Když v roce 1990 Karel Losenický, mechanizátor někdejšího hustopečského družstva, zakládal jako jeden z prvních podnikatelů v Hustopečích družstevní podnik Agrotec, těžko mohl tušit, kam to všechno povede. Dnes je Agrotec akciovou společností s miliardovými obraty a působností ve třech zemích. Od roku 1991 působí v této společnosti na různých pozicích Martin Rada. Od roku 2007 na pozici CEO.

Od roku 2006 patříte do rodiny Agrofertu… Co vám to přineslo?Další možný rozvoj. Základy, na kterých byl AGROTEC vybudován, jsou stále pevné. Proto vstup do skupiny Agrofert znamenal možnost využití synergie skupiny tam, kde už Agrofert působil. Získali jsme dostupnější zdroje, dosáhli jsme na nové podmínky. Výsledkem bylo, že jsme vstoupili na Slovensko a od roku 2013 působíme i v Maďarsku. Dnes je AGROTEC Group vlastně skupina sedmi firem, které se vzájemně doplňují.

Základ vašeho portfolia tvoří zemědělské stroje…Je to více než šedesát procent, určitě klíčová linie. Doplňují ji lehké užitkové a nákladní vozy, osobní vozy a stavební stroje. Zastupujeme asi pětadvacet významných světových značek plus některé z našeho pohledu doplňkové, které do-tvářejí ucelený sortiment pro zákazníky.

Proč nezastupujete české výrobce?Trh českých výrobců byl historicky rozdělen, mnozí obchodují přímo, a tady v Hustopečích měla tradici spolupráce se zahraničními vý-robci. Pokud jde o core byznys, je to skutečně zahraniční spolupráce. Špičku mezi našimi partnery představuje CNH Industrial, se znač-kami New Holland, Case IH, Steyr, Iveco a Case CE. V traktorech patříme k největším distribu-torům ve střední Evropě a jsme největším dis-tributorem značky Iveco na českém i sloven-ském trhu. Jsme také v TOP skupině

Petr Karban archiv Agrotec

distributorů osobních vozidel a naším cílem je patřit ke klíčovým hráčům na trhu. S českými výrobci samozřejmě spolupracujeme také, a to zejména v sortimentu závěsné a přívěsné techniky. Zastupujeme značky ZDT, Opal Agri, Molčík a mnoho dalších. Z českých výrobců určitě nemohu opomenout dlouhodobou a sta-bilní spolupráci se značkou ŠKODA v oblasti osobních vozů.

Když sjíždím z dálnice na Hustopeče, vašich traktorů si nelze nevšimnout. Předpoklá-dám, že vaše portfolio je ale mnohem širší…Nabízíme v podstatě všechno, abychom doká-zali zákazníky obsloužit komplexně. Možná nedokážeme některé malé detaily, ale potřebné stroje v rámci mechanizace umíme téměř všechny. Snažíme se mít matici nastavenou tak, abychom uspokojili malé i velké farmáře. Trak-tory nabízíme v rozsahu od dvaceti tří do šesti set dvaceti koní. Umíme také sortiment pro pícniny, sklizňové stroje, zpracování půdy, setí a tak dále.

Vinařství také? Všude kolem samá vinice…Samozřejmě, malé traktory do vinic včetně pří-slušenství, ale i sklízeče hroznů. Vinaři dnes těžko hledají lidi na sběr hroznů. Mnozí z nich se dlouho bránili využívání sklízečů hroznů a me-chanizovanému sběru, ale dnes jsou to tak sofis-tikované stroje, že člověka umí nahradit.

Podle čísel to vypadá, že se českému země-dělství daří…

Daří. České zemědělství je velmi vyspělé a pro-duktivní. Kdo to dělá férově, určitě dnes může farmařením profitovat, nehledě na to, že existuje systém podpory a dotací, který vyrovnává třeba slabou úrodu. Někteří se vrhli na rostlinnou výrobu, správní farmáři ale kombinují rostlin-nou i živočišnou výrobu.

S kterými problémy je třeba se vyrovnávat v našem zemědělství?V poslední době je velkým problémem nedosta-tek vody a eroze půdy. Aktuálně mnoho farmářů musí bojovat s přemnožením hrabošů. Dlouho-době naše zemědělství také čelí dotovaným do-vozům produktů ze zahraničí.

Letošní AGRITECHNICA v Hannoveru před-stavila autonomní mnohoúčelové stroje. Od-borníci se diví, laici žasnou. Skoro to vypadá, že zemědělství je víc 4.0 než průmysl…Technologie šly ohromně dopředu. Senzory, ma-pování, chytré technologie, to jsou dnes jedno-značně trendy. Stroje na poli nejenže díky sateli-tům a mapám vědí na centimetr, kde na poli jsou, ale dokáží analyzovat půdu i vegetaci. Roz-poznají, kde mají hnojit víc a kde méně, kde orat hlouběji, co je plevel a co plodina, kombajny snímají výnosy z určitého prostoru a ukáží vám výnosovou mapu. To dovoluje úplně novou po-dobu práce na poli. Chytré zemědělství. Jen na aplikaci hnojiva umíme dnes ušetřit i tisíce korun na hektar. V rámci našeho zemědělství je tato technika na počátku, ale vnímáme rostoucí zájem o nové technologie u našich farmářů.

STANDARDEM BUDECHYTRÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

36

BE THE BEST

Technologie šly ohromně dopředu. Senzory, mapování, chytré technologie, to jsou dnes jednoznačně trendy. Stroje na poli nejenže díky satelitům a mapám vědí na centimetr, kde na poli jsou, ale dokáží analyzovat půdu i vegetaci. Rozpoznají, kde mají hnojit víc a kde méně, kde orat hlouběji, co je plevel a co plodina, kombajny snímají výnosy z určitého prostoru a ukáží vám výnosovou mapu. To dovoluje úplně novou podobu práce na poli. Chytré zemědělství.

37

BE THE BEST

Takže agronom nechodí po poli?Určitě chodí, nicméně nové chytré technologie pomáhají agronomům, usnadňují jim práci a sni-žují počet potřebných lidí pro obsluhu strojů. Ty spolu mohou komunikovat a při sklizni se tak na poli koordinovaně pohybuje několik strojů. Lze využít i autonomních traktorů, jelikož na poli je to legislativně jednodušší a autonomní technologie mají v zemědělství zelenou. Stroje mohou pracovat ve dne v noci, na obsluhu stačí pouze jeden člověk. A nemusí ani být na poli – může práci kontrolovat z kanceláře, nebo z do-hledového centra.

Budoucnost je prostě na poli…Zemědělství zajišťuje obživu, a tak určitě je a bude oborem budoucnosti. S rostoucím po-čtem obyvatelstva této země bude neustále vyví-jen tlak na zvyšování produkce potravin. Nové technologie naplňování tohoto trendu umožňují, ale farmář je často tvor konzervativní, který potřebuje čas k rozhodnutí pro investici do těch-to technologií. Co už se pomalu prosazuje i u nás, jsou výnosové mapy a mapy hnojení. To všechno přináší postupná zlepšení. Dnes už umíme aplikovat hnojení pouze na plodiny v místech, kde je to potřeba. Herbicidy umíme dávkovat pouze na plevel a novinkou je také elektroherbicid. Tady je možné dosáhnout úspor na vstupech, ale významně to přispívá i k ochra-ně životního prostředí a okolní přírody. Chránit přírodu je pro nás všechny velmi důležité. To je také důvod naší nabídky řešení ve vzájemném propojení nových technologií a ochrany přírody.

Elektroherbicidy jsou co?Kdo nechce chemii, může plevel likvidovat elek-trickým proudem. Absolutní novinka. Cílená selektivní likvidace plevele, absolutně ohledupl-ná k přírodě. Neškodná.

Jsou takové technologie dostupné i malým farmářům?Téma malých a velkých se u nás hodně diskutuje, ale velikost není to zásadní téma. Zásadní téma je dobrý farmář versus špatný farmář, ne malý versus velký. Kolektivizace nám postavila výcho-zí podmínky nějak a s tím pracujeme. Východní Německo nebo Slovensko mají podobně velké farmy. Pravdou je, že osmdesát procent potravi-nové produkce v Česku zajišťuje dvacet procent farmářů, což jsou ti velcí, kteří to mají jako hlav-ní byznys. Ale je nesmírně důležité, že tu jsou malí lokální farmáři, kteří udržují venkov a dopl-ňují celý systém zemědělství včetně lokální pro-dukce typických plodin pro daný region. Důležitá je symbióza mezi nimi a následné zpracování.

Mířil jsem k tomu, jestli pro malé máte  speciální programy…

My velikost nerozlišujeme. Programy podpory pro malé i mladé farmáře tu jsou. My ale nemá-me prvotní zájem prodat stroj, my máme zájem nabídnout řešení. Na míru.

Něco jako zemědělský inženýring?Ano, nazýváme to Farm Solution. Technologie, které pomůžou farmářům hospodařit. Každý má svá specifika, své plodiny, své podmínky. Nabízí-me řešení pro dobré výnosy a zároveň pro ochranu přírody.

Uplatňuje se ve vašem byznysu sharing?V naší zemi zatím moc ne. V Německu a Rakous-ku svým způsobem ano. Existují spolupracující družstva, která nakoupí a sdílejí techniku. U nás najdeme spíše firmy, které mají techniku a nabí-zejí zemědělcům služby. Hlavně se ale farmy snaží kupovat stroje samy.

Nabídnout financování na míru je ve vašem byznysu asi také nutné…Ano, je. Patří do našeho sortimentu nabízených služeb. Podstatné je také naučit farmáře nové technologie používat, jelikož ty jsou už tak sofis-tikované, že není jednoduché využít všech jejich možností. Ostatně, známe to s chytrými telefony nebo s běžným softwarem. Obyčejný textový editor má tolik možností, které devadesát pro-cent uživatelů ani nezná. Naše zákaznická a technická podpora v současnosti patří do stan-dardního balíčku poskytovaných služeb a je nut-nou součástí moderního obchodu.

Koupit si drahý chytrý stroj a používat ho jako hloupý, nedává smysl…Ono to není tak, že byste jako farmář musel na strojích dělat nějaké extra speciální technické operace. Ale přece jen je potřeba naučit se vyu-žívat jejich současný technologický potenciál. Vezměte jen to, že se dnes velmi prosazuje field management a v blízké budoucnosti to již bude architektura vlastního učení. Traktor přejede po poli tam a zpátky, vy mu zadáte jednotlivé kroky nebo úkony a on si je dokáže zapamatovat a zopakovat. Takže obsluha dozoruje stroj a on pracuje. Tedy, pokud už nemáte autonomní traktor.

Už jste českému farmáři nějaký autonomní traktor nebo kombajn prodali?To zatím ne, ale i u nás se tyto technologie do-stávají do povědomí farmářů. Prezentovali jsme ho na zemědělském veletrhu TechAgro v Brně, ale prozatím ani my tímto strojem nedisponujeme.

Ptám se kvůli cenovým rozdílům…To je těžké takhle specifikovat. Takové případy se zatím řeší velmi individuálně, protože cena je

závislá právě na rozsahu přídavných technologií, na tom, co všechno má, či nemá takový stroj umět.

Když jste ho dosud neprodali, kdy čekáte,  že ho prodáte?Ten horizont je relativně krátký, počítal bych ho na blízké roky. Chytré zemědělství už je dnes v podstatě standard.

Vaše kariéra v oboru je skoro tak dlouhá jako existence firmy. Je něco, co vás za těch bezmála třicet let překvapilo?Nejvíc asi právě to, jak rychle do zemědělství pronikají technologie. Ve strojírenství to všichni bereme, tam to vnímáme jako samozřejmost. Ale jak se prosazují technologie v konzervativ-ním segmentu zemědělství, je i pro mne nečeka-né. Třeba telematika a prediktivní opravy.

Mění to váš byznys?Mění, teď zrovna se snažíme vybudovat dohle-dové centrum a mít stroje pod kontrolou. Vzdá-lený servis. Ohromně to zlevní a zrychlí opravy při zvýšení mobility strojů.

Není to krok k tomu, abyste začali stroje pronajímat?I to děláme a nevylučuji, že do budoucna budou pronájmy růst, nicméně zatím v drtivé většině převládají prodeje. A naše jediná cesta k růstu, rozvoji a přidané hodnotě, je služba, protože my nic nevyrábíme. Nemůžeme ovlivnit, jak produkt vypadá, ale můžeme ovlivnit spokoje-nost zákazníka, péči o něj, servis. Naším poslá-ním je pomáhat a řešit problémy, přičemž mo-derní precizní zemědělství nám k tomu dává nové příležitosti. Provozujeme vlastní přenoso-vé sítě RTK, po kterých putují data. K tomu máme aplikace, které dokáží data zpracovat a farmáři přesně řeknou, co potřebuje vědět a jak by se měl zachovat.

O zemědělských strojích a vlastně zeměděl-ství obecně mluvíte s nadšením, ale nejste zemědělec, že ne?Kdepak, původně jsem vystudoval VUT Brno, konstrukci spalovacích motorů, ale nikdy jsem to vlastně nedělal. Motory obecně mám rád – však téměř veškerá technika, kterou prodáváme, je vybavena motorem. Mým velkým koníčkem jsou závodní auta, a proto organizujeme v Hus-topečích rally, kterou sám také jezdím. Deset let jsem závodil s Alfou Romeo 147. V roce 2017 jsem koupil tovární Fiat Abarth 124 rally a nyní se učím jezdit s novým autem.

Které je lepší?To se nedá říct, s Alfou jsem toho odjezdil hodně a zúčastnil se mnoha krásných

38

BE THE BEST

Co z Bati jste si vzal nejvíc k srdci?Určitě jeho principy, fungování vůči zákazní-kům, zaměstnancům i budování firmy. Ta mě pořád ohromně baví, jsem tady dlouho, přes-to mám stále každé ráno chuť jít do své kan-celáře a snažit se aplikovat právě Baťovy principy. Snažím se chovat tak, jako by to byla moje firma, i když vím, že není. Snažím se k tomu vést kolegy. Snažím se o otevřenou atmosféru, o důvěru, o využití potenciálu týmu, který firmu tvoří. Je nás dnes víc než

tisícovka ve třech zemích střední Evropy. Ta tisícovka lidí, to je skutečná hodnota firmy, ne ty budovy, auta a vybavení, nebo traktory na dvoře. Skutečnou hodnotu firmy tvoří prá-vě lidé a vztahy mezi nimi. Jejich každodenní obětavá práce pro zákazníky a spolupráce mezi sebou jsou základními pilíři úspěchu celé naší skupiny a jsem velice rád, že mohu být součástí tohoto týmu. Vážím si toho. Tak-to můžeme společně naplňovat naši vizi. Spo-lečně silnější.

a úspěšných závodů. Je ale pravda, že zpátky přesednout už nechci. Nové auto je posun vpřed a velká výzva pro mě i mého spolu-jezdce Jardu Jugase.

Relaxujete v kanceláři mezi  závody,  nebo při závodech mezi poradami?Při závodech. To je pro mě čištění hlavy. Fungo-vání závodního týmu i organizace závodu je pro mě velkou inspirací v rámci vzájemné důvěry i organizace činností v limitovaném čase. Důležité pro mě je pochopení od mé rodiny. Tady nacházím vždy energii i zklidnění a je pro mě velmi cenná. Pravdou i v mém případě je, že za úspě-chy muže stojí vždy silná žena s velkým pochopením a podpo-rou – to v mé ženě nacházím v každém okamžiku. Jsem jí za to vděčný a mám ji moc rád, tak jako celou moji rodinu.

Také jste známý svým vztahem k Baťovi…Ano, mám Baťu a jeho přístup k podnikání i k životu rád. Plá-nuji tady ve firmě nějaké aktivi-ty s baťovskou tematikou a s profesorem Milanem Zele-ným, se kterým jsme se poznali před lety na konferenci o Baťo-vi. Je pro mě mentorem a nabíjí mne pozitivní energií. V lednu letošního roku jsme na ČZU společně s Nadací ZET profeso-ra Milana Zeleného pořádali konferenci o integrovaném ze-mědělském prostředí a rádi bychom ve spolupráci po-kračovali. Baťové jsou pro mě velkou inspi-rací v jejich odkaze pro tuto zemi, pro naše podnikání.

39

BE THE BEST