Bezpečnost chemických výrobN111001

Petr Zámostnýmístnost: A-72atel.: 4222e-mail: petr.zamostny@vscht.cz

Rizika plynoucí z chemických výrob

„Slavné“ havárie Zákon o prevenci závažných havárií Analýza rizika

„Slavné“ havárie Nejcitovanější havárie ve světě

Flixborough (UK) 1974 Seveso (Itálie) 1976 Bhopal (Indie) 1984

V ČR Litvínov 1974

výbuch ethylenu 14 úmrtí

Flixborough (1.6.1974) Proces výroby kaprolaktamu

cyklohexan → cyklohexanol → cyklohexanon oxidace v kaskádě reaktorů

Průběh havárie zjištěna netěsnost reaktoru „bypass“ reaktoru k umožnění opravy

Flixborough (1.6.1974)

20 t cyklohexanu v každém reaktoru159 °C, 800 kPa

únik: 30 t cyklohexanu25 °C100 kPa

Flixborough (1.6.1974) Následky

28 úmrtí 36 vážných zranění rozsáhlé materiální škody

Příčiny nevyhovující provizorní úprava zařízení bez odborného dozoru Komplikace: Množství dalších hořlavin v

blízkosti objektu

Flixborough (1.6.1974) Význam

Zájem veřejnosti, vlády => důkladné vyšetření a analýza

počátek snahy o poučení se z minulých katastrof (case histories)

rozvoj bezpečnostního inženýrství Konkrétní závěr studie „Flixborough“

Jakékoliv úpravy zařízení musí zachovat jeho bezpečnostní standard

Bhopal (3.12.1984) Výroba pesticidů – meziprodukt methylisokyanát

MIC b.v. 39 °C, páry těžší než vzduch, toxický, hořlavý prudce exothermě reaguje s vodou

Bhopal (3.12.1984) Průběh havárie

vniknutí vlhkosti do zásobníku exothermní reakce ohřátí obsahu nad bod varu únik (nefunkční polní hořák)

uvolněno 25 t par Následky

2000 úmrtí, 20 000 poškození zdraví mimo objekt v objektu bez následků

Závěry snaha o hledání bezpečnější syntetické cesty minimalizace zádrže v zařízení

Seveso (10.6.1976) Zpracovávání trichlorfenolu Vedlejší produkt TCDD

tetrachlordibenzoparadioxin jedna z nejjedovatějších známých látek smrtelná dávka 10-9 × těl. hmotnost

Průběh havárie reaktor se vymknul řízení zvýšená produkce TCDD únik 2 kg TCDD pojistným ventilem

Seveso (10.6.1976) Následky

Přenos TCDD deštěm do půdy kontaminace rozsáhlého území 250 případů hospitalizace evakuace 600 osob

Dlouhodobé továrna srovnána se zemí odškodnění obyvatel (přes 6 mld. Kč.) dlouhodobé postižení obyvatel počátek legislativy na prevenci havárií

původní direktiva SEVESO

Prevence závažných havárií SEVESO I - 82/501/EHS. SEVESO II - Directive 96/82/EC on the

control of major-accident hazards involving dangerous substances)

ČR legislativní úpravy od roku 1999 především v kompetenci MŽP

Legislativa Zákon 59/2006 Sb. o prevenci závažných

havárií Stanovuje opatření ke snížení

pravděpodobnosti vzniku havárie, Opatření k minimalizaci následků havárií Upravuje chování subjektů v případě havárie

Ruší starou legislativu Zákon č. 82/2004 (novelizace 353/1999) Sb.

(349/2004 novelizované znění) prováděcí předpisy

Legislativa Prováděcí předpisy

nařízení vlády č. 254/2006 Sb. o kontrole nebezpečných látek

vyhláška č. 256/2006 Sb. MŽP o podrobnostech systému prevence závažné havárie

vyhláška č. 255/2006 Sb. MŽP o rozsahu a způsobu zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

vyhláška č. 250/2006 Sb. MŽP kterou se stanoví podrobnosti o rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu nebo zařízení zařazených do skupiny A nebo do skupiny B

vyhláška č. 103/2006 Sb. MV o stanovení zásad pro stanovení zóny havarijního plánování a rozsahu a způsobu vypracování vnějšího havarijního plánu

Typy havárií v chemickém průmyslu

Havárie se vždy účastní nějaká nebezpečná Havárie se vždy účastní nějaká nebezpečná chemická látkachemická látka

Příčina Pravděpodobnost výskytu

Potenciální ztráty na životech

Potenciální ekonomické

ztráty

Požár Vysoká Nízké Střední

Exploze Střední Střední VysokéÚnik toxické látky Nízká Vysoké Nízké

Působnost zákona Všechny fyzické i právnické osoby, které

vlastní nebo užívají objekt, kde je nebo bude umístěna nebezpečná látka = provozovatel Nebezpečné látky

Vybrané chemické látky Látky s nebezpečnými vlastnostmi (podle

zákona o chemických látkách) Množství stanoveno v příloze k zákonu

Cíle zákona Snížit pravděpodobnost vzniku havárie a

omezit její případné následky Rozdělení objektů do skupin

Bezrizikové Skupina A (menší riziko) Skupina B (větší riziko)

Poskytování informací veřejnosti Výkon správních úřadů Způsob hlášení závažných havárií

Rozdělení rizikovosti objektů Kritérium zádrže nebezpečných látek

maximální projektovaná zádrž Tabulky

vybraných nebezpečných látek vybraných nebezpečných vlastností (určuje mnoho

dalších látek v kombinaci se Zákonem o chemických látkách

Struktura tabulek

....

Látka QI QII

Methanol 500 t 5000 t

Přiřazení do skupin rizikovosti Individuální látka

zádrž < QI => nezařazený objekt QI < zádrž < QII => skupina A QII< zádrž => skupina B

Více látek kritérium součtu poměrných množství

Zařazování podle porovnání NI a NII s 1

i i

i

QqN qi = zádrž látky v objektu

Qi = množství QI nebo QII pro látku i

Nezařazené objekty Protokol o nezařazení

nutný pro předložení kontrole oznámení krajskému úřadu

Shrnutí Podrobný diagram posouzení

Návrh na zařazení objektu Vlastník objektu podává návrh Hlavní náležitosti

specifikace látek v objektu popis prováděné činnosti grafické znázornění objektu a jeho okolí

Krajský úřad posouzení možnosti vzniku synergických

efektů rozhodnutí o zařazení

Povinnosti provozovatele Analýza a hodnocení rizik havárie Zpracovat bezpečnostní dokument

A – Bezpečnostní program B – Bezpečnostní zpráva

Zpracovat havarijní plán A – Vnitřní B – Vnější, zóna havarijního plánování

Pojištění odpovědnosti Hlášení výskytu závažné havárie

Analýza a hodnocení rizik závažné havárie Analýza a hodnocení rizik závažné

havárie určení zdrojů rizik, určení příčin a možných scénářů havárie, stanovení možných dopadů stanovení odhadu pravděpodobností výskytu

scénářů ocenění rizik, posouzení přijatelnosti rizik.

Havarijní plány Vnitřní havarijní plán

Popis preventivních bezpečnostních opatření Osoby zodpovědné za plnění preventivních opatření Popis možných následků havárie Popis činností nutných k minimalizaci následků Seznam ochranných zásahových prostředků

provozovatele Způsob varování veřejnosti a orgánů státní správy

Vnější havarijní plán Provozovatel zpracovává písemné podklady pro KÚ Stanovení zóny havarijního plánování Možnost výskytu synergických efektů během havárie

Zóna havarijního plánování

Stanovení zóny Určení poloměru kruhové oblasti kolem

zdroje rizika Tabulkový systém podle 103/2006 Sb.

založený na typu nebezpečné vlastnosti vykonávané činnosti množství

Vztah k veřejnosti a zaměstnancům Veřejnost

právo vyjádřit se k návrhu na zařazení informace veřejnosti v zóně havarijního

plánování činnost, látky, rizika, signalizace a chování v

případě havárie utajení není důvodem pro odepření těchto

informací Zaměstnanci

seznámení s bezpečnostní dokumentací

Hlášení závažné havárie Kdy je havárie „závažná“ ?

způsobená nebezpečnou látkou v množství ≥ QII

ohrožení na zdraví a životě úmrtí, zranění 6 a více zaměstnanců, zranění

osob mimo objekt, nutnost evakuace, přerušení dodávek vody, energií, komunikace

ekologické škody hmotné škody (>70M Kč v objektu; > 7M mimo) škody mimo území ČR

Úkoly na cvičení Předpokládejte podnik se dvěma místy

výskytu zádrže nebezpečných látek Chlorovodík (stlačený, max. tlak 10 MPa)

zásobník d = 3 m; h = 6 m Toluen

reaktor a zásobník, max. 80 t Jak se podniku dotkne zákon o prevenci

závažných havárií ? Stanovte zónu havarijního plánování

(výpočet proveďte orientačně i pokud není objekt zařazen do skupiny B)

Databáze nebezpečných látek Medis-Alarm K dispozici na VŠCHT

\\pyr\bin\alarm\AlarmSit.exe nutno se přihlásit účtem pro doménu VŠCHT

Obsahuje pouze nebezpečné látky