Post on 02-Jan-2016
description
transcript
Výzkum, vývoj a inovacev České republice
Intervence/investice a užitkyrizika a paradoxy
mýty a realita
Stát?
Akademie věd ČR?
Resortní výzkumné ústavy?
Vysoké školy?
Podniky?
Studenti?
Občané ČR?
Kdo je finálním zákazníkem investic do V+V+I?
Důvody podpory VaVaI• Rozšiřování znalostní báze (zákl. a část apl. výzkum, v tom „blue sky“) (cca
17,5 mld. Kč = 70 % veřejných prostředků bez ESF)• Zejm. Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, VŠ
• Přínos pro rozvoj společnosti a zachování kulturního dědictví (společenskovědní výzkum) (cca 2,5 mld. Kč = 10 %)• Zejm. netechnické vysoké školy (VŠ) a programy účelové podpory
– Ministerstvo kultury, MŠMT
• Zvýšení ekonomické výkonnosti/konkurenceschopnosti (cca 5 mld.Kč = 20%) • Vyšší přínos VaVaI pro růst HDP:
• podpora inovativnosti a inovací,• zvýšení ziskovosti firem, • zvýšení exportní výkonnosti, • zvýšení zaměstnanosti (zejména kvalifikované pracovní síly – ročně začíná studovat na
VŠ 55–58 % populačního ročníku)• Zejm. technické VŠ, účelová podpora z Technologické agentury ČR a ministerstev
Kdo profituje z vyšší konkurenceschopnosti ( státu, podniků)
Stát : z vyššího daňového výnosu z nižší nezaměstnanosti
Občan : z lepší životní úrovně z lepšího vzdělání svých dětí
Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím
Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Účelová podpora
8165.00151
9511.36324
10243.63109
10495.41842
12068.53043
11625.212000000
1
13001.03088
12841.19
Institucionální podpora
10114.63699
10854.60008
12759.23767
12168.26188
13242.21257
13810.20488
17821.96004
16944.8571031
Vývoj celkové podpory (rok 2005=100 %)
100 111.41338117818
9
125.83875091402
9
123.98319747953
4
138.46413319388
1
139.14617009521
3
168.61925863577
7
162.94658728125
3
Vývoj účelové podpory (rok 2005=100 %)
100 116.48942413973
9
125.45779786389
8
128.54153679146
1
147.80806121369
6
142.37856521841
7
159.22876271458
3
157.27112829401
1
Vývoj institucionální podpory (rok 2005=100 %)
100 107.31576517013
5
126.14627378733
120.30349573623
2
130.92128351311
2
136.53683165944
2
176.19970007445
6
167.52807955295
7
2,500
7,500
12,500
17,500
22,500
27,500
32,500
105.0115.0125.0135.0145.0155.0165.0175.0
Vý
še
p
od
po
ry
(m
il. K
č)
%
Zdroj: Analýza VaV 2012
Lidé ve výzkumu
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Podnika-telský
21781.663745 23713.09764 25217.260345 26069.160335 25883.534525 26998.342345 29509.007175 32223.770565
Vládní 10583.944045 11086.03 11341.133 11385.7745 11180.464285 10926.4265 11132.7745 11345.448
Vysokoškolský
10775.7535 12775.616 12465.2015 13146.982 13647.9095 14055.616 14723.6445 16334.871
Ostatní 229.069805 154.3761 167.969375 205.96024 248.926095 309.746075 331.516105 318.98072
2,500
7,500
12,500
17,500
22,500
27,500
32,500
Přep
očte
né o
soby
na
ekvi
vale
nt F
TE
Celkem 43 370 47 729 49 192 50 808 50 961 52 290 60 22355 697
Žebříček konkurenceschopnosti zemí sestavovaný Světovým ekonomickým fórem říká v roce 2013:
• Ukazatel celkově: pád z 33 (2008) na 46 místo v roce 2013
• Ukazatel Inovace: pád 27 (2008) na 37 místo v roce 2013
• Ukazatel Dostupnost nejnovějších technologií” a “Absorpce technologií na úrovni firem” je ČR až na 53. resp. 54. místě.
A jak na tom jsme?
Výhledové financování orientovaného výzkumu, vývoje a inovací
Název prioritní oblasti Podíl finančních prostředků
Konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech
20%
Udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů 18%
Prostředí pro kvalitní život 18%
Sociální a kulturní výzvy 10%
Zdravá populace 20%
Bezpečná společnost 14%
Počet recenzovaných časopisů v r. 2012: 768
Počet vědců v AV+ VŠ : 27780 Počet vědců na jeden časopis: 37
Po kontrole RVVI, KHV a GAČR
redukce recenz. časopisů v roce 2013: 441
Zdroj: IS VaV
Výsledky výzkumu podpořeného z veřejných zdrojů 2012
J2500842%
D1283322%
B17043%
C49218%
P2490%
G20203%
F8741%
Z4741%
R11112%
V170%
H970%
N22984%
A8111%
E1700%
M5141%
W6051%
O52449%
Publikační výsledky = článek v odb. periodiku (J) a sborníku (D) ,monografie (B), kapitola/y odborné knihy ( C)
P– patenty
Aplikované výsledky = poloprovoz, ověřená technologie, odrůda, plemeno (Z); technicky realizované výsledky – prototyp, funkční vzorek (G); výsledky s právní ochranou - užitný, průmyslový vzor (F),
R – software
V – výzkumná zpráva
H – výsledky promítnuté do práv. předpisů a norem; směrnic a předpisů nelegislativní povahy
N – certifikovaná metodika, spec. mapa s odb. obsahem, léčebný a památkový postup
A – audiovizuální tvorba
Uspořádání akcí = výstava (E), konference (M), workshop (W)
O – ostatní výsledky nezařazené výše
Podle typu výsledkuVýzkumné organizace a firmy – celkem 58 950 výsledků
Struktura celkových výdajů (soukromých a veřejných) na VaV
Zdroj: ČSÚ
Kam jdou prostředky na výzkum…
Detailní struktura za rok 2012
Z celkových výdajů na VaV ve výši 72 360 mil. Kč v roce 2012 směřovala do podnikatelského sektoru provádění VaV částka 38 790 mil. Kč, z toho 25 513 mil. Kč šlo ze soukromých národních zdrojů, ze soukromých zahraničních zdrojů bylo 5 954 mil. Kč, 5 328 mil. Kč pocházelo ze státního rozpočtu a 1 979 mil. Kč z veřejných zahraničních zdrojů.
2007 2008 2009 2010 2011 20120
5,000
10,000
15,000
20,000
25,000
30,000
35,000
40,000
45,000Podnikatelský Vládní Vysokoškolský Soukromý neziskový
Mil.
Kč
veřejné podniky3%
soukromé podniky domácí
23%
soukromé podniky pod zahraniční kon-
trolou28%
AV ČR15%resortní výzkumná
pracoviště3%
ostatní pracoviště vládního sektoru
1%
veřejné a státní vysoké školy
26%
fakultní nemocnice1%
soukromé vysoké školy0%
soukromý neziskový sektor celkem
1%
Poskytování institucionální a účelové podpory výzkumným organizacím
Zdroj: ČSÚ – údaje včetně prostředků na kofinancování podpory VaVaI z EU fondů
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Účelová podpora
8165.00151
9511.36324
10243.63109
10495.41842
12068.53043
11625.2120000
001
13001.03088
12841.19
Institucionální podpora
10114.63699
10854.60008
12759.23767
12168.26188
13242.21257
13810.20488
17821.96004
16944.8571031
Vývoj celkové podpory (rok 2005=100 %)
100 111.413381178
189
125.838750914
029
123.983197479
534
138.464133193
881
139.146170095
213
168.619258635
777
162.946587281
253
Vývoj účelové podpory (rok 2005=100 %)
100 116.489424139
739
125.457797863
898
128.541536791
461
147.808061213
696
142.378565218
417
159.228762714
583
157.271128294
011
Vývoj institucionální podpory (rok 2005=100 %)
100 107.315765170
135
126.146273787
33
120.303495736
232
130.921283513
112
136.536831659
442
176.199700074
456
167.528079552
957
2,5007,500
12,50017,50022,50027,50032,500
105.0115.0125.0135.0145.0155.0165.0175.0
Vý
še
p
od
po
ry
(m
il. K
č)
%
Prodej výsledků VaV v roce 2012 – organizace veřejného sektoru
Výzkumné organizace jako celek nejsou schopny vygenerovat tolik prostředků ze smluvního výzkumu, jak to předpokládají nová centra!
Jedinou skutečně vysoce ziskovou výzkumnou organizací v ČR je ÚOCHB AV ČR, v.v.i.
VÝN
OSY
VŠ AV ČR celkem
Z toho
ÚOCHB
Příjmy z licenčních smluv 100 1 776 1 765Příjmy ze smluvního výzkumu 571 173 2Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů
125
Konzultace a poradenství 143 Výnosy z transferu znalostí (prodej výsledků) 939 1 949 1 767
Zdroj: Výroční zprávy veřejných vysokých škol a veřejných výzkumných institucí
Identifikované problémy a jejich řešení
• Rostou závazky státu:– Otázka udržitelnosti nově vybudované infrastruktury z EU fondů (jako
důsledek vysoké podpory v současném období)
• Systém není natolik pobídkový, aby motivoval AV ČR a VVŠ k získávání prostředků z jiných zdrojů než ze státního rozpočtu
• Podnikatelské subjekty nemají velký zájem na získání výsledků výzkumu od veřejného sektoru:– VaV se v ČR zaměřuje především na přírodní vědy, pro firmy
je podstatný VaV v technických oborech– Výzkumné organizace se nechovají podnikatelsky – nejsou
schopny/ochotny reagovat na požadavky ve stanoveném čase
• V letech 2014–2016 budou ukončeny závazky státního rozpočtu, které plynou ze smluv v rámci programů účelové podpory v kapitole TA ČR, MPO, MV, MO, MK, MZd, MZe.
• Nemění se závazky SR vůči GA ČR, která většinu prostředků vydává na základě dlouhodobě platných schémat, která neprošla schválením vládou jako programy účelové podpory podle zákona 130/2002 Sb.
• Nově lze očekávat tyto požadavky:• Institucionální podpora pro nově vzniklé organizace, které splní kritéria RVVI
pro poskytování institucionální podpory,• Podpora na udržení infrastruktur vzniklých z OP VaVpI dle schváleného programu NPU I a
II,• Kofinancování nových programů VaVaI z prostředků strukturálních fondů EU,• Nové programy účelové podpory jednotlivých resortů tak, jak jsou postupně předkládány
(v posledním období programy MO, MK, MZe, MV, MZd),• Program na podporu excelence MŠMT (lidské zdroje ve výzkumu).
Předpokládané závazky státu vůči oblasti VaVaI
v nejbližších letech
Pobídky pro zefektivnění systému a získání jiných než státních
finančních zdrojů
• Zvýšit daňové odpisy pro podnikatelské subjekty• prostřednictvím novely zákona č. 215/2013 Sb., o daních z
příjmů – od 1. 1. 2014
• Zainteresovat veřejné výzkumné organizace na tom, aby získávaly prostředky i z jiných zdrojů než je státní rozpočet, tj. z celoevropských programů na VaV a od podnikatelských subjektů
• novelou zákona č. 130/2002 Sb., která umožní zahrnovat tyto dva aspekty do hodnocení organizací pro potřeby institucionální podpory
Kroky ke zvýšení konkurenceschopnostiPřínos daňových odpisů – pobídka firmám
Zdroj: EEIP, ČSÚ
Odhad dopadů odpisů nákladů na pořízené služby VaV z daňového základu:• vychází z údajů ČSÚ o výdajích na VaV v soukromém sektoru, • počítá s údaji o komercializaci výsledků výzkumu na VŠ a ve VVI
(t.j. ve vládním sektoru),• bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v letech 2010–2011 z 1,2 na 1,8 mld. Kč,• bere v úvahu nárůst nepřímé podpory v jiných zemích, kde je tento nástroj zaveden, a
podíl nepřímé podpory na celkových výdajích VaV v těchto zemích.
Odhad zavedení tohoto nástroje je následující:• příjmy vládního sektoru se zvýší cca 1,6krát proti současnosti – je to dáno charakterem
činnosti VVI (v AV ČR je soustředěn přírodovědný a společenskovědní výzkum, který má omezené přímé aplikace, v „neakademických“ VVI jsou spíše praktické činnosti) – možný přínos cca 3,2 mld. Kč,
• příjmy vysokoškolského sektoru se zvýší 5krát, tedy cca na 2,2 mld. Kč,• vysoký potenciál je zejména u vysokoškolského sektoru, jehož podíl může velmi
výrazně narůstat
Průměr minulých let 82,5 %
Výsledky z RIV 17,5 %
Pobídkový návrh:
X:Y:Z:Q:W KONKURENCESCHOPNOST
Pobídka na straně výzkumných organizací – započítání jiným způsobem získaných prostředků do základu pro institucionální podporu:
Průměr min. let
Výsledky z RIV
Smluvní výzkum
Komercializace výsledků
x y z q
Zahraniční zdroje
w
Návrh pro období 2015–2020: v roce 2014 : X : Y : Z : Q : W = 80 : 15 : 3 : 1 : 1 v letech 2015 až 2012: X se postupně snižuje, Y zůstává (stále) stejné, Z, Q a W postupně rostou v roce 2020 např.: X : Y : Z : Q : W = 50 : 15 : 15 : 10 : 10V roce 2020 by při celkové institucionální podpoře 13,5 mld. Kč mohly VO získat tímto pobídkovým systémem až 10 mld. Kč oproti cca 3 mld. Kč v roce 2011.
Metodika 2013 mění poměr na 82,5 % : 17,5 % (výsledky vč. aplikovaného výzkumu)
Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV
1. Neorientovaný základní výzkum (blue sky)• politicky stanovená částka• pro instituce s nejlepšími výsledky: ty, které mají nejvyšší počet
publikací ve vysoko hodnocených domácích a zahraničních periodikách s nejvyšším faktorem impaktu+ty, které byly schopny získat prostředky z ERC a/nebo jiného prestižního zdroje
2. Společenskovědní a humanitní výzkum• politicky stanovená částka na základě
• výsledků v mimořádně uznávaných periodikách, v periodikách velkého společenského dopadu
• s nejširším dopadem v cílových skupinách
Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV
3. Podpora orientovaného výzkumu
• podle stanoveného vzorce na slide 33• zvláštní důraz je kladen na všechny typy užitných
aplikovaných výstupů (software, mapy, užitné a průmyslové vzory, patenty)
• hodnocení dopadu výsledků orientovaného výzkumu na základě „tvrdých“ dat (číselných indikátorů) a vyhodnocení celospolečenských dopadů
Návrh - rozdělení institucionálních prostředků na VaV
Využití dosažených patentů a dalších chráněných výsledků VaV pro hodnocení:
• výsledky registrované a užité v ČR– započítávají se počty těchto výsledků a jejich uplatnění na trhu v ČR
v průběhu pěti let od registrace (zejména patenty)• výsledky registrované a užité v zahraničí
– započítávají se počty těchto výsledků (např. podané PCT a EPO, patenty v zahraničí, ohodnocení podle velikosti potenciálního trhu) a jejich uplatnění na trhu
• prémie pro mimořádné subjekty– řeší se individuálně jako speciální příplatek pro mimořádně úspěšné
subjekty (např. ÚOCHB AV ČR)
Metodika hodnocení pro potřeby institucionální podpory pro VO na léta 2013–
2015
Metodika zahrnuje tři pilíře:1. pilíř: oborové hodnocení publikačních výsledků – hodnoceny jsou publikační
výsledky článek v odborném periodiku (J), odborná kniha (B), kapitola v odborné knize (C), článek ve sborníku (D)
2. pilíř: hodnocení kvality vybraných výsledků výsledků – expertní posouzení nejlepších výsledků organizací, schopnost získat ERC projekty
3. pilíř: hodnocení patentů a nepublikačních výsledků aplikovaného výzkumu – 15 % prostředků na pilíř I. a III. je alokováno na patenty, plemena a odrůdy, jiné výsledky hodnoceny nejsou, započítávají se prostředky získané smluvním výzkumem
Při vynechání pilíře 2 se výsledky roku 2012 budou započítávat pro potřeby institucionální podpory v poměru 82,5:17,5 % (výsledky se tvořily v době, kdy nebyla známa metodika jejich hodnocení!!!)
• Bádání není regulované,• Nevýkonné organizace přežívají a rostou• Excelentní nemají dost peněz na rozvoj, interní nivelizaci ve
velkých organizacích – AV, velké university
• Svoboda bádání • Každý dělá co chce, nejsou respektovány hospodářské zájmy
ČR ani priority orientovaného výzkumu schválené vládou
• Nejsou respektovány strategické dokumenty, Národní politika VaVaI, Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, Národní inovační strategie a další
Závěry
• Méně výkonné organizace zůstávají v systému
• Zakládají se stále nové „ excelentní“ výzkumné instituce
• Více jak 40 infrastruktur včetně 6 velkých v hodnotě přes 50 miliard Kč.
• Stále se zvyšují požadavky na institucionální financování
• Ale i na účelové financování, které z více jak 80 procent nemá výstup v ekonomicky relevantních aplikacích
• Přes 90 % všech výzkumných výsledků jsou články a publikace bez významnějšího vlivu na růst české ekonomiky.
Závěry
• V systému pracuje dnes 60 000 vědců a výzkumníků,z toho 28 000 ve veřejném sektoru ( AV a VŠ)
• Přesto pro nové infrastruktury schází stovky až tisíce zkušených pracovníků a je třeba je získat ze zahraničí
• Existuje obrovský propad v rozpočtu od roku 2016 pro financování velkých infrastruktur
• V systému hodnocení vědeckého výkonu pro institucionální podporu není jediný ekonomický indikátor
• Nejsou měřeny a hodnoceny přidaná hodnota a dopad výstupů vložených finančních prostředků do systému
Závěry
• Český veřejný vědecký systém nepodporuje dostatečně spolupráci s aplikační sférou. Z publikací se pracovní místa ani daňové výnosy nerealizují.
• Za posledních 7 let se do systému nalilo 240 miliard Kč ze státního rozpočtu bez zdrojů z EU 150 mld. účelových a 90 institucionálních.
• Pouze 25 mld. Kč =10 % z celku šlo na podporu průmyslového výzkumu a inovací (z účelových prostředků).
• 215 mld. Kč bylo věnováno na oltář světového poznání• Řada výsledků pořízených z peněz českých daňových poplatníků
je aplikačně kapitalizována v kapitálově silném zahraničí
Závěry
• Systém se chová tak, jak je nastaven.
• Aktéři z veřejného výzkumu logicky preferují nejjednodušší cestu jak snadno a dlouhodobě dělat svou profesi.
• Pokud těmto aktérům k tomu stačí vydávat publikace a sepisovat sofistikované granty a vzájemně si to hodnotit (všichni se v oborech navzájem znají) a nasbírají dostatek bodů pro dlouhodobou institucionální financování, tak to tak budou dělat a i instituce je v tom budou podporovat.
Závěry
• Je nutno nově použít ekonomické indikátory výkonnosti (sledovat množství a příjmy z prodaných licencí, patentů či jiného typu příjmu z prodaného výzkumu a přidělovat za to vyšší počet bodů, aby se změnilo myšlení některých vědců a snažili se své výsledky komercializovat a vyhledávat komerční spolupráci
Závěry