2016 Ý K C I - Akademický bulletinabicko.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/...2016 F...

AKAD

EMICK

Ý

bulletin 10-122016

FOTO

:ALE

XEY

BUBN

OV,

FZÚ

AVČR

Kandidátka na předsedkyniprof. Eva Zažímalová

Bilanční rozhovor s předsedouprof. Jiřím Drahošem

Téma měsíce:Neviditelní spojenci pro zdravý růst

obsah 10–12/2016

http://abicko.avcr.cz 1

Vážení čtenáři,

Akademická rada AV ČR na svém zasedání dne6. září 2016 rozhodla, že ukončí vydávání Akade-mického bulletinu, oficiálního měsíčníku Akademievěd, v jeho tištěné podobě. Učinila tak na základě„Výzvy předsedy AV ČR všem zaměstnancůmk zamyšlení se nad novou podobou časopisuAkademický bulletin a optimální formou komunika-ce AV ČR s veřejností a zaměstnanci“ a následnýchjednání hodnoticí komise. Více než čtvrt století ade-kvátně plnil Akademický bulletin funkci interníhozpravodaje, ale v poslední době jsme zaznamenávali stoupající početkritických hlasů na jeho adresu. Rozhodli jsme se tudíž po zralé úvazesituaci řešit a každému zaměstnanci AV ČR umožnit, aby se vyjádřil, jakby měl oficiální časopis AV ČR vypadat a kam by měl směřovat.

Výsledkem zmíněné výzvy je nová koncepce komunikace Akademievěd, která efektivně rozděluje nové komunikační kanály podle cílovýchskupin. Vzniknou tak tři periodika, z nichž každé se zaměří na jiné čte-náře (více na str. 15).

Akademie věd prošla v posledních letech výraznou proměnou v oblastisvé prezentace. Má za sebou úspěšnou celoroční popularizační kampaňk 125. výročí svého vzniku a další důležité akce, které ji zviditelnily v očíchveřejnosti, novou podobu získalo její logo, změny se dočkaly oficiálníwebové stránky AV ČR. Inovace se tedy logicky týká i jejího oficiálníhoměsíčníku.

Držíte v rukou poslední vydání Akademického bulletinu. Dovolte mi,abych v této souvislosti poděkoval jeho dosavadním tvůrcům za obětavoupráci, kterou po dlouhá léta při sestavování jednotlivých čísel časopisu od-váděli, a také vám, čtenářům, za věrnost a čas, který jste mu věnovali.Zároveň pevně věřím, že nová oficiální periodika Akademie věd rovněžzískají vaši přízeň. �

JIŘÍ DRAHOŠ,předseda Akademie věd ČR

ObálkaVěda fotogenická 2TVT 2016 3–4Obsah, úvodník 1Volba předsedy AV ČRKandidátka na předsedkyni Akademie vědČeské republiky prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc. 3RozhovorVždy jsem sloužil pouze jedné instituci 10Nová periodikaKoncepce oficiálních periodik Akademie věd ČR 15Téma měsíceNeviditelní spojenci pro zdravý růst 16OceněníCeny Akademie věd ČR 19Věda a výzkumChemická evoluce života v pekle rané Země 20Odborníci na jadernou fúzi poprvé v Praze 22Umožní rostliny přežít 21. století? 24Pražská škola diskrétní matematiky poprvé 27LOGICA: třicet ročníků mezinárodní konference 28Využití minulosti 30Gender a věda 32Noc vědců a vědkyň: migrace, bezpečnost a maskulinita 34Antonio Caldara v kontextu své doby 36Kontaminované krajiny neznamenajíjen chemicky znečištěnou půdu 38K památce archeologa Tomáše Durdíka 39Letní škola astronomie v Ondřejově 40Vyrobte optické vlákno, sestavte si vláknový laser 41Obhajoby DSc.Titul „doktor věd“ dvanácti vědcům 42Geneze jednoho kacířství 44Teorie změn paradigmat 45TribunaRuská věda: tři roky od zahájení reformyAkademie věd a v době sankcí 46Z BruseluOdpovědný výzkum a inovace 50Kosmické cíle Evropy 51Inzerce 52Knihy 55Resumé 56

Titulní obálka: fotografie Hřeje od AlexeyeBubnova z Fyzikálního ústavu AV ČR patřilamezi vítězné snímky letošního ročníku soutěžeVěda fotogenická. Znázorňuje textury kapalnýchkrystalů v polarizačním mikroskopu.

AKADEMICKÝ BULLETIN

Vydává: Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., 110 00 Praha 1, Národní 3ISSN 1210-9525, registrační číslo MK ČR E 8392

Šéfredaktor: Mgr. Viktor Černoch, tel.: 221 403 531, e-mail: [email protected]

Redakce: Ing. Gabriela Adámková (srd), tel.: 221 403 247, e-mail: [email protected];Mgr. Luděk Svoboda (lsd), tel.: 221 403 375, e-mail: [email protected];fotografie: Mgr. Stanislava Kyselová (skys), tel.: 221 403 332, e-mail: [email protected];tajemnice redakce: Bc. Markéta Wernerová, tel.: 221 403 513, e-mail: [email protected]řeklad resumé: Luděk Svoboda a Jana Olivová; jazyková korektura: Irena Vítková,tel.: 221 403 289, e-mail: [email protected]

Redakční rada: předseda – prof. PhDr. Pavel Janoušek, CSc.; členové – Mgr. Petr Borovský,PhDr. Eva Doležalová, Ph.D., doc. RNDr. Jiří Gabriel, DrSc., prof. Jiří Chýla, CSc., Ing. Pavol Ihnát,prof. RNDr. Jiří Ludvík, CSc., Ing. Jan Martinek, PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D., MBA,PhDr. Kateřina Sobotková, prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Grafická úprava: Serifa, s. r. o., Jinonická 80, 158 00 Praha 5-Jinonice.Tisk: PRINT PRODUKCE PRAHA, s. r. o., Jednostranná 12, 198 00 Praha 9.

Příspěvky přijímáme e-mailem na adresu [email protected]. Redakce si vyhrazuje právopříspěvky krátit. Za odborný obsah příspěvku a původ obrazového doprovodu ručí autor.Časopis v pdf ke stažení na http://abicko.avcr.cz.

Adresa redakce: Středisko společných činností, v. v. i., Národní 3, 110 00 Praha 1.AB 10–12/2016 vychází 25. listopadu 2016.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AB

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Letošní výstava se odhalila návštěvníkům v novém formátu v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd na Národnítřídě v Praze. Výstavu podpořili účastí mj. člen Akademické rady AV ČR prof. Pavel Janoušek a Mgr. Michaela Vojtková z Fóra Vě-

da žije! Odborná porota ocenila pět nejlepších snímků a rovněž vybrala nejlepší záběry v kategorii Vědci ve fotografii; členové AR AV ČRdále ocenili ještě tři fotografie. Výstava nabízí 30 nejlepších fotografií, které do soutěže zaslali pracovníci z 27 pracovišť Akademie věd(celkem soutěžilo 166 fotografií od 59 autorů).

Ceny odborné poroty v kategorii Věda fotogenická1. místo – Čichám, čichám člověčinu! – David Sedmera

(Fyziologický ústav)2. místo – Hřeje – Alexey Bubnov (Fyzikální ústav)3. místo – Stopy Římanů na Moravě – Pavla Růžičková

(Archeologický ústav, Brno)4. místo – Celý svět v kapce vody – Jiří Sláma

(Geologický ústav)5. místo – Zkamenělá grafika – Alena Braunová

(Ústav makromolekulární chemie)

Kategorie Vědci ve fotografii1. místo – Když slova nestačí – Alena Braunová

(Ústav makromolekulární chemie)2. místo – Na dně – Michal Filippi (Geologický ústav)3. místo – Mezinárodní sympozium v Praze – Alena Braunová

(Ústav makromolekulární chemie)

Ceny Akademické rady AV ČR1. místo – Klenby na Bezdězu – Petr Zinke

(Ústav dějin umění)2. místo – Mrtvý Močál – Jiří Sláma (Geologický ústav)3. místo – Celý svět v kapce vody – Jiří Sláma

(Geologický ústav)

Cena za on-line hlasování1. místo – Plazma v tokamaku COMPASS – Jordan Cavalier

(Ústav fyziky plazmatu) �

red

Vítězný snímek Davida Sedmery (FGÚ AV ČR)Čichám, čichám člověčinu! zobrazuje střet a prolnutí

svazků axonů vyrůstajících ze dvou explantátů embryonálníhomyšího čichového epitelu. Barvení protilátkou proti OCAM

(zeleně) a tubulinu (modře), maximální projekce sériešesti optických řezů z konfokálního mikroskopu.

VĚDA FOTOGENICKÁ

kandidátka na PŘEdSEdkYniakademie věd České republiky

prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.

Narozena v roce 1955 v Praze. Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovyv Praze. Vědeckou hodnost CSc. získala v oboru biologie (fyziologie rostlin) v Ústavu experimentální

botaniky ČSAV. Od roku 1983 pracuje jako vědecká pracovnice v Ústavu experimentální botanikyAV ČR (ÚEB AV ČR). V letech 2001–2012 působila v rámci vedlejšího pracovního poměru

na Přírodovědecké fakultě UK. Na základě předcházející dlouhodobé spolupráce je od roku 2012zaměstnána na částečný pracovní úvazek také v Biologickém centru AV ČR (BC AV ČR).

Na UK se v roce 2004 habilitovala v oboru Anatomie a fyziologie rostlina v roce 2013 byla na návrh UK jmenována profesorkou anatomie a fyziologie rostlin.

Od roku 2004 vede v ÚEB AV ČR Laboratoř hormonálních regulací u rostlin. V letech 2003–2007působila jako zástupkyně ředitelky a v letech 2007–2012 zastávala funkci ředitelky tohoto ústavu.

V roce 2012 byla členkou Rady instituce BC AV ČR. Od roku 2013 je členkou Akademické rady AV ČR,v níž je mj. pověřena agendou hodnocení vědecké a odborné činnosti pracovišť AV ČR.

Eva Zažímalová se zabývá výzkumem fytohormonu auxinu – jeho metabolismem a molekulárními mechanismyjeho působení a transportu v rostlinných buňkách. Byla a je řešitelkou mnoha projektů tuzemských i zahraničních

a podstatnou měrou se podílela na organizaci mezinárodních vědeckých sympozií. Je autorkou nebo spoluautorkouvíce než 50 původních vědeckých prací publikovaných převážně v renomovaných mezinárodních odborných

časopisech včetně Science, Nature, Cell, PNAS apod., editorkou monografií i autorkou kapitol v odbornýchmonografiích. Její práce byly citovány podle Web of Science (bez autocitací) více než 2900krát, h-index 24.Je členkou oborových rad doktorských studijních programů na Přírodovědecké fakultě UK v Praze a na

Agronomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Je též členkou Vědecké rady Přírodovědecké fakulty UniverzityPalackého v Olomouci a Vědecké rady Univerzity Palackého v Olomouci. Je členkou, respektive místopředsedkyní

panelu 501 Grantové agentury České republiky. Opakovaně působí jako členka panelu Life Sciences pro FP7 – MarieCurie Fellowships a Horizont 2020 – Marie Skłodowska-Curie Individual Fellowships a jako členka panelu LS3

v Evropské výzkumné radě – ERC (Starting Grants). V letech 2011–2012 působila jako členka Koordinační radyexpertů pro národní priority výzkumu České republiky (Priority 2030), ustavené Radou pro výzkum, vývoj a inovace,

a v roce 2015 byla vicepremiérem pro vědu jmenována členkou Komise pro hodnocení výsledků výzkumnýchorganizací a ukončených programů Rady pro výzkum, vývoj a inovace.


volba předsedy AV ČR

věcný záměr byl schválen vládou v srpnu letošníhoroku, nebo vypracování nového racionálního způso-bu hodnocení vědeckých institucí s pozitivní forma-tivní funkcí. V této věci je nezbytná úzká a aktivníspolupráce zejména s vysokými školami, státnía veřejnou správou a dalšími partnery v oblasti vě-dy a výzkumu, a to s vědomím, že při formování no-vé legislativy je třeba mít na zřeteli riziko omezová-ní akademických svobod.

Počínaje rokem 2010 se výrazně snížily prostřed-ky v rozpočtové kapitole Akademie, což postupněvedlo k vnitřnímu zadlužení pracovišť. Projevuje seto například dosud nedostatečnou obnovou přístro-jového vybavení, nižší kompetitivností ve výběru lid-ských zdrojů z důvodu relativně nízkých mezd,problémy při udržení mladé vědecké generace napracovištích apod. Současná ekonomická situaceČeské republiky přitom již umožňuje vytvářet fi-nanční podmínky pro stabilní a předvídatelný vývoj.K dosažení takového stavu je ovšem nezbytné zvýšitinstitucionální podporu a tím snížit podíl účelového fi-nancování. Účelové financování se bohužel stalo propracoviště Akademie věd životní nutností. Podíl insti-tucionální podpory na celkových finančních prostřed-cích pracovišť AV ČR stále klesá. V roce 2007 činilpodíl zdrojů Akademie věd z vlastní rozpočtové ka-pitoly na celkových prostředcích získaných ze stát-ního rozpočtu 80 % a v roce 2015 poklesl na pou-hých 41 %. Podle závěrů mezinárodního auditu(Závěrečná zpráva Mezinárodního auditu výzkumu,vývoje a inovací v ČR) a ze srovnání se zahraničnípraxí by přitom měly institucionální prostředky tvořitminimálně 50 % a optimálně až 70 % zdrojů pro fi-nancování výzkumu. Jinak se výzkumné institucepotýkají s narůstajícími problémy a riziky, jako na-příklad s nadřazováním ekonomických priorit nadprioritami vědeckými, omezením možností strate-gické orientace instituce i jednotlivých výzkumnýchsměrů, fragmentací výzkumu, nárůstem mimově-deckých činností a administrativy, nestabilitou vý-zkumných týmů, odchodem významných vědeckýchkapacit a dalšími. Tuto kritickou situaci je nezbytnéneustále připomínat a objasňovat ji politické repre-zentaci s cílem zajistit kontinuální růst rozpočtovékapitoly AV ČR. Za základní argumenty považuji ná-sledující fakta:

• Nutnost kompenzace výše zmíněného vnitřníhozadlužení pracovišť AV ČR.

• Zvýšení efektivity výzkumné činnosti a stabilita vý-zkumných institucí, což přímo souvisí s výší podíluinstitucionálních prostředků (tj. potřebujeme méně„honu za granty“, abychom získali více času navlastní výzkumnou práci).


• Špičková kvalita vědeckých výsledků dosahova-ných na pracovištích AV ČR, které jsou často „vý-kladní skříní“ výzkumu v České republice, což pro-kázalo i nedávné hodnocení výzkumné a odbornéčinnosti týmů a pracovišť AV ČR. Hodnocení aletaké ukázalo, že mezi výsledky vědeckých týmův Akademii existují zřetelné rozdíly a že při vhodnéstruktuře financování lze potenciál řady týmů využítmnohem lépe.

• Nutná udržitelnost spektra vědních oborů a infra-struktur, které garantují pracoviště AV ČR a kteréby jinak zanikly nebo by byly provozovány za ne-srovnatelně horších podmínek a tomu odpovídajícínedostatečné úrovni.

• Potřeba zajištění produkce vědeckých výsledkůa udržitelného provozu nových center, vybudova-ných s podporou prostředků z tzv. strukturálníchfondů EU (například BIOCEV, ELI-Beamlines,ALISI, CzechGlobe atd.) a financování tzv. vel-kých výzkumných infrastruktur. Jde o to, aby tatocentra a tyto infrastruktury přinášely kvalitní vě-decké výsledky, abychom byli schopni zajistit je-jich udržitelný provoz, a to tak, aby současně ne-došlo k omezení financování stávajících kvalitníchpracovišť Akademie.

Akademie věd zaznamenala v posledních desetiletech velmi podstatné změny, a to i legislativní.

Především jde o zákon o veřejných výzkumných insti-tucích (v. v. i.) a z něj vyplývající jak zásadní změnyv postavení a způsobu řízení institucí z hlediska or-ganizačně-správního a personálního, tak i podstatnézměny ve vztahu zřizovatel (AV ČR jako organizačnísložka státu) a veřejná výzkumná instituce (pracovištěAV ČR s vlastní právní subjektivitou). Navíc na prvnípolovinu roku 2017 připadne konec funkčního obdobítakřka tří čtvrtin ředitelů pracovišť a většiny členů radinstitucí i dozorčích rad. Za této situace je úkolemvedení Akademie intenzivněji spolupracovat se svý-mi pracovišti způsobem, aby období nutných změnbylo překlenuto a aby byla zachována potřebnáinstitucionální stabilita (včetně poskytování podporyinformačního, organizačního i legislativního rázu). Cí-lem je ovšem nejen udržet institucionální kontinuitu,ale také otevřít pracoviště nastupující generaci vě-deckého managementu.

Vysoce kvalifikovaní a pozitivně motivovaní vědeč-tí a odborní pracovníci jsou základem každé kvalitnívýzkumné instituce. Získání a udržení mladé vědec-ké generace, posílení střední generace a zachovánízkušených kmenových pracovníků by měly být jed-ním z hlavních směrů mého působení ve funkci před-sedkyně Akademie věd ve vztahu k pracovištím.

ÚVOD

Po dobu svého působení v ÚEB AV ČR a později takév BC AV ČR jsem poznala Akademii věd z pozice vě-decké pracovnice, vedoucí vědeckého týmu a potéi jako ředitelka ÚEB AV ČR. Získala jsem tak zkuše-nost s odbornou činností a řízením pracoviště Akade-mie věd. Mé současné působení v Akademické raděAV ČR mi umožnilo získat zkušenost s vedením Aka-demie. V rámci svých agend jsem odpovědná mj. i zahodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišťAkademie věd a seznámila jsem se tak detailně jaks činností jednotlivých pracovišť Akademie, tak i s or-ganizační prací Kanceláře AV ČR. Díky spoluprácis kolegy z vysokých škol v České republice i s kolegyze zahraničí jsem měla možnost poznat také mana-gement domácích a zahraničních univerzit i neuniver-zitních vědeckých institucí. Domnívám se, že s ohle-dem na svoji dosavadní profesní kariéru, včetně výšezmíněných zkušeností s řídicí prací, mám předpokla-dy pro to, abych se ucházela o tak významnou a od-povědnou pozici, jako je funkce předsedkyně Akade-mie věd České republiky. Pokud budu zvolena, rádabych v této funkci zúročila jak své dosavadní zkuše-nosti, tak i své schopnosti.

Předkládám tedy toto programové prohlášení,v němž jsem se soustředila na oblasti, které pro dalšíčinnost Akademie věd České republiky a své případ-né působení ve funkci její předsedkyně pokládám zazásadní. Jejich výčet ovšem není zdaleka vyčerpáva-jící. Pokud bych měla prioritní témata definovat klíčo-vými slovy, zněla by následovně: Podpora špičkovéhovýzkumu; Společenství pracovišť AV ČR a jeho po-tenciál; Efektivní využívání vložených zdrojů; Prezen-tace a viditelnost Akademie směrem k veřejnostii politické reprezentaci; Interní způsoby komunikacea spolupráce; Motivace budoucí generace pro prácive vědě; Kultivace veřejného prostoru.

V uplynulých letech – vzhledem k souběhu ne-úspěšné Reformy systému výzkumu, vývoje a inovacív České republice z roku 2008 a ekonomické krize –prošla Akademie věd složitým obdobím. Situaci seAkademii věd pod vedením prof. Jiřího Drahoše poda-řilo úspěšně zvládnout a Akademie a její pracovištěnadále představují veřejností i politickou reprezentacírespektovanou součást „společného prostoru“ vědya výzkumu v České republice.

4 Akademický bulletin AV ČR


Překonat nepříznivou situaci bylo možné zejménaproto, že Akademie věd v posledních desetiletíchvždy byla institucí vědecky produktivní a progresivní,a přitom tradiční, postavenou na demokratických zá-kladech. Jsem přesvědčena, že i přes dosažené vý-sledky a současný stav je nezbytné, aby instituce ty-pu Akademie věd i nadále rychle a pružně reagovalana aktuální i očekávané změny ve vývoji vědy, pozná-ní i společnosti. Musíme přitom usilovat nejen o pro-dukci vynikajících výsledků, ale i o co nejširší základ-nu týmů schopných provádět špičkový výzkum namezinárodní úrovni.

Hlavní pozornost je proto třeba věnovat následujícímoblastem:

• Vysoké úrovni vědy a výzkumu na pracovištíchAkademie věd.

• Efektivnímu využívání potenciálu společenství pra-covišť Akademie věd.

• Systematické prezentaci Akademie věd a výsledkůvědy a výzkumu na národní a mezinárodní scéně.

• Postavení Akademie věd ve společnosti a její rolipři kultivování veřejného prostoru.

Vysoká úroveň vědy a výzkumuna pracovištích AV ČR

Akademie věd je neuniverzitní vědeckou institucí res-pektovanou jak v České republice, tak i v zahraničí.Jejím hlavním posláním je špičkový výzkum a rozvojvědy a poznání prostřednictvím jejích pracovišť. Zá-sadními faktory pro zajištění špičkové kvality a efek-tivity výzkumu jsou vysoce kvalifikovaní lidé, odpo-vídající finanční zajištění a adekvátní legislativníprostředí, a to vše za stabilních a předvídatelnýchpodmínek.

Akademie věd je současně organizační složkoustátu s vlastní kapitolou ve státním rozpočtu Českérepubliky (dále rozpočtová kapitola). Tuto formuukotvení a financování AV ČR považuji za zásadní –umožňuje totiž přímé řízení a financování pracovišťs ohledem na jejich výkon a podle aktuálních potřebrozvoje jednotlivých vědních oborů. Toto postaveníAkademie věd budu hájit při utváření vědní politiky,na jejímž formování se musí AV ČR účinně podílet.To se týká mj. i přípravy nového zákona o podpořevýzkumu, vývoje a inovací (včetně případného usta-vení tzv. Ministerstva pro výzkum a vývoj), jehož

Programové ProhlášEní

zdravé konkurenci obou typů institucí a je zpravidlavelmi úspěšná (osvědčenými nástroji jsou napříkladspolečná pracoviště, rozšíření akreditací bakalář-ských, magisterských a především doktorských stu-dijních programů na pracoviště Akademie, peda-gogické aktivity pracovníků Akademie věd na vyso-kých školách apod.). Tuto spolupráci je třeba nadá-le rozvíjet, a to jak na bázi rovnocennosti obou part-nerů, tak v oboustranně výhodné podobě vzájemnépodpory.

V rámci spolupráce s vysokými školami představu-jí významnou agendu doktorské studijní programy.Nedávno přijatá novela vysokoškolského zákona za-vedla tzv. „institucionální akreditaci“, s níž zatím pra-coviště Akademie věd, ale ani vysoké školy nemajípraktické zkušenosti. Je však velmi pravděpodobné,že tato nová forma akreditace bude vyžadovat uza-vření dohod mezi jednotlivými vysokými školami, re-spektive fakultami, a jednotlivými ústavy Akademievěd o podmínkách účasti na studijních programech,včetně jejich finančního zajištění. Řada pracovišťAkademie věd se na výchově doktorandů dlouhodo-bě a výrazně podílí, a proto bude nezbytné, aby ve-dení Akademie jednání o těchto dohodách zaštítiloa s vysokými školami sjednalo například rámcovouformu takových dohod.

Současně chci zdůraznit, že vysoké školy jsou nej-důležitějším partnerem Akademie také při aktivnímspoluutváření vědní politiky v České republice. Totopartnerství je třeba dále rozvíjet, mj. také v úzké spo-lupráci mezi vedením AV ČR, Českou konferencí rek-torů a Radou vysokých škol.

Dalším významným partnerem Akademie věd a je-jích pracovišť jsou resortní veřejné výzkumné institucea komerční sféra. I zde platí, že úspěšná spoluprácevede k efektivnějšímu využití potenciálu zúčastněnýchinstitucí. Také tento typ kooperace je třeba podporovat(například na základě platformy Strategie AV21) –ovšem rovněž na bázi rovnocennosti zúčastněnýchpartnerů a jejich vzájemně výhodné spolupráce.V tomto případě je nutnou podmínkou nastavenítransparentních pravidel ochrany a využívání dušev-ního vlastnictví. Základem je zde legislativní prostře-dí reagující pružně na vývoj ve vědě a technologiích,a to za situace, kdy výše investic do vědy a výzkumuze strany komerčních subjektů je ve srovnání se za-hraničím relativně nízká. Vedení AV ČR se tedy mu-sí – nejlépe ve spolupráci s komerční sférou a s vy-sokými školami – na vytváření takového prostředíaktivně podílet.


Současná věda a výzkum se realizují v globálnímrámci. Nezbytnou podmínkou špičkového výzkumua jeho vysoké efektivity je široká a intenzivní meziná-rodní spolupráce. Její těžiště spočívá v aktivitě vědec-kých týmů a jednotlivých pracovišť Akademie. VedeníAkademie věd nabízí pracovištím řadu programůmezinárodní spolupráce. Budu se ovšem zasazovat,aby byly podporovány vědecky efektivní programy,a nikoli tzv. „vědecká turistika“. Významnou oblastímezinárodní spolupráce je získávání zahraničníchvědců pro pracoviště Akademie a podpora návratuvýzkumných pracovníků ze zahraničních stáží. V Aka-demii věd pro takovou podporu již určité nástroje exis-tují (například Fellowship Jana Evangelisty Purkyně),ale jsem přesvědčená, že tyto nástroje musí být sou-stavně finančně posilovány.

Systematická prezentace Akademie věd ČRa výsledků vědy a výzkumu na národnía mezinárodní scéně

Existence vysokých škol je pro většinu občanů sa-mozřejmá; to bohužel neplatí pro vědecké instituceneuniverzitního typu v České republice a situace jezčásti podobná i ve většině vyspělých zemí, snads výjimkou Německa. Navzdory tomu patří takovéinstituce často k vědeckým špičkám a totéž lze řícii o postavení Akademie věd v České republice.Smysl její existence a existence jejích pracovišť jakoinstitucí neuniverzitního typu je nezbytné veřejnostistále vysvětlovat a jejich výsledky srozumitelněpředkládat. Zjednodušeně lze říci, že pokud veřej-nost chápe užitečnost takové instituce a její přínoshospodářství a kultuře, je nakloněna zajištění vhod-ných podmínek pro její činnost. Je třeba zdůraznit,že Akademie věd je z převážné části financovánaz veřejných národních zdrojů – informovat veřejnosto dosažených výsledcích je tedy její přirozenou po-vinností. To jí ostatně ukládá i zákon v souvislostis pravidelným hodnocením vědeckých a dalších od-borných aktivit. Z těchto důvodů je naprosto nezbyt-né prezentaci činnosti AV ČR a jejích pracovišť vě-novat patřičnou pozornost.

Akademie věd v posledních letech přijala v oblastisvé prezentace řadu opatření, která získala u veřej-nosti pozitivní ohlas. Způsob informování o výsled-cích vědy a výzkumu, včetně výsledků vlastních,však často trpí určitou živelností a nedostatečnoukoordinací, a to v situaci, kdy prezentace výsledkůodborné činnosti klade vysoké nároky, časové i jiné,

Stejně tak nezbytná je spolupráce s orgány praco-višť na vytváření adekvátního a současně stimulují-cího pracovního prostředí. Pro vědecký výkon týmůi jednotlivých pracovníků a pro členy orgánů praco-višť Akademie věd je důležitá mimo jiné i motivace.Primární motivací výzkumných pracovníků je zvída-vost a touha po poznání. Nicméně významnou po-bídku v Akademii představují mj. různé programypodporující vědeckou excelenci, například Prae-mium Academiae, Prémie Otto Wichterleho, PPLZ– Mzdová podpora postdoktorandů, MSM – podpo-ra mezinárodní spolupráce začínajících pracovníků.Považuji za nezbytné zejména Praemium Academiae,ale i další motivační programy rozvíjet a finančněposilovat.

Pro oblast vědy a výzkumu v České republice jenezbytná vysoká úspěšnost v získávání prestižních,především zahraničních grantů (např. grantů Evrop-ské výzkumné rady – ERC). Zde je důležité zřízeníkompetentního a efektivního projektového centrav Kanceláři AV ČR (případně ve spolupráci se Stře-diskem společných činností AV ČR – SSČ AV ČRa s Technologickým centrem AV ČR), podporujícíhožadatele a přípravu žádostí o tyto granty. Podlemožností rozpočtové kapitoly AV ČR chci navrhovatfinancování kvalitních projektů, například těch, kteréz finančních důvodů nemohly být ze strany ERCa dalších mezinárodních institucí podpořeny, a to nazákladě výběru provedeného orgány Akademievěd. Zvláštní pozornost, a to i organizační, zasluhu-je v rámci Kanceláře AV ČR také agenda a mana-gement projektů podporovaných tzv. strukturálnímifondy EU.

Efektivní využívání potenciálu společenstvípracovišť AV ČR

Zákon o veřejných výzkumných institucích vedl k po-sílení postavení ústavů Akademie, avšak zároveňi k určité institucionální izolovanosti. V řadě případůtím došlo k dílčímu omezení vědeckého, odbornéhoi společenského potenciálu, kterým taková sousta-va pracovišť disponuje. Vedení Akademie věd tedymusí iniciovat nezbytné kroky vedoucí ke zvýšeníinformovanosti mezi jednotlivými pracovišti a týmya k vyšší míře identifikace pracovišť s Akademií vědČR jako s celkem. Budu prosazovat také posíleníodborné, organizační a administrativní podpory zestrany Kanceláře AV ČR a SSČ AV ČR i KnihovnyAV ČR jako infrastrukturních organizací. Myslím tím



nejen vzájemné předávání informací, ale také formová-ní vnitřní identity Akademie věd ČR založené navzájemně výhodné součinnosti centra a pracovišť.Je tedy třeba výrazně posílit kontakty vedení Aka-demie s řediteli i vedoucími vědeckých týmů přímona jejich pracovištích, a to formou pravidelných, for-málních i neformálních setkání, seminářů apod.,a aktivně vyhledávat možné synergie vzájemnýmpředáváním informací.

Vhodnou a úspěšnou formu komunikace, a toi směrem k prostředí mimo Akademii věd, před-stavuje platforma Strategie AV21 předložená Aka-demickému sněmu předsedou AV ČR prof. JiřímDrahošem a schválená v roce 2014. Tato platformase stala nástrojem spolupráce mezi vědními obory,vědeckými týmy, jednotlivými pracovišti a výzkum-nými institucemi a považuji za důležité do ní v dal-ším období zapojit větší měrou kolegy z vysokýchškol, resortních výzkumných organizací i komerčnísubjekty. Strategie AV21 byla velmi příznivě přijataodbornou i politickou veřejností a jsem přesvědče-ná, že je potřeba ji i nadále organizačně a finančněpodporovat.

Pro efektivitu vědecké práce a také pro racionálnívedení Akademie věd je nezbytné omezovat stálenarůstající administrativní zátěž, doléhající na praco-viště i na vědecké týmy. Mým cílem je tedy lépea účinněji využívat potenciálu Kanceláře AV ČR,a omezit zejména administrativní úkony na úrovnipracovišť. Jde o to lépe pracovat s informacemi, kte-ré byly orgány pracovišť do Kanceláře AV ČR již pře-dány, a v rozumné míře využívat moderních elektro-nických a informačních nástrojů. Obdobně je třebapřistupovat k racionálnímu využívání infrastrukturníchpracovišť Akademie věd, a to jak SSČ AV ČR, taki Knihovny AV ČR a je nutné lépe koordinovat komu-nikaci jednotlivých organizačních jednotek KancelářeAV ČR a divizí SSČ AV ČR s cílem dosažení skuteč-ně efektivní spolupráce, využívající možných synergiía omezující redundanci činností. Cílem je tedy po-skytovat vědeckým pracovištím Akademie kvalitnějšíservis a podporu.

Efektivní využití celkového potenciálu Akademievěd není možné bez vyvážené spolupráce s partneryv oblasti výzkumu, vývoje a inovací, působícími mimoAV ČR.

Přirozeným partnerem Akademie věd a jejíchpracovišť jsou nepochybně vysoké školy. Spoluprá-ce mezi Akademií věd a vysokými školami vedek lepšímu využití vědeckého potenciálu, ale i ke

a oblastem věd v Akademii zastoupeným. Akademiivěd mohu nabídnout své celoživotní zkušenostis úspěšnou vědeckou prací a znalost managemen-tu vědy na úrovni pracoviště i Akademické radyjakožto výkonného orgánu Akademie věd. Uvědo-muji si, že vést Akademii věd znamená pracovatv týmu vysoce kvalifikovaných kolegů a kolegyň.Zde mohu nabídnout svoji schopnost v rámci tako-vého týmu spolupracovat, vést jej a spojovat.

V Akademii věd jsem strávila mnoho hezkých letsvého profesního života. Proto je pro mne inspiracímyšlenka nositele Nobelovy ceny, lékaře a bioche-mika Thomase C. Südhofa, který na otázku týdení-ku Die Zeit, „co by býval dělal jinak, kdyby…“, od-pověděl následovně (volný překlad): „Rád bychbýval věděl, že součástí života s vědou má být takésnaha přispět ke konkrétním změnám v provozu vědy,a v tom jsem měl udělat více!“ �


na samotné vědecké pracovníky. Jsem přesvědčena,že tuto situaci je třeba urychleně změnit. Zde se nabí-zejí mnohá opatření, například:

• Vytvoření systému a nastavení procesů pro sou-stavnou prezentaci kvalitních výsledků – jejichaktivní vyhledávání tzv. „shora“, profesionálnía koordinovaný způsob jejich prezentace (tiskovézprávy, pravidelné brífinky pro novináře, odpoví-dající webové stránky – organizované na úrovniKanceláře AV ČR), podpora a školení pro příslušnépracovníky PR a popularizátory na jednotlivýchústavech apod.

• Koordinace spolupráce a nastavení způsobu komu-nikace „tiskových mluvčích“ Akademie věd a praco-višť, systematické nastavení podpory, aby se prácepracovišť a Kanceláře AV ČR nepřekrývala, ale vzá-jemně na sebe navazovala a doplňovala se. Cílemje, aby vědečtí pracovníci s prezentací svých výsled-ků „ztráceli“ co nejméně času a Akademie věd vy-stupovala navenek jako jednotná instituce.

• Systematická prezentace uznávaných vědeckýchosobností a výsledků jejich práce, jakož i vědeckyvýznamných a společensky závažných projektů,a to vůči politické reprezentaci i veřejnosti (viz na-příklad cyklus slavnostních přednášek AV ČR naŽofíně).

• Trvalá podpora – i finanční – popularizačních aktivits využitím jak úspěšných, již zavedených nástrojů(Dny otevřených dveří, Týden vědy a techniky, Ve-letrh vědy, oficiální periodika AV ČR), tak i posílenímdůrazu na komunikační možnosti sociálních sítí.

Významným nástrojem prezentace výsledků AV ČRa jejích pracovišť vůči odborné veřejnosti, poli-

tické reprezentaci a komerčnímu sektoru se stalavýše zmíněná platforma Strategie AV21. Tuto velmiúspěšnou formu prezentace Akademie věd a její čin-nosti, včetně rozšiřování spektra programů Strategie,bych ráda nadále podporovala a dále rozvíjela.

Postavení Akademie věd ČRve společnosti a její role při kultivováníveřejného prostoru

Akademie věd ČR je jednak organizační složkou státua jednak společenstvím výzkumných pracovišť. Jakocelek je významnou součástí „společného prostoru“vědy a výzkumu v České republice. Výsledky vědeckéa odborné činnosti pracovišť i činnost Akademie vědjako celku představují významný civilizační faktor



pozitivně ovlivňující řadu veřejných politik a kvalitu ži-vota občanů České republiky. Přirozenou povinnostírenomovaných vědeckých pracovníků je vyjadřovatse aktivně k problémům současnosti. V těchto sou-vislostech se Akademie věd podílí také na formová-ní národní identity a schopnosti státu vyrovnávat ses výzvami současného globalizovaného světa, a tomimo jiné i v rámci Memoranda o stálé spolupráciAV ČR a Senátu PČR a Memoranda o vzájemnépodpoře a spolupráci mezi Poslaneckou sněmovnouPČR a AV ČR.

Tato role Akademie věd a jejích pracovišť směremke společnosti a občanům je nezastupitelná a je třebaji trvale rozvíjet.

ZÁVĚR

Funkci předsedkyně Akademie věd ČR jsem připra-vena vykonávat podle svých nejlepších schopností,a to s rovným přístupem ke všem vědním oborům

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

PŘÍPRAVA JMENOVÁNÍPŘEDSEDY/PŘEDSEDKYNĚAKADEMIE VĚD ČESKÉ REPUBLIKYNA FUNKČNÍ OBDOBÍ 2017–2021

V souladu se Stanovami Akademie věd ČRa Jednacím a volebním řádem Akademickéhosněmu AV ČR navrhla shromáždění výzkumnýchpracovníků pracovišť AV ČR (celkem 40 praco-višť) ve stanoveném termínu do 14. října 2016jediného kandidáta na funkci předsedy AV ČRpro funkční období 2017–2021. Na první funkčníobdobí kandiduje současná členka Akademickérady AV ČR prof. RNDr. Eva Zažímalová, CSc.V případě jmenování předsedkyní AV ČR setéto funkce ujme na L. zasedání Akademickéhosněmu AV ČR a vykonávat ji bude po další čtyřiroky do března 2021.

• Předseda Akademie věd ČR je čelným před-stavitelem Akademie a správcem její rozpoč-tové kapitoly. Postavení předsedy, jeho pra-vomoci a úkoly blíže vymezují § 10 zákonač. 283/1992 Sb., o Akademii věd České re-publiky, v platném znění, a články 6–9 StanovAkademie věd ČR schválených usnesenímvlády ČR ze dne 24. května 2006 č. 614a platných od 1. ledna 2007.

• Předsedu Akademie věd ČR jmenuje prezi-dent České republiky z členů Akademickéhosněmu AV ČR na návrh tohoto Sněmu, kterýprojednává a prezidentovi předkládá vládaČeské republiky.

• Kandidáta na funkci předsedy Akademie vědČR zvolí volební, XLIX. zasedání Akademic-kého sněmu, které se uskuteční 15. prosince2016 v Praze.

• Návrh, schválený Sněmem, projedná vládaČeské republiky a předloží jej k rozhodnutíprezidentu České republiky. Pokud prezi-dent návrh schválí, měl by se nově jmeno-vaný předseda ujmout funkce současněs novými členy Akademické rady a Vědeckérady AV ČR, kteří budou voleni na L. zase-dání Akademického sněmu v březnu 2017.

10 Akademický bulletin AV ČR http://abicko.avcr.cz 11

rozhovor

vždY jSEm Sloužil PouzE jEdné inStituciOsm let ředitelem Ústavu chemických procesů AV ČR,čtyři roky na postu místopředsedy a osm let v pozicipředsedy největší české výzkumné instituce. V březnu2017 mu končí druhé funkční období a podle regulínemůže znovu kandidovat. Kam povedou jeho dalšíkroky? Co se mu během dlouhých let vědecko--manažerských postů povedlo a nepovedlo? I na tojsme se ptali končícího předsedy Akademie věd ČRprof. Jiřího Drahoše.

Tento rozhovor je vlastně bilanční, je totiž po-sledním pro Akademický bulletin, který nyní měnípodobu, již jsme znali tolik let, a tak trochu sym-bolicky v situaci, kdy se volí váš nástupce. Dotkne-me se určitě i budoucnosti a toho, co vás i Aka-demii věd teprve čeká. Pojďme ale nejprve nazačátek. Kdy jste si poprvé pomyslel, že byste semohl stát předsedou AV ČR?

V autě na cestě z Vysokých Tater. S tehdejšími kole-gy z předsednictva Akademické rady Jiřím Rákosníkema Janem Hrušákem jsme se vraceli ze společného za-sedání se Slovenskou akademií věd. Končilo funkčníobdobí Václava Pačese, který avizoval, že již nechcepokračovat ve funkci předsedy, ač ještě mohl. Nastaladebata a kolegové mě začali přesvědčovat, že bychměl na funkci předsedy kandidovat právě já. Docelamě to zaskočilo – vůbec jsem o tom neuvažoval, byťjsem byl jedním z místopředsedů. Přece jen někteří teh-dejší členové Akademické rady byli ve vedení AV ČRdéle a měli více zkušeností. Dodnes vzpomínám, žejsem tehdy překvapením skoro spadl ze sedadla.

Osm let předsedování AV ČR, předtím ve funkcimístopředsedy. Dlouhá doba manažerské, repre-zentativní, také úřednické a časově náročné práce.Nelitujete někdy, že jste odsunul vědeckou dráhukvůli funkcím na druhou kolej?

Přiznávám, že jsem se s tím musel nějakou dobumentálně vypořádávat. Již ve vedení Ústavu chemic-kých procesů jsem měl na vědeckou práci méně ča-su, ale stále jsem to měl do svého oddělení blízko; byljsem v kontaktu se studenty i spolupracovníky. Vefunkci místopředsedy vědeckých aktivit výrazně uby-lo, ale velmi kritické to začalo být po přesunu na pozi-ci předsedy. Člověk si musí jednoznačně říci, zdamůže a chce sedět na dvou židlích. Vždy jsem to vnímaltak, že to není vhodné ani pro jednu ze zmíněnýchstran. Usilovat o špičkovou vědu – podprůměrná totižpostrádá smysl – a zároveň se věnovat předsednictvíAkademie věd podle mě není dost dobře možné.

VIKTOR ČERNOCH

Jak na první funkční období vzpomínáte?Nástup byl dramatický. Ještě jako místopředseda AV ČR jsem se

někdy koncem roku 2008 účastnil předběžných jednání o rozpočtuna nadcházející rok. Od Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI)jsem se opakovaně dovídal, že nová metodika hodnocení – šlovlastně o aplikaci známého „kafemlejnku“ – bude mít pro financo-vání AV ČR jen pozitivní důsledky. Na jaře 2009 jsem se již jakopředseda zúčastnil formálního jednání RVVI a s překvapením jsemzjistil, že máme dostat o několik set milionů korun méně. S tím jsmekategoricky nesouhlasili a byli potrestáni tak, že deficit byl dále na-vyšován, až po různých jednáních vyústil v minus jednu miliardu –meziročně! Následující rok jsme navíc měli přijít o další půldruhoumiliardu korun, což by pro Akademii věd představovalo naprostoulikvidaci. Nástup byl tedy dramatický i překvapivý, ovšem když člo-věka hodí do vody, musí plavat. Nakonec jsme se s vládou pre-miéra Jana Fischera dohodli na poklesu „jen“ o půl miliardy, při-čemž klíčové bylo, že rozpočet již neměl v dalších letech klesat.V té chvíli jsme vyjednali maximum možného. Byl to určitě začátek,který bych raději nezažil. Na druhou stranu to Akademii semklo.

Šlo o situaci, kdy vám bylo během osmiletého předsedo-vání nejvíce „horko“?

Ano, a po docela dlouhou dobu. O rozpočtu se vyjednávalozdlouhavě a člověk nevěděl, z které strany přijde další úder:jestli z tehdejší RVVI nebo od dalších aktérů na scéně, napříkladSvazu průmyslu a dopravy. Jeho představitelé totiž měli před-stavu, že AV ČR může žít jen z vysoutěžených peněz, praktickybez jakéhokoli institucionálního financování. Stejně nesmyslnýnázor zastávali i někteří tehdejší politici, kteří si neuvědomovali,že se věda na univerzitách nebo v Akademii věd nedá financo-vat jako výroba v podniku.

Financování AV ČR se vám ale během osmi let podařilovýznamně posílit. Jste se současným stavem spokojený,nebo by měla být institucionální podpora AV ČR ze státníhorozpočtu vyšší? Je to vůbec reálné?

Není sporu, že bychom mohli smysluplně proinvestovat výraz-ně vyšší rozpočet, než s jakým v současnosti disponujeme. Uvě-domme si, že například neseme mnohé neplánované nákladyv rámci projektů strukturálních fondů, ačkoli jsou financovány z roz-počtu EU. Při výstavbách budov a nákupech přístrojů se vyskytlypoložky, které – alespoň podle výkladu MŠMT – nepatřily do kate-gorie uznatelných nákladů. Nezbývalo, než je zaplatit z rozpočtuAV ČR. Tímto způsobem jsme sanovali nemalé částky v projek-tech jako ELI či BIOCEV – přece ale neohrozíme projekty za mili-ardy korun kvůli pár desítkám milionů. Jenže tyhle peníze poslézev rozpočtu scházejí. Na druhou stranu oceňuji, že po značném pro-padu a víceleté stagnaci jsme se od loňského roku odrazili ode dnaa dostali se s rozpočtem do růstové křivky. Doufám, že tento trendvydrží, byť zatím nejde o nijak dramatický nárůst.

Druhé funkční období – člověk si uvědomuje, že nemůžebýt zvolen opět do funkce. Nesvádí to k tomu víc si dovolit,zneužívat moc?

Kvalitu mé práce ve vedení AV ČR musí posuzovat jiní, aleani když jsem byl v pozici ředitele ústavu ve druhém funkčním


rozhovor

období (což platí i pro současnou funkci) mne nic takového nena-padlo. Politici zesilují s blížícími se volbami své sliby, jenže po vol-bách často platí „sliby chyby“ – se spolupracovníky v Akademickéradě jsme takto nikdy neuvažovali. Naopak jsme se snažili přichá-zet s dalšími vizemi, které by mohly být pro naši instituci obohace-ním, byť se třeba zpočátku nesetkaly s kladným ohlasem.

Strategie AV21 – časté téma vašich vystoupení. Po více-méně dvou letech fungování ambiciózního projektu lze říci,že je úspěšný. Místopředseda vlády pro vědu, výzkuma inovace Pavel Bělobrádek se o něm vyjadřuje pochvalně,záštitu nad strategií dokonce převzal i premiér BohuslavSobotka. Pojďme ale na samotný začátek. Jak obtížné byloStrategii AV21 prosadit? Zpočátku nebyli všichni v AV ČRnadšeni.

Na začátku jsme poměrně vzrušeně uvnitř AV ČR diskutovali.Nejobtížnější bylo přesvědčit některé ředitele ústavů, že projektmá smysl, totiž že jim nechceme diktovat ani omezovat základnívýzkum, nýbrž že se vedení AV ČR domnívá, že pracoviště majívětší potenciál než jen špičkový základní výzkum a že s vynalo-žením vcelku minimálního úsilí mohou dosáhnout výrazného vý-stupního efektu v oblasti výzkumu ve veřejném zájmu – ostatnětak zní i motto Strategie AV21. Musíme si uvědomit, že od roku2007 jsou naše ústavy veřejnými výzkumnými institucemi a majíznačnou vědeckou i finanční samostatnost. Počáteční nedůvěruse ale podařilo prolomit a z dalšího vývoje mám dobrý pocit. Důle-žité také bylo, že se k vizi pozitivně postavila průmyslová sférai státní správa. Těší mě, že nejen vicepremiér P. Bělobrádek za-stává názor, že Strategie AV21 je ukázkovou platformou spoluprá-ce s oběma zmíněnými uživatelskými oblastmi.

Jde tedy o úspěšný projekt, který přitom příliš peněznestojí…

Institucionální rozpočet AV ČR činí okolo 4,7 miliardy korun.Zhruba 80–90 milionů korun na Strategii AV21 tvoří opravdu jenjeho malou část. Navíc existence tohoto projektu a jeho úspěchje jedním z důvodů, proč vláda rozhodla náš rozpočet posílit.

Zastavme se u „Hodnocení výzkumné a odborné činnos-ti pracovišť AV ČR“. Celostátní média informovala, že sev AV ČR uskutečnilo profesionální hodnocení mezinárodníúrovně, které vlastně v ČR nemá obdoby. Zejména se uká-zalo, že u nás působí špičkové týmy, které se mohou směleporovnávat se světem. Myslíte si, že se z „našeho“ hodno-cení podaří něco přetavit do „státního“, totiž že se tolik kri-tizovaný systém tzv. kafemlejnku změní?

V souvislosti s připravovanou oficiální metodikou hodnoceníjiž snad slovo „kafemlejnek“ úplně vypustíme, alespoň podle ak-tuálních informací, z nichž také vyplývá, že poslední hodnocenív AV ČR sloužilo jako vzor a inspirace pro mnohé konkrétní čás-ti této metodiky.

…což vás musí jistě těšit.Jistě, ale abychom zůstali na zemi, při hodnocení jsme nevy-

mýšleli žádné „nové“ české cesty. Kdykoli jsme se v tomto stá-tě takovou cestou vydali, nikdy to nedopadlo dobře a zrovna

„kafemlejnek“ je typicky českým „vynálezem“, který posloužilspíše k pobavení odborného světa. V AV ČR jsme se inspirova-li tím, jak se hodnocení podobných institucí realizuje ve vědeckyvyspělých zemích, třeba ve Francii, Velké Británii, Německuapod., a pokusili jsme se tyto přístupy do jisté míry zkombinovat.

V prosinci 2012 jste v rozhovoru pro iDNES uvedl, že„z veřejných zdrojů jde na vědu zhruba 26 miliard, ale pod-nikatelský sektor z toho dostává skoro 5,5 miliardy, tedypřes 20 procent. Jde o naprostý nepoměr a uvedené číslomě upřímně rozčiluje. Už proto, že je to procentuálně dva-krát více, než činí průměr EU. S touto situací bych rád vesvém druhém období něco udělal“. Povedlo se?

Neustále jsem opakoval argumenty, že by výzkum v jednotli-vých podnicích měl financovat stát jen v odůvodněných přípa-dech. Stát samozřejmě může mít zájem, aby určitý komerční vý-zkum spolufinancoval; typickým případem je třeba oblastobrany nebo bezpečnosti. Stejně tak může mít stát zájem na ur-čitém strategickém výzkumu a je legitimní, aby zvážil jeho cíle-nou podporu. Opakovaně jsme kritizovali takřka plošnou pod-poru firemního výzkumu, kterou, zjednodušeně řečeno, dostalskoro každý, kdo si o ni řekl a uspěl ve formálních věcech. Teh-dy podporu žádaly dokonce i firmy se stamilionovými zisky a měudivovalo, že jim stojí za to si zažádat o „pár“ milionů ze státníkasy. Žadatelé přitom neporušovali žádné předpisy ani zákony,


využívali jen nedostatků v nastavení systému. Výši celkové státnípodpory jsme samozřejmě ovlivnit nemohli, ale snažili jsme sevyvíjet tlak na ministerstva, vládu a RVVI, aby uvedenou strategiipodpory opustily. Myslím, že se to nakonec docela podařilo.

Přitom o boj proti soukromému sektoru ze strany AV ČRnešlo…

Klima spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy nebo třebas Asociací výzkumných organizací se naopak v poslední doběvýrazně zlepšilo. Dodnes ale vzpomínám na „telefonní seznam“názvů projektů našich ústavů ve spolupráci s firmami, kterýjsem kdysi předal vedení Svazu průmyslu. Seznam měl stovkypoložek a jeho prostřednictvím jsem chtěl vyvrátit nesmyslnátvrzení, že AV ČR s podniky nespolupracuje a ani nemá zájem.

Obraťme list – kdybych vám před rokem řekl, že o pozicipředsedy AV ČR se bude ucházet jediný kandidát, věřilbyste mi?

Za to, že jich bude hodně, bych hlavu na špalek nedal, ale my-slel jsem si, že budou určitě alespoň dva, možná tři. Samozřejměvím, že ani pozice ředitelů pracovišť nejsou posty, na které by sehlásily zástupy vědců, proto jsem počítal s tím, že ani kandidátůna mého nástupce nebude mnoho. Stávající situaci s jedinou kan-didátkou ale nepovažuji za hendikep, ostatně před čtyřmi letyjsem byl také jediným kandidátem pro sněmovní volby.

OBĚ

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Změna vyvolala diskuse uvnitřAkademie věd ČR – ohlasy proniklyi do médií. Z jakého důvodu jstek ní přistoupili?

Odhodlání ke změně, která se můževnějším pozorovatelům jevit jako ná-hlá, je výsledkem dlouhodobého pro-cesu a mnoha diskusí. Stávající Aka-demická rada věnuje mediálnímuobrazu AV ČR cílenou a systematic-kou pozornost. Vypočítávat bychommohli všechny aktivity, počínaje změ-

nou loga, Strategií AV21, vznikem edice Věda kolem nás, výstavníčinností, spoluprací s médii či novou podobou webových stránek.Proto bylo v zásadě přirozené, že zhruba před dvěma roky Akade-mická rada začala zvažovat i možnost proměny Akademickéhobulletinu, jak požadovali někteří její členové, ale také kritické hlasyz ústavů. Prvotním cílem byl posun od evidence provozních záleži-tostí Akademie věd k výraznější a hlubší prezentaci vědeckýchúkolů řešených na jejích pracovištích a také diferencovanější pří-stup k jednotlivým skupinám adresátů, které chceme oslovovat.

Akademická rada AV ČR se rozhodla, že nebude se změnouspěchat, a dopisem předsedy vyzvala všechny zaměstnance,aby v mezičase zvážili, zda a jak by se mohl Akademický bulletinproměnit. Výzva měla ohlas a přinesla více či méně propracova-né koncepce, jež anonymně posuzovala k tomuto účelu sestave-ná komise. Tu zaujaly dva návrhy, které – obdobně, byť každýz jiné perspektivy – nesměřovaly jen k úpravě stávajícího časopi-su, nýbrž k zásadní proměně způsobu mediální komunikacev Akademii věd, k vytvoření synergického prostředí, v němž vnitř-ní konkurenci příslušných pracovišť nahradí spolupráce.

V čem spočívá změna?Součástí koncepce je koordinace mediálních aktivit Akademie

a nahrazení Akademického bulletinu trojicí periodik diferencova-ných podle funkce a adresáta. Základním periodikem po vzoru pe-riodik srovnatelných institucí na západ od nás bude čtvrtletník na-zvaný A / Věda a výzkum, jenž se bude věnovat prezentaci bádání,jak se provádí na jednotlivých pracovištích. Půjde o časopis pri-márně směřovaný na vnější reprezentaci AV ČR jako společenskypotřebné a užitečné instituce, a proto obsáhne jen v nezbytnémprůřezu provozní záležitosti. Těm bude naopak patřit elektronickýměsíčník AB / Zpravodaj AV ČR, který bude vydávat Kancelář


AV ČR s cílem usnadnit interní komunikaci (což ale neznamená, ženebude dostupný i jiným zájemcům). Třetí periodikum představuje„malý“ popularizační časopis ABC / Věda pro všechny, jehož pro-střednictvím bude Akademie věd adekvátně oslovovat předevšímmladší čtenáře při akcích, jako jsou Veletrh vědy či Týden vědya techniky AV ČR, případně i na větších popularizačních akcích po-řádaných jednotlivými ústavy. Všechna periodika budou on-line kestažení na webu, do budoucna i ve formátech pro mobilní zařízení.Součástí změny má být rovněž posílení a sjednocení komunikacena centrálních profilech a na sociálních sítích a posílení zpravodaj-ské části webových stránek www.avcr.cz.

Proč nový název časopisu?Posun hlavního akademického čtvrtletníku od formátu věstníku,

podávajícího přehled zpráv o Akademii věd k periodiku, jež srozumi-telným jazykem zájemcům zprostředkuje špičkové vědecké bádá-ní v jednotlivých oborech, se jevil členům výběrové komise natolikpodstatný, že doporučila, aby nebyl časopis označen jako bulletin.Značka AB ovšem nevymizí – zůstane internímu zpravodaji.

S jakým výhledem počítáte? Co od koncepce očekáváte?Každá změna je riskantní a vzbuzuje rozruch. Ze zkušenosti

vím, že časopisy se nevymýšlejí, nýbrž dělají, a sebelepší záměrtak může selhat. Jestliže ale pozoruji kroky nově ustavených re-dakcí a jim nadřazené Redakční rady, věřím, že se záměr proměnív realitu, která bude mít smysl. �

V tomto případě však šlo o druhé funkční období.Ano, ale funkce předsedy je mnohem specifičtější než v pří-

padě ředitelů ústavů. Roli hraje například věk – musíte vzítv úvahu, že nebudete mít čas na vlastní vědeckou kariéru, tak-že u schopných mladších vědců bych nad jejich zájmem spíšekroutil hlavou a snažil se jim vysvětlit, do čeho jdou. Na druhoustranu by kandidát neměl být v pokročilém důchodovém věku.Každý, kdo chce vést AV ČR, by měl přicházet s novými impul-zy, protože tato funkce vyžaduje dostatečnou dynamiku a ra-zanci, což jsou vlastnosti, které s rostoucím věkem většinouslábnou. Člověk musí navíc mít dostatečné manažerské schop-nosti a zkušenosti – prostě se musí ocitnout ve správné chvílina správném místě. Zmíněné podmínky působí ve výsledku ja-ko tvrdé síto, jímž valná většina z těch, kteří by teoreticky moh-li připadat v úvahu, propadne a zůstane jen několik potenciál-ních uchazečů, kteří se samozřejmě musejí rozhodnout, zdabudou kandidovat, a také třeba reálně zvážit, zda mají šanci vevolbě uspět.

Podívejme se na porevoluční předsedy AV ČR: profesořiOtto Wichterle, Rudolf Zahradník, Helena Illnerová, VáclavPačes, Jiří Drahoš. Aktuálně je jedinou kandidátkou na postpředsedy AV ČR prof. Eva Zažímalová. Téměř to vypadá, žezákladními předpoklady jsou profesorský titul a přísluš-nost k druhé vědní oblasti. Proč se nikdo zatím neprosadilz jiné oblasti věd?

Nemyslím, že by chemici či biochemici měli zvláštní předpo-klad pro výkon funkce předsedy Akademie věd; zmíněná po-sloupnost je spíše výsledkem souhry náhod. Čeho si ve svéinstituci velice vážím, je převládající atmosféra věcného jednánía schopnost většiny lidí posuzovat věci bez ohledu na obor, ob-last věd či příslušnost ke spřízněné skupině. Pokud si dobřevzpomínám, ani v minulosti nebyla nominace na předsedu pod-míněna příslušností k některé ze tří vědních oblastí třeba jenproto, aby za každou cenu uspěli jejich kandidáti. Rozhodujícíbyly vždy osobnosti jednotlivých kandidátů – dokladem toho jeostatně i kandidatura Evy Zažímalové.

Pokud byste měl vaší nástupkyni poradit – co pro ni bu-de ve funkci nové předsedkyně AV ČR klíčové? (S vědo-mím, že předbíháme událostem: volební sněm se uskuteč-ní 15. prosince, rozhovor zveřejníme 25. listopadu.)

Eva Zažímalová má bohaté vědecké i manažerské zkušenos-ti, vedla Ústav experimentální botaniky AV ČR, bude mít za se-bou čtyři roky působení v Akademické radě, byla výtečnou před-sedkyní komise pro hodnocení. Poměry uvnitř AV ČR zná tedyvelmi dobře a nepochybuji, že situaci bez problému zvládne.Funkce předsedy ale není jen směrem dovnitř Akademie věd,jde také o pozici do značné míry politickou. Důležité pro ni tedybude i navázání kontaktů s politickou sférou a dalšími aktéry vevýzkumu a vývoji. Možná se to zdá být obtížné, ale když jsemnastupoval do funkce předsedy, také jsem neměl nijak silnoupozici například v politických či průmyslových kruzích. Vyžadujeto prostě určitý čas a Eva Zažímalová si s tím bezpochyby pora-dí. Samozřejmě, pokud bude mít zájem, rád jí pomohu alespoňradou.


rozhovor nová periodika

Zrušení Kanceláře AV ČR a převedení ústavů pod případnéMinisterstvo pro vědu a výzkum – nakolik reálný je takovýscénář?

S takovým scénářem při přípravě nového zákona nikdo ne-počítá, a to ani Úřad vlády. Všem je jasné, že pro případné mi-nisterstvo bude manažersky snazší komunikovat s centrálnímvedením AV ČR, než kdyby mu do portfolia přibylo přes 50 spe-cifických jednotek, našich veřejných výzkumných institucí. Jevšak pravda, že zkušenost z již zmíněných, pro AV ČR „krizo-vých“ let říká, že od státních úředníků můžeme očekávat takřkacokoli a ministři se po volbách často mění. Ale i od toho je ve-dení AV ČR, aby bylo v těchto záležitostech systémově jednot-né a dostatečně razantní a takové snahy odrazilo.

Podepsal jste výzvu „Vědci proti strachu a lhostejnosti“(2015), která se vymezila mj. vůči tehdejšímu Bloku protiislámu Martina Konvičky. U velké části veřejnosti všakvyvolala spíše negativní reakce typu „elita zase moralizuje“,„ať si každý z nich vezme domů jednoho uprchlíka“ apod.Příjemné to jistě nebylo. Nelitujete, že jste tento krokučinil?

Nelituji. Všichni, vědce nevyjímaje, bychom měli projevit od-povědnost za situaci, která se odehrává. Nezakrývat problémya nebagatelizovat je, ale současně také nešířit nepodloženézprávy, nevyvolávat paniku a strach. Nejúčinnější může být dis-kuse, která se nepodřizuje ani tlaku emocí, ani pravidlům v sou-časnosti již do značné míry vyprázdněné politické korektnosti.Podpis pod provoláním vědců jsem chápal jako výzvu k serióz-ní debatě nad závažným tématem. Zkrátka mi vadí, a nejde jeno otázku migrace, že nevedeme o důležitých věcech racionálnídiskusi. Musíme mezi sebou vést otevřený dialog – postoje Mar-tina Konvičky jsou pro mě příkladem cíleného zkreslování infor-mací za účelem šíření paniky nebo dokonce agrese vůči jiným,což se ostatně ukázalo i při jeho tzv. happeningu na Staroměst-ském náměstí letos v srpnu.

Na závěr nezbývá než se dotázat, kam zamíříte poukončení angažmá v AV ČR. V říjnu média informovala,že nevylučujete kandidaturu na prezidentský úřad. Uva-žujete o ní?

Pro mě vždy byla zásadní služba instituci. Ať již jako ředitelústavu nebo předseda AV ČR jsem věnoval zastávané funkcivšech svůj čas. Mandát předsedy Akademie věd mi vyprší23. března 2017 a do té doby bude mým úkolem předat institu-ci svému nástupci v co nejlepším finančním, vědeckém a etic-kém stavu. O kandidatuře na prezidenta nemohu nepřemýšletuž jen proto, že mě oslovili lidé, jejichž názoru si vážím. Větši-nou znají mou vědeckou kariéru, ale rovněž vědí, že se od jme-nování předsedou Akademie věd fakticky pohybuji také v politi-ce. Během uplynulých osmi let jsem vedl jednání s premiéry,ministry a dalšími vládními činiteli, ve funkci jsem zažil pět před-sedů vlád a pád čtyř vládních garnitur; jistě jsem tak získal cen-né zkušenosti, a to nejen s organizací vědeckého života. Zřejmějsou to důvody, proč jsem v otázce kandidatury stále oslovován.Ale jak jsem již uvedl, definitivní rozhodnutí učiním až ke koncimandátu, tedy v březnu 2017. �

Akademická rada AV ČR schválila na zasedání 6. září 2016 novou koncepci oficiálníchčasopisů Akademie věd ČR, potažmo komunikace. Změna se dotkne i Akademickéhobulletinu, který bude nahrazen dvěma tištěnými a jedním elektronickým periodikem.O změnách jsme hovořili s členem Akademické rady AV ČR prof. Pavlem Janouškem.

KONCEPCE OFICIÁLNÍCH PERIODIKAKADEMIE VĚD ČRVIKTOR ČERNOCH

Struktura oficiálních periodik AV ČR od ledna 2017A / Věda a výzkumčtvrtletník; min. 64 stran; 1. vydání: březen 2017;cílová skupina: státní správa, výzkumné a vzdělávací instituce,kvalifikovaná veřejnost

AB / Zpravodaj AV ČRměsíčník; elektronická verze; 1. vydání: leden 2017;cílová skupina: zaměstnanci AV ČR

ABC / Věda pro všechnydvakrát ročně; distribuce na Veletrhu vědy a Týdnu vědya techniky; 1. vydání: květen 2017;cílová skupina: návštěvníci popularizačních akcí AV ČR

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AB

Vědecké studie v poslední době ukázaly, že střevnímikrobiota hostitele hraje významnou roli pro fungo-vání (fyziologii) živých organismů a pro procesy, kterév nich nastávají. Chtěli jsme proto nalézt odpovědi nanásledující otázky: 1. Jakou roli hrají střevní bakteriev normálním postnatálním růstu? 2. Ovlivňují bakterieaktivitu somatotropní osy za podmínek nutričně do-statečné stravy a za podmínek chronické podvýživy?

Abychom nalezli odpověď na první otázku, použilijsme dvě skupiny myší: myši konvenční, tj. cho-

vané za normálních podmínek a kolonizované běžnoustřevní mikroflórou, a myši bezmikrobní (axenické),které postrádají jakékoli detekovatelné živé mikroor-ganismy (Box Gnotobiologie). Mladé myši byly po od-stavení převedeny na běžnou potravu s potřebnýmiživinami v dostatečném množství; jejich růst, váhovýi délkový, jsme sledovali až do dospělosti. Konvenčnímyši vykazovaly vyšší rychlost růstu a jejich konečnáhmotnost a délka byly větší ve srovnání s myšmi bez-mikrobními. Pozorovaný rozdíl nezpůsobily větší tuko-vé zásoby, nýbrž vyšší hmotnost vnitřních orgánůa lepší růst kostí. Kromě těchto makroskopických roz-dílů jsme také zjistili, že přítomnost střevní mikrobiotyzlepšila funkci somatotropní osy a zvedla hladinuIGF-1 v séru konvenčních myší. Po zjištění, že přítom-nost bakterií je pro optimální růst nezbytná, jsme chtě-li vědět, zda bakterie hrají stejnou roli i za podmínekchronické podvýživy. Abychom navodili takové pod-mínky, navrhli jsme dietu chudou na bílkoviny, tuky a vi-taminy. Bezmikrobní mladé myši, které jsme na tutodietu převedli, přestaly růst do délky a přibývat na vá-ze – jejich růst se úplně zastavil. Na druhou stranu,jejich konvenční protějšky v růstu pokra-čovaly, i když pomaleji než konvenční my-ši krmené běžnou potravou; opět jsme po-zorovali, že střevní mikrobiota zlepšilafungování somatotropní osy, což doprová-zely vyšší hladiny IGF-1 a IGFBP-3 v séru.

Pokud jde o růst hostitelského organismua bakteriální kolonizaci, tým dr. FrançoiseLeuliera z Institutu funkční genomiky v Lyonuve Francii prokázal, že některé specifickébakterie druhu Lactobacillus (L.) plantarumjsou schopné podporovat růst larev octomil-ky (Drosophila melanogaster), které se vyví-její na dietě s nedostatkem proteinů [viz Sto-relli et al., Cell Metab 14(3):403–414, 2011].L. plantarum patří mezi bakterie mléčnéhokvašení, které díky jejich adaptabilitě může-me nalézt ve variabilních biotopech, jakojsou zelenina, půda a mléčně kvašené po-traviny, ale také v zažívacím traktu bez-obratlých a obratlovců včetně myší a lidí.


Octomilky náleží mezi hmyz s dokonalou proměnou(holometabola); z vajíčka se líhne larva, která běhemkrátké doby zvětší svou váhu stokrát a svou délku šest-krát a následně se zakuklí – za ideálních podmínekběhem asi pěti dní. Když jsou však vystaveny dietěs nedostatkem proteinů, doba se prodlužuje na osmdní; pokud jsou této dietě vystaveny bezmikrobní lar-vy octomilek, je doba ještě delší. Kolonizujeme-li bez-mikrobní larvy bakterií L. plantarum, která se běžněvyskytuje ve střevu octomilek, larvální stadium sezkrátí na stejnou dobu, kterou potřebují k zakuklenílarvy konvenční, tedy asi osm dní. Tato schopnostbyla kmenově specifická, což znamená, že různékmeny L. plantarum se lišily v efektivitě, s jakou bylyschopny růst larev podporovat.

Položili jsme si otázku, zda je jediná bakterie, kterápodporuje růst modelového bezobratlého organismu,schopna podporovat růst také v myším modelu chro-nické podvýživy – a do jaké míry? Za tímto účelemjsme monokolonizovali původně bezmikrobní myšikmenem L. plantarum WJL, jenž podporoval růstv muším modelu, a další skupinu myší jsme osadilikmenem L. plantarum NIZO2877; ten takovou schop-nost podporovat růst larev neměl. Po převedení naexperimentální chudou dietu myši osazené kmenemL. plantarum WJL rostly a na konci pokusu vážilya měřily stejně jako konvenční myši na této dietě.Naproti tomu myši osazené kmenem L. plantarumNIZO2877 rostly mnohem méně. L. plantarum WJLtaké dokázal zlepšit funkci somatotropní osy ve stejnémrozsahu, jak jsme pozorovali u konvenčních myší,kdežto myši osazené L. plantarum NIZO2877 se v tom-to ohledu více podobaly myším bezmikrobním.

Vsoučasnosti víme, že v juvenilním období růstu jevelikost těla výsledkem interakce mezi příjmem

živin a produkcí růstových hormonů v organismu.U savců je postnatální růst řízen činností tzv. somato-tropní osy (schéma vpravo), ve které růstový hormon(growth hormone, GH), produkovaný hypofýzou, in-struuje játra a periferní tkáně k tvorbě inzulinu podob-nému růstovému faktoru 1 (insulin-like growth factor 1,IGF-1), který podporuje růst jednotlivých orgánůa také růst systémový. Většinu IGF-1, jenž se nachá-zí v krevním oběhu, produkují játra; váže se na protei-ny krevní plazmy, které prodlužují jeho životnost. Nej-významnějším z nich je IGF-vazebný protein 3(insulin-like growth factor binding protein 3, IGFBP-3),jehož hladina je úměrná IGF-1 a nutričnímu stavu or-ganismu. Faktor IGF-1, který produkují periferní orgá-ny (svaly, chrupavky atd.) přispívá jen málo k celko-vým hladinám v krevním oběhu a působí převážněautokrinně a parakrinně, což znamená, že působízpětně na buňky (orgány), které jej produkují, nebo na


téma měsíce

Odchovbezmikrobních

myší v plastovémizolátoru Trexler

buňky (orgány), jež s nimi sousedí. IGF-1 regulujeprodukci GH tzv. negativní zpětnou vazbou, což zna-mená, že čím větší je koncentrace IGF-1 v plazmě,tím více je utlumena produkce GH.

V situacích, kdy je dlouhodobě málo potravy anebostrava neobsahuje dostatek živin (tzv. chronická pod-výživa), se juvenilní růst zpomaluje. Zpomalovánízpůsobuje míra odolnosti (rezistence) k působení GH,a tudíž tkáně přestávají reagovat na stimulaci GH.V důsledku toho klesá mj. produkce IGF-1, ztrácí senegativní zpětná vazba a nastává překvapivá situace:hladiny GH v plazmě se zvyšují, ale růst je zastaven.Pokles produkce IGF-1 má za následek opožděný vý-voj a daný jedinec je menší a váží méně, než odpoví-dá jeho věku [viz Hizli et al., Pediatr Endocrinol Rev.Mar; 4(3):186–195, 2007]. V některých částech světa,jako jsou Afrika a Indie, je dětská podvýživa zásadnímzdravotním problémem s dlouhodobými následky;kromě nízkého vzrůstu ji často doprovází deficit neuro-kognitivních funkcí.

NEVIDItELNÍ sPOjENCIpro zDRAVý Růst

Možná si to pamatujete z dětství: na zárubni dveří u vás doma byl tužkou nebo propisovačkounalinkovaný žebříček vodorovných čar a u každé linky bylo připsáno datum a vaše jméno.Čím novější bylo datum, tím byla čára výše. Tento jednoduchý růstový graf zaznamenávalvaši výšku v určitém věku a úsek, o jaký se změnila od posledního měření. Pravděpodobně

jste brali jako samozřejmost, že jste rostli, každá novější linka byla výše než ta poslední,a nikdy vás asi ani nenapadlo zabývat se myšlenkou, proč tomu tak je.

FOTO

:MAR

TIN

VESE

LÝ,A

RCHI

VM

BÚAV

ČR

Schematickéznázorněnísomatotropní osy

Prestižní ocenění převzali 3. října 2016 v Lannověvile v pražské Bubenči čeští vědci. Je spojeno

s finanční odměnou za významné výsledky, od jejichžprvního zveřejnění nebo realizace neuplynulo vícenež pět let. „Ceny Akademie věd se udělují za výsled-ky světového významu v oblastech strategicky orien-tovaných na současné společenské priority, které při-spívají ke zvýšení prestiže AV ČR v mezinárodnímsrovnání,“ vyzdvihl při ceremoniálu předseda Akade-mie věd prof. Jiří Drahoš.

V první kategorii za vynikající výsledky velkého vý-znamu, dosažené při řešení vědeckých úkolů, granto-vých, interních programových a mezinárodních pro-jektů financovaných AV ČR, uspěly dva badatelskétýmy: 1. prof. Josef Komenda, dr. Roman Sobotka,dr. Jana Knoppová, dr. Vendula Krynická (Mikro-biologický ústav AV ČR, Centrum Algatech, Labora-toř fotosyntézy, Třeboň) za vědecký výsledek Biogene-ze a ochrana fotosystému II. 2. doc. Petr Svoboda,dr. Matyáš Flemr, dr. Radek Malík, dr. Jana Nejepín-ská, doc. Radislav Sedláček (Ústav molekulární


Zleva ředitel ÚMGVáclav Hořejší(cenu převzalza Matyáše Flemraa RadislavaSedláčka),Roman Sobotka,ředitel MBÚMartin Bilej(cenu převzal zaJanu Knoppovou),Josef Komenda,předseda AV ČRJiří Drahoš,Vendula Krynická,Petr Svoboda,Jana Nejepínská,Radek Malík,Petra Šimonová(cenu převzalaza MartinaKopeckého)a Michal Švanda.

genetiky AV ČR) za vědecký výsledek RNA interfe-rence u savců. Ve druhé kategorii pro mladé vědecképracovníky do 35 let byl oceněn dr. Martin Kopecký(Botanický ústav AV ČR) za vědecký výsledek Dlouho-dobé změny biodiverzity vegetace temperátních lesů.

Letos byla poprvé udělena rovněž Cena předsedyAV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizacivědy, a to vědeckým pracovníkům do 40 let za výsled-ky, které přispívají k propagaci a popularizaci výzku-mu, experimentálního vývoje a inovací. Cenu obdrželdoc. Michal Švanda (Astronomický ústav AV ČR).„Popularizaci vědy vnímáme jako důležitou, a protojsme se ve spolupráci s předsedou AV ČR rozhodlioceňovat mladé české vědce, kteří věnují čas a ener-gii tomu, aby vědu přibližovali originálním přístupem,a nadchli tak pro ni zejména mladé lidi,“ uvedla před-sedkyně správní rady Nadačního fondu Neuron napodporu vědy Monika Vondráková.

Podrobnější informace naleznete na www.cas.cz. �

lsd

Na myším modelu se nám podařilo prokázat [vizSchwarzer et al., Science 351(6279):854–857, 2016],že střevní mikrobiota je nezbytná a některé vybranékmeny bakterie L. plantarum jsou dostatečné kezlepšení činnosti somatotropní osy pro zlepšení ju-venilního růstu za podmínek chronické podvýživy.Přestože prozatím nevíme, zda mechanismus, kte-rým L. plantarum podporuje juvenilní růst u myšia mouchy je stejný, výsledky ukazují, že by mohlo jíto vlastnost, jež je zachována v živočišné říši, a tudížby mohla fungovat i u lidí. Domníváme se, že spolu


téma měsíce ocenění

Střevní bakteriejsou u myší

nezbytnépro optimální

postnatální růsta přispívají

k určenífinální velikosti

dospělýchjedinců.

s re-nutričními strategiemi tak může podávání vy-braných kmenů bakterií představovat novou a do-plňkovou cestu, jež má šanci zmírnit nepříznivéúčinky chronické podvýživy, kterou v rozvojovýchzemích trpí více než 160 milionů dětí do pěti let, napostnatální růst. �

MARTIN SCHWARZER a HANA KOZÁKOVÁ,Laboratoř gnotobiologie,

Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

cEnY akadEmiE vĚd Čr

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

O mouchách a myšíchV dubnu 2010 způsobil výbuch vulkánu Eyjafjallajökull výpadek v letecké dopravě v celé Evropě. Tehdy seve španělském San Feliu de Guixol uskutečnila ESF-EMBO konference, na kterou se dostavili jen předná-šející, kteří se rozhodli cestovat po souši – z nemnoha účastníků právě dr. François Leulier, který v té dobědokončoval práci o efektu bakterií Lactobacillus (L.) plantarum na růst larev mouchy octomilky (Drosophilamelanogaster) za podmínek proteinové nutriční podvýživy. Další účastnicí byla vedoucí laboratoře gnotobio-logie v Novém Hrádku dr. Hana Kozáková, jejíž tým pracoval na prevenci vývoje alergií u myší monokoloni-

zovaných právě bakterií L. plantarum. Konference se konala v uvolněném duchu, a protože mnohépřednášky kvůli nepřítomnosti přednášejících odpadly, diskutovali účastníci své vědecké projekty a zájmy

více do detailů. Při jedné z diskusí s dr. F. Leulierem uvedla dr. H. Kozáková, že by bylo podnětné zjistit,zda by bakterie L. plantarum, která podporuje růst v muším modelu, fungovala i u savců, tedy napří-

klad v myším modelu. Slovo dalo slovo a zrodila se spolupráce, která stále úspěšně pokračuje.

Gnotobiologie je vědní disciplína studující živočišné organismy získané aseptickými chirurgickými postupynebo sterilním vylíhnutím z vajec (a dále chované ve sterilních izolátorech a krmené sterilní potravou), jež jsoubuď bezmikrobní (axenické, angl. germ-free), nebo osazené definovanými bakteriemi. Výraz gnotobiologieje složenina dvou řeckých slov: gnotos (známý) a bios (život). Laboratoř gnotobiologie v Dolech u NovéhoHrádku (okres Náchod) je součástí Mikrobiologického ústavu AV ČR a je jednou z mála evropských laboratořís dlouhodobou tradicí v chovu a studiu bezmikrobních zvířat. Její historie započala již roku 1953. V prostoráchpůvodní textilní továrny vznikla stanice Biologického ústavu ČSAV, která se zpočátku zabývala infekčnímikrobiologií. V roce 1960 byla přebudována na laboratoř gnotobiologickou, v níž pod vedením imunologasvětového významu prof. Jaroslava Šterzla založili Ing. Leoš Mandel a Ing. Jiří Trávníček odchov bezkolostrál-ních bezmikrobních selat. Zásluhou dr. Renaty Štěpánkové byly do bezmikrobních podmínek převedeny dalšímodelové organismy – potkani, králíci a myši.

OBĚ

FOTA

:VIN

CENT

MO

NCO

RGÉ,

ARCH

IVAU

TORA

bombardování mimozemskýmitělesy), zároveň se v oblačnéatmosféře plné prachu dá taképředpokládat velké množstvíelektrických bleskových výbojů(M. Ferus připomněl, že podobněje tomu na Venuši, kde bleskovévýboje podstatně přispívají k pro-dukci kyseliny sírové v tamní at-mosféře). A právě impakty aste-roidů a bleskové výboje možnávyprodukovaly na Zemi první bio-molekuly. Čeští chemikové navá-zali též na myšlenku vyslovenoujejich zahraničními kolegy užpřed zhruba 15 lety, že totiž zá-kladní molekulou pro vznik životamohl být formamid, který je po-měrně reaktivní a lze z něho zapoměrně jednoduchých podmí-nek syntetizovat všechny nukleové báze – základní sta-vební kameny RNA. Potvrdit či vyvrátit tyto hypotézya prozkoumat, jak transformace určitých molekul, včet-ně formamidu, za vzniku biomolekul funguje, mohoupouze přísně kontrolované laboratorní experimenty.Vědci z AV ČR je navrhli, přičemž si položili čtyři zá-kladní otázky: 1. Mohou skutečně vysoce energeticképrocesy iniciovat syntézu biomolekul? 2. Jaké podmín-ky (startovní látky, katalyzátory apod.) jsou k tomu vhod-né? 3. Přežijí biomolekuly v takovém prostředí? 4. Jakábyla molekulární dynamika, kinetika a další parametrypříslušných procesů?

V další části nechal M. Ferus přítomné nahlédnoutpod pokličku laboratorních pokusů; vysvětlil, jakéchemické látky při nich v ÚFCH JH používali, jaké che-mické složení prostředí simulovali, jak experimentál-ně napodobili vysoké teploty a hustoty energie vzni-kající při impaktech mimozemských těles pomocívysoce výkonného laseru dielektrickým průrazemv inertním plynném médiu. Popsal použité nejmoder-nější analytické metody, včetně např. časově rozliše-né spektroskopie, a moderní diagnostické techniky, ji-miž dokážou mapovat chemii od velmi nestabilníchradikálových produktů až po nukleové báze. Prověřo-vali přitom tři základní scénáře: V prvním byla impakt-nímu plazmatu vystavena louže formamidu – a bylopotvrzeno, že vznikají nukleové báze a také glycin –a vědci nyní už vědí, jak k tomu na molekulární úrovnidochází. Druhý scénář se zaměřil na transformacijednoduché redukční atmosféry působením elektric-kého výboje a impaktního plazmatu – a podařilo seprokázat, že opět vzniká formamid. Z toho plyne, jakdále upozornil dr. Ferus, že formamid nemusí být přivzniku biomolekul startovní látkou, ale může být mezi-produktem. Třetí scénář se zabývá vznikem cukrů –a jednoduchý pokus s formaldehydem prokázal, že


z něj vznikají i působením laserové jiskry některé zá-kladní cukry včetně ribózy obsažené v molekule RNA.

Stručně shrnuto: badatelé ÚFCH JH experimentálněprokázali, že stavební kameny živých struktur, které sena Zemi objevily před asi 4–3,85 miliardy let, během ob-dobí silného bombardování povrchu Země mimozem-skými tělesy, mohly vzniknout z molekuly formamidu,přičemž zdrojem energie pro takovou energeticky ná-ročnou syntézu biomolekul byly právě dopady neboli im-pakty asteroidů. Demonstrovali, že stabilní, avšak vyso-ce reaktivní radikály CN a NH reagují s mateřskoumolekulou formamidu za vzniku celé řady meziproduk-tů, jež nakonec vedou ke vzniku všech nukleových bází– základních stavebních kamenů molekuly ribonukleovékyseliny, RNA, považované za primární biologickoumolekulu: adeninu, guaninu, uracilu a cytosinu. Tímtose vůbec poprvé podařilo v jednom reakčním systémusyntetizovat všechny základní nukleové báze.

Jak dále upozornil Martin Ferus, laboratorní experi-menty odkrývající chemické procesy, které vedou od for-mamidu a jednoduchých radikálů až k syntéze nukleo-vých bází a dalších biomolekul, však musí býtpostaveny i na solidní teoretický základ. Chemikovéz ÚFCH JH se proto spojili s kolegy z Biofyzikálníhoústavu AV ČR v Brně, kteří dokázali na základě experi-mentálních zjištění vymodelovat kompletní reakční ces-tu vedoucí od molekuly formamidu reagující s radikálemCN přes celou složitou soustavu meziproduktů až k fi-nálním nukleovým bázím. Ve spolupráci se zahraniční-mi laboratořemi navíc vytvořili teoretický model, kterýjde ještě o krok dál: ukazuje, jak se tehdy mohly nu-kleové báze samy spojovat ve formě nukleotidů dokrátkých řetězců, které si následně vyvinuly katalytic-ké funkce nezbytné pro vytváření stále delších úsekůRNA a nakonec složitých biomolekul. �

JANA OLIVOVÁ

V první části přednášky Chemická evoluce životav pekle rané Země mapoval Martin Ferus velmi

obecně prebiotickou chemii od geneze prvků při nu-kleosyntéze v nitru hvězd, přes jejich rozmetání do ves-mírného prostoru při výbuchu novy či supernovy a ná-slednou syntézu různých sloučenin v mezihvězdnýchoblacích plynu a prachu až po akreci Protosluncea Protozemě a popis raného prostředí na naší planetě.Připomněl, že zde tehdy panovaly podmínky vpravděpekelné: spalující horko, drtivě vysoký tlak a atmosférazpočátku plná vodíku, metanu, oxidu uhelnatého, for-maldehydu, kyanovodíku a čpavku, později zřejmě spí-še oxidu uhličitého s příměsí dusíku a s vysokým obsa-hem horké vodní páry. Když později vznikly prvníoceány, byly zřejmě horké, slané a pravděpodobně je-dovaté, obsahující např. kyanovodík. A přesto vznikl ži-vot. Nebo snad právě proto?

O nejstarším období ve vývoji naší planety zvanéhoHadaikum (datuje se zhruba do doby 4,6–3,8 miliardylet a svým názvem trefně odkazuje na řeckého bohapodsvětí Háda) je bohužel známo pouze velmi málo,geologických záznamů je jen hrstka, ovšem z vědec-kého pohledu je právě tato doba nejzajímavější, proto-že dala vzniknout životu. Při výzkumu chemické evo-luce naší planety tudíž badatelům nezbývá než sepohybovat na nepříliš pevné půdě nepřímých důkazů,extrapolací, modelů a stopových prvkových analýz,které mohou napovědět, proč bylo právě tehdejší pro-středí, z dnešního pohledu tolik nepřátelské, příznivépro syntézu biologických látek.

Martin Ferus dále představil posluchačům tři základ-ní teorie chemické evoluce života. První vychází z před-pokladu, že atmosféra a obecně prostředí Země se vy-značovaly přítomností tzv. redukčních plynů (spíšemálo oxidovaných organických látek, oxidu uhelnatéhoa sloučenin vodíku), podle druhé naopak atmosféra v tédobě nebyla redukční, ale v podstatě neutrální (obsa-hující oxidované látky jako oxid uhličitý a vodní páru)a podle třetího scénáře byly podmínky něco mezi tím:


Jak vznikl život? Jaké mechanismy umožnily, že se za nepředstavitelně nehostinnýchpodmínek panujících na rané Zemi vůbec mohly začít z jednoduchých sloučenin vytvářetprvní biomolekuly, především nukleové kyseliny? Novými poznatky přispěli k řešení tohotozákladního problému současné vědy badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovskéhoa z Biofyzikálního ústavu AV ČR. Jejich experimenty a teoretické modely představil11. října 2016 na veřejné přednášce Učené společnosti ČR dr. Martin Ferus, a to v kontextusoučasných teorií o složení rané zemské atmosféry, datace prvních živých struktura vysoké četnosti impaktů mimozemských těles.

chEmická EvolucE životav PEklE rané zEmĚ

věda a výzkum

v globálním pohledu byla sice atmosféra neutrální,avšak obsahovala i určité množství redukčních plynů.Odhalit skutečný stav pomáhají stopové analýzy spora-dicky nacházených prastarých zirkonů (zirkon je nej-starší známý minerál na Zemi a věk nejstaršího vzor-ku byl stanoven na 4,4 miliardy let), u nichž vědci nazákladě příměsí stopových prvků určují, zda krystalo-valy za přítomnosti redukční, nebo oxidační atmosfé-ry a za přítomnosti kapalné vody. Podle dr. Feruse sena základě těchto analýz ukazuje, že v období před3,8 miliardy let a ještě starším panovaly podmínky od-povídající spíše redukční atmosféře. Tím se dnešní vědavrací oklikou k pracím (následně velmi kritizovaným)Harolda Ureye a Stanleyho Millera z padesátých let20. století. Zirkony mohou také pomoci přesněji dato-vat vznik života, respektive stanovit dobu, kdy zde užživot existoval. V těchto minerálech lze totiž zkoumatzastoupení inkluzí izotopu uhlíku 13C – mineralizovanáorganická hmota ho vykazuje nižší koncentrace nežanorganické látky. Na základě izotopového složení setudíž dá odvodit, jestli by uhlík v prastarých zirkonechmohl pocházet z procesů biologického charakteru,nebo jsou zkoumané minerály plně abiotického půvo-du. Nejnovější analýzy ukázaly, že uhlík v zirkonech sta-rých 4,1 miliardy let vykazuje tento biologickému pů-vodu odpovídající deficit uhlíku 13C.

Co se dělo v průběhu změn vedoucích od proměnyprvotní atmosféry až po vznik života? Jak se změniloprostředí z „pekelného“, nepřátelského světa do dnešnípodoby? Hypotéz je řada – více či méně podlože-ných. Které z nich nejvíc odpovídají skutečnosti? Jakjinak najít odpovědi – nebo se se jim alespoň o kuspřiblížit, než prověřit domněnky v laboratoři? A právědo toho se pustili vědci z Ústavu fyzikální chemieJ. Heyrovského (ÚFCH JH).

Vyšli z předpokladu, že zdrojem energie pro che-mickou transformaci atmosféry mohlo být impaktníplazma vznikající při dopadu asteroidů a komet (při-pomeňme, že Země mj. prošla etapou tzv. těžkého

setkání na vysoké úrovni, prezentace průmyslovýchfirem a vědecko-výzkumných institucí a také spole-čenský program.

První den byli vyhlášeni laureáti SOFT InnovationPrize 2016, kterou od roku 2014 uděluje oddělení fúz-ní energie Evropské komise Programu Evropskéhospolečenství pro atomovou energii pro výzkum a od-bornou přípravu (EURATOM) se záměrem ocenitšpičkové výzkumníky v oboru termojaderné fúze, kte-ří se snaží hledat nová řešení a možnosti průmyslo-vých aplikací. I letos komise sestavená ze špičkovýchodborníků ocenila osobnosti, jež přispěly k přenosuvědeckých poznatků do praxe.

Účastníky přivítal předseda Akademie věd prof. JiříDrahoš; připomněl, že globální spolupráce a dialogjsou nezbytnou podmínkou pro vývoj zdroje energiena principu termojaderné fúze. Dále zdůraznil, že jedůležitá zejména výchova nové generace výzkumní-ků; a právě příprava odborníků v oboru náleží mezi je-den z cílů programu „Systémy pro jadernou energeti-ku“, jenž pod hlavičkou Strategie AV21 koordinujeÚstav fyziky plazmatu AV ČR (ÚFP).

Náměstek ministryně školstvíprof. Stanislav Štech promluvilo významu mezinárodní spoluprá-ce a podpoře výzkumných infra-struktur v České republice. Gene-rální ředitel ITER Organization(mezinárodního termonukleárníhoexperimentálního reaktoru, kterýby se měl stát předstupněm ke ko-merčnímu využití termonukleárnífúze v energetice) prof. BernardBigot prohlásil, že rok 2025 je rokemzískání prvního plazmatu v ITER.Potvrdil rovněž, že nedávno aktua-lizovaný harmonogram je velkouvýzvou, ale jeho naplnění je reálné.

Pozornost vědců upoutává nej-dražší vědecký projekt světa

již mnoho let. Mezinárodní termo-nukleární experimentální reaktorITER, který se staví od roku 2006v jihofrancouzském Cadarache100 kilometrů severně od Marseille,je bezesporu jednou z největšíchtechnologických výzev. O termo-jadernou elektrárnu přitom lidstvousiluje již přes 50 let. Na výstavběprojektu s rozpočtem asi 15 miliardeur se spolupodílejí Evropská unie,Rusko, Indie, Čína, Jižní Koreaa USA. Generální ředitel B. Bigot kestavbě ITER uvedl, že v roce 2032


by měl reaktor prokázat, že vyprodukuje desetkrát víceenergie, než se do něj vloží na ohřev plazmatu, čímž byprojekt splnil i svůj hlavní cíl – porozumět termojadernéfúzi tak, aby ji bylo možné využívat pro komerční účely.

Na přípravě projektu se podílejí rovněž čeští vědciz ÚFP, kteří nedávno objasnili efekt snižující extrém-ní toky energie na první stěnu reaktoru, a tudíž i pří-padné problémy s jeho provozem, přičemž je tentoobjev pro realizaci projektu ITER klíčový. ProfesorB. Bigot spolupráci ocenil a při příležitosti návštěvysympozia si také osobně prohlédl klíčovou výzkum-nou infrastrukturu ÚFP – tokamak COMPASS. Zúčast-nil se rovněž natáčení pořadu České televize HydePark Civilizace, který se vysílal přímo z experimen-tální haly tokamaku. Experimentální práce se zamě-řuje na studium fyzikálních dějů na okraji plazmatu.Tokamak přispívá k podpoře projektu ITER prostřed-nictvím své magnetické konfigurace, jež je tokamakuITER podobná.

Ředitel ÚFP dr. Radomír Pánek na konferenci před-stavil plánovaný projekt COMPASS-U, jehož páteříbude upgrade stávajícího tokamaku COMPASS.COMPASS-U má reprezentovat světově unikátní kom-binaci vlastností, tj. kompaktní tokamak střední velikostipracující s vysokým magnetickým polem a vysokouhustotou plazmatu jako tokamak ITER. COMPASS-Uumožní generovat extrémní toky energie v oblasti di-vertoru, srovnatelné s toky očekávanými v budoucíchfúzních reaktorech, což otevírá možnosti pro špičkovývýzkum v oblastech, jako jsou odvod energie z plaz-matu, inovativní režimy udržení plazmatu, nové mate-riály pro extrémní prostředí atd. Kromě těchto vlast-ností bude COMPASS-U schopen jako jediný nasvětě zkoumat fyzikální procesy v divertorovém plaz-matu s vysokou hustotou charakteristickou také probudoucí fúzní zařízení. První plazma lze očekávatv roce 2021. COMPASS-U nabídne škálu provozníchparametrů a vysokou flexibilitu provozu, aby přispěl k ře-šení klíčových priorit programu Evropské unie pro vý-zkum jaderné syntézy v rámci konsorcia EUROfusion.Vysoká flexibilita návrhu poskytne jedinečnou příleži-tost k řešení současných výzkumných priorit i dalšíchproblémů, které mohou vyvstat.

Konference SOFT představuje platformu pro výmě-nu zkušeností a poznatků pro experty v oblasti techno-logie termojaderné fúze a příbuzných oborů z Evropyi ze světa. Letošní ročník zprostředkoval nové informa-ce a výzkumné výsledky z již existujících fúzních expe-rimentů, údaje o zařízeních budovaných v současnos-ti, jakož i informace o plánovaných projektech, kteréjsou dalšími kroky na cestě za průmyslovým využitímenergie z termojaderné fúze. �

MARTIN HRON a LUCIE RADOVÁ,Ústav fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.

Mezinárodní setkání se věnovalo nejnovějším po-znatkům, výsledkům a plánům v problematice

technologií pro termojadernou fúzi. Bienále Symposiumon Fusion Technology představuje událost, která pra-videlně přitahuje téměř 1000 vědců, inženýrů, zástup-ců průmyslu a vystavovatelů z Evropy i ze světa.Hlavními tématy jsou jednak obory se vztahem k fyzi-ce a inženýrství fúzních zařízení (design a konstrukcefúzních zařízení, systémy pro ohřev plazmatu, řízení


Česká republika poprvé hostila nejvýznamnější evropskou konferenci v oboru fúzníhovýzkumu. SOFT 2016 se koná každé dva roky a pokaždé v jiné zemi; letošní, 29. ročník

prestižního mezinárodního sympozia o technologiích pro jadernou fúzi uspořádaly Ústavfyziky plazmatu AV ČR a Centrum výzkumu Řež ve dnech 5.–9. září 2016 v Kongresovém

centru v Praze. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

odborníci na jadErnou fúziPoPrvé v PrazE

věda a výzkum

Generálníředitel ITER

OrganisationBernard Bigot

v pořaduHyde ParkCivilizace

na TokamakuCOMPASS

plazmatu, diagnostika plazmatu a sběry dat, magnetya napájecí zdroje), jednak obory z oblasti materiálůa technologií (problematika elementů první stěny reak-toru, konstrukce a stavba vakuových nádob, využití ro-botických systémů, palivový cyklus reaktoru a pro-dukce paliva, technologie materiálů).

Konference nabídla více než 70 odborných předná-šek, na 800 prezentací vědeckých posterů a rovněždoprovodné akce: jmenovitě několik mezinárodních

FOTO

:ARC

HIV

ÚFP

AVČR

vysvětlování, přičemž se do hry zatahují i noví prota-gonisté: bakterie, viry, celý edafon. Účastníci prezen-tovali nové objevy fylogeneticky zřejmě starých způ-sobů jejich vzájemné komunikace, signalizace, cožse ve zvýšené míře týká i dorozumívání mezi rostlina-mi při jejich napadení patogeny a objevování novýchobranných mechanismů. Na druhé straně se v hle-dáčku vědy znovu ocitly ekosystémy, pokusy o kvan-titativní bilancování jejich energetického výkonu, pro-dukce biomasy i vazby na ekologické změny a jejichjednotlivé faktory. Výrazně se zvýšila poptávka po vy-užití znalostí ve šlechtění; nové cesty k vyšším výno-sům i rezistencím u základních plodin. Za zmínku jistěstojí, jakou rozmanitost studovaných rostlinných druhůkongres zprostředkoval a jak narušení monopolníhopostavení univerzálního modelu, Arabidopsis thaliana(huseníček rolní), přineslo i pestrost poznatků. Nikolipřekvapivě opět vzrostl zájem o studium dřevin, kterév klimatické změně sehrávají klíčovou úlohu.

Demografie a výnosyZaklínadlo nezbytnosti zvýšit výnosy základních plo-din, pšenice, kukuřice a rýže, o něž se opírá výživalidstva, rezonovalo vícehlasně. Na jedné straně mobi-lizující údaj, že nás bude již více jak sedm a půl mili-ardy, na druhé straně vědomí, že k rozplétání složitéa sofistikované sítě faktorů, jež výnos skládají, přispívávětšina zastoupených disciplín biologie rostlin. Jakoznačně zjednodušená se ukazuje běžná představa,že výnosy se spojují především s intenzitou fotosynté-zy, s hromaděním sušiny. Limitujícím však může být,při stejné míře fotosyntézy, rovněž minerální výživastejně jako úroveň sinku spojená s distribucí asimilátůči nedostatky funkce vodního režimu. Uveďme situa-ce, při nichž jsou základní výsledky extrapolovatelné„do boje o zrno“.


Profesorka Christine Reines z univerzity v Essexupřímo měnila složení bílkovin a enzymů fotosyntetickéasimilace oxidu uhličitého s využitím transgenních rost-lin (oproti obvykle akcentované snaze zvýšit absorbcisvětelné energie a její konverzi do biomasy a koneč-ného produktu-výnosu) a podařilo se jí zvýšit účinnostasimilace uhlíku až o 15 %. Cesta i výsledek bezpro-středně využitelný ve šlechtění. Odlišnou strategiiuplatnil prof. Thomas Schmülling na Svobodné uni-verzitě v Berlíně. Zakládá se na skutečnosti, že rost-linné hormony, cytokininy, regulují meristematickouaktivitu v nadzemních částech rostliny. Mění kvantita-tivní poměry mezi vznikajícími orgány, modifikují jejichvelikost a morfologickou stavbu. V modelových situa-cích se úspěšně testovaly možnosti změnit genetickystabilním způsobem hladinu cytokininů v nadzemníchčástech řepky, ječmene, topolu, a tak ovlivnit početa velikost orgánů vytvářejících sklizeň. Předváděný ob-raz modifikovaného květenství řepky již připomínal zje-vení z kategorie „sci-fi“. S prof. T. Schmüllingem spolu-pracují i mnozí vědci z Ústavu experimentální botanikyAV ČR (ÚEB). Do třetice tedy příklad odlišné cesty stej-ného směřování, kterou demonstroval prof. JaroslavDoležel z Centra pro biotechnologický a zemědělskývýzkum regionu Haná a ÚEB. Základním předpokla-dem pro šlechtitelskou práci s genomem pšenice jejeho přečtení, sekvenování. Dosud neskončilo, proto-že genom, vlastně skládačka tří genomů, je příliš roz-sáhlý. České pracoviště ji urychlilo prostřednictvímsvětově uznávaného a využívaného způsobu: průtoko-vé cytometrie, zázračného pomocníka, který v rychlos-ti loví jednotlivé chromozomy v synchronně se dělí-cích buňkách kořenové špičky. Výsledkem je možnostpoužít pro sekvenování jednotlivý, identifikovaný chro-mozom, tedy mnohem efektivnější čtení odstavcůnamísto písmenek genetické abecedy. Poznámka

Maxi či mini?Kam až moje paměť sahá, akademická obec se vždyrozděluje na přívržence a odpůrce velkých vědeckýchshromáždění – elitářsky znějící nechuť k účasti na„megasetkáních“ poskytujících střídmé ochutnávkyplného menu oborové nabídky i chvála soustředěnína vymezený tematický subjekt porcovaný společněgurmánskými zasvěcenci. Pohled vyvažovaný mezi-oborovým rámcem kongresů a možností srovnávánídomácího badatelského potenciálu s evropským a zá-mořským. Samozřejmě i pestřejší marketingová na-bídka na jarmarku metodik a instrumentální vybave-nosti; aktivity, které jsou většinou úměrné velikostia prestiži akce. Klišé dělení na „malý/velký“, jež v reá-lu postrádá fundamentalistických poloh, uvádímepředevším proto, abychom konstatovali, že žánr kon-gresu je i mezi rostlinnými biology stále atraktivní a doPrahy přilákal vědce z 58 zemí.

Slovo evropský, jež rezonuje v názvu akce, je třebabrát s rezervou, jakkoli na ní participují výlučně evrop-ské organizace a převážná část účastníků na starýkontinent i patří. Pro základní rostlinný výzkum i odvo-zené biotechnologie je specifické, že jejich horizontyjsou výrazně spojeny s vyspělými zeměmi, ve kterýchrostlinná produkce vytváří stále významnou část hru-bého domácího produktu (Austrálie, Francie, Kanada,USA), ale i s těmi státy, v nichž bylo nutné naučit plo-diny bojovat s extrémním stresem (Izrael). Jistou čes-kou zvláštností pro takové ekonomicko-geografické vy-mezení je rozvíjející se spolupráce s Jihoafrickou

republikou. Tolik k případnému listování programemkongresu, v němž se osobnosti z výše uvádě-

ných zemí vyskytovaly jako zvaní řeční-ci. Nejpočetnější bylo samozřej-

mě evropské zastoupenív čele s českou


Dočasnou Mekkou experimentálních biologů rostlin se stala česká metropole, v níž evropštíi transkontinentální badatelé uspořádali pod hlavičkou dvou největších evropských oborovýchorganizací, EPSO (European Plant Science Organization) a FESPB (Federation of EuropeanSocieties of Plant Biology), již dvacátý ročník kongresu Plant Biology Europe EPSO/FESPB 2016Congress. Stalo se tak od 26. do 30. června 2016. Členem druhé organizace je i Česká společnostexperimentální biologie rostlin (ČSEBR), která měla konání konference v gesci. S nostalgickouvzpomínkou, jak jsme na hranici triumfu i vyčerpání amatérsky připravovali počátkemdevadesátých let 20. století první FESPB kongres v Brně, uveďme letošní zkušenost.Profesionální organizaci setkání stovek badatelů lze získat se zárukou v podstatě na klíč.Společnost Guarant International poskytla fungující, na míru šité zázemí kongresového centravysočanského hotelu Clarion a zbavila nás organizačních trampot. Koneckonců se podařilonaplnit i předpokládaný počet účastníků (více než 900) – pravda, něco to stojí a „bezgrantoví“tuzemci i jejich stejně „postižení“ blízcí sousedé se proto na „hostinu“ nedostávají tak snadno.

věda a výzkum

rostlinnou biologií (přes 130 účastníků), v těsném zá-věsu s německou (přes 100), již lze jen s mírnou nad-sázkou uvést jako kolébku této disciplíny, ačkoli sePraha může pochlubit, že se zde uskutečnila světověprvní habilitace v oboru fyziologie rostlin v osobnostiJulia Sachse, který posléze obor rozvíjel právě na ně-meckých univerzitách. Tradičně vysokou úroveň mělyi příspěvky z Belgie, Anglie, Švýcarska, USA či Japon-ska. Prosadila se též pořadatelská země: nejen poč-tem, ale také vahou sdělení.

Již volba prvních dvou plenárních přednášek před-znamenala, že záběr kongresu je tematicky vymezenod molekul až po globální ekosystém. Kongres, jistěoprávněně, začal apoteózou proteinů povyšující novépoznatky klasické biochemie enzymů do služebfunkční genomiky (William Plaxton, Queen’s Universi-ty, Kanada). Druhá přednáška zamířila z mikroskopic-kého světa na globální úroveň, když se věnovala úlo-ze rostlin v klimatické změně, kdy je dostupnostuhlíku limitující pro fotosyntézu a růst rostlin (ChristianKörner, University of Basel, Švýcarsko). Konstantyprogramu představovaly základní kapitoly rostlinnéfyziologie: funkce životního cyklu rostliny podmiňujícífungování rostlin v ekosystémech, fotosyntéza, výživarostlin, růst a vývoj – suma poznání, kterou prohlubu-jí nové poznatky genomiky a dalších „omik“, a zároveňbuněčná biologie i ekosystémová biologie. Situace,která po dobu skoro již dvou generací poskytuje nováinterpretační východiska molekulární biologii a geneti-ce. Prosazoval se i nový úhel pohledu, jmenovitě zjiš-ťování, jak se tyto funkce dějí na pozadí proměnlivýchekologických podmínek klimatické změny (v extrémnípodobě vedoucí ke stresu rostlin). Takové interakcese samozřejmě studovaly i dříve, ovšem „nový hráč“,změna klimatu, jim dodal na naléhavosti a šíři přístupu.Posouvá se tak celý rámec výkladu a kauzálního

umožní roStlinY PŘEžít 21. StolEtí?

OBĚ

FOTA

:MIR

OSL

AVBA

RTÁK

,SKY

RECO

RD.C

Z

Akce, kterou MÚ spolupořádal s Informatickým ústa-vem Univerzity Karlovy, nabídla převážně dokto-

randům a postdoktorandům vybraným z více než stov-ky zájemců cykly Samuela Fioriniho (Université Librede Bruxelles) a Ronalda de Wolfa (CWI a Univerzitav Amsterdamu).

Podpora Akademie věd, obou pořádajících institucí,grantů Evropské komise a Nadace RSJ umožnilauhradit náklady spojené s cestami a pobytem předná-šejících a vybraných 16 zahraničních účastníků. „Oce-ňujeme, že organizátoři zprostředkovali setkání našpičkové, světové úrovni. Rádi jsme proto přispělik propojení matematické komunity,“ komentuje akcičlen správní rady Nadace RSJ a garant oblasti Vzdě-lávání, věda a výzkum Anton Tyutin.

Diskrétní matematika se zjednodušeně řečeno zabý-vá objekty, které lze zakódovat pomocí mnoha nula jedniček. Její rozkvět je tedy přirozeně spojen s digi-tální revolucí. Od padesátých let 20. století se souběž-ně s rozvojem aplikací pro informatiku bouřlivě rozví-jela matematická teorie. Diskrétní matematika protov současnosti poskytuje mnohé obecné nástroje použi-telné rovněž v ostatních matematických disciplínách.

„Pražská skupina diskrétní matematiky je velmi činná,organizuje konference, studentské výměny i jiné akcea setkání, pořádající ústavy hostí ERC granty v oblas-tech diskrétní matematiky a teoretické informatiky. Akce,jakou je mezinárodní letní škola, však dosud v Prazechyběla. Tento formát považuji za prospěšný, protožeumožňuje hlubší seznámení s aktuálními specializova-nými tématy i navázání osobních vztahů mezi součas-nými a budoucími odborníky,“ vyzdvihuje přednosti letníškoly ředitel Informatického ústavu UK Jiří Sgall.

Cyklus přednášek Samuela Fioriniho se týkal tzv.rozšířených formulací lineárních programů. Lineárníprogramování poskytuje způsob, jak formulovata efektivně řešit problémy, které se přirozeně vysky-tují v matematice, fyzice, informatice a v dalších obo-rech. Klíčový nástroj pro lineární programování, tzv.simplexový algoritmus, dokonce časopis Computing


Samuel Fiorinihovořil o tzv.rozšířenýchformulacíchlineárníchprogramů.

in Science & Engineering zařadil mezi 10 nejdůležitěj-ších algoritmů 20. století. Rozšířené formulace nabízejímožnosti jak zvětšit oblast aplikací a zároveň nabízejínástroje pro zkoumání limitací lineárního programování.

Přednášky R. de Wolfa se věnovaly Fourierověanalýze nad booleovskou krychlí. Klasická Fourierovaanalýza je jedním ze základních nástrojů matematic-ké analýzy. Joseph Fourier s její pomocí v roce 1807vyřešil rovnici vedení tepla, jeden z nejdůležitějšíchproblémů matematické fyziky. Ve fourierovské analý-ze nad booleovskou krychlí se tyto myšlenky aplikujínikoli na obor všech reálných čísel, nýbrž pouze nasystémy nul a jedniček. Tato teorie nabízí mnohopoužití zejména v moderní teoretické informatice.

Výběr přenášek naplnil očekávání organizátorů, tedyposkytnout studentům a mladým akademickým pra-covníkům příležitost seznámit se s ústředními tématymoderní diskrétní matematiky, která jsou zároveň na-tolik specifická, že se nevyučují na většině domov-ských univerzit účastníků.

Pořadatelé věří, že se prvním ročníkem a s podporouNadace RSJ podařilo úspěšně zahájit tradici letníchškol s dvouletou periodicitou. �

JAN HLADKÝ,Matematický ústav AV ČR, v. v. i.

k demografii: v současnosti platí, že trojnožka základ-ních plodin – pšenice, kukuřice a rýže – zatím ještěstále produkuje dostatečný objem potravin pro lid-skou populaci i skot. Problém však spočívá v distribu-ci produktů. Akutně se nedostávají v oblastech, kterésucho mění v poušť v čím dál větším rozsahu v mno-ha částech Země, nebo kde se místo setí válčí – i těchtooblastí přibývá, mj. v důsledku klimatické změny.Také v příštích letech bude nezbytné, aby výnosy vy-rovnaly populační nárůst a navíc čelily klimatickýmstresům, které se zřejmě zvýší. Musíme tedy hledatnové cesty k inovovaným plodinám.

Rozdávání medailíNemáme v úmyslu hodnotit jednotlivé přednášky čipředstavené obory. Programová skládanka byla co dotémat i úrovně velmi různorodá a jako celek potvrdila,že domácí badatelé patří v mnoha disciplínách ke svě-tové třídě, že vytvářejí uznávané školy. Tradičně napří-klad v oblasti rostlinných hormonů, jež je spjata s praž-ským a olomouckým pracovištěm ÚEB, Centremregionu Haná i Masarykovou a Mendelovou univerzi-tou v Brně, které spolupracují se Středoevropskýmtechnologickým institutem (Central European Instituteof Technology – CEITEC). Dále vynikáme v epigenetic-kých pracích (modulace exprese DNA) – Biofyzikálníústav AV ČR v Brně, na exportní úrovni se „pěstuje“fotosyntéza – Jihočeská univerzita a Biologické cent-rum AV ČR v Českých Budějovicích a Mikrobiologickýústav AV ČR v Třeboni (centrum Algatech). Funkčnígenomiku proslavilo Centrum regionu Haná pro bio-technologický a zemědělský výzkum v Olomouci (ÚEBa Univerzita Palackého). Reprodukční biologie, jež sesoustředí na fyziologii pylu a pionýrské studie buněč-ného exocytu rovněž patří mezi konkurenceschopné„zboží“ – ÚEB ve spojení s katedrou experimentálníbiologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK. Srovnatelnýs významnými zahraničními institucemi co do investič-ního i tematického rozsahu je též CzechGlobe (Ústavvýzkumu globální změny AV ČR), který jako součástmezinárodní sítě pracovišť přispívá ke studiu a prognos-tice klimatických změn. Aniž bychom přepočítávali


věda a výzkum

Alexander Luxz Univerzity

Komenskéhov Bratislavě

a JanaAlbrechtováz Univerzity

Karlovya Botanickéhoústavu AV ČR

body excelence, poukázali jsme na několika příkladech,že nikoli vždy pouze doháníme ostatní, ale že jsme vesrovnání se světem i ve vedoucí skupině.

O prezidentech a jejich vládnutíKongresu předsedaly dvě osobnosti české biologie:prof. Jana Albrechtová z Univerzity Karlovy a Bota-nického ústavu AV ČR (mj. dlouholetá předsedkyněČSEBR a v mezikongresovém období rovněž prezi-dentka FESPB) a prof. Jiří Šantrůček z Jihočeské uni-verzity a Ústavu molekulární biologie rostlin BC AV ČRv Českých Budějovicích. Za obec rostlinných biologůzároveň instituce, které je reprezentují, zaslouží po-děkování – chapeau.

Kongres je též jarmarkem. Exhibiční stánky nabízejínástroje, s nimiž věda pracuje, jakož i vědění, na němžse zakládá. V prvním případě charakterizovala Prahureprezentativní účast vystavovatelů obchodujících s re-gulací klimatických prvků ozáření, teploty a vzdušnévlhkosti i přístroji, které měří výměnu plynů – fotosynté-zu; přehlídka standardních a již sofistikovanějších kli-maboxů, které simulují proměnlivost kontrolovanýchprvků. Vědění nabízela světově nejvýznamnější oboro-vá periodika i respektovaná evropská nakladatelství.

Navzdory vysokým nákladům se konference hojnězúčastnili domácí vědci, což dosvědčuje jejich schop-nosti při získávání grantů. V kongresovém hemženínezanikla účast seniorů, ovšem mladistvé tváře na-stupující generace byly nepřehlédnutelné. Zúročilo setak úsilí prezidentů, kteří zvali i seniory mateřské or-ganizace (ČSEBR) a „zaměstnali“ studenty a dokto-randy z Katedry experimentální biologie rostlin PřF UKjako asistenty mikrofonů v přednáškových sálech. Po-zvat se podařilo v jubilejním roce i Karla IV., kteréhopředstavila medievalistka dr. Eva Doležalová z Histo-rického ústavu AV ČR – účastník kongresu by měl vě-dět, že se nachází nejen v geografickém, ale též mo-cenském centru Evropy, jakkoli dobou vzdáleném.

Závěrečná poznámkaKongres představil na mezinárodním fóru čitelnou vi-zitku českých experimentálních rostlinných biologů.Přesvědčil, že jejich organizace, ČSEBR, je aktivnímúčastníkem evropské pospolitosti a sehrává význam-nou roli v obou oborových evropských institucích:FESPB a EPSO. Ukotvení ČSEBR na oborové kated-ře Přírodovědecké fakulty UK poskytuje potřebnoudynamiku studentských aktivit a vědeckého zázemí.Konference rovněž potvrdila status Prahy jako vý-znamného kongresového centra. Závěrem připojuje-me povzdech, že samozřejmost fungování rostlin ur-čujících naši budoucnost je natolik banální, že se na nizapomíná, což však kongres nejen připomněl, aletaké zdůraznil.

Více na http://www.europlantbiology2016.org/. �

JAN KREKULE,Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.

PražSká škola diSkrétnímatEmatikY PoPrvé„Česká diskrétní matematika je ve světě známa. Vysoko nastavenou laťkumusíme udržet. Těší mne, že projekt mezinárodní školy, která se bude v Prazekonat každé dva roky, vznikl z iniciativy mladých vědců a vážím si, že získal podporuze soukromých zdrojů,“ uvádí ředitel Matematického ústavu Jiří Rákosník.První ročník Prague Summer School on Discrete Mathematics se na začátku srpnauskutečnil v prostorech Matematického ústavu AV ČR (MÚ). Pětatřicet účastníkůz 13 zemí absolvovalo dva přednáškové kurzy zahraničních odborníků.

FOTO

:ARC

HIV

MÚ

AVČR

s přátelskou atmosférou, které poskytuje prostor k ne-formálním diskusím a umožňuje tuzemským studentůmnahlédnout do světa špičkové vědy. Vyžádané přednáš-ky již přednesli téměř všichni významní světoví logici(někteří opakovaně), což ilustruje například skutečnost,že mezi nimi bylo sedm z devíti klíčových postav mo-derní logiky, jimž byl věnován svazek prestižní ediceOutstanding Contributions to Logic vydávané naklada-telstvím Springer (Nuel Belnap, Michael Dunn, PetrHájek, David Makinson, Dag Prawitz, Krister Segerberga Johan van Benthem). Mezi další legendární logiky, kte-ří se též sympozia v minulosti zúčastnili, patří bezpochy-by již jmenovaní Jaakko Hintikka a David Lewis, dále

pak třeba Per Martin-Löf, GrahamPriest, Stewart Shapiro, MelvinFitting, Warren Goldfarb a jiní.(Neměli bychom opomenout anivýznamné logičky, jako jsou Pa-tricia Blanchette, Gila Sher či Do-rothy Edgington.) Počet zastoupe-ných zemí se v posledních letechpohybuje mezi 10–15 a obvykle jdekromě České republiky (jejíž logicijsou již dávno mezi vystupujícími veznačné menšině) zejména o USA,Německo, Spojené království, Nizo-zemí, Austrálii, Itálii, Slovensko,Polsko a skandinávské země.

Od prvních ročníků vydávali organizátoři sborníkpříspěvků, jenž se postupně změnil v sérii The LO-GICA Yearbook, kterou původně vydával Filosofickýústav; v současnosti ji již po mnoho let publikuje lon-dýnské nakladatelství College Publications. Skuteč-nost, že jde o prestižní publikaci, lze dokumentovatnapříklad tím, že odkazy na ni najdeme v zřejmě


Klášterv Hejnicích

Ukázky obálekLogica Yearbook

nejautoritativnějším filozofickém kompendiu, on-lineStanford Encyclopedia of Philosophy.

Letošní výroční konference se jako pozvaní předná-šející zúčastnili Kit Fine z New York University,

Sara Negri z University of Helsinki, Nicholas Smithz University of Sydney a Neil Tennant z Ohio StateUniversity. Nevyžádané příspěvky předneslo 27 logikůz Česka (6), Slovenska (1), USA (5), Izraele (1), VelkéBritánie (1), Egypta (1), Španělska (1), Polska (1),Francie (2), Íránu (1), Německa (4), Itálie (1), NovéhoZélandu (1) a Belgie (1).

Pravidelný účastník prof. Göran Sundholm z Leiden-ské univerzity jednou konferenci LOGICA označil jako„clearing house of new ideas in logic“, tedy „clearingovécentrum nových logických myšlenek“, což vystihuje jejípovahu: přednášející přijíždějí často s nápady ještědříve, než je publikují v podobě časopiseckých článků;konference zprostředkovává prostor nejen pro to, abys nimi posluchače seznámili, nýbrž aby je se zájemcidůkladně probrali. Účastnící tedy obvykle odjíždějí s bo-hatými poznatky, jaké nové nápady se po světě v logicerodí a jaká témata se posouvají do centra diskusí.

Lze ovšem říci, že posun konference od lokální udá-losti k mezinárodní akci, jenž se během 30 let odehrál,je jen jedním z aspektů vzestupu, který zaznamenalačeská filozofická logika. Zatímco před rokem 1989 seo ni zajímalo nanejvýše několik poloamatérských nad-šenců, v současnosti nacházíme články českých filozo-fických logiků téměř ve všech renomovaných časopi-sech věnovaných logice, a česká věda tak v této oblastiproniká na světovou úroveň. �

JAROSLAV PEREGRIN a VÍT PUNČOCHÁŘ,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.

Historie sympozia se začala psát v roce 1987,v době perestrojky, kdy se již logika nemusela

krčit v koutku jako „buržoazní pavěda“ a kdy již i veFilosofickém ústavu ČSAV existovalo nově založenéoddělení logiky. Jeho tehdejší vedoucí Ivo Zapletal serozhodl konference věnované logice pořádat zejménajako fórum, na kterém by se pravidelně setkávali logi-kové z českých a slovenských univerzitních a akade-mických pracovišť. Jako člověk srozuměný s fungová-ním socialistického akademického prostředí ovšemprozíravě rozhodl, že bude taktické od počátku prezen-tovat sympozium jako mezinárodní; a jako jednohoz výkonných pracovníků, kteří se o něj měli postarat,vybral tehdy mladého aspiranta Vladimíra Svobodu,jenž se postupně stal klíčovou osobností konference.První ročník se konal na zámku v Liblicích a jeho účast-níci byli pouze z Čech a ze Slovenska. V následujícímročníku (konal se v dalším akademickém konferenčnímcentru – zámku v Bechyni) učinili pořadatelé první krů-ček k zprvu jen proklamované mezinárodnosti – konfe-rence se zúčastnilo několik zahraničních logiků, kteříovšem nepatřili k příliš renomovaným odborníkům; rov-něž sympozium v roce 1989 konané ve Vestci zname-nalo v tomto směru jen malý pokrok.

Situace se začala měnit během devadesátých let20. století. Organizování se vedle V. Svobody ujali PetrKolář (nový vedoucí oddělení logiky) a Ondrej Majer(z téhož pracoviště), výlučným jednacím jazykem se


Za tři desítky let se akce lokálního významu propracovala v jedno z nejrenomovanějšíchpravidelných setkání věnovaných logice v Evropě. Již 30. ročník mezinárodního sympoziaLOGICA se jako ty předešlé uskutečnil v klášteře v severočeských Hejnicích ve dnech20.–24. června 2016. Konference se tradičně zaměřuje na filozofickou logiku (ale i na problémyna pomezí matematiky a filozofie) a během let se stala významným zprostředkovatelemkontaktu české logiky se světovou špičkou oboru.

věda a výzkum

Vladimír Svobodana letošním

sympoziu

stala angličtina a počet i kvalita zahraničních účast-níků stoupaly. Začaly se mezi nimi objevovat skutečné„hvězdy oboru“ – v roce 1994 například Jaakko Hintikkači Barbara Partee, v roce 1995 David Lewis či PaulBenacerraf, v roce 1996 Michael Resnick, Nuel Belnapči Mark Sainsbury atd. Tehdy se také ustálila struktu-ra konference, kterou obvykle tvoří čtyři vyžádanépřednášky a do třiceti přednášek zaslaných. K po-zvednutí kvality přispěla i skutečnost, že se do orga-nizování sympozia po odchodu P. Koláře z oddělenízapojil Timothy Childers, který do oddělení logiky při-šel po dokončení doktorského studia na LondonSchool of Economics a přinesl zkušenosti z USAi Velké Británie. Tradičním místem konání se staly Lib-lice. Kvůli rekonstrukci liblického zámku se poslézepřesunula na zámek Zahrádky, který ovšem po dvouletech musela kvůli požáru opět opustit, aby po jed-noročním „nouzovém“ extempore na zámku Kravskozakotvila v roce 2004 v klášteře v Hejnicích, kde sepodmínky pro její pořádání ukázaly natolik příznivé, žese zde koná dodnes.

Rostoucí zájem zahra-ničních logiků vedl organi-zátory k prodloužení konfe-rence o jeden den a poslézei k úvahám, zda by nebylovhodné rozšířit prostor proprezentace zavedením pa-ralelních sekcí. Nakonecovšem usoudili, že by to pod-statně změnilo její povahua narušilo specifickou atmo-sféru, a tudíž zůstali u původ-ního formátu – i za cenu, žemusejí každý rok odmítat mno-ho kvalitních příspěvků (v po-sledních letech obvykle podílpřijímaných příspěvků o mno-ho nepřesahuje 50 %); upev-ňuje se však odborná úroveň.Organizátoři, jimiž v posled-ních letech byli zejménaV. Svoboda a V. Punčochář,ovšem zároveň dbají na po-věst konference jako setkání

LOgICA: třicet ročníků mezinárodní konference

VŠEC

HNA

FOTA

:ARC

HIV

FLÚ

AVČR

klíčových témat současnosti, ale i k žádoucímu pro-pojení humanitního bádání v České republice i jindev Evropě.

Předloženo bylo 605 návrhů zahrnujících 2399 bada-telů v roli tzv. odpověných řešitelů (Principle Investi-gators – PI). Čeští výzkumníci se podíleli na 77 posuzo-vaných projektech, z toho v devíti v roli koordinátora.Do druhého kola postoupilo 100 projektů (úspěšnost16,5 %), z toho 15 (19,5 %) s českými výzkumníky v ro-li PI. Česko v 1. kole uspělo (19 %), avšak pro druhé ko-lo hodnocení nebyl žádný projekt koordinovaný z ČR vy-brán. Mezi patnáctkou postupujících byly i tři projektyz AV ČR (Ústav pro soudobé dějiny – 2, Filosofickýústav – 1). U ostatních 12 měly výzkumné týmy afiliacina univerzitách (Univerzita Karlova v Praze – 5, Masa-rykova univerzita v Brně – 2, Západočeská univerzitav Plzni – 1, Palackého univerzita v Olomouci – 1, Tech-nická univerzita v Liberci – 1, Univerzita Hradec Králové– 1, Česká zemědělská univerzita v Praze – 1).

Výsledky druhého kola hodnocení a návrh na alokaciprostředků na 18 nejvýše hodnocených projektů projed-nalo a schválilo zasedání HERA Network Board v břez-nu 2016. Financování tříletých projektů bylo postupnězahájeno v polovině roku 2016. Tzv. Virtual CommonPot pro třetí běh (celkem od 22 partnerů) dosáhl objemu18 milionů eur; kromě toho JRP3 HERA obdržela pří-spěvek ve výši cca 30 % z programu Horizont 2020.Pravidla poskytnutí příspěvku, tzv. Cofund Contract, jsoupřesně stanovena a financování musí respektovat pořa-dí, které stanovuje mezinárodní hodnotitelský panel.

Z českého pohledu i z hlediska AV ČR, která v pro-gramu HERA JRP3 UP zastupovala českou vědeckou


komunitu v sociálních vědách a humanitních oborechvýzkumu, jsou výsledky příznivé, protože projektys českou účastí se umístily na druhém, třetím a čtvrtémmístě finálního pořadí (nadprůměrná úspěšnost 20 %),přičemž čeští aktéři projektů mají afiliaci na univerzi-tách. Jde o projekty s akronymy iC-ACCESS, SoundMea DEEPDEAD (viz http://heranet.info/funded-projects).Nejvýše hodnocený projekt s účastníky z Akademie vědse umístil na 24. místě bez možnosti financování.

Český příspěvek do Virtual Common Pot v HERAJRP3 byl vyčíslen částkou 395 669 eur, který je závaz-ný, a to včetně přislíbené 25% rezervy. Příslušnou roč-ní část zaslalo v červenci 2016 Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy ČR do Irish Research Council(finanční koordinátor HERA JRP3). Předpokládanémaximální výdaje na výše uvedené tři projekty předsta-vují 529 925 eur, což převyšuje závazný celkový českýpříspěvek. Česká účast na schválených třech projek-tech proto získala dotaci 155 000 eur z Cofund Con-tract od DG Research and Innovation. Dotace předsta-vuje 29 % celkových nákladů předpokládané českéúčasti, což je třetí nejvyšší příspěvek přiznaný partne-rovi HERA z evropských prostředků.

Třetí běh Společných výzkumných projektů evrop-ského programu HERA byl zahájen v Praze ve dnech15.–16. září 2016 v povznášejícím prostředí břevnov-ského kláštera, v němž se zároveň uskutečnily dvě vel-ké mezinárodní HERA konference: závěrečná HERAJRP2 konference k tématu Kulturní střetnutí a zahajo-vací HERA JRP3 konference k tématu Využití minulos-ti. Obou akcí se zúčastnilo 120 výzkumníků z projektůminulých i nadcházejících a mnozí další hosté. V šestimoderovaných panelech zazněly referáty o výzkum-ných výsledcích ze všech 18 projektů řešených v JRP2,poté se neformálně předávaly zkušenosti získané při tý-movém řešení projektů humanitního zaměření. Konfe-rence doprovázely instalace fotografií, videonahrávek,filmové projekce, videoprezentace i úryvky z tanečníchnebo činoherních představení. Obě sympozia zahájilpředseda Networku HERA prof. Wojciech Sowa; zahostitelskou zemi účastníky přivítal předseda AV ČRprof. Jiří Drahoš.

V současnosti se připravuje čtvrtý běh HERA JRP4.Přepokládá se, že zastřešujícím tématem bude Kultura,integrace a utváření evropského veřejného prostoru(Culture, integration and the shaping of Europeanpublic space). Lze očekávat, že programy HERA JRP,jež se zakládají na mezinárodní iniciativě, bude nadá-le finančně podporovat Evropská komise. Výzkumníciz českých univerzit i z AV ČR budou mít možnost a mo-tivaci využít zkušenosti získané v HERA JRP3 při před-kládání nových návrhů společných výzkumných projektůna mezinárodní úrovni. �

ADOLF FILÁČEK,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.,

HERA Management Team

Výsledky vyústily v založení evropského programuorientovaného na podporu humanitního výzkumu

v Evropském výzkumném prostoru (ERA) prostřednic-tvím společných výzkumných projektů. V prvním běhuSpolečných výzkumných programů HERA (Joint Rese-arch Programmes – JRP HERA) se stanovila dvě za-střešující témata se zaměřením na studium kultury –Cultural Dynamics: Inheritance and Identity a Humani-ties as a Source of Creativity and Innovation (vizhttp://heranet.info/hera-joint-research-programme-1).Ve druhé fázi, jež končí v letošním roce, bylo zastřešu-jícím tématem tzv. Kulturní střetnu-tí (Cultural Encounters). Podporuzískalo 18 výzkumných projektů(viz http://heranet.info/hera-joint-research-programme-2). Prvníchdvou běhů se AV ČR nezúčastnila,protože financování metodou spo-lečného „hrnce“ (Real CommonPot) nebylo v souladu s českoulegislativou.

Příprava na třetí běh začalav roce 2013; posléze se jehopraktická realizace projednala nazasedání Networku HERA v led-nu 2014 v Praze a na podzim 2014byla vypsána výzva na podáníprojektových záměrů (únor 2015).Procedura posuzování byla dvou-kolová: předkladatelé návrhů, kte-ré uspěly v prvním kole, sepsaliběhem tří měsíců podrobný návrhprojektu, z nichž každý úplný zhod-notili ve druhém kole tři posuzo-vatelé. Následovalo vyhodnocení


Společný výzkumný program HERA(Humanities in the European ResearchArea) vychází z iniciativy členskýchzemí s podporou Evropské komise.Již v roce 2004 byl pod tímto názvemzahájen koordinační projekt typu ERA-NET, který badatelé řešili v letech 2005–2011 podpatronací European Science Foundation se záměrem zmapovat evropský humanitní výzkum,vyhledávat a formulovat témata pro výzkumné projekty s mezioborovým přesahem dosociálních a přírodních věd a zvýšit financování humanitních a společenských věd, které sev celoevropském měřítku jevilo (a jeví) jako neutěšené. Z tehdejších 21 evropských partnerůNetworku HERA byla Akademie věd ČR jediným zástupcem bývalého východního bloku.

vYužitíminuloSti

věda a výzkum

Konferenčníjednání

se uskutečnilov Tereziánském

sáleBřevnovského

kláštera.

expertního panelu, v němž každého partnera progra-mu zastupoval jeden panelista (Akademii věd ČRdoc. Martin Holý z Historického ústavu; viz http://he-ranet.info/hera-joint-research-programme).

Zastřešující téma třetího běhu má název Využitíminulosti (The Uses of the Past – UP), a to ve smyslumnohostranného využití poznání a zkušeností získa-ných studiem minulosti. Téma v podobě „nakládánís historií“, jež opakovaně diskutovala například českáhistoriografie, může vést nejen k teoretickému řešení

OBĚ

OTA

:IRI

SHRE

SEAR

CHCO

UNCI

L

PředsedaNetworku HERAWojciech Sowazahajuje jednáníkonference.

pokřivené podobě je „kafemlejnek“ vhodnější než ně-kdejší „hodnocení“ podle počtu publikací stylem „kusjako kus“.

Jaký máte názor na jiné aktuální téma, a to za-městnávání na smlouvu s dobou určitou – tzv. ře-tězení smluv?

V Ústavu molekulární genetiky AV ČR mají vědečtípracovníci (včetně mě) smlouvu na dobu určitou, ty-picky na pět let. Hlavním důvodem je, že jsme závislína grantech, které jsou časově termínované. Pokudby byl některý výzkumný tým opakovaně neúspěšnýv získávání grantové podpory, ústav by nemohl zesvého rozpočtu hradit mzdy jeho pracovníků. V na-šem ústavu provádíme po každých pěti letech hodno-cení, a to v koordinaci s pravidelnou interní evaluacícelé Akademie věd. Pracovní smlouvy na dobu urči-tou představují vhodný nástroj pro případné zrušenískupiny, pokud se ukáže, že nevykazuje odpovídajícívýsledky. Musím však podotknout, že jej využívámevýjimečně, protože naši pracovníci jsou v grantovýchsoutěžích velmi úspěšní. Vím, že na většině univerzitmají vedoucí vědečtí pracovníci smlouvy na dobu ne-určitou, ale má i nevýhody – člověk s takovou jistotoumůže totiž zlenivět.

Řetězení smluv ovšem uvrhuje ženy-vědkynědo pracovní nejistoty, a to zvláště v době, kdy sizakládají rodiny – a v takové situaci se na NKC –gender a věda Sociologického ústavu AV ČR obra-cejí vědkyně, které přestávají být chráněny.

V našem ústavu v této věci samozřejmě respektu-jeme zákon. Když má vědkyně smlouvu na dobu urči-tou a během této doby, řekněme například na začátkupětiletého období, odejde na mateřskou dovolenou,nemůžeme jí místo zrušit. Nadále platí původní termínplnění smlouvy. Když se vrátí do práce po rodičovskédovolené, smlouva jí začne automaticky platit. Situaci,kdy se rozhodne zůstat doma déle, než je rodičovskádovolená, řešíme dohodou. Nepamatuji si však, žebychom řešili problematický případ.

Genderová rovnost ve vědě

Jak si Ústav molekulární genetiky AV ČR stojíza zaváděním genderové rovnosti?

Pokud jde například o kvóty týkající se počtu ve-doucích výzkumných týmů, do vědy podle mého ná-zoru nepatří. Souhlasím však, aby v politice či jinýchveřejných funkcích kvóty byly; v tomto případě mohousehrát pozitivní roli. Ve vědě (tedy alespoň v našemústavu) nejsou ženy rozhodně diskriminovány. Na-opak vítáme, když se objeví žena, která je schopnaa ochotna působit ve vedoucí funkci. Bohužel ale žije-me ve společnosti, v níž má žena stále více prácev domácnosti, zvlášť když má děti, čímž více nebo mé-ně trpí její odborná práce. Mám dvě dcery, z nichž jed-na je také vědkyně a žije dlouhodobě v Anglii – mámtedy informace „z první ruky“. Pokud si ženy-vědkyně


S VáclavemHořejšímna témagender a věda

pořídí děti, rozhodují se, zda si k péči o rodinu přiberounapříklad vedení výzkumného týmu. V takové pozicimusí být vedoucí nejen schopen vést vědecky tým, alemusí se úspěšně starat o granty a administrativní zále-žitosti – pokud na vynikající úrovni – je to práce na vícnež na jeden úvazek. Skutečnost, že se ženy s dětmivětšinou do podobné funkce přehnaně nehrnou, jevlastně docela pochopitelná.

Neměla jsem na mysli jen kvóty, ale vytvořeníprostředí, v němž by existovaly totožné pracovnípříležitosti, protože jedním z důvodů, proč z vě-dy odcházejí ženy, jsou nevyhovující pracovnípodmínky.

Rozhodně to není tak, že by ženy vědu opouštělya stávaly se z nich ženy v domácnosti. Většinou spo-jují mateřství a péči o rodinu s méně časově a men-tálně náročným zaměstnáním – v našem případě na-příklad ve farmaceutické firmě. Jde o méně náročnépozice než „věda naplno“, kdy je třeba stále myslet napráci, na nově vznikající odborné problémy, pracovatvíc než jen osm hodin denně, věnovat práci mnohdyi víkendy… Časté je, že ženy zůstávají v pozicích čle-nek výzkumných týmů, což lze určitě snáze spojits péčí o rodinu.

V našem ústavu genderově citlivé prostředí jistěmáme. Již pátým rokem zřizujeme vlastní mateřskouškolku. Když jsme ji otevírali, někteří lidé říkali, že jdeo příliš velký luxus a že bychom peníze měli vynaložitraději na něco jiného. Argumentovali i tím, že se v za-hraničí s něčím takovým nesetkali. Když jsme aleškolku zprovoznili, většinou změnili názor. Do školkypřijímáme děti již od dvou let, takže rodiče se vrací napracoviště poměrně brzy. Další výhodou je, že rodičesi u nás mohou nastavit pracovní dobu tak, aby jim toco nejvíc vyhovovalo. A v některých případech, třebau administrativních pracovnic, umožňujeme částečněi práci z domova. �

Jaký je váš názor na tzv. genderovou medicínu,která prosazuje výzkum a klinické studie na muž-ském i ženském pohlaví – ať již u zvířat nebou lidí?

Je logické, že se o tomto tématu v poslední doběhodně hovoří. V našem oboru se při experimentovánína myších používají téměř výhradně samice. Kdyžjsou v kleci umístěna tři nebo čtyři zvířata, samice seneperou, kdežto samci ano, což samozřejmě můžeovlivnit výsledky – a získané poznatky mohou být na-konec platné jen pro samice.

Proč samce neseparovat, aby byl v každé klecipouze jeden?

Takové řešení je možné, ale je nákladnější. Péčeo jednu klec (pravidelné čištění, přestýlání, napájení)stojí tytéž peníze, ať již je v ní jedna nebo čtyři myši.Ve většině případů se domníváme (a řekl bych opráv-něně), že rozdíl ve výsledcích získaných na samcícha samicích většinou není až tak velký, ale přeci jen jetřeba to mít na paměti.

Ve světě se klinických experimentů účastní vět-šinou muži – uvádí se až 75 %. Je tomu taki u nás?

Myslím si, že ano. Logické je to především proto, žev takových experimentech existuje určité zdravotní ri-ziko. Například při testování nových léků nastávají(sice ojediněle) vážné komplikace; a žena, která mánebo chce mít děti, si jistě dá větší pozor na své zdra-ví než muž. Riskantnější chování je obecně u mužůzřejmě dáno do značné míry geneticky.

Existují jiné aspekty než pohlavní, které se přivýzkumech na zvířatech zohledňují?

Běžně zanedbáváme například to, že se výsledkybudou odlišovat, pokud provedeme pokus na zvířa-tech ráno, večer nebo v noci. Například myši jsou narozdíl od lidí v zásadě noční zvířata, tudíž experimentyprováděné na nich nebo i s jejich buňkami ve dne jsouvíce či méně ovlivněny jejich biorytmy. V publikacích


Zohledňování genderu ve vědě a výzkumu se stále častěji věnuje pozornost nejenmezi vědci, ale i v médiích. Mezi průkopníky tzv. genderové medicíny patří izraelský

profesor Marek Glezerman, jemuž v červenci tohoto roku vyšla kniha Gender Medicine– The Groundbreaking New Science of Gender and Sex-Based Diagnosis and Treatment.

S prof. Václavem Hořejším hovoříme na téma, jaká je současná situace v Ústavumolekulární genetiky AV ČR, o řetězení smluv, kvót i genderové rovnosti ve vědě.

gEndEr a vĚda

věda a výzkum

popisujících výsledky těchto experimentů se takovéčasové údaje mnohdy neuvádějí – o tomto problémuse ví, ale prozatím se neřeší.

Hodnocení vědy a řetězení smluv

Jste jedním z otců současného systému hodno-cení vědy – tzv. kafemlejnek však dlouhodoběčelí kritice.

Když se před 20 lety mělo hodnotit, kdo je dobrý vě-dec, posuzoval se jen počet publikací – čím více, tímlépe, což bylo špatně, protože se vůbec nezohledňo-valo, jaké publikace jsou; nehodnotilo se, v jak kvalit-ních časopisech dotyčný publikoval. V tehdejší Raděpro výzkum a vývoj (RVV) jsme proto hledali způsob,jak zakomponovat do hodnocení také (a především)kvalitu. Navrhli jsme systém, v němž se za publikacepřidělovaly body v závislosti na skutečnosti, v jak kva-litním časopise (s ohledem na impaktový faktor nor-movaný na příslušný vědní obor) byly publikovány,což umožňovalo přibližně odlišit rozdíly v publikačníproduktivitě různých vědeckých pracovišť a týmů. Uži-tečný nástroj se však zvrhl v rukou administrátorů RVVv primitivní trojčlenkové přepočítávání publikačníchbodů na peníze. A v tomto hledejme chybu – v uve-deném systému lze totiž kvalitu snadno nahrazovatkvantitou: záměrně vytvářet značný počet publikacív nepříliš kvalitních časopisech, případně účelověa masově produkovat aplikační výsledky typu „užitnývzor“ či „funkční vzorek“. Akademie věd se proti to-muto systému vytrvale vymezuje, vytýká mu nejenproblém „kvalita versus kvantita“, ale i to, že v někte-rých oborech (zvláště společenskovědních a huma-nitních, ale třeba i v matematice či v technických vě-dách) je principiálně nevhodný. V těchto oborech jsoutotiž jiné publikační zvyklosti než v dominantních přírodo-vědeckých oborech. Jsem ovšem nadále přesvědčen,že v jejich případě je systém užitečným nástrojem prokvalitativní odlišení vynikajících pracovišť od slabých,tedy že slouží k odhalení toho, co někdy nazýváme„suché dřevo“. Dokonce i v oprávněně kritizované

NAĎA STRAKOVÁ, Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Ilustrovat to lze podle T. Pavlase na jeho výrocích tý-kajících se dvou Češek, které byly před časem vy-svobozeny z Afghánistánu („nejprve by je políbil, pakby jim dal na zadek“). Prezident M. Zeman v součas-nosti posiluje svou maskulinitu vymezováním se vů-či uprchlíkům (posílá je zpět do rodných zemí bojo-vat). Sociálně slabší skupiny (migranti, bezdomovci,Romové) obecně často slouží jisté skupině mužů, abyse udrželi na mocenské špici pyramidy. Návštěva po-silovny nebo srazy v maskáčích takto militarizovanoumaskulinitu posilují.

Ľubica Kobová poznamenala, že prezident M. Zemanmůže na rozdíl od ruského prezidenta V. Putina svojítělesností působit komicky, ale má s ním společné„nezlomitelné mužství“: „Jakkoli do nich bušíte, jejichtěla přežijí. Tak jako slovenský prezident Robert Ficopřežije dlouhé běhy se psem, prezident Miloš Zemanpřežije panáky alkoholu a cigarety.“ Tomáš Pavlas při-rovnal Zemanův návrat z Vysočiny k Terminátorovi.


Více ženských hlasů

Přítomnost žen v debatě o bezpečnosti ve společnostiby podle Ľ. Kobové nic negarantovala, což napříkladdokazují kariéry amerických političek Condoleezy Ricenebo Sarah Palin. Obsah aktuální společenské debatyo bezpečnosti je ovlivněn zejména typem osob, kterédo ní přispívají. V současnosti se jí účastní buď armádnívysloužilci a/nebo lidé, kteří studovali politologii, jejichžchápání bezpečnosti je zúžené. Bezpečnost ostatníchskupin tato debata nezohledňuje vůbec. Jde napříklado osoby se zkušeností domácího násilí, staré lidi, alei muže, kteří jsou také zranitelní. Diskuse o bezpečnos-ti s větším množstvím aktérů by tudíž podle Ľ. Kobovébyla jistě nejen pozoruhodná, ale i přínosná.

Debata na https://www.youtube.com/watch?v=MgBI-gOA3B9M. �

NAĎA STRAKOVÁ,Sociologický ústav AV ČR, v. v. i.

Debata Chraňme naše ženy: migrace, bezpečnosta maskulinita, kterou uspořádalo Národní kon-

taktní centrum – ženy a věda Sociologického ústavuAV ČR, se na aktuální téma bezpečnosti a migracesnažila nahlédnout z pohledu ve veřejném prostorutolik zdůrazňované potřeby ochrany žen a diskurzupřevládající maskulinity. K debatnímu stolu přijali po-zvání dr. Tomáš Pavlas a dr. Ľubica Kobová (Fakul-ta humanitních věd UK) a dr. Ondřej Ditrych (Fakultasociálních věd UK). Moderátorka diskuse, reportér-ka týdeníku Respekt Silvie Lauder, v úvodu pozna-menala, že migrační vlna potvrzuje tradiční vnímánírolí mužů a žen, totiž že aktéři debaty o migraci vysí-lají zřejmé signály, jak je potřeba naše ženy ochránit,a to zvláště před muslimskými migranty. Uvedený jevilustrovala citátem předsedy Strany svobodných ob-čanů (Svobodní) Petra Macha: „Ženy jsou naše kvě-tiny, o které máme povinnost pečovat. Takže, jestlivy z ANO nejste gentlemani, tak my Svobodní vámnaše ženy nedáme. O obranu naší země se musímepostarat my, muži.“

Tomáš Pavlas k roli žen a mužů na pozadí diskur-zu o migraci konstatoval, že se stále častěji ukazu-je, jak je česká společnost homogenní. V debatěo migraci se s oblibou argumentuje evropskými hod-notami a tím, že je chce někdo nabourat. Homogeni-ta společnosti jej nepřekvapuje tolik jako spíše jejíkonzervativnost.

Ľubica Kobová vybídla k zamyšlení, co se ve spo-lečnosti děje, když je najednou představa tradiční sil-né rodiny opět populární. Skutečnost, že se rétorikadebaty o bezpečnosti „točí“ kolem žen, považuje za„metonymickou záměnu“ – ženy zastupují metaforic-ký posun od abstraktních témat typu svoboda ke kon-krétním tématům jako ochrana žen. Obraz ženy se od19. století změnil: nevnímá se již jen jako cudná ro-dička dětí, ale i jako zdroj sexuálního potěšení promuže – proto si muži nárokují sexualizaci, a tudíž i od-halení jejího těla a tím i její ochranu. Ženy toužící postyku s cizinci jsou vnímány jako zrádkyně společnosti.


V kontextu současné migrační vlny se zdůrazňuje posilování bezpečnostních složek státu,zaznívají apely na ozbrojování civilního obyvatelstva, do oblasti bezpečnosti se přesouvá čímdál víc peněz, zpravodajské složky získávají nové kompetence, slovo bezpečnost nabývána svém významu. Čeští muži jsou dokonce pasováni do role ochránců „svých“ žen předbarbarskými nájezdníky. Jaký pohled na role žen a mužů ve společnosti diskuse o bezpečnostinabízí? Jakou roli sehrává skutečnost, že v nejvyšších pozicích bezpečnostních složek působívýhradně muži? Jaké typy maskulinity podporují výroky vrcholných politiků ČR? O těchtotématech se diskutovalo 30. září 2016 v pražské kavárně Potrvá v rámci celoevropské Nocivědkyň a vědců.

noc vĚdců a vĚdkYň: migrace, bezpečnost a maskulinita

věda a výzkum

Diskutéři hovořili také o Rusku, které vnímá Evropujako málo mužnou, impotentní, změkčilou, což se po-dle výkladů ruských médií projevuje i na neschopnos-ti řešit migrační krizi: a na vině jsou ženy, které synyvychovávají měkce. Ruská propaganda zdůrazňujetradiční hodnoty, a proto se v médiích často objevujeprezident Vladimír Putin, jak loví tygra, navádí ptáky,kteří by jinak zabloudili aj. Ľubica Kobová pozname-nala, že roli v ruské propagandě hraje rovněž úsilírůzných církví, jež si na společných fórech vyměňujínapříklad myšlenky, co je správná rodina a jak se vy-mezit vůči genderu.

Identitární panika a prezident Miloš Zeman

Tomáš Pavlas vnímá radikalizaci společnosti jako je-den z posledních pokusů bílého středostavovskéhomuže uhájit svůj prostor. Americký kandidát na prezi-denta Donald Trump tuto představu skvěle reprezen-tuje. Krize mužství též rezonuje v debatě o uprchlí-cích. Václav Bělohradský tento jev nazval identitárnípanikou; i v současnosti je populární fenomén domo-brany výrazem tohoto jevu. Debata o migraci reflektu-je podle T. Pavlase také důvěru Čechů a Češek, zdazvládnou situace, které před ně současnost staví; vírave stát není vysoká a může prohlubovat pocit ohrože-ní zvnějšku.

V souvislosti s bezpečnostní politikou ČR zmínilO. Ditrych listopadové útoky v Paříži, které podleněj představují určitý milník. Na pražských ulicích seposléze objevily armádní hlídky, jež na pocitu bez-pečí občanů spíše ubíraly, než přidávaly: symbolic-ké opatření totiž posilňuje pocit ohrožení. Navíc sym-bolické akty jako například manželka prezidentaM. Zemana, Ivana Zemanová oblečena do vojenskéuniformy a prezidentova výzva k ozbrojování podrý-vají důvěru ve státní instituce a prohlubují pocity ne-jistoty a hrozby.

Účastníci debaty se shodli, že prezident M. Zeman re-prezentuje patriarchální mužství – tradiční a dominantní.

FOTO

:ARC

HIV

SOÚ

AVČR

době srovnání v celé Evropě. Vedle toho se Caldaro-vy kompozice dochovaly v hojném počtu v českýcha moravských archivech a historických knihovnách.

Konferenci zahájil předseda Akademie věd ČRprof. Jiří Drahoš, mj. dlouholetý člen pěveckého sbo-ru Canticorum jubilo, který ocenil výzkum italské ope-ry u nás. Podobně promluvil kulturní atašé a ředitelItalského kulturního institutu dr. Giovanni Sciola, kterýnad konferencí převzal patronát. K organizaci projektudoc. Tomislav Volek připomněl, že soubor Hof-Musici na-studovává opery již druhým rokem v pražské Bertramce.

Mezi ohlášenými referáty vzbudil pozornost příspěvekamerického muzikologa Thomase Griffina (Laredo//Texas), který vydal v kritických edicích již několik Calda-rových děl – v Krumlově referoval o Caldarově serenáděIl più bel nome. I tato skladba vznikla – stejně jako L’asi-lo d’Amore – k oslavě jmenin téže Alžběty Kristýny(28. srpna), ovšem tehdy ještě nikoli císařovny, a navícv Barceloně, kam se vypravila k slavnostnímu sňatku.Profesor Herbert Seifert (Vídeň) se zaměřil na údaj-nou stylovou dichotomii v Caldarově díle a na otázkupravosti některých Caldarových děl. Prof. ManfredHermann Schmid (Augsburg-Tübingen) se pro onemoc-nění nemohl konference zúčastnit, ale svůj referát po-slal. Provedl v něm srovnání Caldarovy opery L’asilo

d’Amore se stejnojmenný-mi operami J. A. Hassehoa N. Jommelliho. TomislavVolek shrnul dosavadnívýzkum o první pražskéopeře o Donu Giovannimz roku 1730 La pravità cas-tigata, pro niž byly použityCaldarovy árie, a demon-stroval několik dosud ne-známých archivních doku-mentů. Mimořádný rozsah


Z provedeníCaldarovy operyL’asilo d’Amorev ČeskémKrumlově

Zahájeníkonference(zleva):Tomislav Volek,Jiří Drahoša Giovanni Sciola

caldarovské recepce v českých fondech chrámové hud-by, a to zvláště v hudební sbírce katedrály sv. Víta v Pra-ze a u pražských křížovníků, pojednala M. Jonášová.Dvě badatelky z Moravy se zaměřily na provádění Cal-darových děl na Moravě: doc. Jana Perutková přednes-la poznatky o provádění Caldarových oper v zámeckémdivadle v Jaroměřicích v době hraběte Jana AdamaQuestenberga, Jana Spáčilová pojednala o dosud ne-známých Caldarových mešních kompozicích dochova-ných na Moravě. Giacomo Sciommeri (Università LaSapienza v Římě) představil unikátní dílo Giunio Bruno,na němž se autorsky podíleli Cesarini, Caldara a Scar-latti. Neapolský badatel Lucio Tufano se soustředil naproblém recepce Caldarových árií v písňových sbírkách19. století. Andrea Zedler, doktorandka z univerzityv Řezně, seznámila se svým projektem Caldarovy kan-táty v prostředí vídeňského císařského dvora.

Skutečnost, že jistá italská opera z 18. století, kterákdysi vstoupila do českého kulturního života a v sou-časnosti může být s maximálním respektováním sty-lových charakteristik oživena na scéně unikátního ba-rokního zámeckého divadla, slibuje dát započatémuprojektu evropské dimenze. Pořadatelům stačilooznámit, že se má v příštím roce nastudovat pro Pra-hu komponovaná opera seria La Didone (1768) Anto-nia Boroniho a paralelně se uskuteční muzikologickákonference, a již nyní přislíbili účast čtyři významní za-hraniční profesoři Reinhard Strohm, Lorenzo Bianco-ni, Manfred Hermann Schmid a Jürgen Maehder.

Dodejme, že zmíněný projekt, soustředěný na pro-pojení muzikologických konferencí s dobovou inter-pretační praxí, navazuje na dřívější výzkum italskéopery 17. a 18. století, který se od devadesátých let20. století rozvíjel v Akademii věd pod vedením doc.Tomislava Volka. �

MILADA JONÁŠOVÁ,Etnologický ústav AV ČR, v. v. i.

Zkomponována byla v roce 1732 jako festa teatralek oslavě narozenin císařovny Alžběty Kristýny

(28. srpna), která měla být provedena při návštěvě pa-novnické rodiny v Českém Krumlově. Císař Karel VI.však během lovu v lesích u Brandýsa nad Labem dne10. června naneštěstí smrtelně postřelil hlavu česko-krumlovského panství Adama Františka knížete zeSchwarzenbergu, takže bylo vyloučeno cokoli v ČeskémKrumlově slavit. Operní představení k narozeninám cí-sařovny ovšem také nebylo možno vynechat, avšakuskutečnilo se v Linci. Protože se rukopisná partituraa tisk libreta Caldarovy opery k tomuto provedení do-chovaly, staly se podkladem pro novodobé nastudová-ní v Českém Krumlově. V ději vystupují vesměs antickábožstva, počínaje Venuší, Apollonem a Pallas Athénoua konče poslem bohů Merkurem a sborem geniů.

Společně s provedením opery se 17. a 18. zářív krumlovském Centru barokní kultury, v nově zrekon-struovaném bývalém klášteře klarisek, uskutečnilamezinárodní muzikologická konference Antonio Cal-dara v kontextu své doby. Uspořádaly ji Kabinet hu-dební historie Etnologického ústavu AV ČR, Centrumbarokní kultury v Českém Krumlově, Sdružení barok-ního souboru Hof-Musici a Mozartova obec v Českérepublice. Projekt získal podporu z programu Regio-nální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČRv roce 2016. Referáty přednesli badatelé z Rakouska,Itálie, Německa, USA a České republiky.

Konference navázala na obdobný projekt roku před-chozího, kdy při příležitosti nastudování komické operyAntonia Boroniho L’amore in musica (Benátky, 1763)uspořádala Mozartova obec v České republice, souborHof-Musici a Italský kulturní institut ve spolupráci seSpolečností přátel Itálie 13. června 2015 muzikologic-kou konferenci o operním skladateli Antoniu Boronim(1738–1792), který několik let působil také v Praze.Opera L’amore in musica patřila k jeho nejúspěšnějšímdílům, publikum – včetně pražského – zřejmě bavilo i je-jí předvádění zákulisních pletek, předcházejících obvyk-le nastudování nové opery. Propojení výzkumné akcemuzikologické s hudebně interpretační mělo velký


Tři představení opery L’asilo d’Amore (Útočiště Amorovo)v novodobé světové premiéře benátského rodáka a vídeňskéhodvorního vicekapelníka Antonia Caldary (1670–1736) provedl

soubor Hof-Musici pod vedením Ondřeje Macka ve dnech16. až 18. září 2016 v zámeckém barokním divadle

v Českém Krumlově. Opera má unikátní historii.

antonio caldarav kontextu své doby

věda a výzkum

PortrétAntonia Caldary

ohlas, který přivedl organizátory na myšlenku pořádattakovou událost v rámci Festivalu barokních uměnív Českém Krumlově každoročně. Vedeni touto ideouzaložili také novou řadu konferenčních sborníků L’operaitaliana nei territori boemi durante il Settecento připra-vovanou Tomislavem Volkem, Miladou Jonášovoua Ondřejem Mackem. Účastníci caldarovské konferen-ce ocenili, že již v jejím průběhu byl prezentován sborníkreferátů z boroniovské konference, který představujeprvní svazek nově založené ediční řady.

Jak známo, v Českém Krumlově se dochoval jedenze světových unikátů divadelní historie, barokní zámec-ké divadlo, představující – vedle (mladšího) královskéhobarokního divadla ve švédském Drottningholmu – raritui svým dochovaným technickým zařízením. Veškeréhistorické kulisy a rozsáhlá mašinérie jsou díky příklad-né restaurátorské péči schopné provozu i v součas-nosti, což se znamenitě propojuje s koncepcí souboruHof-Musici, který tvoří hudebníci hrající na dobové ná-stroje. K chloubě souboru patří, že nastudované operyve své většině vzešly z průzkumu a objevů O. Mackav evropských hudebních archivech.

Konference pojednala osobnost a dílo dlouholetéhovídeňského dvorního vicekapelníka, který měl mj. čet-né vazby k českému království. Například roku 1723řídil v Praze při korunovaci Karla VI. provedení Fuxovyopery Costanza e fortezza, což byla svými inscenač-ními parametry (trvale doloženými i sérií velkých gra-fických listů) divadelní událost, jaká neměla ve své

VŠEC

HNA

FOTA

:ARC

HIV

EÚAV

ČR

jehož však nikdy nepoznal a který byl zabit těsně pokonci války v soutěsce Julských Alp (nikoli ze msty zajeho zločiny, nýbrž kvůli penězům, které s sebouměl), se vyznává v knize Der Tote im Bunker. Be-richt von meinem Vater – Mrtvý z bunkru. Zprávao mém otci). Kniha je mj. pozoruhodnou analýzou dějinvztahů německého a slovinského obyvatelstva na úze-mí současného Slovinska. M. Pollack upřímně přizná-vá, jak se žije s traumatem: vyrovnává se s ním otevře-ným postojem k němu a postojem k sobě samémujako „produktu“ kontaminované evropské krajiny,


kontaminovaných evropských dějin. Historii je třebapsát, nikoli se před ní uzavírat – a to platí nejen prokrásnou či esejistickou literaturu, ale i pro literární vě-du, před níž se otevírají nové a inspirující možnostitrans- a interkulturních studií. Jak literatura, tak i vědao ní může fungovat jako varování před nebezpečímnávratu totalitních a autoritářských režimů – téma,které je v současnosti povýtce aktuální. �

HELENA ULBRECHTOVÁ,Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.

V poslední době tolik diskutované a zkoumané tématraumatické kulturní paměti a jak lze vlastní pa-

měť předávat v podobě fikčního (literárního) díla se do-stává také do popředí zájmu českých vědců. Etablujese zde i zásluhou akademického stipendia FellowshipJ. E. Purkyně, které umožňuje vynikajícím zahraničnímbadatelům předávat na naši akademickou půdu (aby-chom zůstali u „půdní metafory“) aktuální vědeckémetody. Díky badatelskému týmu dr. Alexandra Krato-chvila z Ústavu pro českou literaturu AV ČR je tak k di-spozici česká antologie nejvýznamnějších textů zahra-ničních vědců Paměť a trauma pohledem humanitníchvěd (Praha, 2015); obdobně přispěje připravovaná mo-nografie dr. Alexandra Höllwertha ze SLÚ k výzkumu li-terární reflexe polského holokaustu. I zmiňovaná konfe-rence patří k výsledkům vycházejícím z této podpory.

Uvedené badatelské téma má mnoho poloh a po-dob – od modelů kulturní paměti národa, jak je defino-vala Renate Lachmann, přes fenomén vzpomínky ja-kožto určitého imaginárního prostoru (Jan Assmann)až po problematiku paměti a národní identity (Aleida


Kontaminierte Lanschaften – Bloodlands(Kontaminované krajiny) představovaly téma

mezinárodní vědecké konference o traumaticképaměti střední Evropy a její literární reflexi.Uspořádal ji Slovanský ústav AV ČR (SLÚ)

s Rakouským kulturním fórem v Praze6.–7. června 2016 jako součást

Strategie AV21 – program „Evropa a stát– mezi barbarstvím a civilizací“.

kontaminované krajiny neznamenajíjen chemicky znečištěnou půdu

věda a výzkum

Assmann). Studia kulturní paměti jsou mnohdy spoje-na s traumatickým zážitkem vzešlým z kolektivníhonásilí ve válkách či totalitních režimech. Můžeme hle-dat polohu, v níž jsou tyto zážitky literárně zpracová-ny, tedy vyprávěny, a můžeme se zabývat také pro-storem, v němž se odehrály. Právě střední Evropanabízí různorodé možnosti a navíc v sobě spojujei protiklad utopického projektu ideálního a idealizova-ného mnohonárodnostního útvaru (mýtus střední Ev-ropy) a neidylické skutečnosti, kdy v průběhu zhrubasta let došlo k dělení, spojování, okupacím, válkám,vzájemnému vraždění a nové snaze o mírové soužitímezi jejími národy. V krajině střední Evropy sám seberakouský spisovatel Martin Pollack, který byl čestnýmhostem konference, považuje za „archeologa hleda-jícího za zalesněnými vršky a půvabnými kopečkystopy vyvraždování národů“, jak napsal v knize Kon-taminierte Landschaften (2014). Navazuje tak na ame-rického historika Timothy D. Snydera, který v roce 2010v knize Europe between Hitler and Stalin nazývá pro-stor Evropy Bloodlands.

Tyto úvahy tedy tvořily výchozí rámec konference,které se zúčastnilo 19 literárních a kulturních vědcůz České republiky, Polska, Německa, Rakouskaa Maďarska. V šesti přednáškových a diskusních pa-nelech zazněly příspěvky na téma nejen „kontamina-ce krajiny krví národů“, ale také diskuse o pojmech„Erinnerungsorte“ – „Místa vzpomínek“, problematikaliterárního ztvárnění topu či předávání traumatickýchzkušeností prostřednictvím literární narace. To vše napříkladech konkrétních literárních děl zabývajících setřeba dystopickým obrazem stalinismu na územíMaďarska, odsunem Němců z českého pohraničí či li-terárním zpracováním předávání vzpomínek ve druhéa třetí generaci. Nechyběly ani konfrontace stalinis-mu, nacismu a holokaustu – zmiňme příspěvek orga-nizátora konference A. Höllwertha, který načrtnul, dojaké míry holokaust „kontaminoval“ nejen polské úze-mí, ale i sémantický náboj polštiny; do jaké míry změ-nil vnímání dosud zažitých pojmů, jakými jsou pravda,spravedlnost, hrdinství atp.

První den konference vyvrcholil autorským čtenímM. Pollacka z jeho knihy Kontaminované krajiny; avšakmožná více než samo čtení podnítila přítomné disku-se se spisovatelem: M. Pollack totiž pochází z nacis-tické rodiny Němců, kteří žili na území současnéhoSlovinska, a tudíž se již v jejich rodu „kontaminovala“slovanská a germánská krev – ze svého „traumatu“se „vypisuje“ v knihách. Analýzou rozporuplného vztahuke svému původu i otci, nacistickému důstojníkovi,

K památce archeologa tOMÁŠE DURDÍKAPracovní setkání věnované památce významného archeologa středověku a kastelologaprof. Tomáše Durdíka hostil 10. září 2016 Křivoklát. Badatel evropského formátuse pro svou erudici a mimořádné pracovní nasazení stal členem vědeckých rad EUROPANOSTRA, Deutsche Burgenvereinigung e. V., expertem ICOMOS/UNESCO, byl dlouholetýmčlenem Comité permanent Castrum Bene, Comité Castella Maris Baltici i členem porotypro udělování Ceny EU za ochranu evropského kulturního dědictví.

VČeské republice působil jako člen vědeckých rada výborů; mj. jako člen vědecké rady Národního

památkového ústavu, předseda Stálé komise Minister-stva kultury ČR pro hodnocení kulturních památek,předseda Komise MK ČR pro posuzování výzkumnýchzáměrů, člen Vědecké rady MK ČR pro památkovou pé-či, Rady ZČM pro výzkum, starosta Společnosti přátelstarožitností, člen Exekutivního výboru Českého národ-ního komitétu ICOMOS, předseda Nezávislé památko-vé unie, člen Hlavního výboru České archeologické

společnosti nebo člen Centra medievistických studií.Jeho profesní kariéra je spojena s Archeologickýmústavem AV ČR v Praze, od roku 1999 přednášel nakatedře archeologie Západočeské univerzity v Plznia v roce 2012 krátce rovněž pracoviště vedl. Jeho pra-covní výsledky, nasazení a citlivý přístup k archeologic-kému a kulturnímu dědictví se staly pro mnohé bada-tele inspirací. Křivoklátské setkání otevřela tradičnípobožnost v hradní kapli pod vedením místní farářkya vikářky Mgr. Růženy Adamové. Zaznělo na něm12 příspěvků bývalých kolegů, spolupracovníků, přátela žáků prof. T. Durdíka z oblasti české a evropskékastelologie, které zveřejní časopis Castellologica bo-hemica. Jako připomínka provázanosti T. Durdíka a hra-du Křivoklát byla zasazena růže do hradní zahrádkyvzpomínkových růží. Ocitla se tak vedle té, která bylav květnu 2016 zasazena k poctě jednoho z nejvýznam-nějších evropských panovníků a „otce vlasti“ Karla IV.

Volně přístupné pracovní setkání se uskutečnilo vespolupráci Archeologického ústavu AV ČR, Praha,Katedry archeologie Filozofické fakulty Západočeskéuniverzity v Plzni, Národního památkového ústavu –Správy státního hradu Křivoklát, Náboženské obceCírkve československé husitské v Křivoklátě, Pražskédiecéze Církve československé husitské a Společnostipřátel starožitností. �

JOSEF HLOŽEK,Západočeská univerzita v Plzni

a Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.,JANA KOBRLOVÁ,

Pražská diecéze Církve československé husitské

FOTO

:ARC

HIV

SLÚ

AVČR

FOTO

:ARC

HIV

ARÚP

AVČR

Vláknové lasery zažívají rozmach kvůli vysokémuprůměrnému výkonu, excelentní kvalitě lasero-

vého svazku, nízkým nárokům na údržbu i dalším vý-hodám. Současně jsou však vláknové lasery stálemálo probádaným oborem laserové fyziky a techni-ky. Evropský projekt COST MP1401 Advanced FibreLasers je první evropskou vědecko-technologickouakcí COST cílenou na vláknové lasery. Mezinárodníletní škola se zaměřila zejména na technologii přípra-vy optických vláken pro vláknové lasery. Přednáškyz technologie optických vláken vhodně doplňovaly re-feráty na téma ultrarychlých vláknových laserů a vlák-nových mřížek sloužících jako zrcadla pro rezonátoryvýkonových vláknových laserů. Ve vystoupeních seodrážela zkušenost se spoluprací s průmyslem a pře-sah základního materiálového výzkumu do praktic-kého použití. Vytváření spin-off společností v místěvýzkumného ústavu nebo univerzity či alespoň spo-lupráce s průmyslovým partnerem se stává v Evropězřejmým trendem.

Žhavým tématem výzkumu je rozšíření spektravlnových délek vláknových laserů do střední infračer-vené oblasti. Virginie Nazabal z Univerzity Pardubicev této souvislosti představila aplikace chalkogenních

Frekventantikurzu začalipřípravuoptickéhovláknavýrobouskleněné tyčkyo průměruněkolikacentimetrů,tzv. preformyoptickéhovlákna,ve speciálnímsklářskémsoustruhu.Preformuposléze roztaviliv grafitové pecina vrcholudvě patravysoké tavicívěže a vytáhlivláknoo průměruosminymilimetru.

vláken dopovaných dysprosiem prosenzory CO2 v podzemních úložiš-tích tzv. skleníkových plynů, kteréjsou obviňovány z globálního oteplo-vání Země.

Témata cvičení vzešla z oblastí,v nichž tým vláknových laserů a neli-neární optiky ÚFE patří mezi průkop-níky v oboru – konkrétně z přípravyoptických vláken dopovanými prvkyvzácných zemin a keramickými nano-částicemi, thuliem dopovaných vlákena z výzkumu nestabilit vláknovýchlaserů. Přednášek se zúčastnilo na70 posluchačů, praktických cvičení43 praktikantů. Ohlasy na školu odúčastníků byly pozitivní; letní školajim poskytla nejen náhled do novinek v technologiioptických vláken pro vláknové lasery, ale také příleži-tosti k utváření profesních a přátelských vztahů, kterétrvají nezřídka po celý život. �

ADÉLA MICHKOVÁ a PAVEL PETERKA,Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR, v. v. i.

Letní školu (viz http://2mworkshop.asu.cas.cz/in-dex.html) zastřešovaly tři akce zaměřené na pre-

zentaci výzkumu ASÚ a vzdělávání studentů astrono-mie. První z nich se zúčastnilo 12 studentů z Česka,Řecka, Slovenska a Německa. Vytvořili tříčlenné projek-tové skupiny – každá měla bakalářského, magisterské-ho a doktorandského studenta. Vedli je zkušení tutořiz ASÚ: dr. Tereza Klocová, dr. Grigoris Maravelias,dr. Rhys Taylor a dr. Anthony Herve. Po úvodní před-nášce ředitele ASÚ prof. Vladimíra Karase následovalyreferáty o moderních observatořích, jak získat pozorova-cí čas na velké observatoři (dr. Petr Kabáth) a nejnověj-ších pozorovacích metodách (dr. Michaela Kraus). Druhýblok začal představením programovacího jazyka Python(dr. G. Maravelias), a pokračoval přednáškami o nej-novějších astronomických tématech, která badateléz ondřejovského pracoviště řeší (astrofyzika hvězd,exoplanety, černé díry, asteroidy, vývoj a stavba gala-xií a sluneční fyzika – dr. Michal Švanda, dr. SoňaEhlerová, prof. V. Karas, dr. Petr Pravec, dr. M. Kraus,dr. P. Kabáth). Následovala práce na projektechtýkajících se zpracování dat z Perkova ondřejovského


Druhý ročník mezinárodní letní školy An ESO/OPTICON/IAU summer school on moderninstruments, their science case, and practical data reduction, tentokrát pod názvem

Two weeks of science in Ondřejov, se uskutečnil od 11. do 21. září 2016 v Ondřejově.Doprovázely jej workshopy o exoplanetách a využití Perkova dalekohledu.

Mladí astronomové se dozvěděli nejen o směřování astronomického výzkumu,ale i o současných výsledcích Astronomického ústavu AV ČR (ASÚ).

lEtní škola aStronomiEv ondŘEjovĚ

věda a výzkum

Účastníciletní školy

v Ondřejově

dalekohledu, ESO observatoří či radioteleskopu v ob-servatoři Arecibo (USA); výsledky studenti prezentovali17. září na „minikonferenci“.

Po dni odpočinku následoval workshop o exopla-netách, jehož se zúčastnili kolegové z Německého

střediska pro letectví a kosmonautiku v Berlíně (DLR),Rakouské akademie věd v Grazu, Evropské jižní ob-servatoře v Garchingu (ESO), Astronomického insti-tutu SAV v Bratislavě a Duryňské zemské observatořev Tautenburgu, kde se nachází dvojče Perkova daleko-hledu, teleskop Alfreda Jensche. Účastníci se sezná-mili s nejnovějšími výsledky z výzkumu atmosfér exop-lanet; podnětný příspěvek představil například ElyarSedaghati (ESO/DLR), který hovořil o detekci změnv atmosféře tranzitující exoplanety WASP-19b. Druháčást patřila programům na detekci a potvrzování kan-didátů na exoplanety pomocí spektroskopie s dvou-metrovými dalekohledy. Ředitel Artie Hatzes představildlouholetý úspěšný program Tautenburské observato-ře. Na závěr se diskutovalo o společném programupozorování exoplanet ondřejovské observatoře a ob-servatoře Tautenburg.

Dva intenzivní týdny astronomie v Ondřejově za-končil workshop o budoucnosti Perkova ondřejovské-ho dalekohledu, jehož se zúčastnili i jeho uživatelé.Přednášející z ASÚ, Masarykovy univerzity a Univerzi-ty Karlovy doplnili kolegové z Tautenburgu zastoupeníprof. Artiem Hatzesem a dr. Eike Guentherem, kteříprezentovali své zkušenosti s provozem dvoumetrové-ho dalekohledu Alfreda Jensche. Ondřejovský daleko-hled se využívá k mnoha projektům od pulzujícíchhvězd až po exoplanety a výsledky obstojí i v meziná-rodním srovnání. Jedinečná mezinárodní akce ukázala,že Perkův dalekohled má své místo i v éře moderníchvelkých observatoří a že kromě špičkové vědy můžesloužit rovněž ke vzdělávání studentů. Akci zaštítila mi-nistryně školství dr. Kateřina Valachová a finančně jipodpořila Kancelář AV ČR v rámci dotace pro mladézahraniční výzkumné pracovníky. �

PETR KABÁTH,Astronomický ústav AV ČR, v. v. i.

K účasti na Mezinárodní letní škole vláknových laserů a technologie optických vláken přilákalifrekventanty nejen špičkoví evropští odborníci z akademické sféry a průmyslu, ale i „hands-on“laboratorní cvičení, při nichž se podíleli na přípravě optických vláken nebo sestavovánívláknových laserů. Jako součást evropského projektu COST MP1401 „Advanced Fibre Lasers“školu od 30. srpna do 1. září 2016 pořádal Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR (ÚFE).

vYrobtE oPtické vlákno,SEStavtE Si vláknový laSEr

FOTO

:ARC

HIV

ASÚ

AVČR

OBĚ

FOTA

:ARC

HIV

ÚFE

AVČR

(zejména ve srovnání s literaturou německou). V uce-lené podobě zpracovává základní témata a pojmyústavní teorie jako určitého předpolí vědy ústavníhopráva a současně interdisciplinárního oboru. Dále sezabývá ústavním právem, státovědou a politologií.

MVDr. Eva Nagyová, CSc., DSc., Ústav živočišnéfyziologie a genetiky AV ČR. Disertace Cellular andmolecular events associated with oocyte maturationin preovulatory follicles (AB 7–8/2016) analyzuje bu-něčné a molekulární procesy, které doprovázejí zráníoocytů v ovariálním folikulu u prasat. Hlavní vědeckézájmy dr. E. Nagyové jsou paracrinní faktory produko-vané oocyty a granulózními buňkami; ovulace; zráníoocytů, expanze kumulu a steroidogeneze; syntézahyaluronanu a její regulace gonadotropiny; interakcemezi TGFb/GDF9 a FSH/EGFR signálními dráhami;inhibice proteolýzy, receptoru pro progesteron a pro-staglandinů; organizace kumulus-extracelulární ma-trix v předovulačním folikulu.

Doc. Karel Novotný, M.A., Ph.D., DSc., Filosofickýústav AV ČR. Disertace Vznik jedné hereze. Svět, těloa dějiny v myšlení Jana Patočky (AB 10–12/2016) patří


Zleva:Ladislav Kvasz,Jan Kysela,Friedo Zölzer,Richard Král,Ingrid Ciulisová,Jiří Drahoš,Ivana Vaněčková,Karel Novotný,Eva Nagyová,Jiří Suk,Pavel Kubáň,Jan Royt

mezi originální filozofická díla a obsahujemnohé původní inspirativní podněty propochopení a vysvětlení Patočkovy filozofic-ké tvorby. Docent K. Novotný se dále za-bývá německou a francouzskou fenome-nologií, moderní filozofií, hermeneutikoua filozofií dějin.

Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D., DSc.,Ústav dějin umění Filozofické fakulty a Ústavdějin křesťanského umění Katolické teolo-gické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Di-sertace Mistr třeboňského oltáře (AB 6/2016)je původní monografií věnovanou malířskétvorbě Mistra třeboňského oltáře, kterou na-kladatelství Karolinum publikovalo v českém(2013) i anglickém jazyce (2014). ProfesorJ. Royt se zabývá křesťanskou ikonografiía uměním středověku, zejména deskovýma nástěnným malířstvím.

PhDr. Jiří Suk, Ph.D., DSc., Ústav pro sou-dobé dějiny AV ČR. Disertace Politika jakoabsurdní drama. Václav Havel 1975–1989(AB 3/2016) pojednává o světoznámémstředoevropském disidentovi souhrnně a sezřetelem k jeho myšlenkovému vývoji, mě-nícímu se vztahu ke společenské realitěa k politice jako povolání; a samozřejměs ohledem na podstatu a povahu nedemo-kratického komunistického režimu. DoktorJ. Suk se dále zaměřuje především načeskoslovenské dějiny po únoru 1948 ve

středoevropském kontextu a dějiny československéa české transformace po roce 1989.

RNDr. Ivana Vaněčková, CSc., DSc., Fyziologickýústav AV ČR. Disertace Úloha vybraných vazoaktiv-ních systémů podílejících se na regulaci krevníhotlaku u různých modelů experimentální hypertenze(AB 3/2016) se věnuje mechanismům regulace krev-ního tlaku, zejména úloze renin-angiotenzinovéhoa endotelinového systému v rozvoji hypertenze a or-gánového poškození u různých modelů experimen-tální hypertenze. Ve výzkumu se zabývá zejménaontogenetickými faktory, tj. rozdíly v účinnosti léčbyu mladých a dospělých laboratorních potkanů.

Prof. Dr. rer. nat. Friedo Zölzer, DSc., Zdravotně-sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějo-vicích. V disertaci Cell cycle disturbances induced byradiation and other cellular stresses shrnuje význam-né výsledky získané při studiu využití průtokové cyto-metrie v radiobiologických a cytologických vyšetře-ních, které přispěly k řešení dané problematikyv mezinárodním měřítku. �

lsd

Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš v úvo-du připomněl, že vědecký titul „doktor věd“ souvisís originálními výsledky v oblasti přírodních a huma-nitních věd a nese s sebou závazek neustrnout, býtstále zvídavý a předávat tento příslib i studentům.Jeden z vyznamenaných badatelů prof. Jan Roytz Katolické teologické fakulty UK po slavnostnímaktu poukázal na důležitost propojení humanitnícha přírodních věd a rovněž univerzitní a akademickésféry. Jak konstatoval, věda by měla „dýchat oběmaplícemi“.

Slavnostní ceremoniál tradičně zakončil koncertKomorního orchestru Akademie.

Vědecký titul „doktor věd“ obdrželi následujícíbadatelé:

Doc. PhDr. Ingrid Ciulisová, CSc., DSc., Ústav dě-jin umění Slovenské akademie věd v Bratislavě. V di-sertaci Zberatelia a zbierky (AB 7–8/2016) pojednáváo uměleckých dílech, středoevropských sběratelícha sbírkách nejen jako znalkyně, ale i v historickéma sociálním kontextu dějin uměleckého sběratelstvíod druhé poloviny 18. do začátku 20. století.

Doc. RNDr. Tomáš Kaiser, Ph.D., DSc., Západo-česká univerzita v Plzni, katedra matematiky Fakultyaplikovaných věd. Disertace Circuits and Matchingsin Graphs (AB 7–8/2016) představuje komentovanýsoubor šestnácti prací publikovaných v mezinárodníchčasopisech, které se zaměřují na hamiltonovskou teo-rii grafů a strukturu párování v grafech. Kromě teoriegrafů se doc. T. Kaiser zabývá také kombinatorikoua diskrétní geometrií.

Prof. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL. M., DSc., Práv-nická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. DisertaceSměrnice EU z pohledu jejich transpozice a vnitrostát-ních účinků (AB 3/2016) zpracovává problematiku pů-sobení směrnic EU ve vnitrostátním právu, jež má trva-le význam pro vytváření právních předpisů v právníchřádech členských států EU, tj. i České republiky. Profe-sor R. Král se zabývá především evropským právem.

RNDr. Pavel Kubáň, Ph.D., DSc., Ústav analytickéchemie AV ČR, vedoucí oddělení elektromigračníchmetod. Disertace Capacitively coupled contactless


Badatelské osobnosti převzaly 12. října 2016 nejvyššítitul v profesní kariéře vědce, který Akademie věd ČRuděluje od roku 2003 (do letošního roku 137 titulů). Již13. ceremoniál se konal ve dvoraně Knihovny AV ČRna Národní třídě v Praze za přítomnosti představitelůAV ČR, zástupců pracovišť, v nichž noví doktoři působí,členů komisí pro obhajoby a dalších hostů.

titul „doktor vĚd“ dvanácti vĚdcůmobhajoby Dsc.

conductivity detection in capillary electrophoresis(AB 2/2016) slouží k pochopení principu a konstrukcicitlivého bezkontaktního vodivostního detektoru prokapilární analytické techniky; tento detektor se uplatnilnejen při detekci vodivých analytů v kapilární elektro-foréze, ale současně v mnoha dalších standardníchanalytických technikách včetně iontové chromato-grafie, kapalinové chromatografie, průtokové analýzya také miniaturizovaných mikročipových, chromato-grafických a mikrofluidních technikách.

Prof. RNDr. Ladislav Kvasz, Dr., DSc., Filosofickýústav AV ČR. V disertaci A Theory of Paradigm Change(AB 10–12/2016) předložil pohled na povahu vědec-kých revolucí, rozlišení jejich základních typů a návrhspecifických metod jejich analýzy. Dále se zabývá filo-zofickými otázkami matematiky a jejich historickýmia didaktickými souvislostmi a rovněž metodologií vědy.

Doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., Právnická fa-kulta Univerzity Karlovy v Praze, vedoucí katedry po-litologie a sociologie. Disertace Ústava mezi právema politikou. Úvod do ústavní teorie (AB 2/2016) vy-plňuje mezeru, jež existuje v české odborné literatuře

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

Pojem paradigmatu zavedl Thomas S. Kuhn v roce1962 v knize Struktura vědeckých revolucí

(česky 1997) – představil v ní teorii vědeckých revo-lucí jako změn paradigmat způsobených náhlouzměnou chování vědecké komunity. Autor disertacese domnívá, že lze rozlišit tři druhy vědeckých revo-lucí – jsou jimi idealizace, re-prezentace a objekta-ce. U každé je možné popsat společnou sociologic-kou a specifickou kognitivní a epistemologickoudynamiku změny paradigmatu.

Kuhnovu teorii lze přirovnat k obrázku vzniklémupřekrytím fotografií tří tváří. Každý z původních sním-ků je ostrý a bohatý na konkrétní detaily. Překrytím sevšak detaily ztrácejí a co zůstává, jsou jenom hrubérysy – celkový tvar obličeje a temné skvrny namístoočí a úst. Podobně, jako když T. Kuhn překryl „obrazy“tří druhů vědeckých revolucí, ztratil detaily kognitivnídynamiky a epistemologické struktury specifické prokaždý druh, zbyla jen struktura společná pro všechnytři – sociální dynamika adaptace vědecké komunity nazměnu. Toto překrytí bylo způsobené tím, že T. Kuhnnevěnoval pozornost rozdílům mezi jednotlivými dru-hy revolucí. Kuhnův důraz na sociologický aspekt vě-deckých revolucí tak může být důsledkem smíchánírevolucí různých druhů.

Cílem teorie změn paradigmat je rozlišit různé dru-hy vědeckých revolucí – pro každý z nich vyvinoutmetody jeho kognitivní a epistemologické analýzya pomocí případových studií identifikovat dynamikuzměny paradigmatu, charakteristickou pro konkrétnídruh vědecké revoluce.

Jaké jsou hlavní výsledky teorie změn paradigmatobsažené v disertaci? Zřejmě nejpodnětnějším příno-sem v případě idealizací je popis procesu, který lzenazvat posunem paradigmatické oblasti. Disertacenabízí novou interpretaci vědecké revoluce 17. století.Podle standardního výkladu byla jádrem této revoluce


náhrada paradigmatu aristotelovské fyziky paradig-matem newtonovské vědy. Navrhovaná teorie inter-pretuje vědeckou revoluci 17. století jako nahrazeníEuklidových Elementů v roli paradigmatu antickévědy Newtonovými Philosophiae Naturalis PrincipiaMathematica; nastává tak posun paradigmatické dis-ciplíny: místo matematiky zaujímá fyzika.

V případě re-prezentací lze za nejzajímavější pří-nos považovat zavedení tzv. teorií kontinua a fluidjako nezávislé fáze vývoje fyziky. Jestliže teorie, jakojsou teorie flogistónu, kalorika nebo éteru, které sa-mostatně působí jako historické kuriozity, společněs hydrodynamikou a mechanikou kontinua uznámejako samostatné vývojové stadium fyziky, získáme urči-tý jazykový rámec s nepopiratelnou metodickou, epis-temologickou a heuristickou jednotou. Právě vznik spo-lečného rámce představuje příslušnou re-prezentaci.

Rozpracování teorie objektací ve fyzice je velmipodnětné. Otevírá možnost propojení mezi epistemo-logickým výkladem geometrie a algebry na jednéstraně a výkladem klasické mechaniky na straně dru-hé, a tím umožňuje porozumět jednotě prací matema-tiků, jako jsou například Lagrange, který měl zásadnípříspěvky jak k algebře, tak k mechanice. Možná ješ-tě zajímavější je však tato teorie proto, že se vracík počátku, na kterém stál Ludwig Wittgenstein. Jehoobrazová teorie významu z Logicko-filosofickéhotraktátu byla hlavní inspirací teorie objektací v geo-metrii. Je známo, že se L. Wittgenstein při své obra-zové teorii významu inspiroval Hertzovými Principymechaniky. Když se proto ukazuje, že teorii objektacílze aplikovat na mechaniku, znamená to, že se tatoteorie vrací k původnímu zdroji své inspirace, a kruhse uzavírá. �

LADISLAV KVASZ,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.,

Pedagogická fakulta UK v Praze

Pro půdorys obhájené disertace shrnující dvaceti-leté bádání a více než 20 publikovaných studií

o filozofii Jana Patočky je důležitá určitá protichůdnostjejích základních východisek. Na jedné straně a naprvním místě byl pro její formování rozhodující vliv filo-zofie Edmunda Husserla, kterého mladý J. Patočka po-prvé slyšel přednášet v Paříži v roce 1929 a u něhož seposléze ve třicátých letech 20. století zajímal předevšímo jeho aktuální bádání, o fenomenologii přirozenéhosvěta, popisující a analyzující zjevování světa, jeho růz-ných dimenzí a oblastí. K němu se snaží fenomenologproniknout jako k tomu, co je dáno samo od sebe, při-rozeně, což předpokládá určitý akt svobody, očišťujícíústup (tzv. epoché) filozofa od předsudků, které myšle-ní bezděčně předem určují, do postoje ryze konstatují-cího, tzv. „nezaujatého“ pohledu. Na druhé straně inspi-roval J. Patočku, stejně jako mnohé jeho vrstevníkya pozdější generace, Martin Heidegger, a to v rané fázisvé tvorby – především jako myslitel dějinnosti lidskéexistence kladoucí důraz na rozhodnutí o podstatě dě-jin, které prostě nelze „nezaujatě“ nazírat a neutrálněkonstatovat jako nějakou přirozenou danost.

Zaujaté rozhodování, co dělá dějiny dějinami, se alezdá neslučitelné s fenomenologickým postojem, pokudho chápeme jako postoj nezaujatého pohledu na to, cose dává samo od sebe (jako přirozený svět). Dějiny sesamy od sebe nedávají, samy od sebe nejsou, přirozenýsvět ano. Oba pojmy, obě „věci“, nicméně mají možnáněco společného: což není každý svět již dějinný a ne-jsou každé dějiny určitou rekonstrukcí na základě toho,co je nám dáno, co chápeme, protože to tvoří náš svět?

Příslušná stanoviska, jedno explicitně „zaujaté“existenciální, druhé „nezaujaté“ fenomenologické, sev Patočkově myšlení skutečně navzájem stýkají, ne-liprolínají. Jak zjevování světa samo, tak lidská dějin-nost, zdroj dějin, které samy od sebe zjevné nejsou,je třeba podle něj chápat a vykládat z možnosti člově-ka „osvobodit se od vázanosti k životu, a naopak, vá-zat život na něco svobodného“.

Je tedy jakási strukturní obdoba mezi fenomenologic-kou filozofií usilující o zachycení světa jakožto netema-tického celkového smyslu, světa sice „pro nás“, ale tak,jak se dává „přirozeně“, sám „od sebe“, a filozofií dějin,která vycházejíc z toho, že všechen smysl v dějinách setvoří, takže nikdy není manifestací jakési neměnné pod-staty, nýbrž vždycky (nějak, většinou zprostředkovaně,netematicky) závisí na lidském rozvrhování smyslu cel-ku. Je zde určitý moment nelibovolnosti: porozuměníorientující jednotlivou akci, jednotlivé lidské rozhodová-ní nutně odkazuje na neexplicitní porozumění celkové,které je skrytě podmiňuje a které se za určitých okol-ností – například když z nějakého důvodu přestane„fungovat“ – může stát tématem i v běžném životěa mobilizovat jeho duchovní stránku.


gEnEzE jEdnoho kacíŘStví

obhajoby Dsc.

Lidskou existenci lze tak v Patočkově filozofii po-jmout jako napětí ducha, který díky epoché, díky od-poutání od engagement do skutečnosti, a úsilím o jejícelkové uchopení, nastává jako vhled, celkový pohledna skutečnost, vědomý si své nepřekonatelné ome-zenosti, partikularity ve vztahu k celku. Duch je napě-tí, touha po celku, který nelze pohledem obsáhnout.Nejde jen o čistou teorii, intelektuální hru „nezaujaté-ho“ rozumu, ale vždy určitou událost, spjatou s radi-kálním otřesem jistot, který zasahuje existenci člově-ka. Je-li pohyb ducha podle Patočky tím, co z životačiní pohyb povýtce lidský, je zřejmé, že jde o pohybumožňovaný svými protiklady, napětím vůči vitálnímtendencím zakořenění do světa kvůli přijetí druhýmilidmi, ale i vůči různým formám moci a ovládání, tedyvůči silám a mocem sociálního světa, do nichž je tě-lesně a afektivně vpletená.

Autor formuluje v různých kontextech ovšem i výhra-dy jak vůči pojetí světa a zjevování, tak vůči výlučnostitakového duchovního pojetí dějinné existence člověka,mj. pro nebezpečí určitého vypjatého individualismu, alei eurocentrismu, která v sobě takové pojetí skrývá a s ni-miž se, nutno říci, i Patočka sám poctivě vyrovnával.Knížka představuje určitou alternativu k současným in-terpretacím Patočkovy filozofie, která se stala pevnousoučástí aktuální kontinentální filozofické scény zejménave frankofonní oblasti. �

KAREL NOVOTNÝ,Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.

tEoriE zmĚn Paradigmat

Docent Karel Novotný,pracovník Filosofickéhoústavu AV ČR, se úspěš-ně ucházel o vědecký titul„doktor sociálních a hu-manitních věd“ (DSc.).Jako disertaci předložilkomisi AV ČR pro oborFilosofie k obhajobě knihuGeneze jednoho kacíř-ství – Svět, tělo a dějinyv myšlení Jana Patočkypublikovanou ve francouz-štině v prestižním nakladatelství J. Vrin v Paříži(2012). Kniha rýsuje hlavní osy Patočkova myšle-ní a zasazuje je do jejich historického kontextu,a to z hledisek některých aktuálních otázek sou-časné filozofie, jako jsou kritika metafyzického po-jetí subjektu, pokusy o pojetí jevení fenoménů jakoudálosti, kritika eurocentrismu fenomenologickýchpojetí dějin a jiné.

Badatel Filosofického ústavu AV ČR prof. Ladislav Kvasz získal titul „doktor sociál-ních a humanitních věd“, když obhájil před komisí Filosofie disertační práci A Theoryof Paradigm Change. V práci, která je výsledkem víceletého úsilí a zahrnuje časo-pisecké studie a kapitoly v monografiích z let 2002–2014, autor předložil vlastníteorii paradigmatických změn, která je alternativou k teorii vědeckých revolucíThomase S. Kuhna.

FOTO

:ARC

HIV

AUTO

RA

FOTO

:ARC

HIV

AUTO

RA

Ruská věda: tři roky od zahájení reformy akademie věd a v době sankcíPřed třemi lety začala rozsáhlá reforma Ruské akademie věd, o jejíchž hlavních rysecha mocenském kontextu jsme referovali v AB 9/2013 a AB 1/2014. Podstatou reformy je sloučenístávající Akademie se dvěma oborovými a méně prestižními akademiemi (medicínskáa zemědělská) a předeším zřízení Federální agentury pro vědecké organizace (Federalnoeagenstvo naučnych organizacij – FANO). Ta převzala jejich majetek, disponuje státní dotacík provozu vědeckých ústavů a infrastruktur a má i značný vliv na vědecké řízení jednotlivýchinstitucí. Přes počáteční odpor vědecké komunity tak „nová“ RAV ztratila charakter autonomníorganizace provádějící základní výzkum a stala se de facto expertním poradním orgánem –„klubem“ volené vědecké elity (akademici a členové korespondenti) bez rozhodujícíchpravomocí. Ruská vláda se zároveň snaží posílit výzkum a vývoj na vybraných vysokýchškolách a účelovým financováním podpořit vznik excelentních laboratoří. Význačnou rolihraje i nedávno založený Ruský vědecký fond řízený přímo administrací prezidenta.Pokusme se shrnout poslední vývoj v organizaci ruské vědy, v níž akademické ústavy hrajístále hlavní roli, a ukázat, jaký vliv má na situaci a mezinárodní spolupráci nové napětí meziRuskem a Západem a s ním spojené ekonomické sankce.

V současnosti FANO spravuje 800 vědeckých insti-tucí se 70 000 vědeckými pracovníky, které byly

součástí tří Akademií. Ty jsou zároveň částečně řízenynovou, rozšířenou RAV, přičemž kompetence těchtodvou řídicích složek nejsou přesně vymezeny. Zámě-rem je dosáhnout jisté rovnováhy metodou „dvou klí-čů“ (oddělení rozhodování na administrativní a vědec-ké úrovni), která je však prozatím málo funkční a vedeke sporům i skandálům, do nichž navíc zasahuje Mi-nisterstvo školství a vědy. Uvedení tři aktéři se dosudnedohodli na stanovení priorit v oblasti akademickéhovýzkumu a restrukturaci, v jejímž případě se počítás určitou redukcí počtu ústavů i jejich pracovníků – lo-gicky jí musí předcházet evaluace, která měla začítv roce 2014, avšak stále nejsou přesně stanovena je-jí kritéria. FANO přesto již v současnosti připravujesdružování ústavů do čtyř typů center, jež se mají lišitposláním prováděného výzkumu (strategický, základ-ní, inovační a regionálně orientovaný). Pozorovatelétuto skutečnost interpretují jako snahu o arbitrární sní-žení váhy základního výzkumu ve prospěch aplikova-ného a usnadnění pilotáže akademických ústavů sho-ra. Je patrné, že reforma neodstartovala přesvědčivě,je bezkoncepční, koordinace vázne a ohlas je spíšenegativní, což dosvědčuje i skutečnost, že na žádostprezidenta RAV Vladimíra Fortova bylo nařízením prezi-denta Vladimíra Putina již po třetí prodlouženo moratori-um na nakládání s majetkem ústavů pod správou FANO.Ten také před rokem zdvojnásobil měsíční doplňkovýbonus pro akademiky a členy korespondenty na 100 000a 50 000 rublů měsíčně (1 koruna = 2,6 rublu), což se

považuje za vstřícné gesto vůči vědecké elitě. Pozi-tivním rysem reformy je omlazení kádru řídicích pra-covníků stanovením horního věkového limitu 65 letpro vedení ústavů, který v roce 2014 překračovala té-měř polovina stávajících ředitelů a jejich náměstků.Zdrojem nespokojenosti je i nízká úroveň institucio-nálních mzdových prostředků; v ústavech spadají-cích pod FANO jde v případě doktorandů o 6700 rublůměsíčně, u vědeckých pracovníků činí tato částka15 000–30 000 rublů (podle seniority). Přitom prů-měrný měsíční příjem výzkumných pracovníků je ko-lem 50 000 rublů, což naznačuje, že podstatnou částplatu představují účelové prostředky („soft money“)získávané především z grantů, čímž se Rusko odlišu-je od rozvinutých západních zemí. Častým doplňko-vým zdrojem příjmu jsou i vedlejší pedagogické úvaz-ky na vysokých školách. Podle směrnice ruské vládymají platy vědců ve státních institucích dosáhnoutv roce 2018 dvojnásobku průměrného příjmu v da-ném regionu. Jde však o těžko dosažitelnou metuzvláště v Moskvě a Sankt Petersburgu, v nichž se sou-střeďuje 60 % vědeckých pracovníků. Pro výpočetmezd ředitelů akademických ústavů zavedlo FANOalgoritmus, který zohledňuje velikost ústavu, jeho pro-duktivitu a schopnost získat neinstitucionální finančnízdroje. Zpravidla jde o 200 000–500 000 rublů; dispa-rita příjmů mezi řídicími a řadovými pracovníky je takpodstatně větší než v zemích Evropské unie.

Iniciativní způsob financování vědy v akademickýchústavech i na vysokých školách s důrazem na účelo-vé prostředky je typickým rysem ultraliberální mzdové

politiky, kterou se Rusko snaží stimulovat vědce pra-cující ve státních institucích. Hlavním zdrojem pro-středků, jejichž nominální objem v posledních letechvzrůstal, jsou Ruský fond základního výzkumu (RFFI)a Ruský fond humanitních věd (RGNF; letos začleněndo RFFI), které vznikly po západním vzoru v devade-sátých letech 20. století, a Ruský vědecký fond (RNF)zřízený v roce 2013 z přímé iniciativy administrativyprezidenta V. Putina. Obavy, že nový fond vytěsní dvatradiční, se prozatím nepotvrdily; z objemu kolem30 miliard rublů na granty disponuje nový fond zhruba55 %. Zatímco autonomně fungující RFFI a RGNF při-dělují na základě cyklických výzev velké množstvímenších grantů na základní výzkum nepřevyšujícíchzpravidla tři miliony rublů na tříleté projekty, RNF vy-hlašuje jednorázové konkurzy k podpoře menšíhopočtu vědeckých skupin a laboratoří, často spojenýchs mobilitou a s podstatně vyšším rozpočtem mezi 5 až20 miliony rublů ročně. Nepřekvapí proto, že v prvnímpřípadě je úspěšnost žádostí zhruba třetinová a v pří-padě výzev RNF méně než 10 %, což vede k lobbo-vání a neprůhledným praktikám.

Rusko se všemožně snaží posílit výzkum i výuku nauniverzitách a dosáhnout jejich vyšší prestiže namezinárodní úrovni. Za tímto účelem byl v roce 2013spuštěn projekt 5–100 (viz www.5top100.com) se zá-měrem docílit do roku 2020 zařazení pěti ruských uni-verzit do první světové stovky. Vybráno bylo 21 vyso-kých škol, z nichž většina má statut federální čivýzkumné univerzity, a tudíž představují elitu ruskéhovysokého školství. Tato pracoviště dostala již za první třiroky projektu kolem 30 miliard rublů doplňkové podpo-ry, jejíž účelnost je však pokládána za diskutabilní.Prestižní Moskevská státní univerzita M. V. Lomonoso-va je letos podle ratingu Times Higher Education (THE)na 188. místě; v Rusku má ovšem zvláštní autonomnístatut a není do projektu zařazena. Nejlépe si vedouMoskevský institut fyziky a technologie (301–350)a Univerzita ITMO v Sankt Petersburgu (350–400).Obě uvedené univerzity figurují také v druhé padesát-ce oborového hodnocení THE (pro obor fyzika a infor-matika); řadí se k nim rovněž ambiciózní Vysoká ško-la ekonomiky v Moskvě. Po několika letech stagnaceročního počtu ruských publikací na Web of Sciencea po trvajícím poklesu jejich procentuálního zastoupe-ní mají oba tyto ukazatele od roku 2013 vzestupnoutendenci, což je dáno především nárůstem publikačníčinnosti univerzitních pracovišť. Rusko je s téměř40 000 publikacemi za rok 2015 v řazení podle zemína 15. místě. Problémem zůstává celková citovanostpublikací z ruských univerzit, která je po přepočtu na

počet vědců řádově nižší oproti západním univerzitáma rovněž podstatně nižší oproti akademickým ústa-vům. Ty jsou ve srovnání s univerzitními pracovišti ta-ké podstatně úspěšnější v získávání grantů od tří zmí-něných fondů i v mezinárodních projektech. Je třebapřipomenout, že pedagogické úvazky na ruských uni-verzitách jsou enormně vysoké. Z evropského pohle-du jsou šokující horentní příjmy nomenklatury v ruskýchuniverzitách: v oficiální platové „hitparádě“ dostupnéna internetu figuruje za rok 2014 kolem 60 rektorůa prorektorů s příjmy 10 až 100 milionů rublů ročně,v Moskvě si nejlépe vedl na čtvrtém místě rektor Vy-soké školy ekonomiky J. Kuzminov s 45 miliony rublů(v přepočtu 17 milionů korun).

Dalším důležitým počinem je program tříletýchprojektů ke zřízení excelentních výzkumných skupinamerického typu (důraz na doktorandy a postdokto-randy) pod vedením převážně zahraničních špičko-vých vědců (viz http://www.p220.ru/en/). V období2010–2016 se uskutečnilo pět konkurzů, v nichž bylovybráno po 40 týmech z více než desetinásobnéhopočtu uchazečů. Přestože se téměř polovina kandi-dátů rekrutovala z Ruské federace, z 200 výzkum-ných skupin je pouze 15 % řízeno tuzemskými vědci,45 % jsou cizinci a 40 % Rusové z diaspory, kteří ob-vykle odešli v devadesátých letech 20. století a uspě-li na významných světových pracovištích. Předevšímk této skupině výzvy směřovaly; v případě zahranič-ních pracovníků se vyžaduje pouze třetinová ročnípřítomnost v Rusku, tudíž nemusejí opustit hlavní pra-covní poměr. Rusům se podařilo získat ze zahraničívelmi kvalitní vědecký kádr včetně několika nobelistůči držitelů Fieldsovy medaile, a to i po zostření vztahůse Západem; vybráni byli bez – v Rusku jinak častých– korupčních schémat. Programu se přezdívá Mega-granty pro nezvykle vysoké částky, jež se do založenínových skupin investovaly, a to zvláště v prvních dvouvlnách (150 milionů rublů na tři roky), kdy přijímatelemmohly být výhradně univerzity. Od roku 2013 se mohlyzapojit akademické ústavy, které dosáhly na třetinugrantů. V těchto dalších třech vlnách ale šlo pouzeo 90milionové granty, což je již částka podstatněskromnější, uvážíme-li, že v průběhu programu se kurzk americkému dolaru změnil z 30 na více než 60 rublů.Odezva ruské vědecké komunity je značně rezervo-vaná. Poukazuje se na nenormálnost vytváření ma-lých, bohatě vybavených skupin se silně přeplacenýmpersonálem (60 % grantu lze využít na mzdy) v pro-středí, které je jinak notoricky nedofinancované. Prob-lematická je však především udržitelnost těchto sku-pin po vyčerpání grantu. Dvě třetiny z prvé a druhé

tribuna

http://abicko.avcr.cz 4746 Akademický bulletin AV ČR

které v Moskvě měly již po mnoho let zastoupenívlastních klíčových vědeckých organizací. V prvé řaděšlo o francouzské CNRS, jehož přítomnost v Ruskubyla spjata s RAV. Po spuštění reformy byla KancelářCNRS přestěhována prakticky manu militari do méněvyhovujících prostor a v roce 2014 byla z rozhodnutífrancouzské strany její činnost po více než 20 letechukončena. Německo-ruská vědecká spolupráce,která se realizuje především přes moskevská oddě-lení Deutsche Forschungsgemeinschaft a HelmholtzGemeinschaft však pokračuje intenzivně bez ohleduna sankce. Prezidenti těchto organizací Peter Stroh-schneider a Otmar Wiestler navštívili letos Rusko;do Německa přijel na pozvání O. Wiestlera hlavní po-radce V. Putina pro vědu Andrej Fursenko, který je naamerickém sankčním seznamu. Rusko je důležitýmpartnerem v projektech XFEL a FAIR na území Ně-mecka, DFG má dohodu o spolupráci s výše zmíně-ným Ruským vědeckým fondem (podobnou dohodupodepsal letos v červenci i rakouský FWF). V běhujsou oborově orientované výzvy mezi DFG a RNF natříleté plnohodnotné projekty ve spolupráci německýchuniverzitních pracovišť s partnery v Rusku.

Pozornost vzbudilo i nedávné přesunutí ministra škol-ství a vědy Dmitrije Livanova na nepříliš významnoufunkci v aparátu V. Putina; nahradila jej Olga Vasiljeva,která se specializuje na církevní dějiny. Dmitrij Livanov,který má za sebou zkušenost rektora jedné významnémoskevské univerzity, byl v posledních třech letech


pravděpodobně nejméně oblíbeným ministrem v sou-vislosti s reformou RAV a pro další nepopulární ini-ciativy, z nichž však mnohé byly smysluplné. Šlo na-příklad o zavření vysokých škol nízké úrovně nebopodporu vědeckého sdružení pro boj proti plagiátůmDissernet (viz http://www.dissernet.org/). Zjistilo se, žemnozí vysoce postavení činitelé v ruské nomenkla-tuře získali vědecké hodnosti na základě nepůvod-ních či nedostačujících disertací, což vzbudilo protiministru nevoli ze strany vlivných postižených. Nováministryně je známá ultrakonzervativními názory, jezastánkyní pozitivního pohledu na Josifa Stalinaa propaguje zvýšení role Ruské pravoslavné církveve školství. Prezident RAV V. Fortov, který měls D. Livanovem špatné vztahy, její jmenování přiví-tal v naději, že bude více konsenzuální ve věcechakademické reformy. Vědecká obec si však o jejímpůsobení nedělá iluze, což trefně vyjádřil astrofyzikBoris Štern, který je šéfredaktorem nekonformníhočtrnáctideníku vědecké komunity Trojckij Variant(viz http://trv-science.ru/): „Je lépe míti oponenta jakoLivanov než spojence jako Vasiljeva“.

Závěrem lze říci, že se ruské vedení snaží četnýmivolontaristickými kroky a nasazením značných finanč-ních prostředků zvýšit úroveň výzkumu, vývoje a ino-vací, a to především prostřednictvím podpory vybra-ných univerzit. Podle slov samotného A. Fursenkavšak nejsou univerzity pro příštích 15–20 let alternati-vou k ústavům RAV. Podle nezávislých průzkumů ve-řejného mínění vědecká komunita nehledí do budouc-nosti s optimismem. Především ekonomické vyhlídkyjsou špatné při nízkých cenách ropy a nemožnosti vy-tvořit inovativní podnikatelské prostředí v kontextustrnulého autoritativního režimu s pyramidální struk-turou. Dvě třetiny respondentů se domnívají, že pod-mínky za hranicemi jsou pro realizaci v oblasti vědypodstatně příznivější. Přes současnou vlnu novéhopatriotismu v Rusku lze proto předpokládat, že nadanívědci budou hledat i nadále uplatnění v zemích,v nichž naleznou podmínky pro úspěšnou profesníintegraci. �

VLADIMÍR MAJER

vlny získaly dvouleté prodloužení podpory za podmín-ky vlastního kofinancování, ale o jejich dalším osuduneexistují žádné oficiální informace.

Zostření vztahů mezi Ruskem a Západem po anexiKrymu a rozdmýchání konfliktu na východní Ukrajiněse pochopitelně projevilo i v oblasti výzkumu a mezi-národní vědecké spolupráce. Zavedení sankcí v polo-vině roku 2014 mělo přímé důsledky v nemožnostidovážet některé přístroje, náhradní součástky a che-mické reagenty. Jejich cena se také prudce zvedlav důsledku propadu rublu vůči vedoucím světovýmměnám na podzim 2014. Nahrazení embargovanéhovysokotechnologického artiklu domácí produkcí nasebe nechá jistě několik let čekat, pokud toho Ruskobude vůbec kdy schopné, a to i přes oficiální optimistic-ká tvrzení o pozitivním vlivu sankcí na urychlení inovač-ních procesů v Rusku a následném vyvázání ekonomi-ky ze závislosti na vývozu surovin. Sankce urychlilytaké změnu vnitřně politického klimatu charakterizova-ného sílící averzí vůči v Rusku působícím organizacímze zemí EU a USA a hledáním vnějšího nepřítele. Strikt-něji se začal uplatňovat zákon z roku 2012, který poža-duje registraci nevládních organizací působících v Rus-ku a podporovaných ze zahraničí jako inostrannyj agent– termín má v ruském historickém kontextu hrozivou ko-notaci. Pozdvižení a vlnu nevole nejen ve vědecké ko-munitě vyvolalo v roce 2015 zařazení do této kategoriefondu Dynastie (viz http://www.dynastyfdn.com/), kterýpopularizoval vědu a mnoho let podporoval základní


tribuna

Hlavní budovaMoskevské

státní univerzityM. V. Lomonosova

výzkum a mezinárodní spolupráci především v oblas-ti matematiky a fyziky. Fond v roce 2002 založil a fi-nancoval (sedm milionů dolarů pro rok 2015) DmitrijZimin, původně vědecký pracovník, posléze podni-katel v oboru telekomunikací a zakladatel společ-nosti Vimpelcom, jež patří mezi hlavní mobilní ope-rátory v postsovětském prostoru. Jako zdůvodněníposloužilo tvrzení o deponování finančních prostřed-ků fondu v zahraničí, především se ale znelíbilapodpora ruských liberálních ekonomů. Dmitrij Ziminproto podporu zastavil a fond skončil. Situace se dá-le vyhrotila po zveřejnění seznamu nežádoucích za-hraničních organizací, na nějž byly mj. zařazeny Ma-cArthur Foundation podporující sociální vědy a OpenSociety Foundation G. Sorose, které musely Ruskoopustit.

Součástí oficiální rétoriky přesto zůstává důraz navědeckou spolupráci s čelnými zahraničními praco-višti, snaha o zvýšení počtu a impaktu ruských pub-likací v zahraničních časopisech (mezi vysoce cito-vanými články je pouze 6 % bez zahraničníchspoluautorů) a iniciativy přitáhnout do Ruska renomo-vané vědce. Do popředí je současně stavěna důleži-tost rozšíření spolupráce se zeměmi BRICS. Jde všako nepříliš reálnou představu – analýzy ukazují, ževzájemná spolupráce není prioritou pro žádnou z těchtozemí, které si hledají partnery především v EU a Se-verní Americe. Z evropských zemí byla vždy nejrozvi-nutější spolupráce Ruska s Francií a Německem,

Autor je profesorem fyzikální che-mie, do roku 2013 byl vedoucímvědeckým pracovníkem Francouz-ského národního centra pro vě-decký výzkum (CNRS), po pět letpůsobil ve vědecké diplomaciia koordinoval spolupráci Franciese zeměmi postsovětského pros-toru v oblasti základního výzkumu.

ZDRO

J:DM

ITRY

A.M

OTT

L,W

IKIM

EDIA

COM

MO

NS

FOTO

:ARC

HIV

AUTO

RA

Evropa, tj. EU, ESA, EUMETSAT a členské státy, disponuje poUSA světově druhým největším veřejným rozpočtem (zhruba

třetinový oproti americkému) pro kosmické aktivity. S těmi je poměr-ně významně spjata hospodářská konkurenceschopnost: podle tržní-ho průzkumu GNSS z roku 2016 závisí například okolo 10 % evrop-ského HDP na dostupnosti satelitních navigačních systémů a totočíslo nadále poroste. Úspěchy Evropy v oblasti vesmírného průzku-mu jsou navíc významnou evropskou značkou a v současnosti ne-dostatkovým tmelem Evropanů. Nehledě na to, že by se evropskéi národní veřejné orgány a instituce při řešení přírodních ani geopoli-tických záležitostí neobešly bez dat družicové soustavy a satelitů napozorování země, musí se Evropa udržet na špičce v technologickémvývoji i základním výzkumu, aby obstála v globální konkurenci. DoVaVaI proto plyne v období 2014–2020 prostřednictvím vlajkovýchprogramů Galileo a Copernicus a grantů H2020 celkem 12 miliardeur. Pomůže Evropě kosmická strategie udržet se v sedle v revoluč-ní době globální digitalizace v situaci, kdy vesmírná agenda již dávnonení výsadou státních agentur a ministerstev, nýbrž komplexním pro-storem s dravými, zejména americkými soukromými subjekty, ať užna poli kosmických letů (Space X, Blue Origin, Boeing, Orbital), či připořizování a zpracování satelitních dat (zejména) giganty čtveřiceGAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple)? Jaké jsou evropské cíle?

Výčet čtyř zastřešujících cílů, jež formulovala EK, působí, jak již tov úředních materiálech bývá, poněkud fádně: maximalizovat integra-ci kosmických aplikací do evropské společnosti a do evropskéhohospodářství, rozvíjet globálně konkurenceschopné vesmírné odvě-tví, zajistit samostatný přístup do vesmíru a zabezpečit prostředív kosmu pro všechny aktivity, posílit roli Evropy jako globálního hráčea podporovat mezinárodní spolupráci. Pod floskulemi se však ukrýva-jí konkrétní výzvy. Evropa musí efektivně zúročit dlouhodobé investicedo programů Copernicus (pozorování Země) a Galileo/EGNOS (sa-telitní navigace). Oba vlajkové programy čeká v roce 2017 středně-dobé hodnocení. Jejich infrastruktury na Zemi i na oběžné dráze jsoujiž z velké části připraveny poskytovat operační služby pro aplikace,jichž se ale musí ujmout především průmysloví hráči. Je tedy třebaaktivovat podnikatelský sektor a rozšířit povědomí veřejnosti o po-tenciálu a příležitostech, které kosmický vývoj skýtá. V tomto ohledunabrala Evropa zpoždění oproti zámořskému rivalovi, kde se firmyna základě státních pobídek mobilizují již od konce devadesátých let20. století. Ve zmíněné souvislosti s digitální ekonomikou (a tedy ev-ropskou prioritou jednotného digitálního trhu) jsou kosmické techno-logie zásadní například pro cíl Junckerovy komise zajistit širokopás-mové internetové připojení pro všechny evropské občany.


EK bude významně podporovat různé formy partnerství veřejné-ho a soukromého sektoru, včetně předobchodního zadávání veřej-ných zakázek (PCP) a veřejného zadávání inovativních řešení (PPI)– na realizaci obojího lze čerpat prostředky z H2020 – či specifickouiniciativu společného programování (JPI), která má zamezit dublo-vání evropských a národních aktivit. Zdůrazněna bude rovněž úlohavzdělávání (například vytvořením sítě školicích a informačních centerCopernicus) a zakotvení základního i aplikovaného kosmického vý-zkumu na evropských univerzitách a výzkumných institucích. Strate-gie rovněž znamená lepší propojení kosmických priorit s ostatnímivýzkumnými oblastmi; ve struktuře programu H2020 jde zejménao informační a komunikační technologie a jejich prostřednictvímo většinu společenských výzev: v bezpečnosti otázka duálního, tedycivilního i bezpečnostního využití dat a technologií nejen pro ochranuvnějších hranic, v dopravě evropský systém řízení železniční, letec-ké i námořní dopravy. Bezpočet aplikací nalezneme v energeticea zemědělství. K tomu je potřeba zajistit kompatibilitu veškerých při-jímačů a čipových sad GNSS se systémy Galileo a ENGOS. Evrop-ský navigační systém má oproti americkému GPS mnoho přednos-tí, a to jak technologických (obecně vyspělejší stadium vývoje,přesnější určování polohy), tak i systémových (sedmiletý rozpočetna chod systému oproti ročnímu a méně stabilnímu rozpočtu GPS).Na druhou stranu má co dohánět, neboť GPS, který funguje od roku1995, je standardizovaný mezinárodními organizacemi (IMOa ICAO) a Galileo má ambice nahradit většinu civilních přijímačů vy-užívajících GPS. To se má podařit do roku 2030, kdy má být spuště-na nová generace amerického polohového systému.

Bude také nutné upravit regulační rámec, a to nejen na mikro-úrovni práv duševního vlastnictví, ale také na makroúrovni evrop-ského uspořádání. Předpokládá to zejména právní úpravu vztahůEU s mezivládní Evropskou kosmickou agenturou ESA. Jejich dosa-vadní spolupráci upravuje rámcová dohoda z roku 2004. Lisabonskásmlouva z prosince 2009 však přidělila vesmírnou politiku do kom-petencí EU a koordinace činností na obou stranách je v současnostiklíčová. Představa z roku 2014, že se ESA stane další agenturou EU,ztroskotala, bez ohledu na skutečnost, že rozpočet ESA tvoří z 86 %příspěvek EK. Panuje však všestranný konsenzus nad výhodamikomplementarity unijních a mezivládních zkušeností a kompetencí.Kosmická strategie je bezesporu dobrým odrazovým můstkem – jense šikovně odrazit. �

SOŇA JAROŠOVÁ,Česká styčná kancelář pro VaVaI (CZELO), Brusel,

Technologické centrum AV ČR

V odpovědi na uvedené ambice se v evropském VaVaI vžilkoncept Responsible research and innovation (RRI) – Odpo-

vědný výzkum a inovace. Jeho záměrem je, aby výzkumníci, ob-čané, politici, podnikatelé, nevládní organizace a další zúčastněnéstrany spolupracovali s cílem dokonaleji provázat výsledky VaVaIs hodnotami, potřebami a očekáváním společnosti. Koncept RRI,který se stal průřezovou otázkou programu Horizont 2020 a jehožtěžiště spočívá ve společenské výzvě Věda se společností a prospolečnost, poskytuje příležitost přiblížit vědu společnosti.

V praxi se koncept RRI implementuje jako soubor opatřenía iniciativ, do nichž se zapojuje mnoho aktérů a pokrývá napříkladsnadnější přístup k vědeckým výsledkům (Open Access), vědec-kou výchovu nebo zahrnutí genderových otázek a etiky do vý-zkumu a inovací a rovněž do formálního i neformálního vzdělává-ní. Do oblasti odpovědného výzkumu a inovací náleží takéveřejné konzultace, kodexy chování, podpora vzdělání v technic-kých a přírodních vědách (STEM) nebo společenské dopady au-tomatizace výroby. Problematika RRI nezahrnuje pouze realizo-vaný výzkum a inovace, ale také případné sporné závazkya konflikty zájmů, individuální a institucionální hodnoty nebo za-žité předsudky a rutinní postupy ve výzkumu a vývoji. Specific-kou sférou je správa a systémy řízení VaVaI, které musejí býtdostatečně výkonné a zároveň flexibilní, aby účinně reagovalyna mnohdy nepředvídatelný vývoj. Principy RRI se mohou apli-kovat na úrovni nástrojů, programů, projektů nebo institucí se


Evropská unie dlouhodobě podporuje vynikající a současně společensky odpovědnouvědu, technologie a inovace, jejichž posláním je řešit současné výzvy a prosazovatv Evropě inteligentní a udržitelný růst. Je v evropském zájmu stanovit cíle výzkumua inovací v souladu s potřebami a hodnotami společnosti a rozhodnout se, které zformujíbudoucnost.

odPovĚdný výzkum a inovacE

z Bruselu

záměrem zvýšit účinnost a inovační dopady výzkumu a terciár-ního vzdělávání.

Důležitý je posun ve vnímání odpovědnosti, a to od představy,že za směřování a výstupy výzkumu odpovídají pouze zúčastně-ní jednotlivci, ke skutečnosti, že odpovědnost nesou společněvědci, podniky, vzdělávací instituce, politici i občané. Zapojováníveřejnosti a občanských sdružení do výzkumu, vývoje a inovacíumožňuje jednotlivcům i kolektivním subjektům spoluvytvářettyto oblasti a vzájemně na sebe působit, čímž přispívají k inteli-

gentnímu a udržitelnému růstu.Dílčí kroky se postupně naplňují aktuali-

zacemi dokumentů a pravidel, která přímoovlivňují realizaci projektů programu Hori-zont 2020. V současnosti se nejčastěji ho-voří o povinnosti uvedené v aktualizovanémpracovním programu pro rok 2017, a siceotevřeně a bezplatně zpřístupňovat vý-zkumná data vytvořená ve všech projektechprogramu, tj. již nikoli pouze v projektechrealizovaných ve vybraných pilotních spole-čenských výzvách. Povinnost se dotkneprojektů vzešlých z výzev vyhlášených po26. červenci 2016. Výjimku tvoří nástroje,v nichž se negenerují výzkumná data, napří-klad Nástroj pro malé a střední podnikyfáze 1 či Proof of Concept Evropské radypro výzkum, případně ERA-Nety. Nadále jemožné se v odůvodněných případech ochra-ny duševního vlastnictví, strategických prů-myslových zájmů atp. z této povinnosti vy-

vázat a výzkumná data nezpřístupnit. Dalším prvkem RRI je taképroblematika integrity výzkumu. Aktuální postupy směřující k posíle-ní integrity výzkumu jsou uvedeny v aktualizované modelové granto-vé dohodě z července 2016, ve které se požaduje, aby příjemcidodržovali zásady poctivosti, spolehlivosti, objektivity, nestrannosti,otevřené komunikace a odpovědnosti za budoucí generace vědců.

Příkladům, jak zásady RRI úspěšně implementovat, praktic-kým školením a případovým studiím se věnují webové stránkyhttp://www.rri-tools.eu/. Aktuální informace a nástroje v oblasti odpo-vědného výzkumu představí konference v Bruselu (21. a 22. lis-topadu 2016). Otázky RRI a integrity výzkumu se staly význam-nou součástí programu EuroScience Open Forum (ESOF) 2016v Manchesteru. �

PAVLÍNA PANCOVÁ ŠIMKOVÁ,Česká styčná kancelář pro VaVaI (CZELO), Brusel,

Technologické centrum AV ČR

Významné téma závěru roku 2016 v oblasti evropského VaVaI představuje vesmír. Na konciříjna uveřejnila Evropská komise (EK) důležitý dokument Nová kosmická strategie pro Evropu(A New Space Strategy for Europe). Strategie je výsledkem domluvy EK, Evropské kosmickéagentury (European Space Agency – ESA) a členských států. Určuje směřování evropskékosmické politiky v krátkodobém a střednědobém horizontu a vytyčuje konkrétní cíle do roku2030. Pro evropský výzkum a vývoj budou cíle páteří příprav nejen posledního programovéhoobdobí „H2020“ (2018–2020), ale také navazujícího, devátého rámcového programu provýzkum a inovace, jenž se předběžně nazývá „FP9“.

koSmické cílE EvroPY

FOTO

:ARC

HIV

CZEL

O

http://abicko.avcr.cz 5352 Akademický bulletin AV ČR

Rada Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky, v. v. i, vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:

• splnění zákonných podmínek podle ustanovení § 17 odst. 4–6 zákona č. 341/2005 Sb.,o veřejných výzkumných institucích, v platném znění

• vysokoškolské vzdělání příslušného směru • vědecká nebo vědeckopedagogická kvalifikace

• významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti

• organizační schopnosti a manažerské zkušenosti, minimálně pět let praxeve vedoucí funkci v oblasti vědy • jazykové znalosti

• morální bezúhonnost (dle zákona 451/1991 Sb., lustrační zákon)

Písemné přihlášky v českém nebo anglickém jazyce obsahující strukturovaný životopis, ověřené doklady o dosažené kvalifikaci,souhrn odborné činnosti s přehledem publikační aktivity, koncepci vývoje pracoviště na období 2017–2022,

zasílejte doporučeně v obálce označené Výběrové řízení na adresu Rada Ústavu experimentální botaniky AV ČR, v. v. i.,Rozvojová 263, 165 02 Praha 6, k rukám Heleny Plchové (nebo předejte přímo do podatelny ústavu)

nejpozději do 15. ledna 2017.

Rada Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:


• vysokoškolské vzdělání a vědecká nebo vědeckopedagogická kvalifikace v některém z oborů výzkumné činnosti ústavu

• významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti • organizační schopnosti a manažerské zkušenosti

• aktivní znalost anglického jazyka • morální bezúhonnost

Funkční období je pětileté, s nástupem mezi 1. dubnem a 1. červnem 2017. Přihláška do výběrového řízení s kontaktními údaji,strukturovaným životopisem, doklady o dosažené kvalifikaci, přehledem dosavadní praxe, seznamem nejdůležitějších

vědeckých prací a stručným rozborem hlavních záměrů a představ o řízení, činnosti a dalším rozvoji ústavu musí být doručenana adresu Rady FZÚ: Rada Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., Na Slovance 2, 182 21 Praha 8 v zalepené obálce

označené na zadní straně nápisem Výběrové řízení – ředitel FZÚ AV ČR nejpozději do 16. ledna 2017.Předpokládá se, že při případném osobním pohovoru před výběrovou komisí prokáže kandidát/ka

svou znalost problematiky ústavu a přednese svou představu o záměrech, které by ve funkci ředitele/ředitelky chtěl/a realizovat.

Rada Ústavu analytické chemie Akademie věd České republiky, v. v. i., vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:

• splnění zákonných podmínek podle ustanovení § 17 odst. 4–6 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,v platném znění, a podmínek vyplývajících ze zákona č. 451/1991 Sb., jímž se stanoví předpoklady pro výkon některých funkcí

(lustrační zákon), v platném znění

• vysokoškolské vzdělání a vědecká nebo vědeckopedagogická kvalifikace v oblasti chemických věd

• významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti, organizační schopnosti a zkušenostidoložené praxí ve vedoucí pozici v trvání minimálně pět let • jazykové znalosti • morální bezúhonnost

Přihlášky se stručným životopisem, ověřené kopie dokladů o dosaženém vzdělání a kvalifikaci, přehledem dosavadní praxea seznamem hlavních vědeckých prací zasílejte písemně v uzavřené obálce s vyznačením

Neotvírat – výběrové řízení na obsazení funkce ředitele do 18. ledna 2017 do 14:00 hod. na adresu:Ústav analytické chemie AV ČR, v. v. i., sekretariát, Veveří 97, 602 00 Brno.

Předpokládá se, že uchazeči/uchazečky před výběrovou komisí přednesou též svou představu o funkci, o niž se ucházejí,a o záměrech, které by ve funkci ředitele/ředitelky chtěli realizovat.

Rada Střediska společných činností Akademie věd České republiky, v. v. i., vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:

• splnění zákonných podmínek podle § 17 odst. 4–6 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, v platném znění

• vysokoškolské vzdělání nejlépe v oboru ekonomie, práva nebo managementu

• manažerské a organizační schopnosti, nejméně 5 let praxe v řídicí pozici

• pracovní zkušenosti v oborech činností vykonávaných Střediskem společných činností AV ČR, v. v. i.

• velmi dobrá orientace v prostředí vědy a výzkumu

• velmi dobrá práce s PC, znalost nejméně jednoho světového jazyka • morální bezúhonnost • nástup do funkce k 1. červnu 2017

Písemnou přihlášku, jejíž součástí musí být i návrh koncepce řízení pracoviště a směřování jeho činnosti, včetně budoucího rozvoje,s dále uvedenými náležitostmi: jméno, příjmení, tituly, datum narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu,

číslo telefonu, e-mailová adresa; strukturovaný profesní životopis s uvedením charakteristikyzastávaných pracovních pozic; doklad o dosažené kvalifikaci, přehled dalšího vzdělávání, odborných znalostí a dovedností;výpis z Rejstříku trestů ne starší 3 měsíců a negativní lustrační osvědčení podle zákona č. 451/1991 Sb., v platném znění,

popř. ověřenou fotokopii podané žádosti adresované na MV ČR o vydání lustračního osvědčení včetně potvrzenío úhradě správního poplatku, čestné prohlášení podle § 17 odst. 5 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích,

v platném znění, s uvedením data a vlastnoručním podpisem zašle uchazeč/uchazečka v tištěné podobě nejpozdějido 15. prosince 2016 na adresu Středisko společných činností AV ČR, v. v. i., k rukám Jiřího Padevěta, předsedy Rady SSČ AV ČR,

Národní 1009/3, 110 00 Praha 1 s označením obálky Výběrové řízení – ředitel.

Při osobním rozhovoru s výběrovou komisí přednese uchazeč/ka svoji představu o výkonu funkce ředitele/ředitelkya o koncepci či záměrech, které by chtěl/a ve funkci realizovat.

Rada Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:

• vysokoškolské vzdělání příslušného směru, • vědecká nebo vědeckopedagogická hodnost

• organizační schopnosti a zkušenosti • praxe v oboru • významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti • jazykové znalosti

• morální bezúhonnost • splnění zákonných podmínek podle § 17 odst. 4–6 zákona č. 341/2005 Sb., v platném znění

Přihlášky se strukturovaným životopisem, ověřenými doklady o dosažené kvalifikaci, souhrnem odborné činnostis přehledem publikační aktivity, stručným rozborem hlavních záměrů a představ o činnosti ústavu, kontaktní adresou osob,které mohou poskytnout odborné reference, výpisem z trestního rejstříku (u uchazečů narozených před 1. prosincem 1971

rovněž lustrační osvědčení) doručte nejpozději do 30. prosince 2016 do 12:00 hod. v listinné podobě na adresu:Rada Mikrobiologického ústavu AV ČR, v. v. i., Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4

(tel.: 241 062 341, e-mail: [email protected], http://www.mbu.cas.cz).Obálku zřetelně označte nápisem Výběrové řízení.

Rada Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, Praha, v. v. i., vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:


• dosažení vysokoškolského vzdělání a vědecké kvalifikace v oboru archeologie

• vlastní vědecká činnost v oboru archeologie, • významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti

• organizační schopnosti a zkušenosti s řízením vědecké práce a výzkumu ve vedoucí pozici

• zkušenosti na poli mezinárodní spolupráce v oboru archeologie • aktivní jazykové znalosti • morální bezúhonnost

Funkční období ředitele je pětileté, s datem nástupu od 1. června 2017.

Předpokládá se, že uchazeč/ka při výběrovém řízení přednese svoji představu o výkonu funkce, o niž se uchází,a o koncepčních principech, které by chtěl/a při své činnosti uplatňovat. Vybraný uchazeč/ka bude povinen/povinna doložit

splnění podmínek vyplývajících ze zákona č. 451/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů,kterým se stanoví další předpoklady pro výkon některých funkcí.

Přihlášky se strukturovaným životopisem, doklady o dosažené kvalifikaci, přehledem dosavadní praxe,seznamem hlavních vědeckých výsledků a nástinem vědecké a řídicí koncepce je třeba doručit ředitelství

Archeologického ústavu AV ČR, Praha, v. v. i., Letenská 4, 118 01 Praha 1-Malá Stranado 27. ledna 2017 do 12:00 hod. Obálku označte nápisem Výběrové řízení.

inzerce


KONEČNÁ STANICEISLÁMSKÝ STÁT?Selhání státu a náboženská válkav arabském světěČtivě a přitom zasvěceně odhaluje isla-

molog a dlouholetý korespondent deníkuFrankfurter Allgemeine Zeitung z Blízké-ho východu pozadí vzniku a expanzetzv. Islámského státu v Sýrii a Iráku. Svouanalýzu zasazuje do kontextu rozpadustátnosti v arabském světě a totálního se-lhání vládnoucích elit. Arabský svět sepodle něj nachází v nejtěžší krizi od vpá-du Mongolů ve 13. století. Většina arab-ských států ovládaných zkorumpovanýmirodinnými klany či autoritativními panov-níky, vystupujícími navenek jako „demo-kraté“ či „nacionalisté“, ztratila v očíchsvých občanů jakoukoli legitimitu. Jedi-ným pojítkem a zdrojem identifikace ob-čanů tak zůstal islám. Vnitrostátní konflik-ty se mění v náboženské války. Autornaznačuje neradostnou paralelu s třiceti-letou válkou v Evropě a dospívá k závěru,že události v arabském světě budou mítna Evropu větší dopad než všechny os-tatní události od druhé světové války.

Rainer Hermann, Academia, Praha 2016.Vydání 1. Přeložili: Jiřina a Petr Kučerovi.

MORÁLNÍ DILEMADějiny druhé světové válkyDílo významného britského historika

není jen podrobným výčtem událostí do-sud největší války světových dějin, alezaměřuje se i na psychologické profilydůležitých aktérů tohoto osudovéhostřetnutí. Nalezneme tu zasvěcené srov-nání dvou totalitních režimů i rozbor pa-radoxní situace, v níž režimům demokra-tickým nezbylo než volit spojenectví

se stalinistickým Ruskem. Autor podrobněrozebírá mnohé bolestivé otázky, např.eventuální možnost letecky čelit probíhají-címu vyvražďování Židů, oprávněnost ploš-ného bombardování i mnoho dalších situa-cí, ve kterých se lidské svědomí ve válces nelidským nacistickým režimem ocitalomezi dvěma mlýnskými kameny.

Michael Burleigh, Academia, Praha2016. Vydání 1. Přeložil Gerik Císař.


inzerce

Ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i.,hledá kandidáty na pozice:

odborný pracovník ve vědě a výzkumu v oborech

• obsluha práškového rentgenového difraktometru(Bruker D8 Discover, Philips X’Pert)

• obsluha Ramanova mikrospektometru(S&I MonoVista CRS+, lasery 488, 532, 785 nm)

Požadované vzdělání:ukončené VŠ vzdělání přírodovědného nebo technického směru

Podrobnosti o specializacích a požadované dokumentaci naleznete na www.gli.cas.cz.

Ředitel Geologického ústavu AV ČR, v. v. i.,vyhlašuje výběrové řízení na obsazení míst výzkumných pracovníků v oborech

• geologie, strukturní geologie

• petrologie, geochemie

• geologie a geochemie životního prostředí

• paleontologie

• geofyzika a geomechanika

Podrobnosti o specializacích, termínu konání a požadované dokumentaci jsou uvedeny na www.gli.cas.cz.

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i.,vyhlašuje v souladu se zákonem č. 283/1992 Sb., o Akademii věd České republiky, ve znění zákona č. 420/2005 Sb.

a Stanov AV ČR výběrové řízení na pozici

Výzkumný pracovník v Oddělení geochemie – Centrum texturní analýzy – vedoucí vědeckého týmu

Požadavky:

• VŠ vzdělání technického nebo přírodovědného směru a vědecká hodnost Ph.D.,nejlépe fyzikální chemie nebo chemické inženýrství

• odborné zaměření na studium texturních vlastností materiálů výhodou

• schopnost samostatné výzkumné práce a realizace vlastních projektů

• zkušenosti s vedením pracovního týmu

• anglický jazyk na dobré úrovni (mluvená i písemná forma)

• publikace v mezinárodních impaktovaných časopisech

Náplň práce:

• vědecký výzkum materiálů pomocí sorpčních procesů a porozimetrické analýzy,

• možnost realizace vlastního výzkumu v rámci problematiky řešené v oddělení Geochemie

Nabízíme:

• plný pracovní úvazek

• pracovní smlouva na dva roky s možností jejího prodloužení a následného získání smlouvy na dobu neurčitouv závislosti na dosažených výsledcích

• předpokládané datum nástupu ke konci roku nebo dohodou

Uzávěrka přihlášek: 30. listopadu 2016.

Písemné přihlášky zahrnující motivační dopis a strukturovaný profesní životopis posílejte na adresuMgr. Martina Havelcová, Ph.D., V Holešovičkách 41, 182 09 Praha 8, e-mail: [email protected].

Rada Biofyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, v. v. i., vyhlašuje veřejné výběrové řízenína obsazení funkce ŘEDITELE/ŘEDITELKY pracoviště

Požadavky:

• splnění zákonných podmínek podle ustanovení § 17, odst. 4–6 zákona č. 341/2005 Sb.,o veřejných výzkumných institucích, v platném znění

• vysokoškolské vzdělání a vědecká nebo vědeckopedagogická kvalifikace v oboru biofyzikamolekulární a buněčná biologie, genetika, genomika, bioinformatika nebo biochemie

• významné výsledky tvůrčí vědecké činnosti

• organizační schopnosti a dovednosti

• jazykové znalosti • morální bezúhonnost

Funkční období ředitele/ředitelky je pětileté, s možností nástupu od 1. května 2017.

Přihlášky se stručným životopisem, doklady o dosažené kvalifikaci, přehledem dosavadní praxe,seznamem hlavních vědeckých prací a písemnou představou o funkci (do třech stran textu)

doručte písemně nejpozději do 31. ledna 2017 na adresu sekretariátu Biofyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i.,Královopolská 135, 612 65 Brno. Obálku označte nápisem Výběrové řízení – neotevírat.

Předpokládá se, že při osobním pohovoru přednesou vybraní uchazeči svou představu o funkci, o niž se ucházejí,a o záměrech, které by v ní chtěli realizovat.

SELECTING THE ACADEMY’S NEXT PRESIDENTThis issue devotes full attention to the preliminaries of voting

for a new president of the Czech Academy of Sciences (CAS).The new president will assume his/her office in March 2017 andwill serve for four years. As head of the CAS, he/she is its chiefrepresentative and also administrator of the Academy’s budget.After his/her selection, he/she will be nominated to the post bythe president of the Czech Republic. The candidate will be selectedat the XLIX Meeting of the Academic Assembly on December 15,2016.

The only candidate for a new president of the CAS isProfessor Eva Zažímalová, the member of the Academy Councilof the CAS. She has worked at the Institute of ExperimentalBotany of the CAS (formerly the Czechoslovak Academy ofSciences) as a scientific employee since 1977 and since 2012also part-time at the Biology Centre of the CAS. Since 2004,she has led the Laboratory of Hormonal Regulation in Plants atthe Institute of Experimental Botany of the CAS. In 2007–2012,she was the Director of this Institute. In 2013, she was namedProfessor in the field of Plant Anatomy and Physiology atthe Faculty of Science of the Charles University in Prague.Professor Eva Zažímalová deals with research into the phyto-hormone auxin – its metabolism and molecular mechanisms ofits activity and transport in plant cells. She has been involved innumerous domestic and foreign research projects, is the authoror co-author of original scientific works published primarily inrenowned international journals and wrote chapters in specializedmonographs. Without self-citations, her work has been citedmore than 2900 times.

INTERVIEWI have always served to the one institutionWe feature an interview with the President of the Czech

Academy of Sciences (CAS) Professor Jiří Drahoš who waselected by the Academy Assembly as the head of the CAS in2008 and re-elected in 2012. He has worked at the Institute ofChemical Process Fundamentals of the CAS since 1977, holdingvarious positions, such as research scientist, senior researchscientist, Department Head, Deputy Director (1992–1995), andDirector (1996–2003). Between 2005 and 2008 he served asthe Vice-President of the CAS and since 2009 he has beenthe President of this Institution.

TOPIC OF THE MONTHThe intestinal microbiota influence postnatal growthand size gainUsing mouse gnotobiotic models, the Laboratory of Gnotobiology

of the Institute of Microbiology of the CAS has demonstratedthat intestinal microbiota influences postnatal growth and sizegain. It does so by restoring the production and activity of a keygrowth factor, the Insulin-like Growth Factor-1. This effect isparticularly visible upon chronic undernutrition. Furthermore,researchers have identified the strain of a bacterial taxa(Lactobacillus) that has the ability to correct growth defectsobserved in animals raised in absence of intestinal microbiota.These results suggest that this strain may be used to buffer


resumé

the deleterious effect of undernutrition on infant growth as wellas to sustain healthy growth in the general population.

SCIENCE AND RESEARCHChemical evolution of life on the Early EarthThe origination of life and mechanisms that made it possible

for the first biomolecules, especially nucleic acids, to assemblefrom simple chemical compounds under extremely harshconditions existing on our planet in the early stages of itsdevelopment – these are topics discussed by Martin Ferus fromthe J. Heyrovský Institute of Physical Chemistry and LearnedSociety of the Czech Republic. He described in great detailsthe experiments and theoretical models carried out and createdby researchers from the given Institute that have brought newfindings about fundamental chemical processes on the EarlyEarth.

SOFT 2016The 29th edition of the Symposium on Fusion Technology

(SOFT 2016) was held for the first time in Prague fromSeptember 5 to 9, 2016. The event was organized jointly bythe Institute of Plasma Physics of the CAS and the ResearchCentre Řež, two principal institutes engaged in the research ofthermonuclear fusion and fusion technologies within the CzechRepublic. The biennial symposium represents the leadingconference in this field in Europe. It regularly attracts more than800 scientists, engineers, industry representatives and exhibitorsfrom all over the world and focuses on the latest developmentsin running and planned fusion experiments. SOFT includedoral and poster presentations as well as industrial and R&Dexhibitions.

Plant Biology Europe EPSO/FESPB 2016 CongressEvery two years, FESPB organizes a large international Plant

Biology Congress, each time staged in a different Europeancountry. The 20th congress was held in Prague from June 26 to30, 2016 with a support of the Institute of Botany of the CAS(IBOT). More than 900 scientists from 58 countries from all overthe world participated in this event. The aim of the congresswas to discuss current challenges facing plant biology inthe 21st century, including the role of plants for the world foodsecurity and in mitigating of climate change.

Prague Summer School on Discrete MathematicsThe first edition of Prague Summer Schools on Discrete

Mathematics took place in Prague from August 1 to 5, 2016 withthe support of the RSJ Foundation, the Institute of Mathematicsof the CAS, The Computer Science Institute of the CharlesUniversity and Marie Curie Intra-European Fellowship. The Schoolwas primarily intended for PhD students and early careerresearchers. The lectures were given by Ronald de Wolf (CWI),who focused on Fourier analysis of Boolean functions, withapplications to discrete mathematics, complexity theory, andsocial choice theory, and by Samuel Fiorini (Free Universityof Brussels), who dealt with extended formulations in combinatorialoptimization.

VŠEC

HNA

FOTA

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

TVT 2016Šestnáctý ročník největšího vědeckého festivaluuzavřel 13. listopadu 2016 své brány. Běhemdvou týdnů shlédli návštěvníci po celé Českérepublice více než 600 akcí – výstavy, projekcefilmů, workshopy, divadelní představení či dalšíakce ze světa vědy a techniky.

FOTO

:STA

NISL

AVA

KYSE

LOVÁ

,AKA

DEM

ICKÝ

BULL

ETIN

TVT 2016Zábavná cesta za tajemstvím hmoty

v podání Michaela Londesborougha

Date post:	01-Jun-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	2 times
Download:	0 times

2016 Ý K C I - Akademický bulletinabicko.avcr.cz/miranda2/export/sitesavcr/data.avcr.cz/...2016 F...

Documents