ATMOSFÉRA

petr klika

Chemické složení atmosféry

• Dusík – 78,08 %

• Kyslík – 20,95 %

• Argon – 0,93 %

• CO2 – 0,037 %

• Neon – 0,018 %

• Helium – 0,005 %

• Vodní páry – 0 až 4 %

dusík

kyslíkostatní plyny

Vrstvy atmosféry

• Troposféra – horní hranice (tropopauza) nad rovníkem ve výšce 16 km, nad póly 8 km, teplota nad rovníkem klesá na -65oC, nad póly -30oC

• Stratosféra – teplota se do výšky 20 km nemění, potom roste, horní hranice (stratopauza) je ve výšce 48 km

• Mezosféra – v dolní části se teplota nemění,od 56. km postupně klesá, v horní hranici (mezopauze) je asi -80oC

• Termosféra (ionosféra) – v dolní části je teplota konstantní, nad 88 km prudce stoupá, v horních částech (termopauze) více než 1000oC (díky pohlcování UV záření)

• Exosféra – teplota v rozmezí 300oC až více než 1650oC, plynule bez jasné hranice přechází ve volný vesmír

Cirkulace atmosféry

Coriolisův jev/síla • Vzniká v důsledku rotace Země• Stáčí vzduchovou /vodní hmotu

na sev. polokouli doprava, na již. doleva

• Na rovníku se neprojevuje, na pólech je největší

Tlak vzduchu• Působení hmotnosti

molekul vzduchu na danou plochu

• Na zemském povrchu je nejčastěji v rozmezí 980 až 1040 hPa

• Čím je vzduch teplejší, tím má nižší hustotu a nižší tlak (a naopak)

• Tlak vzduchu s výškou obecně klesá

Tlakové systémy• Anticyklóna (tlaková výše) – tlak vzduchu největší

ve středu, vzduch proudí směrem dolů a na okraj, slunečné počasí, ale při inverzích nízká oblačnost

• Cyklóna (tlaková níže) – tlak vzduchu nejnižší ve středu, vzduch proudí dovnitř a nahoru, vznik oblačnosti a srážek

Frontální systémy

• Fronta – rozhraní mezi dvěma odlišnými (teplota, vlhkost) vzduchovými hmotami

• Spojené s cyklonární činností

• Typické pro střední zeměpisné šířky

• Způsobují proměnlivost počasí

• Šířka 100 až 200 km, dosahují až k troposféře

Studená fronta

• Nasunutí chladnějšího vzduchu

• Teplejší vzduch je vyzvednut vzhůru

• Oblaky cumulus, cumulonimbus

• Kratší intenzivní srážky, bouřky

• Průměrná rychlost 35 km/h

Teplá fronta• Nasunutí teplejšího

vzduchu• Teplejší vzduch pozvolna

stoupá po chladnějším• Před frontou oblaky cirrus,

následuje střední oblačnost a hustá vrstevnatá oblačnost

• Trvalejší méně intenzivní srážky

• Průměrná rychlost 24 km/h

Okluzní fronta

• Vzniká, když rychlejší studená fronta dožene pomalejší teplou a vyzdvihne ji od zemského povrchu

• cyklóna se rozpadá

Cyklogeneze

• Studená vzduchová hmota se setkává s teplou

• Teplý vzduch stoupá nad chladný, oblast nízkého tlaku, do ní postupuje studená fronta

• Ve stoupajícím vzduchu se tvoří oblaka a srážky, fronty začínají rotovat

• Rychlejší studená fronta dohání teplou, tlak ještě klesá, zesilují se srážky

• Studená fronta dostihne teplou, vzniká okluzní fronta, proměnlivé počasí

• Plně vyvinutá okluzní fronta, ukončí přísun teplého vzduchu, vítr a srážky ustávají, cyklóna se rozpadá, celý proces může začít znovu

Srážky a oblačnost

konvekce

frontální oblačnost

orografická oblačnost

Druhy oblaků

Cumulonimbus capillatus

Cumulonimbus s mraky mamma

Vítr

• Vyrovnávání různého tlaku vzduchu

• Vzduch proudí z oblastí vyššího tlaku do oblastí s nižším atmosférickým tlakem, dokud se tlak nevyrovná

• Rychlost větru závisí na horizontálním tlakovém gradientu (změna tlaku na horizontální vzdálenost)

Beaufortova stupnice síly větru

Převládající (stálé) větry

Monzuny

Letní monzun Zimní monzun

Sezónní (proslavené) větry

• Fén – teplý, suchý, padavý vítr v Alpách

• Chinook – obdoba fénu ve Skalnatých horách

• Mistrál – studený, suchý nárazovitý vítr v údolí Rhony v jižní Francii

• Bóra – studený, suchý, padavý vítr na dalmátském pobřeží

• Scirroco – původem suchý teplý vítr ze Sahary, nad Středozemním mořem nabírá vlhkost

• Buran – silný, velmi studený vítr ruských nížin

Denní (místní) větry

Denní mořská bríza

Noční pevninská bríza

Zdánlivá teplota

• Je dána kombinací skutečné teploty a rychlosti větru

El Niño• ENSO – jižní oscilace, změna směru Jižního

rovníkového proudu v Tichém oceánu

• Jev El Niño (tzv. „špatný rok“) je fází ENSO, opakem je jev La Niña („dobrý rok)

• K El Niño dochází v intervalu 2 až 7 let, nejčastěji koncem prosince (španělsky Ježíšek, Jezulátko), trvá i 3 nebo 4 roky

Normální klimatické podmínky• Austrálie – tlaková níže, Jižní Amerika – tlaková

výše, JV pasáty ženou teplý Jižní rovníkový proud k Austrálii (srážky), u Jižní Ameriky moře bohaté na živiny

El Niño• Tlakové systémy jsou slabé či dokonce opačné,

teplá voda proudí k břehům Jižní Ameriky, brání k vzestupným studeným proudům s živinami, málo ryb, v Peru a Chile deště, v Indonésii sucha