Bezkovová keramika ve frontálním a laterálním úseku pomocí
CAD-CAM
Absolventská práce
Ján Polaško
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeţí 6
Studijní obor: Diplomovaný zubní technik
Vedoucí práce: MUDr. Iveta Hrubešová
Datum odevzdání práce: 15. dubna 2016
Datum obhajoby:
Praha 2016
Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracoval samostatně a všechny pouţité prameny
jsem uvedl podle platného autorského zákona v seznamu pouţité literatury a zdrojů informací.
Praha 19. března 2016
Podpis
Děkuji MUDr. Ivetě Hrubešové za odborné vedení absolventské práce, mému otci, zubnímu
laborantovi Jánu Polaškovi a zubní laborantce Janě Přibylové a dentální hygienistce
Mgr. Michaele Moravcové za cenné rady při zpracování této práce. Dále chci poděkovat za
poskytnutí informací o CAD-CAM systémech Vladimíru Palírovi a M. Kuttelvašerové, a mé
kamarádce lingvistce Bc. Michaele Janů za korekci textu.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné
školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeţí 6.
Podpis
ABSTRAKT
Polaško, Ján. Bezkovová keramika ve frontálním a laterálním úseku pomocí CAD-CAM.
Praha, 2016. Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Vedoucí absolventské práce MUDr.
Iveta Hrubešová.
Ve své absolventské práci se zabývám zhotovením fixní celokeramické náhrady pomocí
klasické vrstvené keramiky a jedné z nejvyspělejších metod, CAD-CAM systému. Keramika
je jedním z nejpouţívanějších protetických materiálů dnešní doby. Má výborné mechanické
vlastnosti, byla a stále je povaţovaná za vrchol estetiky a biokompatibility ve stomatologii.
To vše je jedním z hlavních důvodů, proč si pacienti zvolí pro výrobu své budoucí náhrady
právě tento materiál. V současné době máme mnoţství technik a postupů, jak zhotovit
celokeramickou náhradu. Právě CAD-CAM systém je jednou z metod, která se stává čím dál
tím více populární, uţ jen proto, ţe dokáţe rychle a precizně ulehčit práci zubnímu
technikovi. V teoretické části se budu zabývat keramikou obecně. Jejím vývojem, indikací,
kontraindikací, sloţením, typy, poţadavky a vlastnostmi, moţnosti zpracování jak u plně
anatomické frézované korunky, tak i u vrstvené keramické fazety. Popíšu vazbu mezi
keramickou konstrukcí a vrstvenou keramikou, vypalovací proces a také druhy cementů pro
cementování konstrukcí. V praktické části se budu věnovat kazuistice rekonstrukce horní
čelisti. V popisovaném případě byl laterální úsek rekonstruován plně anatomickými
korunkami za pouţití CAD-CAM systému. Ve frontálním úseku byl pouţit CAD-CAM
systém pouze pro výrobu keramických kapen. Fazeta byla následně zhotovena běţným
způsobem v laboratoři a vrstvena keramikou VM 9 od firmy Vita. Na konci praktické části se
budu věnovat estetickým srovnáním těchto náhrad.
Klíčová slova: keramika, celokeramika, CAD/CAM, Vita, estetika
ABSTRACT
Polaško, Ján. Anterior and posterior part of metal-free ceramic dentures by means of using
CAD-CAM. Praha, 2016. Graduate Work. VOŠZ a SZŠ Praha 1. Tutor MUDr. Iveta
Hrubešová.
My thesis deals with making fixed metal-free ceramic restorations by means of using classical
burn ceramics and CAD-CAM system is one of the most advanced method. Ceramics is one
of the most widely used prosthetic materials today. It has excellent mechanical properties. It
has been still considered to be the top of aesthetics and biocompatibility in dentistry. So this is
one of the main reasons why patients choose this material for their future dental restorations.
We currently have a number of techniques and procedures to make ceramic restorations. Now
CAD-CAM system is one method that has been becoming so far so popular because it works
quickly and precisely and eases dental technician’s work. The theoretical part I will deal with
ceramics in general, its development, indications, contraindications, composition, types,
demands and characteristics, options of processing in the fully anatomical milled crowns and
also layered ceramic veneers. I will describe the bond between the ceramic construction and
layered ceramic, burning process and the types of cement for cementing constructions. In the
practical part I will devote casuistry about reconstruction of the upper jaw. In the describing
case, the interior part of fully reconstructed anatomic crowns was using by the CAD-CAM
system. Anterior was used by the CAD-CAM system only to manufacture ceramic copings.
Following dental veneer was made in the common way in the laboratory and ceramic VM 9
was layered by company Vita. The final part I will discuss the aesthetic comparing with these
dentures.
Key words: ceramics, metal-free ceramic, CAD/CAM, Vita, aesthetic
Obsah
Úvod .................................................................................................................................... 10
1 Historie ...................................................................................................................... 11
2 Indikace a kontraindikace celokeramických náhrad ............................................ 13
2.1 Indikace ...................................................................................................................... 13
2.2 Kontraindikace ........................................................................................................... 13
3 Požadavky a vlastnosti keramiky ............................................................................ 15
3.1 Poţadavky .................................................................................................................. 15
3.2 Vlastnosti .................................................................................................................... 15
4 Klasifikace keramik ke zhotovení celokeramických náhrad ............................... 17
4.1 Podle teploty tání ........................................................................................................ 17
4.2 Podle chemického sloţení .......................................................................................... 17
4.2.1 Silikátové keramiky .................................................................................................... 17
4.2.2 Oxidové keramiky ...................................................................................................... 17
4.3 Podle pouţití: .............................................................................................................. 18
5 Složení dentálních keramik ..................................................................................... 19
5.1 Základní sloţky .......................................................................................................... 19
5.2 Tavidla ........................................................................................................................ 19
5.3 Pojiva .......................................................................................................................... 20
5.4 Barviva ....................................................................................................................... 20
5.4.1 Anorganická barviva .................................................................................................. 20
5.4.2 Organická barviva ...................................................................................................... 21
5.5 Glazura ....................................................................................................................... 21
5.6 Modelovací tekutina ................................................................................................... 21
6 Výroba dentální keramiky ....................................................................................... 22
7 Výhody a nevýhody .................................................................................................. 23
7.1 Výhody ....................................................................................................................... 23
7.2 Výhody celokeramiky ................................................................................................ 23
7.3 Nevýhody ................................................................................................................... 23
8 CAD-CAM SYSTÉM ............................................................................................... 24
8.1 Modelace náhrady ...................................................................................................... 25
8.2 Výroba náhrady .......................................................................................................... 25
8.3 Známé CAD-CAM systémy ....................................................................................... 26
8.3.1 Cerec InLab ................................................................................................................ 26
8.3.2 Cercon a Cercon Eye .................................................................................................. 26
8.3.3 Procera ........................................................................................................................ 27
8.3.4 Lava ............................................................................................................................ 27
8.3.5 Interdent...................................................................................................................... 28
8.3.6 Heraeus Kulzer ........................................................................................................... 28
9 Další techniky výroby celokeramiky....................................................................... 29
9.1 Presovací keramika – lisování .................................................................................... 29
9.2 Infiltrace – vrstvení .................................................................................................... 30
9.3 Kopírování – frézování ............................................................................................... 32
9.4 Lití – klasické odlévání .............................................................................................. 33
10 Vazba mezi celokeramickou konstrukcí a keramickou fazetou ........................... 34
10.1 Korekce keramické náhrady ....................................................................................... 34
10.2 Vazba mezi konstrukcí a keramikou .......................................................................... 34
11 Vypalovací proces ..................................................................................................... 36
12 Cementování celokeramické náhrady .................................................................... 38
12.1 Techniky fixace .......................................................................................................... 38
12.2 Vazebné systémy ........................................................................................................ 38
12.3 Indikace adhezivního a konvenčního způsobu cementování ..................................... 40
13 Kazuistika.................................................................................................................. 41
14 Seznámení s problematikou ..................................................................................... 41
15 Ordinační fáze........................................................................................................... 43
15.1 Laterální úsek ............................................................................................................. 43
15.1.1 První etapa .................................................................................................................. 43
15.1.2 Druhá etapa................................................................................................................. 43
15.2 Frontální úsek ............................................................................................................. 44
16 Laboratorní fáze č. 1 ................................................................................................ 45
17 Výroba pomocí CAD-CAM systému ...................................................................... 47
18 Laboratorní fáze č. 2 ................................................................................................ 50
18.1 Laterální úsek ............................................................................................................. 50
18.2 Frontální úsek ............................................................................................................. 52
19 Závěr .......................................................................................................................... 56
Závěr .................................................................................................................................... 57
Seznam obrázků ...................................................................................................................... 58
Seznam tabulek ....................................................................................................................... 60
Seznam použité literatury a zdrojů informací: .................................................................... 61
10
Úvod
Keramické hmoty řadíme do skupiny hlavních materiálů pro výrobu protetických náhrad ve
stomatologii. Je to z toho důvodu, ţe mají výbornou biokompatibilitu, mechanické vlastnosti,
dokáţou věrně reprodukovat skutečný zub a v prostředí dutiny ústní jsou chemicky
nezničitelné. Celokeramické náhrady jsou svými vlastnostmi šetrné k tvrdým zubním tkáním
a parodontu. Díky technice, která nedomyslitelně patří k dnešní době, jde i protetika
neuvěřitelně rychle kupředu. V ordinacích a laboratořích vidíme moderní počítačovou
technologii, která pomáhá doktorům a laborantům k zefektivnění jejich práce. To je jedním
z důvodů, proč jsem si zvolil toto téma. Dalším důvodem a konečným rozhodnutím byl
pacient, který si v době výběru mé absolventské práce nechal zrekonstruovat horní čelist
celokeramickou fixní náhradou pomocí CAD-CAM systému. Úkolem celokeramiky je
především odstranit neţádoucí účinky kovů v ústech pacienta. Dle mého názoru je vše nové
hlavně moderní, i kdyţ ne vţdy bez chyb. Stále je v čem se zlepšovat, hledat chyby, byť
nepatrných rozměrů, a srovnávat různé technologie a procesy výroby k celkovému zlepšení
finálního výrobku. Proto cílem mé práce bude srovnání dvou metod výroby celokeramické
náhrady. Zhotovení plně anatomické frézované korunky CAD-CAM systémem a zhotovení
celokeramické korunky sloţené z frézované kapny CAD-CAM systémem a vrstvenou
keramikou rukou zkušeného zubního laboranta.
11
1 Historie
Vznik keramiky, z řeckého slova „Keramos“, je datován od 5. tisíciletí př. n. l. Vývojově
nejvýznamnějším obdobím byl starověk. Nejvíce starověká Čína, dále Mezopotámie, Persie,
Egypt, Řecko, Řím a Japonsko. Z počátku byla keramika pouţívaná na výrobu cihel,
jednoduchých sošek či potřeb pro domácnost - talíře, misky, hrnečky, později vše známé jako
čínský porcelán. Do Evropy se dostala ve 13. Století.1,2,3
Aby se porcelán mohl pouţít ve
stomatologii, musel se lišit od toho technického v obsahu kaolinu, ţivce a oxidu křemičitého.4
Dentální porcelán neboli keramika byl poprvé uplatněn ve stomatologii v roce 1728
paříţským lékařem P. Fauchardem, jako fazeta na kovovou konstrukci, a koncem 18. století
(1774) francouzským lékárníkem Alexisem Duchateauem, který ji pouţil pro výrobu první
protézy s porcelánovými zuby. V roce 1808 představil v Paříţi Giuseppangelo Fonzi
individuálně zhotovený zub z porcelánu. Jeho estetika a mechanická odolnost byla
povaţovaná za velký pokrok v protetické stomatologii. To vše byly první pokusy, které
bohuţel kvůli ne příliš dokonalému sloţení, estetice, nízké translucenci, pevnosti a dalším
vlastnostem, stále nereprodukovaly skutečný zub dokonale. Průsvitnost na čas vyřešil Elias
Wildman v roce 1838, který představil porcelán, jeţ byl mnohem opáknější a obsahoval více
odstínů, jako skutečný zub. Rok 1882 – skleněné inlaye vyrobené Herbstem ze skleněných
frit, omítky nebo sádry a azbestu. Rok 1885 – tzv. Loganova korunka – první začátky vyuţití
kovokeramiky. Dalším z průkopníků byl Dr. Charles H. Land, který koncem 19. století pálil
první ţaketové korunky na platinovou folii. Mechanické vlastnosti porcelánu se zlepšily díky
jeho dokonalejšímu sloţení. Přesto nastal velký zlom ve 40 letech 20. století, a to s příchodem
pryskyřičných hmot. Keramika byla na čas zastíněná moderním materiálem, který byl v té
době téměř ve všech směrech lepší.
Období mezi lety 1954 a 1960 bylo návratem pro keramiku. Začalo se poprvé vypalovat
vakuově (metalokeramika), a všechny vlastnosti keramiky byly vylepšeny tak, aby se mohly
napalovat na kovové konstrukce ze slitin kovů. 1957 - Angličané McLean a Hugnes -
aluminová keramika jakoţto první myšlenka celokeramiky, která zvyšuje pevnost v ohybu
a lomu. V roce 1980 vznikla „shrink-free“ celokeramická korunka, systém Cerestore,
vyrobená ze sklokeramiky, podobná systému litého skla (sklokeramiky) firmou Dicor v roce
1980, která neuspěla kvůli velkému nárůstu trhlin v pouţívaných náhradách.
12
Největším milníkem byl systém CEREC 1, který byl vyvinut v roce 1980 Dr. Wernarem
Mörmannem, Dr. Francoisem Duretem a Dr. Marcem Brandestinim. Tito pánové poloţili
základní představu CAD – CAM systému (Computer-Aided Design and Computer-Aided
Manuacturing), tedy virtuálního navrhování zubní náhrady v počítačovém programu a jeho
následného frézování počítačem řízenou frézou. Tento stroj byl představen v roce 1985 jako
systém s jedním řezným kotoučem vyrábějícím inleje a onleje. Zlepšování softwaru vedlo
k systémům CEREC 2 (rok 1994 – uţ firma Siemens) jiţ s kotoučem a frézou, CEREC 3 (rok
2000) se dvěma frézami, pro výrobu částečných a plně anatomických korunek. V roce 2005
byl zaveden CEREC 3D, ve kterém je zub naskenován přímo z úst pacienta do počítače
pomocí optického 3D skenování. Historie CEREC systémů (obr. 1). 5,6,7
Vyuţití CAD / CAM technologií podnítilo celou novou generaci keramik sestávající z oxidu
zirkoničitého. Dnešní moderní keramické materiály pouţíváme běţně díky své mechanické
odolnosti, homogennosti, přesnosti, translucenci, estetičnosti a dalším vlastnostem, jak ve
frontálním tak i laterálním úseku.
Tento vývoj keramiky změnil celý koncept estetiky, ze zubů bílých jako porcelánový talíř na
keramiku s nádherně přírodními vlastnostmi reálného zubu.
Obrázek 1 Historie CEREC - Zleva: Prototyp, CEREC 1, CEREC 2 a CEREC 3
13
2 Indikace a kontraindikace celokeramických náhrad
2.1 Indikace
Celokeramiku obecně pouţíváme ve frontálním, ale i laterálním úseku chrupu, a to jako:
- inlay
- onlay
- overaly
- kořenové inlay
- estetické fazety
- sólo korunky
- můstky – dnes jiţ i vícečlenné můstky
Největším důvodem pacienta, jakoţto indikace, pro zvolní celokermické náhrady je alergie na
kov (biokompatibilita) a estetika.
2.2 Kontraindikace
Objevují se především u mladých pacientů, kteří mají širokou dřeňovou dutinu, kde vzniká
málo prostoru pro preparaci, tudíţ nedostatečné zajištění minimální tloušťky pláště.
Minimální šířka preparace je 1-1,5mm. Dalšími důvody jsou:
- větší fixní náhrady s 2 a více mezičleny
- gracilní a nízké zuby
- zuby s obnaţenými kořeny, kde nelze preparovat schůdek
- špatné artikulační podmínky a parafunkce - bruxismus
V neposlední řadě musíme přihlédnout i k ceně této náhrady, která se stává také jednou
z kontraindikací.
14
Společným znakem pro indikaci a kontraindikaci jsou příslušné normy, které nám stanovují
jaký typ keramiky je vhodný z klinické vhodnosti pouţít pro výrobu celokeramické náhrady.
Mimo tyto normy musíme vyhodnotit především vlastnosti keramiky fyzikálně-chemické,
o kterých je psáno v následující kapitole.8,9,10
15
3 Požadavky a vlastnosti keramiky
3.1 Požadavky
- Biokompatibilita
- Jednoduchá a rychlá příprava
- Dobrá modelovatelnost i ve vlhkém stavu
- Stálost tvaru ve vlhkém stavu bez stékání a odpadávání
- Moţnost korektury - dodatečného nanášení a znovu vypálení hotového výrobku
- Moţnost barevného probarvení k věrné reprodukci přirozeného zubu
- Dostatečná barevná škála
- Malé objemové změny při pálení
- Dobré drţení vymodelovaného tvaru při vypalování
- Moţnost opracování brousky
- Pevnost v rázu a v ohybu
- Stálost v prostředí dutiny ústní
- Dlouhá doba ţivotnosti
3.2 Vlastnosti
Vlastnosti keramických hmot jsou především závislé na třech faktorech. Na sloţení, které
nám garantuje výrobce, na mikrostruktuře, která závisí na dodrţení pracovního
(technologického) postupu a porozitě. Právě při nedodrţení technologické kázně vznikají
defekty jako mikrotrhliny a porozita. Porozita jsou způsobena uzavřením vzduchových inkluzí
v mase keramické hmoty při procesu pálení nebo při rychlém a nedostatečném ochlazení po
tomto procesu. Dnešní moderní keramika je díky vakuovému pálení téměř neporézní, zvyšuje
pevnost, zlepšuje průsvitnost a sniţuje drsnost povrchu, která zabraňuje adhezi plaku. Mezi
další vlastnosti patří pevnost v ohybu, střihu, tahu a tlaku. Dále sem řadíme tvrdost, která by
měla být přirozená pro správnou abrazi, pruţnost, kontrakci, hustotu a tepelnou vodivost.
Z estetického hlediska jsou důleţité optické vlastnosti, jako je barva, translucence,
opalescence a fluorescence. Tyto vlastnosti musí být trvanlivé a jsou závislé na správném
poměru všech sloţek keramiky, kontrole vypalovacího procesu a čistotě obecně.
16
Dalšími vlastnostmi keramiky, potaţmo celokeramiky, jsou vlastnosti fyzikálně-chemické.
Sem patří pevnost v ohybu a lomu, Weibullův modul, který měří rozptyl pevnosti křehkého
materiálu, neboli míru spolehlivosti materiálu, dále jsou to faktory podkritického růstu trhlin,
dlouhodobá odolnost při proměnlivé zátěţi, korozní praskání vyvolané působením vody a také
kondicionování (přizpůsobování materiálu podmínkám dalšího technologického zpracování)
povrchu pro vazebné systémy. 8,10,11,12
Platí, ţe kaţdý výrobce a kaţdý druh keramiky má jiné vlastnosti a poţadavky.
Celokeramická náhrada se skládá ze dvou vrstev (keramická konstrukce, keramická fazeta),
které se odlišují mechanickými, chemickými a optickými vlastnostmi. Proto je důleţité,
abychom znali vlastnosti keramických materiálů a na jejich základě vybíraly materiály pro
příslušnou náhradu a úsek její fixace.
17
4 Klasifikace keramik ke zhotovení celokeramických náhrad
4.1 Podle teploty tání
- nízko tavitelné – 870-1050oC (moderní keramiky – 800-900
oC)
- středě tavitelné – 1100-1250oC
- vysoko tavitelné – nad 1300oC
4.2 Podle chemického složení
4.2.1 Silikátové keramiky
Hlavními sloţkami těchto keramik je ţivec, křemen a kaolín (více neţ 3%). Obsahují skelné
fáze, ve kterých jsou leucitové krystaly (do 20%). Pevnost v ohybu je mezi 50 a 200 MPa
a v lomu do 2,5 MPam0,5
. Základní dělení silikátových keramik je na keramiky ţivcové
(sintrováním zpracované rozemleté ţivcové sklo) a na sklokeramiku (pouze skelná fáze –
proces krystalizace).8,13
Další dělení:
- ţivcová keramika
- leucitová keramika
- lithiumdisilikátová keramika
- fluorapatitová keramika
4.2.2 Oxidové keramiky
Hlavními sloţkami těchto keramik jsou oxidy jako Al2O3 – oxid hlinitý neboli Alumina, MgO
– oxid hořečnatý, ZrO2 – oxid zirkoničitý označovaný téţ jako Zirkonia, MgAl2O4 – oxid
hořečnato-hlinitý neboli Spinell a TiO2 – oxid titaničitý. Obsah skla je minimální. Základní
dělení oxidových keramik je na keramiky sklem infiltrované (částečně sintrovaný prášek
aluminiumoxidu, zirkonoxidu a spinellu infiltrován sklem) a na keramiku polykrystalickou
(vysoce sintrovaný aluminiumoxid, zirkonsilikát a zirkonoxid bez skelné fáze).8,13
18
Oxid zirkoničitý, neboli zirkonoxid se ve stomatologii pouţívá ve třech typech:
- 3Y-TZP – oxid zirkoničitý s obsahem Y2O3 – oxid yttria pro lepší stabilizaci. Je ve formě
předsintrovaných bloků, které se po vyfrézování náhrady sintrují v peci při teplotě od
1350 do 1550oC. (např. Cercon, Dentsply)
- ZTA – sklem infiltrovaná zirkonia tvrzená aluminou, tzv. biokeramika. (např. In-Ceram,
Zirconia)
- Mg-PSZ – hořčíkem částečně stabilizovaný oxid zirkoničitý, který není moc pouţívaný
z důvodu velkých zrn a s tím související porozitě. (např. Denzir-M).8
4.3 Podle použití:
- Ţivcová keramika – fazetovací materiál a materiál pro plášťové korunky.
- Sklokeramika – jednotlivé korunky, monolitické náhrady ve frontálním úseku, tříčlenné
můstky aţ do premolárového úseku.
- Sklem infiltrovaná oxidová keramika – zhotovení konstrukcí pro následné fazetování,
korunky ve frontálním úseku, můstky ve frontálním úseku, tříčlenné můstky do
postranního úseku (např.: spinell – pouţíváme na jednotlivé korunky ve frontálním úseku,
jelikoţ je estetický a translucentní).
- Polykrystalická oxidová keramika – aluminiumoxid (jednotlivé korunky ve frontálním
a laterálním úseku, konstrukce menších můstků), zirkonsilikát (pouze plně anatomické
náhrady v laterálním úseku), zirkonoxid (tzv. „keramická ocel“ – náhrady všech typů,
konstrukce aţ o velikosti 12 členů, časté pouţití i v implantologii).8
Volbu optimálního materiálu pro danou situaci v dutině ústní určují fyzikální vlastnosti
mechanické, optické a koeficient tepelné roztaţnosti.
19
5 Složení dentálních keramik
Kaţdá firma vyrábějící keramické hmoty tak činí s různými účely jejich pouţití, sloţení
těchto hmot je tudíţ různé. Přesné sloţení vyráběných keramických hmot je tzv. know-how
kaţdé firmy, proto se zde zaměřím na sloţení obecné.
5.1 Základní složky
- Ţivec – křemičitan hlinitodraselný je v dentálních keramikách obsaţen ze 70-80%, jeho
bod tání je 1125-1170oC. Jedná se o krystalickou opákní hmotu šedorůţové barvy, která
má za úkol spojit ostatní sloţky keramiky, zvyšovat pevnost, sniţovat teplotu tání, a tak
působit jako tavidlo. V dentálních keramikách pouţíváme jen ty nejčistší druhy, aby
nedocházelo k zabarvení výrobků.
- Křemen – obsah v dentálních keramikách je 10-20%, bod tání je 1700oC. Jeho úkolem je
zajistit stabilitu a tvar výrobku, zajistit transparentnost, zvýšit pevnost a sníţit smrštění.
Pouţívá se pouze ve zcela čirém stavu.
- Oxid hlinitý – má za úkol zajišťovat mechanickou odolnost - pevnost v lomu a ohybu,
zvyšovat tepelnou vodivost a opacitu, sniţovat porezitu a být odolný proti tepelným
změnám. V moderních dentálních keramikách tvoří základní sloţku spolu s oxidem
hlinitým dále oxid zirkoničitý, karbid křemíku, nitrid křemíku a spinell neboli oxid
hořečnatý.
5.2 Tavidla
Úkolem tavidel je sníţit bod tání a usnadnit tak tavení keramické směsi. Nejznámějšími
tavidly jsou borax, uhličitan sodný, uhličitan draselný a fosforečnan draselný.
20
5.3 Pojiva
Úkolem pojiv je spojit všechny části hmoty s tekutinou a zajistit tak správnou konzistenci
keramického materiálu při modelaci. Jsou to škroby, sacharidy a dextriny, tudíţ látky
organické, které jsou bezezbytku spalitelné.
5.4 Barviva
5.4.1 Anorganická barviva
Jsou to oxidy různých kovů, které dodávají modelované keramické náhradě poţadovanou
barvu nebo vlastnost aţ po jejím vypálení. Stmelením oxidů, skla a ţivce připravíme směs,
která se po vychlazení mele na prášek a je přidávaná ke keramice. Příklady oxidů
kovů a jejich barev (tab. 1).
Tabulka 1 Oxidy a jejich barvy
Oxid kovu Barva nebo vlastnost
Oxid titaničitý - TiO2 ţlutá aţ ţlutohnědá
Oxid ţelezitý - Fe2O3 červená aţ hnědočervená
Oxid manganatý - MnO hnědá
Oxid uranový - UO2 oranţovoţlutá aţ oranţovozlatá
Oxid kobaltnatý - CoO modrá
Oxid chromitý - Cr2O3 zelená
Oxid měďný - Cu2O zelenoţlutá
Oxid nikelnatý - NiO hnědošedá
Oxid cínatý - SnO zvyšuje opacitu
Oxid stříbřitý - Ag2O3 oranţová
Oxid zlatitý - Au2O3 vytváří některé efekty
Do skupiny barviv řadíme i barvy flourescenční (Oxid ceru), jakoţto speciální barvy pro
dosaţení lepšího přirozeného vzhledu zubu při denním i umělém světle. Tyto barvy se
dodávají ke keramice zvlášť ve formě past nebo prášku s tekutinou.
21
5.4.2 Organická barviva
Do keramických hmot se přidávají pouze jako barviva, která rozlišují jednotlivé vrstvy při
modelování náhrady. Například dentin má barvu růţovou a sklovina barvu modrou. Tato
barviva jsou bezezbytku spalitelné škroby pastelových odstínů.
5.5 Glazura
Vyrábí se z lehce tavitelných skel různého sloţení. Jejím úkolem je zajistit hladký, lesklý a
homogenní povrch keramiky. Glazuru vypalujeme bez vakua při o několik set stupňů niţší
teplotě.
5.6 Modelovací tekutina
K tomu, abychom mohli keramiku pouţít pro výrobu náhrad, jakoţto fazetovací keramiku, je
nezbytná modelovací tekutina. Jsou to speciální tekutiny, jejichţ sloţení záleţí na výrobci,
a slouţí k tomu, aby při modelování keramická masa dobře drţela.3,4,9,10,12
22
6 Výroba dentální keramiky
Hlavním technologickým postupem je tzv. fritování. Jedná se o tepelné zpracování stavením
všech sloţek keramiky a jeho následné ochlazení, při kterém se ve směsi vytvoří
makromolekulární řetězec SiO2 (oxid křemičitý). Tento proces dodá keramické hmotě
správnou homogenitu, tavící teplotu, transparenci a mechanické vlastnosti, tedy správnou
amorfní sklovinou strukturu. Tato frita se mele na jemný prášek o velikosti částic 5-60
mikrometrů, čímţ vzniká hmota k laboratornímu pouţití. Do bezbarvé frity lze přidat
roztavené oxidy kovů a tím vyrobit frita barevná. Tyto rozdrcené a rozemleté frity jsou jako
prášek přimíchávány do keramických hmot.4,12
23
7 Výhody a nevýhody
7.1 Výhody
- Biokompatibilita
- Minimální adheze plaku
- Odolnost proti chemickým vlivům
- Dostatečné mechanické a fyzikální vlastnosti
- Minimální tepelná vodivost
- Estetický vzhled
7.2 Výhody celokeramiky
- Kratší doba zpracování
- Lepší vazba – shodné materiály
- Lepší estetika – konstrukce barvy zubu, konstrukce se nemusí překrývat, prostupnost
světla, odraz světla
- Bez alergie na kov
- U celokeramických konstrukcí nedochází oproti kovovým konstrukcím při teplotních
změnách v dutině ústní k plastické tvárnosti tzv. duktilitě neboli tuhosti
- Menší preparace – lze nakusovat na kapnu
- Nedochází k zabarvení gingivy
- Zkoušku konstrukce lze provést z fotokompozitní pryskyřice (jiţ se moc nepraktikuje)
7.3 Nevýhody
- Moţnost abraze antagonistů
- Některé typy poměrně tvrdé nebo křehké
- Vysoká kontrakce při pálení (20-30%)
- Cena4,8,9
24
8 CAD-CAM SYSTÉM
Jedná se o výrobu náhrady technikou frézování. Původně byl tento systém pouţívaný ve
strojírenství a aţ pak, jak bylo jiţ popsáno v historii, se v 80 letech 20. století začal pouţívat
ve stomatologii. Zpočátku byly tyto systémy schopné obrábět pouze jednoduché tvary,
protoţe k práci pouţívaly jenom jeden řezný kotouč. Dnes, díky technice a také kvůli
poţadavkům moderní doby, můţeme zhotovit jakoukoli náhradu, dá se říct na počkání.
Frézovat lze z řady materiálů, které se běţně pouţívají ve stomatologii. Patří sem například
vosk, plastické hmoty, chromkobalt, zikron a také materiál s nejlepším biologickým faktorem,
titan. CAD-CAM dokáţe rychle a efektivně zjednodušit práci nejen lékaři, ale především
zubnímu technikovi. Počítačové programy, které se pro zhotovení budoucí náhrady pouţívají,
jsou jednoduše ovladatelné a vyuţívají běţných operačních systémů. CAD-CAM systém
můţeme rozdělit podle více způsobů. Nejlepší a nejjednodušší je rozdělení do dvou kategorií,
podle postupu zhotovení.5,6,7
Prvním způsobem je tzv. chairside či in-office zhotovení, neboli zhotovení náhrady přímo
v ordinaci stomatologa. Při práci se pouţívá intraorální skener, který lékař pouţívá místo
otiskovacích hmot, coţ je také velkou výhodou pro pacienty, kteří mají pocit dávení při
pouţívání běţných otiskovacích hmot. Naskenovaná ústní dutina pacienta (tzv. virtuální otisk)
je poté navrţena v CAD softwaru, tedy modelaci budoucí náhrady v počítači. Po dokončení
modelace je soubor s daty odeslán do frézovacího centra, CAM fáze, kde počítačem řízená
fréza na základě těchto informací vyfrézuje budoucí náhradu z předem určeného materiálu.
Druhým způsobem je tzv. laboratorní zhotovení. Tento způsob je vhodný pro ordinace, které
nemají intraorální skener. Tady musí lékař pouţít otiskovacích hmot pro vytvoření fyzického
otisku. Ten se pak odešle do laboratoře vybavené skenerem/CAD softwarem a frézovací
jednotkou/CAM. Na základě otisku zubní technik zhotoví model, naskenuje ho do počítače
a tím získá potřebná data pro práci v CAD softwaru. Ze zadaných parametrů si tento software
navrhne budoucí náhradu, kterou si technik upraví dle potřeb. Další moţností je vytvoření
budoucí náhrady zubním technikem na modelu z vosku. Poté je postup stejný -
skenování/CAD a frézování/CAM. Tyto metody lze vyuţít i v laboratořích, které nejsou
vybaveny CAD-CAM systémem a mají pro tuto výrobu svá frézovací centra. Další moţností,
vyuţívanou zejména pro sloţité případy, které jsou pro počítač náročné, je manuální
modelace zubním technikem. Po modelaci následují jiţ zmíněné fáze.
25
8.1 Modelace náhrady
Nejdůleţitější zásadou, je mít dobře provedenou preparaci zubu. Pro digitální otisk je hlavní
přesné zachycení snímku dutiny ústní, coţ znamená dobře naskenovat ne jen preparovaný
zub, ale také jeho sousední zuby, antagonisty a skus. Tady má digitální snímek další velké
plus. Díky intraorálnímu skeneru zachytíme i podsekřivá místa, která se za pouţití
otiskovacích hmot nemusí dobře okopírovat. Odpadá tak jejich pouţití a pouţití otiskovacích
lţic. Na základě získaných dat, která jsou odeslaná do počítače, si v softwaru budoucí náhradu
můţeme zhotovit buď sami, nebo si vybrat z řady předtvarů, které nám program nabízí
a popřípadě je doopravit, či nechat program pracovat sám. Ten nám navrhne náhradu na
základě naskenovaných zbylých zubů, antagonistů atd. Dnešní programy dokáţou takřka vše.
Nastavíme si prostor pro cementování, krčkový uzávěr, sklon hrbolků a další parametry.
Druhou moţností je pouţít běţný fyzický otisk. I tady je samozřejmostí dobré zachycení
situace dutiny ústní – otisk musí být přesný, bez bublin, trhlin a nepravidelností. Po odeslání
tohoto „snímku“ do laboratoře, zubní technik zhotoví sádrový model ze speciální sádry nebo
ho opatří skenovacím reflexním práškem či jiným prostředkem. Postup je pak stejný.
Skenování, odeslání dat do počítače a vytvoření náhrady. Modelaci náhrady však můţe
provést i sám technik a aţ poté ji naskenovat a rovnou odeslat do frézovacího zařízení. Celý
tento proces se označuje jako CAD fáze.
8.2 Výroba náhrady
Tady na základě všech splněných předešlých kroků a poţadavků přichází na řadu frézování
neboli CAM fáze. Program po dokončení modelace určí, jak velký blok materiálu bude
potřebný pro výrobu. Druh materiálu je dán výběrem pacienta, doporučením stomatologa
nebo vlastnostmi a poţadavky materiálů, o kterých jiţ bylo psáno dříve. Po té, co je blok
upevněn ve stroji, začíná frézování. Systém, který navrhl náhradu, navrhuje také dráhu fréz
a výběr obráběcích brousků. Dnešní moderní frézovací zařízení sama poznají, jaká má být
minimální síla kapny podle toho, jaký je zvolen druh materiálu. Například pro Zirkon 0,5 mm,
CoCr 0,4 mm atd. Frézování probíhá buď tzv. na sucho, nebo na mokro, přičemţ jsou nástroje
chlazeny vodou nebo speciální tekutinou. Počet fréz, které náhradu obrábí, se liší výrobcem
a modelem CAD-CAM systému. Čas výroby náhrady je závislý na velikosti náhrady a na
materiálu, ze kterého je náhrada vyráběna. Například plně anatomická korunka do laterálního
26
úseku ze zirkonu je vyfrézovaná v rozmezí 30-50 minut. Vyfrézovaný model náhrady se pak
sintruje, fazetuje keramikou, dobarví atd. Záleţí na pouţití materiálu a druhu náhrady.
8.3 Známé CAD-CAM systémy
Na trhu se dnes objevují stále modernější a dokonalejší stroje jak od známých výrobců
(Dental Wings, Sirona atd.), tak i firem nově rostoucích (Interdent, Medit – výroba skenerů,
nebo Heraeus Kulzer). Na začátku si popíšeme firmy a systémy, které jsou obecně známé. Na
konci zmíním firmy, které se začínají prosazovat v posledních letech.
8.3.1 Cerec InLab
Společnost Sirona působí ve stomatologii 130 let a výrobou CAD-CAM systémů se zabývá
jiţ 29 let. Proto jsou její zkušenosti velice bohaté.14
Tato technologie má dva způsoby skenování. První je skenování interní, kdy je skener
umístěn ve frézovacím přístroji. Zde je potřeba dvou pracovních modelů, z nichţ jeden je
vyroben ze speciální sádry, nebo je jeho povrch opatřen grafitovým pigmentem, aby ho mohl
laser nasnímat. Druhý způsob je pomocí externího skenování, kde je samostatný optický
skener zvaný inEos, coţ je daleko lepší z hlediska úspory času a není zapotřebí dalších
modelů. Pracovní proces je stejný jako u jakéhokoli jiného systému na bázi modelace
a frézování. Pomocí této technologie můţeme vyrábět inleje, onleje, kapny korunek,
konstrukce můstků a plně anatomické korunky.14,15
8.3.2 Cercon a Cercon Eye
Je vyráběn firmou Degudent sídlící v Německu. Systém Cercon má 3 postupy zhotovení
finálního výrobku. Prvním je vosková modelace náhrady, která je umístěna do skenovacího
rámečku, podle kterého se vybírá zirkonový blok. Vosková náhrada je opatrně a přesně
sejmuta z modelu a poté opatřena reflexním skenovacím práškem. Takto připravená náhrada
a blok se vloţí do skenovacího a frézovacího zařízení, kde je po 30-140 minutách
vyfrézovaný finální výrobek. Poté následuje sintrování v peci. Hotová konstrukce se na
27
modelu vyzkouší, popřípadě se provede korekce. K fazetování se pouţívá keramika Cercom
ceram kiss.
Cercon Eye umoţnuje skenování samostatných členů dle pokynů počítače, virtuální modelaci
korunky a můstků a jejich individuální úpravy. Zhotovené náhrady se odesílají do frézovacího
centra, kde jsou po vyfrézování odeslány zpátky do 72 hodin.16
8.3.3 Procera
Jedná se Švédskou firmu Nobel Biocare s mnoha zkušenostmi. Procera nabízí optimální
systém celokeramických náhrad včetně korunek, fazet, můstků, pilířů pro implantáty a můstků
pro úroveň implantátů pro všechny indikace.17
Jde o spojení průmyslového postupu výroby
s individuálně navrţenou estetikou. Toto tovární zpracování zkracuje dobu výroby kapniček
a konstrukcí zubním laborantům. Výrobní postup je následující: Po tom, co se zub
napreparuje se zhotoví běţný fyzický otisk, podle kterého zubní technik odleje model. Ten se
následně odešle ke skenování, kde počítačový software vymodeluje budoucí náhradu. Tato
data se odešlou do frézovacího centra ve Švédsku. Hotová náhrada, konstrukce, je doručena
do 3 dnů zpět do laboratoře, kde na ní zubní technik dokončí práci běţnou fazetovací
keramikou. Tento systém dokáţe obrábět zirkon, aluminu a titan.17
8.3.4 Lava
Jedná se o systém Německé firmy 3M Espe, který má indikaci pro sólo korunky, primární
korunky, 3, 4, 5 a 6 členné můstky, inlay a onlay můstky, implantátové abutmenty, korunky
na implantáty, atd. Pro zhotovení je zapotřebí skener, software a frézovací zařízení. K výrobě
se pouţívá zirkon stabilizovaný yttriem a aluminou, dodávaný ve formě bločků. Po
vyfrézování lze náhradu barvit. Poté se sintruje při teplotě 1500oC po dobu 12 hodin, kdy
vznikne vysoce stabilní čtvercová krystalická soustava. Ta je důleţitá pro mechanické
vlastnosti. Například Lava All-Zirconia je praktický nezničitelný materiál, vhodný také pro
lidi trpící bruxismem, či nedostatkem místa do skusu.18
28
8.3.5 Interdent
Jednou z nově prosazující se firem na trhu ve výrobě CAD-CAM systémů je i tato firma.
Interdent nabízí velkou škálu skenerů, programů (EXOCADů) a frézovací stroje jak pro
obrovské firmy tak i malé podnikatele. Všechny frézy umoţnují frézování v pěti osách
různých materiálů dostupných na trhu – vosky, kompozitní materiály, PMMA, chromkobalt,
zirkon a titan. Technik obsluhuje CAD-CAM systém pomocí tabletu s operačním systémem
Windows 8. Firma Interdent pouţila pro své stroje špičkovou technologii, která je jedna
z nejlepších na trhu.19
8.3.6 Heraeus Kulzer
Další firmou, která se v posledních letech začíná prosazovat ve výrobě skenovacích
a frézovacích systémů, je firma Heraeus Kulzer. Nabídka se snaţí vyhovět velké škále
zákazníků, a to od výroby intraorálních skenerů přes frézovací zařízení, která dokáţou vyrobit
různé typy náhrad, aţ po implantáty.20
29
9 Další techniky výroby celokeramiky
9.1 Presovací keramika – lisování
Největší ikonou v presovací technice je Lichtenštejnská firma Ivoclar Vivadent s ingoty IPS
e.max Press. Tato firma vyrábí lithium disilikátové (LS2) a polychromatické ingoty. Presovací
technika spočívá ve vlisování keramického materiálu, ingotu, do formy při vysoké teplotě ve
vakuu. Touto metodou můţeme zhotovovat fazety do síly 0,3mm, okluzní fazety, inleje a
onleje, částečné korunky a korunky, můstky ve frontálním úseku a v oblasti premolárů,
implantáty a hybridní abutmenty. Tento materiál je pevný, má dlouhou ţivotnost, rozmanitou
škálu translucence a tudíţ přirozenou estetiku a flexibilní moţnosti cementování.
Existují tři způsoby výroby náhrady – technika fazetovací či dobarvovací nebo technika cut-
back. Výroba začíná vymodelováním voskového předtvaru budoucí náhrady. WAX-UP,
neboli estetická restaurace z vosku se pouţívá pro metodu dobarvovací. Vosková kapna
slouţící pro fazetování keramikou je pro metodu fazetovací a poslední metoda, kdy se
vymodeluje vosková náhrada do estetické restaurace, po jejím vypresování se incizní plochy
zubů obrousí pro pozdější dovrstvení fazetovací keramikou, se nazývá metoda cut-back.
Klasický postup známý pro kaţdého zubního technika je načepování voskové náhrady na licí
soustavu a její následné zatmelení. Firma Ivoclar Vitadent má své formy, licí soustavy, vosky,
předtvary licích kanálků, tmelící hmoty atd. Po tom co tmelící hmota ztuhne, odstraníme
silikonovou formu, váleček zahřejeme v peci na teplotu určenou výrobcem a po dosaţení
poţadované teploty vloţíme do vtokové soustavy ingoty – z hlediska zpracování mohou být
pouţity všechny ingoty na jakoukoli náhradu, ale podle estetiky má kaţdá technika a druh
náhrady určený odstín translucence ingotu. Zde rozlišujeme tyto druhy: IPS e.max Press HT,
MT, LT, MO, HO a Impulse. Takto připravená forma se vloţí do presovací pece, kde se
ingoty vlisují do formy a vyplní prostor budoucí náhrady. Po zchladnutí formy se náhrada
opatrně očistí pískováním. Podle techniky následuje případná korekce, barvení a glazura.21
30
Druhy ingotů podle translucence:
- HT – 16 odstínů (A - D jako u vzorníku Vita). Mají vysokou translucenci podobnou
přirozené sklovině, a proto jsou vhodné k výrobě malých náhrad – inleje a onleje.
Dokončení náhrady technikou dobarvení.
- MT – 7 odstínů, střední translucence, technika dobarvení a cut back.
- LT – 16 odstínů, niţší translucence, zhotovování rozsáhlejších náhrad – práce
v postranním úseku, technika dobarvení a cut back.
- MO – 5 odstínů, výroba subsrtuktur, ideální na techniku vrstvení.
- HO – 3 odstíny, vysoce opákní – vhodný na diskolorované zuby a titanové abutmenty,
technika vrstvení
- Impulse – 2 úrovně jasu, vysoce opalescentní vlastnosti, výroba hlavně tenkých fazet
9.2 Infiltrace – vrstvení
Jedná se o nanášení keramiky na tvrdý základ. Na modelu se ze speciální velmi tvrdé
keramiky vytvoří kapna, na kterou se klasickým vrstvením nanáší fezatovací materiál. Pomocí
této techniky zhotovujeme jednotlivé korunky a malé tříčlenné můstky. Mezi nejznámější
systémy patří například In-Ceram nebo Turkom-Cera.
Systém Turkom-Cera je aluminiumoxidová kermika, jejíţ konzistence je v gelové podobě. Po
obdrţení otisku z ordinace technik zhotoví běţný dělený model a provede Thompsonův řez.
Za pomocí kovového drţáku nahřejeme červenou a průhlednou fólii, které se pak poloţí na
okraj mističky se silikonovou hmotou. Pahýl zubu pomalu vtlačíme do mističky přes fólie a
vytvoříme tak přenosovou kapnu. Na ní pak nanášíme aluminový gel. Tento gel je pro
dosaţení lepší přesnosti a poţadovaných výsledků nejlépe nanášet štětcem. Po tom, co se gel
vysuší, kapnu vloţíme do pece, aby prošla procesem sintrování. Sintorvání, je proces
vzájemného splynutí práškových částic při vysoké teplotě, ale pod bodem jejich teplot tání.
V peci se adaptační fólie bezezbytku spálí a po vychlazení kapny ji můţeme opracovávat
gumami. Důleţitá je zkouška barvící tekutinou, díky ní zjistíme, zdali je kapna bez prasklin.
V případě defektů můţeme kapnu opravit znovu nanesením gelu a opětovným sintrováním.
Dalším krokem je infiltrace sklem. To dodává finálnímu výrobku tvrdost a eliminuje porozitu.
Skelný prášek se mísí s tekutinou ve 4 různých barvách dle vzorníku Vita. Připravenou směs
31
nanášíme na celou kapnu, krom krčkového uzávěru – 1mm nad, protoţe sklo při tavení ztéká.
Infiltrace probíhá při teplotě 1160oC po dobu asi 40 minut. Zbytky skla se odstraní nejlépe
korundovým pískem, nebo hrubými brousky na keramiku. Takto zhotovenou keramickou
konstrukci můţeme fazetovat keramikou.22
Systém In-Ceram má jako většina keramických materiálů na dnešním trhu stejné vlastnosti –
výborná estetika, odolnost velkého funkčního zatíţení, biokompatibilita atd. Pracovní postup
je následovný: Z velmi tvrdé sádry (stone) zhotovíme dělený pracovní model. Pahýl nesmí
mít ţádná podsekřivá místa, proto pouţijeme vosk k vyblokování těchto míst a jiných defektů.
Následuje nanesení distančního laku na pahýl ve 2 aţ 3 vrstvách, kvůli mezeře pro cement. Po
zaschnutí poslední vrstvy model odublujeme silikonovou dublovací hmotou a vylejeme
sádrou In-Ceram Sprint. Zhotovený model vybereme a jednotlivé pahýly izolujeme
speciálním gelem pro tuto keramiku. Příprava keramického materiálu, tzv. šlikru, zahrnuje
více kroků. Pouţívá se prášek (oxid alumina, spinell), který se mísí s příslušnými tekutinami
v ultrazvukové míchačce a vakuové pumpě. Připravený šlikr nanášíme štětečkem po celém
povrchu pahýlu tak, aby tvar kapny odpovídal zmenšenému tvaru rekonstruovaného zubu.
Síla kapny musí být maximálně 0,5 mm pro frontální úsek a 0,7 mm pro laterální úsek.
Hotová kapna se suší v peci při teplotě 130oC po dobu 20 minut přímo na pahýlu modelu.
Vysušenou kapnu opatrně sundáme z modelu a jiţ samotnou sintrujeme v peci při teplotě
1120oC po dobu 40 minut. Po tomto procesu provedeme broušení nebo úpravu diamantovými
brousky. Defekty se opravují hmotou od firmy Vita – směs oxidu hlinitého a vosku
s opětovným pálením. Na takto hotovu kapnu se nanáší skleněný prášek jako u systému
Turkom-Cera. Infiltrace probíhá při teplotě 1110oC po dobu 40 minut. Po vypálení se
přebytečný skleněný materiál obrousí diamantovými brousky, provede se finální vypálení,
tzv. „vypocování skla“, a kapna se opískuje oxidem hlinitým. K fazetování se pouţívá Vitadur
Alpha nebo Vita VM7.23
32
9.3 Kopírování – frézování
Jedná se o systém MAD-MAM, neboli manuálně podporovaný návrh - manuálně
podporované frézování. Tato verze frézování je mnohem levnější neţ CAD-CAM, a tak je i
dostupnější pro laboratoře. Systém se snadno ovládá, má větší moţnosti tvarů i velikostí a
vytvoření konstrukce je přesné. Přístroje jsou spolehlivé, skoro bezúdrţbové a nepotřebují
ţádné drahé softwary. Pomocí MAD-MAM-u můţeme frézovat aţ v 5 úhlech a tak vyrábět
abutmenty, zásuvné spoje, kořenové nástavby, inleje a onleje, fazety, korunky a můstky aţ o
velikosti 16 členů. Nejznámější firmou zabývající se tímto systémem je italská firma
Zirkonzahn.25
Základem je otisk, ze kterého se zhotoví dělený model z tvrdé sádry typu stone. Poté
následuje Thompsonův řez, vykrytí podsekřivých míst voskem a zhotovení náhrady
z kompozitního materiálu. Poţadovaný tvar zatím provizorní náhrady upravíme pomocí
brousků. Kaţdý krok je nejlepší provádět pod mikroskopem a u větších prací provést řez
v mezizubním prostoru a spojit ho méně kontrahujícím kompozitem. Tato provizorní práce je
velkou výhodou pro lékaře. Stomatolog tak můţe provést zkoušku v ústech pacienta ještě před
tím, neţ bude náhrada vyrobena, a tak eliminovat její případné nedostatky. Po kontrole zubní
technik manuálně opisuje tvar provizorní náhrady vytyčovací jehlou na sádrovém modelu –
MAD fáze. Tyto informace se přenáší do frézovací jednotky – MAM fáze. Tady je umístěn
keramický, zirkonový blok v příslušné velikosti. Po dokončení vyfrézované zirkonové
náhrady, která je větší o zhruba 25% neţ kompozitní provizorní náhrada, následuje sintrování.
To probíhá v peci při teplotě 1500oC po dobu 8 hodin. Po skončení procesu má finální
výrobek poţadovanou velikost, pevnost a odolnost a je dokonale připraven k fazetování
keramikou například Vita VM9, IPS e.max atd.25,26,27
Nevýhodou této metody můţe být lidský faktor. Frézování konstrukce probíhá do
předsintorvaného keramického bloku. Tento materiál se vyznačuje velkou křehkostí, coţ
můţe způsobit probroušení se frézou skrz budoucí náhradu. Proto je důleţité jemné a pečlivé
obrábění dobře zvolenými frézami. Důleţitá je také správná modelace z kompozitního
materiálu. Nepřesná modelace je pak promítnutá na vyfrézovanou práci.
33
9.4 Lití – klasické odlévání
Tento způsob zhotovení náhrady je z velké části stejný jako kterékoli jiné odlévání kovových
náhrad. Voskový model budoucí korunky, kapny atd. zatmelíme do fosfátové směsi a
odstředivou silou vpravíme do předehřátého krouţku roztavené sklo o teplotě 1380oC. Po
zchladnutí formy se výrobek očistí a nechá vyţíhat (tzv. keramizační ţíhání) při teplotě
1075oC po dobu 6 hodin. To má za následek změnu amorfní struktury na krystalickou, a tudíţ
zlepšení mechanických vlastností a translucence. Po tomto procesu se nanáší barvy a glazury.
Technika lití je vhodná především pro samostatné korunky. Nejznámější firmou zabývající se
tímto systémem je firma Dicor Dentsply.
34
10 Vazba mezi celokeramickou konstrukcí a keramickou
fazetou
10.1 Korekce keramické náhrady
Neţ se začneme s vrstvením keramiky, musíme se ujistit, zdali byla keramická konstrukce
dobře vyrobena. V případě nepřesností provede zubní technik korekci za pomoci broušení
diamantovými brousky a pískování. Tento krok však můţe narušit velkoplošnou deformaci
krystalové mříţky, dokonce i fázovou přeměnu oxidu zirkoničitého. To můţe vést k nárůstu
trhlin, a tedy zničení celé budoucí protetické náhrady. Proto jsou určená přísná pravidla, která
nám říkají, jak při této korekci postupovat (pravidla pro Vita VM9 ve spojení s Vita In-Ceram
YZ):
- Broušení pouze jemnými diamanty při nízkém tlaku a vodním chlazení
- Místa silně namáhána tahem (konektory u můstkových konstrukcí) je-li to moţné
nebrousit vůbec
- Na konci korekce se provádí vypalování při 1000Co po dobu 15 minut, aby byly fázové
proměny vráceny zpět
10.2 Vazba mezi konstrukcí a keramikou
Rozlišujeme tři základní typy: vazbu chemickou, iontovou a kovaletní. Vazbu provádíme buď
na konstrukce neobarvené, nebo na konstrukce barvené.
U neobarvených konstrukcí je princip podobný Wash opakeru. V podstatě se jedná o barvu,
která má i vlastnost vazební. Prášek smíchaný s příslušnou tekutinou se nanáší na suchou a
čistou konstrukci pomocí štětečku ve velice tenké vrstvě a poté je vypálen podle
doporučeného vypalovacího procesu.
U obarvených konstrukcí se nanáší pomocí štětečku základní dentin s označením Wash (např.:
pro Vita VM9 – BASE DENTINE Wash-Brand). Vypalujeme opět podle doporučení
výrobce.28
35
Kaţdý výrobce keramiky má pro výrobu keramických konstrukcí a jejich následné fazetování
keramikou svá pravidla pro korekce a také své vazebné systémy. Jedná se pouze o systémy,
které mají zlepšit vazbu, i přesto, ţe po sintrovaní je uţ konstrukce k fazetování připravena, a
není nutno na ni nijak vytvářet vazební systém.
36
11 Vypalovací proces
Průběh pálení je sloţitý proces, při kterém dochází v první řadě ke změnám fyzikálním. Tyto
změny jsou charakterizovány ztrátou vody. Při chemických pochodech po počáteční oxidaci a
ztrátě chemicky vázané vody dojde k tvorbě mulitových krystalů (3 Al2O3 . 2 SiO2). Ty
dodávají keramice potřebnou pevnost, ale také zvyšují její opacitu. Fyzikální a chemické
pochody ve vypalované keramické hmotě se překrývají a probíhají současně.11
Objekt vytvarovaný z původně práškovité hmoty se při vypalování zpevňuje a zhušťuje.
Tomuto procesu říkáme slinování. To nastává následkem difuze ve hmotě nebo účinkem
vznikající taveniny. Slinování je provázeno zřetelným smrštěním, podle některých údajů aţ o
20-30%. Velikost smrštění záleţí na porozitě vymodelovaného objektu, tedy na velikosti
částic a jejich zahuštění při modelaci, a na průběhu tepelného reţimu, kdy například ve vakuu
je kontrakce vyšší. Smrštění probíhá vţdy směrem k největší mase, jelikoţ hmoty, které jsou
smíchané s vodou, mají náchylnost zaujímat vlivem povrchového napětí kulový tvar. 11
Dentální keramika se po vypálení skládá ze dvou fází. První je fáze amorfní neboli skelná. Ta
na sebe váţe fázi druhou, krystalickou. Obsah krystalické fáze (leucitu) se funkčně mění
podle druhu keramiky. Účastní se na ovlivnění teplotních objemových změn a opatření
pevnosti, a tak ho některé druhy celokeramických přípravků mohou obsahovat aţ 90%.11
Změna fyzikálního stavu hmoty je závislá na vypalovací teplotě a času. Znamená to, ţe
vysoká teplota a krátký čas vypalování mají stejné výsledky jako niţší teplota s dlouhou
dobou vypalování.11
Napsat přesná obecná pravidla pro vypalování fazetované keramiky na
keramickou konstrukci snad ani přesně nelze. Důvodem je velké mnoţství druhů keramik na
trhu, které se liší svým sloţením, pouţitím, mechanickými a chemickými vlastnostmi atd.
Důleţitý je lidský faktor, neboli uţivatel, a technika. Tady je proces vypalování především
závislý na druhu pece, velikosti vypalovaného výrobku, poloze teplotního čidla, ale i nosiči
pro vypalované výrobky.
Dalším důleţitým faktorem je součinitel tepelné roztaţnosti. Je to jev, při kterém se po dodání
nebo odebrání tepla tělesu změní jeho objem. Tady záleţí na součiniteli tepelné roztaţnosti
materiálu konstrukce a fazetované keramiky. Má-li konstrukce tento jev mnohem menší neţ
keramika, pak dochází k nárůstu tangenciálního (tečného) tahového napětí a vznikají trhliny
37
radiálně směrem ven. To pak můţe vést k prasklinám. Naopak, jeli tento jev mnohem vyšší,
vznikají trhliny, které probíhají téměř paralelně s konstrukcí, a to můţe způsobovat
odlupování keramiky. Ideálním stavem je sladění obou součinitelů tepelné roztaţnosti, a
v optimálním případě, kdyţ má fazetovací keramika o něco niţší hodnotu tohoto jevu neţ
materiál konstrukce. V neposlední řadě je také důleţitá tloušťka fazetovacího materiálu.28
Kaţdá firma vyrábějící keramiky dodává se svými výrobky katalogy a letáky pro jejich
pouţití. V těchto návodech nalezneme tabulky s procesem vypalování (teplotou a časem) pro
příslušný druh keramiky, jednotlivé vrstvy keramiky, čištění, regenerační pálení, různé efekty
jako jsou barva a lesk, korekční pálení atd. Všechny tabulky vycházejí ze zkušeností a
dlouholetých výzkumů kaţdé z firem, proto je potřeba se těchto hodnot drţet, ale také je
vnímat jako hodnoty orientační, z důvodů zmíněných výše.
Nejdůleţitější je celkový vzhled a kvalita povrchu vypalovaného finálního výrobku pro
procesu pálení. Správný proces se pozná lehkým lesklým povrchem keramiky.
38
12 Cementování celokeramické náhrady
12.1 Techniky fixace
Hlavním cílem fixace náhrady je zajistit dlouhodobou stabilní retenci, dostatečnou
translucenci a utěsnění okrajové spáry. Rozlišujeme dva druhy cementů:
- Konvenční cementy na bázi vody – podmínkou pro pouţití je markoretenční preparace a
přesný okrajový uzávěr. Zástupci: zirkonfosfátové a skloionomerní cementy
- Polymerovatelné cementy na bázi kompozitu – ve spojení s vyhovujícím adhezivním
systémem zajišťuje dostatečnou retenci a přesný okrajový uzávěr i v případech non-
retenčních. Tyto cementy jsou obzvláště optimální pro translucentní keramické hmoty,
jelikoţ dosahují výborných estetických výsledků.
Výhodou adhezivní techniky je pouţití silikátových keramik ve spojení s translucentními
cementy. Další výhody adhezivní techniky spočívají ve stabilizaci zbývajících tvrdých
zubních tkáních díky moţnosti dosáhnout vnitřní vazby mezi náhradou a zubem spolu
s bezespárovým utěsněním okraje náhrady.8
12.2 Vazebné systémy
Kaţdý z velkého mnoţství na trhu dostupných keramických materiálů má svůj specifický
materiálový postup pro adhezivní vazbu. Důleţité je u všech materiálů adhezivní plochu
zdrsnit. Tím dosáhneme jejího zvětšení a také chemické aktivace povrchu. Na připravenou
plochu aplikujeme adhezivum (primer, adhezivní monomer) podle daného typu povrchu. Jeho
úkolem je vytvoření chemické vazby s fixačními pryskyřicemi (některé jiţ obsahují
monomery, takţe aplikace primeru například pro oxidovou keramiku není nutná).
Kromě toho je rovněţ třeba vytvořit vazbu k povrchu zubu, čehoţ dosáhneme pomocí
adekvátního dentinosklovinného adheziva, coţ vyţaduje odpovídající kondicionování
skloviny a dentinu vhodnými kyselinami spolu s aplikací dentinového vazebného prostředku a
39
adheziva.8
Aby adheze proběhla spolehlivě a bez problémů, je důleţité, aby kondicionování
adhezivních ploch proběhlo aţ po provedení všech klinických zkoušek.
Existují dva způsoby pro kondicionování keramických materiálů:
- Leptání silikátové keramiky (ţivcová keramika a sklokeramika) kyselinou
fluorovodíkovou po dobu 60 sekund a leptání lithiumdisilikátových keramik po dobu 20
sekund. Před tímto krokem je nutná dekontaminace povrchu kyselinou fosforečnou po
dobu 30 sekund. Hned po tom následuje silanizace (chemická aktivace povrchu) naleptané
keramiky. Vznikající chemické vazby jsou nezbytné pro těsnost adhezivního spojení.
Fixace probíhá libovolným pryskyřičným cementem.
- Pískování keramiky oxidové (sklem infiltrovaná aluminiumoxidová keramika, hustě
sintrovaná aluminiumoxidová a zirkonoxidová keramika) pro aktivaci a zdrsnění povrchu.
Dekontaminace povrchu probíhá korundovým práškem. U těchto keramik nelze povrch
leptat kyselinami, a proto je potřeba povrch kondicionovat otryskáním korundovými
částicemi. Po opískování se nanáší pryskyřičný cement obsahující adhezivní monomer,
který zajišťuje dlouhodobě stabilní spojení.
Výběr vhodného fixačního materiálu závisí na pouţitém rekonstrukčním materiálu, typu a
přesnosti náhrady, na kondicionování povrchu je také třeba vzít v úvahu klinické faktory, jako
okluze, design preparace, typ zubu, viklavost zubu a moţnosti izolace pracovního pole. Při
rozhodování, kdy zvolit fixaci konvenční a kdy cementovat adhezivně, platí následující
doporučení: kdykoli to situace umoţňuje, cementujeme konvenčně, a kdykoli to situace
vyţaduje, cementujeme adhezivně.8
40
12.3 Indikace adhezivního a konvenčního způsobu cementování
Více v tabulce (tab. 2).8
Tabulka 2 Indikace adhezivního a konvenčního způsobu cementování
Adhezivní fixace Konvenční fixace
Fazety, částečné
korunky
ţivcová keramika a sklokeramika -
Korunky do frontálního
úseku
lithiudisilikátová keramika a
sklokeramika
aluminiová a zirkonoxidová
keramika
Korunky do laterálního
úseku
lithiudisilikátová keramika lithiudisilikátová, aluminiová
a zirkonoxidová keramika
Můstky do frontálního
úseku
lithiudisilikátová keramika lithiudisilikátová, aluminiová
a zirkonoxidová keramika
Můstky do laterálního
úseku
- zirkonoxidová keramika
41
13 Kazuistika
14 Seznámení s problematikou
Jedná se o případ pacienta (*1963), který se rozhodl pro rekonstrukci zubů v horní čelisti.
Hlavním důvodem pro tento zákrok, byla velká bolest při funkčním zatíţení chrupu a značná
proplombovanost (obr. 2) spojená s patologickou abrazí, bruxismem. Tato parafunkce měla ve
spojení se špatnou vitalitou zubů za následek sníţení skusu, coţ vedlo k nadměrnému
zatěţování kloubů a svalů. V neposlední řadě se také jednalo o estetiku, kterou vidíme na
fotografii – klínovité defekty ve frontálním úseku (12, 11, 21, 22, 23) a odhalující se krček,
kde je vidět kovový okraj metalokeramické korunky (13) (obr. 3).
Obrázek 2 RTG snímek původního stavu
Obrázek 3 Původní stav
42
Ošetřující stomatolog spolu s dentální hygienistkou navrhli léčbu, která byla rozdělena do tří
etap.
Rekonstrukce byla započata laterálním úsekem. V první fázi se jednalo o rekonstrukci molárů
(17, 16, 26, 27) plně anatomickými frézovanými sólo korunkami ze zirkonoxidu pomocí
CAD-CAM systému. Ve druhé etapě se pokračovalo premoláry (15, 14, 24, 25), které byli
nahrazeny taktéţ plně anatomickými korunkami. Poslední, třetí etapa, zahrnovala frontální
úsek (13, 12, 11, 21, 22, 23), kde se ze zirkonoxidu vyfrézovaly pouze kapny, které byly
následně fazetovány keramikou Vita VM9.
Podle Kovaľové a Eliášové je plán na prevenci, léčbu a pooperační péči následující:24
I. Přípravná fáze
vyšetření, diagnóza, prognóza a provizorní plán ošetření
II. Hygienická fáze léčby
instruktáţ, čištění, leštění, úprava a další výkony
endodontická ošetření
zhodnocení
definitivní plán ošetření
III. Fáze definitivní léčby
výplně, chirurgie, léčba, implantáty, protetika, zhodnocení
plán kontroly a udrţování zdraví
IV. Fáze RECALL = udrţování
Modrá barva – společné výkony zubního lékaře a dentální hygienistky
Červená barva – výkony dentální hygienistky
Černá barva – výkony zubního lékaře
43
15 Ordinační fáze
Na základě RTG snímku získal stomatolog informace o tom, jaký pracovní postup bude
nejvhodnější. Prvním krokem byla návštěva u dentální hygienistky, která prohlédla pacientův
stav chrupu. Provedla jiţ výše zmíněné výkony a poučila pacienta, jak má a především bude
muset během celého procesu o svojí ústní dutinu pečovat.
15.1 Laterální úsek
15.1.1 První etapa
V první etapě se rekonstruovaly moláry (17, 16, 26, 27). Molár 26 byly jiţ zub umrtvený,
zatímco moláry 17, 16 a 27 byly ţivé. Stomatolog provedl endodontické ošetření - odstranění
výplní, devitalizaci (umrtvení nervů v zubu - 17), pročištění kořenových kanálků a jejich
následné vyplnění stomatologickým materiálem, teplou gutaperčou (Strojová endodoncie
Dentsply X-Smart Dual – AH Plus JET + GuttaCore). Po tomto ošetření měl pacient 2 týdny
klid na rekonvalescenci. Na dalším sezení stomatolog provedl u zubů preparaci do ztracena.
Následoval fyzický otisk. Hlavní otisk byl proveden metodou dvojího otiskování (elastomery
– 3M ESPE – Express XT Putty soft + Light Body), antagonální pomocí alginátových
otiskovacích hmot (Spofadental – Elastic Cromo). Společně s registrací skusu (Omnibite -
Omni Dent) byly tyto otisky odeslány do laboratoře.
15.1.2 Druhá etapa
V této etapě se rekonstruovaly premoláry (15, 14, 24, 25). Tady bylo zapotřebí více sezení,
jelikoţ na zubu 24 byla protetická náhrada v podobě metalokeramické korunky, která se
musela odstranit. Všechny premoláry byly ţivé zuby (mimo zub 24), u kterých se provedla
devitalizace a následné endodontické ošetření. Po 2 týdenním klidu se provedla preparace
zubů a otiskování. Druhá etapa se prováděla aţ po dokončení první etapy.
44
15.2 Frontální úsek
Tady se jedná jiţ o třetí a zároveň poslední etapu celé rekonstrukce, která proběhla v celém
frontálním úseku (13, 12, 11, 21, 22, 23) najednou. I zde bylo zapotřebí více sezení. Pacient
měl na zubu, špičáku 13 (mrtvý zub), starou metalokeramickou korunku, která byla
odstraněna, a následně byl zub endodonticky ošetřen. Poté proběhlo proléčení, preparace do
ztracena, a otiskování. Frontální úsek se rekonstruoval aţ po dokončení prvních dvou etap.
45
16 Laboratorní fáze č. 1
Z ordinace se k zubnímu technikovi dostane fyzický otisk. Předpokladem pro dobře
odvedenou práci je přesné zachycení situace dutiny ústní – otisk musí být přesný, bez bublin,
trhlin a nepravidelností. V případě, ţe je otisk zničený, musí se provést znovu.
Pomoci velmi tvrdé sádry (INTERROCK NEW Type IV.) technik na základě otisku zhotovil
hlavní pracovní model, který odléval do modelového systému (Baumann Dental –
Modelsystem 2000 – obr. 4).
Před tím, neţ se model na tuto destičku mohl zhotovit, bylo potřeba celý systém izolovat
příslušnou tekutinou. Na model antagonální se pouţila sádra III. třídy (Spofadental –
Mramorit Blue Type III.). Poté, co hlavní model ztvrdnul (tvrdost 250 N/mm2 po 24 hod.), byl
vyjmut z modelového systému a rozřezán elektrickou pilkou (Schick - G2 Concept – obr. 5).
Na vzniklém děleném modelu technik provedl Thompsonův řez a upravil si preparaci do
ztracena na preparaci se schůdkem – CAD-CAM systémy pracují pouze s modelem
s preparací na schůdek. Thompsonův řez je proces, při kterém se pahýl podbrousí pod úrovní
preparační hranice. Je vhodné při tom pouţít mikroskop nebo lupu, aby byl řez proveden co
nejpřesněji. Takto hotový hlavní model (na transportní destičce) byl spolu s modelem
antagonálním a registrací skusu zabalen do pouzdra na modely a do vypolstrovaného boxu,
opatřen bezpečnostní plombou a odeslán do speciálního frézovacího centra Exactdent s. r. o.
Obrázek 4 Baumann Dental –
Modelsystem 2000
Obrázek 5 Schick - G2 Concept
46
sídlícího v Českých Budějovicích. Zubní technik ještě pomocí programu vyplní tzv.
zakázkový list, kde uvádí základní informace: název zubní laboratoře, jméno pacienta, o jaké
zuby se jedná, z čeho mají být vyfrézované, jestli jde o inlay nebo plně anatomickou korunku,
sílu kapny atd. U tohoto pacienta se také vyplňovala kolonka zvýšení skusu o 1,5mm. Tento
zakázkový list se odešle prostřednictvím internetu.
Na fotografiích (obr. 6 a 7) vidíme modely ve všech třech fázích spolu s anatagonálním
modelem.
Obrázek 6 Hlavní modely podle fází
Obrázek 7 Antagonální model - protiskus
47
17 Výroba pomocí CAD-CAM systému
Systém skenování a frézování byl pro všechny 3 etapy v podstatě stejný, proto je tento proces
popsán obecně a dohromady.
Poté, co skenovací a frézovací centrum obdrţí zásilku s modely, technik neboli obsluha stroje
zkontroluje, zda byla preparace udělána přesně. Správná preparace na schůdek je pro CAD-
CAM systémy nezbytná. Je-li vše v pořádku, technik v programu vyplní informace, které
dostal v zakázkovém listu. V opačném případě je nejlepší označení špatně provedené
preparace a opětovné odeslání do laboratoře, kde se musí celý proces provést znovu.
Na řadu přichází vlastní skenování. V případě matných povrchů modelů není zapotřebí
ţádného speciálního nástřiku. V opačném případě se pouţívá skenovací sprej, který tento
matný povrch vytvoří. Celý proces trvá hodinu a více, zde záleţí na počtu členů. V tomto
případě byl ke skenování pouţit optický 3D skener CORiTEC - imes icore i3Dscan (obr. 8).
Tento skener nasnímá oba modely do počítače, dokonce můţe snímat i modely zastavěné
přímo v artikulátorech, avšak ty musí být s příslušným skenerem kompatibilní.
Z takto nasnímaných modelů si program (CAD systém – Exocad) v počítači vytvoří přesnou
budoucí náhradu. V této fázi můţe technik do programu zasáhnout a potřebné informace
poupravit, jako například upravení přesné hranice preparace, domodelování nerovností na
pahýlu zubu, vymezení podsekřivých míst a místa pro cement či zvýšení skusu, které se
muselo provést u popisovaného případu. Technik můţe v programu pracovat s modelem
náhrady, jako kdyby se jednalo o skutečný fyzický model.
Obrázek 8 CORiTEC - imes icore i3Dscan
48
Na obrázcích (obr. 9, 10, 11, 12, 13 a 14) vidíme naskenovaný původní stav zubů a některé
etapy.
Síla stěny konstrukce je závislá na nárocích kladených na náhradu ve funkci. Podle návodu
Vita VM9 nesmí být tloušťka stěny u korunek větší neţ 0,5 mm a u můstků 0,7 mm.22
V případě konstrukce z materiálu ZrO2 je poţadovaná min. síla konstrukce 0,5mm. Dalším
Obrázek 9 Sken původního stavu Obrázek 10 Sken připraveného modelu pro 3 fázi
Obrázek 14 Sken připraveného modelu pro 2 fázi Obrázek 13 Vymodelované plně anatomické
korunky ze ZrO2 - 2 fáze
Obrázek 12 Fáze č. 3 - pohled z orální strany
Obrázek 11 Vymodelované kapny ze ZrO2 s
protiskusem - 3 fáze
49
důleţitým krokem je nastavení tloušťky vrstvy fazetované keramiky. V tomto případě se
jednalo pouze o frontální úsek, kdy minimální a maximální rozměry fazetování předních zubů
vidíme na obrázku opět podle Vita VM9 (obr. 15).22
Po dokončení skenování a úprav modelu přecházíme do fáze frézování. Frézování probíhá z
materiálu CC DISK Zr HT A3 (různé velikosti 8mm - 18mm) frézou CORiTEC imes icore
350i a imes icore 250i dry (obr. 16 a 17).
Zirkonoxid se frézoval suchou metodou, a jelikoţ je to materiál měkký, doba frézování trvá
od 15 min více na člen. Anatomické zuby trvají o něco déle kvůli detailům. Po vyfrézování se
náhrady sintrují, u jmenovaného materiálu po dobu 10 hodin. Hotové, plně anatomické
korunky a kapny se spolu s modely opět zabalí stejným způsobem a odešlou zpět do
laboratoře.
Obrázek 15 Rozměry pro fazetaci
Obrázek 17 CORiTEC imes icore 250i dry
Obrázek 16 CORiTEC imes icore
350i
50
18 Laboratorní fáze č. 2
18.1 Laterální úsek
Pro první a druhou etapu probíhala laboratorní fáze stejným způsobem.
Po obdrţení zásilky z frézovacího centra, technik provedl zastavění hlavního a antagonálního
modelu do artikulátoru Keystone (obr. 18) a provedl dodatečné úpravy.
Korekce ZrO2, ať uţ se jedná o konstrukci nebo plně anatomickou korunku, se provádí
výhradně jemnými diamantovými brousky při nízkém tlaku chlazenými vodou nebo
speciálními gumami. Na závěr je nutné provést teplenou úpravu krystalické mříţky, tzv.
regenerační pálení (ohřev rychlostí 8oC/min na 1050
oC, výdrţ 5minut, chlazení bez regulace
teploty - u jmenovaného materiálu). Korekce se týkala především preparace. Technik musel
upravit krček ze schůdkové preparace na preparaci do ztracena, tedy ho zahladit. Další
korekce se týkala artikulačních úprav. Pacientovi byla kvůli zjištění, zda úpravy probehly
v pořádku a náhrady mu zcela vyhovují, provedena jejich zkouška. Po všech korekcích a
regeneračním pálení se přistupilo k nanášení glazury.
Na přání pacienta se korunky nijak nedobarvovaly a nanášela se hned glazura VITA
AKZENT, která se vypalovala dle vypalovací tabulky (tab. 3).
Obrázek 18 Artikulátor Keystone
51
Pálení probíhá na speciálním stojánku, který je opatřen platinovými čepy nebo na čepech
obyčejných, kdy je potřeba speciální vypalovací pasty VITA Firing Paste (obr. 19). Tato pasta
se natlačí přímo do korunky a poté nasadí na jakékoli vypalovací čepy na stojánku.
K manipulaci se zirkonoxidovou náhradou pouţíváme výhradně pinzety opatřenou gumovými
návleky, abychom kovem neušpinili a neponičili náhradu. Na fotografiích (obr. 20, 21 a 22)
vidíme hotové plně anatomické koruny pro moláry a premoláry.
Tabulka 3 Vypalovací proces VITA AKZENT
Obrázek 19 VITA Firing Paste a speciální stojánek
Obrázek 20 Plně anatomické korunky
(17, 16, 26, 27)
Obrázek 21 Plně anatomické korunky (15,
14)
Obrázek 22 Plně anatomické korunky
(24, 25)
52
18.2 Frontální úsek
Poslední etapa se týká ZrO2 kapen, na které byla vrstvena keramika VITA VM9.
Postup po obdrţení zásilky z frézovacího centra byl stejný jako u prvních dvou etap
v laterálním úseku. Po tom, co pacient vyzkoušel kapny, zda je vše v pořádku, přistupujeme
k procesu nanášení neboli fazetování keramiky.
Barva byla po konzultaci se zubním technikem zvolena pacientem ze vzorníku VITA.
Poţadovaná barva vznikla namícháním BASE DENTINEu 3R2,5 (hlavní barva) s trochou
2R2,5. Zuby byly dále fazetovány: VITA CHROMA PLUS CP3 a ENAMEL ENL (obr. 23),
doladěny ENAMEL ENL a WINDOW a dobarveny barvami opět firmou VITA (obr. 24).
První fazetování proběhlo pomocí CHROMA PLUS CP3 a BASE DENTINEu
3R3,5 (obr. 25).
Obrázek 23 Fazetovací set VITA Obrázek 24 Barvy VITA
Obrázek 25 Schéma nanášení
prvního fazetování
53
Pálení proběhlo dle VITA katalogu podle tabulky (tab. 4)
Druhé fazetování proběhlo pomocí WINDOW, BASE DENTINEu 3R2,5 s trochou 2R2,5 a
ENAMELem ENL (obr. 26). Barva růţová je pro BASE DENTINE 3R2,5, oranţová pro
BASE DENTINE 2R2,5, černošedá pro WINDOW a barva modrá pro ENAMEL ENL.
Pálení si zubní technik upravil na teplotu, kterou měl jiţ vyzkoušenou praxí (tab. 5)
Tabulka 4 Schéma prvního vypalování
Obrázek 26 Schéma nanášení
druhého fazetování
Tabulka 5 Schéma druhého vypalování
54
Třetí fazetování bylo spíše na doladění tvaru zubu. Proběhlo pomocí ENAMELu ENL a
WINDOWu. Pálení proběhlo jiţ podle tabulek VITA (tab. 6)
V poslední fázi byla na zuby nanesena glazura a pomocí barev bílé (oranţová) a modré
(modrá) (obr. 27) se zub lehce dobarvil.
Proběhlo poslední pálení dle VITA tabulek (tab. 7)
Zubní technik si během etap fazetování zub upravoval dle artikulačních a estetických
poţadavku pomocí diamantových brousků. Opracování je důleţitým technologickým krokem
po pálení. Nesmíme zapomenout na opracování u krčkových uzávěrů do hladka, aby
nedráţdily gingivu. Další opracování věnujeme bodům kontaktů. Po kontrole artikulace se
Obrázek 27 Schéma nanášení
třetího fazetování
Tabulka 6 Schéma třetího vypalování
Tabulka 7 Vypalovací proces VITA AKZENT
55
náhrada vţdy před dalším krokem očistí tzv. párovačkou, aby na ní nezůstaly zbytky prachu,
mastnoty a dalších nečistot. Kaţdý technik má svou vyzkoušenou metodu fazetování, která
mu vyhovuje k tomu, aby dosáhl co nejlepší reprodukce skutečného zubu. Dalším důleţitým
bodem je glazura, která se musí nanášet rovnoměrně ve stejné vrstvě po celém povrchu zubu.
Zub se můţe v poslední fázi opracovat gumičkou pro matnější povrch nebo naopak pro
povrch lesklejší pouţít speciální pastu. Vše záleţí na tom, jaké zuby si pacient přeje.
Poslední fáze se odehrává v ordinaci, kde se přistupuje jiţ k nacementování hotové náhrady.
Jak úsek laterální, tak i úsek frontální byl cementován výrobkem PermaCem 2.0 Self-
Adhesive Cement. Na RTG snímku (obr. 28) a poslední fotografii (obr. 29) vidíme pacientův
stav chrupu po provedené rekonstrukci.
Pacient musel uţívat dlahu proti bruxismu do té doby, neţ se této parafunkce zbavil. Do
budoucna počítá s rekonstrukcí zubů v dolní čelisti.
Obrázek 28 RTG snímek provedené rekonstrukce
Obrázek 29 Fotografie provedené rekonstrukce
56
19 Závěr
Rekonstrukce celokeramikou eliminovala jak problémy estetické, tak i problémy s bolestí
chrupu. Díky technologii CAD-CAMu a rukám zkušeného zubního technika získal pacient
nový úsměv, po kterém na začátku celého procesu touţil. Pacient do budoucna počítá
i s rekonstrukcí zubů v dolní čelisti, coţ jen dokazuje to, ţe byl se zákrokem spokojený.
57
Závěr
Cílem mé práce bylo estetické srovnání obou náhrad, tedy plně anatomické frézované
korunky ze zirkonoxidu a frézované kapny z téhoţ materiálu, která byla následně fazetováná
keramikou.
Je těţké srovnávat estetiku v laterálním a frontálním úseku, kdyţ je známo, ţe na zuby
frontální se klade mnohem větší důraz. Díky vyspělým technologiím můţeme dnes jiţ
laterální úsek plně uspokojivě rekonstruovat, ovšem na esteticky náročnějším frontálním
úseku je stále ještě nenahraditelná práce zubního technika s mnohaletou praxí a citem pro
design.
Od dob, kdy byly představeny první CAD-CAM systémy se mnohé změnilo. Z počátku se
jednalo o jednoduché tvary, kdeţto dnes dokáţeme vyvinout technologii tak vyspělou, ţe
můţeme presovat či frézovat zuby jiţ skoro reálně probarvené i do frontálního úseku chrupu.
Přesto mnoho zákazníků, jakoţto pacientů volí raději celokeramickou náhradu, která je
kombinací strojové výroby s tou ruční, coţ je dle mého názoru z hlediska estetického tou
nejlepší moţností.
Věřím tomu, ţe v příštích letech se výroba celokeramických náhrad bude posouvat
obrovskými kroky kupředu aţ natolik, ţe se ruční práce zubního technika minimalizuje pouze
na obsluhu sloţitých zařízení.
58
Seznam obrázků
Obrázek 1 Historie CEREC - Zleva: Prototyp, CEREC 1, CEREC 2 a CEREC 3
(zdroj: https://dprlive.wordpress.com/category/cerec-25/)....................................................... 12
Obrázek 2 RTG snímek původního stavu (zdroj: Radiodiagnostika Chrudim s. r. o.) ............ 41
Obrázek 3 Původní stav (zdroj: Mgr. Michaela Moravcová) ................................................... 41
Obrázek 4 Baumann Dental – Modelsystem 2000 (zdroj: vlastní) .......................................... 45
Obrázek 5 Schick - G2 Concept (zdroj: vlastní)....................................................................... 45
Obrázek 6 Hlavní modely podle fází (zdroj: vlastní) ............................................................... 46
Obrázek 7 Antagonální model – protiskus (zdroj: vlastní)....................................................... 46
Obrázek 8 CORiTEC - imes icore i3Dscan
(zdroj: http://www.medicalexpo.com/prod/imes-icore/product-72794-531671.html) ............. 47
Obrázek 9 Sken původního stavu (zdroj: Exactdent s.r.o.) ...................................................... 48
Obrázek 10 Sken připraveného modelu pro 3 fázi (zdroj: Exactdent s.r.o.) ............................ 48
Obrázek 11 Vymodelované kapny ze ZrO2 s protiskusem - 3 fáze (zdroj: Exactdent s.r.o.) .. 48
Obrázek 12 Fáze č. 3 - pohled z orální strany (zdroj: Exactdent s.r.o.) ................................... 48
Obrázek 13 Vymodelované plně anatomické korunky ze ZrO2 - 2 fáze
(zdroj: Exactdent s.r.o.) ............................................................................................................ 48
Obrázek 14 Sken připraveného modelu pro 2 fázi (zdroj: Exactdent s.r.o.) ............................ 48
Obrázek 15 Rozměry pro fazetaci
(zdroj: http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf) ............................................ 49
Obrázek 16 CORiTEC imes icore 350i
(zdroj: http://www.imes-icore.de/eng/coritec-350i-dental-milling-machine.html) .................. 49
Obrázek 17 CORiTEC imes icore 250i dry
(zdroj: http://www.edos-dent.com/imes-icore.html) ................................................................ 49
Obrázek 18 Artikulátor Keystone (zdroj: vlastní) .................................................................... 50
Obrázek 19 VITA Firing Paste a speciální stojánek (zdroj: vlastní) ........................................ 51
59
Obrázek 20 Plně anatomické korunky (17, 16, 26, 27) (zdroj: vlastní) ................................... 51
Obrázek 21 Plně anatomické korunky (15, 14) (zdroj: vlastní) .............................................. 51
Obrázek 22 Plně anatomické korunky (24, 25) (zdroj: vlastní) ............................................... 51
Obrázek 23 Fazetovací set VITA (zdroj: vlastní) ..................................................................... 52
Obrázek 24 Barvy VITA (zdroj: vlastní) .................................................................................. 52
Obrázek 25 Schéma nanášení prvního fazetování (zdroj: vlastní) ........................................... 52
Obrázek 26 Schéma nanášení druhého fazetování (zdroj: vlastní)........................................... 53
Obrázek 27 Schéma nanášení třetího fazetování (zdroj: vlastní) ............................................. 54
Obrázek 28 RTG snímek provedené rekonstrukce
(zdroj: Radiodiagnostika Chrudim s. r. o.) ............................................................................... 55
Obrázek 29 Fotografie provedené rekonstrukce (zdroj: vlastní) .............................................. 55
60
Seznam tabulek
Tabulka 1 Oxidy a jejich barvy
(zdroj: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Keramick%C3%A9_materi%C3%A1ly_v_protet
ice + vastní) ............................................................................................................................... 20
Tabulka 2 Indikace adhezivního a konvenčního způsobu cementování
(zdroj: RINKLE, Sven. Celokeramické náhrady. 1. vyd. Praha: Quintessenz, 2014, 232 s.
ISBN 978-80-86979-12-0. tj. s. 22) .......................................................................................... 40
Tabulka 3 Vypalovací proces VITA AKZENT
(zdroj: http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf) ............................................ 51
Tabulka 4 Schéma prvního vypalování
(zdroj: http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf) ............................................ 53
Tabulka 5 Schéma druhého vypalování
(zdroj: http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf + vlastní) ............................. 53
Tabulka 6 Schéma třetího vypalování
(zdroj: http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf) ............................................ 54
Tabulka 7 Vypalovací proces VITA AKZENT
(zdroj: http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf) ............................................ 54
61
Seznam použité literatury a zdrojů informací:
Literatura
8. RINKLE, Sven. Celokeramické náhrady: Koncept pro praxi. 1. vyd. Praha: Quintessenz,
2014, 232 s. ISBN 978-80-86979-12-0.
10. HUBÁLKOVÁ, Hana a Jana KRŇOULOVÁ. Materiály a technologie v protetickém
zubním lékařství. 1. vyd. Praha: Galén, 2009, 301 s. ISBN 978-80-7262-581-9.
12. Bittner, Jiří. Protetická technologie. 1. vyd. Brno: Institut pro další vzdělávání středních
zdravotnických pracovníků, 1989, 148 s. ISBN 80-7013-013-X
24. Kovaľová, Eva a kolektiv. Orálna hygiena II., III. 1. vyd. Prešov: Akcent print, 2010,
667 s. ISBN 978-80-89295-24-1
Internetové odkazy
1. http://www.keramika.websnadno.cz/ [Cit. 2. 12. 2015]
2. https://cs.wikipedia.org/wiki/Keramika [Cit. 2. 12. 2015]
3. http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html#historie [Cit. 2. 12. 2015]
4. http://ptc.zshk.cz/vyuka/keramicke-hmoty.aspx [Cit. 3. 12. 2015]
5. https://www.dentalaegis.com/cced/2010/05/a-history-of-dental-ceramics [Cit. 3. 12. 2015]
6. http://www.j-ips.org/article.asp?issn=0972-
4052;year=2009;volume=9;issue=2;spage=70;epage=75;aulast=Krishna [Cit. 3. 12. 2015]
7.
https://www.researchgate.net/publication/262563782_The_Roots_of_Dental_Porcelain_A_bri
ef_historical_perspective [Cit. 3. 12. 2015]
9. http://www.wikiskripta.eu/index.php/Keramick%C3%A9_materi%C3%A1ly_v_protetice
[Cit. 5. 12. 2015]
11. http://ptc.zshk.cz/vyuka/vypalovaci-proces.aspx [Cit. 5. 12. 2015]
62
13. http://fb.cuni.cz/Data/files/PragueMedicalReport/PMR%2007-01%20Pilathadka.pdf
[Cit. 12. 12. 2015]
14. http://www.stomateam.cz/cz/ten-pravy-cad-cam-system-pro-laborator-o-jednom-
zamestnanci-a/ [Cit. 12. 12. 2015]
15. http://www.karsten-saeger.de/pdf/pb_inlab_en.pdf [Cit. 13. 12. 2015]
16. http://www.degudent-cadcam.com/ [Cit. 14. 12. 2015]
17. http://www.koranek.cz/files/procera_koranek.pdf [Cit. 15. 12. 2015]
18. http://solutions.3mcesko.cz/wps/portal/3M/cs_CZ/3M_ESPE-
CEE/DentalManufacturers/Products/DigitalDentistry/LavaMaterials/Cerec/
[Cit. 16. 12. 2015]
19. http://www.stomateam.cz/cz/vstupte-do-sveta-cad-cam-technologie-s-interdentem/
[Cit. 18. 12. 2015]
20. http://heraeus-kulzer.com/en/int/dentist/products_by_indication/cad_cam_2/cadcam.aspx
[Cit. 18. 12. 2015]
21. http://www.ivoclarvivadent.cz/cs/p/vsechny/ips-emax-press [Cit. 5. 1. 2016]
22. http://www.hufa.cz/dental/turkom_cera/TC_pracovni_postup.pdf [Cit. 5. 1. 2016]
23. http://www.vitalabor.cz/download/postupy/inceram.pdf [Cit. 7. 1. 2016]
25. http://www.dentack.cz/katalog-1-manualni-pristroje-mad-mam [Cit. 10. 1. 2016]
26. http://www.zirkonzahn.com/us/cad-cam-systems [Cit. 10. 1. 2016]
27. http://www.stomateam.cz/cz/konstrukce-podminene-snimatelne-nahrady-vyfrezovana-ze-
zirkonoxidu-mad-mam-technologii-zirkonzahn/ [Cit. 10. 1. 2016]
28. http://www.vitalabor.cz/download/navod_vita_vm9.pdf [Cit. 14. 1. 2016]
Brožury
VITA
Ivoclar Vivadent
ZirkonZahn
Interdent
63
Jiné
Vlastní zkušenosti a pozorování
Materiály a poznámky z výuky Protetické technologie a Stomatologické protetiky
Konzultace s odborníky