Srovnání korekce refrakčních vad brýlemi a kontaktními čočkami
Absolventská práce
Hana Hainzová
Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola
Praha 1, Alšovo nábřeží 6
Studijní obor: Diplomovaný oční optik
Vedoucí práce: Bc. Veronika Bartoušková
Datum odevzdání práce: 15. 4. 2015
Datum obhajoby:.
Praha 2015
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně a všechny použité prameny
jsem uvedl (a) podle platného autorského zákona v seznamu použité literatury a zdrojů
informací.
Praha 15. dubna 2015
Podpis
Děkuji Bc. Veronice Bartouškové za odborné vedení absolventské práce a za cenné rady při
zpracování této práce.
Souhlasím s tím, aby moje absolventská práce byla půjčována v knihovně Vyšší odborné
školy zdravotnické a Střední zdravotnické školy, Praha 1, Alšovo nábřeží 6.
Podpis
ABSTRAKT
HAINZOVÁ, Hana.
Srovnání korekce refrakčních vad brýlemi a kontaktními čočkami.
Praha, 2015. Absolventská práce. VOŠZ a SZŠ Praha 1.
Vedoucí absolventské práce Bc. Veronika Bartoušková
Tato absolventská práce je zaměřena na porovnání brýlové korekce a korekce kontaktními
čočkami z hlediska brýlové optiky. První část se týká brýlové korekce a jejích vlivů na zrak
člověka. Z optických účinků má brýlová korekce vliv na velikost zorného pole, může být
příčinou vedlejšího prizmatického efektu a dochází při ní k nežádoucímu odrazu světla na
povrchu čoček. Neoptické účinky se týkají psychiky a mechanických vlivů brýlí na člověka.
U brýlové korekce jsou různé možnosti konstrukcí obrub, které u kontaktních čoček nejsou.
Důležitá vlastnost u brýlí je inklinace brýlové obruby, která ovlivňuje kvalitu a komfort
vidění. U většiny brýlí je možnost úpravy obruby tak, aby byla pro klienta pohodlná. Další
nezbytnou součástí brýlí jsou brýlové čočky. Jejich zobrazovací vlastnosti a vzhled se zásadně
liší od kontaktních čoček. Jedním z rozdílů je centrování brýlových čoček. Jejich optický střed
by měl odpovídat středu zornice klienta. Druhá část práce je zaměřena na kontaktní čočky, i ty
mají určitý vliv na oko. Tím, že jsou v kontaktu s rohovkou oka, mohou vznikat komplikace
vlivem nošení kontaktních čoček. Velký význam mají dnes vlastnosti kontaktních čoček jako
je permeabilita a transmisibilita. Zaměřuji se na měkké kontaktní čočky, z důvodu jejich
aplikace v našich českých optikách. Na konci teoretické části porovnávám brýlovou korekci
a korekci kontaktní čočkou u anizometropie. Jedním z důležitých rozdílů mezi brýlemi
a kontaktní čočkami je jejich vzdálenost od oka. Brýle bývají 12 mm od oka a kontaktní čočka
leží přímo na rohovce, a proto nemusí být stejná hodnota korekce. Cílem práce je získat
představu o používání a vlivech kontaktních čoček a brýlí na člověka v praxi.
Klíčová slova: prizmatický efekt, odraz světla, rohovka, permeabilita, transmisibilita
ABSTRACT
HAINZOVÁ, Hana.
Correction Refraction Defects in Comparison with Spectacles and Contact Lenses.
Praha, 2015. Graduatework. VOŠZ a SZŠ Praha 1.
Tutor Bc. Veronika Bartoušková
This graduate thesis focuses on a comparison between the correction by spectacles and the
correction by contact lenses from the point of corrective optics. The first part deals with the
correction with spectacles and its effects on eyesight. Spectacles can influence size of the field
of vision, they can cause prismatic effect and undesirable reflections of light on the surface of
lenses. There are also psychological and mechanical effects of spectacles to be considered.
Correction with spectacles allows for various constructions of glass frames which is missing
in case of contact lenses. An important property of spectacles is the inclination of the frame
which influences vision quality and comfort. Most spectacles allow the frames to be modified
to make them comfortable for the client. A necessary part of the spectacles are the lenses
which differ from contact lenses in their optical and visual properties. One of the differences
between spectacles and contact lenses is the lens centering which in case of spectacles should
place the optical center of lenses into axis with center of client’s pupil. The second part of the
thesis focuses on contact lenses and their effect on an eye. Since they are in contact with the
cornea they can cause a number of complications. Their properties, such as permeability and
transmissibility, are very important. The thesis focuses on soft contact lenses because they are
the most used in the Czech optician. At the end of the theoretical part of the thesis I compare
correction with spectacles and by contact lenses in case of anizometropia. One of the
important differences between spectacles and contact lenses is their distance from the eye.
Spectacles are typically 12mm from the eye, while contact lenses are in direct contact with the
eye and therefore they can have different correction value. The aim of the thesis is to outline
the use and effect of contact lenses and spectacles on human life in practice.
Key words: prismatic effect, reflections of light, cornea, permeability, transmissibility
Obsah
Úvod . ................................................................................................................................... 10
1 Refrakce oka a jeho korekce ................................................................................... 11
2 Brýlová korekce ........................................................................................................ 13
2.1 Obruby brýlové korekce ............................................................................................ 13
2.1.1 Konstrukce brýlové obruby ........................................................................................ 13
2.1.2 Celoočnicové obruby .................................................................................................. 14
2.1.3 Poloočnicové obruby .................................................................................................. 14
2.1.4 Bezočnicové obruby ................................................................................................... 15
2.2 Čočky v brýlích .......................................................................................................... 15
2.2.1 Spojné brýlové čočky ................................................................................................. 16
2.2.2 Rozptylné brýlové čočky ............................................................................................ 16
2.2.3 Tórické brýlové čočky ................................................................................................ 17
2.2.4 Asférické čočky .......................................................................................................... 17
2.2.5 Lentikulární brýlové čočky ........................................................................................ 18
2.2.6 Vysoké dioptrie u kontaktních čoček ......................................................................... 18
2.3 Účinky brýlové korekce ............................................................................................. 18
2.3.1 Neoptické vedlejší účinky v brýlové korekci ............................................................. 19
2.3.1.1 Neoptické účinky u kontaktních čoček ...................................................................... 19
2.3.2 Optické účinky brýlové korekce ................................................................................. 19
2.3.2.1 Vliv zorného pole v brýlích ........................................................................................ 20
2.3.2.1.1 Zorné pole v kontaktních čočkách ............................................................................. 22
2.3.2.2 Vedlejší prizmatický efekt.......................................................................................... 22
2.3.2.2.1 Prizmatický efekt u kontaktních čoček ...................................................................... 25
2.3.2.3 Odrazivost světla na povrchu čoček ........................................................................... 25
2.3.2.3.1 Odrazivost světla u kontaktních čoček ...................................................................... 26
3 Kontaktní čočky ........................................................................................................ 27
3.1 Měkké kontaktní čočky .............................................................................................. 28
3.1.1 Mechanické vlivy měkkých kontaktních čoček ......................................................... 29
3.1.2 Vliv kontaktní čočky na rohovku ............................................................................... 30
3.1.2.1 Patologické znaky a komplikace na rohovce vlivem nošení kontaktních čoček ........ 31
3.1.2.1.1 Hypoxie rohovky ....................................................................................................... 32
3.1.2.1.2 Periferní vřed vyvolaný kontaktními čočkami .......................................................... 33
3.1.3 Vliv slzného filmu u nošení kontaktních čoček ......................................................... 33
3.1.4 Permeabilita u kontaktních čoček............................................................................... 34
3.1.5 Transmisibilita u kontaktních čoček ........................................................................... 34
3.1.6 Vliv brýlové korekce na fyziologii oka ...................................................................... 35
3.2 Vnímaní zorného pole v kontaktních čočkách ........................................................... 35
3.3 Pevné kontaktní čočky ............................................................................................... 35
3.4 Význam použití kontaktních čoček ............................................................................ 35
4 Anizometropie ........................................................................................................... 37
4.1 Anizeikonie ................................................................................................................ 37
4.2 Korekce anizometropie brýlovou čočkou .................................................................. 37
4.3 Korekce anizometropie kontaktní čočkou ................................................................. 39
5 Výhody a nevýhody brýlové korekce a kontaktních čoček................................... 41
5.1 Přepočet brýlové korekce na korekci do kontaktních čoček ...................................... 41
6 Praktická část- porovnání korekce brýlemi a kontaktními čočkami .................. 43
6.1 Graf 1. Použití korekce .............................................................................................. 43
6.2 Graf 2. Jakou korekci upřednostňují ženy ................................................................. 44
6.3 Graf 3. Jakou korekci upřednostňují muži ................................................................. 45
6.4 Graf 4. Četnost refrakčních vad ................................................................................. 46
6.5 Graf 5. Jaké jsou nejčastěji uváděné výhody a nevýhody u brýlové korekce............ 47
6.6 Graf 6. Pohodlnost kontaktních čoček ....................................................................... 48
6.7 Graf 7. Nejčastější činnosti u brýlové korekce .......................................................... 49
6.8 Graf 8. Alergické reakce u brýlové korekce .............................................................. 50
6.9 Graf 9. Alergické reakce u kontaktních čoček ........................................................... 51
6.10 Graf 10. Nositelé brýlí a kontaktních čoček podle věku ............................................ 52
6.11 Graf 11. Použití kontaktních čoček ............................................................................ 53
6.12 Graf 12. Typy kontaktních čoček............................................................................... 54
6.13 Graf 13. Pohodlí v brýlích u jednotlivých věkových skupin ..................................... 55
6.14 Graf 14. Pro jakou věkovou skupinu jsou kontaktní čočky pohodlné ....................... 56
6.15 Graf 15. Estetika korekce brýlemi a kontaktními čočkami........................................ 57
6.16 Zajímavost v dotazníku .............................................................................................. 57
6.17 Dotazník určený pro praktickou část práce ................................................................ 58
Závěr . ................................................................................................................................... 60
Seznam zdrojů a použité literatury ....................................................................................... 61
Seznam použitých obrázků .................................................................................................... 64
Seznam tabulek ....................................................................................................................... 66
Přílohy.. ................................................................................................................................... 67
10
Úvod .
V dnešní době vzrůstají nároky na kvalitní vidění, a proto dbáme na správnou korekci oka. Je
důležité si uvědomit, že zrak ovlivňuje nejen správná korekce, ale i správná volba typu brýlové
čočky, hlediska estetického i funkčního, komfort, pohodlí a údržba. Je důležité, aby všechny tyto
aspekty byly brány v potaz a klientovi se plně přizpůsobily.
Toto téma jsem si vybrala kvůli častým dotazům nositelů brýlí na vidění v kontaktních čočkách,
a i pro zamyšlení nad výběrem vhodných obrub a typů skel k refrakční vadě, které by měl znát
každý optik, a mohl sám nabídnout vhodný produkt s patřičným odůvodněním a informacemi pro
klienta. Díky své profesní zkušenosti v oční optice chci také zdůraznit, jak je důležitá centrace
brýlí, aby nevznikaly nežádoucí vedlejší účinky korekce. Je nutné uvědomit si vliv na zdravotní
stránku klienta.
Mým cílem je zjistit, zda je dnes žádanější brýlová korekce nebo kontaktní čočky, a jejich
vhodnost v konkrétních případech. V teoretické části se podíváme na téma z hlediska brýlové
optiky. Budu se věnovat vedlejším účinkům brýlové korekce a kontaktních čoček. Budou mě také
zajímat změny zorného pole a vlastnosti kontaktních čoček. V praktické části představím
statistické průzkumy, které pro jednodušší představu uvedu v grafech.
11
1 Refrakce oka a jeho korekce
V dnešní době jsou na zrak člověka kladeny vysoké nároky, a proto je důležité zrak
kontrolovat. Je mnoho profesí, kde je nutné mít stoprocentně přesné vidění. Zrak nám slouží
už od narození. Se schopností vidět se rodíme, ale do jednoho roku se musí zrak vyvinout
a do prvních šesti let se jeho funkce upevňují. U zdravého novorozeného dítěte je předpoklad
normálního vývoje zraku. Zdravému jedinci trvá 7-8 roků než získá kvalitní binokulární
vidění. Ke správnému vývoji a fungování zraku je zapotřebí mít schopnost vytvořit na sítnici
ostrý obraz pozorovaného předmětu. O refrakci oka můžeme říct, že jde o vztah mezi
optickou mohutností prostředí oka a délkou oční koule. Pokud je délka oka a lomivost čočky
a rohovky v optimálním poměru, oko je emetropické. Ametropické oko je stav, kdy poměr
není optimální a paprsek dopadá před nebo za sítnici.
Refrakční vadou proto rozumíme stav, kdy paprsek nedopadá přesně na sítnici z různých
důvodů. Refrakční vady jsou mnohem častější než poškození funkce oka, například slepota.
Malé vady mohou mít větší průvodní obtíže než ty větší, které můžeme do určité míry sami
vykorigovat. Následné obtíže jsou nervové a svalové vyčerpání při trvalém úsilí o korekci
vady. Mohou vyvolávat astenopické potíže. Pod pojmem astenopické potíže si můžeme
představit mlhavé nebo neostré vidění, hlavně při únavě. Také může být oko červené, slzet,
řezat a pacient může mít pocit cizího tělesa v oku. Často jsou komplikace doprovázeny
bolestmi hlavy. Korekce se používá na korigování refrakčních vad nebo fyziologických vad
zraku člověka.
Světelný paprsek, než dorazí na sítnici, tak prochází několika strukturami. První je přední
plocha rohovky, a dále pak hmota rohovky, zadní plocha rohovky, komorová voda, přední
plocha čočky, hmota čočky, zadní plocha čočky a na závěr sklivec. Tato prostředí
a předozadní délka oka, určují refrakci oka (8,27).
Úspěchem správné korekce je správné vyšetření zraku. Korekci zraku provádí oční lékař nebo
optometrista v optice. Při stanovení korekce je nutné si uvědomit, že obtíže, které má pacient,
můžou být příznakem jiného závažného onemocnění. Délka vyšetření se odvíjí od
komplikovanosti refrakce a komunikace mezi optometristou nebo lékařem a pacientem.
Měření se provádí za denního světla a nejlépe když je pacient odpočinutý a v klidné náladě.
K měření se využívají vyšetřovací metody stanovující refrakční vadu. První metodou je
12
objektivní metoda. Stanovení se provádí za pomocí refraktometru nebo jiných přístrojů, které
nám ukážou orientační hodnotu pro subjektivní stanovení vady. Zjištěná data ověřujeme
monokulárně i binokulárně. Při stanovení korekce nesmí při pohledu do dálky oko
akomodovat1. Je nutné vše provést správně. Další metodou stanovující vadu je subjektivní
stanovení. U tohoto stanovení nám jsou nápomocné optotypy a další pomůcky. Po stanovení
refrakce se dále zvolí vhodná obruba na danou korekci a účel použití. Přizpůsobí se tvaru
obličeje. Dále se zhotovují brýlové čočky. Výběr čoček závisí na typu obruby, centraci
a stanovené refrakci (1,8).
1 Akomodace je schopnost oka přizpůsobit svou optickou mohutnost na různé vzdálenosti
13
2 Brýlová korekce
Brýle jsou zdravotní pomůcka k řešení vidění člověka. Mají za úkol zajistit na sítnici ostrý
obraz a vytvořit emetropické podmínky. Měli by také splňovat optické, estetické
a individuální požadavky. Skládají se z brýlových čoček a obruby. Obruby jsou z různých
materiálů a konstrukcí. Důležitá je pro optika vzdálenost brýlí od oka a jejich inklinace2,
protože ta může ovlivnit korekci v dané obrubě. Od hodnoty vrcholové lámavosti +/- 4,25 D
může vzdálenost brýlové čočky od oka více ovlivňovat kvalitu vidění. Důvodem je použití
zkušební obruby, která je univerzální a vynucuje zvětšenou vzdálenost korekčních čoček před
okem (1,2,3).
2.1 Obruby brýlové korekce
Každá brýlová obruba by měla být označena od výrobce. Označení by mělo říkat, jaké
rozměry obruby mají a případně i materiálové údaje a značku obruby. Normy pro umístění
označení najdeme v zákoníku o Českých technických normách. Tolerance rozměrů uvedených
na obrubě může být o +/- 0,5 mm a u délky stranice o +/- 2,0 mm. Stranice se musí lehce
otevírat, ale nesmí být povoleny tak, aby samovolně padaly vlastní váhou. Nutné je pevné
usazení stěžejek. Dále by brýlová obruba měla mít nepoškozenou povrchovou úpravu a žádné
deformace. Šroubky by měly mít možnost bezproblémového povolení a jejich hlavičky by
měly být nepoškozené. Obruby můžeme rozdělit podle jejich konstrukce na obruby
s očnicemi, poloočnicové a bezočnicové (15,22).
2.1.1 Konstrukce brýlové obruby
Brýlová obruba má několik částí, ze kterých se skládá, ať už jsou to obruby z kovových
materiálů nebo z umělých hmot. Každá obruba má brýlový střed. Ten se skládá ze dvou očnic,
u bezočnicových obrub chybí. Očnice mají za úkol držet brýlové čočky ve správné poloze
před očima. Celý obvod očnic je opatřen drážkou, která slouží k usazení brýlových čoček.
Spojení očnic zabezpečuje nosník. Dále na obrubě najdeme dvě stranice, které jsou pomocí
kloubové části připojené k brýlovému středu. Kloubové spojení jsou z kovového materiálu
2 Inklinace obruby udává velikost úhlu odklonění očnice od svislé roviny
14
a říká se jim stěžejky. Díky této části můžeme stranice sklopit a brýle se stanou skladnější. Na
rozdíl od plastových obrub má kovová obruba držák na sedla a sedla nebo dvojsedla. Obruba
by neměla pro člověka být nepříjemná a vyvolávat alergické reakce (3,18).
2.1.2 Celoočnicové obruby
Celoočnicové obruby mají brýlový střed a pár stranic. Brýlový střed se skládá ze dvou očnic,
které jsou po celém obvodu plochy čočky. Obruba je díky konstrukci pevná. Mohou chránit
i před nežádoucími mechanickými vlivy. Očnice mají drážku po celém vnitřním obvodu, aby
čočka lépe držela a nedocházelo k jejímu vypadávání. Brýle z plastu se dají při přiměřeném
zahřátí tvarovat. Můžeme tak při přizpůsobování brýlí dotvarovat stranice nebo sklon obruby
přímo dle potřeb klienta. Pohyblivé kloubové spojení mezi brýlovým středem a stranicemi se
nazývá stěžejka. Stěžejka je ze dvou částí. Jedna část je pevně spojená s očnicí a druhá se
stranicí. Pohyblivý spoj zajišťuje šroubek nebo maticová pojistka. Součástí stranic
u celoočnicových brýlí je koncovka. Je to část stranice, která se přizpůsobuje dle parametrů
hlavy nositele ohýbáním za ušima. Můžeme ji samostatně nasunout, ale je i součástí stranice.
Většina dílů je volně kombinovatelná (3,15).
2.1.3 Poloočnicové obruby
Poloočnicové obruby mají na rozdíl od celoočnicových obrub očnice volné ve spodní části
očnic. Výhodou může být menší omezení zorného pole v jeho dolní části. Tam kde očnice
chybí, nachází se silonový vlasec, který vede v drážce čočky. Silon by měl být nepoškozený
a neuvolněný. Tyto obruby jsou většinou náchylné na mechanické poškození. Nutné je brát
v úvahu okrajovou tloušťku vybrané čočky, aby bylo možné vyrobit drážku na silon.
Výhodou pro optika může být možnost dotváření tvaru čočky. Další výhodou je možnost nižší
váhy. Pro zábrus většinou volíme plastové brýlové čočky. Do vázaných obrub bychom mohli
podle mého hlediska zařadit čtecí brýle, které mají otevřený okraj obruby směrem nahoru.
V horní části je natažen silon v drážce jako tomu je u obrub vázaných. To nám umožňuje při
čtení kouknout i do dálky, kde korekce není. Neruší nás tloušťka obruby (1,15).
15
2.1.4 Bezočnicové obruby
Bezočnicové obruby nemají žádné očnice. Říká se jim také vrtané obruby. Účelem je odlehčit
brýle v maximální možné míře. Obruba se skládá z nosníku a části se stranicemi. Jednotlivé
části mají uchycení pomocí šroubků různého typu. Díky neohraničené části se může být širší
zorné pole. Nevýhodou těchto obrub je snížená mechanická odolnost vůči vnějším vlivům.
Důležitý je výběr vhodných čoček s povrchovými úpravami zvyšující odolnost čoček.
I u těchto obrub lze měnit tvary čoček (1,2,3,15).
2.2 Čočky v brýlích
Čočky v brýlích upravují chod paprsků tak, aby obraz dopadal na sítnici. Brýlové čočky jsou
v brýlích v páru a určité vzdálenosti od oka. V dnešní době je hlavním cílem, aby bylo
kvalitní vidění přes celou plochu brýlové čočky a měla estetický vzhled vůči dioptriím. To
znamená přiměřená tloušťka a co nejmenší váha. Dalším cílem může být i ochrana proti UV-
záření. Materiál brýlových čoček by neměl být dráždivý a nesmí způsobovat alergické reakce.
Důležitou částí při zhotovení brýlí je centrace brýlových čoček. Hlavními parametry je
vzdálenost vodorovné polohy optických středů brýlových čoček v obrubě, jinak používaná
jako vzdálenost mezi středy zornic, a svislá poloha, která nám říká výšku optického středu.
Tyto vzdálenosti se měří na klientovi, který má nasazené brýle tak, jak je bude nosit a obruba
má svislý úhel čoček se zemí. Někdy je tato hodnota udávaná na obrubě. Této hodnotě říkáme
inklinace. Je to úhel, který svírá rovina brýlové čočky se svislou rovinou v přirozeném
postavení hlavy klienta. I u stejné obruby můžeme pozorovat na každém individuálně různý
sklon obruby. Anatomická stavba hlavy a přirozené držení těla mají určitý vliv na
přizpůsobení brýlí. Pokud to dovolí konstrukce obruby, můžeme inklinaci měnit podle potřeb
klienta. Pokud je technicky nemožné inklinaci změnit, pak bychom měli vybrat jinou obrubu,
která bude klientovi vyhovovat. Tento problém musíme hlavně řešit u anizometropů3
z důvodu nežádoucího rozdílného klínového účinku brýlových čoček. Lihovým fixem
naznačujeme středy pupil na folii v obrubě, které pak měříme. (3,2,16).
3 Anizometrop je člověk s rozdílnými refrakčními vadami na obou očích
16
Sférické čočky se skládají ze dvou kulových ploch. Brýlové čočky rozdělujeme podle
korekčního účinku na dva základní typy: spojné a rozptylné.
2.2.1 Spojné brýlové čočky
Spojné brýlové čočky mají vrcholovou lámavost větší než nula. Mají uprostřed největší
tloušťku a do krajů se ztenčují. Paprsek, který je při průchodu čočkou rovnoběžný, se mění ve
svazek paprsků sbíhavých, tedy konvergentní svazek. Čočky korigují hypermetropii.
Překorigování hypermetropa se projevuje jako snížená zraková ostrost z důvodu promítnutí
obrazu před sítnicí. Naopak u podkorigování hypermetropa dochází k zvýšenému
akomodačnímu napětí oka, a důsledkem jsou astenopické potíže. Menší dioptrie nejsou
vhodné do poloočnicových a bezočnicových obrub. Mohou se odštipovat a díky tenčím
krajům se nemusí podařit vybrousit drážku na silon do brýlové čočky u poloočnicových
obrub. U bezočnicových obrub můžou prasknout při vrtání dírky pro šroubek, který zachycuje
brýlovou čočku k rámu. Nejmenší hodnota okrajové tloušťky, která je v normě, je u spojných
minerálních čoček 0,4 mm. Plastové čočky bývají silnější (2,3,16).
2.2.2 Rozptylné brýlové čočky
Rozptylná brýlová čočka má vrcholovou lámavost menší než nula. Největší tloušťka se
nachází na okraji čočky a naopak nejmenší uprostřed. Rovnoběžný paprsek procházející
čočkou se stává svazkem rozbíhavým, tedy divergentním svazkem. Používají se na korekci
myopie. Překorigovaný myop musí zvýšit akomodační napětí oka a zvýšenou námahou se
Obrázek 1 spojná čočka
17
mohou objevit astenopické potíže. U podkorigování se obraz promítne před sítnicí a obraz se
stává neostrý, proto je důležité stanovit korekci vady správně (3,1,2,16).
2.2.3 Tórické brýlové čočky
Tórickým brýlovým čočkám se také někdy říká cylindrické brýlové čočky. Tórické čočky
mají rozdílné optické účinky ve dvou k sobě kolmých řezech. Tím se liší od sférických
brýlových čoček. Procházející paprsky plochou čočky vytváří dvě navzájem kolmé ohniskové
linie, které jsou od sebe různě vzdálené. Požadované cylindrické hodnoty jsou v čočce
orientovány podle zadání. Koriguje se s nimi pravidelný astigmatismus oka (7).
2.2.4 Asférické čočky
Asférické čočky mají menší tloušťku než sférické čočky a také menší hmotnost. Velké využití
mají u spojek, kde se sníží tloušťka a také může pozitivně ovlivňovat zobrazení v periferních
částech čočky. Při nesprávné centraci mohou být následné komplikace horší než u sférických
čoček. Asférické čočky mají dražší výrobu.
Obrázek 3 rozdíl mezi sférickou a asférickou čočkou
Obrázek 2 rozptylná čočka
18
2.2.5 Lentikulární brýlové čočky
Dále také máme čočky lentikulární. Zmiňuji je, protože i v dnešní době existují lidé, kteří je
ještě chtějí používat, ať už ze zvyku nebo kvůli extrémním dioptriím, nebo pro jejich
přijatelnější cenu, než je cena vysokoindexových brýlových čoček. Používáme je u korekce
vysoké refrakční vady očí. Důvodem použití je zredukovat tloušťku a hmotnost u rozptylných
a spojných čoček s vysokou vrcholovou lámavostí. Dnes jsou méně používané z estetického
důvodu, a pokud to jde, tak se nahrazují vysokoindexovými čočkami. Správný výběr obruby
je u těchto brýlových čoček velmi důležitý. Můžeme tím ovlivnit pohodlí a kvalitu vidění.
Snaha je vybrat obrubu, která nebude mít velké očnice, aby okrajová část čoček, která je
opticky nevyužitelná, nezvyšovala celkovou hmotnost brýlí. Zmenšíme tím i odrazy světla na
plochách, které by klienta rušily. K zajištění širšího zorného pole vybíráme obrubu tak, aby
brýlové čočky byly co nejblíže vrcholům rohovek obou očí. Je to z důvodu malého průměru
korekční zóny čoček. Centrování lentikulárních čoček probíhá při přirozeném držení těla
a postavení hlavy. Také kontrolujeme inklinaci brýlí, protože při nadměrné inklinaci musíme
umístit účinný průměr čočky více ke spodnímu okraji očnice, jinak by čočka v obrubě
nepůsobila esteticky dobře (3,15).
2.2.6 Vysoké dioptrie u kontaktních čoček
Kontaktní čočky, v porovnání s brýlemi, při vysokých dioptriích tolik nositele neomezují
a jejich výhodou je lepší estetický vzhled.
2.3 Účinky brýlové korekce
Jsou to účinky, které působí žádoucím nebo nežádoucím způsobem na zrak člověka. Brýlová
obruba má body, které se dotýkají kůže člověka a jsou v těsném kontaktu s nositelem.
V těchto kontaktních místech hlavy je materiál obruby ve styku s živými tkáněmi, kde
dochází k reakcím s potem. Díky tomu může docházet ke korozi materiálu anebo alergickým
reakcím organismu. Vybíráme proto řešení s co nejmenšími destruktivními účinky
a nejmenším mechanickým zatížením. Elasticita a reprodukční schopnost pružnosti kůže se
19
věkem mění. S vyšším věkem se schopnost pružnosti kůže snižuje. Pokud tlak obruby
rozložíme na co největší plochu, zajistíme nižší zatížení na kůži. Brýle by celkově měli být
pro člověka co nejpřirozenější a nejpohodlnější. Účinky brýlové korekce můžeme rozdělit
podle vzniku na optické žádoucí vedlejší účinky a nežádoucí vedlejší účinky (1,3,13).
2.3.1 Neoptické vedlejší účinky v brýlové korekci
Neoptickými vedlejšími účinky míníme vše, co je spjato s psychikou, mechanickými vlivy,
patří sem také kosmetické a chemické účinky, případně alergické reakce. Alergické reakce se
většinou projeví na kůži. Psychika je jednou z důležitých vlastností, kdy každý zásah do
vzhledu člověka může znamenat lepší sebevědomí, ale také naopak. Máme proto na výběr
mnoho druhů obrub, různých materiálů, barev, tvarů, nebo typů. Hlavním úkolem je, aby
brýle seděly vzhledově a zároveň zajistily zrakovou pohodu pro daného uživatele.
Materiály, ze kterých se obruby a čočky vyrábějí, musí splňovat přísné normy na kvalitu
a nezávadnost. Výběr obrub probíhá na základě stanovené korekce a názoru klienta.
Komunikace je důležitá pro funkci a správné použití. Zjištění, kde se klient pohybuje a jaké
má zájmy nebo pracovní náplň, je velmi důležité, protože můžeme ovlivnit, aby si klient
vybral tu nejvhodnější obrubu podle své potřeby. U lidí s vyššími hodnotami lámavosti čoček,
je důležité upozornit na možné nežádoucí změny v důsledku korekce (například zvětšení nebo
zmenšení oka za brýlovou čočkou (1,13).
2.3.1.1 Neoptické účinky u kontaktních čoček
I u kontaktních čoček se můžeme setkat s alergiemi. Alergické rekce mohou být na materiál
kontaktních čoček, ale častěji na roztok. Projevem může být svědění, červené oči, nebo
vyrážka v okolí očí. Pokud tyto nepříjemnosti nenastanou, mohou být kontaktní čočky
pohodlnou korekcí bez omezení při pohybu.
2.3.2 Optické účinky brýlové korekce
V dnešní době se snažíme o vysokou kvalitu brýlových čoček, a proto se vady v zobrazení
projevují v menší míře. Vady brýlových čoček v zobrazování můžeme rozdělit do dvou
20
skupin. První skupina vad je technologického původu a druhá skupina vad je spíše obrazové
kvality. U vad technologických má vliv kvalita povrchových úprav a použité materiály (1,2).
2.3.2.1 Vliv zorného pole v brýlích
Zorné pole je část prostoru, kde je množina všech předmětových bodů, které lze fixovat
pohybujícíma se očima v klidové poloze hlavy. Velikost zorného pole závisí na typu korekční
čočky v brýlové obrubě a vzdálenosti korekční pomůcky od oka a na vrcholu lámavosti
korekčního členu. (1,2,13).
Každý člověk je individuální a vnímá svět jinak s korekcí a bez korekce. Oko zatížené
refrakční vadou vyžaduje korekci. S brýlovou korekcí se velikost zorného pole mění. Měli
bychom proto informovat zákazníka o možných změnách ve vidění. Horší situace nastává
u nově korigovaných lidí nebo u lidí, kteří dlouho korekci odkládali a v současnosti potřebují
vyšší korekci (2,13).
Obrázek 4 Velikost zorného pole u rozptylné čočky
21
Obrázek 5 Velikost zorného pole u spojné čočky
Vysvětlivky k obrázku č. 4 a č. 5
d- vzdálenost korekční čočky od oka
C- body otáčení oka
e- porovnávaná vzdálenost před korekční čočkou
g- velikost zorného pole bez korekce
g´- velikost zorného pole od korekce čočkou (obr. 4- rozptylná č., obr. 5- spojná č.)
h- velikost korekční čočky
Z obrázků je možné zjistit rozdíly u korekce čočkou spojnou a rozptylnou. U spojné čočky
sledujeme zúžení zorného pole oproti zornému poli bez korekce. Rozptylná čočka naopak
zorné pole rozšiřuje, protože její vlastností je vnímat menší obraz.
22
2.3.2.1.1 Zorné pole v kontaktních čočkách
Zorné pole v kontaktních čočkách omezené není. Příčinou je aplikace kontaktní čočky přímo
na rohovku a její centrace je na střed zornice umožňuje pohled v různých směrech.
2.3.2.2 Vedlejší prizmatický efekt
Vedlejší prizmatický efekt u brýlových čoček se projeví, jestliže se díváme mimo optický
střed brýlové čočky. Nazýváme tím odklonění paprsku. Příčinou vedlejšího prizmatického
efektu je například špatná centrace brýlových čoček. Obecně buď způsobuje konvergenci,
nebo divergenci. Při centraci měříme vzdálenost mezi středy zornic, která se nazývá pupilární
distance (PD). Měříme ji za pomocí digitálního pupilometru nebo měřítkem. Dále měříme výšku
pupil. Každé zvlášť od okraje spodní obruby nebo okraje čočky pokud obruba nemá spodní část
obruby. Decentrace může vzniknout v horizontálním směru ale i vertikálním. Chyba může nastat
i u posunutí optického středu při broušení (2,21).
Nežádoucí klínový účinek rozlišujeme podle účinku na binokulární vidění v horizontálním směru
na více či méně kritické směry. U hypermetropie je korekce spojnými čočkami. Když je odchylka
centrace PD menší než správné PD do dálky u spojné čočky, prizmatická báze je směrem dovnitř
a oko diverguje. Říkáme, že oko koná více kritický směr, a to znamená nepřirozený pohyb pro
oko a způsobuje to zátěž. Pokud odchylka v centraci u spojek bude větší než správné PD, oko
bude konvergovat. Nastává méně kritický směr zátěže, protože pro lidské oči je tento pohyb
přirozenější, díky zvyku zaostřovat na bližší předměty a tím akomodačně konvergovat (2,21).
U myopie je korekce rozptylnými čočkami. Nežádoucí klínový účinek vzniklý v důsledku špatné
centrace je jiný než u spojných čoček. Pokud je odchylka centrace menší než správná vzdálenost
PD u rozptylné čočky, prizmatická báze je směrem ven a oko se staví do konvergence, a tím je
v méně kritickém směru. Jestliže je odchylka centrace větší než správné PD, báze je směrem
dovnitř a oko diverguje. Nastává kritický směr (2,30,21).
23
Obrázek 6 Správné postavení brýlových čoček před okem na levém obrázku u hypermetropa a na pravém obrázku
u myopa.
Obrázek 7 Kritické směry nežádoucího klínového účinku na levém obrázku u hypermetropa a na pravém obrázku
u myopa.
Klínový účinek můžeme vypočítat pomocí vztahu:
∆ = (S´č.dec)/10
∆- je klínový účinek v cm/m (prizmatických dioptriích)
S´č - je vrcholová lámavost korekční brýlové čočky v dioptriích
dec - posunutí optického středu čočky vůči středu pupily oka v mm
24
Tabulka 1 Povolená odchylka pracovní tolerance v mm ( binokulárně) u brýlových čoček
Vrcholová lámavost
(D)
horizontálně
(vždy včetně) báze ven báze dovnitř
1,0
2,0
3.0
4,0
5,0
10,0
20,0
50,0
5
3
3
2,5
2
1
1
1
5
2,5
1,5
1,25
1
1
1
1
Tabulka 2 Povolená odchylka centrování brýlových čoček v cm/m (prizmatických dioptriích)
binokulárně
S´(D) horizontálně
Vrcholová lámavost méně kritický směr kritický směr
od 0,25 do 1
od 1,25 do 6
od 6,25 do 12
přes 12,25
0,5
1
1
1,5
0,25
0,50
0,50
1
Při dlouhodobém používání brýlí, které nejsou správně vycentrované nebo mají vedlejší
prizmatický účinek, nastávají astenopické potíže. Tyto potíže jsou způsobeny nadměrným
zatížením očního páru. Objevuje se únava a mohou se vyskytnout i začervenalé oči nebo diplopie.
Abychom se vyhnuli nebo omezili tyto vady, je nutné dodržovat správné postupy při centrování
brýlí, kontrolovat správnost brýlových skel po zábrusu pomocí fokometru a vhodný výběr obruby
k dané korekci (1,30).
25
2.3.2.2.1 Prizmatický efekt u kontaktních čoček
Kontaktní čočka přiléhá přímo na rohovku. Je tedy přesně centrována, a díky tomu
prizmatický efekt nevzniká.
2.3.2.3 Odrazivost světla na povrchu čoček
Pokud se světlo šíří skrz rozhraní dvou optických prostředí, tak se část světla odrazí do
prostředí, ze kterého se světlo šíří, a část brýlovou čočkou projde. Dochází ke ztrátě světla
odrazem a část světla je absorbováno. Odraz je závislý na druhu povrchu. (6).
Odraz světla je na brýlové čočce nežádoucí jev z důvodu špatného průchodu světla na sítnici,
díky tomu vzniká nekvalitní obraz. Na rozhraní dvou optických prostředí se vyznačuje určitá
odrazivost, neboli reflexe. To znamená špatnou průchodnost světla materiálem, na sítnici se
nedostane potřebné světlo pro vytvoření správného obrazu. U brýlových čoček je část světla
odražena a část je pohlcena. Významně jsou ovlivňovány zrakové schopnosti uživatele brýlí,
zvláště pak při zhoršených světelných podmínkách a při velkém kontrastu jasů. Například
v noci nebo v dopravě. Optická plocha brýlových čoček tvoří při odrazu světla parazitní obraz
okolí, který může působit rušivě. V dnešní době máme možnost odrazivost snížit. Snahou
o eliminaci těchto parazitních obrazů jsou antireflexní vrstvy. Pro nositele brýlí to znamená,
že není obtěžován odlesky z obou stran čočky. Zlepšený průchod světla nám umožní nanesení
antireflexní vrstvy na čočku a tím snížíme odrazivost světla a zvýšíme propustnost světla.
Čím více projde světla čočkou, tím bude lepší kvalita vidění. Jedna vrstva eliminuje odražené
světlo 1 vlnové délky, proto se nanášejí ve více vrstvách, ale nevýhodou je, že více vrstev je
náročnější na výrobu. Maximální počet vrstev v dnešní době je 9. Vrstvy se nanáší ve vysoké
teplotě ve vakuu. Antireflexní úpravu tvoří vlastní antireflexní vrstva, která odstraňuje odrazy
a odlesky na přední i zadní ploše čočky a adhezní vrstvu, která je podkladem pro jednotlivé
antireflexní vrstvy a má za úkol fixovat vrstvy na čočce. Antireflexní úpravu můžeme rozšířit
o superhydrofobní vrstvu, která přispívá k zvýšení odpudivosti vody i prachových částic.
Zlepšuje odolnost povrchu vůči mastnotám a nečistotám. Součástí superhydrofobní vrstvy je
nanovrstva. Antireflexní úprava je vhodná pro všechny, kteří pracují s počítačem, protože
eliminuje nežádoucí účinky elektromagnetického záření obrazovek a monitorů (1,2,20).
26
Tuto vrstvu v dnešní době doporučuji každému nositeli brýlové korekce. Antireflexní vrstva
snižuje únavu, a případně bolesti očí a hlavy. Zvyšuje estetický vzhled brýlí. Eliminuje
oslnění, které je více patrné při vidění v noci nebo při práci s počítačem. Použití antireflexních
vrstev pro řidiče je velmi žádoucí. V tomto případě světlo přichází se všech stran například
světla lamp, od světel protijedoucích aut nebo aut jedoucích za řidičem. V Německu je
povinností při řízení mít čočky s antireflexní úpravou. U čoček s vyšším indexem lomu je tato
vrstva nutností, protože jejich odrazivost je vyšší než u netenčených čoček. Celkově tato
vrstva může vylepšovat oční kontakt pro lepší komunikaci.
Obrázek 8 porovnání obrazu pro eliminaci nežádoucích odlesků s brýlovou čočkou s antireflexní úpravou a bez ní
2.3.2.3.1 Odrazivost světla u kontaktních čoček
U kontaktních čoček k odrazivosti světla nedochází, protože kontaktní čočka je přímo na
rohovce a index lomu kontaktní čočky se blíží indexu lomu rohovky. Oproti brýlové korekci
je to jejich výhoda. (1,2,20).
27
3 Kontaktní čočky
Za moderní a komfortní způsob korekce refrakčních vad můžeme považovat kontaktní čočky.
Je snaha zajistit optimální vidění pro nositele. Postupem času vědci vyvíjejí novější způsoby
nošení a výroby kontaktních čoček, aby se minimalizoval vliv čočky na přední segment oka
a zlepšil se tak komfort a bezpečnost nošení kontaktních čoček. Kontaktní čočka je optický
systém umístěný přímo na rohovku a proto má na ni velký vliv. Čočka má dvě plochy. Vnitřní
(zadní) a vnější (přední). Tvar čočky můžeme definovat různými křivkami. Čočka má obecné
parametry tvaru jako je průměr čočky- d, optická zóna- Zo, středová tloušťka- t, sagita- s,
vnější radius- rv a vnitřní radius- rv (5).
Obrázek 9 Parametry kontaktní čočky
Z obrázku můžeme zaznamenat rozdílné zakřivení vnějšího radiusu od vnitřního radiusu
kontaktní čočky. Vnitřní rádius odpovídá zakřivení rohovky oka.
Pokud klient chce začít nosit čočky, je nutné zajít ke kontaktologovi, který pacienta vyšetří
a zvolí ten nejvhodnější typ kontaktní čočky a režim nošení. Vznik vedlejších účinků by měl
kontaktolog kontrolovat. Další co může výrazně ovlivnit vedlejší účinky nošení kontaktních
čoček je péče o čočky a dodržování zásad bezpečného nošení pacientem. Proti vzniklým
28
komplikacím je nejúčinnější prevence, a proto by měl pacient chodit na kontroly. Klient, který
neumí dobře nasadit a vyjmout čočku z oka, by neměl odcházet z aplikačního střediska.
Kontaktní čočky můžeme dělit z různých hledisek. Podle způsobu výroby - na měkké a pevné.
V dnešní době se u nás více aplikují měkké kontaktní čočky, s nimi se stýkám ve své
profesi (9, 12,11).
Kontaktní čočka se zároveň chová jako bariéra rohovkového metabolismu. Rohovka je závislá
na přísunu atmosférického kyslíku k jejímu povrchu. Proto je ve vývoji materiálů kladen
hlavní důraz na zabezpečení přístupu kyslíku k rohovce kryté kontaktní čočkou. Čím
propustnost kyslíku bude vyšší, tím lepší pro metabolismus a fyziologii oka. Dalším
důležitým faktorem je smáčivost povrchu čočky, je třeba minimalizovat mechanický stres
rohovky. Cílem je minimalizovat vlivy čočky na rohovku. Docílit toho můžeme volbou tvaru
čočky a materiálu čočky. Materiály čoček se liší mechanickými vlastnostmi, obsahem vody,
propustností pro kyslík a propustností pro další nízkomolekulární látky (10,11).
Použití kontaktních čoček má i negativní vlivy. Čočka může oko dráždit, protože je
pociťována jako cizí těleso. Oko následně slzí a má překrvenou spojivku. Další ze špatných
vlivů čoček představují některé oční choroby. Můžou to být záněty rohovky, spojivky,
víčkových okrajů a neprůchodnost slzovodných cest. Dalším negativem může být i cena
čoček. Naopak výhodou nošení může být odstranění nekomfortu brýlové obruby (4).
3.1 Měkké kontaktní čočky
Jsou z biologicky nezávadného materiálu. Mají dobrou pružnost a ohebnost, takže v kontaktu
s okem nevyvolávají mechanický stres. Měkké kontaktní čočky jsou vyrobeny z různých
materiálů. Používají se Hema (hydroxyethylmetakrylát) a silikon- hydrogelové čočky (11).
Podle výměnného systému nošení je můžeme rozdělit do několika skupin.
Denní
Na prodloužené nošení
Kontinuální
29
Výměnný systém nošení kontaktních čoček znamená, jak dlouho můžeme mít čočku na oku
nepřetržitě. Nejčastěji se používají čočky na denní režim nošení. Mohou být jednorázové,
anebo se po vyndání odloží do čistého pouzdra, aby zachovali svůj měkký stav. Při
prodlouženém nošení může být čočka v oku i přes noc. Doporučuje se raději na noc vyndat,
ale pokud to situace nedovolí, můžeme ji mít i například 3 dny a 2 noci. Kontaktní čočka by
k tomu měla být přesně určená. Měla by mít vysokou propustnost pro kyslík, což mají
silikonhydrogelové čočky. Poslední skupinou jsou čočky kontinuální. Můžeme je mít
nepřetržitě v oku až 30 dní. Tuto možnost mají pouze čočky silikonhydrogelové. Používají se
na terapeutické účely, například u dětí s afakií4 nebo u dospělých, kde není možné vložit
nitrooční čočku a také u pacientů s komplikacemi na rohovce (2).
Dále máme rozlišení podle doby použití kontaktní čočky.
Jednodenní
čtrnáctidenní
měsíční
konvenční systém- roční
Čočky s nejkratší dobou nošení jsou jednodenní čočky. Od otevření z blistru je možné čočku
použít jednorázově. Nejsou určeny k přespání. Výhodou těchto čoček je použití nové,
nekontaminované čočky. Čtrnáctidenní se používají dva týdny od otevření z blistru. Mají
denní režim nošení a není dobré je přenášet. Měsíční čočky se dají nosit v denním režimu, ale
i kontinuálně do 1 měsíce. U ročních máme pouze denní nošení (2).
Také se dají rozdělit podle typu korekce na sférické, tórické, bifokální a multifokální (11).
3.1.1 Mechanické vlivy měkkých kontaktních čoček
Kontaktní čočka se používá v těsném kontaktu s okem, a proto vznikají mechanické vlivy na
oko. Tyto vlivy mohou vzniknout při manipulaci s čočkou. Při nasazování a vyjmutí čočky
z oka může docházet k deformaci čočky. Odolnost proti této deformaci můžeme popsat
modulem pružnosti. Čím větší je modul pružnosti, tím je čočka pevnější a méně se deformuje.
Pro aplikaci to může znamenat jednodušší manipulaci. Čím je hodnota modulu pružnosti
4 Afakie znamená nepřítomnost oční čočky v oku
30
nižší, tím je kontaktní čočka jemnější a tím je náchylnější na mechanické poškození. Jemnější
kontaktní čočka se lépe přizpůsobí oku a je pohodlnější. Modul pružnosti je závislý i na
obsahu vody v čočce a propustnosti kyslíku. Nižší hodnotu má modul pružnosti, když obsah
vody a propustnost kyslíku stoupá. Také tloušťka čočky má vliv na modul pružnosti. Tlustá
čočka s nízkým modulem pružnosti může být tuhá. Slabší kontaktní čočky jsou většinou lépe
snášenlivé (14).
Dalším vlivem kontaktní čočky na oko je tažnost čočky. Tažnost čočky znamená, kdy je
čočka schopna se vrátit do původního stavu. Je to nejvyšší hodnota materiálu kontaktní čočky,
který ještě dokážeme natáhnout tak, aby se materiál neoddělil. Čím vyšší je hodnota tažnosti
čočky, tím má čočka delší životnost. Na tažnosti čočky je závislá také její pevnost. Pevnost je
napětí, které vzniká při přetržení. Důležitá je také lubricita kontaktní čočky, ta určuje
schopnost zvlhčeného materiálu odporovat tření. U kontaktních čoček to určuje tření mezi
očním víčkem a povrchem čočky, po kterém se víčko pohybuje. Lubricita je měřena pomocí
pohybu určeného závaží určitou rychlostí po povrchu zvlhčeného materiálu. Lze tím odvodit
koeficient tření v podobné situaci vznikající na oku (10,11).
3.1.2 Vliv kontaktní čočky na rohovku
Rohovka (Cornea) se skládá z tenkých vazivových lamel. Má vysokou citlivost, a tím tvoří
obranu proti závažnému poškození. Ke snížení citlivosti rohovky může dojít následkem
onemocnění, úrazu, chirurgických výkonů a dalších vlivů, například při nošení kontaktních
čoček. Rohovka má za úkol signalizovat drobná poškození. Přívod kyslíku k rohovce je při
nošení snížený, ale v dnešní době jsou materiály vyvinuty hlavně s co nejvyšší propustností.
Důležité je mrkání, které nám zajišťuje stálou obměnu slzného filmu mezi čočkou
a rohovkou. Mechanické poškození často způsobuje bolestivé obtíže, ty musejí být včas
diagnostikovány a léčeny. Zanedbání léčby může zkomplikovat infekce, a zavinit vážnější
obtíže. Jedním z rizikových faktorů způsobujícím komplikace mohou být vnější podmínky,
jako je klima a špatná hygiena (9,10,19).
31
3.1.2.1 Patologické znaky a komplikace na rohovce vlivem nošení kontaktních čoček
Patologické změny na rohovce mohou vznikat z mnoha důvodů. Při nesprávném používání
kontaktních čoček mohou být patologické změny zapříčiněné mechanickým poškozením,
poruchou slzného aparátu oka nebo hypoxií. U mechanického poškození epitelu rohovky,
který byl způsoben defektem kontaktní čočky nebo cizím tělesem, které se nachází z vnitřní
strany kontaktní čočky, mohou vznikat otlaky a komplikace při nošení čoček. Usazeniny na
kontaktních čočkách mohou být různých typů. Usazeniny bakterií a mykóz se nejčastěji
vyskytují při špatné péči o kontaktní čočky a při použití čoček a roztoků po době expirace.
Nositel má červené oči, bolesti a nepohodlí při nošení kontaktních čoček. Usazeniny
anorganické mohou vznikat ze slz, z dezinfekce, nebo jsou způsobeny vlivem životního
prostředí. Usazeniny bílkovinné povahy jsou proteiny, které se nacházejí v slzách. Na
kontaktní čočku se usazují díky jejich ochranné funkci. Neodstraňování těchto usazenin
snižuje vidění, komfort a imunitní reakci. Je také příčinou zčervenání oka, nebo akutního
červeného oka. V dalších fázích můžou vzniknout záněty a alergické reakce, jako je například
gigantopapilární konjunktivitida. S lipidovými usazeninami se nejčastěji setkáváme u čoček
s vysokým obsahem vody. Díky usazeninám mají kontaktní čočky zkrácenou životnost
a nestabilitu parametrů. Vyhnout se usazeninám na kontaktních čočkách lze častou výměnou
kontaktních čoček a správnou hygienou. Hlavně u kouření se tělo zbavuje škodlivin pomocí
slz z oka a způsobuje špatné vidění a častější ukládání deposit na kontaktní čočku.
U metabolických změn, hlavně chronických, vznikají mikrocysty. Projevem mohou být
alergické reakce. Pokud se zanedbá léčba a do mikrocysty vnikne infekce v podobě
rohovkového vředu, může to způsobit trvale snížený vízus až úplnou slepotu. Závažnou
komplikací je hypoxie. Dalším indikátorem pro komplikace nošení kontaktních čoček je
zarudnutí oka, intolerance kontaktní čočky v oku nebo snížená zraková ostrost. Hlavním
příznakem poškození je bolest. U dlouhodobých nositelů může být potlačena z důvodu těsné
aplikace (23,24,29).
32
Obrázek 10 depozita na kontaktní čočce Obrázek 11 depozita na kontaktní čočce
3.1.2.1.1 Hypoxie rohovky
Hypoxie je snížený přísun kyslíku k rohovce. Tím že kontaktní čočka je v kontaktu
s rohovkou, brání průchodu dostatečného množství kyslíku pro rohovku a důsledkem je
i nedostatečné prokrvení rohovky. V důsledku hypoxie může vzniknout vaskularizace.
Vaskularizace je vrůstání cévek do rohovky. Je to nevratné onemocnění a oko už nikdy
nebude čiré. Při přespání v čočkách k tomu neurčených se poškodí epitel a může vzniknout
jedna z dalších komplikací hypoxie, mikrobiální keratitida. Také chronická alergická reakce
spojivky je závažná a častá komplikace při nošení kontaktních čoček. Mechanickým
drážděním depozit na povrchu kontaktní čočky při mrkání se může zvětšit vnitřní část víčka,
a to nazýváme gigantopapilární konjunktivitidou, která vzniká z důvodu přenášení
kontaktních čoček (10,11,16,24,25).
33
Obrázek 12 Mikrocysty epitelu rohovky- varovný příznak hypoxie rohovky
3.1.2.1.2 Periferní vřed vyvolaný kontaktními čočkami
Příčinou je bakteriální znečištění, hypoxie, uzavřené oko, těsná čočka, špatná hygiena,
toxicita roztoku, denaturovaná depozita na čočce, onemocnění očních víček. Obtíže se
projevují nesnášenlivostí kontaktních čoček, pocitem cizího tělesa, světloplachostí, slzením,
nebo může vyvolat jen červené oko. Pokud si klient čočku vyndá, potíže velmi rychle ustoupí.
Příznakem je vřed centrálně nebo periferně. Může být jeden nebo i více o velikosti od 0,2- 2,0
mm. Průběh léčby závisí na závažnosti. Přestat nosit kontaktní čočky dokud se nezlepší stav
epitelu. Hlavní je odstranit bakteriální zdroje, proto bychom měli dbát na hygienu očních
víček a zvýšit četnost výměny kontaktních čoček. Po hojení může zůstat po vředu drobná
jizva, která může časem vymizet, ale nemusí (17).
3.1.3 Vliv slzného filmu u nošení kontaktních čoček
Slzný film je důležitou součástí oka při nošení kontaktních čoček. Při normálních
fyziologických podmínkách má tloušťku 0,005mm až 0,012mm a obměňuje se každých 10 až
30 sekund. Kontaktní čočky negativně ovlivňují složení slzného filmu. Kvantitativní
nedostatky slzného filmu mohou vést až ke změnám tvaru parametrů čoček, dehydrataci
rohovky ale i jejímu poškození. Slzný film je významný pro transport plynů. Složení slzného
filmu ovlivňuje tvorbu usazenin na povrchu čočky. Funkcí slzného filmu je vytvoření opticky
hladkého rozhraní na rohovce, protože je jednou významnější vrstvou ze složek optické
34
soustavy oka. Další funkcí je lubrikace. Slzný film, který je rozprostřený na povrchu oka
umožňuje bezproblémový pohyb víček při mrkání a vlhké prostředí je důležité pro epitel.
Dále dodává živiny pro epitel. Epitel rohovky je tvořen vakuolami, které se nacházejí ve
střední vrstvě. Ovlivňují metabolické změny epitelu při hypoxii (10).
3.1.4 Permeabilita u kontaktních čoček
Permeabilita je důležitá vlastnost u kontaktních čoček. Vyjadřuje schopnost materiálu
kontaktní čočky propouštět kyslík. Kyslíkový průtok označujeme hodnotami, které jsou
naměřeny během určitého časového úseku, když je kontaktní čočka na rohovce. Čím je vyšší
propustnost, tím je vyšší kyslíkový průtok. Mezi otevřeným a zavřeným okem jsou rozdíly
v hodnotách napětí kyslíku na přední a zadní ploše kontaktní čočky. Při otevřeném oku na
přední ploše čočky je hodnota 159 mm Hg a při zavřeném oku 59 mm Hg. To ovlivňuje
používání kontaktních čoček k přespání a okysličování rohovky. Permeabilitu vyjadřujeme
hodnoutou D.k. Čím vyšší je tato hodnota, tím více kyslíku materiál čočky propustí. Hodnoty
u hydrogelových čoček se pohybují kolem 30- 40 jednotek a silikonhydrogely mívají kolem
200 jednotek. Rozdílné hodnoty jsou také závislé na teplotě a tloušťce čočky. (2,19).
3.1.5 Transmisibilita u kontaktních čoček
Transmisibilita znamená schopnost přenosu kyslíku v materiálu kontaktní čočky. Úzce
souvisí s permeabilitou. Tato hodnota je závislá na středové tloušťce kontaktní čočky, a proto
může být propustnost okrajových částí kontaktní čočky rozdílná. Měření se často provádí při
teplotě 36°C, protože jsou lepší výsledky při vyšší teplotě. Udávaná hodnota platí pro -3 D
a v centrální oblasti o průměru 6 mm, protože největší zastoupení nositelů kontaktních čoček
je u myopů. Jednotka je Fatt x 10-9
. V dnešní době je snaha o to, aby kontaktní čočky co
nejvíce propouštěli kyslík, abychom navodili co nejlépe přirozené podmínky pro
rohovku (2,29).
35
3.1.6 Vliv brýlové korekce na fyziologii oka
Brýlová korekce nezasahuje do metabolického fungování oka a není v těsném kontaktu
s rohovkou. U této korekce není takové riziko očních chorob, protože ty se nejčastěji přenáší
při aplikaci kontaktních čoček do oka, ale i při nedodržení hygieny a pravidel ošetřování
čoček. U brýlové korekce nezáleží na kvalitě slzného filmu na rozdíl od kontaktních čoček.
3.2 Vnímaní zorného pole v kontaktních čočkách
Korekční sklo zlepšuje vidění jen v části zorného pole. U kontaktních čoček díky přímému
kontaktu s rohovkou máme zorné pole širší. Kontaktními čočkami můžeme odstranit
nekomfortní brýlové obruby. Dále také sníží tíhu skel, estetiku a zlepšují kosmetické účinky.
Kontaktní čočky mají výhodu ve větší možnosti korekce, například nepravidelný
astigmatismus se nedá brýlemi korigovat.
3.3 Pevné kontaktní čočky
Stejně jako měkké kontaktní čočky, jsou pevné kontaktní čočky v kontaktu přímo s rohovkou
oka. Používají se také na korekci refrakčních vad. Pevné čočky mají ve srovnání s měkkými
čočkami poněkud menší přilnavost. Svým tvarem by měli být dokonale přizpůsobeny
zakřivení rohovky. Pevné čočky nepropouští slzy, a proto nedochází ani k látkové výměně
rohovky. Látková výměna se uskutečňuje výměnou slz, nebo na povrchu rohovky, který je
nezakrytý čočkou. V České republice je malé množství středisek pro aplikaci tvrdých
kontaktních čoček, protože jsou méně žádané. V jiných zemích je jejich zastoupení různé.
Tvrdé kontaktní čočky využívají například lidé s keratokonem5 (10,9).
3.4 Význam použití kontaktních čoček
Kontaktní čočky používáme na korekci myopie, hypermetropie, astigmatizmu a presbyopie.
Cílem je vytvořit ostrý obraz na sítnici. Další účel je estetický, lze je využít například
5 keratokonus je onemocnění rohovky, kde dochází k jejímu vyklenutí a ztenčování
36
u deformací předního segmentu oka nebo při potížích s duhovkou, kdy chybí její část,
a barevnými kontaktními čočkami jí nahrazujeme. Hodně podobný je kosmetický účel.
Terapeutický význam u kontaktních čoček je za účelem binokulárního vidění. Můžeme se
setkat s tmavými kontaktními čočkami, které mají své využití u strabismu. U dětí se zakrývá
vedoucí oko, aby se šilhající oko přizpůsobilo správnému pohybu. U dospělých strabismus
vzniká náhle, díky špatným vlivům organismu. Zakrýváme strabující oko a postiženého
hospitalizujeme a zjišťujeme neurologické příčiny. Kontaktní čočky mají také význam
u anizeikonie a anizometropie (1).
37
4 Anizometropie
Anizometropie znamená rozdílná refrakční hodnota na pravém a levém oku. Anizometropem
se stává člověk už s rozdílem v refrakci 0,25 D. Může být vrozená nebo získaná během života,
po nemoci, či po úrazu. Malé rozdíly jsou velmi časté. (1,27)
Anizometropie vyšších hodnot může být příčinou poruch jednoduchého binokulárního vidění,
protože v důsledku rozdílu refrakcí mezi pravým a levým okem nedojde ke splynutí
sítnicových obrazů a potom u dětí se tento fakt projeví strabismem a amblyopií a u dospělých
např. rušivou diplopií.
V těchto případech, kdy můžeme předpokládat poruchu JBV, je potřeba zrak řádně korigovat
a lze ke korekci využít brýlové čočky, kontaktní čočky, nebo kombinaci těchto dvou
korekčních pomůcek.
Typickým příkladem korekce anizometropie a aniseikonie je korekce jednostranné afakie
brýlovou a kontaktní čočkou, není-li možná volba pomocí intraokulární čočky, např.
u vrozených katarakt nebo afakií (2).
4.1 Anizeikonie
Anizeikonii vysvětlujeme jako nestejně velké obrazy na sítnici. Sítnicové obrazy se vytvářejí
v různých velikostech, například u rozdílné refrakce očí. Tento rozdíl můžeme označit jako
anizeikonii optickou. Vliv může mít i rozdílná stavba sítnice, která má různý počet čípků
a tyčinek. Do 5% rozdílu velikosti sítnicového obrazu je schopen se organismus vypořádat
s rozdíly, ale je to individuální a citlivější člověk může pociťovat problém už v nižších
hodnotách (1).
4.2 Korekce anizometropie brýlovou čočkou
V příkladu korigujeme jednostrannou afakii brýlovou korekcí. Oko pravé je emetropické
a oko levé je afakické.
38
𝑆′𝐵 =𝐴𝑅
1 + 𝑑 ∗ 𝐴𝑅
S'B - je vrcholová lámavost brýlového skla
d- je obvyklá vzdálenost brýlového skla od oka
AR - je axiální refrakce afakického oka, převodně emetropického
𝑆′𝐵 =+12,62 𝐷
1 + 0,012 ∗ (12,62)
𝑆′𝐵 = 10,96 𝐷 = 11 𝐷
Ze vzorce jsme spočítali optickou mohutnost afakického oka, korigovaného brýlovou čočkou,
která je přibližně 11 D. Výpočet aniseikonie znamená, o kolik % se liší velikost sítnicového
obrazu na oku pravém a levém, vypočítáme pomocí Gullstrandovy rovnice.
𝜑′𝐶 = 𝜑′1 + 𝜑′2 −𝑑
𝑛∗ 𝜑′1 ∗ 𝜑′2
𝜑′𝐶 = 11 + 43,5 −0,012
1∗ 11 ∗ 43,05
𝜑′𝐶 = 48,35 𝐷
𝛽𝑃,𝐿 =𝑂𝑃
𝑂𝐿=
58,64
48,35= 1,212 = 21,2%
Tento výpočet nám ukazuje, že na afakickém oku vzniká na sítnici o 21,2% větší obraz
a mozek nedokáže tyto rozdíly vyrovnat. Po jisté době vjem slabšího oka mozek potlačí.
Důsledkem je porucha JBV, která se projevuje diplopií (28).
U korekce brýlemi se často objevují záporné připomínky na estetiku brýlí, není ani dostatečně
široké zorné pole, jsou nevyrovnané, těžké a navozují prizmatický účinek. Abychom co
39
nejvíce snížili tyto negativní vlivy, pomůžou nám plastové čočky s vyšším indexem lomu,
malým průměrem, malou středovou tloušťkou a vzdálenost čočky by měla být co nejvíce
k rohovce oka (26).
4.3 Korekce anizometropie kontaktní čočkou
Použijeme stejně jako u předešlého příkladu korekci jednostranné afakie, ale na korekci
použijeme kontaktní čočku.
𝑆′𝐾č =𝐴𝑅
1 + 𝑑 ∗ 𝐴𝑅
d - kontaktní čočka leží přímo na rohovce, proto vzdálenost je 0.
𝑆′𝐾č =+12,62
1 + 0 ∗ 12,62
𝑆′𝐾č = 12,62 𝐷
Optická mohutnost afakického oka korigovaného kontaktní čočkou je 12,62 D.
𝜑′𝐾č = 𝜑′1 + 𝜑′2 −𝑑
𝑛∗ 𝜑′1 ∗ 𝜑′2
𝜑′𝐾č = 12,62 + 43,05
𝜑′𝐾č
= 55,67 𝐷
𝛽𝑃,𝐿 =58,64
55,67= 1,05 = 5%
Z výpočtu můžeme vysledovat, že u korekce kontaktními čočkami je rozdíl aniseikonie
přibližně 5%. Výsledek je tedy nižší stupeň oproti korekci brýlovými čočkami. Tato forma
korekce nám často zajistí JBV a je proto snesitelnější pro pacienta (2,28).
40
Velkou výhodou kontaktní čočky je, že přináší lepší estetiku, širší možnost zorného pole,
zlepší psychiku pacienta a vyhneme se těžkým a překážejícím brýlím.
Průměrný lidský mozek má schopnost vykompenzovat fyziologickou normu, zhruba 0,5 až
1% aniseikonie, bez potíží. 2 až 4% aniseikonie může vyvolat astenopické potíže a více než
5% aniseikonie ovlivňuje vážnějším způsobem binokulární vidění (27).
41
5 Výhody a nevýhody brýlové korekce a kontaktních čoček
Brýlová korekce zraku je bezpečnější oproti korekci kontaktními čočkami z hlediska nemocí
zapříčiněných špatným použitím a nedbalostí. Velkou výhodu mají brýle pro lidi, co
nedokážou aplikovat čočky, anebo mají z jiných důvodů strach. Někteří lidé nemohou nosit
kontaktní čočky kvůli fyziologii oka nebo pro nedostatečné zvlhčení rohovky. Brýlová
korekce má i své nevýhody. Jednou z nich je, že překáží při sportu, to mnohdy může být
i nebezpečné při kontaktních sportech. Hrozí zde riziko rozbití. Psychika hraje také důležitou
roli. Člověk musí přijmout rozdílný vzhled s brýlemi nebo bez brýlí. Vedlejší optické účinky,
pokud se eliminují a minimalizují a klient je informován, měly by být snášeny bez problémů,
ale vždy vidění ovlivní. Tyto problémy u kontaktních čoček odpadají. Jsou komfortnější.
U kontaktních čoček je velkou výhodou stálá korekce a dobré prostorové vnímání, které ocení
aktivní lidé při sportu nebo jiných aktivitách. Komplikovanější je aplikace a dodržování
pravidel používání. Kontaktní čočky mohou při špatném zacházení způsobit i zamezení jejich
nošení (1).
5.1 Přepočet brýlové korekce na korekci do kontaktních čoček
Brýlová korekce se liší od korekce kontaktních čoček vzdáleností, kterou se nachází před
okem. Obvyklá vzdálenost brýlové čočky od oka je 12mm. U kontaktních čoček je tato
hodnota nulová. Díky této odlišnosti vzniká rozdíl stanovené korekce.
𝑆′𝐵2 =𝑆′𝐵1
1 − ∆𝑑𝑆′𝐵1
S'B2- vrcholová lámavost kontaktní čočky na oku
S'B1- vrcholová lámavost brýlové čočky před okem ve vzdálenosti d
∆d= d1-d2 - říká, jak je korekce posunutá před okem
d1- vzdálenost brýlové čočky od oka
42
d2- vzdálenost kontaktní čočky od oka
Názorný příklad ukáže, kolik dioptrií mají mít kontaktní čočky, když brýlové čočky mají
vrcholovou lámavost -6 D a budeme předpokládat, že refrakční vada byla stanovena se
vzdáleností brýlových čoček od oka 12 mm.
S'B1= - 6 D d1=12mm
S'b2= ? d2=0mm
𝑆′𝐵2 =−6
1 − (0,012)(−6)
𝑆′𝐵2 =−6
1,072
𝑆′𝐵2 = −5,6 𝐷
Abychom zachovali stejnou korekci jako byla v brýlových čočkách, kontaktními čočkami je
korekce -5,6 D .
Druhý příklad je se spojnou brýlovou čočkou o její vrcholové vzdálenosti +6 D.
S'B1=+6 d1=12 mm
Sb2=? d2=0 mm
𝑆′𝐵2 =6
1 + (0,012)6
𝑆′𝐵2 = +6,46 𝐷
Pokud bude stanovená korekce brýlovou čočkou +6 D, abychom zachovali stejnou korekci,
musí být korekce +6,46 D kontaktními čočkami.
43
6 Praktická část- porovnání korekce brýlemi a kontaktními
čočkami
V této části práce ukážu zajímavé výsledky z dotazníků, které byly rozdávány v období od
5. června 2014 do 3. dubna 2015. Celkem odpovědělo 104 respondentů a z toho 67 bylo žen
a 37 mužů. Většina dotazníků byla vyplněna v oční optice, kde pracuji já nebo mí kolegové.
Cílovou skupinou pro vyplnění dotazníku byli lidé, kteří nosí kontaktní čočky a zároveň
brýlovou korekci. Graf 1 má upozornit na to, že jsou lidé, kteří používají obě korekce, ale
díky nežádoucím vlivům jednotlivých korekcí, dávají nyní přednost jen jedné.
6.1 Graf 1. Použití korekce
Červená barva označuje ženy a zelená barva je u mužů. Po levé straně je svislá osa, která
ukazuje kolik procent je dotázaných z celkového počtu respondentů.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
brýle kontaktní čočky nosí obě
Přehled respondentů podle jejich aktuálně používáné korekce součastně
muži
ženy
44
První levý sloupec dat ukazuje počet procent z dotázaných, kteří aktuálně nosí jen brýle.
Prostřední sloupec ukazuje, kolik procent je nositelů jen kontaktních čoček a poslední pravý
sloupec jsou respondenti, co odpovídali na dotazník a nosí obě korekce.
6.2 Graf 2. Jakou korekci upřednostňují ženy
Graf číslo 2 ukazuje počet procent žen, co upřednostňují brýle před kontaktními čočkami.
počet nositelů
brýle 46 kontaktní čočky
21
celkem 67
Z grafu vyplívá, že 69 % z dotázaných žen upřednostňují brýle a 31 % raději použije
kontaktní čočky. Tento výsledek ukazuje, že ženy při rozhodování, kterou korekci použijí, si
raději vyberou brýle než kontaktní čočky.
brýle 69%
kontaktní čočky 31%
Co upřednostňují dotazované ženy
45
6.3 Graf 3. Jakou korekci upřednostňují muži
Graf 3 ukazuje, kolik dotázaných mužů raději použije brýle než kontaktní čočky.
počet nositelů
brýle 25 kontaktní čočky
12
celkem 37
Vyhodnocení nám ukázalo fakt, že 68 % mužů nosí raději brýle a 32 % nosí kontaktní čočky.
Brýlová korekce je muži více upřednostňována, stejně jako u žen. Jak už
z teorie víme, kontaktní čočky přinášejí náročnější péči, která u mužů bývá opomíjená.
Samozřejmě je zde i vliv náročnosti aplikace a také možné alergie.
brýle 68%
kontaktní čočky 32%
Co upřednostňují dotazovaní muži
46
6.4 Graf 4. Četnost refrakčních vad
Vada Počet respondentů Myopie 85 Hypermetropie 11 Presbyopie 8
celkem 104
Z grafu číslo 4 máme možnost dokázat, že 82 % respondentů s myopií zároveň ve svém životě
vyzkoušelo kontaktní čočky. Občas se objevují hypermetropové a nejmenší skupinou jsou
presbyopové. U presbyopů používáme speciální multifokální čočku, na kterou si klient musí
zvyknout a komfort vidění v této čočce není takový jako u jednoohniskových čoček.
Myopie 82%
Hypermetropie 10%
Presbyopie 8%
Refrakční vady
47
6.5 Graf 5. Jaké jsou nejčastěji uváděné výhody a nevýhody u
brýlové korekce
Určitě velkou výhodou brýlové korekce je její jednoduché použití. Není zde nutno zasahovat
do oka. Větší část respondentů odpověděla, že velkou nevýhodou u brýlové korekce je jejich
zamlžení. K zamlžení brýlí dochází například při vstupu z vlhkého nebo chladného prostoru
do teplejšího. Na brýlových čočkách se zachytí vodní páry a nositel má sníženou viditelnost
skrz brýlové čočky. V dnešní době máme možnost minimalizovat zamlžení brýlových čoček
pomocí sprejů nebo úprav, které se nanášejí na povrch brýlových čoček. Spreje mají
hydrofobní účinky, takže odpuzují kapky vody z povrchu brýlové čočky. Nevýhodou aplikace
pomocí spreje je jeho dočasné působení. U povrchových úprav brýlových čoček je tato vrstva
stále. Povrchová vrstva je náchylná na vysoké teploty, nebo nevhodné čištění špatnými
prostředky, například hrubý materiál nebo rozpouštědla neurčená k čištění. Rozdíl mezi
brýlovou korekcí a korekcí kontaktní čočkou je v přizpůsobení nositeli. Brýlová korekce se
skládá z obruby a ta má být pohodlná a nositeli vyhovovat. Rozdíl je u kontaktních čoček,
rychlé nasazení 26%
ochrana proti slunci 4%
náročné přizpůsobení
9%
odpočinek od kontaktních čoček
4%
otlaky na nose 9%
překáží 13%
omezený rozhled 9%
lépe sedí, než kontaktní čočky
9%
zamlžení brýlí 17%
Nejčastější výhody a nevýhody pro nositele brýlové korekce
48
které přizpůsobujeme z hlediska parametrů rohovky nositele a podle druhu materiálu
kontaktní čočky.
6.6 Graf 6. Pohodlnost kontaktních čoček
Pohodlí v kontaktních čočkách znamená, jak se nositel cítí při nošení kontaktních čoček.
V porovnání s brýlemi se odpovědi respondentů liší. Určitou výhodu kontaktních čoček,
kterou respondenti zmínili, je, že nepřekážejí. Pohodlí podle průzkumu nejvíce ovlivňuje, jak
čočka sedí. Znamená tedy, aby zjištěné parametry rohovky budoucího nositele, byly co
nejpřesnější. Respondenti mají často pocit cizího tělesa v oku. Tento pocit dnes máme
možnost ovlivnit materiálem kontaktní čočky s větším obsahem vody, nebo existují zvlhčující
roztoky a kapky, které by měli být k dostání v optice. Další častou odpovědí je náročnější
aplikace kontaktní čočky než u korekce brýlemi. Je to dáno vkládáním kontaktní čočky přímo
do oka. Pálení očí může znamenat alergii. V porovnání s brýlemi se tento pocit u nošení
brýlové korekce nevyskytuje.
náročná aplikace 15%
palí oči 10%
pocit suchých očí 20%
nepřekáží 20%
nesedí 100% 35%
Nejčastěji uváděné pocity při nošení kontaktních čoček
49
6.7 Graf 7. Nejčastější činnosti u brýlové korekce
na čtení 9%
na doma 4%
image 7%
když dojdou kontaktní čočky
2%
kino, tv, pc 10%
na dálku 9%
celodenní nošení 25%
odpočinek od čoček 10%
nedokážu aplikovat
kontaktní čočku 1%
ochrana před UV 3%
práce v prašném prostředí
1%
řízení 10%
střelba 1%
škola 4%
zvyk 4%
Na jaké činnosti se nejčastěji nosí brýle
50
6.8 Graf 8. Alergické reakce u brýlové korekce
odpovědi počet nositelů
ano mají 8 ne nemají 96 celkem 104
Průzkumem z dotazníků, jsem zjistila, že 8 % respondentů má problémy s alergiemi. Oproti
kontaktním čočkám se alergie u brýlí vyskytují méně. Jednou z alergických reakcí na
brýlovou korekci je reakce kůže na kovy, ze kterých je obruba vyrobená. Na trhu se v dnešní
době nachází mnoho materiálů, které jsou hypoalergení. Mezi tyto kovy patří titan, který je
velmi odolný proti korozi a nereaguje na pot. Další možností, jak se vyhnout alergii, je
plastová obruba.
ano mají 8%
ne nemají 92%
Alergické reakce u korekce brýlemi
51
6.9 Graf 9. Alergické reakce u kontaktních čoček
odpovědi počet nositelů
ano mají 13 ne nemají 91 celkem 104
Celkem odpovědělo 104 respondentů. Alergické reakce respondentů u kontaktních čoček jsou
zastoupeny častěji než u brýlové korekce. 12 % respondentů odpovědělo, že pociťují
alergické reakce při nošení kontaktních čoček. U brýlové korekce je to 8 %. Tento výsledek
ukazuje, že kontaktní čočky způsobují vyšší náchylnost k alergickým reakcím. Reakce mohou
být způsobeny roztoky, nebo materiálem kontaktních čoček. Obrana těla je alergie, a proto
bychom měli vybírat takové materiály a možnosti, aby k těmto projevům nedocházelo.
ano mají 12%
ne nemají 88%
Alergické reakce u kontakních čoček
52
6.10 Graf 10. Nositelé brýlí a kontaktních čoček podle věku
počet respondentů
věk brýle kontaktní čočky
17-20 5 2
21- 35 36 28
36- 65 21 9
Do grafu jsem sestavila jednotlivé věkové skupiny. Hlavní skupina nositelů kontaktních čoček
a brýlí a kontaktních čoček je ve věku 21- 35 let. V této skupině preferují respondenti více
brýlovou korekci. Méně početnější skupina je od 36 do 65 let. Většinou tito lidé se dostávají
do presbyopického věku a zvyk na multifokální kontaktní čočky je náročnější. Nejmladší
skupina od 17 do 20 let překvapivě preferuje brýle oproti korekci kontaktní čočkou. Podle mě
znamená tedy, že brýlová korekce je pořád upřednostňovaná před kontaktními čočkami.
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
17-20 21- 35 36- 65
Po
čet
resp
on
den
tů
Věk
Preference jednotlivých korekcí
brýle
kontaktní čočky
53
6.11 Graf 11. Použití kontaktních čoček
Velký zájem použití kontaktních čoček je u sportu. Jak víme z teorie, kontaktní čočky
neomezují zorné pole a jsou aplikovány přímo na rohovku. Pohyb nositelů může být aktivní
a není zde rušivá obruba, jako tomu je u brýlové korekce. U vysokých dioptrií je lepší estetika
oproti brýlím, které mohou mít těžké a nevzhledné brýlové čočky. U plavání je určitou
výhodou volnost, kterou kontaktní čočky nabízejí. Je důležité dbát na hygienu a při kontaktu
s vodou kontaktní čočky vyhodit, abychom zamezili rozšíření patogenů.
plavání 6%
sport 60%
společenské akce 12%
širší zorné pole a vidění
8%
neobtěžují 7%
řízení 2%
proti slunci 4% vysoké dioptrie
1%
Z jakých důvodů se nejčastěji používají kontaktní čočky
54
6.12 Graf 12. Typy kontaktních čoček
Graf je sestaven pro kontaktní čočky denního režimu nošení a u měsíčních máme prodloužený
režim nošení. Tyto kontaktní čočky jsou nejčastěji dostupné. Po otevření se dají používat po
určitou dobu. Barvy sloupců jsou podle pohlaví. Červené jsou u žen a zelené sloupce u mužů.
Z grafu jsem zjistila, že u žen převažuje používání měsíčních kontaktních čoček. Muži spíš
používají jednodenní kontaktní čočky. Nejvíce používanými čočkami u respondentů jsou
měsíční kontaktní čočky s počtem 32 respondentů. Jednodenní kontaktní čočky využívá 29
respondentů. Výsledky jsou hodně podobné, a proto se nedá jednoznačně potvrdit jejich
častější použití.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
jednodenní čtrnáctidenní měsíční roční
Jaké typy kontaktních čoček často klienti používají
muži
ženy
55
6.13 Graf 13. Pohodlí v brýlích u jednotlivých věkových skupin
Pohodlí v brýlích
věk ano ne
17- 20 4 3
21- 35 54 12
36- 65 25 6
Tento graf ukazuje výsledek, kolika procentům respondentů brýle vyhovují a kolika
nevyhovují. Pokud je brýlová korekce správně vybraná, tak vyhovuje všem věkovým
skupinám.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
17- 20 21- 35 36- 65
Věkové skupiny
Pohodlí respondentů v brýlích
Vyhovují
nevyhovují
56
6.14 Graf 14. Pro jakou věkovou skupinu jsou kontaktní čočky
pohodlné
Pohodlí v kontaktních čočkách
věk ano ne
17- 20 3 4
21- 35 40 26
36- 65 15 16
V grafu 11 můžeme sledovat, že pro nejmladší skupinu respondentů nejsou kontaktní čočky
pohodlné, naopak v předchozím grafu jsme zjistili, že brýle jsou pohodlnější. Dále také
u nejstarší skupiny respondentů převažuje menší pohodlí čoček, ale výsledky jsou velmi
vyrovnané. Věková skupina od 21. do 35. roku cítí většinou dobré pohodlí v kontaktních
čočkách. Celkově můžeme říci, že v kontaktních čočkách mají nositelé menší pocit pohodlí
než u korekce brýlemi.
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
100%
17- 20 21- 35 36- 65
Věkové skupiny
Pohodlí v kontaktních čočkách
ano
ne
57
6.15 Graf 15. Estetika korekce brýlemi a konta
