a:
V U D C ECa s o p i s
PRO SKAUTSKE PRACOVNIKY,
CiNOVNiKY A VUDCE organ nACelnictva svazu
junAku skautu rCs.
RiDI REDAKCNi KRUH
r o C n i k VI.
LEDEN 1926. CISLO 4.
RocnS Kc 16*—, cislo za Kc 1*60.
^ \
.......
■'-' •-■•' ■ A , ''■? •■ -. ■; -S', ' '‘Vi;, ,
•-•■a
■¥‘"
5 , : " ' ■ / « - « ■
' -' ' vK- \ ’
, .,'f ^ ? /i u { '\i ) A H
m
o m .■ ■
> <
.
‘ •i ' , 'M ' f
<y [
X
•- •• ■ r-,/.'»•,
■-C
VUDCECASOPIS PRO SKAUTSKE PRACOV.NIKY,
CINOVNIKY A VODCE - ORGAN nACELNICTVA
svAZu j o n Ak O SKAUTU RCS.
LEDEN 1926. ROCNIK VI. CISLO 4.
W. S. L 0 n s :
Quo vadis?( )tazka volnii urcite ziiojici' polozeiia mi byla, kdyz jsiem
proc'liazel okoliin Ypru.Sol jsem zvoliia a pokonio ))o Ada Dolorosa od I’op(‘r-
iii-glio az k z mrtvj'ch vstalomu mostu Ypres. Bylo to s(‘dm let po uzavfeni num, kdyz na zficeninach stai'olio mosta vyrostlo novo, svitici 1‘udymi cihlami budov vo sloliu pozdni gotiky. J3yvale mesto, bonibaj'dovaaio po ctyfi lota, oiiblo k iiobi svy- ini zbytky jako vyraztMiymi zuby v skh'bioi s<‘ hold 1o1k*<*: trznico sukna, katodrala, v.sochny domy strzony se svych za- kladu, vydand na pospas vetnini. Aldsto snii ti. Smrti, ktora pfiehazola donnd z pnlkrnbn pali'cwku. Kraj bolosti, kdo 2")0 tisic Bi itu zti-atilo sviij zivot.
Xove mesto, postfo nalidona zona, tkalo osnovu snu v me dusi pontnika. Tn zi jo so s duchy minulosti, s pfoludem arma- dy kamaradu, tak (la\mo ztraconych z dohledu, kdyz jsme tahli silnicemi na frontu.
Paliorek (iU, neblalie 2)anidti, bezvyznamny nasop dues, kujKi corstve navez('nd hli'ny, pokryta ki’clcimi so nalirobky na immdt streleckdho plnku kralovny Adktorio, j>ycliy Londy- nanu, noni niktorak vysoky, ah' v iwind dojuiniije nad no- sfastnym mdstem A'pry a nemohl byti dobyvan zufivdji, ani kdyby vsechno l>ajocnd zlato Azteku bylo i>ohrbeno ix>d joho vrcholem. Scenorio krvavdho zaj)asu, zmatok idanouci bitvy stale bije tu v (x"i. Nomdnd noz s('dmki-at ptxlkopan, zust^ pahor('k gigantiekAun hf1)itovom jjfltelo, nepfitolo. Zo stale 2)roi)adajicich so iKHlkopu jestd dues vyhihovani json mi-tvi. Tela lidi Devonshirskdho pluku za nasi pritomnosti byla ox- humovana, aby byla ]>ozdeji nochovana na hfbitovd »ii(‘zna- mych« na Poolcjiiiollo, kde ze 14.000 hrolni 4000 jsou znamy jen Bobu. Lidom hlasa pouzo mlcelivy jinak kamon, ze posta- von byl »Na i amdt noznamdho britskdho vojaka«. Srdcoryvny epitaf hi'ob ke hrobu.
A pfi navi'atu na silnici otazka ozyva s(' iialdhaA'dji. .lako
Sirana (>2. r 1) C K Cislo 4,
jitr-KM se snu'tiste lizl tu tiosky, drat, srapiiely, hebnice, po- lamano pnsky, zeleziio stfepiny innalio ston zvysi a, kruta irtv nie, tV'Ori — nodhale rozhazene — vi'ko ohromne rakve, v aiz odpotdvaji lidske Imaty, zfejnie ol)oti na oltaf Bolia Hrube Moci. Ztdlesiieni krve ji zeleza, iiejkrajnojsi hriibosti valky.
A abkolik iiul (kde pfisel jsem k Velikdinu Tazateli, je- lioz.jialphava otazka tak mou dusi pronikla.
Kameiina .socba, skloiiene Idavy, ]><>kryte ocelovou hel- niici, vjTiofuje se z sedo zuly irod.stavce iimolio stop A-ysokelio. Jsou to Idava a rameiia kanadskdho vojilka so skfizenyina jn- kama na. piisco, obraoono lilavni dolfi. Na u])ati kruhova za- brada, vysazona rostlinami, donosonymi z Kanady. Nizko stupne v(x3ou k sos(>. Yso ol)klop(‘iio zasnbiiyni klidoin a nu'- rem. Je to j)amatm'k 2000 Kanadaiiu, ktori ]>adli pfi prvm'ni utoku u St. Jidien, posvatnd mfsto kaiiadsko doniinio.
Vazna socba, stfobouci kroky poutiu'koivy, taze se kaz- debo z nicb odvokou otjizkou do kamono vytesanou: »Quo vadis? — Kam se ul)iras?« Navstevni'k vaha s odpovedi, elti vsak, zo je nutno ponofiti se do nitra a ])oku.siti se o odpoved, byf tfeba jen jako povinny bold osamolemu strazci, ktery bdi' nad krajiiiou, plnou tragiky. My.slonky, ktere vyvolava pa- niatnik Yelkobo Yrazdeni, jeboz jizvy jsou ))ozvolna bojeny Yelkjun Zmrtvycbvstanini. Lany psonice a ovsa, kterd pe- stuje i)ilny belgicky rohnk, ]>ostfikaiiy jsou tu a tarn nid>nn vlcmi makom flaiiderskyni, kd( drididy tokla krev a smrt niela svou vladu.
Pozdeji, kdyz jsem sestoupil s paborkn, i)otkal jsem ne- kclik anglickycb rovei'u a skautu, nasi dan mezinarodnimu biatrstvi. Oj)ustil jsem mrtvy Svaz Narodi’i, ktefi na bfbitove za paborkem v miru speji, Brit A’odle Francouze, Ilelgioan ve- dlo Nemce, Portugalec vedle Cinana.
Moji skautsti bratid byli zivouci zarodky zivouc.ibo Sva- zu Narodu a v nicb poznal jsem odpoved’ k Strazcove nezod- povedene otazce »Quo vadis'?« Moje odpoved byla: »l'biram se pracovati pro mezinai'odni dol)rou vuli pomoci mozinarod- ni liodnoty skautingu a rovei’ingu.«
Ano, a tak bud. Skupiny ciste, nepokazene mladeze kaz- debo! naroda; mladez ryzicb mysli; mladez a lide nezastraseni bludy minulosti, zavinenymi tvory bez odpovednosti a smy- slu pro budoucno; mladez zasvik;ena mezinarodnimu miru a sluzbe vzajemne; mladez a lide, jrotirajici broznou, osudovou ncwyhnutelnost valky, ktera plodi strach v nitru lidskycb bra- tfi; mladez a lide, majici vuli uciniti skutkem viru v lidstvo — ti budte kvasem ostatnimu tezkopadnemu a podesenemu svetu.
Cislo 4. »V tr D C E« Strana 63.
S horoucim srdceni a ])osilen velkN'm rozhodnutim poci- til jsenp ze mohu fi'ci tichemu Strazci kraje: »Touto cestou se ubiram, l)ratfe, k nejvyssi'm metani, ktere vytycil skau- ting — k Svazu Narodii z iiiladeze, jeiiz je zarukou blaha a stesti lidskoho a zarukou, ze zadny z tvych zivoucich bratfi V budoucnu nebude nucen proziti peklo. h7'uz, jako bylo tube. K torau cj'li slibuji pracovati, jak dovedu nejlepe.«
London Rover, I., 5.
AlUC. Ivens S i m s a;
Stfelectvi a skauting.Kapitola, ktera se stala aklnelni praeovni doiiodou Svazu
Skantu s Nar. Svazemi Slireleekym.Jest ma snnde otazika; Jakou conn vychovniou ma stfelectvi
vnboc a pro skanting’ zvklste, a dale jaka by byla prakse vyehovna'?Viizme pfedpoklady die these, ze vjjvoj individua je zkracenym
ndznakem vj/voje celych fad ad praveku. Tulto biologickon poucku muwune aplikovat na peilagogiku tak, ze Imlturni r&st n vyvoj je- dince sc dcje forrnmi ndzuaku jmlfurnlho vyvoje lidstva od praveku. Dite, tof clovek primitivni; boidi svymi scihopnostini a zalibanii kraci -s diyoikym starovekem, starsi s romiantieikym istfedovekera a dospivajici ;je sehopeii dokonalejsicli vedomoisti a mraviiich liodinot novoveku. Analogic v celkovyoh oliryseoh je pfesna, biologic,ky zdu- voduSna.
Teto analogii vyhevniji sikantske metody, poisllnpu.iiei od pfi- rodiiiho priinitivismn (Set«n) k modemiinu obcanstvi (B.-Powell).
Pfedpoklady pro pe-stovani stfeleotvi .isoai pfedevsiin kuiltur- ne historicke a pocatek je v davnoveku, kdy clovek primitivni.mi zbranemi lovil pro potravu a obbajoval sebe i roidinu. Tehdy i po- zdeji po vsechny easy mnzi ziskavali prostfedky zivotni (lovem ci jinym muzskinn zpusobera) a bojovali o bezpecnost, zatim oo se zeny venovaly domacim pracem a detem. Eksisltenoni nutnost lovu a iboje pfedpokladala a vyzadovala u nmize urcite vrozene schop- nosti, bterych zeny mely mensi meron (viz o pohlavni diferenciaci V cl. »Divci isikanting, koednkaoe a pohlavni vyoh,ova« v V. rocniku »Vudce«).
Schopnost lovu a boje jest nerozlucne spo.ienla s pfedpokladein jLste fysicke i dilsevni odolnosti, nebojdonosti, duchapHtomnoisti, a prabtioky s dokonalym ovldddmm zhrane. Ovladani zbrane vede k sebeovldddm. Tyto vlastnoi.sti cinl boj a zaoliazeni se zbrani ji- stym pozitkem, nedostaitek jioh (zvl. nervove odolnosti u zen k nd- hlemn ,napeti) vyvolava nepfljeniine rozechveni, depresi. U hocha nasi doby naleziieme vzdy inuzne vlohy, tfebas miniohdy ntajene.
Pmikei roste organ a jeho potence. Zaohazeni se zbrani nejen vyzaduije, ale i rozviji a uituzuje ty vlaistnosti oharakte.ru, ktere shrmiienie pod pojmem muznosti. Pouzivani zbrane jest nerozlue- ne spoijeno s rozvojem teehto pfirozeiiych a uzitecnycli vlaslnosti, jez se pak uplatunji (o ooz nam hlavne jde) i v ostatnim zivote.
Skaujting je korekei vyohoymou ve smyslu harmoniokebo roz- vtoje vseoh krasnyeb a nziteemyoh Slozek individuality. Ponevadz dnesni zpusob zivota pfispiva spise k otupeni uvedenyoh vlastno- sti, tim vice bade se sfcautskd vychova snazit o korekei vychovem
Striuia 64. V U D C E« Cislo 4.
A- muzHOHti. Nektf've apmsoiby niiOKlernilio zividta iianKiha.i} ii'idivi- ilmuii .iediMistraime, vyfaiZTijiw uircite stdiopnosti z poiizivihu, a tim ,j(‘ iK'ciiavjiji dt‘K«ii«''0'Vati. 'I’cmiiito deK«*neraviumii potJiodii dllci- iiHi i«»tiaviila modieini vyc.liova hra»‘ z pozmaitkii, ze dt fftmerae-i’ .j<‘diie fiiiiik«e ma za iiasledeik pslal>eui I'lnikci imbaiziiycili, Z orga- nismix nelze vyti'hupuiti zachiom slozk-ii, aniz b.y by.l posikazeii cely organisimiH. A tii stfeleotviin wtajvinia .icidnii z tio'jinfiiiine.isfeh Ards/ uhytku mvznosti a scbcovldddni. Proo liyc.boni toho itezeo doesilomli .jiiiynii oviky a sporty, kdyz ve strelhr mdmc po nu'e yrostredek eminentne Mvotni) a prakticky?
Sebopiioist bo'je a obi-aiiy, avliiste strel/Hike, oceini.jo se dodnes pine y kra.iinacdi niene knlthioiv.'iinyfh, aile i v knitiinm' reimbliee nt^iunme .ji ipodeenoivaii v<‘ A'yzjiiamn s/'-beoibratiy at’ o#soibni nebo nai-odni, v lo 'exstvi, m.v.sli veeivi' aitd.
Vysledkoin livaiby w- vychocu strcicckd jr plattHm sloz- kou vyehovy k muinonti a k bratiNOSti, a ia)'zvi'.ie.jii- vroKone viloby pri .jinyeii sioickiicb vj^diovy zabale.iiei, ,je tez smicdsti harmomcke- ho razvo'je indimdua. Take iu*iiiaz« «nie od po.jimi ryt'ue, zddcsdka a objevitele (ktery ve skantingu vylycnjeine) doibfe abstrabovati po- nzivaitn zbrane svebo dinibn. Xeni inozno dale si predstaviti skauta- ochrdn<;e (in-ava a nilaiceiiiycdi) bez potfebne iiiiuznoiftti a. sebopmois'ti doistati sveniii nkolu ^/fipadine i v boji (bnd'nie dnslediii) se zb.raniV iTiw. Xejedna se tn nysem o nTcitou zb ran a zpusob bo.je, jako pfedevsiui o vlastnosti cbaraktem, ktere se k .jeiimn ovladani IK/iji; chladnokrevnost, rozhodnost, cUeredomost a V tom sjw>ciya eticke oprd'tzneni i stfelectvi.
Jak by se zaanilonvail muz bez niiiznosltii a seiieoyhidaiu, to .jiste iiietfeba yyMadati. Tu .je i esfetickd aprdmeuost. ’I’resonei se zbabelec je bnnsnym zjeyem.
U cblapcu vsinmeme si vi-ozeiie zaliby v ziupoioni a stfileni vsebo dnibu; z boncbacek a kai>slove(k (zvukova iiaipodoba), snaba srtrefiti se at jiz kameninii nebo iindkein iia guiiie, obliba rueincb pi'aku, foPkaeieili tnd/i^k, n starsieh obiiba hikii, osteipii a takfka ziyelny zajem o sltlfelniou zbrai'i ('viz tez oblilm ixuifovyeb stfelnic). Toiboto vrozenebo skloxiu u boebu (n divek m* Tie.j/‘vi) dlnzno vy- nzit pro vyeboivu. Tu je oprdi'Hcnost ediikm'-tii a (ini dospivaTue k otazce prakse strelecke.
Xejprv stavi se praiksi v eestu jiste iielieziK'ei iii-a,zu pfi :ne- (vixatmem zaebs'izeaii se zbrani. Ale to je u lebke aitletikj' a koaieciie u vsecb sportu take, ba nekdy i ye yetsi mire. To tedy se objoktiv- iiimn kriltikoyi nesmi stat zaminkou proti stfeleet'rt. Ostatne u miladsiob hoebu pocmame s f^rovadenim pidpra'Vinycib eviku a te- prve Sitarsim '.svefime zbraii xieinmejsi, a tu jeste jeii tain, kde je o patficmou bezpecnost positarano (stfeliiiee, dozior insitmktoru). Uvazte; je snad mozuosit- pofezati se duvpdem, abyeboin nedali bocb/ovi nuz? To by byla fcratkozrakost; lepe je dati mn iiiiz a na- iicit bo 8 nim zacbaizeti tak, aby se uepofezal. To-tez ]>lati i u strel- by; zacbazeti se zbrani tak, aby iieudelal nie sube a.ni drubym.V uovinaob -se doctete velimi ea.sto o nasleidcieb uezimi-l-oisti zacba- z«*iii se zbrani.
Pro uroveii novaeku a (b'uiiO'tfidui(di sikaAttu bodi se stfelbu z luku a toi sii>y tnpjbib bratii nebo cbraneiiycJi latkovynii bambnl- kami, dale strelba ze evicnych vzduchocek, s<> stfela-mi tui/ynii. na- sadci s gumovym broitem. Ovieeni niobon s<‘ diiti kdekolb i v mist- nosteeb. Oil je pevny nebo pobyblivy, kj^vajlei na dl-oubeui zavasu. plujiei po ippoudu. Velmii vybo-dna je strelba z kuse, ktere .si mabou hosi .sami yyrobiti. Z ber uva.dim staroceskoiu »strelbn ku irtti.kiK,
<!5iislo 4. »V IT 1) C ytraiiii tiy.
■/iiivady (iK)cet iti-df z 10 stfol), stre.Lbu ,iia fifjiiTky iia uasaidfi, jiuiiz pohj'ihu'jo nejaikjmi ijH-avideluyiii zpuj obenn: »c‘i'laf«, skryty za ochra.iiiioii steiiou. l>oci'li'ai(> iiapadobn »knitw,nos.li iia i>r. iia eokani. S poiuzitiin kulkli' a chraaenyoli si'i)\4 Ize iiaiHKkxbiti i souiboj, lov atd. Sledov-ani ci'le cvickne hiam na jeb'iiia ;, 'vSiuelioviom bit;wu«, ahomibofu no vHirybu«, ruziiynii braiiii mi'dky a ,j. Oidihad'oyaiiii vzda- lenosti a mizr>oznavaiiu' pfeduietii spada toviiok do irfipravy stfele- cke. .Df>k:onail(‘.isi' zpus-oiby stfelby Ize piiova,deiti se sik!a<urty sta7'simii, prvotfidTii'mi a I'overy. Hylu by niozim i iia. taborech vylilodati vhndna. iiilsta ]>ro improvisavaaie stfehiiee (za pomwx'i lesnic.b a bezTx>CTi'OvStnioh iorgs'inu netwi loyeokyeih a isttfeb'Kskycb spoiku) a. ovi- citi strelbii z hiku, kuse a (iokoaialej.si«h vzdiKdwwek, siia.d i 1‘lober- tMvycb i)is/tpli. Piayvede.in beziycdnotsiniob opajlfeiii la dnzor T)fi stfe.lihe lyovazluii za samoz/fTimmi nutnost (.jako n pbivecdvi a .jiTiyoh sportu). Jsou wv’Sem i tii mineny zbi'ane iievyzadujiei' zbro'jnilio pasTi:. Ui>latn«ivaly by se sioulaaisne i znaJosti o obloukove dri'ize stffdy (irnfeni nad oil), pfednoisu pfi mifein ii'a P'Oihjibli've ci'le, vli\Tj vetru' (mifen]' pfed vereai), Inni.u paprskii (mifeiiii' iia tdl pml vo- dou) atd. Oviik na kontrolnim pfistnoji ciHciin, ktery si uiobou bfysi sarai zhotoiviti a poTilzivalti i v kluboiviie.
Odkaznji tu na podaninky zislkani lodanakn dovednosfi "stfel- oe«, V na.si oi'ffa.nisael zavedenebo.
Cvik ve stfelbe s dokoinalymii ZlM-aneiu,i, jc® vyzadPi.ii zibrojj iuh<i i>asu, uvodl bych pix) old-.s/kauly, povhtne pro rudce (zvla.sle .jak'O vedoiiicieli taboru, z diiwdu bez^yeenioslinicb). Pwicenj o yolbe zbrane a .iei.ji'm mechoniscniii, ndrzovi'iui, zaeb-azem' stfe-liverri a ptHl. je nezbytny dnpl.nek. Hlaivne l>y s<. imda uplatn'ili j>raktiaka eviceiu no .sitf’einieiah.
Neni itu moBno mzvi'ideti tcnio nacrlyk prakse sithdeeke, ktera by V iTodrobnem pi-oa>raeiOA'ani vypilmila la'.lou knihu. Podotyka.111 na koinee, ze ramobe z nvexleTieb'd pmvadel .isera -se zdiarwn oddile.
*
Zdiitirosl stfeleeka souvisi se zdatuosti eelkoiyou, dusevni i tel<!isiaoTi, Bvli'iste s velmi mniohymi scboipnoskniii, k ;jichz rtm'oji skaiuitinR )>fihlizi. S'kantinj? v celkn pak je prinio i mepfimp pwdu- lateiii vyebovy stfeledkeho dorostu, a v toin. .snny.sln nasel i>luebo po<“:h'oppm' u Nanodnibo Smzu Streileekebo.
Stfeleetvim n(-iraini se tn nedake vpjjiolkovi'uii*, ale rUvrodo- mn oijchora k bratinosti.
Taknve .snaby iiaim oivsem neodpusti taik zviani aiitiniilitari- ste«, tubo vsak netfeiba 11am dliati, nebpf >\’io.jiickova.ni« najii x-y- tykali neopravnene bezitak jiz drive. Komecne bndiz receno .iasne: ,iedna-li se o seb:opniOist n d r o d n l n e b e o bj- a // .v, l>a)k .j.sime taristy-, aniz byebom si mnsili dat neon vytykat od paeifistuR, nebot o sretor/i mir s<‘ starame ueinne.ii nez oni: uca.sH ve dSvet.o- veu). bi-atrstvii boeliu*, kbn-e, az domste v Iwatrstvo nmzu, bude s<9hppno imxsadit svMovy mir ve skuiteeniosti a ne jen v raJbove termia. Proto s obledem no nils ne.ixTaSi ea'l inimmie smele inlnviti o vj/choiu' k brannosti za mrarui idealij rsrJidske.
Sjezd nasich skautek.(Poiki'aemani.)
V praeovni seduizi pokracdvano v pondeli 29. eervna od 9. bod. <loi>o!e.dni ve velkeni sale skantsikebo doinox'a. Sal n.aprosto nepo-
Straua 66. »V tr D C E« Cislo 4.
stacovtil velikemu iHinozstvi ucastmic. Za;iem o referaty byl velik>% i ziva (lebatn w .po .i*‘.dnoitl.ivyp.h mzvimila.
Zacato referatem s. prof. Fleischerove: »Du5evni i telesny v ^ ’oj ditete y dobe od 8 do 12 lets
Vy^ov.uy program pro soitky, ma-li spravne za.sabiiouti do v^o.io telesneho, rozumov&o a mravniho, mix'si byti zakofven v du- kjladne znalosti (telosuyoh i dosevnleh moKnos'ti ditete.
Vyvoj nelze pfesne urcovati podle stafi, proltoze deti z prizni- vejsich pomeru vyspeji itelesne i dusevne miiohem rychleji nez deti z nepfiznivyeh pomeru. Pfeee vsak pro lepsi pfehled odstupnujeme si y^o:ioi\m obdobi takto; a) Detstvi do 6 lot; b) vek cihlapooky a divci do 12 roku; c) dospivani asi do 16 ix)kit; d) dospelost.
Pro program sotiku ob.iasneme si vyvotjove prvky reku div-clh.0.
I. Ze zinen telesiiych je v<>,lmi dulezit vyvo.i trvalelio cdimpu a po iiem iiapadny j>firustek do rysky.
Mondr;i zivoltrni .spriVva todv; 1. clhn. aby slaly chrtiu vyvi.jel se zdrave (cistota iis!t, peclive osetfeiu!); 2. pc'euje o spraviiou vy- kouiiost vuitfiiicb listrojii: a) dychadi'l a listi'oji eevuiJio (poJiybove liry, poohod, decbova crv'iceui, plovaai, bruslerii; b) listroji zaziva- ciho a vymesovaciho (demii lehka prostiui cvii-eni, lazne vodni.. miniy pohyb na cistern vzduolm; c) listroji norvoivehO (pobytv pfi- rcde, ilehke prace v domdenosti i lehci ukony femeshie; 3. umozfiuje vzrust do vysky tim, ze se vyhy.ba vsem cvikum, jimiz sili kiostra a sjvalstvo.
Cviky ua nafadi, zvedanim tezkyeh bfemein a namfdiavcra praoi (teles,iiou vyviji 'Se ikostra a sivalstvo pfedeasine do sifky a do tloustky a vyrustaji pak lide zavaliti, ro'zloziti berz puvabu a ztepi- losti. Vliodiiy vyber her a zamestnani pro sotky obsahuji tyto kiiiihy: VI. Svaoha; Ho<nicky. Jos. Kleiika: Teloevione hry pro divky; St. Stuna: Oapi hry. Agathon Heller: Americke hry. M. Nomeova: Naro'dni tanice. Kiiiihoviiicka rokreace c. 3.; Joduo- duehe hry pro meii.si deti. A. Kristof: SpOleceiiske hry. Ocemisek: Detsiky teloovik v roidine.
II. V dusevnim yyvoji je patriiy T)fechod od hczslarostne detske hravosti k pravidelnemp zamdstiui.iii a tiabyvani zkusenoisti mimo okruJi rodiimy (skola, skautsky oddil a pod.).
Zvysena cinnost tnervovych stfedisek projevuje se zejmena cilou obrazivoiati a stuipnov-anym zivotem citovym. Proto pobyt V pfiro'de zivi sildon k romantismu, ale soucasny iiavod k bystremu a zajimavemn pozoroy-ani roatlin, nei’ostu a zivota v pfirodeviibec a pfemahani ruznyoh potizi dava pevny, roBumovy podklad, aby pfilis bujiiia obraziviost mokfivila v^^oj mvofcnich iiazoru; zvysena citovpst, jemnou rukon *fizena, da podnet k .srdeonosti, jare mysli, radostnemTi zivotnimu nazoni, smyslu pro pravdu, krasu a dobro.
Touha po doibrodraznosti pro.ievu,ie se i vyberem (letby. Po- hadkiim. uz rievefi i kdyz k iiim nekdy ieste se nohyli; chee (tobro- dnizstvi prozila, sopravdovskiiv. Je to obdobi »robiusu!>:iil, veriie- ovek, indianek, i neikdy jiz take detektivek«. Dokonce deveatka ohlteji uz take meoo »zamilovaneho« jako etou velci.
Ziskame-li 'detske duvery, snaduo se staoeme radoi ve vyberu cetby, nic se iiebude suskat za nasinii zady. Vyjdeme vstfic dobro- druzne touze — (Roibiiisop, Miloslav Vlnovsky, Dancenko; Slim sobe pomahej — Fedka rudoikop; Pospisil: Pet diii komediantem atd. ftisopis »trhoT« podiiva vzoiiny pfehled detske cetby) — ale po- malu pfipravujme peknymi zivoitopisy, cestopisy a historickymi povidkami k vii&iejsi cetbe.
CLslo 4. .V U 1) C E« Slraim 67.
Zajiiuavy ,je v tomto oiKlobi iKiiiner k hiicsim'iin. Dite je ina ri'ido, lahodi imi ryitmiis a pekiiie vymzy. P6kuy poiner k basiium se ul)iji neisipravn;;^ vyberam, nepoTozumenim a ziru'cliandsovatiini. Delti ma.u valky siblaii k falesiiemu pathosn, k tMkym, dloiili^ii liasniin. Vlastiii sesitek pekne vyliranych ba«ni, deteiin pristupnych, ib'i velmi miialw) rado^ti a iiia nesiininum vyidiovnou eeiiu.
V tomita (dxlobi b:^ a. d e t s k a v i i l e slaba. (vodle iimineiio- sti), proto vico ])laiiil a mene ciim. Povaha iieiii v>'luiaiidna, nalzo jesto mliiTiti o zasadovosti a odpovednosti.
A prece je naitiio, abyelioiu se avym vyciboyiiThn proffi'amom k teniito ciliini pHblizoivali.
Detskoii iiiesitalos t inwsiiiie podepfiti svoir trpelivosti a ibi; s ledn Tii osvojovainm dobryoh zvykii; z dobrych skbniu, jcz v kazde detske du&i j»ou, skladame povabovots't. Naucime je, at>y pfeniyslely o spbe, TOzih'odoV'aly, co je spravne a to pak usknitt'-enoyaly. Must ]X)ehopiti, ze jedine dot)ry a.skatecneiiy pla.n ma caeni a zrvysaje iiadnotu jejiob zivota.
Skautske sehtize, vylety a ta)l)ofeiu davaji nuioho pfilezitoititi, aby viklkyne pnznala, kdy a jalk detske idiisi pfispeehati iia pnmjoic. VP spleti poehybiiiofrili a omylu.
De'ti V to,into obdoibi byvaji take velmi saiiwilibe, jesitiie, do- myslive. A nedovedou se prcrto pekiiie ehovati a iiepi-edstaTi «i, zai svon povysenowti. iipioimaleno.sti, hriilMAsti, iiesiiaspiiilivosti uibliznji jinym. A proto je potfebi, abycdioni v nieli vyeliovavali toiihu iKi z(loiko;iiatoivaiu vaitfaii'm, jez se projevi jako nsletditily nia-av. At po-ehopi jiz, xo nfileiditilost je iK'jkrasiiejfii ozdobon kazdelio skutkn. vs<*e.b vedomosti a zasil.nb a pminu.nkno isp'OiIeepni'skeli!) .souziti.
Nasledoval pak referat s. iiacelni, prof. E. Milcicove, na tenia; sTelesna knltura a fysiolog-ie tolesnych ovic&iu.«
Pfedatava t^eane ki-a«y a dokonalosta liybi velmi odlisiia V jednotlivyeli fasleb lidske knltnrj-. Vinleny ruzne, easto podivne prostfedky k jejirnu dotaa^in. Tim vznikly eetiie twllisne typy, ktere jaoTi ver.nyin obra.zem <loby, jez je zr'odila.
Dnesni etovek vyviji se jednostriamie vllveni vydeleeiieko za- .mestuKini, jez \"ziviklo delbon praee. K odi'zeiii 'rovnovahy tfeba tej lesinycli evietmi a iiobytu v pHi'ode. Clovek vraei se instiii/ktivme k prirode, railiijt' se z uehiku slunee, vzdnictin a vo.dy. Pravidelnym telesnym cvieeniim iirusi bj t zamestmiiio cele telo a Jila%me afcupiin.N' svalove, jez jsou zanedbavany deniu praci. II deti naiitno pamat-Of vati, ze koistra i syalstvo json dosnd ve yyv'^oji. Proto mpsi b ^ vy- louceiiy veskere ■vykoiiiy silaeke, ktere sice i>odporiiji sileni svalii. ale toio pfedeasne sLleni brani vyvoji fcostry. Soncasiie vznikaji (le.fekty na siridci a plicioh. Cviceui tirovozovane v diaizne pospol.i- tosti a radostne zavodivosti doidavii jedniotlivcum vyt.rvalosti. Z;i- vodivost neodpornje povaze divci. Sikodlivy v&ak a naproato iie- vhodny pro lianiiionicky vyvoj devcete je training’. Training sku- tecny (nektefi talk .naz^mji fcazde e.asteji, tfeba noiira-viidelnS priP vadene cviceni) jest pro za.vodniika. doispeleho cloveka, soustavne zbavo.vani tela tnkn a sileni urcitych sknpin sval'ovycli, aby telo nabylo nejen nejvyssi seliopnosti ca.sto opakovanym vykonem, ale i nejuoelnejsi fiwmiy, k dosazeni vykomr vreholneho. Pro mladebo clov&ka pak niaji vyznam nioralni i jine slozky trainingu.
Teto mravni oirory netfeba dolwemu skantn, tim mene skaut- ee, nebof je chrani sjiravne plnene zaikony sbantsike.
RoBsab evikii vhodnych pro divky jest velmi siroky. Ob>'- eejne skodi se mene vyberera, spise nevhednyin iprovadenim. K u pf. .skok, ktery mi'i mnolio odpiireii, nemiize nskoditi, poeim'une-li s j^ o
Straiia 6S. »V U 1) 0 Cisid 4.
oviceiiim ve vekii delsikem, (Ihaine-li lehkehx) doskioku, ueza,(laine-U vykonu velkyoli, ale ladnyc-li. Oastyin cvieeniiu zATkame oryanisiiiiy ot.fesum. .iez doskokem vanLkaji a jez prave u dosipelyeh, nezvyk- lych ovit'eni, padm'inui.ii ruziie, i velmi vazue iwmohy. ^
V dobe dospivaiu inusi vedyiii zvlaste obeafele,^ blayaie iKMii-li pnipravy v leteoh mimilyoh. Kazd^^i cvdceinm, .iez nikla.da iI>Hlisuou praei sndci, pHcim neb syaluin cloyeka iiedoispelebo, skio- (h'lac. Hry .isan vyboniym prostfedkenn k nacvikn behn, skokii i jinyc'li cviikii obraitnio's'li a vy^ti-valosti. dsoii dobroiu ixjimuekoa im o x'udkyni nezkn«emni. Jinii neinuze nikoimi usikoditi. Vzndikla uimva bi-ani iiistinktiviie v prejHiuti sil zrtraton <-bnt,i pokTacovadi ve lire.
Viidkynkii sverii.ji rodice sve deli a nestaci .iep dobra vlile jejicli. je itfeba i vedoiuoslti, ziialo.sti vlai.sitniho tela., jelio iLkoini a fH)tfeb. V nejitdi rukon siiocdvfi vice, iiez si miiolia iivedoiinuie. Pii- spbi iia devce v dobe dosiiiivaini, kdy w diich i telo. Jestsi i>ra:t.i, aby uvwkwneniiii si svyeh inoviniiosii k mladezi, daly ji Anidkyne podklad k ziilrav'enHi a pravdiyeiina zivoUi.
Sestra prof. Miloslava Michalkirvd pohovorila pak o pro- j?ram,u a org-aiiisaci iSiarsich skaritek. Roavedla a oduvodiiila to, CO (itisknuto bylo v loiiskem cerviipvem cisle »Viidce«. 55iva de- bata, ktera. iiiisledovala toiimrto ret'eraitn, .je <lokladem, jak opra\;dn zivotnii je otiizika: oo 're skautinjru s dosipivajicimi deveaty a jak svi'cbpvaiie na ease bylo, ze byl in-osram pro ne vypraeovan, a ze tenfo pro^rani irwuhon sledovat a plait sfarsi s/kaatky ve vlasitnieb drnzinaeb a (Mblilecb. (Priste dokmieeaf.)
S k a uti.O. Kr.:
Potulka.Hu<U)ii/ odpocltthu rytixiime /«• pozorordnt
pfirodij. Bez hodinek — kdo se rrciti vvns^ A dotmi ‘napisemc, co jsme ridcli. (Za rznr pisemtie zpi'dri/ z vychdzk.ij.)
Z tiibora jsiine vysli na jihoziipad. V nizkeim .sneini s(> tiibly stiiiiy strpimi. Tioho. V dali slvimee zariadlailo. Snih chfupal pod no- baina. Sli jsme lesein vysokycli daiba. Na levo meli jsme T>ovy- ros'tlou skolkn, tai a tain ze snehn vyknkovaly traviny. Nable jsme stannli. Pfed iiiinii .se tiibla stopa zajiee. Byla ista.ra, polozaviita. Sli jsme dale. A tn opet s,toi>a zajiw,. Vedla opaciiynx smerem. IJtikal, byl to asi lentyz. Nekdo ho vyiilasil. Pfesli jsme pres eestu do smi-'kovebo lesa. Tn boi-o\nce misty zasmusile tr^ ly k nebi. Vse pii.sobilo polifebiii naladon. Nic se nehjdialo, jen stopy vypravely, ze priroda nezemfela, ze zije. Ale i jine z]>ravy dosttivame: Olidech, neil>fatelieb iifirody. I'n prisli jsme na malon pasekn. Poilninina clovekem, pokryta poh'imanymi vetviekami, zonfale vola o pomstu. Zlobiiin se, nejradeji byeh tresta.l. Pokracnjeme ml9ky v cesie. Pro- hlizime si stroimy. I modfiny tn json. Okolo iiekteryoh se vine malicka. stopa, asi mysi. Hladova anys ohlodavala kurn. O neco dale stopa hajiiebo se psem. B,oizhlizime se; v pfedu pmble.sknje zed, smerem jiznim roston zakrsle dnby. »l)al! pobiziim Jdeme. Pi’i- chazime ke zdi. Pod vrata vede stppa bocky. Yratili jsme se oklikon k brezovemn hajkn. Nezbyvalo vsak uz miioho casu. Probehili jsme sinrkovjmi lesikeni; byl hplne beze sneliii, prosli hustsini i>odn-ostcm, pfisli na eestn a vesli do bmsteho lesa. Mnsime se propletati krovi-
Cislo 4. >V t) D C E« Strana 69.‘
nami. Houstine kraluji tfi vysoke duby, vesmSs na vychodS po- jpostle lisejnikem. Tu zase zjetelng videti stopy veverky, iiplTi| svgzL Chudinka, na nekolika mistech musela vyhrabat do snehu az 1 dm hlubokou diru, aby nalezla zlnkly, stary zalud. Nad nami letiyrdny; pozoruji je. Je mi podivng smutno. Cbtel bych byti take volny vzdy jako ptak. Ale dal, dal! Jiz slysime hlasy z tabora. ysichni uz tarn byli. B§zime. Ridkym lesem, pres p6sinu, zase fldkym lesem a do tabora. Mimodek pozoruji oblohu. Hie, tu opet vrana. Divdm se za ni a .ie mi tak teskuo, ze bych ehtel zaplakat nebo vzkfiknout, abych si odlehcil. Ale to jsou jen tuchy a myslenky a s temi ted pryc! Slunce zlati obzor a zdali mne pozdravuje muj^ novy znamy; — krrdd — krraa. V tabofe houli se dym z mokreho jehlici a voni prazici se pryskyfice. Vsichni .i®on kolem ohn6. PfLsli jsme po- sledni. ale pfeoe vcas.
O l d - S k a u t i .K petileti odboru Old-Skautu.
Ziii nedloailho dioekame se chvile, kdy mam bude vzpominati, ze je tomu pet let, co vstoiipdl v cinnost odbor Old-Skautd pfi Svazu Skautd CSR.
Nebylo snadino zaciti a l)ylo pfekouati mmoha pfeka^k a pfe- evedciti mnoho poohybovacd, m nase umysly jsou ciste a ze cilem nasim ueaii jen simrt a campinjr, ale i mravni obroda mladeho clo- ■veka, kiteremu spolecnosit lids'ka pfi vychovS tolik odepfela.
Nevlidny mesic linioir vidal zasedati ina »Stare RyoM6« aV kluborvme »Vatry« nadsence, ktefi chteli prolspeti svyim: druhum a u’kdzati jim lepsi cestu zivo'tem.
A kidyz sioahy jejich koruuovany byly zdarem a Naicelnietvo Svazu sohvsililo nase fddy, bylo s podivenim, jak rychle naSe fady rostly. Dukaz to, ze instituce nasi bylo vskuitku tfeba. Za necele lirva roky trvami mel odbor OS 46 klubu se 700 oleny. V r. 1923 byloV reimblice 55 klubu s 960 cleny.
Vykanny vybor OS vstoupil v zivot po sohvaleni opraveneho fadu V cerivnu 1923. Prace jeho .nebyla snadna. Po iwvotnim roz- inaohu nastal adliv a v hnuti uasem zustavali jen ti, kterym Imuti bylo opravidu drahe a ktefi meli ryzi limysl praooiviati.
Ve vedeni vystfidali se bfi. Jan Novak, Nesvadiba, Dobroruika a dr. Simanek jako zpravodajove pro Naceluiotvo v hodnosti zup- nioh zpravodaju. Teohnicke vedeni m§l vzdy 'kapitdn, kterym byl aprvu br. Nesvadba a pozdeji Karel.
J douce V provadeni hnuti do hloubky, setkavdme se s nekte- r^Tui nedestatky, jiichz zdelani sioji min-oho prace a nedafi se tak,
by si bylo pfati. Prvui je vseobecnd bolest; nedostatek pra- oovniku v listfedi, tak^ se v&ecka prd.ce soustifeduje v rukdch n6- kollka mdlo lidi, Mefi na tak ohrominy ukol pfi meijleipsi vuli a oibS- tavosti nestaci.
Druhy nedostatek je v provadeni pro^iamu naseho hnuti, kterdmu chybi fadny zaklad a orgamieke rozcleneni. Na tom se dlouho jiz praouje a vysledek bude shrnut v pfiruooe pro' Old- Skanty, kterd vyjde v dohledne dobe.
Do noveho petileti vohazime sice pocetnd oslabeni, to ysak nas nemyli. Vime dobfe, ze jen houzevuatou praci dojdeme usp6- ohu, a odpadnuti zivlu mespolehlivych neni pro hnuti skodou, ale prospeoheni. Stojime tu sko'usolidavani, plni chuti k praci a do-
Strana 70. »V IJ D C E« Cislo 4.
jdeme-li pomooi a poobopeni u svycli bratfi, inuzeiine hledeti smel^ a bez bazne biidoucnoisiti vistfiti.
Zaklad myslejiky nasi je dobry, cile vznesene a prostfedky usl^htile. Snazime se o mraviii obradu, ktere je i iiarodii nasemu V teto dabe, skrz na skrz proisAkle materialisiiuem, velmi potfebi.. A V tom vidime opravneni sveho trvaiu i sve jsoiuonosti.
Mi'ime vsichiii my mladi, org'anispvanu v odboru OS, upfim- noti snahu ku pfedu a vyse k dokoinalemii li dsityi, jak nas uci za- sady skautske, ktere jsou i nasim vyzna.nim viry.
Ucinime vse, co je v nasich silacb, abyohom k Tytcenym me- tam se e.ti doispeli. V tom iias bade podporovati jlste kazdy bratr skaut doibre vule. Proapeoh bade pak vSeobouny a tak i my pfi- spejeme k povaneseni nanoidTiibo celkn, k dobni a blahn iiasi drahe vlasti ceskoslovenske. L. KareL
—r.:V I c a t a .
Proc a jak organisovati Vlcata.Obycejne lisime se v iiazorech o tom, proc vlastne mame
smecky Vlcat pfi oddilech skautu zfizovat. Jsou miiozi, ktefi tvrdi, ze timto zpusobem zajist’ujeme si dorost — pfisti skauty. S tim bych nesouhlasil proste jiz z toho duvodu, ze ceskoslovensky skau- tingr, jakozto hnuti, majici velmi dobre zaklady, nemusi se ziejakeho »posledniho mohy.kanstvi« obavat. Skauting si sve cleny mezi mla- dezi vzdy ziska. Nas k zakladani druzin Vlcat musi vest! pouzs snaha prohloubiti junackou vychovu. Vime pfece, ze hoch 81ety jest povaliove mene vyhranen nez hoch 121ety, ktery muze byti skautem, a u nehoz spatiiy vliv dosavadniho prostfedi zaiiecha ne- sporne hlubsi kofeny a iieda se tudiz skautskou vychovou snadno napravit. — Ten naopak ostatnim v oddile bude vzdy spise pfe- kazkou na ceste za vytcenym cilem. Jinak jest to s hochcin Sletym, ac i tu vyskytne se mnohy, u ktereho by pf-edpokladem toho, aby byl jednou d o b r y m Vlcetem resp. pozdeji dobrym skautem, bylo clenstvi ve smecce uz od 4—5 roku, kdy jeste na neho spatuy vliv ulice nebo snad i rodiny nezapusobil. Ovsem takovymito vymin- kaini se nemuzeme zabyvat — my je pouze zaznameuavame. V celku vsak vime, ze v oddilech hochu mladsich 12 let muze dobry vudce udelati mnoho. Praxe nam ukaze, jaci skauti vyrostou z hochu, ktefi prosli vychovou ve smecce Vlcat. Prozatim musime se po- zastaviti nad nepatrnym celkem rozsifenim skautingu mezi temi nejmensimi. Vlcat jest u nas pofad jeste velmi malo. Zde jist^ pada dost na vahu nedostatek vudcu — opravdu dobrych vudcu — nebof musi-li byti vudce skautu svedomitym, vyzaduje se na vud'ci Vlcat trojnasobne svedomitosti a naproste nesobeckosti. V praoi ve smecce nesmi byti egoismu. Vudce — starei hoch — musi zapo- menouti iia to, ze ma take sve zname, s nimiz by mohl uziti vol- neho dne v tydnu svym zpusobem. On jde s Vlcaty na mista, kde pfed tim byl mnohokrate, pro neho neznamena takovato vychazka nic noveho, on tim neziskavA naopak sam sebe drobi a deli. Vefim vsak, ze vudce, ktery ke svefenym Vlcatum pfilnul. d61a vse rad a jest mu i takova vychazka zabavou. Mam za to, ze pro zvlastnost prace s Vlcaty mSli bychom se snaziti ziskavati zeny za vedouci smecek Vlcat.
Ve vychove nesmi byti nic z praktickeho skautingu dospelycb
Cislo 4. »V tF D C E« Str-ana 71.
skaxitii a iiutno postupovati iiejobezretneji, aby v budoucnu pfe- stup do skautskeho oddihi byl hoehiim iieci'm novym — opravdovym povysenim. V opaciiem pfipade by Jim bylo vse zname a oni by byli pro skautiiiK ztraeeni. Hochy ucmc spravnemu nazirani na skautiiifj, poukazujnie stale iia ideovou a vychovnou stranku a jednou pro vzdy zamezme co iie.jdiiraziieji, aby skauting byl jenom hnutlm l i b i v y m . Ze tonm lak dosud je, ne.ilepe dosvedcuje onen znacny pocet »tichycli pozorovatelu«, soustfedenych v oddllech roveni nebo Old-Skantii, z iiieliz mnozl niohli by se eirnie praee zucastniti. Budeme-li je k toimi init, muzeine byt .iisti, ze si v nich vychovavame tez zdaine vedoucl a ne »pensisty skautiiiau*, ktefi vlastne — upfimne feeeiio — .jsou na obtiz. Jde o to, jakym zpuso- bem postupovati niezi Vlcaty. Volil bych a pfimlouval bych se vzdy za absolutiii pfatelslvi niezi viulcem a pfidelenynii hochy. Mezi viidceni a hochy niusi mitne byti vzajemna duv&-a. Zavrhnerae zpusob vzajemneho iiodvadeiu' a vrcholn neupfimnosti, jenz se vzil zejmena nekde na nasich skolach. fiekneme spise kazdemu (pfi slibu a ]).), ze nin duvefn.jeme, a ze jest na nem. aby dovedl nas nezklaniati. Nikdy liochy nehnbujme a pokud mozno tez netrestej- ine. ale niejme vzdy iiro ne dobre, pfatclske slovo, pochvalu neb odnienu, kdyz si ji zasluhnji. Ostatin se pak snazi, aby niohli urcite odmeny neb iiochvaly take dosahnouti a o tnto snahu, o toto spo- lecne usilovan! vlasin? ve sniecce iiracujeme.
Maine celiui zkonsky u Vlcal. Odznaky za ne jsou v mkou viidce vyliornyni pozlalkein na tvrde ofisky povinnosti, pro Vlcata pak povzbuzenini k cinnosti. I’ firozene, ze pfi udileni v.simne si vudce sjiise toho, jak se chova takovy hoch, ktery ina byti odmenen. tloma, na ulici, ve skole, ve smeece pfi scluizkach a cvicenich, jak ovlada zakladni pozadavky, kladene na neho, jakozto na niladeho repnblikana (znalost hymny ceske i slovenske, nspofadani statni vlajky a licta pfed ni, stezejni body nasi historic a spravne nazirani na urcite epochy nasich dejin atd.), a nebude ani tak ti-vati na dodrzeni bodii, pro zkousku pfedepsanych, jako uzle, Morseova abeeeda a t. d. .Jedine veci v podminkach zkonsky T. i IT. hvezdy nerad postradain; Nemame ani .sluvka o uete a lasce k rodicum. Byl bych nadsenyni pfimluveim pro zavedeni »Mamincina dne« [>o zpiisobu anfflickeni.
R o z h l e d y .
CTZINA.s. s. s.
Svaz Slovanskych Skautu — Sveslovenski Skautski Savez — ozval se po delsi dobe dopisem z 12. prosince t. r. a sdeluje, ze jeho sekretariat byl cele pfetvofen. Pfedsedou zustava dr. Milos Dj. Po- Poyie. Hlavnim sekretafem je nyni Dorde Stajic, insp. min. soc. peee, jeho zastui>ceni dr. DraKoljub Obradovic, profesor gymn. a Branislav Telebakovic, Ing. Cand., ktery zastava zaroveh funkci liokladnika. Podle vysetfeni a rozhodnuti Hlav. Stanu byl byvaly sekretaf z organisace vyloucen. K 1. bfeznu 1926 ma byti vydan .\lmanach S. S. S., jehoz kazdou cast v objenni 8 stranek si opatfi pfi-slusmi organisace a pfi da francouzske resume. Zadaji aclresy
Strana 72. »V tr D C E« Ciislo 4
tech, kdoz by si chteli s jihoslovanskymi skauty dopisovati. Spro- stfedkuje mezinar. zpravodaj tern, kdoz se pfihlasi. — Pozn. red Jsme infomiovani, ze skauting v Jihoslavii prosel jistou krisi, o ktere podame nasemu ctenafstvu zpravu, az se pomei’y docista vyjasni a ))ude vysledek zfe.imy.
Svycarsko.Prviii iiarodni Jamboree konaiio v Beruu od 27. eerveuce do
4. si’pna za licasti 2600 skautu. tJcastnici byli ze sedmnacti kantonii a byl to prvy federalni sjezd mladeze toho druhu. Tabor rozbit na planine Allmend na plose 60.000 ctv. metru a uspofadan i>odle kan- tonu. Kazdeho vecera skauti ruznych kantonu byli hosty u taboro- vych ohnu svych bratfi jinych kantonu, eimz uplatnovan skvele IV. clanek skautskeho zakona. Due 30. cervna navstivili tabor cle- nove svycarske federalni rady a pfijati byli nacelnikem svycar- skych skautii, W. do Bonstettenem. Druhy den byla pfehlidka pfed vladni federalni budovou, kde ke skautum promluvil clen rady Scheurer. Obecenstvo jevilo ohromny zajem a v daveeh hniulo s*; do tabora. Svycarske narodni .Jamboree indlo piny visp&;h.
Polsko.President polske organisace skautske, dr. Stramillo, resigno-
val a na jeho misto zvolen byl lirabe Roman Bninski.
Spojene staty severoamericke.P fi patnactem vyrocnim shromazdeni Boy Scouts of America,
konanem v New Yorku za pfitomnosti 3S0 delegath, zvolen presi- dentem Mr. .James ,J. Ston-ow. ,Te to poprve v liistorii tohoto veli- keho hnuti mladeze, kdy nieni se osoba presidentova, nebof od pocatku hnuti byval jednomyslne volen Mr. Collin H. Livingstone, ktery byl ze zakladatelu hnuti. Mr. Stori’ow byl pfedsedou skolniho vyboru bostonskeho. Je vasnivyrn zbozuovatelem pfirody; jeho oblibena mista jsou Grand Canyon v Arizone, Glacier National Park V Montane a White Mountains v Novem Hampshiru. Pfed dvaceti lety zalozil klub hochu v zapadni casti Bosfonn. z nichz ntvofen pozdeji zdatny oddil skautsky.
Fraiicie.President francouzske republiky vydal toto nafizeni: Clanek
1. »Federation des Eclaireurs de France* (svaz vsech francouz- skych skautskych organisaci), majici hlavni sidlo v Pafizi, uznava se za organisaci vseobecne prospesnori. Stanovy tohoto svazu, ktere byly pfilozeny, se schvaluji. Clanek 2. Ministr vnitra je povefen postarati se, aby tento vynos zapsan byl do Vestnika zakonii a nafizeni. Podepsan Gaston Doumergue.
Daiisko.Det Danske Spejderkorps oznamuje, ze od iJosleduiho Jam
boree, V si-pnu 1924 v Kodani konaneho. pfibylo organisaci KKI vfldcu a 1700 skautu.
Skautsky dobry skutek vsem naroduiii.P fi nabozenske konferenci ve Stokholmu, kde bylo zastoupeno
na ctyficet ruznych cirkevnich denominaci ze tficeti statu, konali
Oi.slo 4. V V I) C E Straua 74.
skaiiti sluzby velmi prospesiie. Uylo je vidMi vsude, jako posHeky, listonose, pruvodce, tlmnociii'ky a /dskali si uziiani vsech narodu a lidi vsech barev. Svoii ciniiosli ])fisi)eli pfi teto pnlezitosti k sl)U- zeni lidstva i po straiice iiat)()zensk(‘ho pfesvedcem'. Dluziio kon- stato^•a i, ze ci'rkt'v kidolicka na teio koiifereiici zasloupena iiebyla.
Japuiisko.Skautska orsaiiisace, zfidila Skautsky cviciiy laiajr po vzoin
gillwellskeni, jehoz »camp cliief* je, lir. Sauo a viidcem viscount Misiina. V srpim konan iiifomiaein' tai)or pro viidce v iK)Jiori Hakoiie. Skauti cinsti ze Sauffliaje a jai)onsti z Kobe vymenili si hochy do taboru. Podobiion vyinenu pfipravuji Madafi. V r, 1926 asi 4ti mad’arskych skantii zajede do Japonska a v r. 1927 otdati jin) liiivstevii Japonci.
C ES K ()SLO V E N SK().
Doehazejici casopisy. Cile styky, ktere pestuieme s doiiiacimi ors’ajiisaceini skaiitskymi a kultnrin'iiii Jakoz i se skautskou cizinou, zejiuena vyiiienoii casopisii, i»finiise,ji iiain bohatoii zeti. Bude jiste zajiuiati, kolik a .jakych easopisu se.jde se v kiiilioviie Hlaviiiho Stanu, jiz vede br‘. Ja)’. Kohoid, viidce 42. odd. Pa. Pravideliie do- chaze.ii: C e s k o s 1 o v e n s k e s k a u t s k e ; Plaineii, Oheh, Skaut Prukoj)iiik. Vatra, inska (8. Pa.). Vseiu (OS. ve Slezsku). (Ikresny Zpravodaica, Suiec! (32. Pa.): z a h r a n i c i i i ,s k a u t s k e : The .lauiboree, The Scout. The Scouter, London Rover (Aiifflie). Scouting-, The Scout Executive, Boys Life, American Girl (Spo.i. stiity), Canadian Boy, The Scout Leader (Kanada), El Seoul Argentino (Argentina), Le Scout, Tie Scout (Belgie), Ilanske Dj-enge, Eorael- dreblad (Dansko), Eesti Scout (Estonsko), Le Journal des Eclaire- urs, Le Lien (Francie), Pioniere, Scout Italiano, Giovinezza d’ltalia (Italie), Shonendan Kenkym CJaponsko), Latvias Skaut (Litva), S<'out ( Luxembourg), Magyar Cserkesz, Vezetiiklapja, A Mi La punk (Madarsko, posledni vychazi v Csl. rep.), Der Pfadfinder, Die Spur (Nemecko), Het Leidersbiad (Holandsko), Speideren (JTorsko), Dnser \Veg (Kakousko), Cercetasia (Rumimsko). Eeo Etonioi (ftecko), Glasnik Izvidnika i Planinky (Jihoslavie), Luk.seua Sayain (Siam), AUzeit Bereit (Svycai-y), Molode Zyttia (Fkraiina), El Explorador (Spanely), O Escoteiro (Portugaly), Czuj Duch. Ogui- sko (Polsko); d . o ma c i t e l o v y c h o v n e a s p o r t o v n i : Cyklista, Cas. ceskosl. Turistfi, Eadce Cvicit. FDTJ., Sokol, Soko- lice, Zimni Sport, Zpi-avod. Praz. Tel. Jedn. Sokol, Vyboi, Nai-odni Stfelec. Csl. Plavectvi. Vo.jenska Vychova, Telocvicny Rueh, Kas Dorost, Orel, Mitteilungen d. Deutschen Touring Chd), Proletarsky Sport, Zpravy o Letectvi, Motoeykl, Vfetnik Sokolsky, Ka Straz. Olympijsky Vestnik; d o m a c i k u l t u r n i : Xarodni Alyslenka, Delnicka ()sveta. Host, Lipa, Nova Svoboda, Nove Cechy, R.adost, Studentska Revue, Studentsky Casopis, Zdravy Zivot, Novy Narod, Bratr.stvi, Zpravy Csl. Ochrany Matek a Deti, Vudee Dorostu, Sbratfeni, Casopis csl. Houbafti, Vfetnik Ceskych Profesoru, Vestnik min. vef. zdrav. a. tel. vychovy, VSstnik min. zeinedMstvi, Boj, Oil, Cultura Poporului. Celkem dochazi csl. skautskych 8, cizich skautsk.vch 42, csl. telovych. a sport. 20, ce.skyeh kultuniich 22, rtzi 1. dohromady 83 casopisy.
Stra.ua 74. x V U D C E<i Cisdo 4.
Skauti I). T. J. Skautske hmiti v Deliiickych telocvicnych jediiotach zalozeiio hylo jako doplnek vychovne a telocvicne cin- nosti. Trva od r. 1920, kdy melo ve 3 oddilecli f)6 skautu a 9 skautek. V r. 1924 refriKtrovano .je 131 sboru o 187 oddi'lpch a 10 hlldek s cel- kovym poctem 3019 pfislusuikii. Xa podponi hnuti iistaveny byly kra.jske rady a dale okreKui skautske i-ady. V r. 1923 a 1924 konaiiy 3 skoly svazove, 6 skol krajskycli, 12 skol okreKuleh a 4 skoly radeovske, vedle skoly lehke atletiky. Spolkove mistnosti jsou ve Skaiitskeni Tloiiiove na Petrskem iiabrezi. Skaiitska hlidka je ve- deiia V Cvieitelskyeli Kozhledech. Hla\aiiin viidcem je sondr. B. Halalmrda, drive zakladatel Spoj. Sborii diniaku Sokolskych. Teoreticky jo hnuti na poinoc dobra prirneka. Ve zjjrave k VIII. valnemu sjezdu Svazii D. T. J. konstatuje so vznistajiei obliba niyslenky skautske v fadach delniekyeh jednot, kde nebylo bez obtizi je ji ustaveni, zejmena. kdyz so tak dalo v dobe rozvratn delni- ckych telocvikafu. Stejna bolest jako vsude: nedostatek vudoii. Dnesni stav: 2988 skantu a 3,14 skauiky. celkcun 3342 elenu. V hnuti klade so diiraz na niravni stranku vychovy.
L i t e r a t ur a.
Skaufska pfirufka. Upravil II. o d d i 1 V o d n i c h S k a u t u V P r a z e . Prnhe vydani. Nakladatel P. Topic, kuihkupec, Praha. Za Kc 4.—. Ze je to knizka dobra, o tom svedci druhe je ji vydani, kdyz i)r\’e bylo rozebrano. Obsah je nziteeny a pestiyk Dotyka se vsech oboru skautske cinnosti a vybira nejdiilozitejsi a nejpodstat- nejsi. Stavena na dobrych zakladech prveho vydani, rozsifila po- neknd latku ve vecech v posledni dobe aktnelnich, znienenych nebo opravenych. P fi j>eelive redakei neni oinylii a chyb, jen jedna vec uklouzla: mezi panietnynii slovy j)ro Morseovy znacky cteiiie proj)ismeno eh »chleb nam ch yb i'; eh jsou 4 carky (------) a byly pro ne4 dlouhe slabiky: »chvata sain v ehriim«. To se zdalo nekomu pfilis »klerikalni«, opravil tody »chleb nam schazi«. Tu vsak pfisel jazy- kovy brusic, urazil se slovem »schazi«, naliradil je spriivnym »chybi« a katastrofa byla holova. To vsak nikterak nevadi, abychom tuto knizkii praktiekou obsaliem i formatem a velnii levnou nedo- ponicovali vfele svym skautum, ktefi v ni najdou radce »Vzdy pri- praveneho«.
Duse stroinu. Napsal J a r o s ] a v N a ii m a n. Knihovna Tro j- lihelnik. Nakladatel F. Topic, knihknpec, Praha. Za Kc 9.—. To, co zde Nauman napsal, je basch i filosofie, hymnus i stfizlive varo- vani. O stromu mluvi Nauman jako o bytosti zive, myslici a hlav- ne eitiei. 0 kazdem stromu dovede napsati celou mono{?rafii, vysti- hovati jeho iwdstatu, fekl bych, dusevni, takze soucitite se stromem jako se svym lidskym bratrem. Jak vzneseny je jeho nazor na pfi- rodu, tak velika je i jeho k ni laska a o to Naumanovi prav§ jde: tuto lasku a temef pohanske zbozneni pfirody pfibliziti ctenafi a jsem .jist, ze stejne krasne dovede psat o ptactvu, kry.stalech, kve- tech, jako tu psal o stromech. Skauti ve svem zakone maji clanek, pfikazujici jim lasku k pfirode. Jim tedy nejhloubeji z duse pro- mlouva autor a mezi nimi najde nejoddanejsich ctenafu a vyzna- vaeii sveho nabozenstvi
Cislo 4. »V n 1) C E« Struna 75-
Skauti na toulce. Napsal H o w a r d P a y son. Pfel. M. La- dova. Skantske vecery. Pofiida A. B. Svojsik. Nakl. P. Topic, Pra- ha. Za Kc 11.— . Knilia plna dolirodnizstvi, jak to skauti prave ini- luji. Neniohou-li sanil vyzili s(‘ v boiifiiych pfihodacli, a.spon o nich radi ctou.iPfitoiuna knizka jiiii k toimi iiaponialia. Skauti Orli Hni- ziny z Hami)tonu ocita.ii so v Arizoiie. kain byli ])ozvani na prazd- niny svym kaniaradtuu. jolioz oioc jna tani volikou t'arnin. Dosta- nou se tu do spoiecnosli zlodo.ifi koni, poi)lasenych Indiaini. uprch- lych z resercaco, potka.ii »slHi)rnelio 'll pat, m'zranitolneho niedve- da. Zaziji dobrodnizstvi, kdy nobezpcci zivota jo tak blizke. ze pfi- beh jdo i ctenafi na norvy. I’ ozunii so saino scbou, zo vse nakonec dobfe dopadne, zlo jo oddelono od dobra a po zasluzo odsouzeno. Pfiboh vsak napina, zo pfecteto v jednoni dechu. Dobrd pro zimni schuzky nebo k letnim taborovym ohnum. Zakupte do knihovny i s prviiim dileiu »Skauti Orli Di’uziny«, nemate-li joj dosud.
Indiansti hrdiiiove. Napsal W a r r e n K. M o o r e h o a d . Uprayil J. A. Ti'pak. Xakl. F. Topic, Praha. Kniliovna Trojuhelnik. Za Kc 7.— . Po obsaznem a vystiznein uvodn, kde je vylicen dnesni Indian. A’ypravuje autor zivot tfi ceJnych indianskych nacelnikii. Jsou to Rudy Oblak. Sedioi Byk a apacsky nacelnlk Geronimo. Ctenie tn dejiny indianskeho lidn, zojiiiena v druhe polovine X IX . stol. a vidime jasne chyi)y, kt<‘re se slaly na obou stranach a vero- lomnost, kierou se znonctili liclosi. i hroziine sc zbytocnych krve- proliti, ktere so mnohdy nienily v lidske jatky. Kapitola »Mesias- ske sileni* dava nam nalilednouli do naivni, ah> fantasio pine dnse Indianu. Pro poznani lidu, jolioz zvyky i zivot duly ninoho prvku i vycliove skantske. jo tato knizka nodocenitolna. Pfivodo vsak take k pfeniysloni, jsou-li Indian! svon povalion i ciny opravdu takovy- ini vzory. za jake jsou vydilvani. j , ,»J H 11 ..N O V* H K,
S k a n t s k e hr y-Telocvicne zabavy.
Podzeiimiini eestaiiii. Sknpina hocliu stoji v zastupu vosloji roiskrocinem. Tak utvofena je podze.nmi chodba, ikteroiu se skauti ubiraji knipfedn. Stano se tak ruckovanim ]>o zemi v pod;poru le^mo za mikama. Kdo podlezl, postavi se pfed prvniho a chodibu naSitaAnije. Hosi maisleduji driih za druheni. Delka ehodby neni omie- zena. Toteiz inuzeine provozovati jako zavod dvou nebo nekolika druzin stejne pocetnych o pfehor v rycdilosti.
Lavice pro vseohny. Hosi postavi se do kruhu, polozi nice na ramena sivyoh 'iifedii.kii. Pak na povel nsediion na kolonn .svych zadnieh. Kolena j«on tesne p fi sobe. V sedu fmozno konati cviky pazoima, i o pochod v tomito sedu mohon so pnkiisiti.
Na Dalekem Zapade.(Plizoni, pozorovaiii. kryti, zpravoilajstvi.)
Udasbniei hi-y nrzdeili s<‘ na tfi skupiuy libovolneho poctu hochii. Jedna ze '.skupin jsion Osadnici, dnihe dve Indian! kmene Sioux a Iroquois.
St-raua 76. »V t D C E« CLslo 4.
Osadnici vj’<tnhnoin 1aik. ahy v iii-rdtou dobu dostali se na urt'.fane iiiisto. Veizanou s i.sel)mi v»e, oo viidee naridi. Sioiixoive a Inoqiioisove iSthromAzdi se na jiinycih dTOu nn'isiteoh, dostatacne'vizda- l«[i)y<di. K'azda siluxpina ima hodlaky, tuzkii a paan'r.
Kazidy radce slknijdny otbdrzi aalepeiioiii n.sta'nTkci. d'a. at ob- sahudf podiral)'ne iponlfein, oo maji hosi dolati a coho se varovati. Bud >1rnona, ale ;ia.saia.
lira ikoiici a.si za piil druihe hodiiiy, kdy rozhodci da. pistalou znamenl k nastaiipn iia ustfedni niisto. Imstiaikoi A dostanoii Osad- 7iic.i. instrukei B oba kniiOTiy iuidiaiisike a ,i<‘ pro oba sitejaa.
Hivi je vlastine zaiv.odom oboii druziiii iii'dianskyoh, ktea-a poda lepsi a ryohlejsi zpravu. de imioziio vsak uspofaidati vyjadfeui vy- sledku podle bodovani 4. cilosti a bystrosli lili'dek, 2. dovodiiosti ve S’lodtNva n1 imstimkei'.
histrnkce A.Na obalce insitrukoe istoji jjsaiio:Naeolniku Blodyoh TvMd. Vydejto .so. iiojkratsi wwtoii..........
(ado uda so misito) a tain otevrete lento doiiis. S obsaho'in jobo se- znaniilo druzinn.
Uvnitf oibaliky je tioto:O, Billy Naceiiniikii, klory tak ndaltne proniiikl’s do neznamyob
kioneiin. kide kolojii Tebe je plno nopratel, Toibe poisilaui diobrou ra.du; hid’ se tim, oo tu ]>sano a vse doibfe idwpadue.
V\ t)ef si tiibofiste dobfe akryte vsoni v-setoonym pozorova- teJiuu, no v&ik kik o-dlmioeme a nzavreue, abys nemobJ ixiiiiziti zbrani sv-yoh. bado-li ti-oba.. Postav blidiky na 30 m Oid sebe yzda- lone a m.s(tanoiv dvo iz nioli jako pozoroTatele. Oboas je vystridej. At Tj Imod sibMi, jakiniilo iikH Indiana a Ty oiii .si o tom zaznajny ('pocet, doiba, laktika .iifildiMnu). No.sijhoij k .na.sili proli nim, noijsi-li znepokojovan. Vztyc v.lajikn; sibiiroj dfivi a I'ozdolej s ostatnimi ohen; vyvos druzinoyoii x'lajlku uia vy.sokeini .sti-oiniio; sbirojle listy a rt>'tiliny pro priikaz »i>fir(>d()v6doe«. OTTalkn.iite s^'inafor, ylajko- vanii. Morseoykn. Cviote o.ddilio\'y nolio dnizhioivy pakiM.k. PistalaTozbodcibo za.zni o ........ bwl.. kdy jest Vfiini odkvaipiti n« sbro-ma-zdiLst?.
hifitntkce B.de pro oibe .sikiipi.iiy luidifinai taz, OA’seni s olmienwii jine-n
kmom'i a mista sbi’omazdoiii.Otiailka. — Niicebiikii Slouxii (Irorpioisu). Vydejte se nej-
fenaksi ceatou Viinn zna.nion d o ...................a itaan otevrelo ti'uito do-pis. Seznanite ilrnziim s otbsabeni.
Uvnitf. — 0 Naeelnilku, bout Bledyoh Tvafi >i«'osloni)il b:ra- niee Vaisicili lovist a nyiii se iiaidbazeji asi u ...............
Xe.jsle idosti silni, aby.ste je nioibli napadiuniti, bade tody nejlepo. vyglete-li .seonty (vj^svedace). aby zjistiili, kde se vetfe.loi naoha.zeji a cim st> zabyvaji. Va.si senniti pfineson Yam iinforinaoe, M«*ire si peelive zaznameinate. Bruziina niimsi ziistati v I'likrytiu jak jen inoizno. Uvidi-li Osaidiind kobokoli z Vas, O'distfeli jednioho pndniihein. Tlnipa Indianu kineme............... stfoizo Blede 'rvafepnej.sonvsaik z Vasoho kniene a ninsite se jim vvibnooiill.
Xaoelnik vseob R.nidoebu &*:ka n ................. Tam doru6ile muQ. . . . . . bod. osobne vse, oo .jste vj'^iatrali a zap.sali. Doa-ue zprawsii.m no-bo s colon dmzinou, ale Bile Tvafo nosimoji Yas spatnti.
Cislo 4. »V U D C E« Straiia 77.
Vase aprava af da ixxzinati silii uepfitole, jaka ma zavaaaxUa, CO poiaocovali Vasi (SooTuti z jeho cimnoisti, podrohniosti jcho talwira. min'i)4tem', velilkosti, iiispofaidi'nu aid.
Z iiistrulkci' je ])atmy oely smysl htry, ktcvii zames.tiia vdky V>ocet. isikaatu a vyaadnije od nich hodne samokstat.nosti a vlastniho lisadlku.
Cim l>ade toren sloziite.jsi, tim lira Inidc za.iiinave.jsi'. Za to V teremi prostem hu-de ohtizne.isi a ti'im ta'ke nain'aavS.isi.
Manf/idon.
O r g a n i s a c n i .
.IMENOVANl.
Zup. zprav.: hr. K. Svohoda. Vys. Mylo; hr. inz. F. Fisek,. komiy.
Zast. zup. zprav.: hr. .1. Stepiiieka, Dnchcov; s. M. Kloha.sova, Teplice, pro TX).
Okres. zprav.: hr. A. Svah, Plzen, inesto; hr. A. Kotznumn. Ky.jov; lir. J. Stoklasa, C. Lipa; hr. O. Fritz, Treiicin.
Zast. okr. zprav.: hr. V. Pyharik, Rychiiov n. Kn.; s. M. Fische- rova, Chotebof.
Povereni: Vedenim sloveuskelio referatn iiovefen hyl az iia dalsi hr. tajenmik L. Janza, Kosice, Legionarske n.
Kapit. zdrav.: hr. jMUDr. K. f{eliofovsk>% Rychiiov ii. Kn..Sbor. viidce: hr. Z. Stepan, Kiitiia Hora.Zast. sbor. vfidce: hr. J. Mikiileck>% Kntiia Hora.Taj. zup. zprav.: lir. I. Slotik, Trenciii.Viideovske dekrety obdrzeli: hr. J. Aluzikaiit, V. Myto; lir. V.
Kiioz, Malomefice; hr. M. Ambroz, Obfaiiy; hr. F. Vykydal. Bilo- vice; hr. J. Kfiz, Liseii; hr. V. Novak, .Jiilianov; hr. A. Matnska, Zideiiice.
Resignace: hr. MUDr. .7. Knhik, Siiiokovec, na vedeiii sloven- skeho referatn; hr. MUI7r. ,Ios. Cliarv4t, na clenstvi v Nacelnictvii; hr. o. z. .7. Bedficli, N. .7ici'n; hr. s. v. A. Pour, Rokycany; br. s. v. .7. Ha.jek, Ttoiidnice. Vseni za ciniiost na poli skautstvi npfimne podekovano.
NACELNlt TVO.
Schuze due 10. listopadu 192,'i. ~ Pro.jedhany zalezitosti financ- iiiho razn a az na piijcku jednomn oddi'lu dopomceny fin. koniisi k pfiznivemu vyfizeni. — Ucini se kroky k ziskani eliaty' n Cliru- stenic. — Pro,iednan rad Les. Skoly. — Podany zprayy ze scliiizi Stfel. Rady. — .7ediiano o zpusobu vydani skautske pfirncky, v iiiz by eela skautska latka zpracovana byla nietodicky v .iednotliv>\-h
Strana 78. »V tT I) C E« Casio 4.
schuzkiioh a vychazkacli. Potfeba takove knihy uznana za velmi rialehavou a ocekava se, ze by vnesla do skautske prace program a licelne vedeni. •— K dotazu N. S. S. odpovime, ze na urazlivy clanek o nasi dohode se stfelci odpovidati v novinach nebudeme.
Sehiize dne 1. prosinee 192i>. — Prode.i chaty v Chrustenicich je vyloueeii a zda se, ze i najeni. — Doporuceny fin. komisi iiektere podpory. — Projednaii preliminaf jednani s mad’arskymi skanty, ktery ;je odpovedi na jejicli pozadavky, nam i>odane. Elaborat bade prodebatovan na schfizi, jez bude na Slovenskn a k niz budou po- ■zvani zneastneni i nasi slovensti einoviuci. Koiistatovano, ze to, cn je V osnove, je maximem, jez muzeme poskytnonti. Po scluizi na Slovenskn rozliodne definifivne Xaceliiictvo. — K limrti kralovny Alexandry, ktera byla velkoai pfiznivkyni skantingn, jaoslan projev soustrasti zdejsimu anglickemu vyslam!cl vn, klea-y by] velmi uznale kvitovan. — Csl. O. S. oznanivije vysledek selfeni prijaadu v Banov- cich s zado.sti, aby spor se nevylirocoval. — O slnzebnich letech stanoveno: Za kazdy ukoneeiiy rok skautske sluzby maji skauti i cinovnici pravo nositi lipovy listek. Umisteni jako dosud. Listky za leta radcovska lemovana cerveuou niti, za einovnicka stfilarnou. Za 10 let sluzby nosi se lipovy listek stfibrem vysitjS Vedle toho oznaci se pocet let cinovnickych nebo radcovskycli pfislusnym IKoctem nazkovych ofisku stfibrnycb resp. cei’venycli. — Instruktor nosi na cinovnickem kroji pfislusny odznak odborne zkousky se stfibrnym mezikruzim na okraji. Je-li ustanoven pro nSkolik od- boru, nosi odznaky podle pravidla pro skauty. Taboi’ovy instmkior- vfldce nenosi odznaku tolioto. — Do vych. odboru jmenovani br. Wildmann, Svab, Skfivan, Ilerles. Do organ.; Skfivan, Novak, Svab, Herles.
Sehiizc dne 1.7. prosinee 192.7. — Hlav. zjarav. br. dr. Simanek referuje o zupni schuzi v C. Budejovicich a velmi pochvaluje pnici tamnich cinovniku. Br. Pli. Mg. Miclilovi, zap. zprav., zaslan bude dekovny dopis. — Vysetfime podminky, za nicliz by lesni spravy opravnily skautske vtidce k dozoru v lesich. — Br. F. Elstner referuje o zupni schuzi v Krai. Hradci a o projektovanem tarn kursu. — Prazsky Skaut oznamuje vysledek voleb ve value hromade. — Podame zadost k min. skol. a nar. osvety o subvenci na knihovnu Hlav. Stanu. — Stejne podame zadost k min. pre Slovensko o subvenci na propagaci skautingu na Slovenskn mezi Slovaky. — Do vych. a org. odb. jmenuje DO. sestry Fleischerovou, Sobotovou, Polkmannovou a Milcicovou. — Vystavy v Orlove se cinue zi'icast- nime. Jednani vede br. o. z. Ptak. — Ustavil se lyzafsky odbor: pfedseda br. ,T. fiehacek, mistopf. br. L. Karel, jednatel br. V. Vojti- sek, zapis. br. E. Hauner. —■ Projednan rozpocet potfeb Nacelnictva na r. 1926 pro rozpoctovou schuzi TJstf. Bady. — Do osnov pro obchodni skoly ma byti zafazena i telovychova. Jsme zadani, aby- chom podali svuj navrh, jak pouziti pfi tom metod skautskych.
TERITORIALNI ROZDfiLENl SLOVENSKA.
Podle zkusenosti, ziskanych ve vedeni skautingu na Sloven- sku, iispofadano bylo nove teritorialni rozdeleni a jmenovani pfi- slu.sni zpravodajove, kde jich dosud nebylo.
Zupa Podunajska: z. z. br. B. Zounek, stat. lifednik, Bratislava. 0 k r e s B r a t i s 1 a V a; z. o. z. br. Pr. Hercik. O k r e s Uh. S k a l i c a : o. z. br. J. Sedlaeek, profesor. O k r e s T r n a v a : o. z. br. J. Matzenauer, ufednik, jeho zast. br. E. Diamant.
ClHlo 4. »V V I) G E« Strana 79.
itupa Treiu'inska; z. z. br. K. Panzner, kapitan p. pi. c. 17., Trencin. 0 k r e s T r e u c i ii: br. 0. Fritz, profesor. O k r e s I l a v a : -zatim neob.sazeno. O k r e s N i t r a : zatim neobsazeno. O k r e s P r i e v i d z a : br. Fr. LellkJ^ okr. skol. insp. O k r e s P u c h o v ; br. L. Berzedes, notar, Lediiicke Roviie.
2upa Jihosloveiiska: z. z. br. ,L Horky, ufednik, Batovce u Levic. O k r e s L e v i c e : spravuje zatim z. z. O k r e s K r e m - n i c a : o. z. br. dr. K. Toman, profesor. O k r e s Z v o l e n : o. z. br. F. Veseljk obcbodnik. O k r e s B a n s k a f t t i a v n i c a ; zatim neobsazeno. O k r e s L n c e n e c; zatim neobsazeno.
Zupa Podtatranska: z. z. br. dr. V. Smilauer, profesor, ,ieho zastnpkyne pro DO. s. E. .Jalinova. i)rofesorka. O k r e s Z i l i n a :0. z. br. J. Vancik, dfednik. O k r e s D o 1. K n b i n : zatim neobsazeno. O k r e s L i p t o v s k y sv. M i k u l a s : o. z. br. J. Stastny, fed. obc. skoly. O k r e s V r i i t k y ; o. z. br. K. Maicliel.
2upa Vycliodoslovenska: z. z. br. dr. V. Cvengros, profesor, Kosice. Jeho zastnpce br. F. Becvaf, lifednik, Kosice. O k r e s K o s i c e : vede z. z. z. O k r e s K e z ni a r o k: o. z. br. B. Kestfanek, akaiL malif. O k r e s L e v o c a : o. z. br. V. Bohacek. O k r e s Pr e - s o v: o. z. br. V. Stnchlik, profesor. O k r e s S p i s s k a N o v aV e s: o. z. br. inz. V. Holjk 0 k r e s M i c h a 1 o v c e: z. o. z. br. M. Nemethy.
ODllOK OLD-SKAUTfJ.Schiize 6. prosincc 192.'). — Vyfizeny zalezitost putovni oeny
1. klubu OS. pfi zavodech prazskych klubu OS. — Ve Svazu ,ie toho casu fadne registrovanych 30 klubu a 5 hlidek OS. se 460 cleny. — Usneseno vydati letaky a posilati zpravy o hnuti OS. do dennicb listu. — Projednayana znovu otazka pfirucky pro OS., ktera by vysla k jubileu petileteho trvani. — Upozorneno na houzevnatou a zdarnou praci venkovskych klubu OS. a usneseno v rozkaze vzdati jim dik za horlivou cinnost.
STftELECKA RAUA.Sehuze 5. listopadu. Schvalen .iednaci fad S. R. a bude pfed-
lozen ustfedlm obou organisaci. — Provedeny volby. Zvoleni: pfed- sedou a nacelnikem stfeleckeho dorostu br. stkp. gst. Oldficli Spaniel, mistopfedsedou br. Jan Novaik, feditelem stfelby br. J. Linert. stfeleckym zpravoda.iem br. K. Netolick^f, jednatelem a zapisovatelem br. Jar. Novak, bez funkce br. E. Lastovicka. — Rokovano o zpu.sobu organisovani. — Probrany zalezitosti tiskove. Bude vydavana^ pfirucka ve forme cvicebnich listu, s obsahem skautskym a stfeleckym. — Casopisy l)udou odebirany vza.iemne. — Hovofeno o pro])agaci stfelby u skautskych oddilu.
Sehuze 19. listopadu. Probrany zasady stfeleckeho vyoviku pro skauty. Zaveden bude pro hochy od 14 let. Budou dve kategorie: 14—18 a pfes 18. Ne.iprve bude teoreticky kurs. — Sdelavan po- drobne program celkoveho vyeviku dorosloveho podle zasad skautskych a rozvrzena evicebni latka. — Tiskove veci: Skautska p firucka bude vycliazeti neodvi.sle od stfelec-ke a stfelei budou pfi- davati sve evicebni listy sveniu casopisu. Odber obou pro stfilejici povinny. — Bude sestaven propagacni letak k sifeni stfelectvi a kude dodan letak k propagaci skautingu mezi stfelei. — Na litokV »Ces. Slove« nebude odpovidano. — 0 imdrobnostech stfeleckeho kursu V Praze pro skauty bude jednano na dnesnim technickem sboru Nar. Svazu Stfel. a bude sdelen lined vysledek za ucelem realisace.
Straiia 80. »v r D C E- Cislo 4.
Oprava. Na M.‘liuzi HI. St. due 1. listop. 192.5 zvoleu byl do orKiinisacniho odb. z. z. bj\ J. H o r k y z Batovce a ne z. z. z. hr. K. H o r a z Brna, kterj' zvolen do odboni zahraiiiciii'lio.
H l i d k a .B. Shaw o skautin^u. »Tbe Seouteiv-. pfiiie.sl pfed cafiem za.ii-
uiave liryvky z dopisu prosluleho auKlickelio dj'amatika a kritika, iiad.seneho bojovuika za pritvo a lid.slvi, Jiri'lio Beriiarda Shawa. Na jeho vyj’oky o skautingu radi bycliom upozornili. »Schyaln,ji liplne skautiske hnuti«, pravi basiiik. :>()i-gauisaci iidadeze s fadem, ob.saliujiciin i prava i povinnosti, davam iirediiost pred diiesnim sy- stemem, kdy uiladez zaviraji do ustavfl, beroucu si za zaiuiuku jeji vj'cbovu, zathii co ;je kroceua. ,jako se kroti zvifala; Tie v jejiiu za- nimi iiebo V zajimi lidslva, iiybi-z jedine jiroto, ;iby iiebyla rodiciiru iia obtiz. Nas diiesrii vychoviiy system sel tak daleko, ze lioelm ani V uejmensim se iiedostava svobody, moznosti. aby ucbylil se tio sa- iiioty nebo voHl zabavu jemu vyhoviijici. .Te imceu zucastiiiti .se her .jako divaki, ie-li totiz jeste prills mlad, aby ciune iia inch bral podil, anebo je nucen, hrati s sebou, je-li dosti star, af iiz pak chee nebo iieehce; a to je jedinyni osvezenim od skoluich ukolu, pro iiez iiejevi zajnni. .Jsem pfesvedcen, ze tento vychovny system md. za iiasledek dusevni i moralni menecennost, na jejiz vrub uutno pfieisti ilnesni stay Evropy, produkt »vzdelauych« lidi. Vitam hnuti jako zaeatek orgaiiisace inladeze, ktera musi nastoupiti iia misto dnesniho ro- diinielio a skolniho zpusobu vychovy, chee-li se zabrauiti shrouceni dnesiii kultui'y.« H. E.
Turisti. Cemu neiisel ceskosloveiisky skiTutiug, dik nasi po- divne narodui povaze, totiz roztfisteni, to hrozi dues velmi vazne ceskoslovenske tiiristice. Vedle stai'ebo Kliitni esl. tui'istu yznika nova Ceskoslovenska jednota tnristicka. Posledne jmenovany spo- lek vznikl ze, Svaz.u lyzahi HOS.. ktei-y iiemil(> iiesi in-oTiikave zasa- hovani do sveho oboni se sti'any Klubii esl. Inristii. to je n nas eharakteri.sticke: nikomu ne.staci, aby se einnosti vycei’paval v jednom oboni, ale diikladne, nybi-z kazdy dela deset veci najednou !i s kazdon iiak narazi. Kazdy spolek niiisi mit sponstii niziiych od- l)oru peveckych, dramatickyeh, hndebnich, »dorostenskyeh« a ji- nycli. Vsiide se dela trochn a dohromady nie. Nova C.sl. jednota tnristicka konkninije zatim laci pfispevkii clenskych a obezniky vy- zyvil k pfistupn za cleny. Bylo jednaiio i se strany iifadn o sinir a splynuti, teinto snaham vsak, jak vidno, se nedari.
Registrace — statistiky. Bratfi vndci, nezapomehte provest reg'istraci svych clenu, ktera se kona kazcloroene a ])iay ysechny cleny, ne jen pro nove pfistonple. Nezaplatite-li registraeniho po- platku, nedostanete cenne znamky na legitimaci a nejste cleny Sva- zu, iiemate prava na odznak a na ostatiii vyhody. Jste paki skauty »divokymi«. At neni letos jedineho oddilu neregistrovaneho. Bratfi zpi'avodajove i nstfedi bndou tnto vec pfisne kontiolovati. Statistiky za spi-avni rok 1925, nzavfene k 31. prosiuci, donicte neprod- leiie br. okr. zpi-avodajovi, ktei-y je vazaii odvesti je zpracovane dale. Vyplhte spravne, pfesne a lilavne dochvilne. Nezdrznjte svou liknavosti pi'aci cinovnikiim a nstfedi!
Vydavatel Svaz Junaku skautu R. C. S. — Odpovedny redaktor Jan Novak. — Knihtiskarna V. Palasek a Frant. Kraus, Praha 1., Marianske namesti cis. 159.
Svaz Junakii -8 kautu Kepubl. Ceskoslovenske.
valnV sjezdTiadny valny sjezd ISvazii Juiiakii Skaxdu kona se
V nedeli,-dne 21. unora IQ26> Obecnim dome hi. mesta Prahy (u Prasii6 brjiiiy) o 8. bod.
dopol. V sale Sladkovsk^bo.
P 0 R A D :
1. Protokol posl«>(lnilio sjezdu.2. Projevy.H. Zpi&vy cinovnikii a staiioveni pfispfivkii.4. Odborna pfodnnska.i). ZmSna stanov.6. Volby.7. Volne navrhy.
Vytah ze stanov:Voln^T H.iez<l tvofi zastupci oddild ve Svazu sdruzeiiych (po
jednom za kazdy oddil), zAstupci mistnich sdruzeni (po jednom za kazde sdnizeni), zpravodajove zupnl, okresni, jich z4stupci a ta- jemnici, sborovi vudcove, clenove iJstfedni rady a Nacelnictva.
Plncmoeenetyi se pfipousti, mnsi vsak byti dano pisemne od osoby, k hlasovani oprivnSne. Jeden delegat nesmi miti vice nez 10 hlasd. Knmulaoe hlasd na zdklade nftkolika fnnkci je nepfi- piistna.
Valny sjezd je schopen usndseni, je-li zastoupena aspoii treti- iia z^tnpcu vsech oddilu ve Svazu sdruzenych. Nesejde-li se dosta- tecny pocet, kona se Valny sjezd o piil hodiny pozdfiji, bez ohledu iia pocet zastoupenych oddiM, avsak jen o vScech, ktere jsou na programu. Volne ndvrhy, zaslane 14 d n i p f e d e m P^stfedni rade, jsou pfedinetem jednani Valneho sjezdn.
-----V —Den pfed tim, t. j. v sobotn, 20. unora 192fi konany budou
pfedporadyV mistnosti, ktera bude ohlasena novinami.
Zacatek o 19. hod. a na programu bude hlavne projednani podanych volnych navrhfi a uprava ji<j pro Valny sjezd.
Ndielnictvo. jystfedni Rada.
PRODEJNA SVAZU JUNAKU SKAUTUiiiiiiiiiiniiimiiiiiiiinmMmMfimmiiiiiiiiiiiimiiiiiiimiiiimiiimmiiiimiiiiimiiiniiiiiiiiiitimiiifiiiiii
CSR.Praha II., Petrske n bfezi, postovni schr mka 571.
Skautsky domov zadni budova.
Skautska v^zbroj, — Polfeby lyZafsk6.Lalky na skautska koSile, obleky Ima jakosli.
Vzory Nacelnictvem schvalen6.Potfeby pro zimni sporty vgeho druhu.
Skautskd klobouky, pasy, nepromokav6 kabaty. Stany rflznych typCi.
Vlastni vyroba:
Torba „Ski“ pro lyZafe, turisty, skauty,Torba „Skaut“, italsky vzor.
Z prima nepromokavd autoplachtoviny, lemovana ko t.Po K6 85 —.
VeSkera skautska literatura.
¥
Pis te o i lu s t ro va ny c e m ' k !
Ceny konkurencni!D o p o r u c u j t e s k a u t s k y p o d n i k !
Paldstk n Krottx. Praha I
