legislativních a organizačních změn

Tvorba propracované strategie v obecném konsensu (odbornosti, resorty, regiony)

Tvorba Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním jako implementačního rámce strategie

Naplánování a stanovení měřitelných a vyhodnotitelných cílů pro každý projekt

Nebude se realizovat jediný projekt bez jasné vazby na stanovené strategické cíle

Směřujeme k vyrovnanému systému péče, kterého dosáhneme konsensem mezi odbornostmi, poskytovateli, resorty i politickými stranami.

Chceme, aby méně lidí trpělo nekonzistencí souvisejících služeb.

Ministerstvo bude reformu koordinovat, zajišťovat finanční podporu, plánování a vyhodnocování jednotlivých aktivit.

Naším úkolem ja zajistit, aby změny byly postupné, synergické a udržitelné.

Reforma není ideologická, je logická.

Národní plán péče o osoby s duševním onemocněnímJUDr. Pavel Ptáčníkvedoucí Sekretariátu vládního výboru pro zdravotně postižené občany

je koordinačním, iniciativním a poradním orgánem vlády České republiky pro oblast podpory osob se zdravotním postižením.

Usnesením vládního výboru ze dne 16. 11. 2012 bylo ministru zdravotnictví uloženo:

vytvořit Národní skupinu pro transformaci systému péče o osoby s duševním onemocněním se zapojením příslušných ministerstev, odborných společností, střechových organizací poskytovatelů a uživatelů péče,

zahájit práce na přípravě Národního plánu péče o osoby s duševním onemocněním, jehož cílem bude transformace psychiatrické péče.

Duševní onemocnění patří na rozdíl od různých fyzických postižení k takovým, která sice nejsou na první pohled viditelná a zřejmá, ale ve svých důsledcích mají vážné a bezprostřední dopady nejen na postižené jednotlivce, ale také na jejich rodiny.

V uplynulých dvaceti letech, i přes určitá dílčí zlepšení, nedošlo k zásadním systémovým změnám, které by nastartovaly potřebné reformní kroky.

Jak vyplývá z provedených analýz, je třeba zamýšlenou transformaci realizovat ve dvou základních rovinách, a to nejen vlastní transformaci stávajících psychiatrických léčeben, ale také realizaci opatření zaměřených na rozvoj dalších důležitých podpůrných služeb pro duševně nemocné.

péče ve velkokapacitních psychiatrických léčebnách neposkytuje pacientům dostatečnou míru soukromí a vlastního rozhodování;

důsledky nevyhovujícího uspořádání poskytované péče se negativně projevují v určitém formalismu při rozhodování o nedobrovolných hospitalizacích, i léčbě, ve způsobu používání restriktivních opatření i v oblasti zbavování či omezování způsobilosti k právním úkonům;

nejsou vytvořena pravidla pro postupnou deinstitucionalizaci velkých psychiatrických ústavů;

na jedné straně vysoký podíl psychiatrických lůžek následné péče dislokovaných ve velkých psychiatrických léčebnách, na druhé straně nedostatečný podíl lůžek akutní péče na psychiatrických odděleních nemocnic;

chybí síť zdravotních i sociálních komunitních služeb.

pro Českou republiku vstoupila v platnost 28. října 2009

uznává důstojnost a rovné postavení osob se zdravotním postižením, právo na samostatnost a nezávislost, na svobodné rozhodování, podporuje zapojení do všech politik, které se zdravotně postižených dotýkají. Za mimořádně důležité Úmluva pokládá zajištění přístupu zdravotně postižených k fyzickému, ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu prostředí, ke vzdělávání, k rehabilitaci, k informacím a komunikaci.

respekt k lidské důstojnosti;

podpora a zajištění osobní nezávislosti;

zajišťování plného a účinného zapojení a začlenění do společnosti;

omezování osobní svobody jen v krajních případech, za legislativně jasně stanovených a kontrolovaných podmínek;

maximální respekt k názorům a přáním klientů nebo pacientů a vytváření podmínek pro jejich rovnoprávné zapojení do všech rozhodovacích procesů týkajících se konkrétní péče o ně;

poskytovat služby v nestigmatizujícím prostředí;zajišťovat rezidenční služby a další podpůrné

komunitní služby, které zabraňují segregaci a izolaci a jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti;

rozvíjet poskytování služeb v domácím prostředí;podporovat rodiny duševně nemocných.

Vedle opatření zaměřených na transformační kroky psychiatrických léčeben je třeba do plánu promítnout i opatření zaměřená na další důležité oblasti ovlivňující život duševně nemocných jako jsou sociální služby, sociální a pracovní rehabilitace, vzdělávací aktivity apod.

Kontakt:

ptacnik.pavel@vlada.cz 224 002 241

Rekapitulace reformních koncepcí psychiatrie v ČRProf. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.Psychiatrická společnost ČLS JEP

2013 media

„CHCETE TU REFORMU?“RUŠENÍ LÉČEBEN

BLÁZNI MEZI BEZDOMOVCI, NA ULICÍCH

KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIE

• 1953 PRVNÍ KONCEPCE,

• 1989 decentralizace, privatizace, zdravotní pojišťovny

Psychiatrická společnost ČLS JEP• 1992 pracovní skupina pro koncepci• 1994 první materiál odmítnut výborem PS• 1996 nová verze• 1997 publikována v supplementu ČaS

Psychiatrie• 2000 koncepce schválena na sjezdu• 2001 koncepce schválena VR MZ, slíbena

vyhláška• 2004 komise MZ pro implementaci

WHO MENTAL HEALTH ACTION PLAN FOR EUROPE

konference ministrů zdravotnictvíHelsinky 12.-15.1.2005

• Do r. 2006 strategie shromažďování epidemiologických dat, od r. 2007 realizace

• Do r. 2007 strategie prevence duševních poruch včetně sebevražd

• Do r. 2007 strategie řešení problémů spojených se zneužívání alkoholu a drog

• Do r. 2008 strategie lidských zdrojů• Do r. 2009 zapojení pečovatelů a uživatelů do

rozhodovacích procesů• Do r. 2009 legislativa (OSN, mezinárodně)• Do r. 2009 spravedlivé financování

% VÝDAJŮ NA PSYCHIATRICKOU PÉČI Z VÝDAJŮ NA ZDRAVOTNICTVÍ

ČR OECD Hungary Německo Holandsko

4,43,5

%OECD 2006

Psychiatrická společnost ČLS JEP

• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené

na kvalitu péče i regionálně• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro

revizi koncepce• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení

Národního psychiatrického programu• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena

revidovaná koncepce

Psychiatrická společnost 2007: Národní psychiatrický program

MZd 2008: Národní akční plán pro psychické zdraví

8.3.2007 Senát Parlamentu ČRpod záštitou MUDr. Přemysla Sobotky

Hlavní úkoly NPP 2007:• podpora primární psychiatrické péče

• rozvoj komunitní péče • modernizace lůžkového fondu• při zachování biopsychosociálního modelu péče – farmakoterapie, psychoterapie, sociální intervence

Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené

na kvalitu péče, tiskové konference, pracovní schůze

• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro revizi koncepce

• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení Národního psychiatrického programu

• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena revidovaná koncepce

• 2008 Světová psychiatrická konference

KONCEPCE OBORU PSYCHIATRIEPsychiatrická společnost ČLS JEP Revize 2008:

MUDr. Zdeněk Bašný – koordinátor

pracovní skupiny, MUDr. František Čihák (dětská a

dorostová psychiatrie), MUDr. Petr Jeřábek, Ph.D. (adiktologie), MUDr. Erik Herman (ambulantní psychiatrie), MUDr. Martin Hollý

(sexuologie, ochranné léčení), PhDr. Karel Koblic (psychologie),

MUDr. Jiří Konrád (gerontopsychiatrie), MUDr. Petr

Možný (lůžková péče), MUDr. Ondřej Pěč (komunitní péče),

MUDr. Juraj Rektor (ambulantní péče), MUDr. Ivan Tůma, CSc. (lůžková péče), MUDr. Irena

Zrzavecká (lůžková péče), MUDr. Vladislav Žižka (lůžková péče).

Model péče o osoby s duševní poruchou

psychiatrickéambulance

případové vedení -tým (psychiatr, klin. psychol., komunitní

psych. sestry, soc.pracovníci...)

praktik, specialisté

akutní lůžková péče

krizové a terénníslužby

dennístacionáře

sociálnírehabilitace

následnálůžková péče

komunitnírezidenční

služby

běžnéslužby

v komunitě

pacient - vstup do systému

specializované ambulance

specializovaná lůžková péče

klinický psycholog

Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2005 semináře WHO na MZ• 2006 sjezd PS - výbor ustanovil komisi pro

revizi koncepce• 2006 a dále dvouleté projekty WHO zaměřené

na kvalitu péče, tiskové konference, pracovní schůze

• 2007 seminář v Senátu PČR – vyhlášení Národního psychiatrického programu

• 2008 sjezd ve Špindlerově Mlýně – schválena revidovaná koncepce

• 2008 Světová psychiatrická konference

ZÁSTUPCI KONZUMENTŮ

• WPA PRAHA 2008: GLOBAL INITIATIVE, EUFAMI, WFMH x

• SCIENTOLOGOVÉ

Psychiatrická společnost ČLS JEP• 2009 seminář v rámci českého předsednictví

EU• 2009 Sjezd v Karlových Varech – standardy

péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2010 – sjezd ve Špindlerově Mlýně• 2012 – Mezinárodní kongres Světové

psychiatrické společnosti• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru

Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče

CONFERENCE CONCLUSIONSOrganised under the auspices of the Czech Presidency of the

Council of the European Union (EU) by the Ministry of Health of the Czech Republic together with the European Commission’s

KOALICE PRO ZDRAVÍ, SYMPATEA, KOLUMBUS, VIDA …

SPOKOJENOST S KOMUNITNÍ PÉČÍ

spokojenost (%)

HolandskoŠvýcarskoDánskoSRNFrancieItálieVBŠvédsko

Stefan et al., 2002

PRŮMĚRNÉ ROČNÍ NÁKLADY NA JEDNOHO PACIENTA SE

112500

150000

ambulantní ústavní komunitní

příménepřímécelkové

Kissling et al., 1999

AKUTNÍ PSYCHIATRICKÁ PÉČE V ČR 2006 (1546 LŮŽEK)

Typ zařízení

Akutní péče

Počet zařízení

Počet lůžek

Průměrný počet

Klinika Ano 5 429 86Klinika

Ne 1 51 51

Oddělení nemocnice

Ano 10 445 45Oddělení nemocnice

Ne 17 621 37

péče – ukazatelé kvality, standardy v regionu• 2012 – Mezinárodní kongres Světové

psychiatrické společnosti• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru

Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče

PSYCHIATRICKÉ SLUŽBY V REGIONUINDIKÁTORY KVALITY PÉČE

psychiatrické společnosti• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru

Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE 2014 - 2020

psychiatrické společnosti• 2012 – projekt Mapování psychiatrické péče• 2012 – výjezdní zasedání zdravotního výboru

Poslaneckého sněmovny v PL Horní Beřkovice

Mapování stavu psychiatrické péče a jejího směřování v souladu se strategickými dokumenty České republiky Česká psychiatrická společnost 2012Prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc. (Psychiatrická společnost), vedoucí projektuMUDr. Irena Zrzavecká (sekce ústavní psychiatrie PS)MUDr. Lucie Kališová, PhD. (Psychiatrická klinika Praha)MUDr. Erik Herman (sekce ambulantní psychiatrie PS)MUDr. Juraj Rektor (PS, SAP)MUDr. Ondřej Pěč (Asociace komunitních služeb)MUDr. Jan Stuchlík (Fokus Mladá Boleslav)MUDr. Vladislav Žižka (Asociace psychiatrických léčeben), MUDr. Zdenka Drlíková (Psychiatrická léčebna Jihlava)MUDr. Martin Hollý (Psychiatrická léčebna Bohnice, Praha)Doc. Ing. Mgr. Martin Dlouhý (Vysoká škola ekonomická Praha)RNDr. Tomáš Raiter (STEM/MARK)Mgr. Barbora Wenigová (Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví)

Plánované změny v síti budou znamenat zlepšení kvality péče o duševně nemocné rovnoměrné doplnění kapacit ambulantních služeb, včetně

„nových“ ambulantních služeb, např. rehabilitace, rezidenčních komunitních služeb → těžiště léčby směrem k přirozenému prostředí pacientů,

navýšení kapacit na psychiatrických odděleních nemocnic (včetně klinik) → integrace psychiatrie do ostatních medicínských oborů, akutní komplexní péče (intenzivní, specializovaná péče)

diferenciace lůžek v psychiatrických léčebnách – akutní lůžka, následné péče, ochranná léčba, (zdravotně)sociální lůžka, rezidenční péče

nároky na přizpůsobení zdravotnického personálu (přeškolení, přesun do nově vzniklých kapacit)

potřebu motivace managementu a personálu ve všech segmentech služeb

překlenovací investiční finanční zdroje

Dependent variableDependent variable sample mean Czech mean score

% health budget needed for clinically

significant improvement

QuIRC domain scores

Human rights 56.9 55.1 3.74

QuIRC domain scores

Living environment 60.6 52.4 7.41

QuIRC domain scores

Recovery-based practice 52.7 52.5 3.10

QuIRC domain scoresSelf-management and autonomy

56.2 49.3 5.03QuIRC domain scores

Social interface 48.4 48.6 n/aQuIRC domain scores

Therapeutic environment 52.1 51.2 3.66

QuIRC domain scores

Treatments and interventions

50.7 49.3 4.34

Service user ratings of care

Autonomy 60.2 59.7 3.28

Service user ratings of care Experience of care 17.5 18 n/aService user ratings of care

Life satisfaction 4.6 4.9 n/a

Quality Indicator for Rehabilitative Care

Taylor et al., 2012

REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE V ČR 2013 - ….

• IDEOLOGICKÉ POSTOJE X• PRAGMATICKÉ ŘEŠENÍ

• DEINSTITUCIONALIZACE• REINSTITUCIONALIZACE

• BALANCOVANÁ PÉČE

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A

PODPORU!

Koncept kvality života jako referenční rámec strategiePhDr. Ivan Duškov, MUDr. Martin HollýStrategická projektová kancelář MZPL Bohnice

Vize bez strategie - mapa bez navigace

Způsob přípravy strategie

• limity tvorby strategických dokumentů v ČR

• veřejná strategie = ucelený soubor opatření vedoucích k dosažení cílů v dané oblasti

• strategie:

• definuje problém

• shrnuje podkladová data a analýzy

• definuje vizi (žádoucí stav v budoucnu)

• stanovuje sadu cílů jichž má být dosaženo

• předkládá opatření, která povedou k dosažení cílů

Způsob přípravy strategie

• strategie reformy psychiatrické péče je tedy veřejnou strategií

• z toho plyne:

• inkluzivní přístup

• tvorba konsenzu

• dlouhodobá udržitelnost politiky

Sedm základních fází tvorby strategie

METODIKA PŔÍPRAVY VEŘEJNÝCH STRATEGIÍ Verze k 30. 11. 2012 www.verejne-strategie.cz 7

RÁMEC STRATEGICKÉHO !ÍZENÍ

Cílem Metodiky přípravy veřejných strategií je především:

představit obecně vhodný a apliko-vatelný postup tvorby strategických dokumentů v české veřejné správě,

odstranit klíčové nedostatky dosavadní tvorby strategických dokumentů ve veřej-né správě,

zvýšit transparentnost a objektivitu in-formací souvisejících s přípravou strategií na horizontální i vertikální úrovni,

přispět k tomu, aby rozhodovatelé měli k dispozici relevantní podklady nezbytné pro odpovědné strategické rozhodnutí,

sjednotit postup tvorby strategických dokumentů, zvýšit kvalitu vytvářených strategických dokumentů a zajistit jejich lepší konzistentnost.

Metodika přípravy veřejných strategií je určena všem tvůrcům a zadavatelům tvorby strategií v rámci veřejné správy v České republice. Metodika je (za pod-mínky jejího přizpůsobení komplexnosti a zadání vytvářené strategie) využitelná na všech úrovních veřejné správy (tj. jak na úrovni státní správy, tak územní samosprávy).

Metodika je určena pro tvorbu veřejných strategií ve smyslu výše uvedené de,nice. Metodika naopak není určena pro tvorbu strategií úřadů (institucí, organizací). Prů-nikem dvou uvedených sfér strategického řízení je především vzájemná vazba mezi strategií úřadu a veřejnými strategiemi vy-tvářenými a realizovanými daným úřadem.

Formulace předběžné vize (vrcholové strategické dokumenty, dlouhodobé záměry a vize, reakce na vnější prostředí apod.)

Imple-mentace strategie(realizace strategie, její průběžné monitorování a evaluace, závěrečné vy-hodnocení)

Tvorba strategie (aplikace Metodiky přípravy veřejných strategií)

1. Identi,kace potřeby tvorby strategie

2. Nastavení projektu

4. Stanovení základ-ního strategického směřování

3. Analytická a prognostická fáze (průběžná)

5. Rozpracování strategie

6. Nastavení plánu imple-mentace

7. Schvalování strategie

Jak ilustrujeme na následujícím schématu, Metodika je zároveň v rámci strategické práce určena pro tvorbu strategie, ale naopak není určena pro činnosti před-cházející tvorbě strategie ani pro činnosti následující.

Strategické řízení v de,novaných oblastech (veřejná strategie)

Aplikace Metodiky přípravy veřejných strategií

Strategické řízení organizace veřejné správy (strategie úřadu)

Časový rámec implemetace s fokusem na financování tranzitních nákladů

P!ÍPRAVA PLÁNU - STRATEGIE REFORMY

NÁRODNÍ PLÁN (IMPLEMENTA"NÍ RÁMEC)

REALIZACE JEDNOTLIV#CH PROJEKT$

M%!ENÍ A VYHODNOCOVÁNÍ PROJEKT$

VYHODNOCENÍ STRATEGIE

2012 2013 2014 - 2018 2019 2020

ETAPA IIETAPA I

Od vyléčení k úzdravě

• medicínský koncept zaměřen na léčení nemoci

versus

• rehabilitační koncept zaměřen na překonání handicapu

Splauding (2011)

Od symptomů k příběhům

• Respekt k biosystemickému modelu vážných duševních poruch

• fyziologická

• neurokognitivní

• sociálně kognitivní

• sociálně enviromentální

• rovina funkčnosti

Splauding (2011)

Koncept kvality života jako referenční rámec strategie

• indikátor rozvoje společnosti

• 12 výchozích domén

• zdraví a zdravotní péče

• zaměstnanost

• bydlení

• sociální participace

• lidská práva

• rodina a vztahy v ní ...

Financování reformy - možnosti využití strukturální fondůPhDr. Mgr. Jan Bodnárředitel odboru evropských fondů MZ

Financování reformy

Jedním z nejdůležitějších témat reformy je otázka financování

1) Tranzitní náklady na reformovaný systém péče (zdroje z EU po roce 2014)

2)Náklady na udržitelnost systému (národní zdroje)

Reforma psychiatrické péče a strukturální fondy 2014+

Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) „tvrdé“ inves-ce do infrastruktury

inves-ční priorita fondu stanovená nařízením: „ Inves-ce do zdravotnické a sociální infrastruktury, které přispívají k vnitrostátnímu, regionálnímu a místnímu rozvoji, snižování nerovnosC, pokud jde o zdravotní stav, a přechod od ins-tucionálních ke komunitním službám“

Evropský sociální fond (ESF) „měkké“ inves-ce do lidských zdrojů a sociálního

začleňování

inves-ční priority fondu stanovené nařízením:

„zlepšování přístupu k dostupným, udržitelným a vysoce kvalitním službám, včetně zdravotnictví a sociálních služeb obecného zájmu“

„ak-vní začleňování“

„integrace marginalizovaných společenství“

„boj pro- diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního pos-žení, věku nebo sexuální orientace“

Rozčlenění hlavních akQvit reformy podle možnosQ financování

inves-ce do infrastruktury poskytovatelů péče (restrukturalizace stávajících, výstavba nových) – ERDF

zavádění nových druhů služeb a jejich pilotní provoz -‐ ESF

vzdělávání -‐ ESF

des-gma-zační a preven-vní kampaně -‐ ESF

Operační programy 2014+

počet a zaměření operačních programů schválen usnesením vlády č. 867 z 28. 11. 2012

problemaBka zdraví řešena přímo ve dvou programech

Integrovaný regionální operační program (ERDF)

Operační program Zaměstnanost (ESF)

možné zapojení do dalších programů

Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání

Operační program Praha - pól růstu

Původní požadavek MZd – vlastní prioritní osa nebyl akceptován

Integrovaný regionální operační program

řídící orgán Ministerstvo pro místní rozvoj

prioritní osa 2 „Zkvalitnění veřejných služeb v území“

specifický cíl: „Vytvoření moderní, funkční a udržitelné sítě péče o duševní zdraví respektující ve všech aspektech lidskou individualitu“

Navrhované typy intervencí – akBvity: Transformace a restrukturalizace psychiatrických léčeben ve smyslu jejich humanizace

Pořízení infrastruktury poskytovatelů akutní psychiatrické péče v návaznosB na regionální dostupnost péče

Stavba nových/rekonstrukce stávajících zařízení komunitní péče typu centra duševního zdraví

Navrhované typy intervencí – akQvity: Pořízení infrastruktury komunitní a intermediární péče

Pořízení vybavení mobilních týmů

Požadavky MZd na finanční alokaci:

4 mld Kč

Operační program Zaměstnanost řídící orgán Ministerstvo práce a sociálních věcí

prioritní osa 2 „Sociální začleňování a boj s chudobou“

specifický cíl: „ZajisBt moderní, funkční a udržitelnou síť péče o duševní zdraví respektující ve všech aspektech lidskou individualitu a zvýšit míru sociálního začlenění osob s duševním onemocněním“

Operační program Zaměstnanost

Navrhované typy intervencí – akQvity:

realizace pilotních a navazujících projektů reformy psychiatrické péče – transformace stávajících forem péče a rozvoj nových typů péče (např. komunitní péče, intermediární péče, mobilní týmy)

vzdělávání

vzdělávání typu „train the trainers“

vzdělávání lékařských a nelékařských pracovníků poskytovatelů péče

vzdělávání nezdravotnických pracovníků

destigmatizační kampaně a kampaně na podporu duševního zdraví

Operační program Zaměstnanost Požadavky MZd na finanční alokaci:

3 mld Kč

Možnost využití dalších operačních programů:

OP Praha – pól růstu – „měkké“ i „tvrdé“ intervence na území Prahy

OP Výzkum, vývoj a vzdělání – posílení problema-ky psychiatrie na vysokých školách

k jednání s řídícími orgány těchto programů a pouze v roli příjemců

Návrhy operačních programů nejsou finální

Finanční alokace programů nebyly ještě představeny

Změny možné na základě požadavků Evropské komise nebo řídících orgánů

Schválení lze očekávat nejdříve v polovině 2014

Národní financování udržitelnosti reformy

Očekává se diverzifikace, resp. opQmalizace úhradových mechanismů:

Úhrady od plátců zdravotní péče:

nové typy výkonů (např. ambulantního charakteru)

úprava bodové hodnoty některých výkonů

revize úhradových mechanismů v dlouhodobé péči

Úhrady na základě zákona 108/2006 Sb.:

diverzifikace typologie sociálních služeb

zajištění úhradových mechanismů

Děkuji za pozornost.

Jan Bodnár

Kontakt: jan.bodnar@mzcr.cz

Tel.: 224 972 370

Zahraniční zkušenostiPhDr. Petr WinklerPsychiatrické centrum PrahaLaboratoř sociální psychiatrie

Společenská zátěž v důsledku duševních onemocnění v Evropě

Zásadní politické dokumenty k rozvoji systému péče o duševní zdraví

• Světová zpráva o zdraví [The world health report]. WHO, 2001.

• Akční plánu duševního zdraví pro Evropu [Mental Health Action Plan for Europe]. WHO, 2005.

• Strategický dokument pro duševní zdraví, tzv. Zelená kniha [Green Paper]. EU, 2005.

• Akční plán duševního zdraví pro Evropu [Mental Health Action Plan for Europe]. WHO, 2013.

Základní komponenty systému péče o duševní zdraví

• služby

WHO 2001

• financování o reflexe multidimenzionality potřeb

• vzdělávání o reflexe společenské zátěže a současného stavu poznání

• výzkumo reflexe potřeby efektivní léčby a systému služeb

• prevenceo reflexe potřeby předcházet vzniku a rozvoji onemocnění

• legislativao reflexe potřeby právní jistoty

Základní komponenty systému péče o duševní zdraví

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: služby (ø lůžek na 1 PL)

WHO 2011

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: finance (zdravotnictví)

WHO 2011

Nové země EU2,91%

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: finance (zdravotnictví)

WHO 2011

Staré země EU

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích:

ostatní komponenty• vzdělávání

o nedostatky v celé Evropě, u nás zvláště v sociální oblasti

• výzkumo nedostatky hlavně v bývalém socialistickém bloku – 40ti letá absence

sociologie, sociální práce, sociální psychiatrie

• prevenceo v Česku značně zaostává za zeměmi západní Evropy

• legislativao pouze v Česku, Maďarsku a Bulharsku neexistuje specifická legislativa

(WHO 2011)

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - metody

• sofistikovaná matematická metoda vyvinutá v ČR – QED Group

• původně pro predikci vývoje vztahů mezi posádkou kosmických letů – projekt Evropské vesmírné agentury

• určeno ke zkoumání vztahů v komplexních systémech

• unikátní zpracování a vizualizace dat, metafora krajiny na pozadí vizuálně kódovaného vztahového rámce – výsledek připomíná 3D

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - metody

• vstupní data pro komparaci systémů psychiatrické péče:

o většina dat z Mental Health Atlas (WHO 2005, 2011)o MHEEN Group – pracovní skupina pro ekonomiku duševního zdraví

ustanovená Evropskou komisí (Knapp et al. 2008)o Světová banka – HDP na 1 obyvatele

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - výsledky

• Sociomapa 1: Kontextuální postavení psychiatrické péče v ČR v parametru dostupnosti extramurálních forem psychiatrické péče o 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb:o rehabilitační službyo krizové službyo služby dostupné 24h/denněo služby včasné intervenceo domácí péčeo outreacho 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011

Sociomapa 1 – extramurální péče

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - výsledky

• Sociomapa 2: Celková analýza

o 1. vrstva – prostorová blízkost – data o dostupnosti komunitních služeb: rehabilitační služby, krizové služby, služby dostupné 24h/denně, služby včasné intervence, domácí péče, outreach + % výdajů na duševní zdraví z výdajů na zdravotnictví, počet lůžek PL na 100.tis obyvatel, poměr lůžek v PON a PL, počet přijetí do lůžkových zařízení na 100.tis obyvatel

o 2. vrstva – barva a výška terénu - HDP na 1 obyv. 2011

Sociomapa 2 – celková analýza

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: sociomapování - závěry

• 1) Vnitřní uspořádání psychiatrické péče v ČR je nejpodobnější některým zemím bývalého Sovětského svazu a Balkánu. Od těchto států se však lišíme značně vyšším HDP per capita.

• 2) V tomto klubu je jednotícím prvkem nízký podíl psychiatrie na celkových zdravotních výdajích, koncentrace péče v psychiatrických léčebnách a nedostatečně rozvinutá komunitní péče.

• 3) Tato skupina států disponuje systémy psychiatrické péče, které jsou z posuzovaných zemí ve vztahu ke klubu vyspělých států Evropy nejvzdálenější.

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: diskuse

• Směr vývoje systému péče o duševní zdraví je zakotvený v mezinárodních dokumentech, ke kterým se ČR hlásí.

• První otázkou je, jak předejít nežádoucím vedlejším účinkům transformace systému péče o duševní zdraví (transinstitucionalizace resp. reinstitucionalizace).

• Druhou otázkou je, jak transformovat systém péče o duševní zdraví co nejefektivněji.

Komparace evropských zemí v základních ukazatelích: doporučení

• zpracovat analýzu zahraničních zkušeností s problematikou týkající se reinstitucionalizace ve spojení s reformami systémů péče o duševní zdraví

• zpracovat analýzu s cílem identifikovat opatření/intervence/programy/služby, pro jejichž efektivitu a cost-efektivitu existuje v mezinárodním výzkumu průkazná evidence

• vytvořit matrix opatření/intervencí/programů/služeb vycházející z výše zmíněných analýz a zkušeností v ČR

• matrix implementovat, vyhodnocovat a modifikovat

Reference

• Bahbouh R. (2012). Sociomapování týmů. QED Group 2012, Praha.• EC (2005). Green Paper : Improving the Mental Health of the Population: Towards a Strategy on Mental Health

for the European. Union. European Commission, Brussels.• Gustavsson A., Svensson M., Jacobi F., et al.(2011). Cost of disorders of the brain in Europe 2010 . Eur.

Neuropsychopharmacol, 21(10):718-79.• Höschl C., Winkler P., Pěč O. (2012). The state of psychiatry in the Czech Republic. International Review of

Psychiatry, 24(4): 278–285.• Jané-Lopis E., Andersson P., eds. (2006). Mental health promotion and mental disorder prevention across

European member states: a collection of country stories. European Communities, Luxembourg. • Knapp M, McDaid D., Medeiros H, eds (2008). Economics, Mental Health and Policy: An Overview. MHEEN

Group. London School of Economics & Political Science, London.• Wittchen H. U., Jacobi F., Rehm J., et al. (2011). The size and burden of mental disorders and other disorders

of the brain in Europe 2010. Eur Neuropsychopharmacol., 21(9):655-79. • World Bank (2013). GDP per capita (current US$). Retrieved from http://data.worldbank.org/indicator/

NY.GDP.PCAP.CD?order=wbapi_data_value_2011+wbapi_data_value+wbapi_data_value-last&sort=asc• World Health Organization (2001). The World Health Report 2001: Mental Health: New Understanding, New

Hope. WHO. Geneva.• World Health Organization (2005). Mental Health Atlas 2005. WHO, Geneva.• World Health Organization (2011). Mental Health Atlas 2011. WHO, Geneva.• World Health Organization (2013). The European Mental Health Action Plan (Draft). WHO Regional Office for

Europe, Copenhagen.

PCP - Psychiatrické centrum PrahaNUDZ - Národní ústav duševního zdraví

Komunitní služby v ČRMUDr. Ondřej Pěčpředseda sekce Sociální psychiatrie ČPS JEP

Síť podporyThe framework for support – Trainor and Church (1984)

svépomoc rodina přátelésousedé

všeobecné služby a možnosQ v komunitě

formální systém služeb

duševního zdraví

Pyramida péče o duševní zdraví -‐ WHO

WHO Mental health pyramid of care

Vývoj komunitní psychiatrie Faktory vzniku:

–Orientace na práva pacientů a na jejich potřeby

– Svépomocné organizace uživatelů

– KriBka dlouhodobých pobytů v psychiatrických léčebnách

– Kvalitnější systém sociálního zabezpečení

– Rozvoj nových psychofarmak

Průběh:– Od 60. let 20. stoleh v západní zemích

– Plánovité snižování počtu lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích

– Vznik a rozvoj komunitních center duševního zdraví

– Dva modely–Unitární: VB, IT, sever– Paralelní: Nizozemí

Vývoj psychiatrických lůžek v Evropě

Eurostat

20,0000

40,0000

60,0000

80,0000

Psychiatrická lůžka v nemocnicích (EU 27)

lůžk

Rozložení komunitní a

institucionální péče v EU

MHE 2012

Převaha komunitní péče

Převaha ústavní péče

Údaje neznámy

Principy a články služeb• Principy služeb:

– Přístupnost – mobilita – vlastní prostředí

– Komplexnost -‐ mulBdisciplinarita

– Koordinace, propojenost, konBnuita služeb

– Lidská práva a potřeby

– EfekBvita

• Články služeb vyvážené péče (balanced care):– PrakBčh lékaři– Specializované ambulantní psychiatrické služby (ambulance, týmy)

– Psychiatrická oddělení všeobecných nemocnic

– Krizová centra/týmy a denní stacionáře

– Rezidenční komunitní péče

– Psychiatrická rehabilitace / case management

Vymezení komunitní psychiatrie K cílové skupině-‐ Závažně duševně nemocní (SMI -‐ severe mental illness) /NIMH 1987,

Ruggeri et al. 2000/: -‐ zneschopnění (GAF< 50)-‐ trvání kontaktu se službami: > 2 roky

-‐ neorganická psychóza nebo bez selekce dle diagnózy

± 0,5% populace

Ke geografické oblas--‐ Komunitní centra / týmy / sítě služeb duševního zdraví

Komunitní systém -‐ UK

Komunitní tým

duševního zdraví

Krizový mobilní tým

PrakQcký lékař

Jiný specializ.

týmRehabilitač-‐ní

AserQvní vysunutý

Lůžka 2,8/10 000 obyv.

Zdravotní služby hrazené zdravotním pojištěním

Amb.psychiatrie

psychoterapie

Sociální služby

Městský systém služeb o duševně nemocné

Závažné případy GAF <85

Ostatní případy

Nákup služeb Praktičtí lékaři

Komunitní systém -‐ Finsko

peppe dell'acqua dsm trieste who collaborating center dsm@ass1.sanita.fvg.it

Komunitní systém – Itálie /Terst/

Články systému

– 4 centra duševního zdraví + malá lůžková odd. (6-‐8 lůžek)

– 6 lůžek akutní péče ve všeobecné nemocnici

– Podpora bydlení /12 skupinových bydlení -‐ 70 lůžek/

– Ergoterapie

– Sociální družstva /13/

– Uživatelské organizace, org.příbuzných

ČR – prvky komunitních služeb

• Ambulantní psychiatrie (677 úv.)• Psychiatrická oddělení nemocnic (3150 lůž.)• Denní stacionáře / krizová centra (21/3)• Psychiatrické sestry (5 + ? úv.)• Rezidenční komunitní služby (325 lůž.)• Psychosociální rehabilitace / case management

(3810 kl.)• Sociální firmy• Uživatelské organizace / organizace příbuzných

ČR – prvky KS -‐ denní stacionáře

21 DS v resortu zdravotnictví, zhruba polovina součást lůžkových zařízení, polovina samostatná zařízení

ČR – prvky KS - psychiatrická rehabilitace

2011: 30 organizací, 326 odborných pracovníků, 3810 klientů

Systém služeb komunitní péče v ČR

Zdravotní kom.služby Sociální kom.služby

Psychiat.ambulance

DětskéSpecializovanéKlin.psychololog.

Akutní lůžk.péče

Denní stacionáře

Příp.vedení -‐Psychiatrické sestry

Krizová centra a služby

Rezidenční komunitní služby

Příp.vedení – Sociální pracovníci

Pracovní rehabilitace

Ak-vizační služby

Co schází• Kapacita služeb -‐nepokryté geografické oblasB /PO, KS, DS. Služby bydlení/

• Psychiatrické krizové služby• Definice regionální odpovědnosB a pravidel spolupráce pro SMI

• Řešení rozštěpu mezi zdravotnickými a sociálními službami• Odborný personál v některých oblastech či obeznámenost s komunitní péči

• Vzdělávání (psychiatři – pregraduál / postgraduál, psychiatrické sestry, postgraduální psychiatrická specializace pro sociální pracovníky)

• Financování• Státní poliBka

Psychiatrická péče z pohledu Asociace krajů ČRMUDr. Jan Tuček, Ph.D.Asociace krajů ČR

Přednáška

• ShrnuC aktuálního stavu v jednotlivých krajích–Lůžková péče–Ambulantní péče

–Komunitní péče

• Očekávání

Současný stav -‐ lůžka

• Různé typy nemocnic a psychiatrické léčebny

• Léčebny – 86 % všech lůžek• Jednotlivé regiony -‐ výrazné odlišnos-• Lůžka jsou zastoupena nerovnoměrně

• Úhrada zdravotní péče–Akutní–Následná

Současný stavKraj Současný stav

akutní Současný stavnásledné

Potřeba akutní

Potřeba následné

Praha 220 1291 373 869

Středočeský 0 600 384 895

Jihočeský 65 127 191 445

Plzeňský 87+17 dětské 1225 172 400

Karlovarský 40 0 91 212

Ústecký 86 705 248 580

Liberecký 51+25 dětské 0 132 307

Královehradecký 111 0 166 388

Pardubický 55 0 155 361

Vysočina 0 1270 154 358

Jihomoravský 161 + 17 dětské 1823 350 816

Zlínský 0 1050 177 412

Olomoucký 104 670 192 447

Moravskoslezský 81 942 369 862Mapování stavu psychiatrické péče, 2013

Dostupnost 60 minut

Akutní lůžka

• Celé dg. spektrum• Možnost vyšetření

• Komplement –Nepřetržitě laboratoř–Denní dostupnost konziliárních služeb–Odpovídající personální, věcné a technické vybavení

Mapování stavu psychiatrické péče, 2013

Následná a specializovaná lůžková péče

• Následná péče–Po ukončení dg. proces a nastavena terapie–Projevy psychopatologie neumožňují propuštění

• Specializovaná–Zaměřena na určitou diagnózu, věk, či způsob léčby

Lůžková péče

• Rok 2011 –nemocniční odd. : léčebny 1328:8994

–Dětská psychiatrie 260 lůžek–19 % gerontopsychiatrická, 15 % adiktologie

• Na 100 000 obyvatel 100 lůžek (30:70)• 10 500 lůžek (3150:7350)

ÚZIS, 2013

1997 Počet léčeben Počet lůžek Počet nem. odd Počet lůžek

1997 16 9781 26 1367

2011 18 8994 31 1328

Lůžková péče

• Na 100 000 obyvatel 100 lůžek (30:70)• 10 500 lůžek (3150:7350)

Očekávání

• Zachování kvality a dostupnosB péče• Regionální charakter

–Dostupnost (60 min/90 min)

• Diferenciace lůžek• Akutní• Specializované• Následné

• Sociální lůžka ???? (domovy důchodců, ÚSP)• Adiktologická lůžka• Lůžka dětské psychiatrie• Gerontopsychiatrická lůžka

Ambulantní péče současný stavKraj Počet úvazků Počet úvazků/počet obyvatelPočet úvazků/počet obyvatel

Praha 206 16,19 10,18

Středočeský 53,3 4,184,18

Jihočeský 33,9 5,325,32

Plzeňský 39 6,796,79

Karlovarský 11,1 3,583,58

Ústecký 35,3 4,254,25

Liberecký 18 4,104,10

Královehradecký 24,2 4,364,36

Pardubický 20,2 3,903,90

Vysočina 25 4,884,88

Jihomoravský 81,7 6,986,98

Zlínský 24,9 4,224,22

Olomoucký 46,5 7,277,27

Moravskoslezský 57,7 4,674,67

Očekávání

• Až 95 % ambulantní péče – individuální péče

• Nárůst kvality péče• Snížení kvan-ty péče• Nerovnoměrné rozložení

–9-‐10 ambulantních úvazků/100 000 obyvatel

očekávání

• Individualizace péče–Využih dalších pracovníků v rámci ambulantní psychiatrie

• Psychiatrické a sociální sestry• TerapeuB• PsychoterapeuB

• Spolupráce s dalšími složkami psychiatrické péče –Lůžková a komunitní zařízení

Komunitní péče

• Nerovnoměrnost poskytování péče–Krizová centra–Denní stacionáře–Komunitní psychiatrické sestry

–Služby pro podporu bydlení, práce a zaměstnání,

–Centra denních akBvit–Svépomocné organizace

–Služby případového vedení, poradenství

Očekávání

• Krizová centra -‐ krajská města

• Denní stacionáře -‐ 1/100 000 obyvatel• Psychiatrické sestry• Chráněné bydlení• Psychiatrická rehabilitace

Závěry

• Reforma není jen–úprava počtu lůžek –vznik komunitních center

• Cíl –vyvážená péče (balancovaná) péče–individuální péče

• Provázanost jednotlivých složek péče• Nejprve budovat, potom rušit

Závěry

• Vliv krajských samospráv na dostupnost péče

• Změny ve financování péče

• VyužiC současných zařízeních jako přirozených center péče

• Zodpovědnost za péči v dané oblas-

Pohled poskytovatele a uživatele péčeJan Jaroš, Pavel NovákKolumbus o.s., Fokus Praha

Transformace péče o lidi s duševním onemocněním z pohledu poskytovatele

Pavel NovákDIALOGY O DUŠEVNÍM ZDRAVÍPracovní konference o směřování reformy psychiatrické péče v ČR

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?1. Vědět, kam transformace směřuje2. Jaké budou komponenty systému3. Jak bude systém legislativně zarámován4. Jak bude systém financován5. Jaký je časový rámec transformace6. Jaká bude podpora poskytovatelů v průběhu

transformace

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?1. Vědět, kam transformace směřujeZnát principy a vizi (Vstupní zpráva Strategie) Péče blíže pacientovi / klientovi Respekt k právům klienta a jeho individualitě Omezení stigmatizace Posílení primární péče Restrukturalizace lůžkové péče Regionální nastavení služeb Rozvoj komunitní péčePotřeba schválené a zakotvené národní politiky

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?2. Vědět, jaké budou komponenty systému Jakou roli bude v systému hrát mé zařízení? Případně jak se mé zařízení musí změnit, aby mohlo

být součástí systému? Mohu v novém systému nabídnout ještě jinou roli? Jak se na změnu musím připravit? (teorie změny) Univerzalita x specifičnost zařízení z hlediska cílové

skupiny (adiktologie – gerontopsychiatrie - péče o SMI – pedopsychiatrie -psychiatrická prevence, …)

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?3. Jak bude systém legislativně zarámován Rámec odpovědností poskytovatele a dalších aktérů

systému Z hlediska zajištění dostupnosti a kvality péče Z hlediska financování Z hlediska meziresortní spolupráce Nastavení hodnotících parametrů (léčebné standardy,

standardy kvality sociálních služeb, hodnocení potřeb, kvality života)

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?4. Jak bude systém financován Předpokládané změny ve financování zdravotní péče,

změny sazebníku? Financování sociálních služeb Financování meziresortní spolupráce – šedé zóny Financování osvěty a primární prevence Paušální versus výkonové úhrady Celkový objem prostředků (resortně, regionálně,..)

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?5. Jaký je časový rámec transformace Jaký je čas na přípravu změny, čas na pilotní

ověřování (s nestandardními způsoby podpory)? Milníky změny (zejména legislativy a financování)

Co potřebují poskytovatelé v procesu transformace?6. Jaká bude podpora poskytovatelům v

průběhu transformace Podpora ze strany regulátorů systému (stát,

samospráva, financovatelé) – umožnění změny Podpora finanční na (pře)budování nových segmentů

služeb Vzdělávání personálu Investice Provozní finance na pilotní služby

Destigmatizační a osvětová kampaň veřejnosti

Závěrem

Zájmy poskytovatelů mohou být (a často i jsou) odlišné od zájmů a potřeb uživatelů či jejich blízkých.

Ptejme se neustále co chtějí a co potřebují uživatelé.

Pavel Novákfokus@fokus-praha.cz

Objevujeme „Nový svět“ pro uživatele psychiatrické péče

Reforma psychiatrické péče pohledem uživatelů (klientů – zákazníků)

O nás s námiJan Jaroš

Výkonný ředitelObčanské sdružení KOLUMBUS

Zapojení uživatelů do strategie a realizace reformy.

• Analýza – uživatelské dotazníkové šetření co má reforma obsahovat

• Samotní uživatelé(příbuzní) se musí ve větší míře zapojit do reformy – jedná se o kvalitu života uživatele

• Obáváme se, že reforma může být pouze o prosazování zájmů odborných sekcí psychiatrů(léčebny, ambulance, psych.odděleních nemocnic), politických stran, farmateutických firem, poskytovatelů služeb, stavebnictví atd.

Akční plány, prohlášení, straterie, deklarace

• V úvodech jsou uváděny příklady zapojení uživatelů do plánování a realizace péče, práva osob s duševním onemocněním, jejich spokojenost, kvalita života uživatelů, dostupnost péče, ale v realitě jejich názor není slyšen a ve větší míře akceptován.

• Kdo jiný než člověk, který nemoc prožil a prožívá může k péči a podpoře něco říct (stabilizovaný pacient)

Praktický lékař

Je potřeba: - přispět k lepší informovanosti lékařů (a tím i jejich pacientů) prvního kontaktu (zejména praktických lékařů) o nabídce poradenských služeb pro osoby s duševní poruchou; - rozšířit nabídku informačních materiálů pro lékaře prvního kontaktu o tom, jaké poradenské a informační služby jsou dostupné pro osoby s duševní poruchou; - zmapovat potřeby lékařů v oblasti informování o službách a o péči pro osoby s duševní poruchou;

Centra duševního zdraví

• Centrum podpory uživatelů – péče může být i kontraproduktivní – přepečovávání(klient si na péči zvykne a nebude chtít službu opustit(již nyní v PL)

• Služba – podpora jde za uživatelem• Zapojení uživatelských organizací do podpory –

uživatele partnerem poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb( nikoliv jen zdrojem příjmu)

• Terénní služby – psychiatrická sestra, ale i případové vedení uživatelů

• Potřeba sjednotit představy uživatelů(příbuzných) a reálné možnosti ve spolupráci s odborníky

Multidisciplitní tým

Ambulance• Nejen předepisování léků a otázka „Co je nového ?“• Kolik ambulantních psychiatrů při prvním kontaktu řeší pacienta jinak než rovnou léky?

• Zvýšit pravomoci a zodpovědnost psychiatrických sester i v ambulancích(nyní 90% kontaktu lékař)-poměr psychiatrů a sester je v zahraničí jiný. Více sester.

• Uživatelé partnerem při službě (1000.pacientů na ambulantního psychiatra)

• Zapojit ambulantní psychiatrii do komunikace s Centry duševního zdraví, lůžkovou péči, ale i s praktickým lékařem(nekomunikovat pouze lékařskými nálezy)

Lůžková akutní péče• Ano, ale až jako poslední alternativa. Diagnózy, kde je

potřeba okamžitě řešit hospitalizací.• Cca 20 lůžek na 100.000,- obyvatel v nemocnicích, co

nejblíže přirozenému prostředí uživatele• Kontaktovat ambulantního psychiatra a Centrum

duševního zdraví – většinou se dozví, až po ukončení hospitalizace(pokud se uživatel dostaví)

• Nedobrovolné hospitalizace řešit humálněji edukovanami odborníky

• Více naslouchat pacientům• Pacientští důvěrníci mostem mezi pacientem a

zdravotnickým personálem.

Dlouhodobá péče a rehabilitace

• Gerontopsychiatritští pacienty• Pacienti, kteří jsou dlouholetě hospitalizovaní se

obávají nových trendů péče• Nestačí změna názvu z psychiatrických léčeben na

psychiatrické nemocnice – to nepřispěje k naší úzdravě a nesníží stigma onemocnění.

• Terapeutické komunity

Domovy se zvláštním režimem

•Režim? Negativně vnímáno veřejností, medii a především uživately

•Příklad Domova v Rokytnici v Orlických horách

Psychiatrické léčebny3. Varianta se zachováním jen některých psychiatrických léčeben.• a/vzdělaný personál, školený na jiné podmínky léčby• b/oddělit na uzavřených odděleních ústavní léčby od vážně DN,

které vězni šikanují a zneužívají• c/Znovu zavedení denních stacionářů, popřípadě svépomocných

klubů při PL - smyslu plné využívání volného času• d/pracovní terapie - pro dobrovolně pracující přídavky ke stravě.• e/dodržování práv a dohod v PL • f/propojení zdravotního resortu se sociálním, které spolu úzce

souvisí. Taktéž propojení s dalšími resorty.• g/umožnění rozmluvy s kaplanem, nebo knězem• h/Léčba blíž k domovu-hustší sít menších zařízení.

Co je reforma péče o duševní zdraví

• Latinsky reforma znamená touha po změně• Reforma není o rušení psychiatrických léčeben,

akutních a následných lůžek.• Snaha vyvolat paniku mezi odbornou a laickou

veřejností, ale i mezi pacienty• Jde nám o důstojné zlepšení kvality našich životů a o

sociální začlenění do společnosti• Kdo chce změnu a proč. Kdo jí nechce a proč?

• Zákon o zdravotních službách

• ČÁST ČTVRTÁ POSTAVENÍ PACIENTA A JINÝCH OSOB V SOUVISLOSTI S

POSKYTOVÁNÍM ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB Hlava I

Práva a povinnosti pacienta a jiných osob Práva pacienta

§ 28 • (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále

právo • k) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně

omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb.

Chceme

•Zvýšit kvalitu života•Být partnerem při tvorbě strategie a

realizaci uživatelsky zaměřené reformy•Změnit pohled na uživatele psychiatrické

péče•Být co nejpřirozeněji začleněni v občanské

společnosti

Nechceme

• Vytvářet gheta uživatelů na okraji aglomercí• Být pouze konzumenty léků• Být diskriminování, ale ani pozitivní diskriminace není

dlouhodobé řešení• Ztrácet část života v atace a následně pouze přežívat (osobně jsem ztratil min. 5 let)

Nechceme ztratit možnost realizací reformy s podporou uživatelů posunout péči o uživatele psychiatrické péče z 19. na začátek 21. století

Stigma onemocnění• Media – Dobrá praxe - příklad vídeňské metro, - Negativní praxe bulvární články, bez vyjádření

odborníků a především zástupců uživatelů.- Osvěta na školách, policie, soudců, úředníků atd. (Jak komunikovat s psychiatrickým pacientem) Píše se jen o násilí uživatelů, ale nikoho nezajímá kolik násilí je pácháno na uživatelích - Terminologie Schizofrenie, duševní nemoc(zdraví), jevící známky, pravděpodobně

Bolí to!!!!!!•Duševní onemocnění není vidět, cítit, nelze

uchopit.•Kdo ho neprožil nemůže mu na 100%

porozumět•„Duševnímu onemocnění nerozumím a

nechápu ho“

Centrum péče o /podpory uživatele psychiatrické péče

Zárodek nové kvality života občanů - uživatelů psychiatrické péče

Děkuji za pozornost

• Kontakty: Jan Jaroš 774 279 350 222 932 718 jan.f.jaros@seznam.cz www.os-kolumbus.org

Workshopy - program, logika

Ondřej RudolfStrategická projektová kancelář MZ

Proč workshopy - fokusky?

Potřebujeme zjistit, jaká jsou očekávání, potřeby, rizika a obavy

Chceme společně nadesignovat základ vylepšeného systému

Chceme vytipovat kolizní místa

Chceme dialogem dosáhnout shody

• dva bloky

• diskuze o definici Centra duševního zdraví

• vliv nového prvku na existující status quo

Ilustrace informační struktury workshopů

PSYCH. ODD!LENÍNEMOCNIC

CENTRADU"EVNÍHO ZDRAVÍ

AMBULANCE

PSYCHIATRICKÉLÉ#EBNY

CENTRADU!EVNÍHO ZDRAVÍ

ORG FIN

LEG EDU

jaká organizace?

jaké služby?

jaká infrastruktura? z čeho se zaplatí?

kombinace zdrojů?

co se musí změnit?

jaké vzdělání?

jaké zkoušky?

kdo tam bude pracovat?kdo je zřizovatel?

nový zákon?

certifikace?

diskuze o definici Centra duševního zdraví

vliv nového prvku na existující status quo

PSYCH. ODD!LENÍNEMOCNIC

CENTRADU"EVNÍHO ZDRAVÍ

AMBULANCE

PSYCHIATRICKÉLÉ#EBNY

CENTRADU!EVNÍHO ZDRAVÍ

ORG FIN

LEG EDU

Co bude s výzkumem dál?

• Analýza se stane součástí strategie - návrh scénáře

• na konci dubna výsledky, publikace na webu

• zpracovává Hrivnák (design), MEDIAN (workshopy) a CESES (analýza)

• technicky podporuje NEWTON Technologies - audio záznam + speech2text

Logistika, rozhovory

• 14:00 týmové pracovny v 5. a 6. patře (směrovky, výtah)

• zkušení moderátoři, whiteboard, flipchart, voda

• audio záznam - představení každého účastník

• Volný konec - diskuze ve foyer

Děkujeme za spolupráci.

Strategie reformy psychiatrické péče - prezentace konference

Health & Medicine