VOŠZ a SZŠ Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Onkologická onemocnění v orofaciální oblasti

ABSOLVENSTKÁ PRÁCE

Praha 2012 Kristýna Kohutová

ONKOLOGICKÁ ONEMOCNĚNÍ V OROFACIÁLNÍ

OBLASTI

ABSOLVENSTKÁ PRÁCE

Kristýna Kohutová

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Studijní obor: Diplomovaná dentální hygienistka

Vedoucí práce: MUDr. Michal Šipoš

Termín odevzdání práce: 20. 4. 2012

Datum obhajoby práce: 18. 6. – 19. 6. 2012

Praha 2012

Čestné prohlášení:

Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité prameny

jsem uvedla podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů

informací.

V Praze dne 16. 4. 2012 ..................................................

Kristýna Kohutová

Poděkování:

Děkuji MUDr. Michalovi Šipošovi za odborné vedení absolventské práce, za cenné rady

a připomínky, dále za možnost pozorování ho při jeho odborné práci.

Děkuji Vyšší odborné škole zdravotnické a Střední zdravotnické škole za studium a realizaci

mé absolventské práce.

Děkuji penzionu pro seniory v Berouně a jeho klientům za vyplnění dotazníků.

Děkuji několika zubním ordinacím na Berounsku za trpělivost při vyplňování

a shromažďování dotazníků.

Děkuji i příteli Lukášovi Liškovi za podporu při vzniku absolventské práce.

V Praze dne 16. 4. 2012 ..................................................

Kristýna Kohutová

Souhlas s použitím práce:

Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována ve Středisku vědeckých

informací Vyšší odborné školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy Praha 1, Alšovo

nábřeží 6.

V Praze dne 16. 4. 2012 ..................................................

Kristýna Kohutová

Abstrakt

Kristýna Kohutová

Onkologická onemocnění v orofaciální oblasti

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: MUDr. Michal Šipoš

Absolventská práce Praha: VOŠZ A SZŠ, 2012, 81 stran

V absolventské práci jsou stručně popsány klinické projevy a následky benigních nádorů,

prekanceróz, maligních nádorů a jiných novotvarů. Některé popisy nádorů doplňují přiložené

obrázky, které jsou převzaté z knihy Atlasu chorob ústní sliznice. Diagnostika nádorových

onemocnění v orofaciální oblasti je rozebrána spíše z pohledu dentální hygieny. Absolventská

práce dále pojednává o důležitosti prevence, především prevence primární, ale i sekundární

a terciární a možnostech působení dentální hygienistky. Byla zvolena dotazníková metoda,

která potvrdila nebo vyvrátila předem stanovené hypotézy a přinesla řadu užitečných

informací. Dotazník je umístěn v textu absolventské práce, vyplňovalo jej 100 respondentů

převážně z okolí Berouna různé věkové kategorie. Odpovědi jsou zpracované do grafů, které

jsou ještě slovně popsány. Některé otázky by se ještě dále mohly kombinovat

a vyhodnocovat. Získané informace jsou nepřímo shrnuty v závěru absolventské práce, kde je

rozebráno jejich možné využití. V závěru je návrh preventivního působení dentální

hygienistky mezi lidmi a to nejenom v praxi dentální hygienistky, ale i mimo ní

prostřednictvím odborných seminářů. Absolventská práce může být využita pro výuku

dentálních hygienistek, neboť veškeré informace jsou psány v tomto směru, širší popisy

například pomocných vyšetřovacích metod a terapie ponechávám literatuře pro lékaře,

absolventská práce se jich dotýká jen okrajově.

Klíčová slova: nádory, prevence, dentální hygienistka, dotazník, preventivní působení

Abstrakt v německém jazyce

Kristýna Kohutová

Cancerous Diseases in the Orofacial Region

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Praha 1, Alšovo nábřeží 6

Vedoucí práce: MUDr. Michal Šipoš

Absolventská práce Praha: VOŠZ A SZŠ, 2012, 81 stran

In der Abschlussarbeit werden kurz die klinischen Manifestationen und Folgen von gutartigen

Tumoren, prämalignen, bösartigen Tumoren und anderen Neoplasien beschrieben. Einige

Beschreibungen von Tumoren ergänzen beigelegte Abbildungen, die aus dem Buch „Atlas

chorob ústní sliznice“ übernommen werden. Diagnose der Geschwulsterkrankungen im

orofazialen Bereich wird mehr in Bezug auf Dentalhygiene analysiert. Die Abschlussarbeit

behandelt auch die Bedeutung der Prävention, nicht nur primärer Prävention, sondern auch

sekundärer und tertiärer und die Möglichkeiten der Dentalhygienikerinnen in diesem Bereich.

Die Fragebogenmethode wurde gewählt, um die im Voraus gestellten Hypothesen zu

bestätigen oder zu widerlegen, und um eine Menge nützlicher Informationen zu bringen. Den

Fragebogen füllten 100 Respondenten von verschiedenem Alter aus, vor allem aus Beroun.

Die Antworten werden in Grafiken mit Beschreibungen bearbeitet. Einige Fragen könnten

weiter untersucht und kombiniert werden. Die erhaltenen Informationen sind am Ende der

Abschlussarbeit zusammengefasst, sowie die Möglichkeiten ihrer Nutzung behandelt. Am

Ende der Arbeit findet man den Vorschlag für Arbeit einer Dentalhygienikerin im Bereich

der Prävention unter den Menschen und zwar nicht nur in der Praxis, sondern auch in Form

von verschiedenen externen Seminaren. Die Abschlussarbeit kann für den Unterricht bei

Dentalhygienikerinnen verwendet werden, da alle Informationen in diesem Sinne angeführt

werden. Ausführlichere Beschreibungen der ergänzenden Untersuchungs- und

Therapiemethoden sind in der Fachliteratur für Ärzte zu finden, die Abschlussarbeit erwähnt

sie nur am Rande.

Schlüsselwörter: Prävention, Dentalhygienikerin, Fragebogen, vorbeugende Maßnahmen

Obsah

Úvod ...................................................................................................................................................... 13

1 Anatomie ......................................................................................................................................... 14

2 Nádory v oblasti úst a obličeje ...................................................................................................... 17

2.1 Diagnostika nádorových onemocnění ........................................................................................... 17

2.1.1 Anamnéza ................................................................................................................................. 17

2.1.2 Fyzikální vyšetření ................................................................................................................... 18

2.1.3 Aspekse .................................................................................................................................... 18

2.1.4 Palpace ..................................................................................................................................... 19

2.1.5 Laboratorní vyšetření ............................................................................................................... 19

2.1.6 Pomocné diagnostické metody ................................................................................................. 19

2.2 Prevence ........................................................................................................................................ 20

2.2.1 Primární prevence..................................................................................................................... 20

2.2.2 Sekundární prevence ................................................................................................................ 21

2.2.3 Terciární prevence .................................................................................................................... 21

2.3 Terapie ........................................................................................................................................... 21

3 Benigní mezenchymové nádory .................................................................................................... 22

3.1 Fibrom ........................................................................................................................................... 22

3.1.1 Fibromy měkkých tkání ............................................................................................................ 22

3.1.2 Fibrom intraoseální, centrální ................................................................................................... 23

3.1.3 Nazofaryngeální fibrom ........................................................................................................... 23

3.2 Myxom .......................................................................................................................................... 24

3.3 Lipom ............................................................................................................................................ 24

3.4 Chondrom ...................................................................................................................................... 25

3.5 Osteom ........................................................................................................................................... 26

3.5.1 Pravé kostní nádory .................................................................................................................. 26

3.5.2 Hyperplazie čelistních kostí: .................................................................................................... 27

3.6 Hemangiom ................................................................................................................................... 28

3.6.1 Naevus flammeus, venosus, coeruleus, planus ......................................................................... 28

3.6.2 Haemangioma simplex, capillare ............................................................................................. 28

3.6.3 Haemangioma cavernosum ...................................................................................................... 28

3.6.4 Hemangiomy v měkkých tkáních úst a obličeje ....................................................................... 29

3.6.5 Hemangiomy a čelistní anomálie ............................................................................................. 29

3.6.6 Hemangiomy lokalizované v čelistech ..................................................................................... 29

3.6.7 Hemangiomatosis obličeje ....................................................................................................... 30

3.7 Lymfangiom .................................................................................................................................. 30

3.7.1 Lymphangioma simplex ........................................................................................................... 30

3.7.2 Lymphangioma cavernosum .................................................................................................... 30

3.7.3 Lymphangioma cysticum ......................................................................................................... 31

3.8 Myom ............................................................................................................................................ 31

4 Benigní epitelové nádory ............................................................................................................... 32

4.1 Papilom .......................................................................................................................................... 32

4.2 Verruca, bradavice ......................................................................................................................... 32

4.3 Moluscum contaginosum ............................................................................................................... 32

5 Prekancerózy .................................................................................................................................. 33

5.1 Prekancerózy fakultativní .............................................................................................................. 33

5.1.1 Leukoplakia plana .................................................................................................................... 33

5.1.2 Lichen ruber ............................................................................................................................. 34

5.1.3 Lupus erythematodes ................................................................................................................ 34

5.1.4 Sjögrenův (Cougerotův) syndrom ............................................................................................ 34

5.1.5 Plummerův-Vinsonův syndrom, syndrom Kellyův-Pattersonův .............................................. 34

5.2 Prekancerózy obligatorní ............................................................................................................... 35

5.2.1 Leukoplakia verrucosa ............................................................................................................. 35

5.2.2 Keratoma senile, solární keratom, aktinický keratom .............................................................. 35

5.2.3 Cornu cutaneum ....................................................................................................................... 36

5.2.4 Keratoakanthom, molluscum sebaceum, molluscum pseudocarcinomatosum ......................... 36

5.2.5 Xeroderma pigmentosum ......................................................................................................... 36

5.2.6 Syndrom névoidních bazaliomů ............................................................................................... 37

5.3 Intraepiteliální karcinomy ............................................................................................................. 37

5.3.1 Morbus Bowen ......................................................................................................................... 37

5.3.2 Erythroplazie, Queyrathova chroba .......................................................................................... 37

6 Maligní mezenchymové nádory-sarkomy .................................................................................... 38

6.1 Sarkomy měkkých tkání ................................................................................................................ 38

6.2 Sarkomy v hloubce měkkých tkání ............................................................................................... 39

6.2.1 Fibrosarkom ............................................................................................................................. 39

6.2.2 Rhabdomyosarkom, maligní rhabdomyom .............................................................................. 39

6.2.3 Další sarkomy v hloubce měkkých tkání .................................................................................. 40

6.3 Sarkomy čelistních kostí ................................................................................................................ 40

6.3.1 Odontogenní fibrosarkom ......................................................................................................... 40

6.3.2 Periostální sarkom .................................................................................................................... 40

6.3.3 Osteogenní sarkom, osteosarkom ............................................................................................. 41

6.3.4 Chondrosarkom ........................................................................................................................ 41

6.4 Hemoblastózy a hemoblastomy ..................................................................................................... 41

6.4.1 Leukózy, leukémie ................................................................................................................... 41

6.4.2 Chronická myeloidní leukémie................................................................................................. 42

6.4.3 Chronická lymfatická leukémie ................................................................................................ 42

6.4.4 Akutní leukémie, blastická leukóza, leukémie z nezralých buněk ........................................... 42

6.4.5 Myelodysplastický syndrom, preleukemický syndrom ............................................................ 42

6.4.6 Vzácné leukemie ...................................................................................................................... 42

6.4.7 Mnohočetný myelom, plazmocytom, myelomatóza, Kahlerova choroba ................................ 43

6.5 Maligní lymfomy ........................................................................................................................... 43

6.5.1 Maligní lymfogranulom ........................................................................................................... 43

6.5.2 Nehodgkinské maligní lymfomy .............................................................................................. 43

6.6 Ewingův sarkom, endotelióza kostní dřeně ................................................................................... 43

6.7 Granuloma gangrenescens ............................................................................................................. 44

6.8 Retikulózy, histiocytózy, histiocytární malignity .......................................................................... 44

7 Maligní epitelové nádory ............................................................................................................... 45

7.1 Karcinom kůže .............................................................................................................................. 45

7.1.1 Karcinom bazocelulární ........................................................................................................... 45

7.1.2 Karcinom spinocelulární .......................................................................................................... 45

7.2 Karcinom rtu .................................................................................................................................. 45

7.3 Karcinom tvářové sliznice ............................................................................................................. 46

7.4 Karcinom dolní čelisti ................................................................................................................... 46

7.4.1 Karcinom dásňového výběžku ................................................................................................. 46

7.4.2 Centrální karcinom dolní čelisti ............................................................................................... 46

7.5 Karcinom horní čelisti a patra ....................................................................................................... 47

7.5.1 Karcinom dásňového výběžku ................................................................................................. 47

7.5.2 Karcinom tvrdého a měkkého patra ......................................................................................... 47

7.5.3 Karcinom čelistní dutiny .......................................................................................................... 47

7.6 Karcinom jazyka ............................................................................................................................ 47

7.7 Karcinom spodiny dutiny ústní ..................................................................................................... 48

8 Nádory slinných žláz ...................................................................................................................... 49

8.1 Pleomorfní adenom ....................................................................................................................... 49

8.2 Adenolymfom ................................................................................................................................ 49

8.3 Oxifilní adenom a ostatní typy ...................................................................................................... 50

8.4 Mukoepidermoidní tumor .............................................................................................................. 50

8.5 Acinocelulární tumor ..................................................................................................................... 50

8.6 Adenoidně cystický karcinom ....................................................................................................... 50

8.7 Adenokarcinom ............................................................................................................................. 51

8.8 Epidermoidní a nediferencovaný karcinom ................................................................................... 51

8.9 Pleomorfní adenokarcinom, karcinom v pleomorfním adenomu .................................................. 51

9 Odontogenní nádory ...................................................................................................................... 52

9.1 Epitelové odontogenní nádory ....................................................................................................... 52

9.1.1 Ameloblastom .......................................................................................................................... 52

9.1.2 Adenomatoidní odontogenní nádor .......................................................................................... 52

9.1.3 Kalcifikující epiteliální odontogenní nádor .............................................................................. 53

9.1.4 Kalcifikující odontogenní cysta ................................................................................................ 53

9.2 Mezenchymové odontogenní nádory............................................................................................. 53

9.2.1 Odontogenní fibrom ................................................................................................................. 53

9.2.2 Odontogenní myxom, myxofibrom .......................................................................................... 53

9.2.3 Cementomy .............................................................................................................................. 53

9.3 Epitelomezenchymové odontogennní nádory ............................................................................... 54

9.3.1 Ameloblastický fibrom, měkký odontom ................................................................................. 54

9.3.2 Ameloblastický fibroodontom .................................................................................................. 54

9.3.3 Dentinom .................................................................................................................................. 54

9.3.4 Ameloblastický fibrosarkom .................................................................................................... 54

9.3.5 Ameloblastický odontom, odontoameloblastom ...................................................................... 54

9.3.6 Složený odontom ...................................................................................................................... 55

9.3.7 Komplexní odontom ................................................................................................................. 55

10 Nádory z nervové tkáně ................................................................................................................. 56

10.1 Nádory periferních nervů z podpůrné tkáně .................................................................................. 56

10.1.1 Neurilemom, neurimon, Schwannom, periferní gliom ............................................................. 56

10.1.2 Neurofibrom ............................................................................................................................. 56

10.1.3 Neurogenní sarkom .................................................................................................................. 56

10.1.4 Neurofibromatosis multiplex, morbus Recklinghausen ........................................................... 57

10.1.5 Infantilní progresivní hypertrofická neuritis, morbus Déjerine Sottas ..................................... 57

10.2 Nádory periferních nervů z nervových buněk ............................................................................... 58

10.2.1 Ganglioneurom, gangliom ........................................................................................................ 58

10.2.2 Neuroblastom, sympatoblastom ............................................................................................... 58

10.2.3 Paraganglioma chromaffinum, chromaffinom, feochromocytom ............................................ 58

10.2.4 Paragangliom, struma carotica, chemodectom ......................................................................... 58

10.3 Nádory u nichž se neurogenní původ předpokládá ....................................................................... 59

10.3.1 Myoblastický myom, Abrikosovův nádor, nádor z granulárních buněk .................................. 59

10.3.2 Pigmentový choristom .............................................................................................................. 59

10.4 Nádory centrálního nervového systému s extrakraniální lokalizací .............................................. 59

10.4.1 Glioblastom .............................................................................................................................. 59

10.4.2 Nazální gliom ........................................................................................................................... 59

10.4.3 Meningeom, meningiom .......................................................................................................... 59

11 Nádory pigmentové ........................................................................................................................ 60

11.1 Melanocytární névy ....................................................................................................................... 60

11.1.1 Névy kongenitální .................................................................................................................... 60

11.1.2 Névy získané ............................................................................................................................ 60

11.1.3 Dysplastické névy..................................................................................................................... 61

11.2 Melanosis circumscriptta praeblastomatosa Dubreuilh ................................................................. 61

11.3 Melanom, melanoblastom, malanosarkom .................................................................................... 61

12 Epulidy ............................................................................................................................................ 62

12.1 Epulis congenita ............................................................................................................................ 62

12.2 Epulis gigantocellularis ................................................................................................................. 62

12.3 Epulis fibromatosa ......................................................................................................................... 62

12.4 Epulis granulomatosa .................................................................................................................... 63

12.5 Granuloma pyogenicum ................................................................................................................ 63

13 Metodika ......................................................................................................................................... 64

13.1 Hypotézy ....................................................................................................................................... 64

13.2 Výsledky ........................................................................................................................................ 67

13.3 Výsledky hypotéz .......................................................................................................................... 78

14 Závěr ............................................................................................................................................... 79

15 Seznam obrázků ............................................................................................................................. 80

16 Seznam použité literatury a jiných zdrojů ................................................................................... 81

13

Úvod

Téma této práce jsem zvolila proto, že dentální hygienistka by měla činit také osvětu,

informovat pacienty o tom, jak mohou zlepšit své zdraví a jak mohou předejít problému, jako

je onkologické onemocnění. Dentální hygienistka může být nositelem informací

o problematice nádorů dutiny ústní a reprezentantem týmu primární prevence nádorů dutiny

ústní. Výše uvedeného se docílí načtením literatury a získáním zkušeností v této problematice.

Domnívám se, že by zubní lékaři i v problematice onkologie měli spolupracovat s dentálními

hygienistkami. Můžeme přispět k prevenci před samotným vznikem novotvaru. Pokud už

pacient má diagnostikováno onkologické onemocnění v orofaciální oblasti, měli bychom ho

poučit o správné ústní hygieně a zlepšení podmínek pro jeho uzdravení, o nutnosti provádění

operace v čistém prostředí a tím lepšímu hojení rány. Pokud jde o pacienta vyléčeného, je

potřeba sledovat vznik možné recidivy.

Nádory v orofaciální oblasti nepatří k těm nejčastějším nádorům, ale patří ke skupině těch

nejzávažnějších, a proto znalost této problematiky a znalost prevence je důležitá.

14

1 Anatomie

Pro větší přehlednost a orientaci v teoretické části si připomeneme některé části hlavy, dutiny

ústní, především kosti a svaly.

Lebku tvoří několik plochých kostí, většinou jsou navzájem pevně spojeny, výjimku tvoří

dolní čelist. Lebku lze rozdělit na část obličejovou a mozkovou. Svaly hlavy rozdělujeme

podle jejich funkce na svaly žvýkací a mimické. (1) Ústní dutina je počáteční částí trávicího

ústrojí, pomáhá při dýchání, uplatňuje se též při tvorbě řeči. Dutinu ústní vpředu ohraničují

rty, laterálně tváře, nahoře patro, dole spodina ústní. Zadní stěna chybí, dutina ústní přechází

do hltanu. Dále zde nacházíme dáseň, sliznici, zubní oblouky, patrové mandle, jazyk, uzdička

horního rtu, uzdičku dolního rtu, podjazykovou uzdičku, čípek a vývody slinných žláz. (2)

15

Obrázek 1 Popis lebky zepředu (7)

16

Obrázek 2 Popis lebky zezadu (7)

Obrázek 3 Popis jazyka, pohled shora (8)

17

2 Nádory v oblasti úst a obličeje

2.1 Diagnostika nádorových onemocnění

Důležité je u nádorových chorob včasné rozpoznání novotvaru. Především zhoubné nádory je

nutné včas rozpoznat, což je důležité jak pro nemocného, tak pro ošetřujícího. V této práci se

budu zaobírat prevencí a včasnou diagnózou, ke které přispívá dobře odebraná anamnéza,

fyzikální vyšetření, laboratorní vyšetření a vyšetření zobrazovacími metodami. Nás bude

nejvíce zajímat to, co může provést dentální hygienistka při své práci s pacienty.

2.1.1 Anamnéza

Pomáhá vytvořit základní vazbu mezi pacientem a dentální hygienistkou či ošetřujícím

lékařem. Musí se věnovat pozornost rodinnému výskytu nádorů, především u nejbližších

příbuzných. Zjištění nádorového onemocnění dává možnost posouzení možné dědičné

rodinné dispozice. Jedná se především o angiomy, pigmentové névy a neurofibromatózu,

u které se předpokládá dominantní dědičnost. Ptáme se na bolestivost v oblasti druhé a třetí

větve trojklaného nervu. Tyto bolesti může vyvolat tlak rostoucího novotvaru nebo přímo

postižení nervové větve infiltrativním růstem. Ptáme se na parestezii, motorické poruchy

například z postižení lícního nervu. Dále se zaměřujeme na symptomy typu snížená

pohyblivost jazyka, kousání se do jazyka, tváří při mluvení nebo v průběhu mastikace, pocity

suchosti sliznice, poruchy řeči a bolest vyprovokovanou některými druhy potravy

a tabákovým kouřem, bolest při polykání. Důležité je zjišťování úbytku tělesné hmotnosti, zda

nemocný již byl pro nádor léčen, jakým způsobem. Zajímají nás zlozvyky, jako je kouření

tabákových výrobků, ale i jiných druhů, jako je marihuana, tvrdé drogy, zda si pacient při

mastikaci neporaňuje sliznici, jestli pacient má rád horké potraviny a nápoje, zpozorování

pacienta pocitu cizího tělesa v krku, změny hlasu, například chrapot. Můžeme se zeptat, jestli

si pacient nevšiml nějaké eroze, ztvrdnutí sliznice, zda mívá problémy s ragádami či jiným

poraněním na rtu či sliznici. (3) Dále se můžeme pacienta zeptat na problémy s otevíráním

úst. Při prorůstání nádoru do žvýkacích svalů se může totiž dostavit čelistní kontraktura. Také

benigní tumory někdy způsobují svou lokalizací omezení funkce čelistního kloubu a ztížené

otevírání úst. Zajímá nás také opakované jednostranné krvácení z nosu, může být prvním

příznakem nádoru horní čelisti. Podobně je to u jednostranného výtoku serosní tekutiny

18

z nosu, později může být výtok hnisavý. Nesmí být zaměněn se zánětlivým exsudátem při

sinusitidě. (4) Dále pocit ucpaného nosu, kdy nádor prorůstá již do nosní dutiny. V neposlední

řadě nás zajímají hygienické návyky a vztah pacienta ke svému zdraví. Volila bych při první

návštěvě pacienta u dentální hygienistky některé informace z výše uvedeného seskupit do

dotazníku a nechat jej pacientem v čekárně vyplnit. Pacient bude mít pocit, že už v čekárně se

mu věnujeme. Následně bychom měli dotazník s pacientem projít, zeptat se na doplňující

otázky a pravidelně dotazník aktualizovat několika otázkami při kontrolních návštěvách.

2.1.2 Fyzikální vyšetření

Systematické vyšetřování ústní dutiny a sousedních tkání je nezbytným základem diagnostiky

v orofaciální onkologii. Při objektivním vyšetření ústní dutiny se hlavní pozornost věnuje

místům, kde se nádor často vyskytuje jako např. oblast retní červeně, zvláště v ústních

koutcích, sliznice tváří, sliznice alveolárních výběžků, oblast trigonum retromolare, ústní

spodina, pohyblivé i nepohyblivé části jazyka, tvrdé a měkké patro, oblast patrových mandlí

a sliznice orofaryngu. Při prohlídce je třeba použít i zvětšovací lupu, kvalitní osvětlení je též

důležité. Postup vyšetřování při aspeksi a palpaci musí být systematický, nepřipouští

vynechání žádné anatomické oblasti, zahrnuje i vyšetření regionálního lymfatického aparátu

podčelistního, podbradového a krčního.

2.1.3 Aspekse

Pohledem zjistíme asymetrii obličeje, změny na kůži a ústní sliznici. Každé vyklenutí, cystu

nebo zánět je třeba považovat za podezřelé z novotvaru. (3) Při prorůstání nádoru do očnice

vzniká změna konfigurace oční štěrbiny, edémy víček, slzení, deviace bulbu, exophthalmus.

(4) Pozorujeme různé výrůstky v podobě vředu, uzlu, bradavice, olupující se krusty,

květákovité výrůstky a zatvrdlost spodiny. V ústech se projevuje karcinom rychlou destrukcí

sliznice. Viditelné změny mohou chybět, jestliže se nádor vyvíjí v hloubce měkkých tkání,

čelistních kostech nebo v paranazálních dutinách. V těchto případech se aspeksí nádor zjistit

nedá a většinou se diagnostikuje až v okamžiku prvních obtíží nebo náhodně při rentgenových

vyšetřeních, která ale dentální hygienistka neprovádí. Z těchto skrytých novotvarů dosahují

povrchu velmi rychle nádory zhoubné, benigní pomalu nebo vůbec ne. Podezření na existenci

nádoru je třeba mít tehdy, jestliže se zjistí změny v počtu, postavení nebo pevnosti zubů při

19

současném ztluštění postižené části čelisti. (3) Dochází k dislokaci, rozestupování zubů (spíše

u benigních tumorů) nebo uvolňování a viklání zubů (u maligních nádorů) bez známek

marginální parodontitidy. U bezzubých pacientů může být první známkou nádoru špatná

adhese zubní protézy, do té doby dlouho dobře vyhovující. (4)

2.1.4 Palpace

Provádí se jemně, bez užití velké síly, aby se zabránilo možnému rozsevu nádorových buněk.

Hodnotíme polohu novotvaru, jeho velikost, tvar, povrch, konzistenci, bolestivost a vztah

k okolním anatomickým strukturám. Konzistence nádoru může být buď tvrdá jako kost nebo

chrupavka (osteomy, chondromy), tuhá (fibromy), elastická (sarkomy, cystické nádory) nebo

měkká (lipomy, angiomy). Určujeme pohyblivost nádoru a jeho vztah k okolním tkáním,

především ke sliznici a ke kůži. U benigních novotvarů zůstávají sliznice a kůže volně

pohyblivé, u maligních se záhy fixují k jejich povrchu. Výjimkou je pozdní ztráta posunlivosti

u čelistních sarkomů, chondrosarkomů a u karcinomů čelistních dutin. V těchto případech je

sliznice a kůže postižená až při značně pokročilém růstu nádoru. Pohmatem také vyšetřujeme

regionální lymfatické uzliny. Podčelistní a krční uzliny se hmatají prsty obou rukou při mírně

předkloněné hlavě vyšetřovaného, ošetřující stojí vždy za zády pacienta. Uzliny se vyšetřují

na obou stranách pro porovnání nálezu. Při postižení uzlin nádorovými metastázami se uzliny

hmatají jako tuhé, málo pohyblivé nebo zcela fixované nebolestivé útvary. Při celkovém

vyšetření si všímáme vzhledu nemocného, jeho tělesné konstrukce, výživy, svalstva, kůže,

vlasů, řeči a podobně. (3)

2.1.5 Laboratorní vyšetření

Toto vyšetření je důležité pro lékaře, dentální hygienistka jej neprovádí.

2.1.6 Pomocné diagnostické metody

Radiodiagnostika

Nativní rentgenové vyšetření

Tomografické vyšetření

20

Xeroradiografie

Počítačová tomografie (CT-computerová tomografie)

Magnetická resonance (MRI-magnetic resonance imaging)

Angiografické vyšetření

Další pomocné diagnostické metody jsou: měření tkáňové impedance, termografie

(infračervená termovize), echografie (sonografie, ultrasonografie), radionuklidová

diagnostika, lymfografie, bioptické vyšetření, cytologické vyšetření, diagnostická excize,

diagnostická punkce, endoskopické vyšetření a barvivové testy.

Veškeré výše uvedené pomocné diagnostické metody provádí lékař, nikoliv dentální

hygienistka. (3)

U všech popsaných nádorů jsou záměrně vynechány popisy pomocných vyšetřovacích metod,

například rentgenologický obraz. Vycházím z faktu, že dentální hygienistka toto vyšetření

neprovádí, pouze hodnotí snímky a pacient, který k ní přijde se snímky, na kterých je

podezřelý nález z oblasti této problematiky, je již od svého zubního lékaře poučen a odeslán

na specializované pracoviště. Mým cílem je, aby dentální hygienistky byly schopny včas

novotvary rozpoznat a tak předejít onkologické problematice. Jsem přesvědčena, že pacient

mohl od návštěvy zubního lékaře do návštěvy dentální hygienistky prodělat jisté změny,

kterých si můžeme všimnout. Je i možné, že zubní lékař by mohl něco přehlédnout a my

budeme prvními, kdo si něčeho podezřelého všimne a tím pacientovi pomůžeme.

2.2 Prevence

Onkologická prevence je jedním z hlavních úkolů, které vytvářejí náplň koncepce

stomatologie. (5)

2.2.1 Primární prevence

Zaměřuje se na redukci nebo eliminaci vnějších etiologických faktorů zodpovědných za vznik

zhoubných novotvarů. Patří sem zlepšení podmínek pracovního a životního prostředí,

a zlepšení osobní hygieny a celkové životosprávy. Zlepšení hygieny a dodržování správné

21

životosprávy je úkolem každého jednotlivce. Etiologické faktory zhoubného bujení jsou

kouření tabáku, pití koncentrovaných alkoholů a zvláště jejich kombinace. Dále zvýšená

přítomnost dráždivých látek v potravě, pojídání příliš horké stravy. Uvažujeme i o duševní

nepohodě.

2.2.2 Sekundární prevence

Spočívá ve včasném zachycení a rozpoznání přednádorových stavů a ranných stádií

nádorového onemocnění. Způsoby sekundární prevence jsou včasné diagnostikování,

depistážní akce a dispenzarizace. Cílem depistážních akcí je vyhledávat ranné, bezpříznakové

formy nádorů a chorobné stavy, které mohou dát základ malignímu bujení. Dispenzarizací

rozumíme pravidelné prohlídky všech nemocných, kteří byli pro nádorové onemocnění léčeni.

2.2.3 Terciární prevence

Má předcházet rozvoji zbytkové (reziduální) nádorové choroby a urychlit její neprodlené

léčení. Stará se i o to, aby nemocný byl opět schopen normálního života. (3)

2.3 Terapie

Terapie nespadá do kompetence dentální hygienistky, proto nebude více rozebírána. Měli

bychom pacienta poučit o správné ústní hygieně a zlepšení podmínek pro jeho uzdravení,

o nutnosti provádění operace v čistém prostředí a tím lepšímu hojení rány, stejně jako nutnosti

péče o zuby a sliznice v případě léčby zářením.

22

3 Benigní mezenchymové nádory

Nádory mají typickou skladbu tkáně, ze které vyrůstají a jsou v orofaciální oblasti častým

nálezem. Rostou pomalu a expanzivně, výchozí orgán nebo okolní tkáně destruují a utlačují,

nikdy do nich nevrůstají. Rostou v místě svého vzniku, nemetastazují. Pokud jsou odstraněny

v celku, nerecidivují. Mohou být zdrojem závažného krvácení nebo příčinou různých

funkčních poruch jako například poruchy polykání. Léčení je zpravidla chirurgické.

3.1 Fibrom

Nádor je složen z pojivové tkáně, z vazivových buněk a vláken, může být vrozený nebo

získaný. Za vznik fibromu může například trauma nebo zánět. Vyskytuje se u dospělých

i u dětí.

3.1.1 Fibromy měkkých tkání

Rostou v hloubce nebo pod povrchem kůže či ústní sliznice. Obvykle je nacházíme na vnitřní

straně tváře a rtu, na jazyku a na patře. Jsou menších rozměrů, kulovitého nebo laločnatého

tvaru. Povrch je hladký krytý normální sliznicí. Na dotyk je nádor nebolestivý, dobře

ohraničený, stopkatý nebo přisedlý ke spodině, bledé barvy. Svou velikostí může později

způsobit potíže při mluvení nebo kousání.

3.1.1.1 Fibroma durum

Konzistence tuhá až tvrdá, je složen z pevného kolagenního pojiva.

3.1.1.2 Fibroma molle

Konzistence měkká. Tkáň buněčná a vazivová vlákna jsou jemnější. Vyskytuje se často

mnohočetně. (3)

23

3.1.2 Fibrom intraoseální, centrální

Uložen v nitru čelisti. Vyskytuje se u dětí a mladších lidí, častěji v dolní čelisti, jsou dobře

ohraničené a čelist deformují až po dlouhém růstu. Krytý normální, pohyblivou sliznicí nebo

kůží. Dojde-li k osifikaci vazivové tkáně, označuje se nádor jako osifikující fibrom nebo

osteofibrom. Lokalizuje se v čelisti horní, deformuje ji, zatlačuje čelistní dutinu a obturuje

nosní průduchy. (5)

3.1.3 Nazofaryngeální fibrom

Neopouzdřený, tvrdý, kulovitý nebo laločnatý, extrémně vazkularizovaný, neinfiltrující nádor

nosohltanu. Vedle nosohltanu vyrůstá primárně též v čelistní dutině, nose nebo v oblasti fossa

pterygopalatina. Někdy má podobu okrouhlého útvaru, který při déle trvajícím výslovně

expanzivním růstu může vyklenovat tvář, popřípadě ji deformovat. Může se šířit až do nosu,

čelistních dutin, čichových sklípků, klínové dutiny, očnice, pod jařmový oblouk a do

nitrolebí. Vyskytuje se téměř vždy u mužů, hlavně v období mezi 10-25 lety. Do tkání

neprorůstá, nemetastazuje a po radikálním odstranění nerecidivuje. Má šedočervenou nebo

bledě červenou až zažloutlou barvu. Patogeneze nádoru není zcela jasná. Klinické příznaky

závisejí na jeho velikosti a směru růstu. U větších nádorů bývá prvním příznakem chronická

rýma a obtížně stavitelné krvácení z nosu, bolesti hlavy, huhňání, jindy jde jen o bolestivé

vyklenutí tváře. (3)

Od pravých fibromů je třeba rozlišovat v ústní dutině formy nepravé, které jsou pouze

relativními hyperplaziemi. Jsou to:

3.1.3.1 Epulis fibromatosa

Vychází z periostu dásňového výrůstku nebo z periodoncia. Vyskytuje se u dětí i u dospělých,

má polokulovitý nebo nepravidelně hrbolatý tvar, na dáseň nasedá buď široce, nebo úzkou

stopkou. Má hladký povrch, krytý bledou sliznicí.

24

3.1.3.2 Granuloma fissuratum

Jsou podlouhlé, listovité, vazivové slizniční hyperplazie. Vznikají z chronického dráždění při

nevyhovujících celkových náhradách. Nasedají na bezzubý dásňový výběžek, nebo jsou

v ústní předsíni či na tvářové sliznici. Vyskytují se jednotlivě, nebo v několika řadách. Povrch

je hladký, nepravidelný. Konzistence polotuhá. Jsou nebolestivé.

3.1.3.3 Fibromatosis gingivae

Zbytnělá dáseň, tloušťka někdy přesahuje až přes jeden centimetr a úplně překrývá zubní

korunky. Dáseň je tuhá, hrbolatá a je kryta bledou sliznicí.

3.1.3.4 Symetrické fibromy

Vyskytují se na orální straně molárové krajiny horní čelisti. Jsou to polokulaté nádorky

hladkého povrchu s normální sliznicí. Konzistence je pružná. Nečiní žádné potíže. (5)

3.2 Myxom

Nachází se v srdci, kůži, pod paží, v kostech a také v čelistech. V čelistech se vyskytuje

vzácně. Je původu kostního nebo odontogenního. Postihuje obojí pohlaví a vyskytovat se

může v obou čelistech. (3) Je okrouhlý nebo uzlovitý, šedobělavé až nažloutlé barvy,

nezřetelně ohraničený a měkké konzistence. Má sklon k recidivě a nejednou přechází

v myxosarkom. (5)

3.3 Lipom

Vzniká bujením tukové tkáně nebo tukových buněk. Poměrně často se vyskytuje v ústní

dutině i v obličeji. Lokalizuje se ve tváři, na jazyku, na ústní spodině, na dásni, v příušní

slinné žláze a zcela vzácně také na rtu. Tvarem a velikostí jsou velmi rozmanité. Většinou

dorůstají velikosti fazole nebo malé švestky, jenom zcela ojediněle velikosti pěsti. Tvar mají

vejčitý, hruškovitý a vzácně laločnatý. V hlubších vrstvách na jazyku nebo ve tváři tvoří

25

plochá, měkká vyklenutí, mohou být také stopkaté a viset na různě dlouhém závěsu. Jsou

vždy přesně ohraničené a opatřené souvislým pouzdrem. Rostou pomalu, jsou časté

u mladých jedinců. Nejvzácnější je lipom rtu. Lokalizuje se pod červení rtu na straně

vestibulární, spíše menší velikosti. Při kousání a rozmělňování potravy se zraňuje jeho

slizniční pokrývka, ta krvácí, tvoří se vředy a leukoplakie. Nádor připomíná mukokelu, se

kterou se také nejčastěji zaměňuje. Prosvítá vždy jasně žlutou barvou, má tužší konzistenci.

Lipom v oblasti dásně je výjimečný. Novotvar tvoří plochá, měkká vyklenutí, která mají

hrbolkovitý povrch nebo vyrůstá na stopce, je vejčitého nebo hruškovitého tvaru, s povrchem

hladce překrytým sliznicí. Tyto lipomy jsou zraňovány při žvýkání a lokalizují-li se v krajině

molárové a mají-li delší závěs, mohou působit dysfagii. Lipom jazyka je nejčastěji na horní

ploše, někdy také na hrotu. Lipomy jsou dobře ohraničené měkké, někdy hrbolaté, pokryté

ztenčelou a vyhlazenou sliznicí, již prosvítá barva tukové tkáně. Může však růst také hluboko

ve svalovině jazyka. Lipomy jsou nebolestivé, vyvíjejí se pozvolna a nenápadně. Lipomy na

ústní spodině se vyskytuji nejčastěji pod volnou částí jazyka. Vyvíjejí se pomalu a nenápadně,

mohou dorůstat značné velikosti. Pod jazykem prosvítají žlutavou barvou, povrch mají

hrbolatý nebo různě laločnatý. Zvětší-li se až na velikost vejce, vyklenují již krajinu

podčelistní nebo podbradovou. Jsou vždy dobře opouzdřené, měkké a nebolestivé, často jeví

fluktuaci. Funkční potíže nedělají, jen kosmeticky vadí. Lipomy v lokalizaci příušní žlázy

rostou povrchově pod pouzdrem žlázy. Jsou opouzdřené, měkké, elastické. Lipomy tváře se

vyskytují v orofaciální oblasti nejčastěji. Klinické příznaky nejsou u lipomů temporální

a zygomatické krajiny nikterak význačné. Kromě vyklenutí tváře, není kontraktura, ani nejsou

bolesti. (3)

3.4 Chondrom

Svou skladbou je blízký chrupavce. Vyskytuje se vzácně u mladých lidí. Nikdy neroste

v měkkých tkáních, vždy je v kosti čelisti nebo k ní přisedá. Predilekcí je úhel a kloubní

výběžek dolní čelisti, na horní čelisti výběžek dásňový. Je vždy ohraničený a opouzdřený. Má

uzlovitý tvar a tuhou konzistenci. Při recidivě je třeba myslet na možnost maligního zvratu.(5)

26

3.5 Osteom

3.5.1 Pravé kostní nádory

Osteomy jsou novotvary, jejichž mateřskou tkání je kost. Převládá-li kompakta, nazývá se

osteoma durum, skládá-li se z houbovité kosti, nazývá se osteoma spongiosum, při vysokém

obsahu dřeně osteoma medullare. (5) Osteomy se vyskytují u obou pohlaví, v dětství

i dospělosti. Mezi 11-30. rokem se objevují nejčastěji. Rostou především v dolní čelisti

a jejich predilekčním místem je dolní hrana těla nebo úhlu. Rostou však i v těle čelisti, na jeho

zevní nebo vnitřní straně a někdy i symetricky na obou stranách. (3) V horní čelisti rostou

buď v antru, nebo na dásňovém výběžku. Vyvíjejí se velmi pomalu a zřídkakdy dosáhnou

takové velikosti, že vyvolají funkční poruchy. (5) Potíže se objevují až po dlouhé době, někdy

až po desetiletí. Na horní čelisti dle deformace tváře jsou na překážku dýchání, prorůstají-li do

očnice, můžou přivodit slepotu. (3)

3.5.1.1 Osteoidní osteom

Skládá se z osteoidní tkáně, z trámců více nebo méně kalcifikované kosti a ze značně

vaskularizované tkáně pojivové. Vyskytuje se u dětí a mladých lidí. Lokalizuje se především

ve spongióze dlouhých kostí, nachází se však také v dolní i horní čelisti. Zde dorůstá někdy

značné velikosti a vede k výrazné asymetrii obličeje. Kůže kryjící nádor je normální, volně

posunlivá, sliznice má silně vyznačenou cévní arborizaci (větvení). Je-li nádor malý, nepůsobí

potíže. Rozroste-li se, vede k různým funkčním potížím (vada skusu, enoftalmus-oko vkleslé

do očnice).

3.5.1.2 Osteoklastom

Jde o benigní proces resorptivního charakteru. Vyskytuje se v kosti horní i dolní čelisti u dětí

a mladých lidí. Čelist rychle zvětšuje svůj objem. (5)

27

3.5.2 Hyperplazie čelistních kostí:

Kostní hyperplazie, které se na čelistech velmi často vyskytují a klinicky v mnohém

připomínají pravé nádory (3) Hyperplazie znamená ohraničené nebo difuzní ztluštění kosti na

podkladě osteoblastické apozice. Původu mohou být traumatického, zánětlivého,

endokrinního nebo metabolického. U dětí a mladých vzniká především hyperostóza, difúzní

forma hyperplazie. Postihuje úhel, častěji však hlavičku a kloubní výběžek dolní čelisti.

Rozlišují se různé formy:

3.5.2.1 Exostóza

Vyskytuje se poměrně často. Pozoruje se nejčastěji ve středu tvrdého patra jako nádorek,

veliký jako hrách nebo mandle, nazývá se torus palatinus. Vzácněji je lokalizací vnitřní strana

dolní čelisti, v krajině premolárové, většinou symetricky na obou stranách, a nazývá se torus

mandibularis. Nedosahuje zpravidla velikosti větší než kulatý hrách. Oba tyto typy jsou kryty

normální sliznicí a nepůsobí žádné obtíže. Vadí-li zhotovení protézy, odstraní se. (5) Exostóza

na vnitřní straně spánkového výběžku lícní kosti, zvaná Jacobova nemoc, se vyskytuje zcela

ojediněle. Omezuje pohyby svalového výběžku a ztěžuje tím otvírání úst. (3)

3.5.2.2 Osteofyty

Jsou to hrotnatá ztluštění, která se lokalizují nejčastěji na dolním okraji těla dolní čelisti nebo

na kloubní hlavici. Nevedou k funkčním potížím, mohou být pouze kosmeticky závadné.

3.5.2.3 Enostózy

Jsou to ohraničené kostěné útvary ve spongióze čelisti, které se zpravidla objeví náhodně při

rentgenologickém vyšetření chrupu. Nepůsobí žádné potíže. (3)

28

3.6 Hemangiom

V ústní dutině a v obličeji se vyskytuje hemangiom velmi často a to jak u novorozenců a dětí,

tak i u dospělých lidí. Lokalizuje se převážně v kůži a v podkoží, mnohem řidčeji v čelistních

kostech. Vzniká novotvořením kapilár nebo skutečné kavernózní tkáně, která připomíná

houbovitá tělesa. Je buď pravým nádorem, nebo vrozenou malformací vazoformativní tkáně,

hamarcií. Hemangiom roste buď pomalu a ohraničeně, nebo rychle a expanzivně. Rychlé

zvětšování nádoru se pozoruje zvláště v prvních měsících života a jde paralelně s rychlým

růstem celého organismu. S přibývajícím věkem se však tento růst zpomaluje nebo zcela

ustává. Musíme respektovat biologickou povahu novotvaru. Involuce může začít již v prvním

roce života. Známkou involuce je vznik bělavě šedých ostrůvků na povrchu nádoru a změna

zářivého červeného zbarvení. Nádor bledne a postupně mizí. V místě původního vývoje

nádoru zůstává jizva anebo zmizí beze stopy. (3)

3.6.1 Naevus flammeus, venosus, coeruleus, planus

Je to vrozená cévní anomálie, která se skládá ze značného množství jemných kapilár.

Vyskytuje se na kůži obličeje a krku a na ústní sliznici. Může být jako malá červená tečka

nebo zaujímat větší plochy kůže nebo sliznice, s nimiž je v jedné rovině nebo se nad ně zvedá

a má hrbolatý, drsný povrch. (5)

3.6.2 Haemangioma simplex, capillare

Nádor je velký zpravidla jako hrách nebo lískový oříšek, je ohraničený a má hladký povrch,

krytý normální sliznicí. Barva je živě červená nebo šedomodrá až fialová. Vyskytuje se

nejčastěji ve středu rtu. Na červeň buď nasedá široce, nebo přisedá stopkou. Může se také

vyskytovat na hrotu nebo hřbetu jazyka jako kulovitý, přesně ohraničený a nebolestivý útvar.

3.6.3 Haemangioma cavernosum

Pozoruje se v orofaciální oblasti nejčastěji. Skládá se z cévních prostor vystlaných plochým

endotelem, které jsou od sebe navzájem odděleny pojivovými septy.

29

3.6.4 Hemangiomy v měkkých tkáních úst a obličeje

Vyskytují se na jazyku, ve tváři, na měkkém patře, na rtu a nejsou po narození patrné. Na rtu

a jazyku vedou často k jejich zvětšení, které může být závažnou překážkou při mluvení

a polykání. Můžou ztěžovat i dýchání. Nádor je vždy dobře ohraničen a má měkkou

houbovitou konzistenci s charakteristickou erektilitou při městnání. Ve vestibulární straně

tváře je ze všech lokalizací v ústní dutině nejčastější. Má hrbolatý povrch, krytý normální

sliznicí, krvácí při poranění. Barvu mívá nafialovělou a bývá obvykle dobře ohraničen.

Můžeme jej pozorovat i po celé ploše tvářové sliznice, prostupuje až pod kůži a zasahují i do

krční krajiny. Tváře je zduřená, při palpaci měkká a zmenšuje svůj objem. Kůže tváře a krku

je modrofialová.

Obrázek 4 Hemangiom (6)

3.6.5 Hemangiomy a čelistní anomálie

U dětí rozsáhlé kavernózní hemangiomy, paramandibulárně přecházejí z obličeje až na krk.

Působením tlaku na rostoucí čelist vzniká deformita.

3.6.6 Hemangiomy lokalizované v čelistech

Jsou vzácnější než v měkkých tkáních. Vyskytují se spíše v dolní čelisti a objeví se náhodně

při extrakci.

30

3.6.7 Hemangiomatosis obličeje

Toto onemocnění je nejzávaznější ze všech hemangiomů. Nádorem jsou postiženy současně

měkké tkáně i čelist. Léčení bývá spíš neúspěšné a nemocný zemře na vykrvácení. Projevuje

se měkkým, nebolestivým zduřením v obličeji přesahujícím často až na krk, hypertrofií

gingivy a sliznice, jsou červeně až modrofialově zbarvené a vždy teplejší než na zdravé

straně.

3.7 Lymfangiom

Je vrozený, ale zjevným se stává až během života.

3.7.1 Lymphangioma simplex

Skládá se z malých lymfatických cév. Cévy jsou rozšířené, různě se proplétají a vzájemně

mezi sebou propojují. Nádor má vzhled malého puchýře, který je podle obsahu buď průsvitný,

nebo žlutohnědě až červeně zbarvený. Je ohraničený a vyskytuje se solitárně nebo skupinově.

Samostatně ho pozorujeme nejčastěji na rtu, dále jazyku a na sliznici dásňového výběžku.

3.7.2 Lymphangioma cavernosum

Skládá se z větších lymfatických cévních dutin vystlaných endotelem a vyplněných

homogenní tekutinou. Vyskytují se na rtech, na jazyku, na patře a ve tváři. Zde jde o formu

difúzní. Na rtu se projevuje jeho nápadným zvětšením. Ret je ztluštělý, kůže a sliznice jsou

napjaté a nedají se posunovat po svých podložkách. Zvětšení je nebolestivé, někdy může být

doprovázeno zánětem. Zvětšení jazyka pozorujeme v dětství. Většinou bez funkčních potíží.

Ztížené polykání, mluvení a dýchání a někdy i dušení se objevuje zpravidla až po krvácení do

nitra nádoru. Jazyk je vcelku zvětšený a na svém povrchu bývá poset množstvím drobných

puchýřků, z nichž většina je barvy žluté, ostatní modrofialové. Jsou to slizniční

lymfangiektazie, naplněné lymfou nebo krví. Jazyk drsný, suchý, někdy těžký zánět, dobře

pohyblivý a nebolestivý. Lymfangiom tváře má růst většinou difúzní (rozptýlený) a postihuje

část tváře nebo celou tvář, střední čáru obličeje nepřesahuje. Nejčastěji se objevuje během

několika měsíců po narození. Někdy roste pomalu a jindy se prudce zvětšuje. Tvář nabývá

31

pomalu na objemu a deformuje se. Stejné změny postihují často i ret, někdy nos a krajinu

spánkovou. To vede nakonec ke znetvoření obličeje, které je ještě výraznější, připojí-li se

protruze (vysunutí dopředu) očního bulbu podmíněná růstem nádoru v očnici. Kůže je nad

nádorem bledá a při infiltraci podkoží je navíc ještě tuhá a neposunlivá. Zvětšení je většinou

nebolestivé a bez funkčních poruch. Vážnou komplikací lymfangiomu bývá jeho infikování.

To se projeví bouřlivými příznaky charakteru septického onemocnění. Někdy lymfangiomy

postihují dolní i horní čelist. Čelist atrofuje, čelistní dutina se zmenšuje a dásňový výběžek se

zuby se posouvá ke střední patrové čáře. Roste-li v očnici, je očnice vždy níže než na straně

zdravé. V ústní dutině často vidíme zvětšení jedné poloviny patra. Velmi často lze pozorovat

při nádoru tváře jen bradavčité lymfangiektázie na téže straně měkkého patra jako je nádor.

Barvu mívají žlutou nebo spíše červenou pro krvácení do nádoru.

3.7.3 Lymphangioma cysticum

(hygroma colli cysticum, kongenitální serózní cysta krční)

Vyskytuje se vzácně. Jde o vrozenou afekci viditelnou nejčastěji od samého narození na

laterální straně krku jako kulatý nebo vejcovitý hladký a průsvitný nádor. Nádor tvoří

mnohočetné cysty. Někdy zcela vzácně se objeví po několika letech života, roste pomalu

a plíživě. Velikost může být od vejce až po dětskou hlavu. Nádor je vyplněn serózní

průsvitnou tekutinou, někdy viskózní, žluté nebo nazelenalé barvy. Nádor je měkké

konzistence, při pohmatu jeví fluktuaci. Jde o přelévání obsahu z dutiny, na kterou se tlačí, do

dutiny vedlejší. Poruchy se objevují u velkých nádorů, bývají obtíže s příjímáním potravy

a někdy dýchací poruchy.

3.8 Myom

Je novotvarem ze svalové tkáně. Je uložen submukózně, je hrbolatý a opouzdřený. Lokalizace

je na jazyku, na patře nebo na uvule.

32

4 Benigní epitelové nádory

Vycházejí buď z epitelu krycího (epidermis, slizniční epitel) nebo z epitelu žlázových lumen.

4.1 Papilom

Je to exofytický nádor, vyrůstá z epitelu ústní sliznice. Má bělavě růžovou barvu, je měkký,

kulovitý nebo plošný a povrch má hruběji nebo jemněji členitý. Vyskytuje se na patře, na

obloucích, na jazyku, na sliznici tváří a na rtu. Někdy dosahuje značné velikosti. Působí

potíže jen u větších rozměrů, při mluvení, rozmělňování potravy. Prognóza je příznivá, pokud

se novotvar odstraní ve vhodný čas.

Obrázek 5 Papilom (6)

4.2 Verruca, bradavice

Je velmi častým nálezem u dětí i dospělých. Lokalizuje se v obličeji, na čele, na rtu jako

drobný výrůstek se silně zrnitým povrchem. Může se vyskytovat solitárně i mnohočetně.

4.3 Moluscum contaginosum

Častěji se vyskytuje na kůži dětí. Může být solitárně i mnohočetně. Jsou to narůžovělé

papulky velikosti čočky, uprostřed je vkleslina, ze které se stisknutím vytlačí sýrovitá hmota.

33

5 Prekancerózy

Je důležité diagnosticky, profylakticky a terapeuticky poznání stavů, které předchází

zhoubnému zvratu. Některé klinicky a morfologicky definované choroby přecházejí častěji ve

zhoubný nádor. Z klinického pohledu se jako prekancerózy nebo preblastomatózy, označují

patologické stavy, které mohou za určitých okolností vést ke vzniku zhoubného nádoru.

5.1 Prekancerózy fakultativní

(stacionární, prekancerózy v širším slova smyslu, prekancerózy s menší pravděpodobností

malignizace)

Abnormální a atypické struktuty. Řadí se sem stacionární leukoplakie, chronické píštěle kožní

a slizniční, erozivní a hyperkeratotické formy lupus erythematodes a lichen ruber planus,

profesionální dermatitidy a dermatózy, tuberkulóza kůže, poaktinické cheilitidy a stomatitidy,

syndromy Sjögrenův a Plummer-Vinsonův. (3) Tyto formy se nemusí po celý život měnit. (4)

5.1.1 Leukoplakia plana

Je charakterizována obrazem hladké, bělavé až modro-bělavé skvrny nebo plochy s lokalizací

na sliznici tvářové, zejména v blízkosti ústních koutků, častá je její přítomnost v oblasti

molárů ve výši okluzních ploch zubů, nacházíme ji na hřbetu jazyka, na sliznici podjazykové

krajiny, dásňových výběžků a na patře. Léčení spočívá v eliminaci lokálního dráždění všeho

druhu včetně kouření, alkoholu a slině kořeněných pokrmů. Pacienty dispenzarizujeme.

Termínem leukoplakie se definuje bílý plát nebo bílé místo, které nelze mechanicky setřít.

Příčiny vzniku nejsou známé, uvádějí se různá chronická dráždění chemického, termického,

fyzikálního a infekčního původu. Velký vliv má působení tabáku ve formě kouření či žvýkání

a alkohol. Obdobně dráždivým faktorem mohou být kovové zubní výplně nebo protetické

práce z kovů. Jako etiologický činitel se uvádí Candida albicans. Zvláštní význam v etiologii

zaujímá žvýkání betelového listí u asijské populace. (3) Leukoplakie je nebolestivá, jen

výjimečně může způsobit potíže, například pocit cizího tělesa. (4)

34

5.1.2 Lichen ruber

Bílá plocha na tvářové sliznici s atypickým síťovitým uspořádáním, vyskytuje se také na

jazyku, retní červeni a patře jako bílé, oválné plošky, které lehce vystupují nad okolní sliznici.

5.1.3 Lupus erythematodes

Vyskytuje se na tvářové sliznici, na patře a na jazyku jako zarudlá, v centru exulcerovaná

skvrna s leukoplakickým lemem na okrajích.

5.1.4 Sjögrenův (Cougerotův) syndrom

Idiopatické generalizované autoimunitní onemocnění, častěji u žen po 40. roce věku.

Základním symptomem je xerostomie, suchost ústní sliznice a spojivek. Dále bolavé ústní

koutky, vyhlazený jazyk, zvýšená kazivost chrupu, zvětšení příušních slinných žláz,

stomatodynie, bronchitis sicca, vulvovaginitis sicca a další. S xerostomií někdy probíhá

pomalu narůstající zduření slzných, příušních, někdy i podčelistních a malých slinných žláz,

zduření je polotuhé, nebolestivé a nabývá značných rozměrů.

Obrázek 6 Atrofická glositida a angulární cheilitida (6)

5.1.5 Plummerův-Vinsonův syndrom, syndrom Kellyův-Pattersonův

Charakterizován několika příznaky, například angulární stomatitis, atrofická glositis,

glosodynie (bolestivé pocity na jazyku), koilonychie (miskovité prohloubení nehtů na rukou

a jejich zvýšená štěpivost a lomivost). Postihuje především ženy po 40. roce života.

35

5.2 Prekancerózy obligatorní

(proliferující, progredientní, prekancerózy v užším slova smyslu, prekancerózy s vysokou

pravděpodobností malignizace)

Charakteristický je strukturální neklid, růstová aktivita a buněčná proliferace. Řadí se sem

erozivní a verukózní leukoplakie, senilní keratom, cornu cutaneum, keratoakanthom,

xeroderma pigmentosum, syndrom névoidních bazaliomů. (3) Tyto formy vedou k malignímu

zvratu častěji. (4)

5.2.1 Leukoplakia verrucosa

Ložiska prosté leukoplakie se postupně rozrůstají do plochy a síly, vyvyšují se nad okolní

sliznici, na pohmat jsou tvrdá nebo drsná, často jsou křížovitě rozbrázděná různě hlubokými

rýhami, někdy na povrchu bradavičnaté výrůstky. Erozivní forma se pozoruje jako drobné

červené skvrny, které se střídají s bělavými ostrůvky hyperkeratotické sliznice. Subjektivně

udávají nemocní kovové pachutě, palčivost při dráždivých jídlech a někdy krvácení z rýh.

Obrázek 7 Leukoplakia verrucosa (6) Obrázek 8 Keratoma senile (6)

5.2.2 Keratoma senile, solární keratom, aktinický keratom

Kožní proces vyvolaný účinkem slunečního záření. Postihuje častěji muže ve středním

a vyšším věku. Tvoří se na kůži tváře, retní červeni a pleši. Projevem jsou okrouhlá ložiska

36

šedobílé barvy nebo hnědě zbarvenými rohovými šupinami. Po sloupnutí šupiny zůstává

červená lesknoucí spodina, která zpravidla krvácí. Další změny na kůži jsou četné vrásky

a zhrubělá kůže.

5.2.3 Cornu cutaneum

Kožní růžek vyrůstající u starších osob na hranicích kůže a retní červeně. (3) Zpočátku šedé

barvy, později krytý hnědě zbarvenými šupinami. (4)

5.2.4 Keratoakanthom, molluscum sebaceum, molluscum pseudocarcinomatosum

V etiologii se uvažuje o virovém původu, někdy o ultrafialovém záření a chemických

karcinogenech. Objevuje se na kůži obličeje jako papula načervenalé barvy s centrální

vkleslinou, která rychle roste v objemnější hrbol až do 3 cm.

Obrázek 9 Keratoakanthom (6)

5.2.5 Xeroderma pigmentosum

Vzácné onemocnění, vzniká senzitivitou kůže na sluneční záření. Na kůži obličeje a na rtech

se tvoří po prvotním erytému pigmentové skvrny, teleangiektázie a jizvy. Kůže je extrémně

37

suchá, postiženy jsou i oči například vředem na rohovce. Důležitá je včasná diagnóza

a ochrana před slunečními paprsky.

5.2.6 Syndrom névoidních bazaliomů

(basal cell nevus syndrom, syndrom Gorlin-Goltz, pátá fakomatóza)

Projevuje se mnohočetnými névy z bazálních buněk. Ty pak podléhají přeměně v maligní

bazaliom.

5.3 Intraepiteliální karcinomy

(carcinoma in situ, praeinvasivum, praeblastomatosum, karcinom nultého stupně)

Má všechny známky nádorové dediferenciace a anaplazie, nedochází k infiltraci okolí

a invazivnímu prorůstání do cév. Do této skupiny patří Bowenova dermatóza a erytroplakie.

V současné klasifikaci zhoubných nádorů se již řadí ke zhoubným nádorům.

5.3.1 Morbus Bowen

Tato dermatóza je karcinomem in situ. Vyskytuje se u lidí mezi 40. až 60. rokem jako růžová

nebo červenohnědá skrvna velikosti až 5 cm, solitární nebo mnohočetná, pokrytá šupinami

nebo krustami. Nachází se na kůži obličeje, krku, na rtech, ale i jinde. V průběhu se mění na

verukózní útvary a může přecházet ve spinocelulární karcinom.

5.3.2 Erythroplazie, Queyrathova chroba

Klinicky se projevuje jako růžová až červenohnědá ostře ohraničená skvrna. Ložiska mají

lesklý až sametový povrch. Někdy vznikají v centru plošné eroze až ulcerace. Může svědit

nebo pálit.

38

6 Maligní mezenchymové nádory-sarkomy

Sarkomy jsou zhoubné nádory. Nejčastěji jsou u kojenců, dětí a u mladších lidí. Někdy se

mohou vyskytovat i ve vyšším věku. Ve srovnání s karcinomy jsou mnohem vzácnější, jejich

růst a metastazování je naopak rychlejší a živější. Sarkomy se dělí na sarkomy měkkých tkání,

sarkomy čelistních kostí a sarkomy z lymforetikulární tkáně. Sarkomy v ústech a v obličeji

mohou vyrůstat na různých místech.

6.1 Sarkomy měkkých tkání

Na sliznici se vyskytují jako laločnaté měkké útvary, jdou těžko rozeznat od benigních

nádorů. Rozliší se od nich tím, že rostou rychleji a infiltrují své okolí. Zvětšují se, nekrotizují,

vředovitě se rozpadají a často silně krvácí.

Na gingivě se při růstu pozorují drobná krvácení z dentogingiválních úponů, abnormální

pohyblivost a bolest zubu, které vedou ke zbytečným extrakcím. Během několika dnů až

týdnů se na dásňovém výběžku objeví zduření, které je kryté normální sliznicí a je polotuhé

nebo měkké konzistence. Sliznice brzy praskne, zvředovatí a nádorová tkáň se objeví v ústní

dutině. Zvětšování doprovází bolest. Při jídle dochází ke zraňování, zuby spontánně

vypadávají.

Sarkom na jazyku vychází zpravidla ze spodiny, z počátku je ohraničený, později prorůstá do

okolních tkání a vede k ulceraci sliznice. Je značně bolestivý a často krvácí. Někdy jeho

zvětšení vyplňuje celou ústní dutinu.

Sarkom na patře je bolestivý, záhy prorůstá do kosti a propaguje se do sousedních krajin.

Ve tváři bývá sarkom výjimečně pod kůží. Často vychází z míst corpus adiposum (tukové

těleso). (3)

39

6.2 Sarkomy v hloubce měkkých tkání

Dají se na začátku jen velmi těžko diagnostikovat. Většinou prvním příznakem je kontraktura

dolní čelisti, spojená s bolestmi vystřelujícími do okolí. Nádory rostou poměrně rychle a záhy

infiltrují celé okolí. Ztěžují polykání a mluvení, nakonec vředovatí a často silně krvácí. (5)

Z měkkých tkání ústní dutiny a obličeje vyrůstají také sarkomy, které jsou již částečně

diferencovány. Patří sem fibrosarkomy, myxosarkomy, lipoblastický sarkom,

synovialoblastický sarkom, rhabdomyosarkom, maligní fibrózní histiocytom,

haemangiopaericytom a hemangioendotheliom.

Obrázek 10 Maligní fibrózní histiocytom (6)

6.2.1 Fibrosarkom

Na rozdíl od ostatních sarkomů má příznivější biologické vlastnosti, je ohraničený,

metastazuje zřídka, po neúplném odstranění recidivuje.

6.2.2 Rhabdomyosarkom, maligní rhabdomyom

Nádor vychází z příčně pruhovaného svalstva. Vyskytuje se v nejútlejším dětském věku,

někdy i v dospělém věku. Lokalizuje se na jazyku a na patře, dále v očnici, ve tváři a ve

spánkové krajině. Z počátku je jako malá bulka, která je dobře ohraničená. Intenzita růstu je

40

individuální, nádor proniká infiltrativně do okolních tkání a destruuje je. Kůže je nad nádorem

napnutá a často začervenalá. Ulcerace je obvykle v místech, kde se chirurgicky zasahovalo.

Na začátku růstu nečiní nádor žádné potíže. Při zvětšení se objeví bolesti a funkční poruchy

(poruchy polykání, špatné mluvení a dýchání, slepota). Časté je krvácení a silně páchnoucí

exsudace.

6.2.3 Další sarkomy v hloubce měkkých tkání

Myxosarkom, liposarkom, synovialoblastom, maligní fibrózní histiocytom,

haemangiopaericytom a hemangioendotheliom. Jsou maligními formami týchž benigních

nádorů, v orofaciální oblasti jsou zcela vzácné.

6.3 Sarkomy čelistních kostí

6.3.1 Odontogenní fibrosarkom

Biologické vlastnosti má podobné jako fibrosarkom měkkých tkání. Vyskytuje se vzácně.

Vychází z korunkové části zubního váčku. Vyvíjí se pomalu, nevrůstá do kolemčelistních

tkání a nemetastazuje. Klinickým obrazem připomíná dentální cystu, způsobuje ztenčení

a vyklenutí stěn čelisti a dislokaci jednotlivých zubů. Zuby v místě nádoru mívají mezi sebou

široké mezery nebo některé zcela chybějí.

6.3.2 Periostální sarkom

Nádor se vyskytuje na dolní i horní čelisti. Na horní čelisti roste zpravidla na dásňovém

výběžku, klinický průběh je většinou shodný s popisem sarkomu gingivy. Na dolní čelisti je

postižena většinou zevní stěna, sarkom roste rychle, jindy pomaleji. Stěna čelisti se ztenčí,

zuby vypadají a s ulcerací sliznice se objeví i silné bolesti.

41

6.3.3 Osteogenní sarkom, osteosarkom

Je charakterizovaný přímou tvorbou kosti nebo osteoidní tkáně nádorovými buňkami.

Vyskytuje se na horní i dolní čelisti, zpočátku roste uvnitř kosti, v pokročilejším stádiu

prorůstá do měkkých tkání. Postihuje děti a mladé lidi. Na začátku růstu vyvolá pocit napětí

v kosti, bolestivost, která se zvětšuje při zatížení a promítá se do zubů, v noci je bolest

silnější. Další klinický příznak je tuhé zduření, které souvisí s kostí. Rozeznávají se dvě

formy nádoru, sarkom osteolytický a osteoplastický. Jejich rozlišení nemá praktický význam.

Osteolytický sarkom se vyskytuje častěji u dospělých. Rychle roste a destruuje postupně

celou čelist, prorůstá do okolních měkkých tkání. Růst nádoru provází bolesti. Sarkom

osteoplastický (sklerotický) se převážně vyskytuje v dětství, růst je pomalejší a dosahuje

značné velikosti. Na čelisti se projeví zduřením dásňového výběžku, které je spojené

s pulpitickými bolestmi zubů, bolesti přetrvávají i po extrakci zubů. Dále dochází k poruchám

symetrie obličeje, deformacím tváří a nosu, zuby jsou od sebe odtlačeny, mají různě

nepravidelný sklon a posléze jsou nádorem eliminovány. Funkční porucha se projeví ztížením

až vyloučením dýchání nosem, při propagaci nádoru do očnice dochází k diplopii a při

pokročilém stavu i k amauróze.

6.3.4 Chondrosarkom

Postihuje mladší jedince, více v dolní čelisti. Projevuje se zduřením, které je provázené

bolestí, není tak výrazná jako u předchozího nádoru. Roste pomalu, metastazuje pozdě.

6.4 Hemoblastózy a hemoblastomy

Tyto maligní novotvary se vyskytují jak v měkkých orofaciálních tkáních, tak i v čelistních

kostech. Vycházejí z krevních buněk kostní dřeně a jejich vývojových řad.

6.4.1 Leukózy, leukémie

Jsou charakterizovány bujením s hromaděním nezralých nebo nevyzrálých buněk

hematopoetického systému. K bujení a hromadění blastů dochází v kostní dření a jiných

krvetvorných orgánech. V etiologii se uvažuje o vlivech genetických, vlivech prostředí,

42

záření, vlivy některých chemických a cytotoxických látek. Diagnostika a terapie přísluší

odborníkům z hematologie, onkologie a patologie.

6.4.2 Chronická myeloidní leukémie

(chronická myelóza, leucaemia myeloides chronica)

Je systémovou autonomní proliferací granulocytární řady v kostní dřeni i v mimodřeňových

ložiscích, především ve slezině a játrech. Vyskytuje se převážně ve středním věku. V ústní

dutině se tvoří na gingivě, na jazyku, ve tváři a na tonzilách nádorové infiltráty, které se

vředovitě až snětivě rozpadají a silně zapáchají.

6.4.3 Chronická lymfatická leukémie

(chronická lymfadenóza, leucaemia lymphoides chronica)

Vzniká proliferací a hromaděním zralých lymfocytů především v lymfatických uzlinách,

slezině, játrech a kostní dřeni. Krční uzliny jsou hmatné nebolestivé.

6.4.4 Akutní leukémie, blastická leukóza, leukémie z nezralých buněk

Choroba postihuje děti i dospělé. V ústní dutině se nachází ulcerózní stomatitis a nádorové

infiltráty provázené spontánním krvácením.

6.4.5 Myelodysplastický syndrom, preleukemický syndrom

Předchází akutním leukémiím.

6.4.6 Vzácné leukemie

Řadí se k nim leukémie z vlasatých buněk, erytroleukóza, eozinofilní leukémie, bazofilní

leukémie, neutrofilní leukémie a chlorleukémie. Tyto formy leukóz jsou velmi vzácné.

43

6.4.7 Mnohočetný myelom, plazmocytom, myelomatóza, Kahlerova choroba

Postihuje osoby kolem 60 let, častěji ženy. Vyskytuje se buď jako solitární nebo mnohočetný

nádor v plochých i dlouhých kostech, v čelistech se vyskytuje vzácně, především v dolní

čelisti. Projevuje se zduřením a bolestí, viklavostí zubů, resorpcí zubních kořenů

a parestéziemi v dolním rtu. Časté jsou celkové příznaky jako hubnutí a nechutenství, dále

zvýšené teploty, noční pocení a později krvácivé projevy. Charakteristické jsou zlomeniny

postižených kostí.

6.5 Maligní lymfomy

Postihují častěji mladší osoby. Rozlišují se dvě skupiny.

6.5.1 Maligní lymfogranulom

(Hodgkinova choroba, maligní lymfom hodgkinského typu)

Nádor postihuje jedince středního věku. Nejčastěji se projevuje zvětšením lymfatických uzlin

krčních a supraklavikulárních. Zvětšené uzliny jsou nebolestivé, pohyblivé, zpočátku měkké

a později tužší. Onemocnění doprovází horečka, noční pocení a svědění kůže.

6.5.2 Nehodgkinské maligní lymfomy

Postihuje dospělé i děti. Onemocnění začíná nebolestivým zduřením jedné nebo celé skupiny

lymfatických uzlin, nejčastěji submandibulárních. Uzliny jsou elastické, fixují se ke svému

okolí, ke kůži teprve po delší době růstu. V ústech se novotvar často lokalizuje v okolí patrové

mandle. Nádor se postupně zvětšuje, zvředovatí a infiltruje okolí.

6.6 Ewingův sarkom, endotelióza kostní dřeně

Postihuje hlavně mladé lidi a děti. Lokalizuje se nejčastěji v diafýzách dlouhých kostí,

v čelistech je velmi vzácným nálezem. V dolní čelisti se projevuje bolestivým zduřením,

44

bolest je různé intenzity a charakteru, je spontánní při palpaci. Další příznak je teplota,

leukocytóza, někdy anémie a zvýšená sedimentace červených krvinek.

6.7 Granuloma gangrenescens

(maligní granulom, granulom mediofaciální, difuzní proliferativní retikulóza, Kraus-Woodsův

gangreneskující granulom, polymorfní retikulóza)

Je vzácný, postihuje nejprve měkké části obličeje a později i skelet. Vyskytuje se převážně

u mužů mezi 20. až 70. rokem. Vždy začíná na sliznici nosu. Jeho vznik je nenápadný, často

po chirurgických výkonech, v ráně, která se nehojí. Vede k destrukci celého obličejového

skeletu. V průběhu onemocnění se objevuje horečka. Onemocnění končí zpravidla smrtí.

6.8 Retikulózy, histiocytózy, histiocytární malignity

Řadí se sem několik druhů chorob, v orofaciální oblasti jsou vzácným nálezem. (3)

45

7 Maligní epitelové nádory

Jsou nejzávažnější kapitolou orofaciální onkologie. Vycházejí z epitelu kůže nebo sliznice, či

ze žlázového epitelu jako benigní nádory.

7.1 Karcinom kůže

Mimo primárních nádorů se zde vyskytují i sekundární nádory, ale jen zřídka.

7.1.1 Karcinom bazocelulární

(bazaliom, epithelioma basocellulare, malpigický bazocelulární karcinom)

Je nejčastějším novotvarem kůže. Lokalizuje se často v obličeji v horní a střední třetině, čele,

nose, vnitřním očním koutku, tváři v blízkosti nosolícní rýhy, spánkové krajině a ušním

boltci. Postihuje starší lidi. Má různě velkou tendenci destruovat tkáně obličeje. Začíná jako

skvrna, uzlíček s povrchovou erozí. Je hnědočervené barvy, má ostré hranice, nepravidelný

tvar a proti spodině zůstává dlouho pohyblivý, okraje jsou vyvýšené a tužší.

7.1.2 Karcinom spinocelulární

(spinaliom, kankroid, epithelioma planocellulare, carcinoma spinocellulare seu squamosum)

Vzniká na podkladě kožních prekanceróz. Postihuje především muže ve středním a vyšším

věku. Roste rychle. Nádor se obvykle podobá bradavici nebo uzlíku, vředovatí a destruuje

tkáně.

7.2 Karcinom rtu

Mezi maligními nádory v orofaciální oblasti je nejčastější. Vyskytuje se ve vyšším věku

častěji u mužů. V 95% se lokalizuje na dolním rtu. Nejčastější příčina vzniku je herpes

labialis a sluneční záření. Rozlišuje se endofytická a exofytická forma. Vředovatí, šíří se

a vede k destrukcím.

46

Obrázek 11 Karcinom rtu (6)

7.3 Karcinom tvářové sliznice

Vzniká nejčastěji na podkladě leukoplakie. Má verukózní charakter. Infiltruje tkáně, na

pohmat je tuhý, ohraničený útvar a je lehce nad okolí vyvýšený. Pokud se dlouho neléčí,

přechází na čelistní kost. Vzácněji se projevuje jako květákovitý útvar.

7.4 Karcinom dolní čelisti

7.4.1 Karcinom dásňového výběžku

Vychází ze sliznice a projevuje se jako vřed nebo květákovitý útvar. Příčinou jeho vzniku je

traumatizace například protézou, nakusování protilehlým zubem nebo chronický zánět pod

fixní náhradou. Roste individuálně, infiltruje okolí. Pokud je nádor lokalizovaný

retromolárně, nemocný udává bolesti v retromolárové krajině a otevírání úst je ztížené.

7.4.2 Centrální karcinom dolní čelisti

První příznak je bolest v bradové oblasti. Bolesti vyzařují do ucha, brady a spánku. Čelist je

zduřelá a karcinom rychle prorůstá do okolí. Pokud se zuby extrahují, nádor ránu vyplní.

47

7.5 Karcinom horní čelisti a patra

Do horní čelisti metastazují často jiné nádory nebo do ní prorůstají nádory z tváře, z oblasti

patrové mandle a orofaryngu a z nosní dutiny.

7.5.1 Karcinom dásňového výběžku

Má vzhled vředu nebo hrbolu či květákovitého nárůstku. Roste buď endofyticky či

exofyticky. Projevuje se jako měkká, nebolestivá slizniční léze s bělavě povleklou spodinou.

V další fázi roste rychle, do hloubky a okraje jsou tuhé, navalité a na dotyk bolí a často krvácí.

Může být podoba zrnitého povrchu, růžové až bělavě šedé barvy. Zuby se uvolňují a silně

bolí.

7.5.2 Karcinom tvrdého a měkkého patra

Vzniká zpravidla na podkladě leukoplakie. Růstové vlastnosti jsou různé, někdy destruuje

patrovou desku. Udávají se nepříjemné pocity při polykání a zápach z úst, krvácení a ztížené

otevírání úst.

7.5.3 Karcinom čelistní dutiny

Zůstává dlouho skryt. Dostaví se nepříjemný tlak v čelisti, nemocný má pocit ucpané

poloviny nosu, dostaví se bolesti příslušné poloviny hlavy a obličeje. Objevuje se slzení,

později hnisavý výtok s příměsí krve, zápach. Způsobuje dle růstu destrukci okolních struktur,

někdy vytlačuje bulbus a omezuje jeho pohyblivost.

7.6 Karcinom jazyka

V orofaciální oblasti má nejzávažnější prognózu. Vyskytuje se v několika formách, ve volné

i fixované části jazyka. Většinou je na hraně jazyka, ve střední třetině. V těchto partiích je

jazyk nejčastěji drážděn a zraňován při žvýkání. Dále kariézní zuby a chybně zhotovené

náhrady dráždí sliznici jazyka. Další lokalizací je spodina jazyka, zde se nádor plíživě šíří až

48

na alveolární výběžek. Diagnostika je obtížná. V anamnéze si všímáme pohyblivosti jazyka,

kousání se do jazyka, suchosti a bolesti. (3)

Obrázek 12 Karcinom jazyka (6)

7.7 Karcinom spodiny dutiny ústní

Karcinom spodiny dutiny ústní tvoří kolem 10% všech karcinomů dutiny ústní. Je to

nejagresivnější maligní nádor dutiny ústní. Postihuje častěji starší muže. Většinou dobře

viditelný, sliznice může být zarudlá či bělavě zbarvená. Mohou být přítomny bolesti

a polykací potíže. (6) U většiny nemocných vzniká na podkladě leukoplakie. (3)

Obrázek 13 Karcinom spodiny dutiny ústní (6)

49

8 Nádory slinných žláz

Z celkových chorob slinných žláz jsou nádory nejčastější. V 90% jde o nádor příušní žlázy,

potom podčelistní, vzácně jde o nádor jazykové nebo podslizniční žlázky. Mezinárodní

histologická klasifikace uvádí širší rozdělení, níže uvedené jsou některé epiteliální nádory.

Základním symptomem onemocnění je nebolestivé zduření, které se zvětšuje a nemocný ho

registruje, když dochází k deformaci tváře. Někdy se nádor projeví málo výraznou parézou

lícního nervu periferního typu (u nádoru příušní žlázy). Nádory slinných žláz se objevují

v každém věku, obě pohlaví postihují stejně často. Na povahu nádoru usuzujeme z anamnézy,

z vyšetření pohledem a pohmatem, dále jde o různá pomocná vyšetření.

8.1 Pleomorfní adenom

(smíšený nádor, myxochondroepitheliom, komplexní sialoadenom, mixed tumor, epithelioma

remánie)

Tento smíšený nádor má příznivé biologické vlastnosti a proto se řadí mezi novotvary

benigní. V 90% postihuje příušní žlázu, dále se vyskytuje ve žláze podčelistní, podjazykové

nebo vyrůstá z malých slinných žlázek měkkého či tvrdého patra, tváře nebo rtu. V ústní

dutině je nádor uložen submukózně, dosahuje velikosti do 2cm, větší nádory mohou

způsobovat obtíže při žvýkání, polykání a řeči nebo nádor omezuje pohyblivost dolní čelisti.

8.2 Adenolymfom

(papilární cystadenolymfon, cystadenoma papillare lymphomatosum, Warthinův nádor)

Nádor nejčastěji sídlí v příušní slinné žláze, v typické lokalizaci při úhlu dolní čelisti. Více

postihuje muže po 50. roku. Má kulovitý nebo vejčitý tvar, jindy je laločnatý, je přesně

ohraničený a opouzdřený, měkký, na pohled pohyblivý, není bolestivý. Je nádorem benigním,

avšak může nastat i maligní zvrat.

50

8.3 Oxifilní adenom a ostatní typy

Adenomy vyrůstají z malých slinných žlázek v ústní dutině, jsou vzácné nádory. Po 20. roku

se mohou vyskytnout v jakémkoliv věku. Lokalizují se ve tváři, na patře i v uvule, mohou být

i na jiných místech ústní dutiny. Velikost bývá jako lístkový oříšek a mohou dorůstat i do

značné velikosti. Pohmatově jsou elastické až polotuhé, sliznice nad nimi je pohyblivá.

Rostou velmi pomalu i řadu let. Mohou vrůstat expanzivně do čelistí a nosní dutiny, do očnice

nebo až do lebeční dutiny, způsobují oslepnutí a jiné vážné poruchy. Adenomy jsou benigní

nádory.

8.4 Mukoepidermoidní tumor

(hlenotvorný epiteliom, epithelioma muciparum, Škorpilův tumor)

Opět postihuje nejčastěji příušní slinnou žlázu, ale roste i v malých žlázkách, vyskytuje se

u dětí i starších lidí. Roste do malých rozměrů, podobá se nepravidelně ohraničenému uzlu, je

tuhé konzistence, zpravidla nebolestivý. Biologické vlastnosti nádoru přecházejí od benignity

k malignitě. Maligní formy mohou být spojené s bolestmi a obrnou lícního nervu.

8.5 Acinocelulární tumor

(acinoidní nádor, acinózní adenom, serózní adenom)

Podobá se jiným adenomům, bývá opouzdřen a má hrbolatý povrch, zakládá metastázy.

Postihuje mladší lidi a roste pomalu.

8.6 Adenoidně cystický karcinom

(carcinoma cysticum adenoides, cylindrom)

Vyskytuje se v každém věku, počínaje 20 rokem. Má spíše maligní charakter. Nejčastější

lokalizací je patro, žláza podčelistní a příušní. Je umístěn submukózně, dobře ohraničený,

hrbolatý, polotuhé nebo elastické konzistence. Roste pomalu od velikosti lískového oříšku až

51

po dětskou pěst. Větší nádory jsou bolestivé. Po nedostatečném odstranění recidivuje,

infiltrativně prorůstá do okolních tkání, destruuje kosti, metastazuje.

8.7 Adenokarcinom

Poměrně vzácný nádor, jeho tkáň je měkká a modrofialově zbarvená. Destruktivní růst je

provázen bolestmi.

8.8 Epidermoidní a nediferencovaný karcinom

(dlaždicobuněčný spinocelulární karcinom)

Je to vzácný maligní nádor, který je nápadný časnou bolestivostí a tuhostí. Malý

nepravidelný, tuhý uzel pevně spojen s okolními tkáněmi. Funkční poruchy jsou obrna lícního

nervu, kontraktura dolní čelisti, vyzařující bolesti a omezené pohyby krku.

8.9 Pleomorfní adenokarcinom, karcinom v pleomorfním adenomu

Buď je tuhý, hrbolatý, pohyblivý útvar, anebo se jeví jako plošný, neohraničený infiltrát

fixovaný k okolí. Je nápadný růstovou potencí, kterou doprovází bolestivost. Objevují se

známky retence slin. (3)

52

9 Odontogenní nádory

Odontogenní nádory tvoří zvláštní skupinu novotvarů, které se odvozují z primitivní dentální

epitelové lišty. Na tvorbě se účastní složka ektodermální a mezodermální a každá sama o sobě

může sloužit jako matrix pro vznik novotvaru.

9.1 Epitelové odontogenní nádory

9.1.1 Ameloblastom

(adamantinom, multilokulární cystom, adamantoblastom)

Pochází z epitelů sklovinného orgánu normálního nebo přespočetného zubu. Nejčastěji se

vyskytuje mezi 20. až 40. rokem věku, avšak může být u dětí i starých lidí. Často roste v úhlu

a těle dolní čelisti, vzácně v čelisti horní. Ameloblastom začíná růst uvnitř čelisti, její stěnu

ztenčí na sílu papíru. Nádor se vyvíjí pomalu, plíživě a bezbolestně. Nemocného upoutá při

zduření čelisti. Jeho vývoj provází zvětšování tváře, které končí, neodstraní-li se nádor za

včas, těžkou deformací obličeje. Palpačně jde o hrbolatý útvar, který tvoří s čelistí jeden

celek. Kryjící měkké tkáně jsou nezměněné. Konzistence je tvrdá jako kost nebo měkká,

fluktuující. Regionální lymfatické uzliny nejsou hmatné. Otevírání úst není omezené. Při

intraorálním vyšetření se nachází rozšířený dásňový výběžek a oploštělé až vymizelé

vestibulum. Zuby v místě nádoru chybějí, vypadaly samy nebo byly extrahovány. Na jejich

místě se nachází hrbolatý nádor, krytý bledou sliznicí. Biologické vlastnosti jsou stejné jako

u benigních nádorů. Nádor roste expanzivně, nemetastazuje. Po delší době růstu a recidivách

může maligně degenerovat. Tento zvrat je provázen rychlým růstem a bolestmi.

9.1.2 Adenomatoidní odontogenní nádor

(adenoameloblastom, odontogenní tumor adenoidního typu)

Vyskytuje se u mladších jedinců, nejčastěji v oblasti horních řezáků. Nádor se projevuje

pomalým, nebolestivým růstem, bývá dobře ohraničený a opouzdřený.

53

9.1.3 Kalcifikující epiteliální odontogenní nádor

Roste v oblasti molárů a premolárů, častěji v dolní čelisti a bývá spojen s neprořezaným

zubem. Roste pomalu, bez průvodních symptomů, patrná je až deformace čelisti.

9.1.4 Kalcifikující odontogenní cysta

Projevuje se jako pomalu se zvětšující nebolestivý otok čelisti. Nádor se vyskytuje v různém

věku, v čelisti horní i dolní, velmi často se šíří i do měkkých tkání.

9.2 Mezenchymové odontogenní nádory

9.2.1 Odontogenní fibrom

Postihuje osoby v dětském i dospělém věku. Vyskytuje se v horní i dolní čelisti. Roste

většinou bez příznaků, po delší době deformuje alveolární výběžek a vede k poruchám

prořezávání zubů.

9.2.2 Odontogenní myxom, myxofibrom

Vzniká v ústní dutině a v čelistech vzácně. Postihuje převážně jedince v mladším věku, je

okrouhlý nebo uzlovitý, šedobělavé až nažloutlé barvy, nezřetelně ohraničený a měkké

konzistence.

9.2.3 Cementomy

Jsou různě veliké a nasedají buď nad hrotem kořenů nebo v periodonciu zubu. Jde o benigní

nádor.

54

9.3 Epitelomezenchymové odontogennní nádory

9.3.1 Ameloblastický fibrom, měkký odontom

Je poměrně vzácným nádorem, vyskytuje se častěji v dolní čelisti v dětském věku. Je benigní,

recidivuje při neúplném odstranění a pak je možný maligní zvrat. Roste uvnitř kosti, pomalu

a expanzivně, kostní kryt se postupem času ztenčuje a později zcela mizí. Alveolární výběžek

je polokulovitě vyklenut. Velké nádory vyklenují tvář a porušují symetrii obličeje.

9.3.2 Ameloblastický fibroodontom

Je problematicky ohraničenou jednotkou. V klinickém obraze se podobá ameloblastickému

fibromu.

9.3.3 Dentinom

Je to nádor mimořádně vzácný. Pozoruje se v sousedství neprořezaného zubu.

9.3.4 Ameloblastický fibrosarkom

Nádor patří i mezi sarkomy čelistních kostí, kde je popsán.

9.3.5 Ameloblastický odontom, odontoameloblastom

Vzácný nádor s výskytem převážně u dětí. Roste rychle, vždy expanzivně a vede k dislokaci

a retenci sousedních zubů.

55

9.3.6 Složený odontom

Skládá se ze všech tvrdých zubních tkání nebo malých zoubků. Je spojen buď s korunkou,

nebo s kořenem zubu a má vazivové pouzdro. Jeví se jako trpasličí zoubky, které jsou od sebe

odděleny kostními septy.

9.3.7 Komplexní odontom

Vzniká častěji v dolní čelisti. Má vazivové pouzdro, zvětšuje se rovnoměrně s růstem

organismu, s ukončením dentice končí i jeho vývoj. Často způsobuje retenci zubů. (3)

Obrázek 14 Komplexní odontom v premolárové krajině dolní čelisti (9)

56

10 Nádory z nervové tkáně

Nejsou v orofaciální oblasti časté.

10.1 Nádory periferních nervů z podpůrné tkáně

10.1.1 Neurilemom, neurimon, Schwannom, periferní gliom

Je nádorem benigním, převážně solitárním, opouzdřeným a ohraničeným. Tvar má okrouhlý,

vejcovitý nebo nepravidelně laločnatý, povrch hladký a barvu šedorůžovou nebo nažloutlou.

Malý nádor má tužší konzistenci, větší nádor je měkký a houbovitý. Roste pomalu

a expanzivně, vyskytuje se v dospělém i dětském věku. V dutině ústní vyrůstá z některé větve

trojklaného nervu nebo lícního nervu. Nejčastěji se vyskytuje na jazyku, na spodině dutiny

ústní, ve rtu, na měkkém a tvrdém patře nebo v čelistní dutině. Nádor větších rozměrů vede

k defektu a může svým tlakem na nervová vlákna vyvolat různé potíže, například parestézie

a nepřetržitou tupou bolest.

10.1.2 Neurofibrom

Vznik nádorů není dosud jednoznačně objasněn. Postihuje častěji děti a mladší jedince. Jde

o benigní nádor. Roste pomalu, polokulovitě se vyklání nad povrch kůže nebo sliznice, někdy

má vytvořenou stopku. Je elastický, polotuhý. Při velikosti lískového oříšku se zastaví jeho

růst. V dutině ústní se vyskytuje vzácně. Lokalizuje se solitárně nejčastěji na jazyku, na

dásňovém výběžku, na patře a na rtu. Na jazyku je značně tuhý a nepřesně ohraničený, vede

k jednostrannému zvětšení a deformaci jazyka. Pokud se vyskytuje na rtu, ret je zvětšený.

Může se vyskytovat na kůži obličeje i v čelistních kostech. Roste bezbolestně, někdy se

objevují parestézie. Pigmentovaný neurofibrom má přítomnost melaninového pigmentu.

Často má sklon maligně se změnit v sarkom.

10.1.3 Neurogenní sarkom

(maligní neurilemom, perineurální fibrosarkom, neurofibrosarkom, maligní Schwannom)

57

V orofaciální oblasti je zcela vzácný. Projevuje se jako velmi tuhé, nebolestivé zduření, které

je nepřesně ohraničené. Roste pomalu. Později plošně prorůstá do hloubky, rozpadá se, často

opakovaně krvácí, vede k hubnutí, sešlosti a během 2-3 let ke smrti nemocného. Může

metastazovat.

10.1.4 Neurofibromatosis multiplex, morbus Recklinghausen

Jde o vrozené, dědičné onemocnění. Na kůži obličeje a na ústní sliznici jsou měkké,

mnohočetné uzlíky až uzly. Vedou k deformaci, zvětšení jazyka či rtu. Novotvary jsou

zpočátku pohyblivé, později se fixují. Kromě novotvarů se na kůži objevují pigmentové

skvrny, nažloutlé až hnědé barvy. Vede k deformacím obličeje a poruchám řeči. Například po

opakovaných exstirpacích se může změnit v maligní sarkom, roste a vyznačuje se nápadnou

tvrdostí.

Obrázek 15 Neurofibromatosis (6)

10.1.5 Infantilní progresivní hypertrofická neuritis, morbus Déjerine Sottas

Vyskytuje se vzácně v dětském věku. Projevuje se zduřením postižené krajiny. Můžeme

hmatat zmohutnělé nervy s korálovitými ztluštěninami. Na kůži se tvoří pigmentové skvrny.

58

10.2 Nádory periferních nervů z nervových buněk

10.2.1 Ganglioneurom, gangliom

Nádor je opouzdřený, ohraničený, zpravidla solitární. Povrch má hladký nebo laločnatý, tvar

kulovitý a je tuhý.

10.2.2 Neuroblastom, sympatoblastom

Jde o nejčastější nádor dětského věku. Primární neuroblastom v orofacionální oblasti je

vzácný. Vzniká z krčního sympatiku jako nebolestivé vyklenutí v postraních partiích krku,

někdy je patrné i vyklenutí v krajině parafaryngu a v krajině tonzil. Jeho metastázy bývají

v horní čelisti a v orbitě, kde vedou k vysunutí bulbu dopředu a odchýlení oční osy. V krajině

spánkové je provází obrna lícního nervu, bolesti ucha a zduření.

10.2.3 Paraganglioma chromaffinum, chromaffinom, feochromocytom

Vyskytuje se především u dospělých. Nádor je většinou benigní. Roste v krajině karotické

bifurkace, je různých rozměrů, ohraničený nebo opouzdřený. Barvy je běložlutavé nebo

hnědočervené. Maligní nádor je vzácným nálezem.

10.2.4 Paragangliom, struma carotica, chemodectom

Projevuje se zduřením pod úhlem dolní čelisti, před kývačem nebo pod ním. Nádory větších

rozměrů vyklenují stěnu hltanu, stlačují jícen i průdušnici. Způsobují chrapot, kašel, polykací

obtíže, pocity na zvracení až zvracení, bolesti v krku a uchu, poruchy hybnosti jazyka, snížení

sluchu až hluchotu. Převážně jde o nádor benigní. Maligní nádor se projevuje infiltrativním

růstem do okolí.

59

10.3 Nádory u nichž se neurogenní původ předpokládá

10.3.1 Myoblastický myom, Abrikosovův nádor, nádor z granulárních buněk

Nejčastěji se vyskytuje na jazyku, objevuje se i na patře, na rtech nebo v podkoží a na kůži

obličeje. Je to solitární šedorůžový uzel tužší konzistence, lehce vyvýšený nebo i stopkatý,

s hladkým laločnatým povrchem.

10.3.2 Pigmentový choristom

(kongenitální pigmentová epulis, melanomický progonom, benigní melanom)

Je to vzácný nádor. Objevuje se u kojenců, převážně u dívek. Vyskytuje se ve frontálním

úseku horní čelisti. Má hladký povrch, namodralou barvu a tužší konzistenci.

10.4 Nádory centrálního nervového systému s extrakraniální lokalizací

10.4.1 Glioblastom

Je nejčastějším novotvarem CNS. Je vzácný.

10.4.2 Nazální gliom

Objevuje se v dětství. Je velmi vzácný. Projevuje se jako okrouhlé, nebolestivé zduření

v krajině kolem kořene nosu nebo nosního křídla. Konzistence je tuhá nebo elastická. Je to

nádor benigní, roste pomalu.

10.4.3 Meningeom, meningiom

Nádor prorůstá do nosní a čelní dutiny, do očnice a do spánkové krajiny. Je tuhé nebo

elastické konzistence a šedé až růžové barvy. Je benigní.

60

11 Nádory pigmentové

Vyskytují se převážně na kůži, ale vzácně i na sliznici dutiny ústní.

11.1 Melanocytární névy

11.1.1 Névy kongenitální

Jsou to pigmentové névy, které jsou na kůži přítomné již při narození dítěte. Rozdělujeme je

na malé, střední a velké. Jsou to plošné pigmentové skvrny barvy světlé nebo tmavě hnědé,

někdy s odstínem až do černa. S růstem dítěte se objevuje bradavičnatý růst.

11.1.2 Névy získané

Objevují se v průběhu dětství.

11.1.2.1 Névus junkční

Je to ploché, hladké ložisko, velikosti do 1cm. Barva je hnědá až černá. Je častým nálezem

u dětí.

11.1.2.2 Névus složený

Velikost okolo 1cm. V odstínech hnědé barvy, povrch je lehce vyvýšený s možnou

přítomností chloupků. Vyskytuje se u dětí i dospělých osob a lokalizuje se nejčastěji v krční

a spánkové krajině.

11.1.2.3 Intradermální névus

Jde o ložisko velikosti 2cm, vyvýšené nad okolí, zbarvené v odstínech hnědé i černé barvy.

Povrch bradavičnatý s přítomností chloupků a delších vlasů.

61

11.1.2.4 Halo névus

Ložisko o velikosti 1cm, v jeho okolí je přítomné okrouhlé depigmentované místo.

11.1.2.5 Juvenilní melanom

Útvar je benigní, načervenalé nebo světle hnědé barvy, tužší konzistence s typickým rychlým

růstem až do velikosti 1cm.

11.1.2.6 Modrý névus

Útvar je modrý až modročerný, hmatově tuhý až tvrdý, solitární, velikosti do 2cm. Má hladký

povrch a je lehce vyvýšený nad okolí.

11.1.3 Dysplastické névy

Jsou větší než běžné névy. V jednom ložisku může být barva růžová, hnědá a černá. Vyskytují

se ve větším počtu. Osoby s dysplastickými névy musí být dispenzarizováni.

11.2 Melanosis circumscriptta praeblastomatosa Dubreuilh

Vede ke vzniku melanomu. Objevuje se u starších lidí na kůži hlavy, krku a obličeje,

výjimečně i na sliznici ústní dutiny. Na kůži začíná jako drobná skvrna hnědé barvy, dobře

ohraničená, uložená v úrovni kůže, která se pomalu zvětšuje. Na ústní sliznici se jeví jako

lehce vyvýšená afekce s hladkým povrchem a modročerným zbarvením. (3)

11.3 Melanom, melanoblastom, malanosarkom

Lokalizuje se na kůži obličeje i na ústní sliznici. První známkou malignity névu je změna jeho

barvy v černou, zvětšování a vyvýšení nad okolí a krvácení z povrchu. Má tvar uzlu nebo

hrbolu a destruuje okolní měkké i tvrdé tkáně. Je nejzhoubnějším nádorem ze všech

nádorů. (5) Etiologickými faktory jsou UV záření a typ kůže. (3)

62

12 Epulidy

Makroskopicky se podobají nádoru. Jsou zvláštní reakcí organismu na chronické zevní

dráždění, někdy se jedná o procesy nezánětlivé.

12.1 Epulis congenita

Vrozená epulis je celkem vzácná. Vyskytuje se u novorozenců, převážně u děvčat. Je to

většinou malý nádorek, který nasedá na dásňový výběžek horní čelisti širší bází, někdy též

krátkou stopkou a je buď polokulovitý, oválný, nebo laločnatý. Povrch má hladký, krytý

sliznicí normálního vzhledu. Jeho tkáň má šedavě žlutou barvu. (5) Má tužší konzistenci. (3)

12.2 Epulis gigantocellularis

(obrovsko-buněčná epulis, periferní obrovsko-buněčný reparativní granulom)

Jedná se o proces, který je vyvolán krevním výronem do kostní dřeně nebo poškozením dásně

traumatem. Vyskytuje se často, dosahuje velikosti 2cm. Tkáň je měkká, značně cévnatá,

povrch je hrbolatý, barva je hnědočerná až modrofialová. Vyrůstá ve frontálním úseku.

12.3 Epulis fibromatosa

Vychází z periostu dásňového výběžku nebo z periodoncia. Tvar má polokulovitý. Povrch je

hladký, krytý sliznicí. Chronickým drážděním sliznice snímatelnou zubní náhradou vzniká

granuloma fissuratum.

Obrázek 16 Granuloma fissuratum (6)

63

12.4 Epulis granulomatosa

Jde o granulační tkáň bohatou na cévy, která se tvoří v místě chronického dráždění nebo

vlivem hormonů. Vyrůstá na dásni u zubů zničených kazem. Dosahuje velikosti až lískového

oříšku, je tmavě červená, měkká a snadno krvácí. (3)

12.5 Granuloma pyogenicum

Projevuje se jako polokulovitý nádorek velikosti až třešně. Objevuje se nejčastěji na rtech,

dále na ústní sliznici, ale i na kůži obličeje a rukou. Má červenou barvu. Snadno krvácí a na

povrchu dochází k tvorbě krust. (5)

Obrázek 17 Granuloma pyogenicum (6)

64

13 Metodika

13.1 Hypotézy

1. Předpokládám, že lidé nechodí na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři.

2. Předpokládám, že lidé si myslí, že není zapotřebí s celkovou zubní snímatelnou

náhradou navštěvovat zubního lékaře dvakrát ročně.

3. Předpokládám, že lidé nevědí o výskytu nádorů v orofaciální oblasti a pokud ano, tak

neví co je jejich příčinou vzniku.

4. Předpokládám, že lidé vědí, že kouření způsobuje rakovinu plic, ale nevědí, že kouření

spojené s pitím tvrdého alkoholu způsobuje onkologické onemocnění v orofaciální

oblasti.

5. Předpokládám, že lidé by uvítali více informací o dané problematice.

Metodikou výzkumu byl zvolen dotazník. Dotazník byl předložen 100 respondentům

v několika zubních ordinacích v Berouně, dále v domově pro seniory a žákům základní školy

v Loděnici. Otázky byly zvoleny k cíli mé práce a aby potvrdily či vyvrátily hypotézy.

Dotazník jsem rozdělila do tří okruhů. První okruh je zaměřen na informace o respondentovi,

druhý okruh je zaměřen na vztah respondenta ke zdraví a třetí okruh se zabývá

informovaností respondenta o problematice výskytu nádorů mezi lidmi.

Následující dvě stránky obsahují dotazník, který byl předkládán respondentům.

65

Vážené dámy, Vážení pánové, dovoluji si Vás tímto oslovit a zároveň se představit. Jmenuji se Kristýna Kohutová a jsem studentkou třetího ročníku Vyšší odborné školy zdravotnické a SZŠ Alšovo nábřeží, obor diplomovaná dentální hygienistka. V tomto roce zpracovávám svou absolventskou práci na téma: Onkologická onemocnění v orofaciální oblasti, jejíž součástí je i praktická část zaměřená na zjištění informovanosti výskytu nádorů dutiny ústní mezi lidmi. Ráda bych Vás požádala o laskavé vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník je zcela anonymní, informace, které získám, budou použity ke zpracování mé absolventské práce. Děkuji za Váš čas a trpělivost. 1. □ žena □ muž 2. Věk ………………………………….

3. Město Vašeho bydliště …………………………………………

4. Výše Vašeho vzdělání je:

□ základní □ střední odborné (vyučen) □ středoškolské (maturitní zkouška) □ vyšší odborné □ vysokoškolské

5. Kouříte? □ ne □ ano

6. Máte v dutině ústní zubní snímatelnou náhradu? □ ne □ ano

Pokud jste odpověděli ano, odpovězte na následující podotázky, pokud jste odpověděli ne, pokračujte otázkou číslo 7 a) Vyjímáte svou zubní náhradu pravidelně každý večer, nebo uveďte jak často: □ ne □ ano

□ jiná možnost ……………………………………………… b) Uveďte prosím jakými pomůckami a přípravky se o svou zubní snímatelnou náhradu staráte? ……………………………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………………………. 7. Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky ke svému praktickému lékaři?

□ ne □ ano

8. Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky ke svému zubnímu lékaři? □ ne □ ano 1x do roka □ ano 2x do roka □ jiná možnost ………………………………………………

66

9. Navštěvujete pravidelně dentální hygienistku?

□ ne □ ano 1x do roka □ ano 2x do roka □ jiná možnost ………………………………………………

10. Myslíte si, že pacient s celkovou zubní snímatelnou náhradou (protézou) má chodit každých 6 měsíců na preventivní prohlídku k zubnímu lékaři?

□ ne □ ano

11. Víte, že existuje rakovina dutiny ústní? □ ne □ ano

Pokud jste odpověděli ano, odpovězte na následující podotázky, pokud jste odpověděli ne, pokračujte otázkou číslo 12 a) Jste dostatečně informování o nádorech oblasti úst, dutiny ústní a obličeje?

□ ne □ ano □ nevím b)Z jakých pramenů jste informace čerpali: □ dentální hygienistka □ zubní lékař □ lékař □ média (TV, rozhlas, noviny, internet) □ literatura 12. Víte, že ostré hrany zubů postižených kazem nebo kořeny rozpadlých zubů mohou způsobit

poškození sliznice dutiny ústní a následně vznik nádoru? □ ne □ ano

13. Uveďte, jaké závažné onemocnění může podle Vás způsobit kouření obzvláště kombinované s pitím tvrdého alkoholu:

□ rakovinu kůže □ rakovinu dělohy □ rakovinu dutiny ústní

□ rakovinu plic 14. Může časté přikusování rtu způsobit jeho rakovinu?

□ ne □ ano

15. Myslíte si, že časté pojídání horkých nebo velmi ostrých pokrmů či nápojů může způsobit rakovinu dutiny ústní?

□ ne □ ano 16. Myslíte si, že léčba rakoviny úst, dutiny ústní a obličeje je jednoduchá a prognóza dobrá?

□ ne □ ano

17. Uvítali byste více informací o problematice rakoviny úst, dutiny ústní a obličeje například prostřednictvím návštěvy u dentální hygienistky?

□ ne □ ano

67

13.2 Výsledky

V otázce první nejprve respondent odpověděl, zda je muž nebo žena. Z celkem 100

vyplněných dotazníků odpovídalo 59 žen a 41 mužů.

Obrázek 18 Graf znázorňující zastoupení žen a mužů

Otázka druhá zaznamenávala věk respondenta. Nejmladšímu respondentovi bylo 13 let

a nejstaršímu 92 let.

Obrázek 19 Graf zaznamenávající věk respondentů

59

41

Pohlaví:

žena muž

0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70 75 80 85 90 95

1 11 21 31 41 51 61 71 81 91

Věk respondentů

Počet

respondentů

Věk:

68

V třetí otázce respondenti odpovídali, ve kterém městě bydlí. Ze 100 respondentů bydlí 50%

v Berouně, 9% v Králově Dvoře, 7% v Loděnici, další města jsou zastoupena v menším

počtu, jedná se o města z okolí Berouna či od něj vzdálená a v jednom případě jde

o respondenta žijícího v Nizozemí. Tuto otázku jsem zahrnula jen pro orientaci, aby bylo

vidět, z jaké oblasti jsou respondenti.

Obrázek 20 Graf měst

0 10 20 30 40 50

Beroun

Broumy

Bubovice

Cerhovice

Holoubkov

Hořovice

Hudlice

Chlustina

Chrustenice

Králův Dvůr

Loděnice

Lochovice

Nenačovice

Nový Jáchymov

Nučice

Praha

Rudná

Svatá

Tlustice

Tmaň

Vráž

Yerseke (NL)

Železná

50

1

2

1

3

1

3

1

5

9

7

1

1

3

1

1

2

1

1

2

2

1

1

Počet respondentů

Města:

69

Čtvrtá otázka byla zaměřena na výši vzdělání respondenta. Otázku jsem zvolila proto, že jsem

chtěla zařadit hypotézu o vlivu vzdělání na informovanost o dané problematice, předpokládala

jsem, že výše vzdělání nemá vliv na informovanost o dané problematice. Zpětně jsem si však

uvědomila, že nevím jak vzdělání rozdělit, zda brát vzdělání jako každé dosažené kromě

povinného základního, nebo hodnotit od vzdělání ukončeného maturitní zkouškou, anebo jen

to vysokoškolské. Zaleží na oboru, který respondent studuje, anebo středoškolské vzdělání by

nám mělo dát nejširší informace. Domnívám se, že největší vliv mají nositelé informací na

základní škole. Ponechávám tuto otázku otevřenou.

14% respondentů jsou žáci základních škol. 15% má vzdělání základní. 30% má výuční list,

28% má maturitní zkoušku, 3% mají ukončené vyšší odborné vzdělání a 10% má vzdělání

vysokoškolské.

Rozdělím-li vzdělání na středoškolské, vyšší odborné a vysokoškolské, o dané problematice

ví 23 respondentů a 23 neví. Pokud vzdělání rozdělím na vyšší odborné a vysokoškolské 9

respondentů ví o problematice a 37 ne. Z 10 vysokoškoláků 6 ví o rakovině dané oblasti.

Pokud ke vzdělání přidáme i respondenty s výučným listem o dané problematice ví o 9

respondentů více, čili 32 respondentů. U respondentů se základním vzděláním a neukončeným

základním vzdělání 14 respondentů ví, že existuje rakovina dutiny ústní. Má tedy výše

vzdělání vliv na informovanost respondenta? Vzdělání rozdělené na nižší než středoškolské

je vyrovnané na straně jedné jich 23 ví a na straně druhé 23 také, přidáme-li výuční list, spíše

lidé s vyšším než základním vzděláním vědí o existenci rakoviny dutiny ústní.

Obrázek 21 Graf zachycující vzdělání respondentů

14%

15%

30%

28%

3% 10%

Vzdělání: neuvedeno

základní

střední odborné (vyučen)

středoškolské (maturitní

zkouška) vyšší odborné

vysokoškolské

70

V páté otázce respondenti odpovídali, zda kouří. Tato otázka se opět dá využít a propojit

s otázkou zda respondent kuřák ví, že existuje rakovina dutiny ústní. Ze 100 respondentů je

31% kuřáků a 69% nekuřáků. 16 kuřáků ví, že existuje rakovina dutiny ústní a zbylých 15 to

neví.

Obrázek 22 Graf k otázce č. 5

V šesté otázce jsem se dotazovala, jestli respondent má zubní snímatelnou náhradu. 28%

odpovědělo, že ano a 72%, že ne.

Obrázek 23 Graf k otázce č. 6

muži

ženy

celkem

29

40

69

12

19

31

Kouříte?

ano ne

72%

28%

Máte v dutině ústní zubnísnímatelnou

náhradu?

ne

ano

71

Následující dvě podotázky se týkaly 28 respondentů. Jeden respondent uvedl, že svou náhradu

vyjímá ráno i večer, je tedy zřejmé, že náhradu 2x denně čistí, ale spí s ní. 4 respondenti

odpověděli ne a 23 ano.

Obrázek 24 Graf k podotázce č. 6 a)

Následovala další podotázka, kde byly otázky otevřené, nezpracovala jsem je tedy do grafu.

10 respondentů uvádí, že používají čistící tablety. Více převažuje značka Corega, dále pak

Protefix. 3 respondenti uvádí prášek do vody značky Alpa-dent. 4 respondenti uvádí, že se

o svou protézu starají běžnými zubními pastami. 3 uvádí, že protézu čistí kvalitními pastami,

například Lacalut, Elmex a Odol. 6 respondentů čistí pouze vodou a kartáčkem. 1 respondent

uvádí ústní vodu, více se k odpovědi nevyjadřuje. 1 respondent udává, že protézu nečistí.

Vzhledem k odpovědím je zřejmé, že respondenti nemají přesné informace v péči o umělý

chrup, doporučovala bych se této problematice ještě více věnovat.

4

23

1

Vyjímáte svou zubní náhradu pravidelně

každý večer, nebo uveďte jak často:

ne

ano

jiná možnost

72

Otázka sedmá. Na pravidelné preventivní prohlídky chodí 80% respondentů a 20% ne. Je tedy

zřejmé, že respondentům na svém zdraví záleží.

Obrázek 25 Graf k otázce č. 7

V osmé otázce jsem se dotazovala na prevenci u zubního lékaře. Pravidelně nechodí

k zubnímu lékaři 25%, 1x do roka chodí 33%, 2x do roka chodí 32% respondentů. 10%

respondentů využilo odpovědi jiná možnost a uvedli, že k zubnímu lékaři chodí dle potřeby.

Obrázek 26 Graf k otázce č. 8

20%

80%

Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky ke

svému praktickému lékaři?

ne

ano

25%

33%

32%

10%

Chodíte pravidelně na preventivní prohlídky ke

svému zubnímu lékaři?

ne

ano 1x do roka

ano 2x do roka

jiná možnost

73

Otázka devátá je zaměřena na návštěvnost dentální hygienistky. 81% respondentů uvedlo, že

k dentální hygienistce nechodí pravidelně, 11% ji navštěvuje 1x do roka, 3% chodí pravidelně

2x do roka a 5% využilo odpovědi jiná možnost, z toho 2 byli u dentální hygienistky prvně

a 3 netuší, že v Berouně existuje.

Obrázek 27 Graf k otázce č. 9

Desátá otázka je z pohledu mé práce velmi důležitá. 55% odpovědělo ano, 45% ne což je

velmi zarážející. Doporučovala bych zlepšení v informovanosti této oblasti.

Obrázek 28 Graf k otázce č. 10

81%

11% 3% 5%

Navštěvujete pravidelně dentální

hygienistku?

ne

ano 1x do roka

ano 2x do roka

jiná možnost

muži

ženy

celkem

15

30

45

26

29

55

Myslíte si, že pacient s celkovou zubní snímatelnou

náhradou (protézou) má chodit každých 6 měsíců na

preventivní prohlídku k zubnímu lékaři?

ano ne

74

Jedenáctá otázka se týká dané problematiky. O výskytu rakoviny dutiny ústní ví 46%

respondentů a 54% ne.

Obrázek 29 Graf k otázce č. 11

Následující podotázky se týkají 46 respondentů, kteří vědí o výskytu dané problematiky. 16

respondentů uvádí, že nejsou dostatečně informováni o nádorech dané oblasti, 10 uvádí, že

ano a zbylých 20 neví.

Obrázek 30 Graf k otázce č. 11 a)

muži

ženy

celkem

24

30

54

17

29

46

Víte, že existuje rakovina dutiny ústní?

ano ne

16

10

20

Jste dostatečně informování o nádorech v oblasti úst,

dutiny ústní a obličeje?

ne

ano

nevím

75

Další podotázka se týká též 46 respondentů a ptá se, z jakých zdrojů respondenti informace

čerpali. Respondenti měli na výběr z několika možností a mohli možností uvést více. Nejvíce

jsou zastoupena média.

Obrázek 31 Graf k otázce č. 11 b)

V dvanácté otázce odpovědělo 23% respondentů ano a 77% ne. Zde si můžeme všimnout, že

46 respondentů, kteří vědí, že existuje rakovina dutiny ústní, zde odpovídali odlišně.

Obrázek 32 Graf k otázce č. 12

3 6

2

34

8

Z jakých pramenů jste inforamce čerpali:

dentální hygienistka

zubní lékař

lékař

média

literatura

77%

23%

Víte, že ostré hrany zubů postižených kazem nebo

kořeny rozpadlých zubů mohou způsobit poškození

sliznice dutiny ústní a následně vznik nádoru?

ne

ano

76

V třinácté otázce měli respondenti na výběr ze čtyř možností. Můžeme si všimnout, že 46

respondentů, kteří vědí, že existuje rakovina dutiny ústní, zde odpovídali odlišně.

Obrázek 33 Graf k otázce č. 13

V čtrnácté otázce 83% respondentů odpovědělo ne a 17% ano. Můžeme si všimnout, že 46

respondentů, kteří vědí, že existuje rakovina dutiny ústní, zde odpovídali odlišně.

Obrázek 34 Graf k otázce č. 14

4 2

29

91

Uveďte, jaké závažné onemocnění může podle Vás

způsobit kouření obzvláště kombinované s pitím

tvrdého alkoholu:

rakovinu kůže

rakovinu dělohy

rakovinu dutiny ústní

rakovinu plic

83%

17%

Může časté přikusování rtu způsobit jeho rakovinu?

ne

ano

77

Patnáctá otázka zaznamenala 82% odpovědí ne a 18% odpovědí ano.

Obrázek 35 Graf k otázce č. 15

Šestnáctá otázka zaznamenala bohužel 7% odpovědí ano. 93% respondentů odpovědělo, že

ne.

Obrázek 36 Graf k otázce č. 16

82%

18%

Myslíte si, že časté pojídání horkých nebo

velmi ostrých pokrmů či nápojů může

způsobit rakovinu dutiny ústní?

ne

ano

93%

7%

Myslíte si, že léčba rakoviny úst, dutiny ústní a

obličeje je jednoduchá a prognóza dobrá?

ne

ano

78

Sedmnáctá otázka zaznamenávala, zda respondenti se chtějí dozvědět více o dané

problematice. V 75% šlo o odpověď ano, ale v 25% ne.

Obrázek 37 Graf k otázce č. 17

13.3 Výsledky hypotéz

1. Předpokládala jsem, že lidé nechodí na preventivní prohlídky k zubnímu lékaři.

Hypotéza se nepotvrdila, 65% dotazovaných respondentů na prohlídky k zubnímu

lékaři chodí.

2. Předpokládala jsem, že lidé si myslí, že není zapotřebí s celkovou zubní snímatelnou

náhradou navštěvovat zubního lékaře dvakrát ročně. Hypotéza se nepotvrdila, 55%

dotazovaných respondentů odpovědělo, že si myslí, že ano.

3. Předpokládala jsem, že lidé nevědí o výskytu nádorů v orofaciální oblasti a pokud ano,

tak neví co je jejich příčinou vzniku. Hypotéza se potvrdila, 54% dotazovaných

respondentů neví, že existuje rakovina dutiny ústní, zbylých 46% ví, že existuje, ale

dle výsledků grafů je zřejmé, že některé informace nemají přesné.

4. Předpokládala jsem, že lidé vědí, že kouření způsobuje rakovinu plic, ale nevědí, že

kouření spojené s pitím tvrdého alkoholu způsobuje onkologické onemocnění

v orofaciální oblasti. Hypotéza se potvrdila, pouze 29% respondentů ví, že kombinace

alkoholu a kouření může způsobit onkologické onemocnění v orofaciální oblasti.

5. Předpokládala jsem, že lidé by uvítali více informací o dané problematice. Hypotéza

se potvrdila, 75% respondentů by uvítalo více informací.

25%

75%

Uvítali byste více informací o problematice

rakoviny úst, dutiny ústní a obličeje například

prostředníctvím návštěvy u dentální hygienistky?

ne

ano

79

14 Závěr

Z výsledků dotazníkového šetření je zřejmé, že návštěvnost praxe dentální hygienistky není

plně zastoupena. Důvody, proč lidé k dentální hygienistce nechodí, jsou nejasné. Domnívám

se, že zde hrají roli finance, ale i povědomí o dentálních hygienistkách v jejich okolí.

V dotazníku lidé uvádějí, že jejich častými zdroji jsou média. Dle mého názoru by mohly

existovat reklamy, které by představovaly obor dentální hygiena. Lidé by měli vědět, co mají

v praxi dentální hygienistky očekávat. Dále by mohlo být více informací v denním tisku,

nechala bych to na fantazii dentálních hygienistek, aby o sobě svému okolí daly vědět. Mohou

se uskutečňovat odborné semináře, které by byly dobrovolné včetně vstupného. Zde bychom

mohly provádět instruktáž techniky čištění zubů, stručný přehled o produktech na našem trhu,

dále věnovat čas i informacím v péči o umělý chrup. V neposlední řadě informovat

o problematice nedostatečné hygieny dutiny ústní a etiologických faktorech zhoubného

bujení. Měly bychom pravidelně navštěvovat základní nebo střední školy a i tam informovat

o dané problematice a vše doplnit vhodnými obrázky, například záněty dásní, odhalené krčky,

viklavý chrup, nádory jazyka a spodiny dutiny ústní. Je škoda, že obrázky s onkologickými

nádory se neobjevují například na cigaretách. Myslím, že i některé mateřské školky by se rády

zapojily a poskytly své prostory pro semináře, kterých by se účastnili pracovníci školky

a rodiče. Pokud si takto zajistíme klientelu, můžeme pak i přispět v oblasti sekundární

a terciární prevence, ale samozřejmě formou této osvěty pomůžeme v primární prevenci. Mé

okolí mě již takto oslovilo, v penzionech pro seniory je velký zájem o uspořádání semináře,

mateřská školka má též zájem a s publikováním v místním zpravodaji není žádný problém.

Zpravodaj je zdarma distribuován do všech schránek v Loděnici, a tak se k informacím

mohou dostat i občané, kteří nemají přístup k internetu.

Z výzkumné části se dají informace použít na sestavení odborného semináře a sdělené

informace si připravit dle odpovědí respondentů. Po uskutečnění semináře a reakcí lidí

semináře aktualizovat a upravovat. Výsledek návštěvnosti praxe dentální hygienistky nás

nemůže nechat klidným a je potřeba o dentální hygieně dát vědět, alespoň v okolí Berouna,

kde z výsledků vyplývá, že praxe dentální hygienistky není hojně navštěvovaná.

80

15 Seznam obrázků

Obrázek 1 Popis lebky zepředu (7)

Obrázek 2 Popis lebky zezadu (7)

Obrázek 3 Popis jazyka, pohled shora (8)

Obrázek 4 Hemangiom (6)

Obrázek 5 Papilom (6)

Obrázek 6 Atrofická glositida a angulární cheilitida (6)

Obrázek 7 Leukoplakia verrucosa (6)

Obrázek 8 Keratoma senile (6)

Obrázek 9 Keratoakanthom (6)

Obrázek 10 Maligní fibrózní histiocytom (6)

Obrázek 11 Karcinom rtu (6)

Obrázek 12 Karcinom jazyka (6)

Obrázek 13 Karcinom spodiny dutiny ústní (6)

Obrázek 14 Komplexní odontom v premolárové krajině dolní čelisti (9)

Obrázek 15 Neurofibromatosis (6)

Obrázek 16 Granuloma fissuratum (6)

Obrázek 17 Granuloma pyogenicum (6)

Obrázek 18 Graf znázorňující zastoupení žen a mužů

Obrázek 19 Graf zaznamenávající věk respondentů

Obrázek 20 Graf měst

Obrázek 21 Graf zachycující vzdělání respondentů

Obrázek 22 Graf k otázce č. 5

Obrázek 23 Graf k otázce č. 6

Obrázek 24 Graf k podotázce č. 6 a)

Obrázek 25 Graf k otázce č. 7

Obrázek 26 Graf k otázce č. 8

Obrázek 27 Graf k otázce č. 9

Obrázek 28 Graf k otázce č. 10

Obrázek 29 Graf k otázce č. 11

Obrázek 30 Graf k otázce č. 11 a)

Obrázek 31 Graf k otázce č. 11 b)

Obrázek 32 Graf k otázce č. 12

Obrázek 33 Graf k otázce č. 13

Obrázek 34 Graf k otázce č. 14

Obrázek 35 Graf k otázce č. 15

Obrázek 36 Graf k otázce č. 16

Obrázek 37 Graf k otázce č. 17

81

16 Seznam použité literatury a jiných zdrojů

(1) ROKYTA, R.; MAREŠOVÁ, D.; TURKOVÁ, Z. Učebnice Somatologie I. A II.

Praha: Eurolex Bohemia, 2003. ISBN 80-86432-49-1

(2) ŠINDELKA, Zdeněk. Vybrané kapitoly ze somatologie. Praha: Avicenum,

zdravotnické nakladatelství, 1987. ISBN 08-023-87

(3) MAZÁNEK, Jiří. Nádory orofaciální oblasti. Praha: Victoria Publishing East

Publishing, 1997. ISBN 80-7187-131-1

(4) URBAN, František. Stomatologie. Praha: Avicenum, zdravotnické nakladatelství,

1976. ISBN 08-053-76

(5) TOMAN, Jaroslav; HALMOŠ, Juraj. Stomatologická chirurgie. Praha: Avicenum,

zdravotnické nakladatelství, 1984. ISBN 08-055-84

(6) SLEZÁK, Radovan; DŘÍZHAL, Ivo. Atlas chorob ústní sliznice. Praha: Quintessenz,

2004. ISBN 80-903181-5-0

(7) Kosterní systém člověka, internet [online]. http://kosternisystem.ic.cz/indexlebka.html

(8) Biologie člověka, internet [online].

http://skolajecna.cz/biologie/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImage

Id=161

(9) Zdravotnické noviny, internet [online].

http://www.zdn.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/odontogenni-nadory-147173