Párty večka, 250 g Oblíbená tmavá bageta s posypem semínek lnu, sezamu a máku.

Bageta, 250 gBageta francouzského typu vhodná pro všechny varianty pohoštění.

Chléb žitný, 1000 g

Jediný chléb, který obsahuje

100 % žitné mouky.

Chléb Fit, 700 g

Výborný pšenično-

žitný chléb s množstvím

semínek, která jsou přirozeným

zdrojem vlákniny.

GLOBUS provozuje také vlast-ní pekárny, a tak k nám záka-zníci chodí pro pečivo s radostí. Vůně čerstvého pečiva je lákavá, a kdo okusil, ví, že se může těšit na výbornou chuť. Jak se peče v GLOBUSU, prozrazuje Pavel Me-duna, vedoucí provozu a prodeje pekáren GLOBUS.

� Z  čeho se vlastně v  GLOBUSU peče?Podstatný je samozřejmě dobrý základ a na ten měly nejlepší recept naše babičky. Nejdůležitější pravid-lo zní: Žádné náhražky! Dáváme si ale záležet i na výběru dobré mouky a používáme pouze tradiční žitný kvas, který si sami vyrábíme. Takže v GLOBUSU nenajdete žádný chléb chutnající jako polystyren.

� A jak to, že je vše vždy tak čerstvé a voňavé?Každý hypermarket GLOBUS má svou vlastní pekárnu, která peče pouze z čerstvého těsta a podle vlastních

tradičních receptur. V žádném případě nerozmrazujeme a nedopékáme po-lotovary chlebů a pečiva z velkovýro-by. Pečeme od velmi časných ran-ních hodin až do večera, a v průběhu celého dne tak přichází na pulty křehké, voňavé a úplně čerstvé pečivo. Upřímně – kdy jste naposledy ochutna-li ještě teplý chléb?

� Z pece to má pečivo do regálu pár metrů...A také jenom díky tomu můžeme pružně reagovat na poptávku, takže zákazníkům nabízíme vždy ten druh pečiva, který jim chutná. A že jich nabízíme požehnaně!

� Poradíte nám, jak nejlépe chléb uchovat déle čerstvý?Použijte „recept“ našich babiček: za-balte chléb do plátěného sáčku nebo lněné utěrky. Dejte jej do chlebovky (nejlépe dře věné), kterou pravidelně čistíte a omýváte (ideálně octovou vo-dou). Chlebovka by měla být na místě, kde je stálá teplota.

PEKAŘSTVÍ GLOBUS:

přímo na pultZ VÝROBNY

V GLOBUSU KLADEME MAXIMÁLNÍ DŮRAZ

NA ČERSTVOST. PRÁVĚ PROTO SE NAŠE

HYPERMARKETY PYŠNÍ ŠIROKOU NABÍDKOU

POTRAVIN, KTERÉ VYRÁBÍME A PRODÁVÁME

POD JEDNOU STŘECHOU. DÍKY TOMU MAJÍ

K ZÁKAZNÍKŮM SKUTEČNĚ BLÍZKO, A VY JE

TAK MŮŽETE POŘÍDIT ABSOLUTNĚ ČERSTVÉ.

Pavel MEDUNA, vedoucí provozu

a prodeje pekáren GLOBUS

GnzVanvdp

�pPz

Párty večka, 250 g

Chléb Fit, 700 g

Bageta, 250 g

Chléb žitný, 1 000 g

NAŠI PEKARIJaké koláče jsou nejlepší? Přece od nás!Jaké koláče jsou nejlepší? Přece od nás!

Jednou z nejznámějších a nejvyhlášenějších tradic

našeho regionu je pečení vý-tečných hlučínských neboli prajzských koláčů.

Pečou se po celém Hlučín-sku, a to například v Krava-řích, Hlučíně, Bolaticích, v Píšti, Šilheřovicích, Dolním Benešově nebo v Kobeřicích. Každá obec i domácnost má svůj recept. K dostání jsou v pekařstvích i cukrárnách. Chybět nesmí na slavnost-ní tabuli při příležitosti křtu, kulatých narozenin, svatby nebo smuteční hostiny. Lidé si mohou pochutnat na ko-láčích plněných bohatou po-vidlovou, makovou i tvaro-hovou nádivkou s ozdobnou posypkou. „Umět upéci dob-ré koláče bylo výsadou každé hospodyňky. Dnes se koláče pečou převážně v pekárnách a jejich zadělávání a pečení není již tak pracné jak ve dří-

Prajzská grófka Monika Žídková spolu s kravař-skou básnířkou Lidií Ru-manovou (vlevo) s Kr-mašnicemi a vyhlášenými prajzskými koláči.

Foto: Roman Konečný

Neeprprododejná příloha

vějších dobách. Tradice peče-ní těchto koláčů v Kravařích a okolních obcích, dalo by se říci, existuje od nepamě-ti. Recept na koláče se dědil z matky na dceru a každá, která se chtěla vdávat, musela ko-láče umět upéci. Na pultech obchodů jsou dnes nabíze-ny koláče z různých pekáren pod názvem hlučínské, ale přece jenom se od sebe liší. Jak se u nás nadarmo neříká, že „choč dva robju to same, jednake to něni,“ uvedla Eva Peterková, spoluautorka regi-onální knihy dávno zapome-nutých receptů nazvanou Ku-chařka z Hlučínska. V dnešní době se dokonce organizu-jí kurzy pečení hlučínských koláčů a v řadě obcí se po-řádá tradiční Koláčobraní. Dříve se v rámci kravařské-ho odpustu konala i amatér-ská soutěž s názvem O nej-lepší prajzský koláč.

Tesknit po výborných ko-láčích však nemusí ani Opa-váci, skvělé koláče se totiž pečou i v Opavě. Vyhláše-né koláče například dělají ve Slezských pekárnách, které mají síť obchůdků s čerstvým pečivem po celém městě.

14 úterý3. dubna 2012

Vávrovická 273747 73 Opava-Vávrovice

tel.: 553 630111

www.agrana.cz

Opava byla vždy městem dobrých pekařůOpava byla vždy městem dobrých pekařůPekařům, cukrářům či cukrovinkářům se v

Opavě od nepaměti dařilo. Různé druhy pe-čiva, cukrovinky, čokoládu, oplatky, perníčky, pusinky a mnoho dalšího si obyvatelé Opavy a přilehlých vsí mohli koupit přímo od místních výrobců. A že jich v Opavě nebylo pomálu.

Cech pekařů dal vzniknout názvu ulice, jež smě-řovala z Horního náměstí k městským hradbám a propojovala náměstí s ulicí Solnou. Následně po zbourání městských hradeb byla ulice prodlouže-na. 24 pekařských krámků spadajících pod správu pekařského cechu zde nabízelo své zboží do roku 1582. Pekaři platili za stánek 1 zlatý a na Nový rok čtyřem starostům a písaři dávali bochník chleba. Poté byly stánky přemístěny od městské věže pod městskou radnici z důvodu sporu mezi mistry a

učni, který nevyřešili městští radní, a dokonce ani císař Rudolf II. V Pekařské ulici bylo ale nadále 20 krámků určených pro přespolní pekaře, tím vznik-la konkurence jednotýdenního volného trhu.

Nejvýznamnější opavskou továrnou vyrábějí-cí pamlsky je jistě továrna Kašpara Fiedora, nyní Opavia. Dnešní velké továrně s nejmoderněj-ší technologií ve střední Evropě předcházela malá dílna na Masařské ulici, kde Fiedor upekl nad oh-něm svou první oplatku. Ruční výroba převláda-la v rodinném podniku do roku 1880, kdy syn Theodor nechal vybudovat pekařské pece a výro-bu zautomatizoval. Rodinný podnik byl v rukou původních majitelů do konce 2. sv. světové války, poté byla zřízena národní správa. Další továrnou se sladkým pokušením byla továrna biskvitů, čo-

Vyhlášený pekařský cech dnes připomíná už jen Pekařská ulice v centru Opavy. Foto: www.stara.opava.cz

Co nesmělo o Velikonocích chybět na stoleRecepty na slezské velikonoční pečivo

VELIKONOČNÍ BERÁNEK (do středně velké formy)

Ingredience a postup: 15 dkg tuku (máslo, hera), 20 dkg cukr krupice, 1 vanilkový cukr, postupně 3 vejce ušleháme, přidáme 25 dkg tučného tvarohu (vaničku) - ušleháme do-hromady a zvolna zahustíme 35 dkg polo-hrubé mouky s 1 práškem do pečiva. Dáme do formy, pečeme cca 45 minut při 180 stup-ních - zkoušíme špejlí, jestli už je upečený. Vyklopíme z formy, necháme vychladnout „naležato“. Vychlazeného beránka pocukru-jeme ze všech stran, postavíme na tácek na velikonoční ubrousek, uvážeme mu kolem krku červenou pentli a tácek kolem berán-ka dozdobíme malovanými vajíčky, případ-ně čokoládovými figurkami.

V nabídce pekáren a na pultech obchodů v tomto období rozhodně nescházejí mazance a be-ránci. Tak jako jsou vánočky typické pro Vánoce, velikonoční stůl se neobejde bez mazanců

z bílé mouky a beránků různých velikostí. (recepty folkloristky Jaroslavy Polákové uvádíme) Beránci bývají obvykle vyráběni z piškotového, tvarohového nebo třeného těsta, někdy mají pole-

vu z čokolády nebo „vlnu“ z ušlehaných bílků. Slezskou specialitou jsou také jidášky, při jejichž výro-bě nesmí scházet med. Ten také nemůže chybět při výrobě velikonočních perníků. Tradiční perníč-ky mají nejrůznější tvary připomínající jarní symboly. Ať už jsou to zajíci, kuřátka, beránci, kraslice... Jsou pestře ozdobeny polevami z čokolády, marcipánu či obarveného sněhu z bílků.

DOMÁCÍ MAZANECIngredience: 2 žloutky, 10 dkg rozpuštěného másla, 15 dkg cukru krupice rozmíchat, při-dat vlažné mléko - 4 dcl, kvásek z cca 4 dkg droždí, 1 malá lžička soli, 1 malá lžička sko-řice, hladkou mouku - cca 40 - 50 dkg (pod-le hustoty těsta)Postup: zapracovat 8 dkg rozinek (mohou být namočené v rumu), 5 dkg loupaných nasekaných vlašských ořechů nebo mandlí, zpracovat - udělat bochánek, nechat vyky-nout - před vložením do trouby udělat no-žem křížek, na plech položit pečicí papír, na něj vykynutý mazanec, pomazat rozšleha-ným vejcem, posypat lupínky mandlí. Péct cca 30 - 40 minut (podle velikosti) při 180 stupních.

Když pojedete z Opavy po hlavní silnici směrem na

Hradec nad Moravicí, budete míjet velikou světle zelenou no-

vou halu firmy SEMIX PLU-SO. Firma se rozrůstá.

V SEMIXu vyrábějí pe-kařské směsi, náplně, zlep-

šující přípravky, Tvaro-gen a mák už od roku 1995. Tyto jsou dis-tribuovány pekařům a cukrářům po celé České republice, Pol-sku, Slovensku, Ma-ďarsku a Rusku. Peči-vo z opavských směsí tak jedí i lidé z oprav-du velké dálky. Mezi

konečnými zákazníky jsou známé především cereálie zn. Zdravý ži-vot, směsi na moučníky, knedlí-kový program a samozřejmě pu-dingy značky Opaváček.

Výstavbou nové výrobní haly a zakoupením špičkové technolo-gie zpracování máku se v SEMIXu rozhodli podpořit další směr vý-voje firmy a to finální zpracování máku. Česká republika má nejlep-ší podmínky pro pěstování máku z hlediska tradice a zkušeností. Zatímco většina zemí pěstuje mák zejména pro farmaceutické účely, u nás se využívá převážně v po-travinářství, což je dáno tradiční oblibou máku při přípravě speci-álních pokrmů, moučníků a peči-

říkají ve firmě SEMIX PLUSO, spol. s r.o.

Milujeme pekařinuMilujeme pekařinu va. Ostatně, díky aktivitě našich pekařů si tradiční české buch-ty s mákem našly řadu konzu-mentů i v okolních zemích.

V nové hale bude mít své místo i rozšíření technologie na výrobu celozrnných lupín-ků a müsli zn. Zdravý život. Technologie umožní realizovat a kontrolovat výrobu těchto pro zdraví prospěšných potravin již od pr-votního nákupu základních suro-vin. Proces šetrného vaření a pražení umožňuje v cereáliích zachovat vitaminy a minerální látky jim vlastní. Výrobky mají vysoký obsah vlákniny, jsou ce-lozrnné a pokud jsou slazeny, tak skutečně jen tak akorát. V SEMIXu berou zdravotní pa-

rametry výživy skutečně vážně. Nakupují pouze ty nejkvalitněj-ší suroviny, pečlivě sledují vý-robní procesy a kvalitu.

Mnoho Opavanů ví o lásce majitelů k přírodě. Právě to bylo impulzem k zakoupení pozem-ku před obcí Raduň, na němž v roce 2005 vybudovali unikátní mokřad. Během čtyř let se tam

z širokého okolí stáhli tací živoči-chové, jací jsou v ČR již na pokraji

vyhynutí. Najdete zde tře-ba užovky nebo čolky. Firma každoročně pořádá komento-vanou prohlídku, letos ji mů-žete navštívit dne 28.4. v rám-ci Dne země.

Inovace, láska k životnímu prostředí a poutavý podnika-

t e l s k ý příběh přinesly firmě SE-MIX v roce 2010 vítěz-ství v soutěži Firma roku Morav-skoslezského kraje. Firma se stala rovněž Rebelem roku pro MS kraj. „Milujeme peka-řinu“ říká generální ředitel, pan Kamil Li-sal. To ocenila i hodnotitelská komise, když na letošním mezi-národním veletrhu Salima oce-nila BETAchléb® z ječmene ze SEMIXu. V Opavě si jej může-te koupit třeba v SEZAMu, pro-dejnách Otické pekárny a na mnoha dalších místech.

kolády a cukrovinek pánů Josefa Kappela a Richar-da Štěrby. Společné podnikání ale nebylo dlouhé, trvalo od roku 1919 do roku 1923, kdy se Štěrba odstěhoval do Vídně. Kappel však pokračoval a od roku 1924 začal na Olomoucké ulici č. 23 s výro-bou. Záhy však musel prostory rozšířit a výrobnu přemístit na Solnou ulici č. 29. Oblíbené byly Pri-sety, Omega řezy, Neapolitanky či perníčky Milá-no, Lidobalíčky nebo Jánské řezy. Za 2. sv. války byla továrna značně poškozena, což zapříčinilo za-stavení rozvoje. Výroba pokračovala od konce vál-ky až do roku 1966. Robert Jedliczka se narodil do rodiny zahradníků, toto povolání měl v dospělos-

ti také vykonávat. Osud tomu však chtěl jinak – vy-učil se cukrářem, poté pracoval v Hellově továrně v Komárově (dnešní TEVA), kde pekl zákusky pro zaměstnance. Roku 1893 obdržel živnostenské po-volání a mohl si zřídit vlastní výrobnu, a to v pro-storech bývalého Heinzova pivovaru v Komárově. Své výrobky prodával s úspěchem na jarmarcích či v hostincích. Roku 1909 zavedl už v nových pro-storech výrobu tvrdých bonbónů, tzv. kandytů. Jeho firma – Robert Jedliczka, továrna na výrobu oplatků, biskvitů a čokolády byla velmi úspěšná a prosperující, byla také hlavním dodavatelem čoko-lády na frontu. Po válce byla znárodněna. (zuz)

k ý běh nesly ě SE-

X v roce0 vítěz-

v soutěžima roku Mora

lel zského krma se stala roelem roku pro

„Milujeme p“ říká genee á

av-rarrr je.

ovněžo MSpep ka-erální

NAŠI PEKAŘI

15úterý3. dubna 2012

Chléb patřil odedávna k zá-kladním potravinám a situ-

ace se po staletí neměnila. Dnes sice mají zákazníci na výběr ze značného množství druhů chle-ba. Jedna věc však zůstává stejná. Bez dobré mouky neupeče dobrý chleba ani ten nejšikovnější pe-kař a nezvládnou to ani nejmo-dernější technologie. Na Opav-sku je mouka nerozlučně spojena se společností MLÝN HERBER s. r.o. se sídlem na Palhanci. Ně-kolik otázek jsme proto položi-li jednateli společnosti, znalci mlynářské historie i současnosti, Ing. Aleši Resslerovi.

M žete nám p edsta-vit spole nost MLÝN HER-BER?MLÝN HERBER s.r.o. je rodin-ný podnik s dlouholetou tradi-cí. Dlouhou tradici má také jeho značka. Historie sahá do roku 1876, kdy 11. června kupuje Jan HERBER mlýn na Palhanci. S výjimkou období znárodnění je mlýn provozován stále jako ro-dinný podnik, a to až do dneš-ních dnů. Současní majitelé jsou již pravnuky prvního majitele z rodu Herberů. Jako raritu zde musím zmínit, že první záznamy

v kronikách o tomto mlýnu na Palhanci se datují již před rok 1362.

To je tedy po ádn dlou-há doba...Ne tak dlouhá jako historie mly-nářství, která je zase spojena s his-torií chleba. První zmínky jsou z Egypta z období asi 2000 př. n. l. Jednalo se v té době o drcení obilí v hmoždířích. Drcení obilí mezi dvěma kameny již znali sta-ří Řekové a Římané. Je pravděpo-dobné, že ji používali také Kelto-vé na našem území, a to již 100 př. n. l. Zřejmě až v roce 718 byl v Čechách postaven první vodní mlýn. K prvnímu rychlému roz-voji mlynářství došlo v 11. století. V roce 1880 je v Čechách kolem 7 000 vodních, větrných a parních mlýnů. Další vlna rozvoje pro-běhla kolem poloviny 20. století. Zřejmě největšího rozmachu za-žilo mlynářství v Čechách od 90. let minulého století, kdy vstoupi-ly na české trhy s novými techno-logiemi světové renomované fir-my, jako je společnost BÜHLER a řada dalších.

Za dobu existence MLÝ-NA HERBER se asi ledacos zm nilo.K první radikální změně techno-logie v novodobé historii našeho mlýna došlo ve dvacátých a třicátých letech m i n u -

Bez dobré mouky dobrý chleba neupečešBez dobré mouky dobrý chleba neupečešlého století, kdy jej vlast-nil Bedřich Herber, což byl syn prvního majite-le. Ve dvacátých letech pro-bíhaly významné staveb-

Od roku 1876 tradičně vždy moderní výrobce kvalitní pšeničné, žitné a kukuřičné

mouky a podporující regionální obchod, ekonomiku a zemědělství.

MY MELEME OBILÍ ZE SLEZSKA

ném principu, jaký známe i dnes u nejmodernějších technologií. Byla vybudo-vána technologická linka na čištění a praní obilí, insta-

Kaplanova turbína, která je plně funkční a používána do dneš-ních dnů. Kolem roku 1960 do-šlo v tehdy již znárodněném pod-niku k další výměně technologie tuzemské provenience, která byla v činnosti až do roku 1994. Rok předtím se tehdejší majitelky mlýna, dcery pana Bedřicha Her-bera a tím pádem i vnučky Jana Herbera, rozhodly provést radi-kální technologickou přestavbu mlýna. Podepsaly proto smlou-vu se společností BÜHLER, která patří do absolutní světové špičky výrobců mlýnské technologie. A tak bylo rozhodnuto o druhé ra-dikální změně technologie výro-by mouky ve mlýně na Palhanci u Opavy během zhruba 60 let.

Setkali bychom se u vás s mlyná i v bílých „unifor-mách“?Určitě. Naše společnost splňuje všechna přísná ustanovení vyplý-vající z evropské legislativy ohled-ně zásad hygieny a postupů v po-travinářském provozu. Sem patří také výměna a údržba pracov-ních oděvů. Splňujeme dokonce velmi nadstandardní podmínky inspekčních systémů zaměřených zejména na hygienu provozu a

řízení systémů bez-pečnos-ti potra-vin. Naše

společnost MLÝN HERBER od roku 2004 každoročně provádě-la inspekční audity systému AIB a také byla držitelem certifikací ISO 9000 a HACCP, což bylo na-hrazeno v roce 2009 novou, vyš-ší certifikací dle ISO 22000 a v roce 2011 nejvyšším standardem FSSC 22000.

Postihla mlyná e také ekonomická recese?Ani mlynářům obecně, ani naší společnosti se recese nevyhnu-la. Přes všechny potíže se maji-telé snaží každoročně uskuteč-nit investice, které posilují pozici firmy na trhu a umožňují jí být schopnou konkurence s největ-šími hráči na moučném trhu Ev-ropy. V roce 2011 byly komplet-ně vyměněny vysévací systémy, které slouží k třídění mezipro-duktů při procesu mletí, byly vy-měněny pomocné mlecí stroje a byla zahájena postupná výmě-na mlecích stolic za nejmoder-nější provedení. Vše od společ-nosti BÜHLER. Letos je v plánu výstavba expedičních sil na mou-ku ve mlýně v Holasovicích a vý-měna některých dílčích techno-logických zařízení a dopravních prostředků pro přepravu mouky. Stále prostě usilujeme o to, aby mouka se značkou společnos-ti MLÝN HERBER byla opravdu špičkové kvality. PR

ní úpravy celého areálu, aby se do něj v letech třicá-tých instalovala tehdy zce-la průkopnická a progre-sivní technologie. Mlecí kameny byly nahrazeny mlecími stolicemi na stej-

lovány váhy pro sledování a řízení technologických po-stupů. V roce 1938 byla in-

stalována n o v á

vod-n í

se Slezskou pekárnou!Dopřejte si pohodovou atmosféru

Velikonočních svátků s těmi nejlepšími produkty

ze Slezské pekárny.

*Za uvedené ceny zboží nakoupíte v prodejnách Slezské pekárny a na www.dotasky.cz

Všechny produkty jsou vyráběny z českých většinou regionálních surovin!

J.L.N., spol. s r. o.Otická 2469/55, Opava-Předměstí 746 01

www.slezska-pekarna.cz

Velikonocess ttěěmmii nneejjlleeppšššš

SSll

ené ceny zboží nakoupíte v prodejnách

ss ttěěmmii nneejjll

Slezské pekárny a nay wwww.dotasprodejnách

zzsskkkkéééé ppeekkáárrnnyySSlleezzzzee zzsskkéékkéééé ppeekkkkáááárrrrnnnnnnyyyyyyyy....SSlleezzzzee

23,90

6,-MEDOVÉ PEČIVO

obsahuje perník a marmeládu s ručně dodělávaným velikonočním motivem

MAZANEC DIAvýrobek se sníženým obsahem sacharózy

- vhodný pro diabetiky

MAZANEC MÁSLOVÝobsahuje 100% klasické máslo, rozinky, posyp ořech a mandle

KOLÁČEK TVAROHOVÝručně dělaný koláček z plundrového těsta s tvarohem posypaný drobenkou

OOVVobobsasahuhujeje p pererníník k

s s ruručnčně ě dododědělálávavanýným m vevelilikokononočč

KKOLOLKKKKVVAA

uučnčnooláláččplpluutvtvaarrobob

MEMEDDOOobobsasahuhujeje pperernn

KKTVTVrurukokoz z pps s ttdrdr

12,90

43,-

NAŠI PEKAŘI

16 úterý3. dubna 2012

Pekařství AZPEK s.r.o. Bolatice bylo založeno v roce 1996. Specializujeme

se především na ruční výrobu pekařských

výrobků, proto by se dalo s nadsázkou říci, že každý náš výrobek je originál.

Zaměstnáváme zhruba 50 zaměstnanců, kteří se aktivně podílejí na celkové produk-ci firmy. Výrobu zajišťujeme v nově posta-veném objektu v centru Bolatic na Opav-sku, jehož součástí je i podniková prodejna, kterou jsme na sklonku loňského roku zmo-dernizovali. Další podnikovou prodejnu jsme otevřeli v červnu 2011 v Krnově na Albrechtické ulici. Naše výrobky znají ne-jen zákazníci firemních prodejen, ale také ti, kteří nakupují v různých obchodních sí-tích či v soukromých prodejnách na Opav-sku, Ostravsku a Krnovsku. Oblíbili si je ne-jen hosté hotelů, penzionů a restaurací, ale i strávníci mnoha školních jídelen a klien-ti domovů pro seniory. Posledně jmenova-

ným nabízíme nadstandardní služby, jako jsou balení a krájení výrobků nad rámec běžné nabídky, na požádání dodáme běžně

sypané pečivo bez posypu, zajistíme vzorky k ochutná-ní, jsme schopni vyhovět i dalším indiv iduá ln ím p o ž a d a v k ů m . Každé 2-3 měsí-ce nabízíme ně-které výrobky za akční ceny.

Sortiment výrobků je pestrý, stále jej doplňu-jeme, a reagujeme tak na poža-davky našich odběratelů. Stejně důležité jsou pro nás i původní receptury. Rádi by-chom upozornili na tradiční kmínový chléb, který jako jedni z mála producentů vyrábí-me ručně a pouze z třístupňových kvasů a žitné mouky – tak, jak se vyráběl po stale-tí. Jeho předností je, kromě čistě přírodní-ho postupu výroby, také to, že vydrží mno-hem déle čerstvý než konkurenční výrobek.

Vel-ký po-

díl ve výrobě zaujímají tradiční svatební

koláče, které jsou v okolí vyhlášeným vý-robkem. Vyrábíme je s pěti druhy pocti-vé nádivky: tvarohovou, makovou, povid-lovou, ořechovou a jablečnou. Na zvláštní přání zákazníků jsme schopni vyrobit tyto koláče s větší nádivkou, které jsou vhodné zejména na svatby a různé oslavy.

Před námi jsou Velikonoce, a tak z velké řady výrobků musíme zmínit ještě ty, které se k těmto svátkům vážou a neměly by chy-bět na svátečním stole – mazanec, beránek, zajíček nebo tuková, popř. sypaná veka.

Nejdůležitější prioritou, při složité výro-bě z pekařských a cukrářských těst, je dosa-hování a udržení maximální kvality všech výrobků nejen kvůli legislativním předpi-sům, ale hlavně vysokým nárokům našich zákazníků. Jakost dnes není jen záležitos-tí kvalitních surovin, technologických na-řízení a dokonalého materiálního servisu, nýbrž především otázkou spolehlivých za-městnanců. Šikovné ruce pekařů nelze na-hradit stroji ani v 21. století. Rovněž je dů-ležité kvalitní řízení a spolupráce jak uvnitř firmy, tak i mezi firmou a zákazníky.

Přesvědčte se sami o kvalitě našich výrobků a námi poskytovaných služeb.

Více na www.azpek.cz

Kvalitní pekařství, AZPEK s.r.o.

Můžeme konstatovat, že za dobu svého působení jsme si získali stálou klientelu a stabilní postavení na trhu. Ve výrobních prostorách realizujeme produkci kompletního sortimentu pekařských a cukrářských výrobků. Denní produkce cca 80 druhů výrobků čítá především:

bků oplňu-t k ž

Vel-ký po-

Běžné pečivo: rohlík ہ raženka ہ šáteček

sójový rohlík ہ.grahamový rohlík aj ہ

Jemné pečivo:loupáky ہ listové šátečky

záviny ہ croissanty ہ koblihy ہvýrobky z plundrového těsta ہ

Knedlíky: houskový ہ bramborový plněné sladké knedlíky ہ

DIA výrobky: vánočka ہ šátečky makový závin ہ

Chleby: kmínový ہ švédský ہ škvarkový

slunečnicový ہ

Výrobky spojené s tradičními

svátky: mazanec ہ beránek aj.

anketa: Jak slavíte Velikonoce? Máte nějaký rodinný velikonoční recept?

Adéla Hintzová, 24 let, Opava, studentkaNějaká menší výzdoba doma je, ale na Velikonoce nezů-stáváme doma, jedeme na výlet. Tradice u nás téměř za-nikají. Vytahujeme vajíčko z rozřezaného kokosu, které je v jeho zavěšené slupce scho-vané. Máme kraslice a sází-me zelené osení. Koledníky si už nezvu, posledně to ne-dopadlo dobře.

Jiří Karen, 25 let, Opava, studentJá Velikonoce neslavím. Uží-vám si volna se svými přáte-li. Zvyky nedodržuji, tradice nectím.

Michal Prokeš, 25 let, Opava, nezaměstnanýVelikonoce slavím, pečeme velikonočního beránka, ku-pujeme balíčky, tedy slad-kosti pro koledníky. Slavím to alkoholem a povídáním si s přáteli. Od maminky dostá-vám pravidelně vajíčko a dě-láme si velikonoční výzdobu.

Ivo Hintz, 50 let, Opava, nezaměstnanýBeránka nepeču, jelikož pohan-ské zvyky nevedu. O Velikono-cích se budu modlit za všechny lidi v Opavě.

Arnošt Warmuth, 66 let, Branka u Opavy, důchodceKvůli vnukům a vnučkám ob-jedeme společně celou ro-dinu. Kyčkujeme a něco dobrého dostaneme. Veliko-nočního beránka doma peče-me. Do květináčů dávám obi-lí a z toho mi teď roste pěkný zelený trávník a o Velikono-cích na Zelený čtvrtek do něj zasadím kraslici. V pondělí posedíme u lahvinky.

Jitřenka Rajdusová, 22 let, Opava, studentkaVětšinou pečeme beránka nebo jidáše, kdysi jsem zdobila také vajíčka, ale teď už ne. Veliko-noce pro mě nejsou spojené s pondělím a pomlázkou, lidé vidí smysl ve slavení jara, ale pro mě jsou mnohem osobnější a úzce spojené se vzkříšením, přesto-že vzkříšení není jenom o veli-konočním čase. Možná je důle-žité mít datum, které je k tomu přímo určeno, abychom se nad tím zamysleli.

NAŠI PEKAŘI

Griller GLOBUSBílá klobása v přírodním střívku vhodná na grilování. Vyrobena z masa dle tradiční receptury. Vhodná i pro bezlepkovou dietu.

Party klobáska GLOBUSTenká bílá klobáska v přírodním střívku s typickou „masovou“ chutí se vyrábí z masa dle tradiční receptury. Hodí se na grilování a je vhodná i pro bezlepkovou dietu.

Špekáčky GLOBUS Tradiční český

špekáček v přírodním střevě vyrobený

z masa dle tradiční receptury. Vhodný i pro bezlepkovou

dietu.

Vídeňský párek GLOBUS

Vídeňský párek

GLOBUSTenký párek

v přírodním střívku je vyroben z vepřového a hovězího masa dle

tradiční receptury. Vhodný i pro

bezlepkovou dietu.

Párty klobáska GLOBUS

Špekáčky GLOBUS

Vedoucí odboru masa a masné výroby Pavel Holeček vysvětluje, proč právě v GLOBUSU najdete nejlepší maso.

� V  čem tkví úspěch řeznictví GLOBUS?Spokojenost zákazníků je pro nás tím nejlepším vysvědčením z předmětů, jako je nákup kvalitních surovin, technologická kázeň, kvalitně po- skládané receptury bez různých výro-bu zlevňujících prostředků a osobní dohled nad každou výrobní šarží.

� Masné výrobky tedy vznikají přímo v GLOBUSU?Jistě. GLOBUS již mnoho let jako jediný z hypermarketových řetězců provozuje vlastní řeznictví. V každém hypermarketu funguje komplet-ní řeznický provoz, kde maso od spolehlivých českých a moravských dodavatelů sami bouráme a zpra-cováváme. Zboží se tak k zákazníkům

dostává zcela čerstvé – z výrobny je to k pultu pouhých pět metrů.

� Které maso a masné výrobky se na gril hodí nejvíce? Grilovat můžeme v podstatě všechno, co nám chutná, fantazii se meze nekladou. Z našeho bohatého sor-timentu doporučuji širokou řadu polotovarů i speciálních masných výrobků určených přímo na gril.

� Doporučil byste zákazníkům nějaké konkrétní produkty?Mezi hodně oblíbené kousky patří Párty klobáska či Klobása k opékání nebo naše novinka z loňského léta Griller. Všechny tyto klobásky jsou k dostání jak syrové, tak tepelně opracované. Nicméně ať už u nás budete vybírat jakýkoliv masný výrobek na gril, ptejte se po tom, který je k těmto účelům přímo určený, rádi vám po-radíme!

ŘEZNICTVÍ GLOBUS:

přímo na pultZ VÝROBNY

V GLOBUSU KLADEME MAXIMÁLNÍ DŮRAZ

NA ČERSTVOST. PRÁVĚ PROTO SE NAŠE

HYPERMARKETY PYŠNÍ ŠIROKOU NABÍDKOU

POTRAVIN, KTERÉ VYRÁBÍME A PRODÁVÁME

POD JEDNOU STŘECHOU. DÍKY TOMU MAJÍ

K ZÁKAZNÍKŮM SKUTEČNĚ BLÍZKO, A VY JE

TAK MŮŽETE POŘÍDIT ABSOLUTNĚ ČERSTVÉ. Griller GLOBUS

j

Pavel HOLEČEK, vedoucí odboru masa a masné výroby GLOBUS

Neprodeejnná ppřííloloha

Chcete koupit kvalitní české maso? Určitě dejte přednost místním

řezníkům. U nich máte jistotu, že na rozdíl od velkých řetězců koupíte kva-litní surovinu. Neprohloupíte, ani když si na maso zajedete do opavské-ho Globusu. Na rozdíl od konkuren-ce má totiž Globus vlastní řeznictví a maso si zpracovává sám.

Při koupi masa je na místě určitá obe-zřetnost, jelikož i maso se dá ošidit. Své o tom ví každý, kdo v posledních týd-nech aspoň jednou viděl televizní zprá-vy. Kontroloři prakticky dennodenně u zejména velkých řetězců narazili na prošlé nekvalitní maso.

Mezi nejčastější metody podvodů na mase patří jejich záměna. Týká se to tře-ba hovězího masa, kdy se na pultech ob-chodů místo masa z býků objeví maso ze starých krav, které je určeno spíše do masných výrobků. Dalším rafinovaným způsobem je vyšší výskyt vody v mase, než je nezbytně nutné pro jeho zlepše-ní užitných vlastností a konzervaci. Stá-

vá se tedy, že maso obsahuje i 1/3 vody a voda v rybím mase tvoří až 40 procent celkové hmotnosti. Takovýmto způso-bem jsou ošizeny téměř všechny druhy masa, zejména kuřecí, vepřové a rybí. Vždy nemusí být košer ani označová-ní masa jako českého výrobku, zvláště když například více než 50 procent vep-řového masa se dováží. Nejvíce vepřo-vého masa je k nám importováno z Ně-mecka a dále z Rakouska, Nizozemí, Španělska a Polska, odkud je dováženo zejména maso z plemene masných pra-sat. Tyto dovozy jsou pro zpracovate-le finančně výhodné, i když maso není tak kvalitní jako z českých vyšlechtě-ných chovů.

A co nám maso dá? A jak ho upravit, aby vydrželo co nejdéle? V české ku-chyni dlouhodobě patří mezi nejčastě-ji užívané vepřové maso, i když v po-sledních letech ho dohání i kuřecí nebo ryby. Jelikož je jeho svalová tkáň pro-rostlá tukem, má toto maso vyšší ener-getickou hodnotu. Přesto lze i vepřo-

vé maso připravit dietně. Vedle zhruba 17 procent bílkovin obsahuje vepřo-vé maso také velké množství vitaminu B1, D a E a menší množství minerálů. Zkonzumovat by se mělo brzy po ná-kupu. K oblíbeným masům patří i ho-vězí. Ovšem za posledních dvacet let jeho potřeba poněkud poklesla. Hově-zí maso obsahuje 19 % cenných bílko-vin a je významným zdrojem látek a ži-vin pro krvetvorbu. Má vysoký obsah esenciálních aminokyselin, železa, zin-ku, selenu, vitamínu B12 a některých dalších prospěšných látek. Po jeho kou-pi je dobré maso nechat odležet pět až deset dnů v ledničce, čímž se až třikrát zvýší jeho křehkost a chuťové kvality. Kuřecí maso patří k těm nejkonzumo-vanějším. Toto maso ocení zejména ti, kteří dbají o štíhlou linii. Je velmi jem-né a křehké a také velice lehce stravitel-né. Je zdrojem plnohodnotných bílko-vin, řady důležitých minerálních látek a vitaminů. Kuřecí maso je nejlepší hned po koupi uložit do chladu.

Kvalitní maso?

Pokud se vydáte k místním řezníkům, většinou u nich narazíte na velmi kvalitní maso. Foto: Archiv

NAŠI REZNÍCI

Dejte přednost našim řezníkům

18 úterý3. dubna 2012

S námi si pochutnáte...

Řeznictví Tichý s.r.o., Mlýnská 36, 747 92 Háj ve Slezsku - Chabičov, Tel.: +420 595 782 646, www.reznictvi-tichy.

Řeznictí Tichý s.r.o. je na trhu již dva-náctým rokem. Hlavní činností spo-

lečnosti je bourání vepřového a hovězího masa. Společnost se zabývá také redistribucí

drůbežího a skopového masa a zvěřiny. Od dub-na roku 2011 firma začala vyrábět masné výrobky. Pestrou paletou sortimentu a hlavně kvalitou svých výrobků si získává stále více zákazníků.

Pro skvělé posezení s vaší rodinou a přáteli jsme vám připravili širokou nabídku marinovaných mas, grilovacích klobás, pečených kýt, žeber i selat.

Chcete si pochutnat na jelítku, jitrničce, tlačence? Také tyto zabijačkové dobroty v naší nabídce najdete.

Chystáte oslavu narozenin, promoce, soukromý nebo firemní večírek? Jsme schopni vám poradit s výběrem sortimentu pro obložené mísy nebo je podle přání přímo nachystat. Nabízíme uzená masa, šunky i speciality... Stačí si vybrat.

S produkty firmy Řeznictví Tichý s.r.o. se můžete setkat v maloobchodní síti

Hruška, v gastronomických provozech, v podnikových prodejnách masokombinátů,

restauracích, u nezávislých prodejců a v distri-bučních centrech. Nově i ve vlastní podnikové pro-dejně v Bohumíně. Okruh odběratelů pokrývá úze-mí České republiky.

Hrpod

Na produkci se podílí 35 zaměstnan-ců, z nichž většina má odborné vzdě-

lání. Mezi priority firmy patří vysoká ja-kost všech nabízených produktů a pečlivý výběr dodavatelů. Součástí výrobního závo-du je šoková mrazírna a mrazírenský sklad. Roz-voz zboží zajišťuje firma vlastními chladírenskými a mrazírenskými vozy.

n-ě-a-vý

Kvalitní produkty vyrábíme z kvalitních vstupních surovin,ŘÍKÁ MAJITEL SPOLEČNOSTI JAROMÍR TICHÝJiž při vstupu do našeho závodu jsou vepřové půlky, hovězí čtvrtě z mladých býků a ostatní druhy masa

přísně kontrolovány. Přednostně odebíráme surovinu od českých dodavatelů. Můžeme si u nich totiž ověřit technologické a hygienické podmínky výroby. Pečlivě si ověřujeme veřejností i odborníky často dis-kutovaný původ a zdravotní nezávadnost dodávané suroviny.Chceme, aby náš zákazník od nás dostal čerstvé kvalitní maso s co nejlepšími kulinářskými vlastnostmi. Ručíme za to, že dodáme maso bez nástřiku, což v současné době bohužel není všude samozřejmostí.Pokud se týká masných výrobků, vydali jsme se cestou, která není zrovna jednoduchá. Naše výrobky patří k ceno-vě dražším, nežli jsou výrobky nabízené některými našimi konkurenty. Zato si však zákazník může být jistý, že za své peníze dostane opravdu masný výrobek. Výrobek s nejnižším možným podílem vody i přídavných látek. A už vůbec v našich výrobcích nenajdete strojově oddělené maso. Většina našich produktů je vhodná také pro lidi s be-zlepkovou dietou.Vnímáme, že se postoje a názory zákazníků mění. Jsme rádi, že český spotřebitel mění své návyky, že si víc všímá, z čeho je jím zakoupený produkt vyroben a také kde byl vyroben.

NAŠI ŘEZNÍCI

Blížící se velikonoční svát-ky poskytují domácnostem,

školním jídelnám a dalším stravovacím i restauračním zařízením možnost obo-hatit a zpestřit obvyklý jídelníček. Napří-klad Zelený čtvrtek doporučuje strávní-kům pozřít „něco zeleného“, Velký pátek je dnem půstu.

„Naši předkové si na Zelený čtvrtek va-řili špenát z jarních „pokřiv s vajcem“. O Velkém pátku se postili a pili jenom čistou vodu,“ připomíná slezské tradice opavská folkloristka Jaroslava Poláková. Čtvrteční domácí menu našich předků bylo zpestře-no ještě „řeřuchou“, což je osolený tvaroh s máslem, do něhož byly zamíchány lístky čerstvě nasbírané řeřichy. Také o Bílé sobo-tě se měla jíst postní, tedy bezmasá jídla,

a teprve na nedělní Boží hod velikonoční si naši předkové dopřávali tradiční uzené maso neboli „černé vepřové“ se zakysaným zelím.

Na Velikonoce se připravují také pro-ducenti masa a masných výrobků. Kro-mě uzené kýty, kolena, žebírek, plecka a bůčku však mnozí také nabízejí zdravější, lépe stravitelné jemné jehněčí nebo králičí maso. Dietologové a odborníci na zdravou výživu mu dávají před vepřovým masem přednost. I když tato masa do jídelníčku nezařazujeme pravidelně, je to podle nich chyba. Rovněž naši předkové si na jaře kro-mě vzpomínaného uzeného masa dopřáva-li maso mláďat domácích zvířat - kůzlat a jehňat.

Speciality a tradiční pochoutky nabízejí

v tyto dny také jídelní lístky v opavských restauracích a jídelnách. Největší opav-ský hotel Koruna, jehož kuchaři průměr-ně uvaří denně 300 jídel, připravuje téměř každoročně pro své hosty zvláštní Veliko-noční jídelníček, na němž se objevují mimo jiné speciality z králičího a jehněčího masa. Zájemci v něm najdou také dušený špenát nebo čočku a objednat si lze vždy i nějaké bezmasé jídlo. Pozadu nezůstává ani nej-větší opavská jídelna na Dolním náměstí, která pravidelně nabízí krajové speciality. V nabídce jsou jídla z telecího, jehněčí-ho i králičího masa, zvěřina a různá drů-bež. Každoročně na Velký pátek připravují zdejší kuchaři rovněž sladká jídla – koláče, koblihy, nudle s mákem či žemlovku s jabl-ky. Stejnou nabídku mají také zaměstnan-

ci asi pěti desítek firem, kam jídelna obě-dy rozváží.

„Kuchařky v naší jídelně chystají na Zele-ný čtvrtek špenát a čočku, obojí s vejcem. V pátek jsou plánovány nudle s mákem nebo s tvarohem,“ potvrdila zdravotní sestra Jit-ka Křížová. O Velikonoční neděli u nich doma budou mít podle tradice uzené maso s bramborovým knedlíkem a se zelím. Také prodavačka Marie Slavíková a maminka na mateřské Pavla Kohoutová dodržují tradi-ce. Obě se shodly na čtvrtečním špenátu se sázeným vejcem a pátečním sladkém jídle. „Já mám náhodou špenát moc ráda,“ po-chvalovala si sedmiletá Katuška Kohouto-vá. Paní Marie se už připravovala na to, že upeče rodině tradičního beránka s bílou polevou a červenou mašlí. (mk)

starých krajových receptur. Z jejich rukou pak vzejdou jitrnice, jelita, tlačenka, játrovka, hus-penina, domácí sádlo nebo třeba klasická za-bijačková polévka. Pro fajnšmekry nabízí Řez-nictví – uzenářství Lubomír Hluchý větřkovské či fulnecké klobásky, debrecínské párky, čabaj-ku, anglickou slaninu, domácí slaninu nebo uzenou kýtu. Nechybí samozřejmě ani prodej masa, u kterého je zaručena jeho stoprocentní čerstvost. Řeznictví totiž spolupracuje s ověře-nými jatkami, od nichž maso odebírá. „Nejú-spěšnějším výrobkem jsou u našich zákazníků jitrnice,“ prozrazuje něco ze zákulisí Lubomír Hluchý a dodává: „Jde nám především o kva-litu, ale i přesto jsou naše ceny velice rozum-né.“ Celý proces výroby těchto domácích spe-cialit je samozřejmě v souladu s normami EU a plně pod veterinárním dohledem, řeznictví a

uzenářství také používá nejmodernější postu-py a technologie.

I na letošních, právě probíhajících velikonoč-ních trzích nemůže Řeznictví – uzenářství Lu-bomír Hluchý chybět. A tak Opavané a všichni ti, kdo zavítají na Horní náměstí, mohou ruč-ně vyrobené voňavé „fajnovky“ od Hluchých z Větřkovic okusit. A pokud se splní vize majite-lů o zřízení prodejny přímo v Opavě, mají se naše chuťové pohárky na co těšit.

7úterý3. dubna 2012 19

OPAVA

Ochutnejte fajnovky z Větřkovicz VětřkovicOchutnejte fajnovky z naší udírky. Tak

takhle mlsně láká zákazníky motto Řeznictví – uzenářství Lubomír Hluchý z Větřkovic.

Masné produkty vyráběné výhradně z masa, tradiční krajové receptury a čistě ruční, do-mácí výroba. Tyto atributy v sobě spojuje větř-kovická rodinná firma, za kterou stojí manže-lé Lubomír a Lenka Hluší. Na trhu existuje již dvě desítky let a za tu dobu si získala své stálé odběratele, kteří se k ní věrně vracejí. I když se pozornost této společnosti obrací spíše na No-vojičínsko, kde působí především ve Fulneku a

Suchdole nad Odrou, mohou je Opavané pra-videlně potkávat na vánočních a velikonoč-ních jarmarcích pořádaných městem. A že je rozhodně nepřehlédnou, o tom není pochyb. K jejich stánku je totiž dovede nezaměnitel-ná vůně masa a uzenin. „Naší prioritou jsou výrobky čistě z masa, nepoužíváme žádné se-paráty, mouku ani žádné náhražky,“ potvrzu-je kvalitu Lubomír Hluchý, který spolu s man-želkou Lenkou stojí za samotným procesem výroby svých masných a uzenářských produk-tů. Zaměřuje se přitom hlavně na tradiční za-bijačkové výrobky, které zpracovávají podle

Řeznictví – uzenářství Lubomír HluchýVětřkovice 56, 747 43 Větřkovice

Tel.: 556 310 189e-mail: hluchylub@atlas.cz

Velikonoce přinášejí speciality z masaVelikonoce přinášejí speciality z masaVelikonoce jako největší církev-

ní svátky a současně i příslib jara s sebou kromě jiného vždy při-nášely výraznou změnu jídelníčku. Některé tradice spojené s jídlem jsme převzali od svých předků a s radostí je dodržujeme dodnes.

Po šest týdnů trvajícím půstu, kdy se s výjimkou ryb nesmělo jíst žád-né maso, byla Velikonoční neděle prvním dnem, kdy si lidé zase moh-li maso dopřát. „Půst začínal na Ška-

redou středu, která letos připadla na 22. února. Následoval šestitýdenní půst, který ukončila až Velikonoč-ní neděle. Ta letos připadá už na 8. dubna. Ještě o Bílé sobotě se měla jíst postní, bezmasá jídla a teprve na Boží hod velikonoční, v neděli, si naši předkové dopřávali „černé vep-řové“, tedy uzené maso se zakysaným zelím,“ přibližuje jídelní zvyky folk-loristka Jaroslava Poláková. Zvyk jíst právě uzené maso je pochopitelný.

Zabijačky se konaly vesměs v úno-ru, část masa se nasolila, naložila do láku a pak dala do komína udit. Prá-vě po zmíněných šesti týdnech býva-lo maso dostatečně vyuzené a bylo třeba je ochutnat a doplnit scházejí-cí živočišné bílkoviny.

„Dlouhá léta jsme si naše veliko-noční svátky nedovedli představit bez skvělých kůzlečích řízků. Dbala na to hlavně tchyně, která pocháze-la z vesnice nedaleko Ostravy,“ vzpo-

míná Růžena Horáková z Kateřinek. Lidé na Opavsku si na jaře často po-chutnávali také na jehněčím nebo králičím mase.

Plecovníky a svěceníJakýmsi kompromisem mezi ma-

sem a pečivem byly plecovníky nebo svěceníky. Jednalo se o pecny, v nichž bylo zapečeno uzené maso, uzený bůček a klobásy. Vyráběly se buď z chlebového těsta, nebo z běžného bí-lého, ovšem neslazeného těsta. Prin-

cip obou ve Slezsku do dnešních dnů rozšířených specialit je totožný, tuk z klobás, bůčku nebo masa se vypeče do těsta, které získá specifickou chuť. Svěceníky se obvykle nechávaly po-světit v kostele. Známé jsou také vin-né klobásy, zapékané buď v listovém, nebo běžném, bílém těstě. Na mnoha místech regionu se tímto způsobem zapékají nejen vinné klobásy, ale také různé druhy jiných kvalitních klobás a uzenin. (mk)

CO NA ZELENÝ ČTVRTEK A VELKÝ PÁTEK K OBĚDU?NĚKTERÉ OPAVSKÉ RESTAURACE NABÍZÍ VELIKONOČNÍ MENU

Farmářské trhy se blížíNajdete na nich zboží místních řezníků

F a r m á ř s k é trhy, které se

loni setkaly s velkým zá-jmem lidí, se opět vrací na Dolní náměstí. Prodejci zde budou nabízet své zboží od středy 11. dubna. Opavané si na nich zvykli nakupovat i čerstvé maso, klobásky a dal-ší uzenářské výrobky míst-ních řezníků, ale i zeleninu zdejších zemědělců.

Stánky budou na náměs-tí stát vždy ve středu, v pátek a sobotu a trhy potrvají až do konce října. I letos bude jejich provozovatelem brněnská fir-ma Ing. Ivan Čadeni, která s městem podepsala smlou-

vu až do roku 2016. Zákazní-ci si tak budou moci vybrat z nejrůznějších druhů zeleni-ny, ovoce a květin. Nabízen bude například i med, mas-né výrobky a vlastní produkty různých řemeslníků. Nákla-dy města na provozování far-mářských trhů se pohybují v řádu desetitisíců a jsou spoje-ny s poplatky za úklid tržnice na Dolním náměstí, dodáv-kou elektřiny a vody. Loni se trhů zúčastnilo 20 prodejců a rekordem bylo 36 prodejců v jeden den. Během jejich ko-nání se však objevilo i několik problémů a nedostatků. „Ne-podařilo se efektivně vyřešit

problémy s parkováním, stále se musí kontrolovat, zda jsou prodávané věci vhodné, či ne-vhodné. Stejně tak nás trápi-lo i nepochopitelné chování některých prodejců zeleniny a jejich snaha vylepšit nabíd-ku nákupem zboží ve velko-skladu. S několika jsme se tak museli rozloučit a na trh je nepřipustit. Nicméně během roku se většinu problémů da-řilo eliminovat,“ loni zhodno-til obnovenou tradici zelných trhů náměstek primátora Da-libor Halátek s nadějí, že le-tošní trhy se budou konat ve stejném, nebo ještě lépe ve větším rozsahu. (bos)

OPAVA

Řezníci na farmářských trzích měli loni úspěch. Foto: Roman Konečný

NAŠI ŘEZNÍCI