������������������ ��������������������������������������������������������������� � � !"!#$%&!&!##%&'!##"'

Výchova lesních porostJi í Novák

Výzkumný ústav lesního hospodá ství a myslivosti, v.v.i.,Výzkumná stanice Opo no

http://www.vulhm.cz/, http://www.vulhmop.cz/novak@vulhmop.cz

Program:Program:1.1. SouSou asnasnéé pojetpojetíí výchovy porostvýchovy porost

2.2. Vliv výchovy na lesnVliv výchovy na lesníí porostyporosty

3.3. Principy výchovy hlavnPrincipy výchovy hlavníích hospodch hospodáá ských dských d evinevin

4.4. Modely výchovy SM, BO, BK, DBModely výchovy SM, BO, BK, DB

5.5. Výchova porostVýchova porost pod vlivem imispod vlivem imisíí

6.6. Výchova porostVýchova porost nnááhradnhradníích dch d evinevin

7.7. Výchova porostVýchova porost v ochranných pv ochranných páásmech vodnsmech vodníích zdrojch zdroj

8.8. ShrnutShrnutíí a za záávv rr

Sou asné pojetí porostní výchovyPorostní výchova je odstra ování hospodá sky nevhodné, pop ípad mén vhodné složky ve prosp ch porostní složky hospodá sky i ekologicky vhodn jší.

Lesní porost je p i výchov ovliv ován:jednak cílenou selekcí - výb rem,jednak zm nou podmínek prost edí.

Výb rem - selekcí - lze vytvá et a usm r ovat porostní skladbu po stránce druhové, prostorové a v kovéa v podstat také po stránce kvantitativní a kvalitativní.

Zm nou prost edí rozumíme vliv na vláhové a teplotní pom ry vyplývající z pro ed ní porostu (snížení zápoje a zakmen ní)

Výchova jako p stební opat ení je zam ena:na objem produkce,na kvalitu produkce,na zvýšení stability (sníh, vítr, imise, bioti tí šk dci, sucho, atd.),

na zm nu druhové skladby a porostní struktury,na zm nu systému hospoda ení.

Sou asné problémy výchovy lesních porost

Pozm n ná druhová skladba a struktura sou asných les ,nep íznivé r stové pom ry,zm n ná antropogenní zát ž.

Synergické p sobení zmín ných efekt se projevuje sníženímproduk ní schopnosti les a oslabením pln ní v tšiny funkcímimoproduk ních.

Druhováskladbav R silnantropogennpozm n ná

P evážn jsou to stejnov ké porosty obnovované um le holose ným nebo náse nýcm zp sobem a vyžadující soustavnou p stební pé i, kteráje zejména v mládí asto zanedbávána. Genofond hlavních hospodá ských d evin je siln erodován stovky let trvající spontánníintrodukcí neov ených a asto nevhodných cizích populací.

0

20

40

60

80

100

Natural Current (2004) Recommended

% Other broadleaves

Birch

Beech

Oak

Other coniferous

Larch

Pine

Fir

Spruce

R stové pom ryse vyzna ují p edevším zna ným tlakem abiotických škodlivých initela antropogenních faktor , p edevším imisí.Zejména se jedná o:

mokrý sníh zp sobující polomy v mladších porostech v nadmo ských výškách od 500 do 900 m,

námrazu zp sobující vrcholové zlomy v porostech st edního v ku a starších v nadmo ských výškách nad 900 m,

vítr škodící v porostech s vysokou hladinou podzemní vody (tém 400 tisíc hektar lesa v HS 57, 77, 59, 79, 01, tj. ca 25 %

vým ry les v R).

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010

Year

Cu

ttin

g i

n m

il. m

3

250

300

350

400

450

500

550

600

650

Win

d g

uts

t a

bov

e 1

7 m

.s-1

Wind and snow Others

Insects Air pollution

Number of wind gusts Total cutTotal cut

Wind gusts

Antropogenní zát žPod vlivem imisí jsou v sou asnosti všechny lesy

v RImisemi poškozeno 60 % vým ry smrkových a borových porost .V posledních desetiletích došlo k výrazné zm n imisní situacespo ívající v:

poklesu emise hlavní zne iš ující látky - SO2

p etrvávání vysoké zát že dalších polutant , p edevším N

O ekávaná regenerace v tšiny lesních ekosystém je jen velmi pozvolná p edevším v d sledku narušeného p dníhoprost edí a je velmi pravd podobné, že problémy se zdravotním stavem lesních porost budou pokra ovat.

Sou

asný

výz

kum p

oros

tnívý

chov

y se

pro

to

vso

ulad

u se

zás

adam

i st

átní

lesn

ické

polit

iky

orient

uje

na:

zvyš

ován

íodo

lnos

ti s

ouas

ných

por

ost

vi a

biot

ický

m

init

elm

,za

chov

ánía

zle

pšen

ífun

kní

ch ú

ink

les

vm

nící

ch s

e im

isn

ekol

ogic

kých

pom

rech

,zv

yšov

ánív

aria

bilit

y po

rost

níst

rukt

ury,

posi

lová

nípo

ziti

vníc

h ú

ink

les

ve v

odoh

ospo

dásk

yd

leži

tých

obl

aste

ch,

zajiš

ován

ítrv

alé

a vy

rovn

ané

prod

ukce

dív

í.

Vliv výchovy na lesní porostyP i výchovných zásazích (pro ezávkách i probírkách)

se uplat uje p edevším:efekt selekce,efekt úpravy porostního prost edí.

Efekt selekce (individuálního výb ru) formuloval Konšel (1931) jako odstran ní porostních složek hospodá sky ménvhodných ve prosp ch složek hospodá sky vhodn jších.

Výb r negativní, p i kterém se odstra uje zpravidla r stovzaostávající a mén kvalitní, pop ípad hospodá sky nežádoucíporostní složka. V tšinou se jedná o zásahy podúrov ové, v mladých porostech zejména listnatých a smíšených m že být negativní výb r provád n také v úrovni.

Výb r pozitivní, p i kterém je uvol ována a podporována nejvhodn jší porostní složka, zpravidla cílové nebo elitní stromy odstran ním strom , které jim v r stu p ekážejí.

V lesnické praxi se vylišily dva základní p ístupy výb ru:

Efekt úpravy porostního prost edí (podleChrousta (1997) ekologický princip výchovy) spo ívá ve zm n r stových podmínek po výchovných zásazích. Odstran ním ásti strom sesníží konkurence v korunové ásti i rhizosfé e, do porostu se následkem snížené intercepce dostáváv tší množství srážek.

V tší p ísun slune ního zá ení spolu s vyššínabídkou vláhy:zrychlují kolob h živin, p ízniv p sobí na lesní p du,zlepšují podmínky pro primární produkci, zlepšují funk ní ú inky celého lesního ekosystému.

Principy výchovy hlavnPrincipy výchovy hlavnííchchhospodhospodáá ských dských d evinevin

Biologické vlastnosti d evin zastoupených v druhovéskladb les R vyžadují rozdílné p ístupy ve výchov ,které se musejí dále diferencovat podle stanovišt ,klimatických podmínek a hospodá ských cíl .

SmrkovSmrkovéé porostyporosty14

SmrkovSmrkovéé porostyporosty

Smrk ztepilý je a do budoucna z stane nejd ležit jší hospodá skoud evinou. P stuje se tém ve všech stanovištních podmínkách, od lužních les po 8. LVS. Rozmanitost p írodních podmínek však vyžaduje diferenciaci p stebních postup i hospodá ských cíl .

Nejd ležit jší vlastnosti SM:•dobrá r stová reakce na uvoln ní v pr b hu tém celé doby obmýtní.•Mimo zápoj p ímý vzr st a soum rnou korunu.•V um le založených SM porostech p evládá tendence k velmi rychlému r stu v mládí s kulminací tlouš kového p ír stu již ve v ku 10 - 15 let a výškového p ír stu ve v ku 20 - 30 let.•V tomto období vyžaduje smrk dostatek r stového prostoru kvytvo ení soum rného stabilního kmene a mohutného ko enového systému. Ke spln ní tohoto cíle je pot ebná co nejv tší hmota asimila ních orgán - vyvinutá koruna.

BorovBorovéé porostyporosty

BorovBorovéé porostyporostyBorovice lesní je p izp sobivá stanovištním podmínkám a na živiny a vodu málo náro ná.

Odlišnosti ve srovnání s výchovou smrkových porost (odlišná stavba korun, slunné jehli í atd.). Reakce na výchovné zásahy je pomalejší než u smrku a celkov ménvýrazná. P i zásazích velké intenzity m že dojít k dlouhodob jšímupoklesu p ír stu i k ur ité celkové ztrát objemové produkce. Cílem výchovy porost borovice je proto p edevším zvýšení jejich kvality.

Vzhledem k tomu, že borové porosty rostou p evážn mimo oblast výskytu mokrého sn hu a rovn ž vzhledem k hlubšímu ko enovémusystému borovice jsou škody abiotickými initeli v t chtoporostech mén významné než v porostech smrkových.

BukovBukovéé porostyporosty

18

BukovBukovéé porostyporostyBuk je typická stinná d evina s pozd jším vyvrcholením p ír stu.Nepodléhá p íliš škodám zp sobovaným abiotickými initeli.

Zanedbání výchovy, s výjimkou prvního zásahu zam eného na odstran ní nekvalitních p edrostk , nemá u buku výrazn jší dopad na kvalitu ani stabilitu porostu (v období, kdy škodí sníh je buk zpravidla bez listí a v i v tru je dobrou ochranou hluboký ko enový systém, jehož kvalita je však p i um lé obnov p ímo závislá na dodrženísprávného postupu p i zales ování).

Hlavním cílem je zvyšování kvality, tj. v asné odstran níhospodá sky nevhodné složky z porostu.Opakování zásahu a délka p stební periody záleží na p írodních podmínkách, hospodá ském cíli, porostní struktu e a síle zásahu. Zásah musí být dostate n silný, aby podstatn zlepšil jakostní složeníhlavního porostu a sou asn neohrozil porostní strukturu.

DubovDubovéé porostyporosty

Dub je sv tlomilnou d evinou.P i uvoln ní má podobn jako borovice tendenci ke košat ní, vznikánebezpe í vytvá ení vlk . Obecn je velmi odolný proti škodám v trem. V posledních letech je poškozován tracheomykózou.

Co nejd íve (do v ku 10 let) je pot ebné redukovat rychleji rostoucíp ím si b ízy, javoru, olše a jasanu, které p edr stají dubovou kulturu.

V istých dubových kulturách se za íná s výchovou ve v ku 20 let (horníporostní výška 7 m), kdy lze rozpoznat tvarové a r stové vlastnosti stromk . V mládí je výb r negativní, odstra ují se p edrostlíky, pozd ji,p i horní porostní výšce 15 m, se p echází na pozitivní výb r, tj. p stováníjednotlivých strom .

Vliv výchovy na stabilitu je v p ípad dubových porostdruho adý.Zanedbání výchovy má zásadní vliv na kvalitu produkce dubových porost .

DubovDubovéé porostyporosty

SmSmíšíšenenéé porostyporosty

Respektovat vlastnosti d evin a stanovištní pom ry.Nevhodné zakládat jednotlivým smíšením. Skupinové smíšení = výchova odpovídajícím specifickým zp sobem, tj. smrkové skupiny v mládí siln , pozd ji slab askupiny buku v mládí mén s individuálním uvoln ním ve v kupozd jším.

Zanedbání výchovy m že mít i ve smíšených porostech nep íznivé následky.

Smíšené porosty smrku a buku jsou sice odoln jší v i v tru,avšak odolnost v i sn hu je závislá pouze na individuálnístatické stabilit každého jednotlivého stromu.

V oblastech ohrožovaných sn hem m že tedy nerespektování požadavk smrku na volný r st v mládí vést ke snížení jeho odolnosti v i sn hu s následnými polomy.

SmSmíšíšenenéé porostyporosty

Výchova a produkceVýchova a produkce

Efekt výchovných zásah na produkci lesníchporost je v podstat trojí. Jedná se o vliv na:

• celkový objem produkce (tj. kvantitu) spo ívajícíp edevším v dodate né produkci z p edmýtnícht žeb,

• kvalitativní stránku produkce (tj. technicképarametry kmen , hmotnatost, sukatost, atd.),

• bezpe nost produkce, tj. její trvalost spo ívajícíp edevším ve schopnosti porost odolávat škodlivým initel (biotickým i abiotickým).

Vliv výchovy na kvantitu produkce byl p edm temlesnických studií v minulém a p edminulém stoletís obecným záv rem, že celkový objem produkce nelze výchovou významné zvýšit (s výjimkou již zmín nép edmýtní výt že).

PP stebnstebníí strategie v ohrostrategie v ohrožžovaných SM porostech ovaných SM porostech V reakci na V reakci na etnetnéé rozsrozsááhlhléé polomy byly vyvinuty polomy byly vyvinuty dvdv strategie ochranystrategie ochrany..

PrvnPrvníí strategiestrategie pracuje s porostem jako s celkem. Hlavnpracuje s porostem jako s celkem. Hlavníí principprincipochranyochrany vzvzáájemnjemnáá podporapodpora jedincjedinc v porostu.v porostu.

StabilizujStabilizujííccíími prvky jsou:mi prvky jsou:••zpevnzpevn nnéé okraje porostokraje porost ,,••zvýzvýššený podený podííl zpevl zpev ujujííccíích dch d evin (napevin (nap . buk, mod. buk, mod íín),n),••smsm rovrováánníí obnovy proti pobnovy proti p evlevláádajdajííccíímu vmu v tru,tru,••odvodnodvodn nníí zamokzamok ených stanoviených stanovišš atd.atd.

Tato strategie propagovTato strategie propagováána a pouna a použžíívváána v prvnna v prvníí polovinpolovin 20.20.stoletstoletíí,, nezabrnezabráánila rnila r stu postu pošškozenkozeníí vzhledem ke svým vzhledem ke svým slabinslabináám, spom, spo íívajvajííccíím zejmm zejmééna v mona v možžných nných náárazech vrazech v tru i tru i z jiných smz jiných sm rr nenežž je smje sm r pr p evlevláádajdajííccíí, v, v i kteri kteréému je mu je ochrana budovochrana budováána (Heger 1953).na (Heger 1953).

DalDalšíším významným nedostatkem je, m významným nedostatkem je, žže jednou narue jednou naruššenýenýsystsystéém ochrany obvykle zpm ochrany obvykle zp sobilsobil etet zovou reakcizovou reakci a celý a celý pracnpracn a dlouho budovaný systa dlouho budovaný systéém ochrany se rychle hroutil m ochrany se rychle hroutil (Heger 1953, (Heger 1953, BusbyBusby 1965).1965).

DruhDruháá strategiestrategie ochrany lesochrany les vv i polomi polom m se nazývm se nazýváávnitvnit nníím zpevnm zpevn nníímm..Tato strategie spoTato strategie spo íívváá nana individuindividuáálnlníí stabilitstabilit jedincjedinc ..

HlavnHlavníími prvky jsou:mi prvky jsou:ninižžšíší popo ty jedincty jedinc pp i výsadbi výsadb (v(v asnasnéé silnsilnéé zzáásahy),sahy),vývoj stromvývoj strom ve volnve volnéém zm záápoji,poji,snaha o vytvosnaha o vytvo eneníí::

velkých a hluboce velkých a hluboce zavzav tvenýchtvených korun,korun,mohutnmohutnéého hlubho hlubšíšího koho ko enovenovéého systho systéémumuspspáádndnéého kmene s nho kmene s níízkýmzkým ššttííhlostnhlostníím kvocientemm kvocientem..

DD raz se tedy praz se tedy p enesl z ochranných prvkenesl z ochranných prvk budovaných pbudovaných p iiobnovobnov porostporost pp eveváážžnn na prvky tvona prvky tvo enenéé porostnporostníívýchovou Heger (1953), výchovou Heger (1953), MitscherlichMitscherlich (1974).(1974).

DruhDruháá strategie se osvstrategie se osv dd ila zejmila zejmééna v mladých smrkových na v mladých smrkových porostech ohroporostech ohrožžovaných snovaných sn hem. Pozdnhem. Pozdníí silnsilnéé výchovnvýchovnéé zzáásahy v sahy v duchu tduchu tééto strategie vto strategie vššak zpak zp sobily zvýsobily zvýššeneníí popošškozenkozeníí porostporostvv trem.trem.

Proto vznikla Proto vznikla tt etetíí strategiestrategie kombinujkombinujííccíí prvky obou prvky obou pp edchozedchozíích strategich strategiíí..

ZZáákladem je tzv. odstupkladem je tzv. odstup ovanovanáá výchova (výchova (WiedemannWiedemann 1955,1955,BohdaneckýBohdanecký 1890).1890).Stabilita mStabilita m žže být vype být vyp stovstováánana pouze v mladých porostechpouze v mladých porostechudrudržžovováánníím volnm volnéého zho záápoje (spon, silnpoje (spon, silnéé zzáásahy) = vypsahy) = vyp stovstováánníídlouhých dobdlouhých dob e vyvinutých korun, mohutných koe vyvinutých korun, mohutných ko enových systenových systéémma stabilna stabilníích spch spáádných kmendných kmen s ns níízkým zkým ššttííhlostnhlostníím kvocientem. m kvocientem. SM porosty pSM porosty p stovanstovanéé ttíímto zpmto zp sobem jsou velmi odolnsobem jsou velmi odolnéé vv iizlomenzlomeníí snsn hem, ale velkhem, ale velkáá koruna pkoruna p edstavuje znaedstavuje zna nou znou zááchytnouchytnouplochu pro vplochu pro víítr. Nejvhodntr. Nejvhodn jjšíším opatm opat eneníím je zkrm je zkráácenceníí korun akorun ajijižž umum le vyvle vyv tventveníímm nebonebo pp irozenirozen , vhodn, vhodn nana asovanouasovanou zmzm nounoustrategie volnstrategie volnéého zho záápoje na strategii plnpoje na strategii pln zapojenzapojenéého porostu.ho porostu.PP stovat syststovat systéém vzm vzáájemnjemnéého krytho krytíí individuindividuáálnln stabilnstabilníích jedincch jedinc ..Efekt volnEfekt volnéého zho záápojepoje, zejm, zejmééna spna spáádný kmen a mohutný kodný kmen a mohutný ko enovýenovýsystsystéémm pp etrvetrváávváá..

Velmi významným se ale ukázal vliv výchovy na kvalitu produkce a to u všech hospodá ských d evin.Krom kvantitativní a kvalitativní stránky je sou ástíprodukce lesních porost také její bezpe nost. Tento parametr produkce je obzvlášt významný ve smrkových porostech, které jsou produk n velmi cenné avšak sou asn pat í vzhledem k svým biologickým vlastnostem a n kterým zažitým p stebním chybám k nejmén stabilním.

Do skupiny ú inných p stebních opat ení zvyšujícíbezpe nost produkce smrkových porost pat í, dnes již v lesnické praxi dostate n známé, intenzivní prvnívýchovné zásahy. Jejich p íznivý vliv na p ír sti zdravotní stav smrkových porost byl již experimentálndoložen (Tesa 1976, Chroust 1991, Slodi ák 1992).

VítkovCZ-13

MachovCZ-14

Evropský experiment Evropský experiment IUFRO s výchovou IUFRO s výchovou smrkových porostsmrkových porost

0-5% výchovní svah, nadm. V. 600 m, 5. LVS

Pr m rný ro ní úhrn srážek 687 mm

pr m rná ro ní teplota 7.3 oC.

Cílem je vyjasnit vliv výchovy (p ípadn jejíhovynechání) a navrhnout ekonomi t jší postupy.Údaje z revizí v letech 1971, 1978, 1982, 1985, 1990, 1995 a 2001 mohou být vyhodnoceny z hlediska stability.

Experiment Vítkov CZ - 13Popis a lokalizace experimentu Koncem šedesátých let byl na XIV. IUFRO – Kongresu v Mnichov iniciován pokus s cílem vyjasnit význam výchovy smrku a snížit (optimalizovat) náklady na jejíprovád ní. V roce 1971 byla k tomuto ú elu z ízenamezinárodní pracovní skupina S 1.05.05 a podle jednotnémetodiky bylo založeno celkem 29 výzkumných sérií po celé Evrop .Sou ástí tohoto celoevropského experimentu se v eskérepublice stala pokusná série:Vítkov CZ-13 nacházející se v lesní oblasti 29 Nízký Jeseník na území LS Vítkov, nadmo ská výška 600 m, SLT 5S, HS-53 Smrkové hospodá ství kyselých stanovišvyšších

05

10

15

20

25

30

35

0

50

0

10

00

15

00

20

00

25

00

30

00

5

N . h

a-1

h d

om

(m

)

23

- 4

Vít

kov C

Z -

13

1

Vých

ovné

prog

ram

y sl

edov

ané

na s

rovn

ávac

ích

ploc

hách

evr

opsk

ého

poku

su

svý

chov

ou s

mrk

u IU

FRO

Vít

kov

CZ -

13 (1

-ko

ntro

lníp

loch

a be

z zá

sahu

, 2-

ploc

ha s

inte

nzív

nívý

chov

ou v

mla

dém

vku

, tj.

redu

kce

potu

str

omna

1200

pi h

dom

10 m

, dal

šísn

ížen

ípo

tu s

trom

na 9

00 p

i hdo

m12

,5 m

a n

a 70

0 st

rom

pi h

dom

15 m

, 3 -

4-pl

ochy

sin

tenz

ivn

jšív

ýcho

vou

v po

zdjš

ím v

ku, t

j. s

redu

kcíz

120

0 na

900

str

omp

i hdo

m20

m a

dal

šíre

dukc

ína

700

stro

mp

i hdo

m22

,5 m

, na

ploš

e 5

se p

edpo

klád

átz

v.

kom

erní

prob

írka

, pi k

teré

se k

zása

hu p

istu

puje

až

tehd

y, k

dy je

mož

névy

tži

t 60

m3

dev

a na

str

omec

h si

lnjš

ích

než

12 c

m).

VýsledkyVýsledky

h/dmean stem

60

70

80

90

100

110

120

0 10 20 30 40 50

Age

h/d

1

2

3

++

++ ++

++

++

++++

++ p>0.01

h100/d100

60

65

70

75

80

85

90

0 5 10 15 20 25 30 35 40

Age

h/d

1

3

2

d100

0

5

10

15

20

25

30

35

40

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45

Age

d (cm), h (m)

2

3

1

23

1

h100

0

200

400

600

800

6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19Diameter degree (cm)

N.ha-1

20

40

60

80

100

h/d

1 2 3h/d1 h/d2 h/d3

197815 years

0

50

100

150

200

250

300

350

400

9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 41 43 45 47

Diameter degree (cm)

N.ha-1

20

40

60

80

100

120

140

160

180h/d

1 2 3hd1 hd2 hd32001

38 years

Vcelkem

0

100

200

300

400

500

600

700

800

0 5 10 15 20 25 30hdom

V(m

3)

+1(36)

1

2

3,4

5

1

2

3,45

V Cílové stromy

Horní porostní výška (m) Srovnávací plochy

10 12,5 15 20 22,5

P edmýtní

t žba

celkem

Zásoba

h dom

24 m

Z+pmt1

h dom

24 m Po et (ks.ha-1) * * * * * * 2090 *

Hmota (m3.ha-1) * * * * * * 720 *

1 v (m3) * * * * * * 0,34 *

Po et (ks.ha-1) 1335 295 210 * * 1840 670 2510

Hmota (m3.ha-1) 45,5 27 36 * * 108,5 507 615,5

2 v (m3) 0,03 0,09 0,17 * * * 0,76 *

Po et (ks.ha-1) 1297 * * 295 178 1770 710 2480

Hmota (m3.ha-1) 37 * * 55 64 156 488 644

3, 4 v (m3) 0,03 * * 0,19 0,36 * 0,69 *

Po et (ks.ha-1) * 860 615 * 215 1690 625 2315

Hmota (m3.ha-1) * 63 54 * 95 212 333 545

5 v (m3) * 0,07 0,09 * 0,44 * 0,53 *

Záv rVšechny varianty s výchovou m ly na experimentálníporosty stabilizující efekt spo ívající v odstran nílabiln jší složky a ve stimulaci tlouš kového p ír stuponechaných strom vedoucího ke zlepšení jejich statických vlastností.

Vliv výchovy na vodnírežim

Efekt lesních porost na vodní režim spo ívá:

V intercepci ásti srážek nadzemní biomasou a následným výparem,

Ve spot eb vláhy lesním ekosystémem na biologické procesy.

Odstran ním ásti porostní biomasy výchovným zásahemznamená jednak redukci intercepce a sou asn takéredukci spot eby vody porostem (hlavn transpirace).Zvýšený p ísun vláhy do podkorunového prostoru a snížená spot eba vody menším po tem strom vede ke zvýšení obsahu vody v lesní p d (lepší podmínky pro dekompozi ní procesy a v tší šance na p etrvání period sucha).

Polom 2000

0

20

40

60

80

100

0 10 20 30 40 50 60 70

Srážky VP (mm)

Srá

žky

Po

rost

(m

m)

0

20

40

60

80

100

%I,

S V

P

I %

% srážek V P

Intercepce

P íklad:Vliv výchovy na srážkový režim v

borových porostech

1994

60

40

20

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Volná plocha 698,9 mm

Kontrola 479,9 mm

Zásah 517,0 mm + 37,1 mm (107,7 %)

Kontrola 15,5 % Zásah 21,2 % + 5,7 % (136,8 %)

mm

%

1995

60

40

20

0

20

40

60

80

100

120

140

160

180

I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII

Volná plocha 837,6 mm

Kontrola 588,3 mm

Zásah 630,2 mm + 41,9 mm (107,1 %)

Kontrola 18,1 % Zásah 21,7 % + 3,6 % (119,9 %)

mm

%

M sí ní úhrny podkorunových srážek a vlhkost p dy na kontrole bez zásahu a v porostu s 30% redukcí G ve v ku 9 let, v letech 1994 a 1995, tj. 2 a 3 roky po zásahu. (Experiment s výchovou borovice Týništ )

-40

-20

0

20

40

60

80

100

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998

KontrolaVýchova

Podkorunové srážky %

Vlhkost p dy 10 cm (%)

%

%

Záv ry z experimentu:

Výchovný zásah s redukcí vý etní kruhové základny 30 % ve v ku 9 let vedl ke zvýšení podkorunových srážek o ca 7 až 8 % (ro ní zisk 30 až 40 litr vodyna 1 m2).

Vlhkost p dy se zvýšila o 20 až 35 %.

Efekt zvýšených podkorunových srážek byl doložen ješt 6 let po zásahu a zvýšení vlhkosti p dy 7 let po zásahu.

Vliv výchovy na lesní p du

739 mm858 mm

1065 mm

1418 mm

880 mm

1118 mm

1303 mm

20

40

60

1500

1300

1100

900

700

mm

srá

žek

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000Zásah - sušina

Kontrola - sušina

Kontrola - N

Zásah - N

Srážky

Kg

N.h

a-1

Kg sušiny.ha-1

V k

Rok1996 19981992 1994

27 29 31 3328 30 32

1993 1995 1997

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11Kg.ha

-1

P-kontrola

P-zásah

Ca-kontrola

Ca-zásah

V kRok1996 19981992 1994

27 29 31 3328 30 321993 1995 1997

Polom - SM

0

1

2

3

4

5

6

7Kg.ha

-1

K-kontrola

K-zásah

Mg-kontrola

Mg-zásah

V kRok1996 19981992 1994

27 29 31 3328 30 321993 1995 1997

Týništ

BO

0

500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

4 500

5 000

Zásah - sušina

Kontrola - sušina

Kontrola - N

Zásah - N

Srážky

Kg sušiny.ha-1

V kRok1996 19981993 1995

8 10 129 11 1319971994

10

20

30

40

500

600

700

800

900

Kg

N.h

a- 1

mm

sráž

ek

0123456789

101112131415161718

Kg.ha-1

P-kontrola

P-zásah

Ca -kontrola

Ca-zásah

V kRok1996 19981993 1994

8 10 12 139 111995 1997

0

1

2

3

4

5Kg.ha

-1

K-kontrola

K-zásah

Mg-kontrola

Mg-zásah

V kRok1996 19981993 1994

8 10 12 139 111995 1997

Rekapitulace ekologických efektKrom efektu selekce je p i výchov lesních porostvýznamný efekt úpravy porostního prost edíspo ívající p edevším:

Snížení intercepce (v tší p ísun vláhy do porostu),

V tší p ísun slune ního zá ení (zlepšení tepelných pom r ).

V tší p ísun slune ního zá ení spolu s vyššínabídkou vláhy:

zrychlují kolob h živin, p ízniv p sobí na lesní p du,zlepšují podmínky pro primární produkci, zlepšují funk ní ú inky celého lesního ekosystému.

Modely VýchovyModely Výchovy

• Pojem „model výchovy“ - používán a uplat ován v N mecku(Abetz 1969) a v Rakousku (Johann, Pollanschutz 1974, 1980, 1981) koncem šedesátych a za átkem sedmdesátych let minulého století.

• Prakticky soub žn zavedl tento termín do lesnické praxe v eských zemích Chroust (1973, 1976).

• V souhrnné podob byly u nás modely výchovy poprvé publikovány v periodiku VULHM – v Lesnickém pr vodci (Pa ez, Chroust 1988).

• Bezprost edn pote byla vydána známá a lesnickou praxi použivaná monografie „Provozní systémy v lesním plánování“(Pliva, Žlabek 1989).

• V sou asné dob jsou p vodní modely výchovy up es ovány a precizovány na základ vyhodnoceni dlouhodobých experimentVýzkumné stanice Opo no (Slodi ák, Novák, 2007 …)

• http://vulhmop.cz/).

Smrk

Výchovné programy pro smrkové porosty mén ohrožené abiotickýmiškodlivými initeli s údaji o po tu strom (N) a vý etní kruhové základn (G)z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

Smrk

Výchovné programy pro smrkové porosty velmi ohrožené abiotickýmiškodlivými initeli s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

Smrk – imisní oblasti

Výchovné programy pro smrkové porosty na lokalitách s kyselou depozicí v tšínež dvojnásobek kritické dávky, tj. v tší než 3,2 kmol H+ ha-1 rok-1 s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

Borovice

Výchovné programy pro kvalitní a nekvalitní borové porosty s údaji o po tustrom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (32) a 5 (22) bonitu

Buk

Výchovné programy pro bukové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (36) a 5 (26) bonitu

Dub

Výchovné programy pro kvalitní a nekvalitní dubové porosty s údaji o po tu strom (N) a vý etní základn (G) z r stových tabulek ( erný et al. 1996) pro +1 (32) a 5 (22) bonitu

Porostynáhradníchd evin

Výchova PND sm uje k stabilizaci porost náhradních d evin a zachování jejich funk nosti až do fáze p em n. Cílem výchovy PND je p edevším:

udržení a zlepšení funk ních ú ink porost ,

prodloužení životnosti strom hlavního porostu, a tím i životnosti celých porost ,

snížení kyselých podkorunových depozic z p etrvávající imisnízát že,

snížení intercepce a zlepšení vláhových pom r v rhizosfé e,

vytvo ení mikroklimatu p íznivého pro plynulou dekompozici opadu (p edevším zlepšení p dních podmínek a kolob hu živin),

úprava druhové skladby a porostní struktury ve prosp ch cílových d evin,

zvýšení kvality a bezpe nosti produkce (odolnost v i námraze a škodám sn hem a v trem u PND s d evoproduk ní funkcí).

Diferenciace model výchovy PNDPorosty b ezovéPorosty se zastoupením b ízy 71 až 100 %

Porosty smrku pichlavéhoPorosty se zastoupením SMP 71 až 100 %Sm si SM s podílem SMP 30 až 70 %Sm si SM s podílem SMP do 20 %Sm si BR a SMPSmíšené porosty BR a SMP se zastoupením b ízy 51 až 70 %Smíšené porosty BR a SMP se zastoupením b ízy do 50 %

Mod ínové porostyPorosty mod ínu v mén p íznivých pom rech

Porosty geneticky kvalitní, které plní všechny funkce lesa v etnproduk níPorosty, které nejsou produk n funk ní, avšak plní funkce mimoproduk ní

Porosty mod ínu v p ízniv jších pom rechisté porosty mod ínu

Sm si s mod ínem

VÝCHOVA POROST V OCHRANNÝCH PÁSMECH VODNÍCH ZDROJ

Cílem výchovy lesních porost v ochranných pásmech

vodních zdroj je p edevším:

Udržení a zlepšení funk ních ú ink porost (zejména komplexnívodohospodá ské funkce)

Vytvo ení mikroklimatu p íznivého pro plynulou dekompozici opadu (p edevším zlepšení p dních podmínek a kolob hu živin)

Zabrán ní hromad ní surového humusu jako potenciálního zdroje kontaminace vody huminovými kyselinami

Snížení kyselých podkorunových depozic z p etrvávající imisnízát že

Snížení intercepce a zlepšení vláhových pom r v rhizosfé e

Zachování d evoproduk ní funkce, tj. zvýšení kvality a bezpe nosti produkce p i prioritním pln ní funkcívodohospodá ských

D kuji za pozornost