Analýza pracovní síly v Hradci Královéweb2.mmhk.cz/dld/rm/aps.pdf · 2007. 5. 16. · měna...

Analýza pracovní sílyv Hradci Králové

Magistrát mìsta Hradec Králové

aktualizovaná verzeduben 2007

Analýza pracovní síly v Hradci Králové 2007

1

Úvod

Cílem dokumentu „Analýza pracovní síly v Hradci Králové“ je představit město a jeho okolí z pohledu nabídky a poptávky na trhu práce. Analýza pracovní síly je důležitou podmínkou podpory ekonomického i společenského rozvoje, je základem pro formulování rozvojových strategií a pro řízení rozvoje lidských zdrojů. Analýza obsahuje informace užitečné především pro zaměstnavatele, investory přicházející do města, vzdělávací instituce a další subjekty.

Tento materiál vznikl především na základě statistických dat poskytnutých Úřadem práce v Hradci Králové a Krajskou reprezentací Českého statistického úřadu v Hradci Králové. Jedním z důležitých zdrojů, který byl použit při zpracování analýzy, byl Integrovaný portál Ministerstva práce a sociálních věcí. Některá relevantní data nejsou statisticky vykazována za samotné město, část použitých dat se proto týká celého okresu Hradec Králové. Tato skutečnost však kvalitu použitých informací nijak nesnižuje, naopak umožňuje vidět potenciál pracovní síly města v širších souvislostech.

Tento a další související dokumenty jsou zpřístupněny na webových stránkách města Hradce Králové (www.hradeckralove.org).

Odbor strategie a rozvojových projektů města

Magistrát města Hradec Králové

Magistrát města Hradec Králové, Československé armády 408, 502 00 Hradec Králové tel. + 420 495 707 111, e-mail: [email protected], www.hradeckralove.org


2

Obsah

1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE ......................................................................................................... 4 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA........................................................................................................ 4 1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA................................................................................... 4 1.3 MĚNA OBYVATELSTVA......................................................................................................... 7

1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva ............................................................................................... 7 1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva.......................................................................................... 11

1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA............................................................................................. 13 1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva................................................................ 14 1.4.2 Prognóza osídlení, migrace ............................................................................................... 15

2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY.................... 16 2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ ............................ 16 2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ............................... 19 2.3 VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE ........................................................................ 23

2.3.1 Univerzita Hradec Králové................................................................................................ 23 2.3.2 Univerzita Karlova v Praze................................................................................................ 24 2.3.3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové ............................ 25

3 ZAMĚSTNANOST........................................................................................................................... 27 3.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY ............................. 27 3.2 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ .................................................................................. 28 3.3 EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA ........................................................................................... 31

3.3.1 Struktura ekonomických subjektů....................................................................................... 31 3.3.2 Počet ekonomických subjektů podle oborů ........................................................................ 33 3.3.3 Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ................................................... 35 3.3.4 Hospodářský vývoj ............................................................................................................. 35 3.3.5 Největší zaměstnavatelé ..................................................................................................... 36

4 PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST................................................................................ 38 4.1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI ................................................................................................. 38 4.2 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ................................................................................................. 40

4.2.1 Uchazeči o zaměstnání dle věku......................................................................................... 40 4.2.2 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání ....................................................................... 44 4.2.3 Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání ............................................................. 46 4.2.4 Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání.................................................................... 48 4.2.5 Rekvalifikace ...................................................................................................................... 52

4.3 CIZINCI NA TRHU PRÁCE .................................................................................................... 54 4.4 CENA PRACOVNÍ SÍLY ......................................................................................................... 55 4.5 ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE.............................. 60

4.5.1 Analýza absolventů škol ..................................................................................................... 60 4.5.2 Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání...... 61 4.5.3 Potřeby trhu práce ............................................................................................................. 62

5 TRENDY ........................................................................................................................................... 64 6 KLASTRY – ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ.................................................................................... 65

6.1 KLASTR OMNIPACK.............................................................................................................. 65 6.2 PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY ................................................................... 66 6.3 KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE....................................................... 66 6.4 KLASTR NANOMEDIC........................................................................................................... 67

7 KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST................................................................. 68 8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY .............................................................................................. 70



3

9 SEZNAM TABULEK....................................................................................................................... 73 10 SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................ 74 11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ................................................................................................. 76



4

1 DEMOGRAFICKÁ SITUACE 1.1 VÝVOJ OBYVATELSTVA Hradec Králové donedávna patřil mezi tzv. „stotisícová města“. Vlivem demografického a hlavně migračního vývoje dnes ve městě žije necelých 95 tisíc obyvatel (94 225 k 1. 1. 2007), lidnatost města tak formálně nedosahuje „psychologické“ hranice 100 tisíc obyvatel. Připočteme-li však k obyvatelům města také obyvatele obcí v zázemí samotné metropole (kteří z velké části v Hradci Králové „fakticky“, tedy během dne, žijí), lze Hradec Králové i nadále považovat za jedno z nejvýznamnějších a největších center v České republice. Potenciál pracovní síly města pak ještě rozšiřuje blízkost podobně lidnatých Pardubic, centra Pardubického kraje.

Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990 - 2006 (k 1. 7.)

101

272

100

206

100

625

100

854

100

716

100

528

100

280

99 8

39

99 3

23

98 7

00

98 0

80

96 4

08

95 7

55

95 1

95

94 6

94

94 4

36

94 3

95

89 00090 000

91 00092 00093 00094 00095 00096 00097 00098 00099 000

100 000101 000102 000103 000104 000

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Zdroj: Český statistický úřad

Město překročilo hranici 100 000 obyvatel v roce 1990, kdy také dosáhlo svou nejvyšší populační sílu (101 272 obyvatel). Postupnou populační ztrátou se v roce 1997 vyřadilo ze skupiny velkoměst nad 100 000 obyvatel. V souladu s celorepublikovými tendencemi nadále dochází k trvalému snižování počtu obyvatel avšak s méně intenzivnějším poklesem.

1.2 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATELSTVA Věkové složení obyvatelstva představuje jednu z významnějších demografických charakteristik obyvatelstva v přímé vazbě na přirozenou reprodukci obyvatel - určuje další vývoj počtu obyvatel, nese míru reprodukce, úmrtnosti, fertilitu žen atd. Nejen přirozená, ale též mechanická měna obyvatel realizovaná migračními pohyby je procesem, jehož intenzita je ovlivněna věkovým rozložením obyvatel.

Populace města Hradec Králové má mírně deformovanou věkovou strukturu, což je patrné z níže uvedených stromů života. Posuny věkových skupin od roku 1980 zaznamenávají výrazný



5

úbytek počtu nově narozených dětí. Nižší podíly mladších věkových skupin jsou charakteristické pro celou populaci České republiky. Ve městě je též nižší zastoupení osob ve věku 30 - 44 let a vyšší zastoupení osob vyšších věkových kategorií (nad 65 let). Předproduktivní složka obyvatel se na území celého města snížila o 5 %, o toto procento posílila produktivní a především poproduktivní část obyvatel. Graf č. 2 Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980 - 2001

0123456789

10

0

- 4

5

- 9

10

- 14

15

- 19

20

- 24

25

- 29

30

- 34

35

- 39

40

- 44

45

- 49

50

- 54

55

- 59

60

- 64

65

- 69

70

- 74

75

+

věk.kategorie

% z

cel

kové

pop

ulac

e

198019912001

Zdroj: SLDB 1980, SLDB 1991, SLDB 2001

Populace města Hradec Králové má ve srovnání s populací Královéhradeckého kraje i České republiky méně příznivou strukturu základních věkových skupin. Podíl mladších věkových skupin 0 - 14 let je 13,2 % (Královéhradecký kraj = 14,8 %), taktéž je méně příznivý podíl osob starších věkových kategorií ve věku nad 60 let, který představuje 16,9 % (Královéhradecký kraj 14,9 %). Produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 69,9 %, hodnotou porovnatelnou s průměrem za kraj (70,3 %) i Českou republiku (71,2 %, data k 31. 12. 2005).

Podíl produktivní složky obyvatel města se k 31. 12. 2006 udržel na srovnatelné úrovni (69,7 %). Podíl předproduktivní složky klesl na 12,9 % a naopak poproduktivní stoupl až na 17,4 %, což jsou v porovnání s okresem (předproduktivní složka – 14,1 %, poproduktivní 15,8 %) i krajem (14,8 %, resp. 14,9 %) horší hodnoty.

Tabulka č. 1 Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin (k 31. 12. 2006)

Věková skupina Celkem Muži Ženy

0 – 14 let 12 126 12,9% 6 276 14,0% 5 850 11,9%

15 – 64 let 65 741 69,7% 32 020 71,2% 33 721 68,4%

> 65 let 16 388 17,4% 6 674 14,8% 9 714 19,7%

Celkem 94 255 100,0% 44 970 100,0% 49 285 100,0%


V dlouhodobém vývoji trvale mírně klesá podíl dětské složky, naopak roste podíl složky poproduktivní. Stejně jako ve většině vyspělých zemí, dochází i v Hradci Králové k tzv. demografickému stárnutí obyvatelstva.



6

Graf č. 3 Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001

MUŽI ŽENY

-5000 -4000 -3000 -2000 -1000 0 1000 2000 3000 4000 5000

0 - 4

5 - 9

10 - 14

15 - 19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69

70 - 74

75 - 79

80 - 84

85 - 89

90 +

počet obyvatel

ženy 1991ženy 2001muži 1991muži 2001

Zdroj: SLDB 1991, SLDB 2001

Věkové složení obyvatel charakterizují též indexy věkového složení obyvatel: index mládí (počet dětí ve věku 0 - 14 na 100 obyvatel ve věku nad 60 let) a index stáří (počet osob nad 60 let na 100 obyvatel ve věku 0 - 14 let).

V Hradci Králové byl v roce 2001 index stáří 142,7, což je vyšší zatížení populace. V Královéhradeckém kraji byl v roce 2001 index stáří 116,9, v okrese Hradec Králové 129,1.

Index mládí dosáhl v roce 2001 hodnoty 70,1, což je nepříznivý jev pod úrovní průměrné okresní, krajské i republikové hodnoty (okres Hradec Králové = 77,5, Královéhradecký kraj = 85,5, ČR = 87,7).

Dalšími analytickými ukazateli jsou indexy ekonomického zatížení, které v sobě nesou sociální a ekonomickou povahu a vyjadřují zatížení produktivní složky obyvatelstva předproduktivním a poproduktivním obyvatelstvem. Index ekonomického zatížení typu A udává počet dětí ve věku 0 - 14 let na 100 obyvatel v produktivním věku 15 - 59 let. V Hradci Králové tento index dosáhl čísla 22,3, hodnoty pod průměrem za okres Hradec Králové (23,9) i Královéhradecký kraj (25,2). Formálně se jeví jako příznivý, z dlouhodobého pohledu však nelze tuto skutečnost hodnotit příznivě.

Index ekonomického zatížení typu B, s vyšší vypovídací hodnotou sociálního a ekonomického zatížení obyvatelstva, vyjadřuje poměr osob poproduktivního věku nad 60 let na 100 obyvatel



7

produktivního věku. Město Hradec Králové dosáhlo hodnoty 30,9 a vystupuje méně příznivě v porovnání s Královéhradeckým krajem (29,5) i Českou republikou (28,2).

Tabulka č. 2 Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města Hradec Králové

2001 celkem 0-14 15-59 60+ nezjiš-těno

index stáří

index mládí

indexy ek.zatížení 0-14/100

obyv. 15-59

indexy ek.zatížení

+60/100 obyv. 15-59

ČR CELKEM 10 230 060 1 654 862 6 687 932 1 887 266 x 114,0 87,7 24,7 28,2Královéhradecký kraj 550 724 89 738 355 911 104 906 169 116,9 85,5 25,2 29,5okres Hradec Králové 160 558 24 803 103 656 32 020 79 129,1 77,5 23,9 30,9HRADEC KRÁLOVÉ 97 155 14 049 62 985 20 043 45 142,7 70,1 22,3 31,8

Zdroj: SLDB 2001

Změny demografické struktury dle věku na území města Hradec Králové nutně vyvolávají nové nároky území. Nárůst osob produktivního věku vyvolává zvýšenou potřebu nových pracovních míst, nároky na služby terciérní, dopravní dostupnost apod.

Jiné nároky jsou kladeny v území s výrazným převýšením starších věkových skupin. Demografické stárnutí souvisí na jedné straně s velmi pozitivním prodlužováním lidského života, na druhé straně si právě zvětšující se podíl osob v důchodovém věku vyžaduje přizpůsobování a řadu opatření v oblasti společenské a ekonomické (např. lékařská a jiná péče o seniory, zvyšování věku odchodu do důchodu).

1.3 MĚNA OBYVATELSTVA Počet obyvatel (definovaných trvalým bydlištěm) v Hradci Králové zhruba od poloviny 90. let trvale klesá1. Tento úbytek je dán na jedné straně tzv. přirozenou měnou (narození – zemřelí) a na druhé straně tzv. mechanickou měnou neboli migrací.

Od roku 1993 dochází k trvalému snižování hrubé míry celkového přírůstku, přepočtené na 1000 obyvatel středního stavu (počet obyvatel k 1. 7.) a jeho hodnota se pohybuje hluboko pod průměrným celkovým přírůstkem v Královéhradeckém kraji (r. 2001 město Hradec Králové = - 8,96, okres Hradec Králové = - 4,28, Královéhradecký kraj = - 2,82). V posledních letech dosáhla míra celkového přírůstku (úbytku) ve městě příznivějších hodnot, - 2,8 v roce 2005 (- 263 osob) a 1,9 (- 176 osob) v roce 2006.

1.3.1 Přirozená měna obyvatelstva Sledujeme-li pouze přirozenou měnu obyvatel, a to proces rození a vymírání, můžeme město Hradec Králové vzhledem k současným tendencím demografického vývoje hodnotit pozitivně. Přirozený přírůstek/úbytek, přepočtený na 1000 obyvatel středního stavu, měl v roce 2001 hodnotu - 1,1, což ve srovnání s okresní (- 1,5), krajskou (- 1,5) i republikovou hodnotou (- 1,7) vychází relativně příznivě. V průběhu let 2002 a 2003 došlo k dalšímu poklesu přirozeného přírůstku obyvatel resp. k růstu přirozeného úbytku. 1 Metodika statistické evidence obyvatelstva bohužel nenabízí informace o tzv. faktickém obyvatelstvu města, tedy o počtu lidí, kteří ve městě z velké části během dne žijí, kteří zde pracují, studují, nakupují, tráví volný čas a využívají dalších funkcí města, kteří však mají trvalé bydliště v obcích v zázemí města. Lze odhadnout, že počet faktického obyvatelstva Hradce Králové neklesá takovou měrou jako počet obyvatel s trvalým bydlištěm.



8

V roce 2006 se poprvé po dlouhých 13 letech narodilo více lidí než zemřelo. Celkový přirozený přírůstek činí 40 osob (938 narozených/898 zemřelých). Přirozený přírůstek přepočtený na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhl kladné hodnoty 0,4.

Graf č. 4 Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce 2001

-1,7

-1,5

-1,5

-1,1

-0,8

-1,3

-2,7

-7,9

-2,5

-2,8

-4,3

-9,0

1,3

6,0 8,

8 10,9

2,1

7,3

11,6

18,7

8,8

8,9

8,5

8,410

,5

10,5

10,1

9,5

-20,00

-15,00

-10,00

-5,00

0,00

5,00

10,00

15,00

20,00

25,00

Čes

ká re

publ

ika

Krá

lové

hrad

ecký

kraj

Okr

es H

rade

cK

rálo

vé

Hra

dec

Krá

lové

přir.úbytek/1000 stř.stavu migrační úbytek/1000 stř.stavu celk.úbytek/1000 stř.stavupřistěhovalí/1000 stř.stavu vystěhovalí/1000 stř.stavu narození/1000 stř.stavuzemřelí/1000 stř.stavu

Zdroj: SLDB 2001

* střední stav obyvatel – počet obyvatel k 1. 7. 2001



9

Graf č. 5 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu* 1990 - 2006

-10,0

-8,0

-6,0

-4,0

-2,0

0,0

2,0

4,0

6,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

celk.úbytek/1000obyv.středního stavu


* střední stav obyvatel – počet obyvatel k 1. 7. daného roku

Graf č. 6 Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu 1990 - 2006

0,40,9

2,51,3 1,5

-0,1-1,5 -1,2 -1,7

-0,9 -1,2-2,1

-1,1 -1,4 -1,4-0,9 -1,0

-4

-2

0

2

4

6

8

10

12

14

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

zemřelí/1000 obyv.stř.stavu

narození/1000 obyv.stř.stavu

přir.přírustek/1000 obyv.stř.stavu

Zdroj: Bilance obyvatelstva ČSÚ

Taktéž vitální index, udávající počet narozených na 1000 zemřelých, byl v roce 2001 příznivější v porovnání s vyššími územními samosprávnými jednotkami (město Hradec Králové 885, okres Hradec Králové 847, Královéhradecký kraj 853, ČR 842). V roce 2004 dosáhl vitální index ve městě Hradec Králové hodnoty 905, v roce 2005 899, což je mírný nárůst oproti roku 2001, ale již horší hodnota v porovnání s vyššími územními celky (okres Hradec Králové 948,



10

Královéhradecký kraj 946). V roce 2006 se poprvé od roku 1993 narodilo více lidí než zemřelo, proto vitální index dosáhl vysoké hodnoty 1 044 (v kraji hodnota pouze 965, v ČR 1013).

Míra úmrtnosti je ve srovnání s vyššími územními celky nižší (město Hradec Králové v r. 2006 = 9,5 zemřelých/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 10,36 a ČR 10,26).

Porodnost je ve městě podstatně nižší, v roce 2005 dosáhla hodnota 8,86 na 1000 obyvatel středního stavu (okres Hradec Králové 9,70 narozených/1000 obyvatel středního stavu, Královéhradecký kraj 9,86 narozených/1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 se narodilo 938 dětí a tím se počet porodů na 1000 obyvatel středního stavu zvýšil na hodnotu 9,9.

Graf č. 7 Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech 1991 - 2006

0

2

4

6

8

10

12

14

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

potraty/1000 obyv.stř.stavu

sňatky/1000 obyv.stř.stavu

rozvody/1000 obyv.stř.stavu


Počet potratů v časové řadě od roku 1991 do roku 2004 mírně klesal (v roce 1991 1301, v roce 2004 pouze 505 potratů). V roce 2006 bylo ve městě zaznamenáno 510 potratů. Přepočteme-li potraty na 1000 obyvatel středního stavu, od roku 1991 (13 potratů/1000 obyv. středního stavu) se počet snížil na 5,4 potratů/1000 obyv. středního stavu (rok 2006). Potratový index (počet potratů na 100 živě narozených) stále převyšuje republikovou hodnotu. V roce 2006 činila hodnota potratového indexu 54,4.

Sňatečnost v souladu s celorepublikovým trendem v průměru klesá, nejnižší hodnoty dosáhla v roce 1999 (5 sňatků/1000 obyv. středního stavu), v roce 2006 se již díky silným demografickým ročníkům mírně zvýšila na hodnotu 5,5 sňatků/1000 obyvatel středního stavu.

Méně příznivá je též rozvodovost v Hradci Králové, počet rozvodů na 1000 obyvatel středního stavu ale v posledních letech mírně klesá. V r. 2000 byla míra rozvodovosti 3,9, v roce 2006 3,7. Také index rozvodovosti (počet rozvodů/100 sňatků) získává příznivější vývoj z hodnoty 71 v roce 2000 až na hodnotu 61,7 v roce 2005. Pro rok 2006 se tento index zvýšil na 68,3.



11

Graf č. 8 Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech 1991 - 2006

0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

120,00

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

potratový index (počet potratů/100 narozených) rozvodový index (počet rozvodů/100 sňatků)


1.3.2 Mechanická měna obyvatelstva Město Hradec Králové populačně ztrácí převážně migrací. Od roku 1994 má město záporné migrační saldo, v roce 2001 dosáhlo hodnoty 7,9 (přepočteno na 1000 obyvatel středního stavu). V roce 2006 došlo ke snížení na 2,3. Migrační ztráta se výrazně podílí na celkové záporné měně obyvatelstva Hradec Králové.

Vycházíme-li z jediného dostupného zdroje zjišťování důvodů migrace ČSÚ, mezi častými důvody uváděnými jako důvod stěhování se objevují bytové důvody, případně následování rodinného příslušníka, což je většinou též z důvodů dostupnosti bydlení.

Úbytek obyvatelstva zapříčiněný migrací je z početního hlediska dokonce trvale závažnější než úbytek přirozenou měnou. Migrační saldo bylo v roce 2006, podobně jako v předcházejících letech, záporné, konkrétně -216 osob, což je vyšší číslo než v roce 2005 (-169). Každoroční celkový úbytek obyvatel se tak pohybuje v řádech stovek osob (-176 osob v roce 2006).



12

Graf č. 9 Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel středního stavu 1990 - 2006

-10,0

-5,0

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

migrační přír./1000 obyv.stř.stavu

přistěhovalí/1000 obyv.stř.stavu

vystěhovalí/1000 obyv.stř.stavu


Graf č. 10 Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991 - 2004

0%

20%

40%

60%

80%

100%

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

jiný důvodnásled. rodin. příslušníkabytové důvodyrozvodsňatekzdravotní důvodyučení, studiumpřiblížení k pracovištizměna pracoviště




13

1.4 PROGNÓZA OBYVATELSTVA Prognóza budoucího vývoje počtu a věkové struktury obyvatelstva města předpokládá trvalý úbytek obyvatelstva města a zároveň jeho demografické stárnutí, tedy výrazné změny ve věkové struktuře směrem k růstu podílu poproduktivní složky a snižování podílu dětské složky obyvatelstva. Tento vývoj se však nijak zásadně neliší od předpokládaného populačního vývoje dalších velkých měst a celé České republiky.

Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030 předpokládá s nárůstem počtu obyvatel města nad 60 let až o 10 %. Podíl obyvatel v produktivním věku se za 20 let pravděpodobně sníží o 8 %. Naopak podíl předproduktivní složky obyvatel bude klesat jen minimálně.

Prognóza obyvatelstva města předpokládá v nadcházejících zhruba 20 letech postupné snižování počtu obyvatelstva, v roce 2030 počet obyvatel pravděpodobně klesne pod 90 000 (ovšem za předpokladu, že nedojde k zásadním změnám v migračním pohybu nebo např. k administrativním změnám, ke změnám hranic města aj.)

Graf č. 11 Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech 2010 - 2030

0

10

20

30

40

50

60

2010 2015 2020 2025 2030

podí

l věk

ové

skup

iny

v %

0-14

15-59

60+

Zdroj: MmHK - Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030



14

Graf č. 12 Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

0

5000

10000

15000

20000

25000

30000

2004 2010 2015 2020 2025 2030

rok

poče

t oby

vate

l ve

věku

84 000

86 000

88 000

90 000

92 000

94 000

96 000

98 000

65+

75+

85+

celkem

Zdroj: ČSÚ a Prognóza vývoje obyvatelstva Hradce Králové do roku 2030

1.4.1 Prognóza tzv. přirozeného pohybu obyvatelstva Již v polovině 90. let došlo v České republice k výraznému snížení porodnosti, a to pod hranici tzv. prosté reprodukce. Prosté obnovení generace předpokládá průměrně 2,1 dítěte na ženu (tzv. ukazatel úhrnné plodnosti), dnešní hodnoty jsou hluboce pod touto hranicí, okolo 1,2 – 1,3 dítěte na ženu. Do budoucna se sice očekává určitý nárůst, ale současné prognózy neočekávají návrat k úrovni plodnosti znamenající početní obnovu generace. Je ale nutno podotknout, že zde se prognóza týká rodičovského chování konkrétních lidí a jejich rozhodnutí o počtu dětí a době jejich pořízení závisí na mnoha okolnostech, které nelze jednoznačně předvídat.

Vedle snižování porodnosti se do budoucna očekává také postupné zvyšování věku matky při narození dítěte. Za posledních 15 let u nás sice došlo k výraznému posunu, přesto je v České republice průměrný věk matek (28 let) stále o několik let nižší než ve vyspělejších zemích. S velkou pravděpodobností lze u nás předpokládat, že se budeme přibližovat vývoji v těchto zemích. V druhé polovině 20. století byl průměrný věk českých matek velmi nízký, bylo to dáno značným omezením seberealizace v socialistické společnosti. Ženy dnes v průměru déle studují, více cestují, budují svou kariéru atd., což všechno přispívá k odkládání narození dítěte. Mezi negativní faktory působící na odkládání narození dítěte patří složitá ekonomická situace mladých rodin a nepříznivá situace na trhu s byty. S posunem věku, kdy ženy rodí své děti, resp. s jeho odkládáním, souvisí otázka, zda tento odklad nakonec negativně neovlivní celkový počet dětí, které žena porodí. Především resort školství se již musí přizpůsobovat faktu, že do škol nastupuje stále méně dětí.

Hradec Králové patří v rámci České republiky mezi města s nejlepšími úmrtnostními poměry. Ukazatel naděje dožití (neboli střední délky života) má v současné době pro ženy hodnotu 79 let a pro muže 74 let. Do budoucna se očekává další prodlužování střední délky života, o něco výraznější u mužů, předpokládá se snižování rozdílu mezi pohlavími. Prodlužování lidského života znamená nárůst podílu i absolutního počtu osob v poproduktivním věku. Velmi zásadní opatření si také tento nevyhnutelný vývoj vyžádá v otázce důchodového systému, především ve zvyšování věku odchodu do důchodu.



15

1.4.2 Prognóza osídlení, migrace Populační vývoj na nižších řádech územního členění, např. na úrovni jednotlivých měst, je často výrazně ovlivněn migrací, jejíž prognóza – hlavně v delším časovém výhledu – není natolik spolehlivá jako prognóza přirozené měny obyvatelstva (porodnosti a úmrtnosti). Přestože analýza a prognóza migrace naráží na určité obtížnosti (statistická evidence stěhování, vázanost procesu migrace na konkrétní ekonomické, společenské a politické podmínky, které nejsou snadno předpověditelné), lze s velkou jistotou předpokládat určité trendy související s jednotlivými fázemi urbanizace.

Při prognózování se často využívá analogie s vývojem ve vyspělejších společnostech. V posledních desetiletích jsme ve vyspělých zemích svědky změn v rozmístění obyvatelstva, které často nemají jednoznačnou orientaci. Jedná se v prvé řadě o proces suburbanizace, při kterém dochází k územnímu rozšíření urbanizovaného prostoru, k utváření rozsáhlých aglomerací a konurbací. V jaderných částech těchto celků počet obyvatelstva klesá a naopak ve vnějších zónách (i za administrativními hranicemi města) dochází k růstu. Tento proces je však zároveň často konfrontován s reurbanizací, tedy s procesem, který je spojován především s rehabilitací urbanizovaných částí osídlení, především s revitalizací středů měst.

V Hradci Králové, stejně jako ve většině dalších velkých měst, se migrační saldo dostalo v první polovině 90. let do záporných hodnot, což zčásti odráží výše popsaný proces suburbanizace. Zčásti je úbytek obyvatelstva způsoben také stěhováním do Prahy.

Proces suburbanizace však není pro situaci pracovní síly v Hradci Králové rozhodující, neboť převážná část osob bydlících v zázemí města využívá široké spektrum infrastruktury města. Tzv. obyvatelstvo „fakticky“ bydlící ve městě pracuje, studuje, dopravuje se městskou hromadnou dopravou, nakupuje ve městě a využívá široké spektrum možností k oddychu a zábavě (kulturní a sportovní zařízení).

Jak už bylo výše uvedeno, je otázka migrace ovlivněna mnoha faktory. Na jedné straně atraktivitou města (pracovní příležitosti, možnosti bydlení, kvalita života) a na druhé straně aktivním jednáním jednotlivých občanů, jejich konkrétními rozhodnutími vázanými na řadu zvažovaných faktorů. Velká část těchto faktorů je ovlivnitelná ekonomicko-politickými opatřeními.



16

2 VZDĚLANOSTNÍ STRUKTURA OBYVATELSTVA A JEJÍ PŘEDPOKLADY

2.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE DOSAŽENÉHO VZDĚLÁNÍ Vzdělanostní skladba obyvatel města Hradce Králové je příznivá. Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob narůstá (r. 1980 = 8,5 %, r. 1991 = 12,1 %) na současných 14,5 %. Vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání má téměř 20 % obyvatel města. Zvyšuje se též počet osob se středoškolským vzděláním s maturitou (r. 1981 = 26,3 %, r. 1991 = 31,56 %, r. 2001 = 36,2 %).

Celkově nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných je ve věkové kategorii 40 – 44 (24 % z dané věkové kategorie) a 45 - 49 let (19,9 %).

Graf č. 13 Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001

0% 20% 40% 60% 80% 100%

15 - 19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69

70 +

celkem

bez vzdělání

základní vč. neukončené

učňovské

střední odborné

učňovské s maturitou

úplné střední vč. nástavbové

vyšší odborné

vysokoškolské

nezjištěné

Zdroj: SLDB 2001



17

Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001

15 - 19 6 093 8 5 204 195 154 16 465 0 0 51 20 - 24 7 766 20 463 907 959 282 4 318 212 450 155 25 - 29 7 936 13 383 990 1 554 244 3 083 103 1 390 176 30 - 34 6 269 11 260 614 1 243 143 2 485 74 1 291 148 35 - 39 6 013 8 287 811 849 154 2 282 58 1 436 128 40 - 44 6 220 14 411 1 331 651 65 2 076 84 1 501 87 45 - 49 7 799 12 677 1 845 917 74 2 463 107 1 550 154 50 - 54 8 011 8 762 1 879 1 037 76 2 816 133 1 186 114 55 - 59 6 878 9 713 1 487 867 31 2 390 156 1 157 68 60 - 64 4 993 8 671 1 040 735 19 1 727 166 596 31 65 - 69 4 784 17 940 885 863 25 1 227 183 601 43 70 + 10 279 31 2 699 2 305 1 944 48 1 925 316 847 164

83 041 159 13 470 14 289 11 773 1 177 27 257 1 592 12 005 1 319100,00% 0,19% 16,22% 17,21% 14,18% 1,42% 32,82% 1,92% 14,46% 1,59%celkem

bez vzdělání

učňovské nezjiště- no

základní vč.neukonč.

střední odborné

učňovské s maturitou

v tomVěk.kate-

gorie Obyvatelstvo úplné střed. vč.nástavbo-

vého

vyšší odborné

vysoko-školské

Zdroj: SLDB 2001

Vzdělanostní struktura obyvatelstva Hradce Králové je v republikovém srovnání příznivá a i do budoucna se očekává její zlepšování. To je dáno jednak přirozenou měnou obyvatelstva (starší občané mají v průměru nižší vzdělání než mladší lidé) a dále pak ve společenském povědomí stále rostoucím důrazem na hodnotu vzdělání, který vede k tomu, že stále více mladých lidí studuje. Celkově se tak prodlužuje průměrná délka školní docházky.

Podíl vysokoškolsky vzdělaných osob tvoří v Hradci Králové zhruba 15 % (údaj ze Sčítání lidu, domů a bytů 2001, sleduje se obyvatelstvo starší 15 let) a nadále vykazuje plynulý růst. Podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva je v Hradci Králové výrazně vyšší než v celé České republice, kde tvoří necelých 9 %. Ještě výraznější rozdíl je při srovnání s Královéhradeckým krajem, kde vysokoškoláci tvoří 7,5 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním je v Hradci Králové téměř srovnatelný s hlavním městem Prahou, která má nejvyšší podíl obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním – 18,8 %. Spolu s osobami s vyšším odborným vzděláním pak tato kategorie tvoří celou pětinu obyvatelstva Hradce Králové. Zhruba třetina obyvatelstva má nejvyšší dosažené vzdělání ukončené maturitou, další třetina jsou pak lidé vyučení. Zbylých 17 % tvoří lidé s ukončeným či neukončeným základním vzděláním.



18

Graf č. 14 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání

Základní školy17 %

Vysoké školy15 %

Vyšší odborné školy5 %

Střední školy32 %

Odborné školy a učiliště

31 %

Zdroj: SLDB 2001



19

2.2 STRUKTURA SEKUNDÁRNÍHO ŠKOLSTVÍ V HRADCI KRÁLOVÉ Na území města působí celkem 23 středních a vyšších odborných škol, odborných učilišť a učilišť. V Hradci Králové jsou studentům a učňům k dispozici vedle 4 gymnázií a 2 obchodních akademií také střední průmyslové školy (stavební, strojní), střední odborné školy a učiliště (např. aplikované kybernetiky, veterinární, hudebních nástrojů a nábytku, zahradnictví, obchodní, služeb aj.).

Ve školním roce 2005/2006 studovalo na středních a vyšších odborných školách celkem 10 348 studentů. V tomto roce vyšlo ze škol 2 349 studentů a učňů, z toho 400 bylo absolventů gymnázií a 145 bylo absolventů vyšších odborných škol.

Tabulka č. 4 Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006

Škola Počet

studentů Počet

absolventů Gymnázium Boženy Němcové 611 121 Gymnázium J. K. Tyla 594 142 První soukromé jazykové gymn. Hradec Králové, s.r.o. 296 55 Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína 539 82 Střední průmyslová škola 654 173 Střední průmyslová škola stavební 581 128 Střední odborná škola veterinární 354 74 Střední škola aplikované kybernetiky, s.r.o. 397 94 Obchodní akademie 344 87 Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola 969 193 VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o. 240 76 Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o. 312 90 Evangelická akademie - VOŠ biblická 7 4 Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o. 200 32 SOŠ a SOU, Hradební 1029 1 112 235 SOŠ a SOU, Vocelova 1338 629 165 SOŠ a SOU hudebních nástrojů a nábytku 423 113 Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o. 398 66 SOU obchodní, Velká 567 121 SOU služeb, Dlouhá 582 144 OU, U a Praktická škola, 17. listopadu 413 126 Speciální školy, Hradecká 17 3 Speciální škola pro sluchově postižené 109 25 Celkem 10 348 2 349

Zdroj: Krajský úřad Hradec Králové, odbor školství



20

Tabulka č. 5 Přehled studovaných oborů na středních odborných školách v Hradci Králové, celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006

Škola Obor studia Počet studentů

Počet absolventů

Strojírenství 169 47 Strojník požár. techniky 0 24 Automatizační technika 114 29 Slabopr. elektrotechnika 242 59 Technické lyceum 91 0 Provozní technika 15 14

Střední průmyslová škola

Podnikání v tech. povolání 23 0 Stavebnictví 420 102 Technická zař.budov 103 26 Geodézie-geodézie 56 0

Střední průmyslová škola stavební

Stavebnictví 2 0 Střední odborná škola veterinární Veterinární prevence 354 74

Výpočetní technika 209 56 Virtuální grafika 135 38 Střední škola aplikované

kybernetiky, s.r.o. Výpočetní technika 53 0 Obchodní akademie 311 87

Obchodní akademie Ekonomické lyceum 33 0 Všeobecná sestra 260 72 Zdravotnický asistent 188 0 Zubní technik 63 0 Zdravotní laborant 92 27 Laboratorní asistent 32 0 Farmaceutický laborant 62 29

Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola

Zdravotnické lyceum 32 0 VOŠ a Střední odb. šk. podnikatelská, s.r.o. Podnikatel pro obchod a služby 146 40

Obchodní akademie 96 24 Soukr. obchodní akademie a VOŠ cest. ruchu, s.r.o. Ekonomické lyceum 114 26 Soukromá stř. zahradnická šk. manag. a obchodu, s.r.o. Zahradnictví 200 32

Elektronické poč.syst. 171 25 Knihov. a inf. syst. a služ. 60 0 Metody a tech. inf. práce 57 0

SOŠ a SOU, Hradební 1029

Elektrotechnika 15 0 Silniční doprava 105 0 Silnič.doprava-prov.a údr. voz. 0 18 SOŠ a SOU, Vocelova 1338 Provoz a ekonomika dopravy 57 0 Nábytkářství 47 20 SOŠ a SOU hudebních nástrojů

a nábytku Konstrukce a tvorba nábytku 49 0 Soukromá hotelová škola a SOU služeb, s.r.o. Hotelnictví a turismus 158 23

Speciální škola pro sluchově postižené Předškolní a minošk. ped. 46 8

Celkem 4 380 900




21

Tabulka č. 6 Přehled studovaných oborů na vyšších odborných školách v Hradci Králové, celkový

počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006

Škola Obor studia Počet studentů

Počet absolventů

Dipl. všeobecná sestra 52 20 Dipl. dětská sestra 26 0 Dipl. farmaceutický asistent 33 0 Dipl. fyzioterapeut 28 26 Dipl. zdravotní laborant 25 0 Dipl. zubní technik 32 19

Střední zdravotní škola a Vyšší zdravotní škola

Dipl. radiologický asistent 44 0

VOŠ a SOŠ podnikatelská, s.r.o. Podnikatel pro obchod a služby 94 36

Soukromá OA a VOŠ cestovního ruchu, s.r.o. Cestovní ruch 102 40

Evangelická akademie - VOŠ biblická Katech.-pastorační činnost 7 4

Celkem 443 145


Nejvíce studentů vyšších odborných škol v Hradci Králové studuje zdravotnické obory.

Pro analýzu pracovní síly v Hradci Králové jsou relevantní údaje o školách nejen v samotném městě, ale také v širším okolí. Následující tabulka nabízí strukturu studovaných oborů v okrese Hradec Králové. Část studentů mimohradeckých škol totiž po ukončení vzdělání bude tvořit potenciální pracovní sílu ve městě2.

2 Dojížďka za studiem ovšem může směřovat i do škol mimo okres Hradec Králové. Tedy ani tento přehled škol v celém okrese není z věcného hlediska kompletní. Nutno zmínit např. snadno dosažitelné Pardubice, které nabízejí také širokou škálu středních škol a učilišť.



22

Tabulka č. 7 Oborová struktura sekundárního školství v okrese Hradec Králové, měřeno na 1. ročník maturitních a nematuritních oborů, školní rok 2005/2006

Skup. oborů Maturita v oboru

Vyučení v oboru

23 Strojírenství a strojírenská výroba 123 192 26 Elektrotechnika, telekomun. a výp. technika 220 112 29 Potravinářství a potravinářská výroba 0 102 31 Textilní výroba a oděvnictví 0 9 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 33 52 34 Polygrafie 0 29 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 143 88 37 Doprava a spoje 28 0 39 Speciální a interdisciplinární tech. obory 30 0 41 Zemědělství a lesnictví 34 57 43 Veterinářství a veterinární prevence 87 0 53 Zdravotnictví 117 0 63 Ekonomika a administrativa 145 0 64 Podnikání v oborech, v odvětví 29 0 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 39 189 66 Obchod 27 74 68 Právo, právní a veřejnoprávní činnost 30 0 69 Osobní a provozní služby 30 134 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 30 0 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 40 0 78 Obecně odborná příprava 129 9 79 Gymnázia 444 0 82 Umění a užité umění 80 6 Celkem 1 838 1 053


Nejvíce středoškolských studentů se v okrese Hradec Králové vzdělává na gymnáziích, dále v oborech elektrotechnika, ekonomika, stavebnictví, strojírenství a zdravotnictví. Silně je také zastoupena skupina oborů, která spadá do obecně odborné přípravy (technická, ekonomická a zdravotnická lycea).

Z učebních oborů jsou nejčastěji studovanými obory gastronomie a turismus, dále strojírenství, osobní a provozní služby, elektrotechnika a potravinářství.

Ve školním roce 2005/2005 studovalo v prvních ročnících maturitních oborů v okrese Králové celkem 1 838 studentů, v nematuritních oborech 1 053.



23

2.3 VYSOKÉ ŠKOLY A VĚDECKÉ INSTITUCE Hradec Králové je významným univerzitním městem, působištěm šesti fakult celkem tří univerzit. Je sídlem Univerzity Hradec Králové, dvou fakult Univerzity Karlovy v Praze – Lékařské a Farmaceutické fakulty a jedné fakulty Univerzity obrany sídlící v Brně – Fakulty vojenského zdravotnictví. Vysoké školy zajišťují nejen výuku v široké škále bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů a v programech celoživotního vzdělávání, ale jsou spolu s dalšími spolupracujícími institucemi také centry vědeckovýzkumné činnosti.

Město Hradec Králové se může pyšnit vynikající tradicí lékařských studií, která je umocněná přítomností fakultní nemocnice. Již déle než 60 let, tedy od roku 1945 zde působí Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, v roce 1951 pak vznikla Vojenská lékařská akademie Jana Evangelisty Purkyně v Hradci Králové, dnešní Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Již 30 let ve městě působí Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, jedna ze dvou farmaceutických fakult v České republice. Vedle vzdělávací činnosti jsou tyto fakulty také významnými centry vědecké práce, spolu s dalšími institucemi a firmami působícími v této oblasti. Je to především Ústav experimentální biofarmacie, společné pracoviště Akademie věd a společnosti PRO.MED.CS nebo Zdravotní ústav se sídlem v Hradci Králové.

2.3.1 Univerzita Hradec Králové Univerzita Hradec Králové patří mezi mladé univerzity, jejichž vznik umožnily společenské změny po roce 1989. V současnosti tvoří svazek univerzity tři fakulty – pedagogická, informatiky a managementu a humanitních studií, které navštěvuje kolem sedmi tisíc studentů. Přes svoji relativně krátkou existenci se univerzita může opírat o dlouholetou tradici vzdělávání ve městě i v regionu.

Ve smyslu svého poslání univerzita dlouhodobě rozšiřuje spektrum své vzdělávací nabídky od původně úzce specializovaných oborů učitelské přípravy po současný široký vějíř 25 akreditovaných studijních programů a 88 akreditovaných studijních oborů.

• Pedagogická fakulta

Vzniku Pedagogické fakulty, nejstaršího a největšího subjektu Univerzity Hradec Králové, předcházela dlouhá éra existence odborných ústavů pečujících o rozvoj vzdělanosti obyvatelstva. Nyní tvoří fakultu devatenáct kateder a ústavů, které zabezpečují vysokoškolskou přípravu v oborech sahajících od učitelství, přes umělecké disciplíny, sociální obory, až po technická a přírodovědná studia.

Posláním Pedagogické fakulty je vzdělávání podle akreditovaných učitelských i neučitelských studijních programů v oblasti humanitní, pedagogické, sociální, přírodovědné, technické, tělovýchovné a umělecké. Absolventům je podle typu studijního programu udělován titul bakalář, magistr nebo doktor. Kromě toho může být na základě rigorózního řízení udělen titul doktor filozofie.

Na fakultě studuje více jak 4 500 studentů zapsaných v bakalářských, magisterských i doktorských studijních programech, a to v prezenční i v kombinované formě studia. Kromě toho na fakultě studuje přibližně 1 700 účastníků různých forem celoživotního vzdělávání. Realizované programy jsou určeny jak k získání nebo k rozšíření pedagogické způsobilosti, tak ke všeobecnému vzdělávání účastníků. Jedním z nejúspěšnějších programů celoživotního vzdělávání Pedagogické fakulty UHK je Univerzita třetího věku.

Počty přijímaných studentů z celé České republiky neustále rostou, zájem však ve většině oborů překračuje kapacitní možnosti.


http://www.uhk.cz/uhk/studium/

http://www.uhk.cz/pdf/

http://www.uhk.cz/pdf/202/741


24

• Fakulta informatiky a managementu

Fakulta informatiky a managementu nabízí studium v bakalářských (Aplikovaná informatika, Informační management, Finanční management, Management cestovního ruchu a Sportovní management), magisterských (Informační management) a doktorandských studijních programech (Systémové inženýrství a informatika), a to jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Na fakultě studuje více než 1 800 studentů.

Úspěšně se rozvíjí mezinárodní spolupráce - v rámci získaných grantů měli a mají pracovníci a studenti možnost krátkodobých studijních pobytů na univerzitách ve Velké Británii, Francii, Španělsku, Nizozemí, Řecku, Německu, Rakousku, Irsku a Portugalsku.

Institut dalšího vzdělání, který je součástí fakulty pořádá celou řadu zajímavých kurzů a školení pro instituce, firmy i jednotlivce.

• Fakulta humanitních studií

Fakulta humanitních studií Univerzity Hradec Králové vznikla k 1. září 2005 oddělením od Pedagogické fakulty a je tak nejmladší a nejmenší fakultou univerzity.

Do svého svazku Fakulta humanitních studií převzala Ústav filosofie, politických a společenských věd, Archeologické centrum a někdejší Ústav historických věd Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové. Posledně jmenované pracoviště se současně k datu vzniku Fakulty humanitních studiíí rozdělilo na pracoviště dvě, a to na Historický ústav a na Katedru pomocných věd historických a archivnictví.

Na Fakultě humanitních studií lze studovat v bakalářském (Politologie, Historické vědy), magisterském (Historické vědy) i doktorském studijním programu Historické vědy – obor české a československé dějiny).

2.3.2 Univerzita Karlova v Praze • Lékařská fakulta v Hradci Králové

Lékařská fakulta v Hradci Králové je nejstarší vysoká škola ve východních Čechách. Byla založena v roce 1945, zpočátku jako fakultní pobočka pražské Fakulty všeobecného lékařství, později se stala samostatnou fakultou Univerzity Karlovy.

Fakulta zajišťuje v bakalářském programu obor Ošetřovatelství pro další vzdělávání zdravotních sester, v magisterských programech výuku lékařů a stomatologů a v doktorském studiu výchovu vědeckých pracovníků.

• Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové byla založena v roce 1969. Na fakultě lze studovat bakalářský studijní program Zdravotnická bioanalytika (prezenční a kombinovaná forma studia), magisterský studijní program Farmacie a Zdravotnická bioanalytika. V rámci rigorózního řízení je fakulta oprávněna udělovat v oboru Farmacie akademický titul doktor farmacie a v oboru Zdravotnické bioanalytiky akademický titul doktor přírodních věd. Pro doktorské studium nabízí fakulta studijní programy Farmacie, Biochemie a Organická chemie.

Absolvent Farmaceutické fakulty získává během studia komplexní znalosti o přípravě, výrobě a hodnocení léčiv a léčivých přípravků, metabolismu, účincích a užití léčiv a léčivých přípravků, o působnosti toxických látek a o právních a jiných aspektech souvisejících s farmaceutickou praxí. Fakulta rovněž zřizuje některé další formy vzdělávání. V současné době k nim patří zájmový specializační program celoživotního vzdělávání Léčivé rostliny a přípravný kurz pro zájemce o studium na fakultě.


http://www.uhk.cz/fim/idv/


25

2.3.3 Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové Fakulta vojenského zdravotnictví se sídlem v Hradci Králové je od roku 2004 součástí Univerzity obrany v Brně. Historie přípravy vojenských lékařů a farmaceutů v Hradci Králové sahá do roku 1951, kdy vznikla Vojenská lékařská akademie na bázi existující Lékařské fakulty UK, která v Hradci Králové působila od roku 1945. V roce 1958 byla přetvořena do organizační podoby Vojenského lékařského výzkumného a doškolovacího ústavu J. E. Purkyně. V této podobě působila až do roku 1988, kdy se vrátila k původnímu názvu, který výstižněji postihoval škálu jejich hlavních činností. Transformací do podoby Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v roce 2004 se náplň dosavadní činnosti školy nemění.

Svoji vědeckopedagogickou činnost zaměřuje zejména na moderní přípravu lékařů, farmaceutů a zdravotnických manažerů pro ozbrojené síly České republiky. V rámci bakalářského studijního programu připravuje odborníky v oboru Vojenský zdravotnický management. V magisterském studijním programu nabízí obory Vojenské všeobecné lékařství a Vojenská farmacie. Tříletý doktorský vědní program se uskutečňuje v oborech Vojenská hygiena, Vojenská chirurgie, Vojenská radiobiologie, Vojenské vnitřní lékařství, Epidemiologie, Lékařská mikrobiologie, Toxikologie a Molekulární patologie.

Královéhradecká Fakulta vojenského zdravotnictví plní důležité poslání ve strukturách NATO a podílí se na řešení medicínských výzkumných úkolů.

Na vysoké úrovni jsou kontakty školy s partnerskými zahraničními pracovišti. Do vojenskoodborné výuky jsou průběžně zaváděny standardy platné v rámci NATO. Dohodou je zakotvena spolupráce s Akademií sanitní a zdravotní služby Bundeswehru v Mnichově, Lékařskou školou v Lyonu, s polskou Lékařskou akademií v Lodži a s obdobnými vojenskými pracovišti v Evropě a USA.

Ve vysokoškolské výchově spolupracuje s Univerzitou Karlovou v Praze – Lékařskou fakultou a Farmaceutickou fakultou v Hradci Králové. Samozřejmostí je spolupráce s dalšími fakultami Univerzity obrany v Brně.

Cílem školy je být i v budoucnosti moderní vysokoškolskou institucí, rozšiřovat spolupráci ve vědecké a pedagogické oblasti s obdobnými pracovišti doma i v zahraničí.



26

Tabulka č. 8 Přehled bakalářských a magisterských studijních oborů na vysokých školách působících v Hradci Králové

Bakalářské studijní programy Biologie Fyzika Politologie Sociální politika a sociální práce Historické vědy Mediální a komunikační studia Filologie Speciální pedagogika Specializace v pedagogice Magisterské/navazující magisterské studijní programy Učitelství pro základní školy Učitelství pro střední školy Vychovatelství Sociální politika a sociální práce Speciální pedagogika

Pedagogická fakulta Univerzita Hradec

Králové

Specializace v pedagogice Bakalářské studijní programy Aplikovaná informatika Ekonomika a management Systémové inženýrství a informatika Magisterské/navazující magisterské studijní programy Aplikovaná informatika

Fakulta informatiky a managmentu

Univerzita Hradec Králové

Systémové inženýrství a informatika Bakalářské studijní programy Politologie Historické vědy Technická podpora humanitních věd Magisterské/navazující magisterské studijní programy

Fakulta humanitních studií

Univerzita Hradec Králové

Historické vědy Bakalářské studijní programy Ošetřovatelství Magisterské/navazující magisterské studijní programy Všeobecné lékařství

Lékařská fakulta v Hradci Králové

Univerzita Karlova v Praze

Zubní lékařství Bakalářské studijní programy Zdravotnická bioanalytika Magisterské/navazující magisterské studijní programy Farmacie

Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Univerzita Karlova v Praze

Zdravotnická bioanalytika Bakalářské studijní programy Vojenský zdravotnický management Magisterské/navazující magisterské studijní programy Vojenské všeobecné lékařství Vojenské zubní lékařství

Fakulta vojenského zdravotnictví

Univerzita obrany

Vojenská farmacie

Zdroj: Vědeckovýzkumná a rozvojová základna v Hradci Králové, 2006



27

3 ZAMĚSTNANOST 3.1 STRUKTURA OBYVATELSTVA PODLE EKONOMICKÉ AKTIVITY Ekonomická aktivita patří mezi významné charakteristiky populace města. Lze ji sledovat dle odvětví, dle zaměstnaneckého poměru, dle věkové struktury obyvatel atd.

V Hradci Králové bylo dle výsledků Sčítání lidu domů a bytů (SLDB) v roce 2001 celkem 50 630 ekonomicky aktivních obyvatel a z toho 47 610 pracujících, tj. 49 % z obyvatel, což představuje vyšší ekonomickou aktivitu obyvatelstva v krajském i republikovém měřítku.

Tabulka č. 9 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity

OBYVATELSTVO CELKEM 97 155 EKONOMICKY AKTIVNÍ CELKEM 50 630

ZAMĚSTNANÍ 47 610 PRACUJ. DŮCHODCI

2 885 Z TOHO

ŽENY NA MAT. DOV.

556

V TOM

NEZAMĚSTNANÍ 3 020 EKONOMICKY NEAKTIVNÍ CELKEM 45 411

NEPRACUJ. DŮCHODCI 21 858 Z TOHO ŽÁCI, STUDENTI, UČNI 16 220

OSOBY S NEZJIŠTĚNOU EKONOMICKOU AKTIVITOU 1 114

Zdroj: SLDB 2001

Graf č. 15 Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001

0%

20%

40%

60%

80%

100%

0-14

15

- 19

20

- 24

25

- 29

30

- 34

35

- 39

40

- 44

45

- 49

50

- 54

55

- 59

60

- 64

65

- 69

70

+

nez

jiště

no

věková kategorie

obyv

atel

stvo

cel

kem

pracující celkem nezaměstnaní ekonomicky neaktivní nezjištěná ekonomická aktivita

Zdroj: SLDB 2001



28

Pracující obyvatelstvo je nejvíce zastoupeno ve věkových kategoriích 45 - 49 a 50 - 54 let (téměř 7 000 obyvatel v obou kategoriích).

Graf č. 16 Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r. 2001

0 2000 4000 6000 8000 10000 12000 14000 16000

0 - 14

15 - 19

20 - 24

25 - 29

30 - 34

35 - 39

40 - 44

45 - 49

50 - 54

55 - 59

60 - 64

65 - 69

70 +

věko

vá k

ateg

orie

počet

z toho pracující

obyvatelstvo celkem

Zdroj: SLDB 2001

Hodnotíme-li obyvatele dle zaměstnaneckého poměru, 4,1 % obyvatel jsou zaměstnavatelé, 78,8 % zaměstnanci a 11,9 % je samostatně výdělečně činných. Nejvyšší zastoupení zaměstnavatelů je v aktivním věku mužů 40 - 49 let, zaměstnanci jsou nejčetnější ve starších věkových kategoriích nad 50 let.

3.2 POHYB OBYVATELSTVA ZA PRACÍ Pohyb obyvatelstva za prací uvnitř města a hlavně z a do města v rámci regionu je významným prostorovým procesem.

Pohyb obyvatelstva za prací mimo město je velmi nízký, neboť Hradec Králové je významným meziregionálním střediskem, které samozřejmě koncentruje řadu pracovních příležitostí. Z Hradce Králové vyjíždí za prací pouze 7,6 % z počtu pracujících do jiné obce (v Královéhradeckém kraji 32,5 % a v okrese Hradec Králové 24,8 %).



29

Tabulka č. 10 Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 2001

z toho pracující

celkem

z počtu pracujících pracoviště v jiné obci

ČR Územní jednotka Obyvatelstvo

celkem

abs. % abs. % ČR CELKEM 10 230 060 4 766 463 46,6 1 434 336 30,1 Královéhradecký kraj 550 724 262 014 47,6 85 280 32,5 okres Hradec Králové 160 558 76 921 47,9 19 091 24,8 HRADEC KRÁLOVÉ 97 155 47 610 49,0 3 631 7,6

Zdroj: SLDB 2001

Nižší dojížďka za prací je zpravidla vždy u sídel, která mají charakter střediska (jádra) a která tedy plní nerůznější střediskové funkce. Z obcí sousedících s Hradcem Králové dojíždí do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště 74,1 % ekonomicky aktivních, u převážné většiny z nich lze předpokládat, že za prací dojíždějí právě do Hradce Králové, což je umožněno také dobrou dopravní dostupností (často i prostřednictvím městské hromadné dopravy).

Z následující tabulky je patrné, že se podíl pracujících za poslední desetiletí snížil o 7 %. Naopak podíl vyjíždějících z Hradce Králové se o něco zvýšil.

Tabulka č. 11 Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 2001

ROKY 1991 2001 PODÍL PRACUJÍCÍCH Z OBYVATELSTVA 54,7% 47,3%PODÍL VYJÍŽDĚJÍCÍCH ZA PRACÍ 9,4% 9,7%


Většina obyvatel Hradce Králové nemusí do zaměstnání dojíždět do jiné obce (36 154 pracujících).

Nejvíce ekonomicky aktivních vyjíždí za prací do jiného kraje (3 161). Vzhledem k blízkosti a snadné dosažitelnosti Pardubic, lze předpokládat, že většina dojíždějících pracuje právě v tomto krajském městě.

Mimo město Hradec Králové vyjíždí do školy 1 033 žáků.



30

Tabulka č. 12 Vyjíždějící do zaměstnání a škol mimo Hradec Králové

VYJÍŽDĚJÍCÍ DO ZAMĚSTNÁNÍ 42 659V RÁMCI OBCE 36 154V RÁMCI OKRESU 1 207V RÁMCI KRAJE 968

Z TOHO

DO JINÉHO KRAJE 3 161ŽÁCI VYJÍŽDĚJÍCÍ DENNĚ MIMO OBEC 1 033

Zdroj: SLDB 2001

Pohyb obyvatel za prací prochází určitými změnami, bohužel je však souhrnně statisticky sledován pouze při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), tedy jednou za 10 let. Je ovlivněn atraktivitou města, strukturou pracovních příležitostí v něm, ale na druhé straně i charakteristikami obcí v zázemí města a strukturou jejich obyvatel.



31

3.3 EKONOMICKÝ PROFIL MĚSTA Ekonomická struktura města je odrazem staršího i nedávného vývoje města, ale i současných společenských a politických podmínek. Hradec Králové je regionálním (krajským) centrem správy, kultury, školství, zdravotnictví atd. Tato odvětví dnes zaměstnávají zhruba čtvrtinu ekonomicky aktivního obyvatelstva města. Oborová skladba místního průmyslu je relativně pestrá, pokud jde o výrobní i nevýrobní obory, a vyvážená, pokud jde o podíly priméru (zemědělství), sekundéru (průmysl a stavebnictví), terciéru (doprava, spoje, obchod, komerční a veřejné služby) a kvartéru (věda a výzkum). Výhodou je poměrně moderní technická základna (včetně zřetelné proinovační atmosféry) a nekonfliktní územní rozmístění průmyslových závodů.

3.3.1 Struktura ekonomických subjektů Struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob pracujících v terciéru a kvartéru, kde pracuje 70 % ekonomicky aktivních obyvatel města. V sektoru primárním (zemědělství, lesnictví) pracuje pouze 1,5 % ekonomicky aktivních obyvatel. Zbylých 30 % pracuje v sektoru sekundárním (průmysl, stavebnictví). Následující graf ukazuje rozložení zaměstnanců dle oborů jejich činnosti.

Graf č. 17 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle oborů činnosti v Hradci Králové

stavebnictví 8%

obchod 17%doprava a spoje

7%

peněžnictví11%

veřejná správa7%

zemědělství 1%

školství, zdravotnictví

16%

ostatní 8%

pohostinství, ubytování

4%průmysl

21%

Zdroj: ČSÚ - Sčítání lidu, domu a bytů 2001

Největší počet ekonomicky aktivních pracuje v odvětví průmysl a výroba elektřiny (21 %), dále následuje obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (17 %) a školství, zdravotnictví a sociální činnosti (16 %). Na čtvrtém místě dle procentuálního podílu stojí peněžnictví (11 %).



32

Graf č. 18 Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v letech 1980, 1991 a 2001

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

35,0

40,0

Osoby ekonomicky aktivní 1980 v % 3,5 37,7 9,0 6,6 10,9 1,7 14,2 16,4



Zemědělství, lesní a vodní hospodářství

Průmysl Stavebnictví Doprava a spojeObchod a jiné

činnostiVěda, výzkum,

vývojŠkolství, kultura a

zdravotnictví Ostatní a nezj.


Během více než dvou desetiletí jsou patrné změny ve struktuře zaměstnanosti ekonomicky aktivního obyvatelstva. Největší procentuální změny zaznamenal obchod a jiné činnosti, kde došlo k nárůstu o 21,1 %. Tento vývoj odpovídá celorepublikovému trendu přesunu ekonomicky aktivního obyvatelstva z priméru do terciéru.

Naopak k největšímu poklesu o 16,7 % došlo u průmyslu, o 3 % v zemědělství a v oblasti vědy, výzkumu a vývoje o 1,4 %. Pokles v oblasti vědy, výzkumu a vývoje je „pouze“ 1,4 procentních bodů, ale v absolutním počtu tento pokles znamená snížení z 890 na 138 ekonomicky aktivních obyvatel. Hlavním důvodem tohoto poklesu je přechod z plánovaného hospodářství na tržní hospodářství, které pro společné financování vědy, výzkumu a vývoje zatím hledá alternativní cesty (např. v podobě technologických parků). V současné době nelze pracovníky vědy, vývoje a výzkumu sledovat odděleně, protože se dostávají do odvětví školství (výzkumy na univerzitách) a průmyslu (výzkum a vývoj v rámci firem).

Téměř stabilní situace je v oblasti stavebnictví (pokles o 1 %) a v dopravě a spojích. Situace ve školství, kultuře a zdravotnictví se vyvíjí úměrně vývoji počtu obyvatel ve městě, který má klesající tendenci.



33

3.3.2 Počet ekonomických subjektů podle oborů

Tabulka č. 13 Počet ekonomických subjektů podle převažující činnosti OKEČ ve městě Hradec Králové – prosinec 2005, září 2006, prosinec 2006

Odvětví OKEČ Počet

subjektů k 31.12.2005

v % Počet


v % Počet


v %

Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství 617 2,40% 606 2,39% 606 2,38%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti v rámci rybolovu 5 0,02% 5 0,02% 4 0,02%

Dobývání nerostných surovin 3 0,01% 3 0,01% 3 0,01%

Zpracovatelský průmysl 3 079 11,98% 3 041 12,0% 3 041 11,93%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 16 0,06% 16 0,06% 16 0,06%

Stavebnictví 2 404 9,36% 2 367 9,34% 2 375 9,32%

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží 7 307 28,44% 7 207 28,43% 7 227 28,36%

Pohostinství a ubytování 1 075 4,18% 1 063 4,19% 1 064 4,18%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace 783 3,05% 776 3,06% 787 3,09%

Peněžnictví a pojišťovnictví 1 054 4,10% 1 048 4,14% 1 047 4,11%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj

6 013 23,40% 5 919 23,35% 5 976 23,45%

Veřejná správa, obrana, sociální pojištění 35 0,14% 35 0,14% 35 0,14%

Školství 537 2,09% 525 2,07% 523 2,05%

Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti 493 1,92% 490 1,93% 496 1,95%

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 2 274 8,85% 2 245 8,87% 2 280 8,95%

Celkem 25 695 100% 25 346 100% 25 480 100%

Zdroj: ČSÚ - Registr ekonomických subjektů

Pozn.: OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Z výše uvedené tabulky můžeme pozorovat jednoznačnou převahu ekonomických subjektů zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a spotřebního zboží, které zaujímají téměř 30 % všech ekonomických subjektů ve městě. Další významnou skupinou ekonomických subjektů jsou činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj (23,45 %) a činnosti v oblasti zpracovatelského průmyslu (11,93 %).

Nejnižší podíly ekonomických subjektů nalezneme pochopitelně v odvětví dobývání nerostných surovin (0,01 %) a rybolovu, chovu ryb a přidružené činnosti v rámci rybolovu (0,02 %). Méně než 1 % zaujímají dále odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a vody (0,06 %) a veřejné správy, obrany a sociálního pojištění (0,14 %).



34

Graf č. 19 Zastoupení ekonomických subjektů podle oborů ve městě Hradec Králové – prosinec 2006

Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží

28,36%

Stavebnictví 9,32%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu

a vody 0,06%

Zpracovatelský průmysl 11,93%

Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti

v rámci rybolovu 0,02%

Doprava, skladování, pošty a telekomunikace

3,09%

Činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání

movitostí, služby pro podniky, výzkum

a vývoj 23,45%

Pohostinství a ubytování

4,18%

Peněžnictví a pojišťovnictví

4,11%

Veřejná správa, obrana, sociální

pojištění 0,14%

Ostatní veřejné, sociální a osobní

služby 8,95%

Školství 2,05%

Zdravotnictví, veterinární

a sociální činnosti 1,95%

Dobývání nerostných surovin

0,01%

Zemědělství a myslivost, lesní

hospodářství 2,38%


V porovnání podílu ekonomických subjektů s podíly ekonomicky aktivních obyvatel pracujících ve stejných oblastech dojdeme k závěru, že se podstatně liší. Tyto odlišnosti způsobuje skutečnost, že v oblastech s vyšším podílem ekonomických subjektů (obchod, opravy, činnosti v oblasti nemovitostí) je nižší počet zaměstnanců na jednotku než v oblastech s nižším podílem subjektů, jako je zpracovatelský průmysl a výroba elektřiny.



35

3.3.3 Počet ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců Z níže uvedené tabulky vývoje počtu ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců ve městě lze pozorovat trvalý přírůstek celkového počtu subjektů až do prosince 2005 (25 695 ekonomických subjektů). V září 2006 se tento počet snížil o 349 subjektů. V prosinci 2006 se počet ekonomických subjektů opět nepatrně zvýšil, a to o 134 subjektů.

Vzhledem k tomu, že počet zaměstnanců neuvádí nebo je bez zaměstnanců více než 80 % z celkového počtu subjektů, nelze objektivní hodnocení trendů v jednotlivých kategoriích podniků provést.

Lze předpokládat, že k nárůstu počtu subjektů dochází s největší pravděpodobností v kategoriích malých a středních podniků do 500 zaměstnanců, kde lze rovněž předpokládat subjekty s neuvedeným počtem zaměstnanců. Tabulka č. 14 Vývoj počtu ekonomických subjektů v Hradci Králové podle počtu zaměstnanců

Počet pracovníků Rok 1996 1997 1998 1999 2000 3/2002 6/2004 12/2005 9/2006 12/2006neuveden 88 842 2 554 4 354 4 477 2 765 5 600 13 681 13 433 0 5 163 5 914 6 151 6 022 6 026 12 663 12 499 8 541 8 458

22 072*

1 - 5 11 694 11 761 11 125 10 986 10 955 5 900 5 847 2 349 2 339 2277 6 - 19 804 898 860 885 881 800 785 727 723 730 20 - 49 250 275 263 267 266 241 248 230 228 234 50 - 99 114 118 106 92 91 91 83 94 93 95 100 - 499 80 81 71 68 66 70 60 58 57 58 500 - 999 9 8 6 4 4 6 6 11 11 9 1 000 - 1 499 4 3 2 2 2 2 1 - - 1 1500 - 1999 0 1 1 2 2 1 2 1 1 1 2000 - 2499 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 2 500 a více 4 2 2 2 2 2 2 2 2 2 Počet subjektů celkem 18 211 19 905 21 142 22 685 22 773 22 542 25 134 25 695 25 346 25 480


* došlo ke sloučení kategorií neuvedeno a bez zaměstnanců

3.3.4 Hospodářský vývoj Ekonomické prostředí města Hradec Králové je ovlivňováno celorepublikovými trendy, na kterých se přirozeně město zároveň podílí.

Nejdůležitějšími ukazateli vývoje hospodářství jsou inflace, nezaměstnanost a růst HDP. Ty tvoří základní obrázek o stavu ekonomiky. Hospodářskou výkonnost města Hradec Králové není bohužel možno posoudit jejím klíčovým ukazatelem (HDP/obyvatele), neboť ČSÚ tento ukazatel sleduje pouze za celou republiku a vyšší územně samosprávný celek (kraj), tedy nikoli za okresy a obce.

V tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) byl Královéhradecký kraj v roce 2005 na 9. místě v zemi, když vytvořil hodnotu 142 miliard Kč. V přepočtu HDP na 1 obyvatele kraj obsadil s hodnotou 259 348 Kč 5. místo. Na 1. místě byla suverénně Praha s částkou 606 925 Kč na 1 obyvatele.

Hrubý domácí produkt v ČR v roce 2005 činil 2 970,3 mld. Kč, což je 290 232 Kč/1 obyvatele.

S výchylkami hospodářského vývoje se město vyrovnává relativně úspěšně. Je to způsobeno vyváženou strukturou místní ekonomiky danou do značné míry historickými kořeny. Z tohoto



36

důvodu není okres Hradec Králové zařazen mezi okresy se soustředěnou podporou rozvoje. Vyplývá to ze sledovaných ekonomicko-společenských ukazatelů (jako např. míra nezaměstnanosti, životní úroveň), kde okres Hradec Králové nepatří mezi strukturálně postižené regiony. Toto jistě pozitivní konstatování však představuje východisko pro vládní i jiné podpůrné programy na rozvoj podnikání např. některé fondy EU, na jejichž prostředky město Hradec Králové, z tohoto důvodu, nedosáhne.

3.3.5 Největší zaměstnavatelé Tabulka č. 15 nabízí přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů v Hradci Králové. Kromě zaměstnavatelů nekomerčních (veřejné zdravotnictví, státní správa a samospráva) nepůsobí ve městě žádný dominantní zaměstnavatel.

Tabulka č. 15 Nejvýznamnější zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové podle velikostní kategorie

počtu zaměstnanců3

Název Převažující činnost (uvedená na prvním místě v RES)

Počet zaměstnanců

Fakultní nemocnice Hradec Králové Ústavní zdravotní péče 4000-4999Lesy České republiky, s.p. Těžba dřeva 3000-3999RUBENA a. s. Výroba ostatních pryžových výrobků 2000-2499Finanční ředitelství v Hradci Králové Všeobecné činnosti veřejné správy 1500-1999

ARROW International CR, a.s. Výroba zdravotnických přístrojů a zařízení, chirurgických a ortopedických pomůcek 1000-1499

Marius Pedersen a.s. Sběr a zpracování ostatních odpadů 500-999PETROF, spol. s r.o. Výroba hudebních nástrojů 500-999Univerzita Hradec Králové Vysokoškolské vzdělávání 500-999Statutární město Hradec Králové Všeobecné činnosti veřejné správy 500-999

ČEZ Měření, s.r.o. Výroba měřicích, kontrolních, zkušebních, navigačních a jiných přístrojů a zařízení 500-999

Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje Ostatní činnosti související se zdravotní péčí 500-999Povodí Labe, státní podnik Provoz vodních toků a vodních zdrojů 500-999

Správa a údržba silnic Královéhradeckého kraje Ostatní vedlejší činnosti v pozemní dopravě 500-999

Východočeská plynárenská, a.s. Rozvod plynných paliv prostřednictvím sítí a obchod s plynnými palivy 500-999

KONZUM, spotřební družstvo Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků 250-499

Krajský soud v Hradci Králové Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví 250-499Královéhradecký kraj Všeobecné činnosti veřejné správy 250-499

ZVU POTEZ a.s. Výroba a opravy strojů na výrobu potravin, nápojů a zpracování tabáku 250-499

Technické služby Hradec Králové Čištění města, sanační a podobné činnosti 250-499

FOMA BOHEMIA spol. s r.o. Výroba chemických materiálů pro fotografické účely 250-499

RADIÁLKA HRADEC KRÁLOVÉ, s. r. o. Silniční nákladní doprava 250-499 3 Registr ekonomických subjektů třídí podle sídla subjektu, nelze proto do výběru zahrnout firmy působící ve městě (mající zde pobočku), avšak mající sídlo jinde. Podobně jsou do výběru zahrnuti i všichni zaměstnanci ekonomických subjektů se sídlem ve městě, přestože to mohou být lidé zaměstnaní v pobočkách daného ekonomického subjektu, které mohou působit kdekoliv na území republiky.



37

Název Převažující činnost (uvedená na prvním místě v RES)

Počet zaměstnanců

Katastrální úřad pro Královéhradecký kraj

Činnosti usměrňující podnikání a přispívající k jeho efektivnímu chodu 250-499

Bühler Motor s.r.o. Výroba elektrických zařízení pro motory s vozidla 250-499

Hradecká pekárna, s.r.o. Výroba pekárenských a cukrářských výrobků kromě trvanlivých 250-499

QUELLE s.r.o. Maloobchod prostřednictvím zásilkové služby 250-499Biskupství královéhradecké Činnosti náboženských organizací 250-499Dopravní podnik města Hradce Králové, a.s. Městská a příměstská pravidelná osobní doprava 250-499

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové Činnosti v oblasti spravedlnosti a soudnictví 200-249

BEAS, a.s. Výroba pekárenských a cukrářských výrobků kromě trvanlivých 200-249

Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Střední (sekundární) odborné školství 200-249Technistone, a.s. Výroba stavebních betonových prvků 200-249

CHOVSERVIS a.s. Činnosti v živočišné výrobě kromě veterinárních činností 200-249

Královéhradecká provozní, a.s. Úprava a rozvod pitné a užitkové vody 200-249Cerea, a. s. Výroba krmiv pro hospodářská zvířata 200-249Kingspan a.s. Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů 200-249


Tabulka č. 16 Největší zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové v roce 2006 dle Úřadu práce v Hradci Králové

FIRMA OBOR PODNIKÁNÍ POČET ZAMĚSTNANCŮ

FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

ZDRAVOTNICTVÍ 4 049

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S.P. TĚŽBA DŘEVA 3 655ARROW INTERNATIONAL CR, A.S.

ZDRAVOTNICKÁ TECHNIKA 987

ČEZ MĚŘENÍ, S.R.O. MĚŘICÍ PŘÍSTROJE 980POVODÍ LABE, STÁTNÍ PODNIK PROVOZ VODNÍCH TOKŮ A VODNÍCH

ZDROJŮ 949

RUBENA A. S. PRYŽOVÉ VÝROBKY 777MARIUS PEDERSEN A.S. ČIŠTĚNÍ MĚSTA, ODVOZ ODPADŮ 742UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ 666PETROF, SPOL. S R.O. HUDEBNÍ NÁSTROJE 492BÜHLER MOTOR S.R.O. ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ PRO

MOTORY S VOZIDLA 460

Zdroj: Úřad práce v Hradci Králové

Pozn. Výše uvedené firmy mají v Hradci Králové sídlo, ale počet pracovníků je za celou republiku.

Největším zaměstnavatelem ve městě byla v roce 2006 se svými 4 049 zaměstnanci Fakultní nemocnice Hradec Králové. Nejvýznamnějšími zaměstnavateli z komerční sféry ve městě jsou ARROW International CR a.s (987 zaměstnanců) a RUBENA a.s. (777 zaměstnanců).



38

4 PRACOVNÍ SÍLA A NEZAMĚSTNANOST 4.1 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové dlouhodobě velmi nízká. Maximální hodnoty byly za město Hradec Králové zaznamenány v roce 1999, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 7,2 %. V tomto roce bylo také vyplaceno nejvíce podpor v nezaměstnanosti, kterou získaly více než 3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. V roce 2000 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti na 5,4 %. Poté se pohybovala stabilně pod 6 %, což představuje zhruba 3 tisíce nezaměstnaných.

V roce 2006 klesla hodnota míry nezaměstnanosti po 9 letech opět pod 5 % na hodnotu 4,8 %. V okrese Hradec Králové se dostala na hodnotu 6,2 %.

Tabulka č. 17 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech 1993 – 2006

ÚZEMNÍ JEDN. 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

MĚSTO HK 1,8% 1,5% 1,5% 2,1% 3,7% 5,5% 7,2% 5,4% 5,5% 5,4% 5,8% 5,9% 5,9% 4,8%

OKRES HK 2,1% 1,9% 1,8% 2,7% 4,1% 6,4% 8,0% 6,5% 6,1% 6,6% 6,9% 6,7% 6,3% 6,2%

ČR 4,3% 4,3% 4,0% 3,9% 4,8% 6,5% 8,7% 8,8% 8,1% 7,3% 7,8% 8,3% 7,9% 7,7%

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, ČSÚ

Pozn. Od roku 2004 se používá nová metoda pro výpočet míry nezaměstnanosti.

Graf č. 20 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech 1993 - 2006

0,0%

1,0%

2,0%

3,0%

4,0%

5,0%

6,0%

7,0%

8,0%

9,0%

10,0%

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

město HK okres HK ČR




39

Výše míry nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové se ve sledovaném období 1993 – 2006 zpočátku pohybovala cca o půl až jeden procentní bod pod úrovní nezaměstnanosti v rámci okresu Hradec Králové a cca o 2 procentní body pod úrovní nezaměstnanosti v ČR.

Tabulka č. 18 Aktuální míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2007

MĚSTO HRADEC KRÁLOVÉ 4,2%

OKRES HRADEC KRÁLOVÉ 5,4%

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 6,1%

ČESKÁ REPUBLIKA 7,7%


V únoru 2007 se dostala míra nezaměstnanosti v Hradci Králové na rekordně nízkou hodnotu 4,2 %. Rozdíl mezi mírou nezaměstnanosti v ČR a ve městě Hradec Králové činil 3,5 procentního bodu, rozdíl mezi hodnotou v ČR a v okrese Hradec Králové se pohyboval na úrovni 2,3 %.

V porovnání s ostatními okresy ČR je okres Hradec Králové na 15. místě (5,4 %). Nejnižší míra nezaměstnanosti byla k 28. 2. 2007 v okrese Praha-západ (1,9 %), Praha-východ (2,2 %), Praha (2,6 %) a Mladá Boleslav (3,0 %). Naopak nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenali v okresech Most (19,2 %), Karviná (16,7 %), Jeseník (15,8 %) a Teplice (15,1 %).

V mezikrajovém srovnání nezaměstnanosti byl Královéhradecký kraj k 28. 2. 2007 na 4. místě (6,1 %) za Plzeňským krajem (5,7 %), Středočeským krajem (5,4 %) a Prahou (2,6 %). Nejvyšší míra nezaměstnanosti je již dlouhodobě ve strukturálně postižených regionech: v Ústeckém (13,7 %), Moravskoslezském (12,2 %) a Olomouckém kraji (10,0 %).

Graf č. 21 Nezaměstnanost mužů a žen v Hradci Králové v letech 2003 - 2006

5,7%6,0%

5,6%

4,1%

6,3%6,7%

6,1%

4,7%

0,0%

1,0%

2,0%

3,0%

4,0%

5,0%

6,0%

7,0%

2003 2004 2005 2006

mužiženy

Zdroj: ČSÚ



40

Nezaměstnanost žen je průměrně o 5 - 7 desetin procenta vyšší než nezaměstnanost mužů. V roce 2006 činila míra nezaměstnanosti mužů v Hradce Králové pouze 4,1 %, míra nezaměstnanosti žen byla o 0,6 % vyšší. Dosáhla hodnoty 4,7 %.

4.2 UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ V únoru 2007 bylo v okrese Hradec Králové celkem 5 027 neumístěných uchazečů o zaměstnání a 1 676 volných pracovních míst. Na jedno pracovní místo připadali 3 uchazeči o zaměstnání, což je v porovnání s ostatními okresy výborný výsledek.

V celém Královéhradeckém kraji připadali na jedno volné pracovní místo více než 4 uchazeči. Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní místo bylo v únoru 2007 v rámci Královéhradeckého kraje v okrese Trutnov (7 uchazečů).

Tabulka č. 19 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Královéhradeckém kraji a jeho

okresech v únoru 2007

KRAJ, OKRESY NEUMÍSTĚNÍ UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ (K 28. 2 . 2007)

VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

(K 28. 2. 2007)

POČET UCHAZEČŮ NA JEDNO VOLNÉ PRACOVNÍ MÍSTO

KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ 19 127 4 429

4,3

HRADEC KRÁLOVÉ 5 027 1 676 3,0

JIČÍN 2 933 471 6,2

NÁCHOD 3 749 890 4,2

RYCHNOV NAD KN. 1 879 577 3,3

TRUTNOV 5 539 812 6,8

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí

4.2.1 Uchazeči o zaměstnání dle věku Největší podíl uchazečů o zaměstnání ve městě byl v únoru 2007 ve věkové kategorii mezi 50. a 54. rokem věku (15,1 %). Vysoký podíl uchazečů tvoří také lidé ve věkové kategorii mezi 30. a 34 rokem (13,2 %). Uchazeči o zaměstnání z věkových kategorií 25 – 29 let a 55 – 59 let zaujímají shodně 12,5 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání.

Obecně lze říci, že problémovými kategoriemi z hlediska ohrožení nezaměstnaností jsou mladiství a absolventi, ženy ve věku, kdy ukončily rodičovskou dovolenou a mají malé děti, osoby starší 50 let a osoby s nízkou kvalifikací.



41

Graf č. 22 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007

nad 60 let 2,5%55 - 59 let

12,5%

50 - 54 let 15,1%

45 - 49 let 8,8% 40 - 44 let

9,9%35 - 39 let

10,3%

30 - 34 let 13,2%

25 - 29 let 12,5%

20 - 24 let 10,9%

do 19 let 4,3%


Graf č. 23 Uchazeči o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007

260

298314

246 235

361

298

103

210

59

0

50

100

150

200

250

300

350

400

do 19let

20 - 24let

25 - 29let

30 - 34let

35 - 39let

40 - 44let

45 - 49let

50 - 54let

55 - 59let

nad 60let




42

Co se týče podílu mužů a žen, je podíl uchazečů - mužů převažující ve věkových kategoriích do 34 let, vyšší podíl uchazečů - žen je ve všech ostatních věkových kategoriích (nad 35 let). Největší rozdíly v podílu mužů a žen jsou u věkových kategorií 25 - 29 let (o 34,5 % více mužů) a 35 - 39 let (o 31,5 % více žen). Tato věková kategorie představuje pro většinu žen období návratu z mateřské dovolené.

Graf č. 24 Uchazeči o zaměstnání dle věku (muži / ženy) ve městě Hradec Králové v únoru 2007

54 49

144

116

180

118

161153

100

146

102

133

88

122

168

193

149 149

57

20

20

40

60

80

100

120

140

160

180

200

do 19let

20 - 24let

25 - 29let

30 - 34let

35 - 39let

40 - 44let

45 - 49let

50 - 54let

55 - 59let

nad 60let

muži

ženy




43

Tabulka č. 20 Uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007

věková struktura 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 02/2007

do 19 let 160 171 160 184 115 137 108 103 19 - 24 let 517 535 517 573 492 446 333 260 25 - 29 let 404 454 404 477 473 374 321 298 30 - 34 let 290 308 290 351 356 396 316 314 35 - 39 let 240 259 240 295 308 301 258 246 40 - 44 let 254 244 254 241 256 250 209 235 45 - 49 let 283 310 283 308 305 279 214 210 50 - 54 let 294 308 294 374 378 397 353 361 55 - 59 let 153 126 153 210 245 345 302 298 nad 60 let 12 15 11 33 46 56 60 59 celkem 2 607 2 730 2 606 3 046 2 974 2 981 2 474 2 384


Výše uvedená tabulka nám ukazuje, že celkový počet uchazečů dosáhl v posledních letech svého maxima v roce 2003, od té doby se postupně snižuje.

Nejvýrazněji je pokles počtu uchazečů o zaměstnání patrný ve věkové kategorii 19 – 24 let (o téměř 50 %). Naopak postupně se zvyšuje počet uchazečů o zaměstnání ve věkové kategorii 55 – 59 let a nad 60 let, což odpovídá změnám v demografické struktuře obyvatelstva. Graf č. 25 Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové v letech 2000 - 2006

36,9

39,5

35,135,035,2

36,4

38,6

32,0

33,0

34,0

35,0

36,0

37,0

38,0

39,0

40,0

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006


Průměrný věk uchazečů o zaměstnání každoročně roste. V roce 2000 byl 35 let, o 6 let později (k 31. 12. 2006) je to už o 4,5 roku více – 39,5 let.



44

4.2.2 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání Z níže uvedeného grafu je patrné, že nejvyšší podíl (36,5 %) uchazečů o zaměstnání má střední vzdělání bez maturity. Více než čtvrtina uchazečů o zaměstnání dosáhla pouze úrovně základního vzdělání, což do určité míry může negativně ovlivnit možnost jejich umístění na trhu práce. Třetí největší skupinu uchazečů o zaměstnání tvoří nezaměstnaní s úplným středním odborným vzděláním (20,4 %).

Uchazeči s nejnižšími podíly na počtu uchazečů o zaměstnání jsou ti, kteří dosáhli vzdělání vyšší odborné, bakalářské a doktorské (pod 1 %).

Graf č. 26 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání ve městě Hradec Králové v únoru 2007

střední bez maturity 36,5%

základní 26,1%

střední odborné 1,2%

nižší střední odborné

1,2%ÚSO (SOU, SOŠ) 3,7%

úplné střední 3,7%

ÚSO (SOŠ, USV) 20,4%

doktorské 0,2%

bez vzdělání 0,1%

vysokoškolské 5,6%

vyšší odborné 0,6% bakalářské

0,7%


Co se týče podílů mužů a žen, muži - uchazeči o zaměstnání převažují výrazněji jen v kategorii se středním vzděláním bez maturity a vysokoškolským vzděláním.

Počet žen (uchazeček o zaměstnání) převažuje v kategoriích základní a úplné střední odborné vzdělání. Největší rozdíl mezi ženami a muži je v kategorii úplné střední odborné vzdělání (o 31 % převažují ženy).



45

Graf č. 27 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání (muži/ženy) ve městě Hradec Králové v únoru 2007

0 1 1 1

301321

1712 325

487

384

48 4047 41

200

286

7 8 9 8

8052

3 20

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

bez v

zdělá

ní

neúp

l.zák

ladní

zákla

dní

nižší

střed

ní od

borné

střed

ní od

borné

střed

ní be

z matu

rity

úplné

střed

ní

ÚSO (SOU, S

OŠ)

ÚSO (SOŠ, U

SV)

vyšš

í odb

orné

baka

lářsk

é

vyso

košk

olské

dokto

rské

muži

ženy


Tabulka č. 21 Vývoj nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007 dle stupně vzdělání

UCHAZEČI CELKEM STUPEŇ VZDĚLÁNÍ 2000 2001 2002 2003 2004 2005 12/2006 2/2007

BEZ VZDĚLÁNÍ 3 6 3 3 3 3 4 3ZÁKLADNÍ 653 631 653 742 709 696 610 622NIŽŠÍ STŘEDNÍ ODBORNÉ 42 6 42 46 45 40 31 29

STŘEDNÍ ODBORNÉ 848 907 848 1 056 37 51 39 28STŘEDNÍ BEZ MATURITY 32 92 32 40 1 034 1 053 904 871

ÚPLNÉ STŘEDNÍ 155 149 155 144 125 148 90 88ÚSO (SOU, SOŠ) 198 203 198 605 153 146 96 88ÚSO (SOŠ, USV) 458 521 458 149 602 605 505 486VYŠŠÍ ODBORNÉ 24 20 20 31 27 27 18 15BAKALÁŘSKÉ 19 17 20 27 30 22 16 17VYSOKOŠKOLSKÉ 163 172 163 197 203 186 155 132DOKTORSKÉ 10 6 4 6 6 4 6 5CELKEM 2 605 2 730 2 596 3 046 2 974 2 981 2474 2384




46

4.2.3 Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání Z níže uvedené tabulky a grafu je patrné, že průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání byla v prosinci 2006 v okrese Hradec Králové 432 dnů. V rámci celého Královéhradeckého kraje byl tento údaj o něco vyšší, a to 467 dnů. Ve vývoji za posledních sedm let dochází v okrese i v kraji k nestálému mírnému zvyšování průměrné délky evidence vyřazených i evidovaných uchazečů na úřadech práce.

Tabulka č. 22 Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech)

Průměrná délka evidence v Královéhradeckém kraji

Průměrná délka evidence v okrese Hradec Králové

stav vždy k 31. 12. evidovaní uchazeči

vyřazení uchazeči

evidovaní uchazeči

vyřazení uchazeči

1999 281 156 292 171 2000 349 186 376 210 2001 345 171 336 166 2002 339 168 354 171 2003 374 193 370 183 2004 401 223 387 200 2005 440 225 429 226 2006 467 232 432 230


Graf č. 28 Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech)


050

50

000000000

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

4540353025201510

Průměrná délka evidence v KH kraji evidovaní uchazeči

Průměrná délka evidence v KH kraji vyřazení uchazeči

Průměrná délka evidence v okrese HK evidovaní uchazeči

Průměrná délka evidence v okrese HK vyřazení uchazeči




47

Graf č. 29 Délka nezaměstnanosti u mužů a žen v okrese Hradec Králové (ve dnech)

942

737

477517

215275

161 188252

316 337

509

0

100

200

300

400

500

600

700

800

900

1000

do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24měsíců

muži

ženy


Průměrná délka evidence uchazečů o zaměstnání je v okrese Hradec Králové jednoznačně vyšší u žen. Největší rozdíl mezi počtem nezaměstnaných mužů a žen je u evidence nad 24 měsíců. Déle než 24 měsíců hledá práci o 34 % více žen než mužů. Naopak v kategorii délky nezaměstnanosti do 3 měsíců převažují muži (o 22 %).

Graf č. 30 Délka evidence uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové (ve dnech)

do 3 měsíců 34,1%

3-6 měsíců 20,2%

12-24 měsíců 11,5%

nad 24 měsíců 17,2%

9-12 měsíců 7,1%

6-9 měsíců 9,9%




48

Více než třetina nezaměstnaných si najde práci do 3 měsíců, 20 % do 6 měsíců. Téměř třetina nezaměstnaných se uchází neúspěšně o zaměstnání déle než rok.

4.2.4 Žadatelé o práci dle předchozího zaměstnání Strukturu nezaměstnaných podle jejich předchozího zaměstnání nabízí tabulka č. 23. Více než čtvrtinu žadatelů o práci v okrese Hradec Králové tvoří pomocní a nekvalifikovaní dělníci, významně zastoupená je i kategorie provozní pracovníci ve službách a obchodě (15 %), která také nevyžaduje vysokou kvalifikaci. O něco vyšší kvalifikací disponují kategorie nižší administrativní pracovníci (úředníci) a řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři.

Naopak lidé s vysokou kvalifikací jsou mezi žadateli o práci zastoupeni minimálně.

Tabulka č. 23 Struktura žadatelů o práci podle předchozího zaměstnání v okrese Hradec Králové

k 31. 12. 2006 (kategorie odpovídají Klasifikaci zaměstnání KZAM)

Kategorie zaměstnání Počet Podíl v %

1 Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci 26 0,5%

2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 226 4,6%

3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech 473 9,6%

4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 507 10,3%

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 739 15,0%

6 Kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)

51 1,1%

7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)

508 10,3%

8 Obsluha strojů a zařízení 473 9,6%

9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 286 26,1%

0 Příslušníci armády 25 0,5%

Neuvedeno 612 12,4%

Celkem 4 926 100%


Na Úřadě práce v Hradci Králové bylo ke konci února 2007 registrováno 5 027 uchazečů o zaměstnání. Z toho absolventů bylo 258, což je 5,1 % z uchazečů. Absolventi a mladiství tvoří dlouhodobě okolo 8 % nezaměstnaných.

Osoby se zdravotním postižením tvoří dlouhodobě téměř 19 % uchazečů o zaměstnání. V únoru 2007 to bylo 967 osob.



49

Graf č. 31 Uchazeči o zaměstnání - absolventi v okrese Hradec Králové v jednotlivých měsících v období leden 2006 - únor 2007

404

364322

281250

231

300

386

489

429

350324

291258

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

leden 2

006

únor 2

006

březe

n 2006

duben 2

006

květe

n 2006

červe

n 2006

červe

nec 200

6

srpen

2006

září 2

006

říjen 2

006

listop

ad 2006

prosinec

2006

leden 2

007

únor 2

007


Z výše uvedeného grafu je patrné, že počet nezaměstnaných absolventů v průběhu roku kolísá. K nejvyššímu nárůstu uchazečů o zaměstnání – absolventů dochází jednoznačně v září (po skončení letních prázdnin).



50

Tabulka č. 24 Nezaměstnaní absolventi škol podle oborů KKOV4 evidovaní na Úřadu práce v Hradci Králové ve 2. pololetí 2006

Obor a stupeň vzdělání Nižší

střední vzd.

Střed. odbor.

vzd. (vyu-čen)

Střed. bez mat. a bez vyu-čení

ÚSO (vyuč. s mat.)

ÚSO, ÚSV

s mat. (bez

vyuč.)

Vyšší odb. vzd.

Baka-lářské

Vyso-ko-

škol. vzd.

Dok-torské (věd.

vých.)

Cel-kem

15 Biologické obory 2 216 Ekologie a ochrana ŽP 2 218 Informatické obory 1 123 Strojírenství a strojírenská výroba 3 21 5 14 1 3 47

26 Elektrotechnika, telekomun. a výpočetní technika

7 5 14 1 4 31

28 Technická chemie a chemie silikátů 1 1

29 Potravinářství a potravinářská chemie 6 10 1 17

31 Textilní výroba a oděvnictví 2 2 1 6 11

32 Kožeděl. a obuvnická výroba a zpracování plastů

1 1

33 Zpracování dřeva a výroba hud. nástrojů 13 1 14

34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie 4 1 5

35 Architektura a urbanis-mus 1 1

36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 7 7 1 4 1 20

37 Doprava a spoje 1 1 239 Spec. a interdisciplin. technické obory 1 1 2

41 Zemědělství a lesnictví 6 11 1 12 2 3243 Veterinářství a veter. prevence 1 1 2

51 Lékařství 4 452 Farmacie 1 153 Zdravotnictví 11 4 2 1 1861 Filozofie, teologie 1 2 362 Ekonomie 11 28 3963 Ekonomika a administrativa 1 1 24 5 31

64 Podnikání v oborech, odvětví 17 10 27

65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 8 41 2 9 6 66

66 Obchod 3 11 12 3 2967 Politologie 1 4 568 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 5 1 1 7

69 Osobní a provozní služby 6 8 7 4 25

4 Klasifikace kmenových oborů vzdělání (KKOV) je dvourozměrným systémem. V prvním rozměru se třídí kmenové obory vzdělání ve skupinách tvořících účelové uspořádání věd a nauk. Ve druhém rozměru (jedná se o alfabetický údaj) se uvádí dosažené (dokončené) vzdělání, navazující na třídění podle prvního rozměru. Pětimístným kódem lze u každého jedince vyjádřit jak kmenový obor studia, tak i dosažené vzdělání. Do KKOV jsou začleněny kmenové obory vysokých, vyšších a středních škol včetně škol speciálních.



51

Obor a stupeň vzdělání Nižší

střední vzd.

Střed. odbor.

vzd. (vyu-čen)

Střed. bez mat. a bez vyu-čení

ÚSO (vyuč. s mat.)

ÚSO, ÚSV

s mat. (bez

vyuč.)

Vyšší odb. vzd.

Baka-lářské

Vyso-ko-

škol. vzd.

Dok-torské (věd.

vých.)

Cel-kem

72 Publicistika, knihovni-ctví a informatika 3 2 5

75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 6 3 1 11 1 22

77 Obory z oblasti psy-chologie 1 1

78 Obecně odborná příprava 1 1

79 Obecná příprava -gymnázia 8 8

81 Teorie umění 1 182 Umění a užité umění 2 2 1 5Celkem 41 135 1 55 137 29 20 70 1 489


Strukturu nezaměstnaných absolventů podle oborů vzdělání nabízí výše uvedená tabulka č. 24. Největší část tvoří absolventi oborů gastronomie, hotelnictví a turismu, zejména vyučení v těchto oborech (30 % všech nezaměstnaných absolventů s výučním listem). Následují středoškolští absolventi oborů ekonomika a administrativa, tedy především absolventi obchodních akademií (17,5 % absolventů ÚSO). Další významnou skupinou jsou absolventi oborů strojírenských, především vyučení, ale i s maturitou. Podobná situace je u absolventů oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika. U této skupiny oborů pak převažují nezaměstnaní absolventi s maturitou. Tyto dvě skupiny absolventů jsou z pohledu jejich uplatnění na pracovním trhu velmi zajímavou skupinou. Jsou to obory, po kterých je obecně velká poptávka od zaměstnavatelů. Podle informací agentury CzechInvest patří právě strojírenství, elektrotechnika a výpočetní technika mezi nejžádanější obory, a to na všech stupních vzdělání. Situace vysokoškolských absolventů těchto oborů zmíněný trend potvrzuje, tito absolventi nemají větší problémy s nalezením zaměstnání. Horší situace je u vyučených a středoškolsky vzdělaných v těchto oborech. Rozbor tohoto problému by vyžadoval hlubší analýzu jak na straně škol, tedy konkrétních studijních programů, tak na straně potenciálních zaměstnavatelů v Hradci Králové a okolí. Naopak lze říci, že čím specializovanější a vyšší vzdělání, tím méně nezaměstnaných absolventů. Asi nejlepší postavení na trhu práce mají absolventi oborů souvisejících s informatikou a výpočetní technikou (v Hradci Králové např. Fakulta informatiky a managementu), ale i absolventi dalších exaktních a přírodních věd či technických oborů (obory stavební, dopravní, ekologie, chemie aj.). U vysokoškolských absolventů jsou mezi nezaměstnanými nejvíce zastoupeni absolventi ekonomických oborů (40 % nezaměstnaných absolventů s vysokoškolským vzděláním) a také pedagogiky, učitelství a sociální péče (15,7 %). Hradec Králové je sídlem Farmaceutické fakulty a dvou lékařských fakult, absolventi těchto škol také nemají na trhu práce problémy se svým uplatněním. Také do budoucna lze očekávat, že po absolventech zdravotnických a farmaceutických oborů bude velká poptávka. V souvislosti s demografickým vývojem se očekává určité zvýšení zájmu i o nižší zdravotní personál, např. o ošetřovatele, pečovatele atd.



52

V celkovém souhrnu všech studovaných oborů ve všech stupních vzdělání je nevíce nezaměstnaných mezi absolventy oborů ekonomie a ekonomika5 (14,3 %), gastronomie, hotelnictví a turismus (13,5 %) a dále strojírenství a strojírenská výroba (9,6 %).

4.2.5 Rekvalifikace Rekvalifikace jsou organizovány Úřadem práce individuálně pro uchazeče nebo skupiny uchazečů o zaměstnání. Úřad práce má vyzkoušené vazby na řadu organizací schopných a certifikovaných jednotlivé rekvalifikace a odborná školení provádět.

Úřad práce zajišťuje a dotuje ve spolupráci se zaměstnavateli rekvalifikace uchazečů o zaměstnání

• pro nové obory (např. s příchodem nového investora),

• pro stávající obory, ve kterých lze získat nová pracovní místa.

Nejfrekventovanějšími rekvalifikacemi jsou kurzy na zvládnutí PC, průkazy k řízení vozidel a vozíků, podvojné účetnictví, sváření a řemeslné profese. Někteří uchazeči absolvují také tzv. motivační či resociační kurz, který je pro ně určitým vstupním krokem k ucházení se o zaměstnání.

Celkový počet rekvalifikovaných se od roku 1997 postupně zvyšuje, v roce 2006 se nepatrně snížil. V roce 2006 bylo v okrese Hradec Králové rekvalifikováno 1 013 osob (609 žen a 404 mužů).

Z následujícího grafu je patrné, že mezi rekvalifikovanými osobami převažují ženy. Za posledních 6 let převažovaly ženy zapsané v rekvalifikačních kurzech o více než 50 %. V roce 2006 převažoval počet rekvalifikovaných žen o 34 %.

Graf č. 32 Počet rekvalifikovaných mužů a žen v okrese Hradec Králové v letech 2001 - 2006

282234 223

352

447404

568

639665 670

698

609

0

100

200

300

400

500

600

700

800

2001 2002 2003 2004 2005 2006

muži

ženy

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 5 Jedná se souhrnně o skupiny oborů 62 Ekonomie a 63 Ekonomika a administrativa.



53

Největší počet rekvalifikovaných osob je ve věku 30 – 39 let (32,9 %). Průměrný věk rekvalifikovaných je 37 let.

Z hlediska nejvyššího dosaženého stupně vzdělání převažují osoby se středním odborným vzděláním s výučním listem (38,3 %) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (29,5 %).

Graf č. 33 Vzdělanostní struktura rekvalifikovaných v okrese Hradec Králové v roce 2006

bakalářské 0,2%

vysokoškolské 6,2%

doktorské 0,1%

vyšší odborné 0,6%

zákl.+ prakt. škola 9,9%

nižší stř. vzdělání 0,1%

nižší stř. odb. vzdělání

1,6%ÚSO s maturitou

(bez vyučení) 29,5%

ÚSV 5,0%

ÚSO (vyuč.s mat.) 6,4%

střední nebo stř. odb. bez maturity

a bez vyučení 2,1%

střední odborné (vyučen) 38,3%


Osoby se zdravotním postiženým tvoří zhruba 7 % rekvalifikovaných, osoby starší 50 let téměř 20 %.

Doba rekvalifikace uchazečů o zaměstnání trvá většinou týden až jeden měsíc. Průměrná doba rekvalifikace je v okrese Hradec Králové 33 dnů. Největší procento uchazečů vstupuje do rekvalifikačních kurzů do tří měsíců od zapsání na Úřadu práce v Hradci Králové (42,2 %).

V roce 2006 bylo vyřazeno z evidence do tří měsíců po úspěšné rekvalifikaci 344 osob a dalších 197 osob do 6 měsíců po rekvalifikaci. Rekvalifikační kurzy jsou z velké části úspěšné, téměř 70 % uchazečů o práci rekvalifikační kurz dokončí a u více než poloviny z nich to následně vede k nalezení zaměstnání.



54

4.3 CIZINCI NA TRHU PRÁCE V okrese Hradec Králové bylo k 28. 2. 2007 legálně zaměstnáno 2 874 cizích státních příslušníků. Převážnou část cizinců tvoří muži (69,8 %). Převládají pracovníci ze zemí EU (1 064 registrovaných), především Slováci (807) a Poláci (229). Pracovníci z nečlenských zemí EU potřebují v České republice pracovní povolení, v této skupině jsou nejvíce zastoupeni pracovníci z Ukrajiny (1 446), dále z Mongolska (75), Moldavska (61), Koreje (46), Běloruska (12) a Ruska (11). Třetí skupinu tvoří cizinci, kteří nepotřebují zvláštní povolení6. Těchto cizinců bylo evidováno 68.

Téměř 48 % cizinců, kteří získali v ČR povolení k zaměstnání, jsou z věkové kategorie 25 - 39 let. 28 % cizinců patří do věkové skupiny 40 - 54 let.

Tabulka č. 25 Cizinci zaměstnaní v okrese Hradec Králové k 28. 2. 2007

Cizinci Muži Ženy CelkemObčané EU/EHP+Švýcarska (registrace) 815 249 1064Ostatní země (pracovní povolení) 1164 578 1742Cizinci, kteří nepotřebují pracovní povolení 26 42 68

Počet cizích stát.příslušníků celkem 2005 869 2874


Graf č. 34 Podíl cizinců zaměstnaných v okrese Hradec Králové (k 28. 2. 2007)

Občané

EU/EHP+Švýc. (registrace)

37,0%

Cizinci, kteří nepotřebují

pracovní povolení 2,4%

Ostatní země (pracovní povolení)

60,6%

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí 6 Povolení k zaměstnání se nevyžaduje v zaměstnání cizince

a) s povoleným trvalým pobytem, b) který je rodinným příslušníkem člena diplomatické mise, konzulárního úřadu nebo rodinným příslušníkem

zaměstnance mezinárodní vládní organizace se sídlem na území České republiky, pokud je vyhlášenou mezinárodní smlouvou, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána, zaručena vzájemnost,

c) kterému byl udělen azyl, d) jehož výkon práce na území České republiky nepřesáhne 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo celkem

30 dnů v kalendářním roce a jde-li zároveň o výkonného umělce, pedagogického pracovníka, akademického pracovníka vysoké školy, vědeckého, výzkumného nebo vývojového pracovníka, který je účastníkem vědeckého setkání, žáka nebo studenta do 26 let věku, sportovce a osobu, která v České republice zajišťuje dodávky zboží nebo služeb nebo toto zboží dodává nebo provádí montáž na základě obchodní smlouvy, případně provádí záruční a opravářské práce,

e) o němž to stanoví vyhlášená mezinárodní smlouva, k jejíž ratifikaci dal Parlament souhlas a jíž je Česká republika vázána (dále viz. Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, § 98).



55

Graf č. 35 Struktura cizinců s pracovním povolením v okrese Hradec Králové ve 2. pololetí 2006

Čína 0,4%

Rusko 0,4%

Bělorusko 0,4%

Mongolsko 2,7%

Moldavsko 2,2%

Bulharsko 0,4%

Francie 0,3%Severní Korea

1,6% Ostatní 3,1%

Polsko 8,2%

Slovensko 28,8%

Ukrajina 51,5%


Cizí státní příslušníci jsou zaměstnáváni v profesích, které není schopna saturovat „domácí nabídka“, respektive na pracovních místech, na která nereflektují domácí nezaměstnaní (textilní průmysl atd.).

Trvale je lze dělit na dvě skupiny:

a) kvalifikované profese, které v nabídce trhu práce nejsou (svářeči, profese pro strojírenství),

b) profese v pracovních místech, které nejsou naši nezaměstnaní ochotni akceptovat, nejvíce ve směnných provozech, za úkolovou mzdu atd., které nepovažují za dostatečně mzdově ohodnocené (nekvalifikovaní dělníci, šičky).

S ohledem na koncentraci středních a vysokých škol je ve městě část cizinců zaměstnána v kvalifikačně náročných profesích, např. jako učitelé jazyků.

4.4 CENA PRACOVNÍ SÍLY Průměrná měsíční mzda činila v roce 2005 v okrese Hradec Králové 18 453 Kč, což je o 577 Kč méně než celorepublikový průměr. V rámci kraje jsou v okrese Hradec Králové mzdy nejvyšší. V Královéhradeckém kraji dosáhla průměrná měsíční mzda v roce 2005 16 934 Kč.

Vzhledem k vysoce kvalifikované pracovní síle a relativně nízkým mzdovým nákladům ve srovnání s ostatními regiony České republiky, je oblast Hradce Králové velmi výhodným místem pro investování.

V roce 2006 činila průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 20 211 Kč. V Královéhradeckém kraji to bylo o 2 897 Kč méně, tzn. 17 314 Kč.



56

Tabulka č. 26 Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2004 a 2005 (v Kč)

2004 2005

Česká republika 18 035 19 030

Královéhradecký kraj 16 254 16 934

Okres Hradec Králové 17 543 18 453

Okres Jičín 15 317 16 360

Okres Náchod 14 565 15 431

Okres Rychnov n.K. 15 500 16 624

Okres Trutnov 15 283 16 348

Zdroj: ČSÚ

Pozn.: Od roku 2006 nejsou zpracovávány a publikovány údaje o průměrných měsíčních mzdách v členění podle okresů.

Graf č. 36 Srovnání výše průměrné hrubé měsíční mzdy v 2005 v ČR, Královéhradeckém kraji a okresech Královéhradeckého kraje (v Kč)

19030

1693416360

15431

1662416348

18453

12000

13000

14000

15000

16000

17000

18000

19000

20000

Česká

repu

blika

Králov

éhrad

ecký

kraj

Okres H

radec

Králov

é

Okres J

ičín

Okres N

ácho

d

Okres R

ychn

ov n.

K.

Okres T

rutno

v

Zdroj: ČSÚ

Vývoj průměrné mzdy se pohyboval během sledovaného období 1990 – 2005 pod celorepublikovou úrovní, přičemž v první polovině 90. let rozdíl průměrných mezd v okrese Hradec Králové a ČR dosahoval nižších hodnot než v průběhu dalších let. Maximální rozdíl v úrovni průměrných mezd nastal v roce 1999, a to o 1 119 Kč. V letech 2002 a 2003 byl rozdíl



57

průměrných mezd o více než 1000 Kč, ale v následujících dvou letech se snížil na přibližně 500 Kč.

Graf č. 37 Vývoj průměrné mzdy v okrese Hradec Králové v letech 1990 - 2005

2000

4000

6000

8000

10000

12000

14000

16000

18000

20000

Průměrná mzda v okrese HK

Průměrná mzda v ČR

Průměrná mzda v okrese HK 3116 3694 4271 5297 6124 7219 9425 10413 11403 11537 13010 13763 14736 15837 17543 18453

Průměrná mzda v ČR 3286 3792 4644 5817 6894 8172 9676 10691 11693 12656 13490 14642 15834 16917 18035 19030

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zdroj: ČSÚ



58

Graf č. 38 Průměrná mzda v krajích ČR v roce 2006 (fyzické osoby)

20 2

11

25 2

82

19 8

56

18 7

33

18 6

80

18 3

62

18 1

12

18 0

94

17 7

28

17 6

15

17 3

84

17 3

14

17 2

73

17 0

95

17 0

06

12000

14000

16000

18000

20000

22000

24000

26000

28000

Celkem

ČR

Praha

Středoče

ský

Plzeňs

ký

Moravs

kosle

zský

Jihom

oravs

ký

Libere

cký

Ústeck

ý

Jihoč

eský

Vysoč

ina

Zlíns

ký

Králov

éhrad

ecký

Pardub

ický

Olomou

cký

Karlov

arský

Zdroj: ČSÚ

Nejvyšší průměrná mzda (25 282 Kč) byla v roce 2006 v hlavním městě Praze, které je natolik specifické, že ho nelze porovnávat s ostatními regiony. Na druhém místě s propastným rozdílem 5 426 Kč je Středočeský kraj (19 856 Kč), který je do značné míry ovlivněn přirozeným centrem Prahou.

V mezikrajském srovnání je Královéhradecký kraj s průměrnou mzdou 17 314 Kč až na 11. místě v ČR. Nižší průměrný plat je v ČR pouze v Pardubickém, Olomouckém a Karlovarském kraji.



59

Tabulka č. 27 Mzdy v Královéhradeckém kraji podle OKEČ v 1. až 3. čtvrtletí 2006

Průměrná měsíční mzda zaměstnance

Odvětvová činnost Kč index

2006/2005

Kraj celkem 17 447 105,9

z toho:

Zemědělství, myslivost, lesnictví 16 291 107,5

Zpracovatelský průmysl 16 837 105,9

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 23 155 100,4

Stavebnictví 16 977 107,0

Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu 16 544 102,5

Ubytování a stravování 12 019 100,5

Doprava, skladování a spoje 16 271 106,0

Finanční zprostředkování 15 512 83,5

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti 22 142 112,8

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení 19 768 108,7

Vzdělávání 18 392 107,3

Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti 19 643 108,8

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 14 962 103,9

Zdroj: ČSÚ

Pozn.: OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností

Porovnáním mzdového vývoje mezi odvětvími kraje byla absolutně nejvyšší mzda (na přepočtené osoby) ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (23 155 Kč), v odvětví zabývajícím se činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti (22 142 Kč) a dále ve veřejné správě (19 768 Kč). Naopak nejnižší průměrnou mzdu v kraji pobírali zaměstnanci v odvětví ubytování a stravování (12 019 Kč) a zaměstnanci ostatních veřejných, sociálních a osobních služeb (14 962 Kč).

Meziroční nárůst mezd v kraji byl nejrychlejší v odvětví činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti. Meziročně poklesly mzdy pouze v odvětví finančního zprostředkování.

V rámci odvětví průmyslu byl nejvyšší nárůst v odvětví výroby zdravotnických přístrojů a v odvětví výroby oděvů a zpracování kožešin.



60

4.5 ANALÝZA NABÍDKOVÉ A POPTÁVKOVÉ STRANY TRHU PRÁCE

4.5.1 Analýza absolventů škol Okolo 8 % nezaměstnaných uchazečů o práci tvoří absolventi. V tabulce č. 28 je přehled všech oborů studovaných na odborných učilištích a středních školách v okrese Hradec Králové. Uvedeny jsou počty studentů maturitních a nematuritních oborů v 1. ročníku. Podle vystudovaných oborů jsou setříděni také absolventi – uchazeči o práci v okrese Hradec Králové. Srovnání těchto dvou statistik umožní analýzu problematiky nezaměstnaných absolventů7. Tabulka č. 28 Struktura oborů sekundárního školství v okrese Hradec Králové podle počtu studentů

v 1. ročníku (ve škol. roce 2005/2006) a struktura nezaměstnaných absolventů učilišť a středních škol v okrese podle vystudovaného oboru (data za 2. pololetí 2006)

Vyučení Maturita Celkem

Struktura oborů

(z celkem) v %Vybrané obory (podle KKOV) 1.roč. Nezam. 1.roč. Nezam. 1.roč. Nezam. 1.roč. Nezam.23 Strojírenství a strojírenská výroba 192 24 123 19 315 43 10,9 11,7 26 Elektrotechnika, telekomun. a výpoč. technika 112 7 220 19 332 26 11,5 7,0 29 Potravinářství a potravinářská výroba 102 16 0 1 102 17 3,5 4,6 31 Textilní výroba a oděvnictví 9 4 0 7 9 11 0,3 3,0 32 Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů 0 0 0 1 0 1 0 0,3 33 Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 52 13 33 1 85 14 2,9 3,8 34 Polygrafie, zpracov. papíru, filmu a fotografie 29 4 0 0 29 4 1,0 1,1 36 Stavebnictví, geodézie a kartografie 88 14 143 5 231 19 8,0 5,2 37 Doprava a spoje 0 0 28 1 28 1 1,0 0,3 39 Speciální a interdisciplinární tech. obory 0 0 30 0 30 0 1,0 0 41 Zemědělství a lesnictví 57 17 34 13 91 30 3,1 8,1 43 Veterinářství a veterinární prevence 0 0 87 1 87 1 3,0 0,3 53 Zdravotnictví 0 0 117 11 117 11 4,0 3,0 63 Ekonomika a administrativa 0 0 145 25 145 25 5,1 6,8 64 Podnikání v oborech, v odvětví 0 0 29 27 29 27 1,0 7,3 65 Gastronomie, hotelnictví a turismus 189 49 39 11 228 60 7,9 16,3 66 Obchod 74 14 27 12 101 26 3,5 7,1 68 Právo, právní a veřejnosprávní činnost 0 0 30 5 30 5 1,0 1,3 69 Osobní a provozní služby 134 14 30 11 164 25 5,7 6,8 72 Publicistika, knihovnictví a informatika 0 0 30 3 30 3 1,0 0,8 75 Pedagogika, učitelství a sociální péče 0 0 40 6 40 6 1,4 1,6 78 Obecně odborná příprava 9 0 129 1 138 1 4,8 0,3 79 Gymnázia 0 0 444 8 444 8 15,4 2,2 82 Umění a užité umění 6 0 80 4 86 4 3,0 1,1 Celkem 1053 176 1838 192 2891 368 100 100

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí a Krajský úřad Hradec Králové

7 Pomineme-li jistá úskalí tohoto porovnání. Struktura studovaných oborů se může na jednotlivých školách měnit, struktura studentů 1. ročníků nemusí odpovídat struktuře absolventů. Jistě zajímavá by byla také ještě podrobnější klasifikace oborů. Na druhou stranu, v obou statistikách byla použita stejná klasifikace studijních a učebních oborů (KKOV – Klasifikace kmenových oborů vzdělání), takže v tomto ohledu je analýza korektní.



61

Nejméně příznivou situaci mají na pracovním trhu absolventi učebních oborů gastronomie, hotelnictví a turismus, kteří tvoří 28 % všech vyučených uchazečů o zaměstnání.

Největší podíl mezi nezaměstnanými tvoří absolventi s maturitou v oborech ekonomika a administrativa. Absolventi těchto oborů tvoří mezi nezaměstnanými absolventy významně větší podíl (13 %), než jaký zaujímají v počtu studentů 1. ročníků (7,9 %).

V celkovém srovnání struktury nezaměstnaných absolventů maturitních a nematuritních oborů a oborové struktury studentů 1. ročníků jsou nejvíce ohroženou skupinou na trhu práce opět absolventi oborů gastronomie, hotelnictví a turismus (16,3 % nezaměstnaných absolventů), lesnictví a zemědělství (8,1 %), podnikání v oborech (7,3 %) a také obchodu (7,1 %).

Naopak žádné problémy s uplatněním nemají absolventi oborů elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, stavebnictví, geodézie a kartografie a zdravotnictví. Nezaměstnaní absolventi těchto oborů tvoří v porovnání s podílem počtu studentů 1. ročníků v těchto maturitních a nematuritních oborech příznivý počet.

Zvláštní skupinu tvoří absolventi gymnázií, kteří tvoří pouze 2,2 % nezaměstnaných absolventů. Většina z nich pokračuje ve studiu na vysokých nebo vyšších odborných školách.

4.5.2 Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání

Následující tabulka porovnává nabídku pracovní síly a poptávku po pracovní síle v okrese Hradec Králové podle klasifikace zaměstnání (KZAM) v posledním čtvrtletí roku 2006. Tabulka č. 29 Analýza nabídky volných pracovních míst a struktura žadatelů o práci podle KZAM

za 4. čtvrtletí 2006 (1. 10. 2006 - 31. 12. 2006)

Kategorie zaměstnání

Nabídka pracovní

síly (uchazeči o zaměstnání)

Nabídka pracovní

síly (uchazeči o zaměstnání,

v %)

Poptávka po pracovní

síle (volná

pracovní místa)

Poptávka po pracovní

síle (volná

pracovní místa, v %)

Počet uchazečů na jedno

volné pracovní

místo 1 Zákonodárci, vedoucí a řídicí pracovníci 26 0,61% 13 0,84% 22 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 226 5,27% 67 4,31% 3,43 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných oborech

473 11,03% 179 11,52% 2,6

4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) 507 11,82% 73 4,70% 6,9

5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě 739 17,23% 175 11,26% 4,2

6 Kvalif. dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech (kromě obsluhy strojů a zařízení)

51 1,19% 21 1,35% 2,4

7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení)

508 11,84% 499 32,11% 1,0

8 Obsluha strojů a zařízení 473 11,03% 184 11,84% 2,69 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci 1 286 29,98% 343 22,07% 3,7Celkem 4289 100,00% 1554 100,00% 2,8




62

Při srovnání počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst jsme zjistili, že situace na trhu práce je nejkritičtější v kategorii zaměstnání nižší administrativní pracovníci (kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky, sekretáři, nižší účetní, úředníci ve výrobě) a provozní pracovníci ve službách a obchodě (obsluhující pracovníci, kuchaři, číšníci, servírky, barmani, kadeřníci, prodavači, předváděči zboží). V kategorii zaměstnání 4 připadá na jedno volné pracovní místo téměř 7 uchazečů o práci.

Naopak velmi příznivá je poptávka popracovní síle pro kategorii zaměstnání řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (kromě obsluhy strojů a zařízení - stavební dělníci, kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci, výrobci a opraváři přesných přístrojů, umělečtí řemeslníci, polygrafové), kdy nabídka pracovní síly téměř koresponduje s poptávkou. Pozn. 612 žadatelů o práci (12,4 %) neuvedlo kategorii svého předchozího vzdělání, proto není analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly dle předchozího vzdělání zcela kompletní.

4.5.3 Potřeby trhu práce Analýza poptávky po pracovní síle a nabídky pracovní síly v okrese Hradec Králové za únor 2007 nabízí aktuální přehled potřeb trhu práce

Analýza ukázala, že u zhruba 22 % volných pracovních míst nemají budoucí zaměstnavatelé žádný požadavek na vzdělání, jedná se především o profese jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci v zemědělství, ve stavebnictví atd. Tyto pozice jsou již dnes často obsazované cizími státními příslušníky a i do budoucna se předpokládá jejich zaměstnávání.

Vyšší poptávka po pracovní síle než nabídka pracovní síly je v oborech: - kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci (svářeči, řezači plamenem a páječi,

montéři-kotláři, nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci, seřizovači a obsluha obráběcích strojů, mechanici a opraváři motorových vozidel, elektromechanici, opraváři a seřizovači různých typů elektrických zařízení),

- ostatní kvalifikovaní zpracovatelé a výrobci (zpracovatelé pekárenských a cukrářských výrobků, švadleny, vyšívači, výrobci a opraváři kožené technické konfekce),

- obsluha průmyslových zařízení (obsluha zařízení ve slévárenství, obsluha pecí na výrobu skla a keramiky, obsluha parních turbín, ohřívačů a motorů),

- obsluha stacionárních zařízení a montážní dělníci (obsluha obráběcích strojů, obsluha strojů na výrobu plastových výrobků).

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, únor 2007

Tabulka č. 30 Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle KZAM ve městě Hradec Králové za 4. čtvrtletí 2006

KZAM - klasifikace zaměstnání Počet volných pracovních míst Pomocní a nekvalifikovaní dělníci v zemědělství 189 Zedníci, kameníci, omítkáři 76 Svářeči, řezači plamenem a páječi 65 Pojišťovací agenti 60 Švadleny, vyšívači 64 Prodavači v obchodech 52 Nástrojaři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci 42


Nejvíce dlouhodobě volných pracovních míst je v kategorii KZAM řemeslníci, kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři (zedníci, kameníci, omítkáři, svářeči, řezači plamenem, páječi, nástrojáři, kovomodeláři, kovodělníci, zámečníci), obsluha strojů a zařízení (obsluha



63

strojů na výrobu plastových výrobků) a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (na stavbách a při údržbě silnic, pomocní montéři).

Tato pracovní místa nejsou pro nezaměstnané příliš atraktivní, proto zůstávají na Úřadě práce v Hradci Králové neobsazená déle než 12 měsíců.

Naopak vysoká nabídka pracovní síly ve srovnání s poptávkou je v oborech: - ostatní vědci a odborní duševní pracovníci (odborní pracovníci v oblasti účetnictví,

peněžnictví, ostatní odborní pracovníci v oblasti podnikání, umělci), - jiní pomocní odborní pracovníci (obchodní zástupci, obchodníci s realitami, nákupčí,

obchodní agenti), - nižší administrativní pracovníci (kancelářští a manipulační pracovníci, sekretářky,

sekretáři, úředníci ve skladech, výrobě a dopravě), - obsluhující pracovníci (kuchaři, číšníci, servírky, barmani, kadeřníci, kosmetici, maséři), - prodavači, manekýni a předváděči zboží, - kvalifikovaní dělníci při dobývání surovin, stavební dělníci a pracovníci příbuzných

oborů (stavební montážníci, stavební dělníci, dlaždiči), - řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (strojvedoucí, řidiči osobních automobilů,

autobusů, trolejbusů a tramvají, obsluha zemědělských a lesních strojů), - pomocní a nekvalifikovaní pracovníci zaměření na prodej a služby (pouliční prodavači

potravin, domovníci, čističi oken, popeláři). Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, únor 2007

Vedle již komentovaných nekvalifikovaných dělnických profesí potvrdil realizovaný průzkum trvalý zájem o technické obory. Velký zájem je o strojírenské a kovodělnické profese, kvalifikované řemeslníky a pracovníky pro obsluhu strojů.

Stále více lidí bude nuceno doplňovat si kvalifikaci a přizpůsobovat se novým trendům ve svém oboru.



64

5 TRENDY Cílem této kapitoly je naznačit určité společensky formované trendy, které lze ve společnosti pozorovat a jejichž prohloubení se očekává v následujících letech. Obecné trendy v zaměstnanosti souvisí s celospolečenským vývojem, jsou formovány především složitým procesem modernizace společnosti, který je dnes provázán s procesem ekonomické globalizace. Modernizace se projevuje hlavně rostoucím důrazem na terciér (sektor služeb) a stále více také na kvartér (sektor informací, vědy, výzkumu).

O současné společnosti se někdy hovoří jako o společnosti informační, kde rozhoduje přístup k informacím a schopnost jejich využívání. Proto stále roste důležitost vzdělání, nejen jako prostředku k získání určitých vědomostí (a samozřejmě i k zisku formálního titulu), ale hlavně k získání obecnějších dovedností a schopností, které umožní člověku orientaci v široké škále problémů. Vedle odborníků na informační technologie, je dnes od určité úrovně kvalifikace nezbytné ovládat práci s počítačem (tuto skutečnost dokazuje i fakt, že velká část rekvalifikačních kurzů je zaměřena právě na práci s počítačem).

V souvislosti s globalizací, ale i s členstvím České republiky v EU působí u nás stále více zahraničních zaměstnavatelů a také roste význam mezinárodní komunikace (nejen v oblasti obchodu), což samozřejmě předpokládá znalost cizích jazyků, především angličtiny, jejíž znalost u naší pracovní síly stále není na dostatečné úrovni.

Velký zájem domácích i zahraničních zaměstnavatelů je stále také o pracovníky s technickým vzděláním, především, ale nejen, o vysokoškoláky.

Vzhledem k faktu, že moderní společnost prochází ve stále rychlejším sledu nejrůznějšími změnami, bude do budoucna stále více požadována flexibilita pracovní síly, především ve smyslu prostorové mobility. Na straně zaměstnavatelů bude zřejmě stále častější přesouvání místa působiště, což může mít velmi závažné dopady na zaměstnanost v daném místě. Na straně zaměstnanců se to týká jednak dojížďky za prací (především denní; otázkou je, jak daleko jsou lidé ochotni za konkrétní prací denně či týdně dojíždět) a také stěhování za prací, což přímo souvisí se situací na trhu s byty. Při stěhování za prací je nutno vzít v úvahu nejen dané pracovní místo, které bylo impulsem ke stěhování, ale také potřeby celé rodiny (např. školy pro děti).

Dále bude stále větší důraz kladen na flexibilitu a adaptabilitu jednotlivých pracovníků, na ochotu přizpůsobovat se novým věcem a postupům, na ochotu stále se vzdělávat a rozvíjet.

V sektoru služeb lze do budoucna očekávat další diferenciaci. Vedle tradičních „obslužných“ služeb bude pokračovat rozvoj služeb např. v oblasti rekreace, volného času a sportu (cestovní kanceláře, provoz sportovních zařízení atd.). S rostoucí životní úrovní bude nejrůznějších služeb využívat stále více lidí a budou vytvářet poptávku po stále specializovanějších službách.

Do oblasti služeb lze zařadit i zdravotnictví a pečovatelské práce. Jejich nabídka se bude muset rozšířit tak, aby se přizpůsobila rostoucímu počtu seniorů v populaci (viz výše v kapitole analyzující demografickou situaci), a především jejich specifickým potřebám.



65

6 KLASTRY – ODVĚTVOVÁ SESKUPENÍ Klastr je soubor regionálně propojených společností (podnikatelů) a přidružených institucí a organizací - zejména institucí terciárního vzdělávání (vysokých škol, vyšších odborných škol) - jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Zúčastněné společnosti si navzájem konkurují, ale současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů (vzdělávání zaměstnanců, přístup ke stejným dodavatelům, spolupráce s výzkumnými a vývojovými kapacitami, nedostatečné zdroje na výzkum apod.). Díky spolupráci v těchto oblastech mohou řadu svých omezení překonat a získat konkurenční výhodu, která se těžko napodobuje. Jedná se tedy o všestranně výhodné partnerství firem, vysokých škol a regionálních institucí, které má řadu přínosů pro všechny jeho členské subjekty.

Klastr může:

• zlepšit výsledky společností do nich zapojených,

• zvýšit počet inovací,

• iniciovat vznik nových firem,

• zvýšit export,

• přilákat atraktivní investice,

• podpořit výzkumnou základnu,

• podpořit rozvoj kraje.

V rámci nového programovacího období 2007 - 2013 pro využívání prostředků ze strukturálních fondů EU připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu nový Operační program Podnikání a inovace.

Na vytváření a rozvoj regionálně koncentrovaných odvětvových seskupení kooperujících podnikatelských subjektů a podpůrných institucí – klastrů, se zaměřuje prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace.

Vytváření technologických platforem, inovačních center, pólů excelence a dalších forem spolupráce typu klastrových iniciativ mezi podniky, mezi podniky a veřejnými výzkumnými a vysokoškolskými institucemi a za účasti dalších veřejných institucí představuje jeden z rozhodujících směrů v získávání konkurenčních výhod a dosahování inovačních výsledků schopných mezinárodního uplatnění.

Královéhradecké firmy jsou v současné době zapojeny do činností čtyř klastrů. Ve fázi mapování je možnost vzniku ICT klastru.

6.1 KLASTR OMNIPACK Klastr OMNIPACK se zaměřuje na obaly a obalovou techniku. Jeho posláním je podpora a rozvoj obalového průmyslu posilováním konkurenceschopnosti, inovačních aktivit a propagace regionů jako centra kombinovaných obalů pro komplexní řešení obalových a přepravních systémů značky OMNIPACK.

Strategií klastru je být silné společenství spolupracujících i vzájemně si konkurujících firem z oblasti výroby obalů, obalové techniky, servisních organizací, výzkumných a vzdělávacích institucí a podporovat a koordinovat jejich spolupráci a docílit tak zvýšení konkurenceschopnosti, zvýšení počtu zaváděných inovací a růstu exportu.



66

Priority:

• Propagace regionů Královéhradeckého, Pardubického a Vysočina jako významného centra obalového průmyslu a systému OMNIPACK jako značky komplexních kombinovaných obalových a přepravních systémů.

• Podpora inovací v obalovém průmyslu posilováním vazeb vědeckovýzkumných organizací a průmyslových podniků v rámci klastru. Vytvořit v rámci klastru centrum inovací a kvalifikovaných pracovních sil pro obalový průmysl.

• Zvýšení konkurenceschopnosti, podpora exportu a dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti členů klastru.

• Rozvoj sociálních a podnikatelských standardů posilujících vazby mezi členy klastru.

.

6.2 PLASTICOR - KLASTR TECHNICKÉ PLASTY Klastr technické plasty vznikl v roce 2006 a působí v oblasti výroby a zpracování plastů. Záměrem klastru je vybudovat silné seskupení úzce spolupracujících společností tak, aby bylo možné maximálně využít efektů plynoucích z této kooperace a docílit tak zvýšení konkurenceschopnosti, inovací a ekonomického růstu členů klastru.

Cílem klastru je ve spolupráci s výzkumnými ústavy a vysokými školami vytvořit vhodné podnikatelské prostředí pro výrobce a zpracovatele plastů, společnosti ze souvisejících oborů, dodavatele vstupů a poskytovatele souvisejících služeb.

Hlavní funkce klastru:

• podpora ekonomického růstu regionu a jednotlivých spolupracujících společností,

• zvýšení konkurenceschopnosti,

• podpora inovací.

6.3 KLASTR HUDEBNÍ VÝROBY MUSIC CZECH MADE Music Czech Made, klastr hudební výroby, sdružuje české výrobce kvalitních hudebních nástrojů a příslušenství. Společné činnosti provádí s finanční podporou Evropské unie v oblastech:

• výzkumu, vývoje a inovací,

• propagace a prezentace,

• vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů,

• rozvoje oboru na národní a mezinárodní úrovni.

Klastr Music Czech Made chce zajistit, aby se výroba hudebních nástrojů v České republice rozvíjela jako obor založený na tradici a zároveň inovativní, schopný uspokojit domácí trh i obstát v mezinárodní konkurenci. Svého cíle se snaží dosáhnout spoluprací i oblasti vývoje a výzkumu, marketingu, rozvoje lidských zdrojů či osvěty.

Členy klastru jsou nejen výrobci hudebních nástrojů, ale i společnosti podnikající v příbuzných oborech, jako jsou např. vydavatelé hudebnin a časopisů, vystavovatelské firmy či společnosti vyvíjející hudební software. Music Czech Made spolupracuje také s odbornými a vzdělávacími institucemi a univerzitami.



67

6.4 KLASTR NANOMEDIC Medicínsko-farmaceutický klastr Nanomedic, jehož členy jsou také hradecké firmy a fakulty, vznikl na konci roku 2006.

Klastr Nanomedic je platformou, na které se vytvořilo konsorcium firem, univerzit a výzkumných ústavů usilujících o spolupráci při výzkumu, vývoji, výrobě a obchodní realizaci výrobků z oblasti přípravků na hojení ran, tkáňových substitutů, přípravků pro cílenou distribuci léčiv a přípravků pro genovou terapii s cílem prosadit se na světovém trhu.

Klastr bude stimulovat vznik nových studijních oborů a bude se podílet na výchově odborníků schopných zvládat nové výzvy rodící se v multidisciplinárních oborech. Bude rovněž podporovat vývoj a výrobu nových strojů a zařízení a vznik nových norem a odpovídajících zkušebních metod a postupů.

Jedním z mnoha cílů klastru bude vybudování špičkového vědeckotechnologického parku, zřízení nového studijního oboru medicínské inženýrství na Vysokém učení technickém v Brně i dalších projektů na podporu rozvoje vědy a výzkumu nanomateriálů a biotechnologií, na posilování konkurenceschopnosti, inovačních a exportních aktivit jednotlivých subjektů v rámci klastru.



68

7 KVALITA ŽIVOTA A OBČANSKÁ VYBAVENOST Město Hradec Králové je přirozenou metropolí severovýchodních Čech. Je také důležitým správním, kulturním, společenským a hospodářským centrem regionu. Město láká širokou paletou fungující občanské vybavenosti a dobrou kvalitou života. Hradec Králové je městem, které nabízí podmínky pro příjemný život všem věkovým skupinám obyvatel.

Ve městě funguje síť mateřských škol a jeslí, základních škol, speciálních škol i nejrůznějších zařízení nabízejících organizaci volnočasových aktivit dětí. Město nabízí také širokou škálu středních škol a učilišť. V Hradci Králové sídlí šest fakult tří vysokých škol. Reálná dostupnost nejen výše uvedených služeb dokumentujících kvalitu života ve městě je pravidelně sledována jako jeden ze základních Společných evropských indikátorů udržitelného rozvoje (ECI). Konkrétní čísla jsou k dispozici na odboru strategie a rozvojových projektů města Magistrátu města Hradce Králové nebo také ve formě interaktivní aplikace na webových stránkách města www.hradeckralove.org.

Úroveň zdravotní péče ve městě Hradec Králové představuje dlouhodobě vysoký standard jak pro obyvatele města, tak pro širší region. Ve městě sídlí Fakultní nemocnice Hradec Králové, která navazuje na historický odkaz ve spolupráci s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Hradci Králové, Farmaceutickou fakultou Univerzity Karlovy a Fakultou vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. Fakultní nemocnice náleží k největším zdravotnickým zařízením nejen ve východních Čechách, ale i v celé republice. Na 23 klinikách a 15 ostatních odborných pracovištích s více než 1 500 lůžky je každý rok hospitalizováno přes 40 tisíc pacientů. Ambulantně je zde ošetřeno více než půl milionu pacientů. Jsou zde prováděny nejsložitější chirurgické výkony.

Zdravotní služby ve městě poskytují další státní a soukromá ambulantní či lůžková zdravotnická zařízení (Léčebna pro dlouhodobě nemocné, První privátní chirurgické centrum SANUS, Hradecké oční sanatorium). Přednemocniční neodkladnou péči ve městě zabezpečuje Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje.

K relaxaci obyvatelům města slouží rozsáhlé plochy městských parků. Pro výlety jsou vhodná území Novohradeckých lesů a okolí řek Labe a Orlice, velmi dobře dostupná z centra turistickými a cyklistickými trasami. Samozřejmostí jsou nejrůznější sportoviště a další zařízení pro volnočasové aktivity (Plavecký bazén 50m, Městské lázně - Aquacentrum, Zimní stadion, Všesportovní stadion Malšovice s hřištěm s umělou trávou, sportovní plochy, tenisové kurty, fitness a squasch centra, jízdárna, střelnice, loděnice aj.).

Hradec Králové je významným centrem kultury, je městem festivalů, kongresů a veletrhů. Kromě profesionálních scén Klicperova divadla, které získalo v posledních letech několikrát ocenění divadlo roku, a Filharmonie rozvíjí kulturní život Hradce Králové světoznámé loutkové divadlo Drak, Mezinárodní institut figurativního divadla, vynikající chlapecký pěvecký sbor Boni Pueri a řada dalších těles a umělců. V historickém centru se nachází bohaté sbírky české tvorby v Galerii moderního umění. Pravé podklady jsou k nahlédnutí v monumentální secesní budově Muzea východních Čech, kterou navrhl prof. Jan Kotěra a která je národní kulturní památkou.

V Hradci Králové se každý rok koná mezinárodní festival Divadlo evropských regionů, mezinárodní jazzový festival Jazz goes to town, taneční festival Entrée k tanci a mnoho dalších akcí. Mezi oblíbené městské akce patří Vzpomínkové slavnosti bitvy u Hradce Králové a Slavnosti královny Elišky. K návštěvě zve Hvězdárna s planetáriem, Státní vědecká knihovna, Městské lázně, multiplex Cinestar, artové kino Centrál nebo také unikátní Obří akvárium.

Hradec Králové je členem evropské asociace kongresových měst. Ročně se zde koná kolem 80 kongresů, konferencí či výstav (např. ISSS – Internet ve státní správě a samosprávě, Gastrohradec, Infotour a cykloturistika a další). Většina z nich se koná v moderně vybaveném kongresovém centru Aldis. Další vhodná zázemí na špičkové technické úrovni nabízí Univerzita Hradec Králové či Amber hotel Černigov.

Průzkum, který zveřejnila v letech 2004 a 2005 MF Dnes, srovnává 77 bývalých okresních měst podle deseti kritérií (výdělků, cen bytů, nezaměstnanosti, starobních důchodů, lékařské péče,



69

čistoty vzduchu, podnikání, kriminality, zdraví a dlouhověkosti). Ten ohodnotil město Hradec Králové následovně: „Hradec Králové by měl Čechy naučit nové heslo, které by vystihlo, jak dobře se tam lidem žije. Známý slogan „v Praze je blaze“ už neplatí. Východočeské město nabízí nejlepší podmínky pro život…“ Město zabodovalo hlavně díky čistému ovzduší, šancím dožít se vysokého věku, menší kriminalitě a v porovnání s republikovým průměrem i nízké míře nezaměstnanosti.

Město Hradec Králové provedlo v září 2005 sociologický průzkum „Spokojenost občanů s místním společenstvím“, který potvrdil oprávněnost ocenění Hradce Králové jako města s nejlepšími podmínkami pro život. Osloveno bylo 1 000 respondentů, z nichž 90 % je s životem ve městě spokojeno. Téměř dvě třetiny dotázaných občanů (63 %) vyjádřily spokojenost se svým zaměstnáním a téměř dvě pětiny (38 %) oslovených jsou spokojeny s možností odborné rekvalifikace.

Více než 80 % respondentů je spokojeno se základními veřejnými službami, s dostupností nákupů a služeb, s bydlením ve městě a možnostmi věnovat se svým zálibám. Pro 89 % respondentů je Hradec Králové atraktivním městem. Mezi přednosti města zařadili dotázaní občané architekturu, historické památky města, veřejnou zeleň a okolní přírodu.



70

8 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ ANALÝZY Statutární město Hradec Králové patří svou velikostí i významností mezi nejdůležitější sídla v České republice. Je nejen sídlem Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, tedy důležitým správním centrem, ale také významným centrem hospodářským, kulturním a společenským. Je také důležitým dopravním uzlem a přirozeným spádovým střediskem severovýchodních Čech. Z hlediska struktury osídlení je Hradec Králové spolu s nedalekými Pardubicemi jedním z jádrových měst sídelní aglomerace regionálního až nadnárodního významu. Blízkost obou center je významným pozitivním faktorem rozvoje města.

V následujících letech se očekává pokračování procesu suburbanizace, tedy stěhování obyvatel za hranice města, kde lze nalézt příjemnější, klidnější a cenově dosažitelnější bydlení. Takto bydlící lidé však i nadále budou „denními obyvateli“ města (hovoří se také o tzv. faktickém bydlení).

Demografický vývoj obyvatelstva města Hradce Králové, ve kterém má trvalé bydliště necelých 95 tisíc obyvatel (94 255 k 1. 1. 2007), bude v budoucnu charakterizován především těmito vzájemně souvisejícími skutečnostmi:

• změnami ve věkové struktuře - stárnutím obyvatelstva,

• snížení podílu předproduktivní složky,

• celkovým poklesem počtu obyvatelstva.

Jednotlivé charakteristiky populačního vývoje Hradce Králové se ve většině ohledů nijak výrazně neliší od charakteristik České republiky jako celku.

Vývoj porodnosti, úmrtnosti a migrace formuje věkovou strukturu obyvatelstva. Nejvýznamnější změny budou postupně zaznamenávány u neproduktivních složek obyvatelstva (tzn. předproduktivních a poproduktivních). Pro analýzu pracovní síly je však klíčový stav a budoucí vývoj produktivní složky obyvatelstva.

Dětská složka populace zaznamená v příštích letech určité početní změny, celkově bude její počet a podíl na celkové populaci města klesat. To se citlivě dotkne řady oblastí, především školství, sociálních služeb a následně i trhu práce. Nejvýznamnější změny čekají kategorii obyvatel v poproduktivním věku. Dojde jak k nárůstu počtu osob ve věku okolo hranice odchodu do důchodu, tak k relativně významnému nárůstu osob ve velmi vysokém věku (tzv. old old). Tento vývoj si vynutí řadu opatření, především v systému sociální péče a v rozsahu a kvalitě poskytovaných geriatrických služeb. Nepochybně bude zaznamenán nárůst počtu osob zajišťujících péči o staré a nemocné občany a nárůst dalších pracovních míst s touto oblastí souvisejících. Také zesílí poptávka po organizacích a institucích zajišťujících společenské a kulturní vyžití seniorů a umožňujících jejich účast na veřejném životě. V souvislosti s již zmíněným nárůstem počtu osob ve věku blízkém odchodu do důchodu bude nutno řešit také otázku jejich uplatnění na trhu práce.

Produktivní složka obyvatelstva (15 - 64 let) tvoří 69,7 % celkového obyvatelstva města, tedy asi 66 tisíc osob. Její vymezení pro účely analýzy pracovní síly však není jednoznačné, dolní hranice závisí na věku, kdy mladí lidé ukončují vzdělání. Tento věk je v rámci mladé populace velmi široký a postupně se zvyšuje. Horní hranice věku produktivní složky je sice určena zákonem daným věkem odchodu do důchodu, ale je také ovlivňována faktickou situací lidí odcházejících do důchodu (předčasné odchody do důchodu, práce v důchodovém věku, problematické postavení osob ve vyšším věku na pracovním trhu atd.). Dlouhodobě lze v souvislosti s početním poklesem dětské složky (12,9 % k 31. 12. 2006) očekávat také určitý (i když ne tak výrazný) pokles produktivní složky obyvatelstva.

Počet osob ve věku ekonomické aktivity je dále nutno snížit o osoby neaktivní (např. z důvodů zdravotních, dále se do této kategorie zpravidla nezapočítávají ženy a muži na rodičovské dovolené) a v ideálním případě i osoby, které pracovat nechtějí atd.

V Hradci Králové žije okolo 50 tisíc ekonomicky aktivních obyvatel, potenciální pracovní sílu však zvětšují i lidé dojíždějící za prací do města z okolí.



71

V následujících letech, s ohledem na předpokládaný vývoj demografický, ekonomický i společenský, nelze očekávat výrazné změny v počtu pracovní síly v Hradci Králové. Počet obyvatel města sice s největší pravděpodobností bude klesat, ale na druhou stranu lze očekávat, že určitý počet osob bydlících v „blízké“ vzdálenosti od města bude z důvodu lepších pracovních příležitostí ochoten za prací dojíždět. Dosud nepříliš řešenou problematikou je zaměstnanost osob ve vyšším věku, která bude s ohledem na zvyšování věku odchodu do důchodu nabývat na důležitosti8. Starší lidé mívají určité problémy s nalezením zaměstnání, určitá část z nich pracuje na pozicích vyžadujících nižší kvalifikaci, než jakou mohou nabídnout.

Obyvatelstvo Hradce Králové má příznivou vzdělanostní strukturu, 20 % obyvatelstva má vysokoškolské nebo vyšší odborné vzdělání. Třetina obyvatelstva má vzdělání ukončené maturitou a třetina je vyučena. Obecně lze říci, že čím mladší věková skupina, tím větší podíl osob s vyšším vzděláním. Vzdělanostní struktura se bude dále zlepšovat, bude narůstat podíl obyvatelstva s vysokoškolským i středoškolským vzděláním. Společenské ocenění vzdělání a jeho potřeba povzbuzují stále rostoucí zájem mladých lidí o vzdělání. V současnosti je největší zájem o odborníky s technickým vzděláním, o odborníky v oblasti informačních technologií, ale i o další speciální profese. I u specializovaných profesí je však stále více kladen důraz na flexibilitu, na schopnost a ochotu učit se nové věci. Proto bude i do budoucna nutno rozvíjet nejrůznější podoby celoživotního vzdělávání.

Na území města působí 23 středních škol a učilišť s širokou nabídkou studijních oborů, ročně mají tyto školy dohromady necelých 2 400 absolventů. Celkem je ke studiu na středních a vyšších odborných školách v Hradci Králové zapsáno více než 10 tisíc studentů. Nejvíce studentů mají gymnázia, průmyslové školy, odborná učiliště a zdravotní škola. Co do počtu studentů je Vyšší zdravotní škola jednoznačně nejvýznamnější vyšší odbornou školou ve městě.

Také v oblasti vysokého školství mají zdravotnické obory ve městě významné postavení, působí zde 3 fakulty tohoto zaměření (Lékařská a Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany sídlící v Brně). Dále je Hradec Králové sídlem univerzity nesoucí přímo jméno města. Na Univerzitě Hradec Králové lze v současnosti studovat na třech fakultách, na Pedagogické fakultě, Fakultě informatiky a managementu a Fakultě humanitních studií.

Ve městě působí také další vzdělávací organizace, zajišťující nejrůznější kurzy, především jazykové a kurzy zaměřené na práci s informační technikou. Nejen s vysokými školami spolupracují také vědecké instituce sídlící v Hradci Králové (např. Ústav experimentální biofarmacie, Zdravotní ústav, Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové, pobočka Českého hydrometeorologického ústavu aj.). Oblast vědeckého vývoje podporují samozřejmě také další komerční a výrobní subjekty (např. ELLA – CS, s.r.o., EMPLA spol. s r.o., PETROF, spol. s r.o.).

Struktura pracujících podle sektorů národního hospodářství je charakteristická především vysokým podílem osob pracujících v terciéru a kvartéru, kde pracuje 70 % ekonomicky aktivních obyvatel města. V sektoru primárním pracuje naprostá menšina (zhruba 1,5 %) ekonomicky aktivních. V sektoru sekundárním (tedy v průmyslu a stavebnictví) pracuje necelých 29 %.

Největším zaměstnavatelem ve městě je Fakultní nemocnice, významnými zaměstnavateli jsou také další nekomerční subjekty, především školy a úřady. Velkými zaměstnavateli jsou dále tyto společnosti: ARROW International CR, a.s. (výroba zdravotnických zařízení a pomůcek), RUBENA a.s. (výroba pryžových výrobků), PETROF, spol. s r.o. (výroba hudebních nástrojů), ZVU POTEZ a.s. (strojírenská výroba), FOMA Bohemia spol. s r.o. (výroba chemických materiálů pro fotografické účely), Bühler Motors s.r.o. (elektrická zařízení pro motory s vozidla) aj.

8 Z demografického pohledu je ještě nutno podotknout, že prodlužování střední délky života souvisí s tím, že lidé žijí déle v dobrém zdravotním stavu. Prodlužování věku odchodu do důchodu tedy rozhodně neznamená, že na pracovním trhu vzroste skupina lidí, kteří budou v horším zdravotním stavu a nebudou proto z pracovního hlediska plnohodnotně uplatnitelní.



72

Vysoce kvalifikovaná pracovní síla a relativně nízké mzdové náklady ve srovnání s ostatními regiony ČR charakterizují Hradec Králové, který je tak velmi výhodným a atraktivním místem pro investování. Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2005 v okrese Hradec Králové činila 18 453 Kč, což je o 577 Kč méně než celorepublikový průměr. V rámci Královéhradeckého kraje jsou v okrese Hradec Králové mzdy nejvyšší, o 1 519 Kč vyšší než krajský průměr. V roce 2006 činila průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 20 211 Kč. V Královéhradeckém kraji to bylo o 2 897 Kč méně, tzn. 17 314 Kč.

Míra nezaměstnanosti je v Hradci Králové velmi nízká, pohybuje se těsně nad 4 %, což znamená zhruba 3 tisíce nezaměstnaných. Problémovými kategoriemi z hlediska ohrožení nezaměstnaností jsou mladiství a absolventi (8 % nezaměstnaných), ženy ve věku, kdy ukončili rodičovskou dovolenou a kdy mají malé děti a dále lidé straší 50 let. Nejvíce nezaměstnaných je mezi osobami s nízkou kvalifikací, s rostoucím vzděláním a kvalifikací se míra nezaměstnanosti snižuje. Velké problémy s uplatněním na pracovním trhu mají osoby se změněnou pracovní schopností, tato skupina tvoří 19 % evidovaných uchazečů o zaměstnání.

Více než třetina nezaměstnaných uchazečů o práci evidovaných na Úřadu práce nalezne nové zaměstnání do 3 měsíců, další zhruba třetina je však nezaměstnaná déle než rok.

Analýza trhu práce ukázala, že i v budoucnu je ze strany zaměstnavatelů očekáván zájem o široké spektrum profesí. U 22 % volných pracovních míst nemají budoucí zaměstnavatelé žádný požadavek na vzdělání, jedná se především o profese jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci. Zde lze očekávat velký podíl zaměstnaných cizinců. Dále bude zájem o vyučené v technických oborech, konkrétní zaměstnavatel však zřejmě bude nucen alespoň z části tyto pracovníky doškolit na konkrétní práci, kterou bude požadovat. U velkých zaměstnavatelů je proto výhodným řešením spolupráce např. s určitým odborným učilištěm nebo střední školou. Vyšší poptávka po pracovní síle než nabídka pracovní síly je především v oboru kvalifikovaní kovodělníci a strojírenští dělníci.

Na druhé straně budou velmi žádaní lidé s vysokou odborností, a to nejen např. v oblasti informačních technologií nebo v technických oborech, což je dnes obecným trendem. Od těchto odborníků se očekává znalost cizích jazyků a dále také schopnost flexibilně se přizpůsobovat novým podmínkám, ochota stále se učit novým věcem.

Velmi významnou a různorodou skupinou jsou lidé pracující v nejrůznějších službách a úřadech. Také u těchto lidí se obecně předpokládá znalost práce s počítačem a cizích jazyků, především angličtiny. V budoucnu lze očekávat zvýšení zájmu o služby zdravotnické a pečovatelské, především z důvodu nárůstu počtu seniorů.



73

9 SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Počet obyvatel Hradce Králové podle jednotlivých věkových skupin

(k 31. 12. 2006) ................................................................................................... 5 Tabulka č. 2 Věková struktura a indexy věkové struktury obyvatelstva dle částí města

Hradec Králové ................................................................................................... 7 Tabulka č. 3 Vzdělanostní struktura obyvatel dle věku v r. 2001 .......................................... 17 Tabulka č. 4 Přehled středních a vyšších odborných škol v Hradci Králové, celkový počet

studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006................................. 19 Tabulka č. 5 Přehled studovaných oborů na středních odborných školách v Hradci Králové,

celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006.......... 20 Tabulka č. 6 Přehled studovaných oborů na vyšších odborných školách v Hradci Králové,

celkový počet studentů a počet absolventů ve školním roce 2005/2006.......... 21 Tabulka č. 7 Oborová struktura sekundárního školství v okrese Hradec Králové, měřeno

na 1. ročník maturitních a nematuritních oborů, školní rok 2005/2006............. 22 Tabulka č. 8 Přehled bakalářských a magisterských studijních oborů na vysokých školách

působících v Hradci Králové ............................................................................. 26 Tabulka č. 9 Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity ........................................................... 27 Tabulka č. 10 Obyvatelstvo dle ekonomické aktivity a vyjížďky za prací v r. 2001 ................. 29 Tabulka č. 11 Podíl pracujících a vyjíždějících za prací mimo město 1991 a 2001 ................ 29 Tabulka č. 12 Vyjíždějící do zaměstnání a škol mimo Hradec Králové................................... 30 Tabulka č. 13 Počet ekonomických subjektů podle převažující činnosti OKEČ ve městě

Hradec Králové – prosinec 2005, září 2006, prosinec 2006............................ 33 Tabulka č. 14 Vývoj počtu ekonomických subjektů v Hradci Králové podle počtu

zaměstnanců ..................................................................................................... 35 Tabulka č. 15 Nejvýznamnější zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové podle velikostní

kategorie počtu zaměstnanců ........................................................................... 36 Tabulka č. 16 Největší zaměstnavatelé se sídlem v Hradci Králové v roce 2006 dle Úřadu

práce v Hradci Králové...................................................................................... 37 Tabulka č. 17 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech

1993 – 2006 ...................................................................................................... 38 Tabulka č. 18 Aktuální míra nezaměstnanosti k 28. 2. 2007................................................... 39 Tabulka č. 19 Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo v Královéhradeckém kraji a jeho

okresech v únoru 2007...................................................................................... 40 Tabulka č. 20 Uchazeči o zaměstnání dle věkové struktury ve městě Hradec Králové v období

2000 – 2/2007 ................................................................................................... 43 Tabulka č. 21 Vývoj nezaměstnanosti ve městě Hradec Králové v období 2000 – 2/2007 dle

stupně vzdělání ................................................................................................. 45 Tabulka č. 22 Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech) ... 46 Tabulka č. 23 Struktura žadatelů o práci podle předchozího zaměstnání v okrese Hradec

Králové k 31. 12. 2006 (kategorie odpovídají Klasifikaci zaměstnání KZAM) .. 48 Tabulka č. 24 Nezaměstnaní absolventi škol podle oborů KKOV evidovaní na Úřadu práce

v Hradci Králové ve 2. pololetí 2006 ................................................................. 50 Tabulka č. 25 Cizinci zaměstnaní v okrese Hradec Králové k 28. 2. 2007 ............................. 54 Tabulka č. 26 Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2004 a 2005 (v Kč) .............................. 56 Tabulka č. 27 Mzdy v Královéhradeckém kraji podle OKEČ v 1. až 3. čtvrtletí 2006.............. 59 Tabulka č. 28 Struktura oborů sekundárního školství v okrese Hradec Králové podle počtu

studentů v 1. ročníku (ve škol. roce 2005/2006) a struktura nezaměstnaných absolventů učilišť a středních škol v okrese podle vystudovaného oboru (data za 2. pololetí 2006)............................................................................................ 60

Tabulka č. 29 Analýza nabídky volných pracovních míst a struktura žadatelů o práci podle KZAM za 4. čtvrtletí 2006 (1. 10. 2006 - 31. 12. 2006)..................................... 61

Tabulka č. 30 Analýza neobsazenosti volných pracovních míst podle KZAM ve městě Hradec Králové za 4. čtvrtletí 2006................................................................................ 62



74

10 SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Vývoj počtu obyvatel města Hradec Králové v období 1990 - 2006 (k 1. 7.) ...... 4 Graf č. 2 Vývoj věkové struktury města Hradec Králové v letech 1980 - 2001.................. 5 Graf č. 3 Věková pyramida města Hradec Králové v roce 1991 a 2001............................ 6 Graf č. 4 Celková měna obyvatelstva přepočtená na 1000 obyv. středního stavu* v roce

2001 .................................................................................................................... 8 Graf č. 5 Celkový přírůstek/úbytek obyvatel města přepočtený na 1000 obyv. střed.

stavu* 1990 - 2006 .............................................................................................. 9 Graf č. 6 Přirozený přírůstek/úbytek obyv. města přepočtený na 1000 obyv. střed. stavu

1990 - 2006 ......................................................................................................... 9 Graf č. 7 Vývoj sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti v Hradci Králové v letech

1991 - 2006 ....................................................................................................... 10 Graf č. 8 Rozvodový a potratový index v Hradci Králové v letech 1991 - 2006............... 11 Graf č. 9 Migrační měna obyvatelstva Hradce Králové přepočtená na 1000 obyvatel

středního stavu 1990 - 2006 ............................................................................. 12 Graf č. 10 Důvody vystěhování z Hradce Králové v letech 1991 - 2004 ........................... 12 Graf č. 11 Očekávané relativní zastoupení hlavních věkových skupin v letech

2010 - 2030 ....................................................................................................... 13 Graf č. 12 Předpokládaný vývoj seniorské složky a celkového počtu obyvatelstva Hradce

Králové do roku 2030 ........................................................................................ 14 Graf č. 13 Vzdělanostní struktura obyvatel Hradce Králové v r. 2001............................... 16 Graf č. 14 Obyvatelstvo nad 15 let podle nejvyššího dosaženého vzdělání ..................... 18 Graf č. 15 Ekonomická aktivita obyvatel Hradce Králové v r. 2001................................... 27 Graf č. 16 Pracující obyvatelstvo Hradce Králové dle věku v r. 2001................................ 28 Graf č. 17 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle oborů činnosti v Hradci Králové ......... 31 Graf č. 18 Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v letech 1980, 1991 a 2001 ............ 32 Graf č. 19 Zastoupení ekonomických subjektů podle oborů ve městě Hradec Králové

– prosinec 2006................................................................................................. 34 Graf č. 20 Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR, v okrese a městě Hradec Králové v letech

1993 –2006 ....................................................................................................... 38 Graf č. 21 Nezaměstnanost mužů a žen v Hradci Králové v letech 2003 - 2006 .............. 39 Graf č. 22 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru

2007 .................................................................................................................. 41 Graf č. 23 Uchazeči o zaměstnání dle věku ve městě Hradec Králové v únoru 2007 ...... 41 Graf č. 24 Uchazeči o zaměstnání dle věku (muži / ženy) ve městě Hradec Králové

v únoru 2007 ..................................................................................................... 42 Graf č. 25 Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové v letech

2000 - 2006 ....................................................................................................... 43 Graf č. 26 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání ve městě Hradec Králové v únoru

2007 .................................................................................................................. 44 Graf č. 27 Uchazeči o zaměstnání dle stupně vzdělání (muži/ženy) ve městě Hradec

Králové v únoru 2007 ........................................................................................ 45 Graf č. 28 Průměrná délka evidence evidovaných a vyřazených uchazečů (ve dnech) ... 46 Graf č. 29 Délka nezaměstnanosti u mužů a žen v okrese Hradec Králové (ve dnech) ... 47 Graf č. 30 Délka evidence uchazečů o zaměstnání v okrese Hradec Králové (ve dnech) 47 Graf č. 31 Uchazeči o zaměstnání - absolventi v okrese Hradec Králové v jednotlivých

měsících v období leden 2006 - únor 2007....................................................... 49 Graf č. 32 Počet rekvalifikovaných mužů a žen v okrese Hradec Králové v letech

2001 - 2006 ....................................................................................................... 52 Graf č. 33 Vzdělanostní struktura rekvalifikovaných v okrese Hradec Králové v roce

2006 .................................................................................................................. 53 Graf č. 34 Podíl cizinců zaměstnaných v okrese Hradec Králové (k 28. 2. 2007)............. 54 Graf č. 35 Struktura cizinců s pracovním povolením v okrese Hradec Králové ve 2. pololetí

2006 .................................................................................................................. 55



75

Graf č. 36 Srovnání výše průměrné hrubé měsíční mzdy v 2005 v ČR, Královéhradeckém kraji a okresech Královéhradeckého kraje (v Kč).............................................. 56

Graf č. 37 Vývoj průměrné mzdy v okrese Hradec Králové v letech 1990 - 2005............. 57 Graf č. 38 Průměrná mzda v krajích ČR v roce 2006 (fyzické osoby)............................... 58



76

11 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

Instituce

Český statistický úřad Hradec Králové

Úřad práce v Hradci Králové

Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor školství

Analýzy, studie

Profil města Hradce Králové, Magistrát města Hradec Králové, 2007

Prognóza obyvatelstva Hradce králové do roku 2030, Magistrát města Hradec Králové, 1998

Vědeckovýzkumná a rozvojová základna v Hradci Králové, Magistrát města Hradec Králové, 2007

Databáze

Registr ekonomických subjektů (12/2006)

Internet

Český statistický úřad: http://www.czso.cz/

Integrovaný portál MPSV: http://portal.mpsv.cz/sz/stat

CzechInvest: http://www.czechinvest.org/klastry

Klastr Omnipack: http://www.klastromnipack.cz

Klastr technické plasty: http://www.klastrplasty.cz

Klastr Music Czech Made: http://www.music-czech-made.eu/

Klastr Nanomedic: http://www.nanomedic.cz/


Date post:	12-Dec-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	1 times
Download:	0 times

Analýza pracovní síly v Hradci Královéweb2.mmhk.cz/dld/rm/aps.pdf · 2007. 5. 16. · měna...

Documents