BANKOVNICTVÍMgr. Marcela Stryjová

KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

Finanční trhy Klasifikace finanční trhy Cenné papíry a jejich druhy Mechanismy obchodování s cennými

papíry na primárním a sekundárním trhu Efektivnost finanční trhy Finanční rizika

Klasifikace finančních trhů Trhy obecně představují procesy nákupu a

prodeje. Dělí se na trh: zboží a služeb, trh výrobních činitelů (půdy a práce) finanční trh. Specifickým znakem finanční trhy je

skutečnost, že je barometrem prosperity, úspěchů ale i neúspěchů hospodářského vývoje, neboť umožňuje přelévání volných finančních zdrojů

Finanční trhy jsou neoddělitelnou součástí tržního systému. Soustřeďuje se na něm nabídka a poptávka peněz a kapitálu, setkávají se zde úspory a potřeba prostředků různých subjektů.

Úspory představují stranu nabídky a potřeba stranu poptávky. I když konkrétní splatnosti nejsou jednotné, z hlediska splatnosti se rozlišují finanční operace krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé.

Finanční trhy se člení na: dluhové trhy, akciové trhy, komoditní trhy (pouze trh s cennými

kovy) devizové trhy (obvykle včetně trhu se

zlatem).

Dluhové trhy představují: trhy s úvěry a půjčkami trhy s dluhovými cennými papíry. Tyto nástroje mají omezenou splatnost

(s výjimkou dluhopisů s nekonečnou splatností, tzv. perpetuit).

Akciové trhy jsou trhy s akciemi, tj. s nástroji teoreticky nekonečnou splatností. Akcie existují tak dlouho, dokud nedojde k zániku akciové společnosti likvidací, rozdělením nebo sloučením s jinou společností.

Komoditní trhy se zařazují do finanční trhy pouze v případě trhu s cennými kovy (zlato, stříbro a paládium).

Devizové trhy, které představují jednak předchozí trhy (dluhové, akciové nebo komoditní trhy) s tím, že nástroje jsou v cizích měnách, a jednak trh peněžních prostředků v různých měnách (tj. nákup peněžních prostředků jedné měny za prodej peněžních prostředků jiné měny).

Kapitálové trhy představují trhy: s akciovými cennými papíry (akciemi) s úvěry a půjčkami s původní splatností

vyšší než jeden rok a c) s dluhovými cennými papíry (dluhopisy a směnkami) s původní splatností vyšší než jeden rok.

Cenné papíry a jejich druhyDluhopisySměnkaPodílový list Finanční deriváty

účastníci trhu s cennými papíry : emitenty investory zprostředkovatele.

Emitenti (dlužníci) vydávají cennými papíry, aby získali peněžní zdroje. cennými papíry emitují přímo subjekty, které budou přímo uživateli prostředků nebo i finanční instituce, které potřebují peněžní prostředky na rozšíření svých aktivit.

Investoři jsou osoby, které investují své volné peněžní zdroje do nákupu cennými papíry

Finanční zprostředkovatelé v oblasti cennými papíry jsou instituce, které zprostředkovávají jejich nákup a prodej.

Mechanismy obchodování s cennými papíry na primárních a sekundárních trzích

V tržní ekonomice může existence finančních trhů značně usnadnit proces výměny přebytečných prostředků za finanční pohledávky. Podnikatel a investor se vzájemně vyhledávají, spolu vyjednávají a případně mezi sebou uzavírají smlouvy.

Podnik, který požaduje hotovost, může tedy jít

na primární trh s cennými papíry nebo na trh s úvěry

Primární a sekundární trhy

Primární trh se zabývá emisí nových cennými papíry a jejich splácením. Vytvoření nové pohledávky znamená přenos hotovosti od investora k vypůjčiteli.

Sekundární trh je trhem již emitovaných cennými papíry.

Vztahy mezi primárními a sekundárními trhy

Ne všechny primární trhy mají sekundární trhy a u některých emitovaných cennými papíry vůbec sekundární trh neexistuje (např. u dceřinné společnosti, kde 100 % akcií vlastní mateřská společnost).

Emise cennými papíry Při vydávání je na straně nabídky

emitent. Prvonabyvatel vydávaného cennými papíry se nachází na straně poptávky. Pro emitenta cennými papíry obecně platí, že není schopen předem přesně stanovit zájem o danou emisi. Činí pouze odhad.

Emisí rozumíme soubor vzájemně zastupitelných cennými papíry vydaných určitým emitentem na základě jeho rozhodnutí.

Podmínky emise obsahují jak zákonné podmínky, tak i emitentem volitelné podmínky (stanovené pouze v zákonem stanoveném rámci).

Den vydání Emisní lhůta Emisní kurs Emisní obstaravatel Emisní garant Emisní tvůrce

Efektivnost (účinnost) finančních trhů

Efektivnost představuje důležitý znak finančních trhů.

alokační efektivnost informační efektivnost operační efektivnost

alokační efektivnost Finanční trhy by měly fungovat takovým

způsobem, aby úspory směřovaly do nejvíce produktivních podniků,

Alokační efektivnost může být rovněž žádoucí ze společenského hlediska, neboť úspory by měly téci do nejvíce produktivních podniků ku prospěchu celé ekonomiky.

Sekundární trhy nealokují podnikům prostředky. Nový kapitál je podniků dostupný pouze na primárních trzích.

informační efektivnost Tento druh efektivnosti závisí na tom, jak tržní ceny

odrážejí všechny dostupné relevantní informace. Podle toho je možné rozlišovat tři úrovně efektivnosti, kterým odpovídají tři formy informačně efektivních trhů:

1. u slabé efektivnosti tržní ceny okamžitě absorbují všechny minulé informace,

2. u středně silné efektivnosti tržní ceny okamžitě reagují na všechny zveřejněné informace (minulé i současné),

3. u silné efektivnosti tržní ceny okamžitě reagují na veřejné i neveřejné informace,

Informační efektivnost signalizuje, v jakém rozsahu ceny cennými papíry odrážejí současné znalosti o očekávaných budoucích příjmových tocích u cennými papíry.

operační efektivnost Trh je operačně efektivní, pokud

existuje pouze malý rozdíl mezi výnosem z prodeje cennými papíry a náklady na nákup cennými papíry,

Požadované vlastnosti trhů Testem kvality primárního trhu je

průměrný podíl transakčních nákladů na vypůjčených prostředcích. Trhy však neumožňují optimální alokaci prostředků. Odchylky vznikají z důvodu, že rozhodování probíhá na základě nedokonalých informací.

Finanční rizika Zřejmě nejdůležitějším rizikem finančních

trhů je úvěrové riziko, jímž se rozumí riziko ztráty v případě, že partner nedostojí svým závazkům podle podmínek kontraktu. V rámci kategorie úvěrového rizika se někdy vyčleňuje tzv.

1. vypořádací riziko (riziko ztráty z nevypořádání obchodů),

2. tržní riziko, dělící se na úrokové, komoditní a kurzové. Jedná se o riziko ztráty v důsledku změny tržních cen včetně úrokových mír.