V U D C ECASOPIS

PRO SKAUTSKE PRACOVNIKY, CINOVNIKY A v Qd CE

o r g a n n A c e l n i c t v a SVAZU

j u n A k Q s k a u t O r c s .

RIDI REDAKCNI KRUH.

ROCNIK VII.

UNOR 1927. CISLO 5.

Rocne Kc 18'—, s premii. Cislo za Kc 2'—.

Redakce a administrace Praha II., postovni schranka 571. (Skautsky domov, Petrske nabrezi).

VUDCECASOPIS PRO SKAUTSKE PRACOVNIKY, CINOVNIKY

A VUDCE.ORGAN NACELNICTVA SVAZU JUNAKU-SKAUTU RCS.

UNOR 1927. ROCNIK Vll. CISLO 5.

Nase metody.Cloveku stoji'ciniu mimo nase hnuti zda se na prvni pohled,

ze cely nas skautsky vycvik a nase metody jsou zalezi'tost velmi komplikovana. A to mnohdho odradi, aby se stal skaut- skym vudcem. Domm'va se, ze by nikdy nedosahl dokonalosti a uplnosti v bohatem oboru skautskych cinnosti a v rozmani- tosti veci, kterd se tn pravidelne vyskytuji.

A tak se spokoji s pohodlnym clenstvim u Old-skautu nebo u taborm'ku, nebo se nejvys venuje nektere cinnosti administra- tivni, praci kancelafske, kdyz uz uzna hnuti nase za prospesnd a nechce zustati neCinne stranou.

Kdyby vsak nahlddl podrobneji do nasich taju, zmenil by svuj nazor zcela jiste a zejmena kdyby mel na pameti toto:

1. Ocele skautingii jsou velmi proste.2. Jeho snahou je povzbuzovati spise hochy, aby se sami

ucili, nez je uciti.3. To se deje tak, ze se jim nabidnou cinnosti, ktere je

upoutajf a kterym se venuji s pravou chuti, tfeba by na po- datku chybovali a prace se jim dokonale nedafila. Ke zdaru dojdou vlastni zkusenosti.

4. Z precetnych odvetvi a podrobnosti mohou se vybrati takove, kterd zaujmou jednotlive hochy podle jejich zvlastnich naklonnosti.

Tento system vychovy stavi se velmi druzne k zasadam systemu Dr. Montessoriove. Byvsi tazana, jak jeji soustava, ktera se tyka d6ti nejmensich, se pfizpusobi detem utlemu veku odrostlym, tedy po sedmdm, osmdm roce, odpovedela; „Mame tu hnuti skautskd a jeho vychova je prirozenihn po- stupem md vychovnd soustavy, ze lepsi nenajdete.“

Je to cesta, kterou nastupuje vychova, ktera nasla pro sebe spravnou drahu. Tdto vychove mela by se venovati zvysend pece, nebof jen ona je s to zuslechtiti rasu a pozvednouti char- akter.

Ze se to dosud pine nechape, o tom svedci prosty pohled do rozpoctu ndkterdho statu. V Anglii vydaji na vychovu dobrdho

Strana 66. V 0 U C K Cislo 5.

obcana rocne 28,000.000 liber sterl., co zatim naprava chyb ve vychove, t. j. zalare, policie, kaznice, blazince, chudinske pod- pory a pod. vyzaduji nakladu 38,000.000 liber sterl. Az budou sumy tuto uvedene v rozpoctech zapsany pod vymenenymi hesly, pak budeme mod fid, ze spolecnost lidska kona svou povinnost a nasla spravnou cestu. Skauting ji razl temef bez pomod 'tech, na nichz by bylo pochopiti a pomahati. Tim vets! zasluha, pracuje-li pres to nekdy i proti vuli mnohych, kterym na blahu clovecenstva jako celku mene zalezl nez na vlastnl kapse.

A. B. SVO.IS1K:

Dokumenty kongresu ve Svycarech.V.

Mensinovy skauting.Mensiny od dob intensivngjsiho narodniho uvedonieni patfi k neitSisini

problemum mezinarodnini. Svetova valka odcinila sice nejkfiklav6;5i' bez- pravi, ale zbylo jestg dost a dost, co rusi klid a pfivadi z rovnovaliy, ii6kdy

\i tam, kde na stite heslo ..Bratrstvi" je ryto ze vsech nejiasneji. A tak take skautske sjezdy venuji vzdy hodiiS draheho casu a energie teto oze- have otazce.

V zadnem jinem oboru nepanuje takova pestrost v iiazorech. .linak diva se na otazku mensinovoiu American, jenz assimiluje kazdorodng statisice pfislusnfku jinych narodii, jinak Anglican, opet jinak N6mec nebo Macfar. A iak cask) meni i prislusnici tehoz naroda svuj nazor podle toho, ison-li kde V mensine, nebo pfisJusniky vetsiny! Jsou i tad, ktefi nemaji na otaz- kach minorit vubec zajmu, zkratka nechapou iich a nesnazi se ani je po- chopiti. Proto je vzdy ukol nasich zastupcu na tomto poll nejchoulostivfijSi.

Take v Kanderstegu politika vystrcila sva certovska kopyta nejsmeleji V otazce mensin a shodoii okolnosti jednani toto stalo se opravdovou skoilou statnikovou.

Jednani zahajil A x e l H a e r b e r g e r . svedsky pastor a stary skaut- s’ky pr.acovnik, jenz je i u nas dobfe znani z navstgvy naseho prvniho sletu V Praze r. 1922.

Podal sjezdu memorandum tohoto obsahu:Dovolte. abych vam pfedevsim pfipomenul slova, ktera pronesi nas

Nacelnik ve svem novoroCnim pfani vSem skautum syfita;„V nynej§im stavu veci je ve vSech zemich mnoho sobectvi, fevni-

vosti ve stranach politickych, tfidach lidu r sektach, zapomin.ajicich, 2e vsichni jsme bratry.“

Je vsak zaroven pfesvedcen, ze hnuti skautu a skautek odstrani „ze- hravost vrozenou povaze lidske touto' bozskou Idskou, jejimz vysledkem je mir a dobra bratrska shoda nas vsech, jako synu jedineho O tce. . .

Jsem sfasten, rnoha vytknouti, ze hnuti skautske vykonalo v tomto smeru podivuhodne veci. Co zadne jine narodni nebo mezinarodni hnuti nebylo s to vykonati, aby spojilo mladez ruznjxh tfid narodu a cirkvi za tymz spolecnym idealem, uskutecnuje hnuti skautske. Ale jsem pfesvedcen, Je jsme dosud nedosahili cile. Zbyva nam je.ste mnoiio namahave a tezke

Ci'slo 5. V U D C E Strana 67.

prace, ktera pravdSpodobne zabere ninoho Casu. aby byla ukoncena, nia-li byti jednoho dne dosazeno konecneho die, dobre shody a spoluprace tfidy ,s tfidou. naroda s narodem, yiry s verou.

Oliromnou pfekazkou teto dobre sPoledcnskii shody a spoluprace, ktere tvofl jeden z nejdhlezitejsicli ctlu skautingu, jc otazka niensinoyydi skautfi a prayo narodnich mensiii y urcitych stated! miti sye vlastni skauty. Vim dobre, ze je to otazka yeimi syizelna, ale mysllm, ze dflye nebo pozdeji musime o ni' uyazoyatl, zajiiname-li se skutecne o zjyot mnoha nasich bratfl skautu, a myslim take, ze nam bude mozno najiti zakladnu pro jeji fesenl.

Doyolite mi, abych sffeji promluyil o skutecnosti tak dulezite pro men- sinoyou otazku, ze ziji y Evrope pocetne miliony lidi podfizenydi nadylade jine rasy, jeiichz mir, StCstl. syoboda a moznost svobodneho rozvoie cele spoclyaji na pfimefeiiem fesenl teto otazky. Tyto rnensiny tyofi zprayidla piiyodni obyyatele zeniS, ye ktere ziji, ktefi dejinnym yyyojem, jako utyo- fenlm noyych statu, zmeuami hranic atd., nehledC na ylastnl vuli. casto proti nl, dostali se pod yladu dzfho statu. Jest sprayne, ze praya menSin byla ruznymi miroyymi smiouyami po syetoye yalce uznana, je ySak za- royeh smutna prayda, ie. Slanky techto smluy, tykajid se men.sin, nebyly iiplne proyedeny. Mold bych podati pfiklady, ale misto bylo by tu k tomu malo yhodne.

Tento stay nebyl pfizniyy skautskemu hnuti y mensinach. Nebudu mluyiti o pfekazkach, ktere byly mu Sineny ufednl mod, ale nemohu se ubraniti, abych se nezmlnil o skutecnostk ze nediyala se yzdy na menSinoye skauty okem laskayym, nybrz jako na podezfele z propagandy protinarodni. Na to, CO podle miroyych smluy pro rnensiny /dato se samozfejmym, dl- yala se ufednl moc jako na nepfatelstyl proti statu a jeho celistvosti. Chci vsak yytknouti onu smutnou okolnost, ze skautska sdruzeni a skauti, nale- zeilcf narodnl yStsine, nejedliali yzdy se skauty menSinoyymi jako se sobe roynymi a ze yykonali inalo nebo nic, aby je chranili proti utokuni, ba ze nekdy sami na ne utoiili. Nemohu se na to dlyati jinak, nez ze Spatng pochopHi skautsky zakon a jeho yzneSene zasady. Skaut je pflteiem a bra- trem kazdeho skauta, a( nalezl kterekoli tfidg, ylfe nebo narodnosti a ne­mohu si pfedstayiti, 2e by se shodovalo se vznesenymi zasadami skautu, bratrstylm, syornostl, yzajemnou shodou a spolupraci, aby vetsinoyl skauti V zemi poyazoyali se za jedine opraynSne skauty, by toliko oni yyhrazo- yali si priyilej skautingu, na n6mz by nikdo jiny nebral po>dilu.

V mensinach ziji mnozi jinosi, ktefi byli skauty ji2 za sygtoye yalky, nezli jeSte nasledkem mini stali se pfislusniky rnensiny y noyem state, jakoz i yeimi mnoho t6ch, ktefi se pozddi nadchli pro yzneSene idcaly skautingu touzice ziti skautskym ziyotem. Ale bylo jim to, abych tak fekl, znemozneno. Bud byli nuceni vzdati se syeho skautskeho ziyota. nebo veS'ti jej potaji, neodyazujice se hlasiti se ke skautum oteyfeng, jsouce nuceni konati schuze, yylety a tabory tarn, kde by jich nikdo neyidSl. Za techto okolnosti maji nepatrny prospgch ze skautingu netoliko hosi, o nichz jseni] pravg mluyil, nybrz i cela zeme, a mam za to, ze takoyy stay yed jest roynez ohromnou pfekazkou uskutednSni vznesenych idealu .skautingu sygtoyeho.

Myslim tedy, ze jest nam uyazovati o otazce mensin a ze nemuzeme ji dele odkladati. Musime najiti yhodne feseni. V ngkterych zemich, kde zije nekolik men.sin, byla tato otazka jiz rozfesena. V LotySsku, na pfiklad. podle stanoy Ostfedniho Syazu Lotysskych skautu mohou byti cleny orga- r.isace ySichni obyyatele Lotysska bez rozdilu narodnosti. Odd.'ly lisi se od sebe toliko jazykem, kterym yyfizuji ynitfni zalezitosti oddilu. Minio 82 oddily, ktere uziyaji lotystiny, je tarn take 9 polskych, 5 ruskych, 4 n£- mecke. 1 liteysky a 1 zidoysky. Ale za oficielnich pfilezitosti ysechny od- d.'ly uziyaji jazyka lotysskeho. Na zaklade teto zasady muze na pfiklad rusky jinoch byti y druzine, ktera uziyd lotystiny. Pokud se tyge admiiii-

Strana 68. V 0 D C E Clslo 5.

strativy. neni rozdi'lu mezi druzinami, ktere iizi'vaji lotystiny a druzinami. jez uzfvaj' kterehokoli jazyka jineho. Tato iiprava datiije se od prvniho dne utvofeni lotySske organisace (Svazu) y r. 1920 a ukazala se prospe§- nou a plodnou. Touto upravou zmirnil lotyilsky svaz pr.krosit narodni' otazky a jcdna podle skautske zSsady, ze skauting ie pNstupen v§em bez rozdi'lu narodnosti, tfi'dy a viry. V Bulharsku, kde ziie nfikolik menSin, je asi 150 ruskych a 300 armenskych skautu, kteH nalezl narodniimi sdruzeni. mail v§ak pravo uzlvati sveho jazyka a mlti sve viidce oddilu. Ve Einskii. kde silnou tninoritii tvofi Svedove. je svedske sdruzenf Cast! Nanxlniho svazu, kterezto zaflzeni velmi prospelo skautskemu hnuti ve Einsku.

Tyto pfiklady ukazuji, ze nenl nemozno nalezti fcSciu' nienSiiiovc otazky. je-li k tomu dobra vule. Bvjo by ovSem lepe, kdybv tato narodni sdruzeni sama bvla ochotna fesiti tyto otazky a uznavala men.^inove skauty za sve skutecne bratry, kdyby je pfijala do svych sdruzeni jako odd.ly, kterym by bylo dovoleno uzivati vlastniho jazyka v zivotS vnitfnim a miti vlastni vudce oddilu. ktere by v§ak zaroven podlehaly stanovam a fa- dum sdruzeni statnicli. Vim v§ak dobfe, ie jsou velke pfekaitky povahy politicke, historicke, kmenove a psychologicke, ktere pfedevSlni jest pfekonati. Jsem ovsem pfesv6dcen, ze tyto potize budoii pfekondny, ale bude to trvati velmi dlouho. Jsem rovnez pfesvSdcen, ze mezinarodni kon- gres nemiize zustati Ihostejnym ke stradan.'m, jez bude pfestati naSim mensinovym bratfim skautum, nezli otazka ta bude rozfesena.

Dovoluji si tedy navrhnouti. aby mezinarodni kongres, bera v uvaliu utrpeni mensinovych skautu a zavady, jez pusobi nevyfeSene otazky men- sinove ve skautskem svete. vybidl nalehavg, ale bratrsky narodni sdru2eni V zenn'di, kde ziji mensiny, jicliz pravo miti skauty nebylo je5t6 fadne upraveno, aby dala mensinam toto pravo, takze by mohly zakladaM skaut­ske oddJy, ktere, nalezejice narodnim sdruzenim a podleliajice jejich sta­novam, mely by pravo uzivati sveho vlastniho jazyka ve svem zivotC vnitfnim a jmepovati sve vlastni vudce oddilu a cinovniky, ktefi vSak musi byti obcany dotycneho statu; dale, aby narodni svazy cliranily jak jen mozno tydo oddily proti kazdemu utoku.

Tak pastor Hacrberger ve svem memoranda.

Referat A. Haerbergera, rozsifeny mezi licastniky kongresu jiz pfedem jako letdk, nejJepe ukazal, jak ie nezbytno, abychom se ucastnili kazdeho koingresu mezinarodniho. Na prvni pohled bije do oci jednostrannost refe- ratu. Jest vyplnen pozadavky minorit a jejich oduvodnenfm, k duvodum dnuhe strany nevzal zfetele vubec. Stara zasada; Audiatur et altera pars — pochodila tentokrdte spatne. Kde jde opravdu o skautskou vychovu fad- nych obcanu statu, tarn jiste kazdy dobry skaut uposlechne skautskeho zakona bratrstvi a vykona vse nejlepsi i pro bratry jine narodnosti. Kde vsak skautingu se zneuziva k politicke agitaci a stava se nastrojem impe­rialisms, toiuziciho pfivesti pod cizi iho- dokonce narodnostni vetsiny a podfiditi je krute nadvlade menSiny, pod kterou jestS nedavno stenaly, tarn neni pro cestneho muze jine cesty nez je odmitnouti. Radni skauti podali vsude dukaz, jak idealng Ize spojiti uslechtily nacionalrsmus s ideami v§e- lidskvmi a i v fadach sveho vlastniho naroda bojuji za to, aby nebylo zne- uzivano mladeze k lidelum politickym. Proto take nepfipust.'me, pofcud je to V nasi moci, aby skauting, jenz jest vychovou fadneho obcana par exel- lence, byl plastikem irredenty.

Od vzniku n.aseho statu davali jsme tgm, jimz slo opravdu o skautskou vychovu mladeze, pfilezitost spolupracovati s nami. Na Slovensku i Pod- karpatske Rusi jsou toho tisice dokladu.

Porady na§e v Kanderstegu tykaly se tentokrate macfarskych skautu v na§i republice a konaly se drive, nez doslo k projednavani teto otazky

Cfslo 5. V O D C E Strana 69.

vseobecne v plenarnich schuzi'ch sjezdu. Za pfedsednictvi Sira Baden- Powella ve schuzi, trvaji'cf dlouho do noci, prodebatovaly se dukladne ruz- iie namitky, nazory a nayrhy, nasledovalo jeStS nSkolik dalsich porad za pfedsednictvi nddelnika Svedskych skautu, clena mezinar. vyboru, E. Lie- beratha. a fed. H. S. Martina, takze doSli jsme dohodou k resultatu, jenz V podstate potvrdil stavajici praksi.

MadarSti skauti mohou tvofiti vlastni oddily v ramci naseho Svazu a na podkladu jeho' stanov, s vnitfni svou fedi matefskou a vudci, jez si sami svoli, ovSem ze statnich pfilsIuSnikii republiky a Svaz je pouze po tvrzuje. Nemu^eme odepfiti tohoto potvrzeni niadarskym pracovnikum, leda pro deiikty moraln:, politicke, nebo pro zivot neodpovidaiici skautskym zasadam. Jelikod ostatnf pfisluSnici Svazu nemaii prava voliti si sve cinov- niky, nemaji za to madarske oddily prava voliti pfedstavenstvo Svazu, ktere pravo pfi nevelikem jejich poctu m61o by beztak vyznam jen akademickj?.

Oddechli jsme si od srdce, kdy?, konecne tato smlouva byla vsemi I'loastniky porad podepsana a ve zneni francouzskem i anglickein odevzdana zastupd mezinarodm.'ho bureau v Londynd, opisy zastupcum Madarska a nam. Uzavfenim zviaStniho paktu odpadly pro nas vsecky potize a dusled- ky z projednavdni' tSchto vdci v plenu a Sir Baden-Powell zvlastnim listem projevil mnS sve uspokojeni z vysledku tdchto porad.

Zaverecne slovo v teto delikatni veci pronesl Sir Baden Powell takeV plenu. Jako skaut a hlasatel svetoveho Br,atrstvi neuznava ani v otazce minorit cesty ndsiine, vi, ze nestaci tu rozhodnuti zakonna ani vliv skoly. Nejde jen o ty, ktefi zustali. nebo pfisli pod cizi rezim valkou a mirovymi smiouvami, ale take o zemd, kde je silny pfiliv pfistehovalcu. Kazdy narod chranf sve zvldStnosti a tdzce nese, zvlaSte, kdyz „cizi ruka vztahuje se na jeho ddti“. Tuto pravdu pocitili jsme my, Ce. i, Slovaci a Polaci, nejtize. Je tfeba bliziiho styku mladeze ruznych narodu, odkazanych na sebe, spo- lecneho souziti a snadeni za tymz cilem a v tdchze zasadach a jeSte bude tfeba dvou neb tfi generacf, nez dojdeme k dokonalym vysledkum. Ukazu- jeme na krasne usp6chy, jimiz se vykazal v tom ohledu skauting hlavneV Americe, Kanadg a v Jizni Africe, kam specielne pro tento lidel vyda se Sir Baden-Powell znovu, jakmile budou porady ukonceny.

Toto poslani jest jedno z nejvfitSich, jez skauting na se vzal a Nacelnik vSfi. ze jen skauting, jedina organisace, ktera tak hluboko zasaha do zivota budoucich generaci, muze dojiti ci'le. OvSem je tfeba skauting chapati v nej- SirSim smyslu. zaloziti na podkladu lidskych sympatii a vedomf, ze jako synove jedineho Otce spojeni ideami miru mame se snaziti, aby v.^ichni lide na tomto sv6t6 2ili sfastne.

K. HORA. Brno:

Skautsk^ vypravy jednodenni.(Neoo kritiky a pokynu.)

Mnohy snad znd ten zvlaStni pocit v pfedjafi, kdy jakysi tajemny Idas ozyva se vSude a vola Pfirodu k Cilejsimu zivotu. V tomlez postaveni — zda se mi — je i naS Svaz. Vsude ozyvaji se hlasy, volajici po prohlubo- vanf, PO zhodnoceni a po zivotnSjgim provadSni skautskeho programu.

Mame sice dnes literaturu dosti bohatou, ale mnozl z nasich vedoucich j«)iu tak pohodlni, ze necerpaji z toboto pramene. Jsou zfizeny i kursy0 . L. S„ ale naidon se jestd dnes skautStf pracovnici, ktefi by povazovali pod Svou dustojnost podivati se tam (ani se neodva2uji napsati „pfihlasiti se do kursu“).

Strana 70. V 0 D C R Cislo 5.

Jedni jsou spo.kojeni s nynejsi'm stavem naSeho hnuti, druzi se dornni- vaji, ze kazde hnuti, ktere se zastavi. pocne se kaziti jako stojata voda, a proto chteji v ise a dale. Dnesni nas stav dava spise za pravdu tern, ktefi touzi po vyssich metach, a proto zmiiiuji se v dais rn o jedne velnii ozehave kapitole naSi cinnosti — o vychazkove praksi nasich vedoiicich.

Mohl jsem take nadepsati sviij dlanek .,0 vyleteeli". ale umyslne se vyhyhani tomuto' slovu, nebof svadi nase vedouci ke klannie doninence, ze vylet je z a b a v o u v ii d c e. Zabavnou rnnsi byti vydiazka p ro> s k a u- ty ; pro vndce je p r a c i ! A prokr pfiklohuji se k nazoru nmolia z naSich praco'Vnikii (br. Smollk, br. Skrivan), ktefi pniizivaji nazvu vyprava, cvi- ceni, vychazka a pod.

Vudce ma — coz pfedpokladani — vzdy peclivg pfipraveny a pro- inyslen:v' prosjram vypravy. Chysta-li je.i, necht nni na paineti:

1. ze chce npoutati hochy, ktefi absolvovali fadu skolnich. rodinnycli a spolkovych vyletu. takze mezi tSinito a skaiitskoii vychazkmi niusi byti r o z d i 1:

2. ze vyprava je clanketn v fetezu' celoroini prace, ze navazuje na priici v klubovnach, na schiizky — ze s I e d u j e ii r c r t y s ka u t s k y c i 1:

.1 ze ne k a z d a krajina a pocasi hodi se k provedeni urditelio planii.

.liz p f i p r a v a vychazkv upouta niysl hochovu. nebot bude v ni leccos nezvykleho — ,,skautskeho“. Obeznik je psan inorseovkou (seniaforovymi znackami. sifrovane), ,,aby jej nepovolani nerozhi§tili“. Roziustiv obsali. zvi skaut p o u z e misto, dobu srazu a vyzbroj. Zkuseny vedouci nesdeluje nikdy pfedem prograniu podniku. Pficina tohoto pocinani spociva jednak V tom, ze zvedavost hochova je dale napinana, pak ale tez ve vyhodS, ze beze vsehO' muze vedouci die nepfedvidanych okolnosti zrneniti SA’u i postup. N e n i v a z a n d a n y m s l o v e m !

Ma-li byti skautska vychazka opravdu ,.skautskou“, pak vykazuje pro­gram tyto prvky: 1. Zalesactvi, 2. kazeii, 3. vefejne dobro', 4. vycvik te- lesny, 5. vychovu rozumu a citu.

Nejvice zanedbavanop veci na nasich vychazkach je k a z e h . Mnohy vudce se obava, ze by byl povazovan za ,.oficira“, kdyby dbal i na vypra- vach kazne. .Ale kazni mozno novacky nauciti velmi jcdnoduchymi prostfedky.

Byva dosti castym zjevem. ze, ac sraz je urcen na 7. hodinu. teprve o ctvrt n.a osmou objevi se vedouci a zjisti, ze tfi ctvrtiny oddilu nejsou pfitomny. Nacez se ceka. Kdyz se o pul 8. doloudaii opozdilci. vudce roz- safne podiva se po svem stadecku a prohlasi: „Tak, chlapci, pudem!“ — •A „de se“. Obdobnym zpusobem odchazej*f snad zpevacke spolky, .skolni tfidy na vylety, ale ne skauti!!

Pfesnost budiz prvnim pozadavkein. Vudce pfijde na misto srazu ra- dgji o neco dfive, nez by zme.skal. V ustanovenou hodinu odchodu veli k nastupu v fad. Prohledne vyzbroj (nezapominati na hole!), vSimne si odznaku a ty. ktefi ie maii v pnfadku, pochvali; nekara vsak po prve led:a- bylych. (Bucfte ujisteni. ze podruhe budoii odznaky v lep.sim pofadku.) Pak teprve da rozkaz k odchodu a v uzavfenem utvaru projde oddil m5- steni. Nebojme se vytek ..voiackovairr', nebof tataz vytka niusela by po- stihnouti zcela pravem Sokoly. hasice, legionafe. ktefi take jdou pfi svych podnicich v pevnych utvarech pochodovych. Tento zpusob odchodu ma fadu vyhod. Je to v prve fade vefejnost, ktere imponuje ukaznene vystu- povani. Pusnbi na hochy, ktefi zvyknou si i v drotonostech na pfesnost a pfispiva k utuzeru' soudrznosti a celistvosti oddilu. Konecne ie to i rychly odchod z mesta, ktery ie rovnez velmi dule^ity, nebof nic tak skauty ,.ne- otravi", jako chiize v nudnem prostfedi.

Pochodu V utvaru pouzije ucelne viidce tarn, kde je tfeba projiti neza- jimavou kraiinou bez iakekoliv moznosti zamestnati hochy. Tim ov§em nemam na mysli kazdy pochod po silnici, nebof pfi trose vynalezavosti

Cislo 5. V 0 D C K Strana 71.

inuzc vcdoud skaiitv zcela pekiie upoutati (odhad vzdlilenosti, skizzy stra- mu. pfeskoky pfikopu pomod skautske tyce. rozpozndyaivi .stromoyl die ty^aru na yelkoii yzdaleiios't, roziiianite dpuhy transportii ranenych, rlizne driihy pochodu a iine). ,le vclmi uzitecne. naiicl-li se skauti sboroyeniu hyizdani. pochodoyctnu zpevu! Na silnid niiize vtidce cyiciti s juiiaky take skautsky krok. Ac je piiyodTie niyslen .'ako prostfedek k odhada urcite doby nebo vzdaleiiosti. pfece da se yyborne yyuziti i y t6ch pfi'padech. kdy jedna se () brzke zdolanl dels! yzdalenosti bez yetsi zylastn; iinayy diodcu. (Stflda se pak 40 kroku diiizc se 4(1 kroky kltisu, po pf. mene; zalezi na star! a tSlesne zdatnosti liodiu.)

Na dotvrzemni udeliiosti skautskcho kroku uvadiin tiito episodku: Nodehoyali jsine pfi jednoni putoyniin tabofe ye nicstecku Ceskoinoravske vysociny. kdyz y nod yypiikl y pile, asi 3 kin vzdalene, pozar. Na m.'sto dorazili jsnie (skantskyni krokem!) dflye nez mistin' liasidi a nebyli isme yubec unaveni, takze ibncd dali jsnie se do cerpani.

Nejyice pozornosti yCnuje se na skautskych yyletedi lelikti athletice. I’roto take splsc iiajdenie y oddiloyein inyentafi disk, nez Ink, nebo ylajky na signali-soyani. Nedici snad tyrditi, ze by bylo diybou pestoyati lelikou athletiku, ale n e n 1 rozhodne sprayne, t y o f i t i z ni s t C z e j n i b o d yychazkoye cinnosti. le tu totiz ji.sta nesroynalost inezi athletikmi a skau- tiiiKem. Athlet dice dosid nejlepS'lio y>%oiui za neipf!zniye;sfdi podminek (bezec: yzornS uprayeiia, royna traf. tretry s lifebiky, leliky odey. niasaz •syalstya atd.), kdczto im’. skauti, hledinie yyuziti syydi sdiopnosti za kaz- iiych poineru. Proto bCliejine po lesnieh eestadi. pfeskaktiiine pfikopy. po- tucky, zav'ory lesnieh eest, pfi yrzieh pnuziyejine kianemi a pod. Take nase hill da se dobfe upotfebiti y tomto smeru. jak doctete se ye Cldnku br. .lana Noyaka z lohskeho roiniku.

Naprosto nepochopenyin zustal vet.sine nasich yedoucich sniysl zale- sactyi y na§eni hnutl. Za yirtuosa y tomto oboru je poyaf.ovan ten. kdo se nejlepe doyede pliziti. Toto iiespravnd hledisko jeyi se i ve yychazkoye dnnnosti; dosti je u nas skaiitu, ktefi dovedou se pekne pliziti, ktefi yyznaji se i ye stopoyaul. To nestaci y.sak k tomu, abydiom je mohli prohlasiti za zalesaky. Na.si skauti diodi sice v pfirode, ale neyid;, aii.i nesly.si. Ve znalo- stech pfirody roynaji se asi Hanakoyi, ktery ysemu, co Icta, fika „kayon“ a co leze po zemi ..zOzel". Zalesak ma bVti y pfirodfi „jako doma“ : zna stejne byliny leciye jako v.vhody drey z rozmanitych na.^idi .stromu, rozumi pokfiku ptactya, cte stopy, vsima si zjevu meteoroloKickych a cini z nich zayery, yi. kde najde pramen nebo yodu pod povrehem atd. — Jake pole pusobnosti otyira sc tu yedoucim, maji'-li snahu udniti ze svych syefencu opraydu skaiity-zalesaky; Kdyby yyplnoyali vychazky yyprayen'ni z pfi- lodn.'ch nauk a zjeyti, nemohli by si stezoyati na nedostatek zamestnani pro skauty.

Roynez je diilezite navyknouti skauty trvalc ysimayosti. nojen tehdy, hraje-li sc nSj.aka lira. Proto vyrusf obcas yedoud nektereho ze skautu dotazem, „jak byl oden muz. ktereho jsme potkali u posledniho rozcesti' a co soud's o jeho zamestnani". nebo „co bylo zvlastinlio na dubu, ktery jsme pfed chyili minuli" a pod. S pocatku budou noyadci prekyapeni, ale zyyknou si tak. ze i yzajemne budou zkoumati svou vSimayost a nauef se choditi a soucasne i pozoroyati.

Skautske yyprayy isou vlastne jedinyni na5im podnikem, kde miize vedouc. po strance prakticke pfiprayoyati skauty na tabofeni, af iiz stale, nebo putoyni. ,le to zajiste yafeni, jemuz naucl sve skauty nejdfiye; ne oysem susene niidle z domova a Mag^giho kostkyl! Vzdyf praye otazka s p r a y n e ho strayoyarn" je Pfi na.sich podnicich jednou z nejzakladnejsich. Vtidce ne.smij byti y tomto pfipade tak duyefiyy, aby spolehal na ujisteni, ..uniim yafiti srulas". Pfesyedci se y pfirode o obratnosti noyacku a dokaze jim, ze kuchyne ye m6ste a yafeni v pfirode neni jedno a totez- Nemusim

Strana 72. V 0 D C E Cislo 5.

snad zvIaSte zduraznovati. ze iiejlep&f moznost ke stavbfi stanu, pracim se skautskou lopatou, sekerkou naide vedouei' prav6 pfi vypravach.

Stojime dues pfed smutnym faktem, ze vefejnost neni jen indiferentni vuci nam, nybrz ze je dokonce n6kdy i nepfatelsky zaiijata. A jsou to prave na&e podniky v pn'rode. ktere mohoiu tato chmuru zaplasiti. Vudoove, ucte hochv na vychazkdch Kentlemanskenm vystupovani, sna?.te se vykonati na kazde vychazce se skauty ii6co pro vseobecne dobro! Na zeleznici uvol- ngte.mista zenam a starS.'ni osobdin, upravujte studanky, vysbirejte naha- zene papi'ry y lese. postavte sedatka, zabezpecte pfechody, znaCkujte cesty a j. Je to nejucinnejSi' a jedina, skautinga hodna zbran, kterou muzeme bojovati proti nepfi'zni doby.

Na skautske vychazce naide vudce lehce okamzik. kdy Ize pusobiti na city skautu. Nekdy da se to provcsti v celku, jindy si opet vytvofi skupinku stejjig starych, po pfipadg hovofi s jedincem.

2adny z vedouoich netna pfedem zaruiSeno. ze se na vychazce nic nestane, a proto vzdy dba toho, ,aby' aspoh jedna lekarntcka byla po ruce. Nejde tu jen o bezpecnost skautu. nybrz i o pomoc obcanstvu. I kdy2 se zadna nehoda nestane, mohou skauti cviciti nekterou cast z prvni pomoci, hlavne obvazy. pfi nichz ie potfeba staleho cviku.

Ke konci chtel bych jeste pfipomenouti vedoucini, aby dbali na pestre zapisky vychazek v oddilovem (driuzinoveni) deniku, Valna Cast zapisku o vypravach trpi tim, ze je psama suSe, jakoby podle sablony, neni tani kreseb ani fotografii. Zlepgeni v obsahu deniku inuze nastati tehdy, kdyz program vychazek bude oo ncijrozmanitejsi, takze bude snadne pro kroni- kafe napsati bez velke fantasie zajitnave a obsazne povidani, a pak v pfi- pade. kdyz vedouei vice pozornosti venuje toinu, aby skauti zachycovali sve dojmy nejen slovy, nybrz i kresbami a fotografiemi.

Svymi slovy sledoval jsem jediny o.l: chtel jseni pfipaniatovati bratfiin \udcflm, 2e program naS je tak obsahly, ze nenechava ani na okamiik vedouciho bez nametu a zalezi jen na tom, aby bratfi vynasnazili se Cerpati pro dobro svych svefencu z tech pokladu. jimiz skauting oplyva. Bylo jiz nescislnekrat napsano. ze lispech hnuti spociva v prvni fade na naSich vedoucich, na jcjich praci a snaze. Naznacil jsem bratfiin smer price v jedne casti naseho programu a nyiu zalezi jen na nich, aby dokazali svou dobrou vuli a opravdove porozumeni pro sve zodpovCdne poslani! — Pestfeisi program vychazek ucini z nich podniky radosti pro skautskou mlidez, uCast bude pfekvapujici, chut k praci ii skautu zvfitSena, spokojena nalada a dobry duch ovladnou oddil — a to je, myslmi. nejpCknejsi uspCch. jaky muze vudce ocekavati.

A. B. SVOJSIK:

Vsesportovni organisace 5eskoslovenska.Ceskoslovenska Sportovni Obec svolala na nedeli, 21. listopadu 1926,

do zasedaci sing Staromestske radnice prazske cetng navstlvenou manife- stacni schuzi vSech vyznacnych korfmraci tSlovychovnych a dala podnCt k zalozeni V s e s p o r t o v n i o r g a n i s a c e , ktera by byla nejen instituci rozhodci a disciplinarni pro veskeren sport v republice. ale udavala take smCrnice vychovy sportovni a hajila jej<i zajmy.

Nas skauting, ac neni svym charakt'erem sportem, nybrz obrodnym, vychovnym hnutim mladeze, ma na veci pfimy zajem, nebot lehka atletika a jina sportovni cviceni jsou staloii soucasti skautskeho vyeviku. Je take v dobre pameti, ze po pfevratu skauting uchylil se pod ochranu Csl. Obce Sportovni, aby nabyl zaStity vetsi korporace v tCzkych bojidi, ktere mu nastavaly. Kdyz pres nejlepSi snahy Csl. Obce Sportovni se to nedafilo, ba

Cislo 5. V U D C E Strana 73.

tiaopak bylo tolio dokonce zneuzivano proti skautingu, uvolnil se tento svazek, skautiiig osamostatiiel upln6, ale dobry pomer a pfatelske styky mezi Svazem junaku skaptu a Csl. Obci Spertovni i jednotlivj^mi sportov- nlmi ustfediniii potrvaly i nadale.

•lake zastiipce Svazu n,a teto schuzi poukazal jsetti na iiutnost zdekona- lovati vsestrannou vychovu mladeze, nebof jsme daleoi idealu harmonicke vychovy jak v telesne vychovfi SkoJnii, tak v pflbuznych snahach ruznych spolku, ba zapomi'na se |>rav6 n,a neididezitejsi — vychovati dokonalejsi, lepSi lidi. Obraz dnesnlho naSeho zivota politickeho, vefejneho i‘ soukro- meho naprosto nepodava dakazu, ze pracuje se u nas s dobrymi vysledky'. Nejdeme kupfedu, jak si casto a nas nanilouvame. V mnohem jest6 maze nam byti cizina vzorem. nove vazne sni§ry natno podporovati. Na ohroni- nem rozmacha skaatingu v Unii Severoaniericke akazal jsem, jak staraji se jinde o zuSlechteni vychovy telesne ideami skaatskymi. Take sporty je natno provadfiti takovym zpasobem, aby niladez pfi nich ziskavala v ohle- da mravm'm, aby sporty nebyly poahoa zabavoa a zdravyni pohybem teiesnym, ale staly se platnoa slozkoa i niravni vychovy mladeze. Proto dlazno si avSdomiti pfi kazdeni sporta, ktere jeho slozky v ohleda mravm'm pasobi a ty miti stale na zfeteli.

Spolaprace s Vsesportovnl organlsaci je zadoaci a napfiste je mozna tim zpasobem, ze Svaz skautu prave jako Csl. Obec Sokolska, Klab csl. tarista a Delaicke Tglocvicae Jednoty' badou jejimi virilnimi cleny, zacastiii se schazi plenanilho sbora VSesportovni organisaee s hlasem poradnim, nebadoa vsak vazany jej.'mi asneseninii. Nacelnictvo Svaza projevilo soa- hlas s t'mto zpasobem spolaprace. takze v nejblizsi dob6 k ni dojde v zajma skaatinga i astfedi vSesportovniho.

J. .1., Praha:TibornictvL

Tato povdlecna slo^ka skaatinga po svem rapidnim vzrasta jevi dnes klesajici tendenci, nebot registradni zaznamy avadCji poaze 7 oddila tdbor- nickych o 170 filenech na mistg dfivejsich 26 oddila o 540 clenech. Z techto zbyvajfcich 7 oddCla jsoa 2 oddily tajne, nebot o t6ch „Tabornicka Rada“ nevk jelikoz se ani nepfihlasily ani nezaplatily povinneho pfi'spgvka.

Nad apadkem poctu tabornickych oddila tfeba se zamysliti tim vice, cim slibngjsi nadSje byly v ng kladeny po strance vadcovske, nehledg k to- ma; ze tyto oddily mgjy byti jako sdra2eni starSich vgkem v prve ja d e vefejnym barometrem campinga, ochranci pfirody, zakrocajlci na vsech mistech, kde divoke hordy nebo vyletni spolecnosti zanechavaly po sobc stopy sveho sobectvi a nelasky k pfirodg.

K tomato' acela bylo v§ak tfeba skaatske pfedvychovy. -lak skatecnost akdzala, nebyly ngktere tabornicke oddily nigema tak vzdAleny, jako skaat­ske mySlence vtibec. Tabornictvl ve svem vznika stalo se konjunktarnim oibjektem raznych vychytralych sobika, jichz jedinoa snahou bylo vyuziti vyhod, spojenych se zajezdy k mofi a hledicich se namnoze v tomto smgra zafiditi po zivnostenska, jak take v jednom pfipadg se stalo. Tgm pfirozene nebylo nic vzdalengjSiho, nez skaatska kosile a zajem o skaatske /.asady. Jakmile tento zajem atachl, abyvalo i oddila tabornickych. Niiak na skoda skaatinga. Zbyle oddily, majlcl hlabSl nazory o tabornictvl. inohoa se stati bezpecnym zakladem, na ngmz mozno budovati bezpecng. Zkasenosti, zfska- ne az dosad, povedoa k dobre ceste.

Nelze O'vSem nepfiznati chyba vedeni, ze ilmed v podatcich se nepo- staralo o peclivy vybgr vadca a spokojovalo se tgmi, ktefi sami za vadee se pfihlasili. Tito vlidcove byli bez jakekoliv skaat-ske prtipravy a proto bezradni, nemajice dim vyplniti schaze oddllove, kdyz debaty o zajezdu.

Strana 74. V 0 D C K Cislo 5.

k mofi byly vycerpany. Tito vudoove pofadali yylety po zpusohu turisti- ckem, neznajice doipiniti vychazku do pfirody pNpadnymi zajimav:^mi iikazkami z pfirody.

Vse to plynulo z dogmata, tradovaneho ve v. iedi tahornickych oddi- lech. ze dospeli taboniici nepotfebuji vychovy jako mail -skauti. .listg, ze ne. S touto thesi, oySem do jiste miry pohodlnou, nesmi vSak byti .spojovana snaha, jak se stale, ze tabornici nebyii .seznamovani ani s d u c h e m skaut- ske vychovy vubec. Dospgii nemohou miti spravnou pfedstavii skauta, aniz by znali zasady .skautske vychovy. Fakt tento nedokazuje nic jineho, iiez ze Storchova „Tal>ornicka pfirucka“, jako dobry index tabornickych zasad, zustala mrtvou literoii.

Aby tomu tak nebylo, tfeba, aby tabornictvi nestavelo od .stfechy. jako dosud, nybrz aby poctive nayazovalo na skautske zaklady a pokraio- valo V nich ve smeni danem z osvojeni si tgchto zasad a tech cetnych moznosti, jez poskytuje dospelym tabornikiim vyse jejich vzdelani.

,iest mo^no, ze k tbmiito smeru tabornictvi nebude prave znaeny naval, jest vsak zarukou, ze biide sdruzovati jen lidi dobre, obefave. prave pfatele pfirody a rozsiff okruh nad.sencii pro onen camping, jaky by bylo zavadeti i u nas podle vzoni velkeho Baden-Powella.

F..M1L KOPhXKT, l>a, 32;v lCa ta.

Duch smc5ky.Cteme-li povidky o anglickych skaiitech nebo Vlcatecli, tu .iiste minw

sarnozfeimou a pochopitelnou chvalu skautingu i chlapcii, vypozorujeme near, co by bylo Ize nazvati ,.duchem oddilu, nebo srnecky'*, Zda se, ze ti chlapci, a niyslim tu hl,avne Vlcata, d ti se nikoliv cleny nejakeho Bra- trstva, oddilu. ale spise zij, ci snazi se ziti jako vlcata, ta mala pohadkova zvifata ,.Knihy dzungli“. .lasneji feceno: jejich nilada fantasie jim dovo- luje, vidgti zvifata v lidske podobe i jednani. Napominaji-li se jako na pf, V Dannym: „Parnatuj na Zakoni“ a nikoliv „Chovej se slu.sne“, pak se zda, ze pro ne oznaceni „Smecka Vic,at" neni toliko nazvem spolku, nybrz zivym utvarem. Myslim, ze neni ani tfeba jeti do Auglie a podivati se na to z blizka. Povidka ,:e povidkou a vylicene dKrbre povahy i zvyky bud jsou toliko zboznym pfanim ,autora, nebo vyplodem jeho hujne fantasie, cimz nem" jeste feceno, ze by ve zmensenem mefitku neniohly se dosti hojne vyskytovati. Nepamatuji se, ze bych byl kdy cetl skautsko'u povidku0 skautech nebo Vlcatecli, ktefi by byli nedochvilni, nekdy i neposiuSni, pfipadng trochu nepofadni, nebo o vudcich, ktefi by nebyii pfi nejmensini aleS'Poii dokonali. Bratfi, ruku na srdee!

Odmysleme si mnoho Hceni krasneho, idealniho vuitfniho zivota techto povidkovych oddilu a smecek, pfece jen zustane nam neco, malickost, ktera1 sebe mensi stala b,v za to, aby byla zavedena. ,Ie to ono uskuteenSni dzungle i smecky tak, jak asi tanuio na m'ysli zakiadateliim hnuti, Zde jde o onen „duch smecky", kterv' snad neudela zadnych zazraku ve vychove nasich malych svefencii, ale naplni, nebo nuize paplniti ovzdu.si smecky tajemstvim a pohadkovitosti pralesa a zivota zvifat. Musime se vynasn.azit, aby „Smecka Vloat" nebyla nazvem pro vychovny oddil chlapcu od ti do 12 let, nybrz, aby byla smeckou mladych dorustaLicich vlkfi. Myslim, ze by to ,slo. Hosi jsou mladi, primitivni ve svem mysleni a jiste nebudou pfemyslet o tom, jak se to k sobe rymuje, hroniada mladych dravcu a povidky o iiidianech, aeroplanech, radiu, modelovani, uzly, vyfezavani a pod, ,lsem pfesvedeen, ze pfes vsechnu zdanlivou nesrovnalost, Vlcata si to V hlave dobfe srovnaji.

Cisin 5. V 0 D C E Strana 75.

Doiifam, ze nyni je jiz jasmo co chci. Namet. ktery tu podavam, neii! zadnym osvedceiiym receptem, nylirz 'Vysledkem tivah po nekolikarocnini vedeni Vlcat, samozre.'me vedenych jinym zpusobem. Bade to jiste velmi tezke. zavadeti neco takoveho ve starych smeckach. ale .snad i to by Slo, ovsem pomaleji. Myslim,' ze by to stalo za pokus v nove smecce, bez jakckoliv tradicc. K tetnto iivaliain primely mne jednak povidky o Dannym, lilavne vsak obrazek, ktery jsiem videl v casopise langlickych skautii. Na male skaiee sedi nahy lioeli a kolcm vlci. Pfi pozxjrnejsi prohlidce shle- davam, ze jsou to clilapdi. kfeff niaji ua sobe vlci kuze. Dokonala iluse Maugliiho a vlkii. Byl to vyjev z nejakc zabavy Vlcat u prilezitosti skaiit- .skych -slavnosti. .lake by to bylo krasne. kdyby nase Vlcata byla vice vlcaty.

Chceme-11 toto dociliti, pak se musime dusledne snaziti, vytvofiti oiio ovzdusi snieoky, proste diiti vyclioyg Vlcat kulisy dzungle.

Klubovne fikejnie zasadiie Vlci doupe, vse ostatni je pro nas dzmigli. Schiizky jsou VlCi sndniy. pracovni krouzky Baghyrovy chvile, vyucovani skautskym vedomostem fikejnie Skola Baluovy moudrosti, hry mohou byti ruzne pojmenovany. Stopovaci a pozorovaci hry mohou byti hrami Bag- hyry, v druzstvech, die pravidel hry Akelovy, hry. ktere vede sestnik nebo Maugli, hrami Sedeho Bratficka. Vudce je zasadne bratr Akela nebo je-li jiz jeden v oddile, tedy bratr Vlk. Vlcata rovnez dostanou toliko vlci jrnena; Sedy Vlk, Ceriiy Vlk, Rychla Noha, Bystry Slech. Bily Tesak, Vlci Oko a podobne. hlavng, abv se ziistavalo v fisi vlkfi.

Snem zacinejte docela slavnostne Velkym vytim. Nemate-li dosti mista, odpusfte si v klubovne dfepy a vyskakovani. Stack kdyz Vlcata povstanoa. Oslovujte je vzdy; „Iiledte dobfe, Vlci", nebo „Slyste. Vlci". Vldatum to zfejme lichoti. Napominejte je tak jako je v Dannym: ..Pamatuj na zakon!"

Vlcat^mi se tato formalnost zfejme libi. Budeme-li dusledni, zvyknou si na ni. vziji se dokonale do pohadky, kterou ma byti ylastne vychova ve smecce byti a doufam, ze vse, co je nasim. ukoJem vstfpiti Vlcatum. bride timto zpusobem proniknuto vuni pralesa ,a tajemstvim zivota velkeho naroda vlku, A snad timto zpusobem dosahneme alespoh z casti toho, co je tak hezke a tolik se iiani libi v povidkach o smeckach a oddilech. Forma miize zde byti pevnou oporou a napomahati k vyvimiti se ducha smecky.

ROZ HL EDY .CIZINA.

Wandervogel. V prosinci bylo tomu 25 let, co v Steglicich u Berlina zalozil Karl Fischer hnuti mladeze pod nazvern Wandervogel, Program tohoto hnuti omczoval se hlavue na putovani a navrat k prostym mra- viim i lidovym zvykiim a obycciim. Oziveny stare lidove tance, zavedeny kytary a loutny, Pestovana kamaradska druznost a zdrzenlivost v piti a koufeni. Zaveden prakticky vyletni kroj. Hnuti Wandervogel prosloi mno- liynii zmenami a nyni ocita se ve svazti onech skautskych organisaci fiS- skonemeckych, ktere se v Kanderstegu pfihlasilv do svetoveho skautskeho svazku. V nekterem pfiStim cisle pfincseme podrobnejsi studii o tomto linuti, ktereho btide ntitno si povsimnouti, nebot budeme nuceni pravd6- podobne i s nasimi domac'mi cleny Wandervoglu navazati styky. az pfi- jeti jejich do mezinarodni organisace stane se skutkem,

Skauting v sovetsk6m Ruskii. BoLsevicka vlada v Rusku velmi brzo pochopila, jak ohromny vyznam ma vychova skautska, lake skvele mo-zno-st jsou tu clany k vytvofeni charaktcru mladeze a je pfirozeno, ze toto hnuti adaptovali svym stranickym cilum, Pfidrzeli se v podstate Baden- Powella, ne ovsem v jeho ideologii — te nemohli potfebovati — ale ve vnejsim projevu, v pouziti organisacnich prvku, Seton jim nehovel a ko- muniste jej odmitaji jako „biirzotista“, tfeba by se ho nase socialisticke

Strana 76. V O D C E Cislo 5.

oTganisace skautske pfidrzovaly jako sveho vzoru. Skauting v Rusku orga- nisoyan ie do tfi skupin. Od 16 do 23 let jsou tani Komsomolci (Sojuz Ko- inunistiCeskoj Molod6zi). Tato skupina clta pres 2 niiliony Clenu. Od 10 do 16 let jsou Rudi Pionyfi. Deti od 7 do 10 let nazyvail se Oktabrlste. Pfi vychovfi. podle informacl, vfinuje se mnoho casu vedeckym faktum s nadgj'f, ze v6da casern zaujme mlsto nabozenstvi. Propagaci protinabo- zenskou vykonava skupina zyana ..Bezboznlk". Pozdrav kond se zdvize- n;m ruky tiad hlavu se semknutymi prsty, pfi cemz kazdy prst znamena jednu pevninu. Slib ma toto zngnl: „Slavnostne slibuji pfed svymi kaina- rady. ze budu vytryale hdjiti veci pracujlcl tfidy v jejlm boil za osvobo- zenl ddlnlka a sedlaka v. Selio sv6ta a ze fiestne a pfesnd budu vyplnovati zavSt Leninovu. jakoz i zdkony a zvyky mladvch pionyru." Podle nd- zoru ustfed'f Rndych Pionyru vychovavajl YMCA a Skauti k loyalite. k Bobu, vlasti a krali. Proto jsou povazovani za nepfdtele koniunistii. Takto vychovane dgti se pry obracejl proti svym otcuin. A ddti vycho- vane pionyrsky nejsou proti svym rodidum? Tabory kondnv jsou v lesich, lie vsak ve stanech, jak Cteme v referdtg, ale v budovdch. Svetnice sloual za ioznice — tfi pro ho'chy a dve pro divky, jak se popisuje jeden takovy „tdbor“ — kde zije po cely mdsi'c 100 hochu a ddvdat. Hfistd je zaflzeno pro basket ball, hand ball, gorelky a mens! hry. Dennl program bade nas zaLlmati: 7.00 budidek, prostocviky, plovdnl, pozdrav vlajce. 8.00 siil- dand (chleb. mdslo a daj). 9.00 az 12.00 pracovnl doba; v tovarnd (!); uprava tabora. 12.00—13.(M1 slunednl lazne. koupidiir. 13.00—14.00 obdd (polevka, makarony. maso, zdkusky). 14.00—15.00 odpodinek. 15 00—17.00 hry. 17.00—18.00 vedefe. 18.00—19.30 divadelni hry. 19..30—20 00 |X)- levka a daj. 21.00—21.45 vyprdvdnl pfi taborovem ohni. 22.00 shasnou svetla. Zajlmavo je. ze starSl hosi jd«u dopoledne do tovdren a pracujl 3 hodiny. StarSi ddvdata jdou do soukromych domu starati ^e o ddti. V r. 1925 pracovaly pry nektere deti pNlis tdzce a proto bvl zmenen pro­gram. Tohle ovsem tdzko chdpeme. Bucf jdou deti iia zotavenou a co s nimi pak v tovarndch a pfi „tdzke praci“, zejmeiia pfijde-'li tam naklad na jedno dite pfes 15 Kd deinie. pfevedeno na na§i mdnu. Koedukace ne- dini pry obtizi. Jen na zaddtku pry byly „nejake“. Podle programu taboro- veho vidime, ze se bolSevicky skauting hodne lisl od na.^eho a ze je jeho kopii jen nedokonalou, spi.se jakousi ferialni kolonif. Cemuz neni se co diviti. kdyz i d ie Rudych pionyru jsou docela odlisne od dlu praveho skautingu.

Cesk o sl o v e n sk o .Nova skautska organisace Seifertova. A to sedma v fade organisacl,

Jim zalozenych! Pfedposlednl z nich. zalozena v dubnu 1925, nesla nazev ,.Klub deskoslovenskych woodcrafteru". Po te vydal prof. Seifert u Kodiho „Svitek bfezove kury", v kterezto knize vabil do teto woodcrafterske organisace. K ustaveni patrnd nedoslo, nebof jeste v knize pfijima pfihla.sky sam. („Zatim moje adresa"). V prubehu roku rozesla se organisace „Csl. Liga lesni mondrosti". Seifertem zalozena, kterou on opustil. Odstdpila se od n( „Csl. Obec lesni moudrosti" s tendencemi radikalnd socialistickyini. O tom bylo na tomtio mlstd referovano. A tu v fljnu 1926 zaklada prof. Seifert novy spolek, „Moudrost lesa“. ligu pro vychovu pflrodou. Ve zprave o tom nemohl se neotflti o Baden-Powella svym stereotypnim a nedoloze- nym tvrzenim, ze „vytrhl z woodcraftu vsechno, dim laka mladez“. Jak to tedy. ze sam Seifert musi zakladat uz sedmou organisaci, ma-li v pachtu onen nefalSovany woodcraft, ktery niladez „laka“, ale jemu — jak vidno— pfece nepfildka? A jak omezena tedy — podle ndho — musi byti mladez na celem svdtd, ze se do organisace Baden-Powellovy jen hrne? Snad ji pfece ndco „laka", a mezi jinym 1 woodcraft, ktery ma v B.-P. hiiuti sve spravne a ooravndne misto vyhrazeno vedle jinych. stejnd dulezitych disci- plin. Zda se. ze prof. Seifert zaponn'na, ze vedle moudrosti „lesa“ je tfeba

Ci'slo 5. V U D C E Strana 77.

i moudrosti ,.zivota“. Az tuto moudrost najde, pak i jeho organisace pokvetou.

Federace Proletafske Telovychovy. Ve dnech 25. a 26. prosince 1926 zasedal v Praze s^ezd Federace Proietafske TSlovychovy, ktery doyrgil dilo sjednoceni rudeho telovycliovneho hnuti. Nas z tolio zajima hlavne skiiteCnost. ze v teto Federaci utonuli Spartakovi Skaiiti P rice. zbavivSe ■se sve samo&tatnosti. Sjezd vyzyva ostatni tilovychovne instituce a orga­nisace, aby vstoupily do jednotne fronty a zejmena vyzyva k tomu Fedc- raci Ceskosl. skautu.

Obec .lunaku Volnosti na Ostravsku. .lak reieruje ..Delnicka tilovy- chova“. dafi se komunistum na Ostravsku tvofeni ..jednotne fronty"V hnuti s'kautskem. Neiprve doliodli se o zdravotni sluzbu u dStskych „ma- nifestantu" pfi slavnosti VDP se skauty DTJ. Pak obievili slabe, ale roz- vfitvene hnuti Junaku Volnosti, dostavili se na iejch valny sjezd a ..forrnu- Iflvali a rozvinuli jim sve tfldni hledisko na proletafsky skauting, de- mas-kovali reakci a burzoasii. ktera krmi slacfounkou frasi o- politicke ncutralite skautingu v zajmu dobre vychovy zdrave generace pro stat, narod a vlast". Domnivali jsme se. ze O. J. V. je organisacl proletafskou a ejhlc, komunisti jim tarn jdou kazat o burzoasii. A ta drzost „meSfa- ckeho" skautingu! d ic e vychovavat ..zdravou generaci pro stat, narod a vlast". Jaky smrtelny hflch — ovsem v oiich lidi, kterym stat.- narod a vlast jsou onuci.

YMCA V Ceskoslovenskii. Na pocet je mistnich sdruzenf YMCA 13, pocitaie v to i „Akademickou YMCU" y Bratislavi. Prazsky „Studentsky Domov" stane se ilenem prazskeho sdruzeni, ktere se priv6 tvofi. Pfi- druzeny Svaz SCME c'tal 168 mistnich jednotek. V lednu byl k YMCE pfipojen Svaz Bapti.'-'ticke Mladeze. V mistnich Ymkach bylo na 6 000 clenstva, mezi tim 1.800 fadnych, ve sdruzcnich bratrske mladeze evan- gelickc 5.500. dohromady 11 500, bez clenu Studentskeho domova. Zaji- mavo je, ze pres sve M v nazvu (Kfes(an''ke sdruzeni mladych m u z u) je v Ymce zapsano pres 3.700 divek — cim2 vznika teto- organisaci vazna ..zenska otazka". O prazdninach konany dva tabory za ucasti 426 mla- dikii. V nocleharnach Ymcy stoii 655 luzek. v knihovnach je 10.437 svazku,V c.tarnach vylozeno 740 casopisu. Placenych zamestnancii je 276, z nichz 206 si vydrzuji mistni sdruzenf nebo Stud, domov. V ustfedi Ymcy v Praze pracuie 25 sil, ve svazu SCME 5 sil. .leden .‘ ekretif — na§im clenum znamv pan Marek — m i do-volenou k studiu telovychovy na Springfieldske ko- leji. Americkych sekretifu (cizincu) je 8. Tiskovi cinnost Ymcy v Ce- skoslovensku jevi se takto; Casopisu „YMCA“ vydino 5 iisel a dile bude vychazeti jako dtvrtletni revue,. Pro hochy a mlade muze yychizi ,.Zpra- vodaj YMCA" mSsiing s pfilohou „Tiborovy zpravodaj". Svaz SCME vy- d iv i meslcnik ..Bratrstvo". K revui a k I3ratrstvu pfiklidi se ..Mlidez Sv6ta“. k te ri se sffi v 5000—7000 vytiscich. Vedle toho vydala YMCA anglicky letik a Ridlovu ..Mravnost v naJem stite". Pak vychizi tu i cs-1. sportovni knihovna a „Knihovna mladeho muze", tato rizu propagai- niho a poucneho-, Zive jsou pfirozene styky s cizinou, povizime-li, ze vedle ustfedi svgtoveho v Zenevi je to hlavni Ameri-ka, k teri vinu.ie Ymkim jinonirodnim velkou peci nejen platonickou, ale i finanini, iak svSdcl ohromny palic, ktery stavi ceskoslovenski Ymca na Pofl6i v Praze.

Skauti pfi Kleinkarpathen-Touristenverelnu. Uz jednou jsme upozor- nilK ze madarstl skauti organisuji se via facti iako odbor Turistickeho spol- ku pro Male Karpaty a dnes se dovidame, ze maji nejen oddily chla- pecke, ale i dlvdi. O letosnim vinocm'm Bozim hodu skladaly bratislavskc skautky teto organisace slib do rukou sve velitelky, pani Anny Limbache- rove, za pfitomnosti pfedsedy spolku a prof. Hornyaka, ktery je velite- lem odd lu chlapeckych. Jmenem „prazske centrily matfarskych skautu" pozdravila je pani Klira Irmaruiovi. Je dobre miti na pamgti tyto zjevy a dobre si jejich vyznam uvgdomiti.

Strana 78. V 0 D C E Cislo 5.

LITERATURA.Z c l e n e k B o r : Druzina Lehkych Srdci a jc f podivuhodnc dobro-

druzstvi. Lidova Edice, svazok 1., rocnik I., Praha. — Mi'sto jineho posudku uvefejnuieme na tomto miste dopisy, ktere doSly redakce a ktere velmi jasnyni a proistym zpusobem pravi, jak knizku oceniti a jak se na takovou „literaturu“ di'vati. — Zastupce zup. zpravodaje, ucitel z vych. Cech pise; V§em skauts'kym cinovnikum na venkove (i v Praze; pozn. red.) zaslana byla na ukazku knih,a Zdehka Bora: „Druzina lehkych .srdci". Dal jsem se zlakati titulnim obrazkem a bombastickym uvodem a knihii jsem pfe- cetl. Chci ostatnim bratfim uSetfiti tuto praci. Vrafte knihu a nectete ji! Skoda casu. ,le to bezcenny iliterarni brak, ktery nejen ze nema ani tro- chiu vychoyne hodnoty, ale inuze valne po.skoditi pov£st skautinRii vubec. A'Utor nem61 ani toJik odvahy. aby pfiznal, o ktery skaiitinic ide, proste rnluvi jen o skautech a je samozfejmo, ze vetsina lidi pod nejincnovanyni skautinKcm bade rozumeti skauting u nas neiroz.sffenejSi', skauting sva- zovs). Prvni skautsky zakon pr.avi: „Skaut i« pravdomluvny!“ V tomto spisku radce druziny skauty pfimo zavazuje slibein, ?.e na otazkj hajneho budou l h a t . To nazyva autor v pfedmluve „zd,ravou vychovnou tenden- d “. Pytlaka-zlocince skryvaji skauti v jeskyni a boji se zavolat lekafe, aby pry tim nevydali pytlaka zakonu. Jak srovnava se to se skautskyni slibctn. kde slibuji skauti milovati republiku a vfirne K (tedy i je.im za- koniim) slouziti? A jak i jinak zvracene a smgsne nazory! Zlodineein pry neni pytlak, ktery vystfelil na jelena, nybrz hajny, ktery pfi pingni svycli povinnosti pwstfelil pytlaka! A onduva pro pytlaka: ..Kdyby se jelen ne-

' chal odnest zivy, jiste by po nem nestfelil!" Tak doslovne stoji na str. .33. Jaka to filosofie! Coz nebylo by stejnym zlocineni, kradezi, kdyby odncsl pytlak jelena ziveho? To tedy isou t,a ..krdsna a uslechtila dobro- dru2stvi“ ? V uvodu se pravi: ..Zasilame Vam k nahlednnti knihu kultur- niho a skautskeho pracovnika Zdenka Bora." Neznani tohoto pracovnika, dosud jsem o nem neslySel. aJe je-li pracovnikem kulturn.'ni a skautskym, tedy tato prace se mu rozhodne nepovedla. Neni totiz naprosto dilem skautskym (o vlastnim skantovani tarn neni ani zminky), tim mene uz kultumim. Odmiitejte knihy tohoto druhu! — Zupni zpravodaj prof. Aug. Sramek soudi takto: Tato sJusne vypravena knizka je padnym diikazem, jak pod plastikem skautskych idealu Ize vpravovati mladym lidem tfidni nenavist. Vydavatelstvi ji rozesila s letackem, v nemz Cteme: ..AutorV knize lici napinava, ale kra.'^na a uslechtila dobrodruzstvi peti iinochu zazita na toulkach v hlubokych lirdskych hvozdech. Kniha svym zajima- vym nametem a zdravou vychovnou tendenci zaujme male i velke cte- nafe.“ Po pfecteni knihy posoudime ta „napinava“, ale „krasna“ dobro­druzstvi. Dej je nemozny, rozuzleni pfinese vzdy deus ex machina v po- dobg zahadneho Pohana, ktery ma ..idealni" zasadu. ze vSecka prace je zJem a proto se potuluje a nepracuje. „Pomaha" vsak bliznim timto oprav- du idealnim zpusobem: Kdyz hosi pfinesou rangneho pytlaka do jeskyne, ktero'U jim Pohan v tajnem dopise oznacil a kterou sam obyva v hor- nim, hochum nepfistupnem patfe, prepadne hocha, ktery zustal k obsluze raneneho, omami ho chloroformem, aby mohl klidne „operovat“ raneneho, Nastroje k tomu si ..vypujcil" vloupanim se k lekafi a kdyz vyjme z rally kulku a ranu odborne osetfi, zmizi, nez ostatni hosi pfijdou a nez se omameny vzpamatuje. A jina ukazka te ..zdrave vychovne tendence": Druzina ide se schovat na okraj paseky ,a pozoru’e sriici za svitu mgsice-V tom se strany padne rana a hned za m z protgjska druha. Druhou vy­stfelil, slystel. hajny (z kulovnice) do tmaveho houstf. odkud rana po srnci vysla. Trefil (!) pytlaka do nohy, ale ten utekl. Hosi na cestg zpgt k taboru pytlaka naidou, odnesou do sve jeskyne a nyni pfijde ta „nej- v^chovngjsi tendence": Viidce pfesvgdci hochy, ze zlocincem je ha.ny.

Cisk) 5. V O D C E Strana 79.

ktery ranil cloveka a ne pvtlak. ktery stfili po zvefi a to ovsem jeii „z nouze“, abv' uzivil svou rodinu! Proto pytlaka ukryji a chteji „Iecit“- Ale poiievadz by jim jiste zemfel, vyleci ho yyjmutim kute „Pnhan“. Kd« chce takto mladez yychovayat, kdo chce nekomu namluvit, ze hajny stfOi k u; 1 k o u do tmavcho hoaisti. ze je zlocincem, kdyz kona svou tezkou a zivotu nebezpecnou povinnost, kdo fika tnladym lidem. ze pytlak ie sodalne ubohy clovek. ktery loupezi obha'uje ien svou existenci. ac ma dues drahou pusku a patrng kupiije i drahe naboje — ci si ie vyphjcuje bez ve- domf majitele? — tomu z,a takovou zdravou. vychovnou tendenci deku- jeme. Nase skauty vsak na tento ied, ktery se jim v pfiliemnem obalu chce takovouto literaUirou infikovati, upozornujeme a upfimne je pfed nrm varujeme.

K a r e l E w a 1 d : Ferina lisak a .Un6 povidky. Z danstiny pfelozil Karel Eranta, ilustroval W. Plauck. Vyslo nakladem B. Kociho v Praze 1., Masa- rykovo nabfezl 14. Gena brozt vytisku Kc 24.—, vazaneho Kc 30. — Neni autora ve sv6tove literature, ktery by dovedl pfibh'ziti deje pn'rodnl a zivot V 1 1 1 tak duverne a tak plasticky, jako to dokazal ve svych spisecfi Karel Ewald, jehoz krasna .kniha lezl prave pfed nami ve vkusue ffprave. s fado'u sveraznych celostrannych ilustrad i vyraznych postrannSeh kreseb veruehoi umeleckeho pruvodce Ewaldova, mallfe W. Plaucka. ..Ferlua lisak“ iikazu.:e nam v cele sifi kypid umenl Ewaldova, jeho vroud vztah k pfi- rod6, jeho scho-pnost, zmocniti se i ctenafe naprosto nevnimaveho pro pff- rodnl krasy a donutiti ho, aby se zatajenym dcchem obohatil svou dusi fadou velnii ceiinych poznatku a pouSeni, podanych skvelou formou napG naveho vypraveni. Kniha neooenitelna pro mladez i dospele, pfinasejid k nam fadu velikych kladu. Nasi skauti najdou v nl vzacneho prftele pro zimni' detbu v oddllech i pro iektyru do letm'ch taboru. Vyrovna se ve vseni zndmym Setonovym povidkam o zvifatech a pfedci je y tom, ze lid pflrodu naSi, v my. jsine doina.

o r g a n i s a CnlPOCTY.

Stfibrnou svastiku Nadelnictva: br. VI. B a u m g a r t e 1, Rokycany; br. MUG. K a r e l S v o i b o d a , z. z„ Vys. My to; br. K a r e l S v o b o d a . z. z. z., Krouna.

Diplom dfkit Nadelnictva: br. Ing. S v o rc i 'k , Modfany; br. K. M u n- z a r, z. o. z., Dvur Kralove; br. VI. V e s e 1 y. s. v., Dvur Kralove.

D^kovtiy dopis Na5elnictva: br. V. P o d z L m e k , Hof ice; br. Z d. M e l k a , Bratislava; pi. K r e s l o v a , Duchcoy; p. K. F 1 s e r. Duchcov-

.IMENOVANI.Zupnim zpravoda.iein; br. R,ud. K l i m e s , 2ilina.Zast. zup. zprav.: s. M. F r a n t o y a. Vys. Myto. pro dlvd oddily. Okresnlm zprav.: br. J o s . F r e y , Praha, pro vodnl skauty; br. Dr.

J a n B e r a n , Plzen; br. J i f l H a v e l k a , Praha, pro OS.; br. VI. P u r g h a r t , Praha, pro III. prazsky okres.

Resignace: br. K. S v a b, o. z., Plzen; br. V. B a u m g a r t l . o. z., I^okycany: br. O. S f a s t n y , o. z„ pro OS, Praha.

NACELNICTVO.Schflze 14. prosince 1926. Proievi se souhlas s konanlm svetoveho

Jamboree v Anglii. bude-li konano na poctu Siru Baden-Powellovi. Jinak trvaime na sve n.abldce. — Telovychovny kurs vanocnl byl ministerstvem

Strana 80. V O D C E Cislo 5.

zdravotnictvi odvolan, nez jsme mohli oddily fadne uv6domiti. — Olomou- ckym bade podana pomocnd ruka k udrzeni tamnlho Skautskeho dotnova. — Referovano o poingrech y .lilemnici. Vysetfi br. tajemn.k za syeho po- bytu yanocniho y tomto mestfi. ■— Techn. yybor OS stgzuje si do ztraty cennych yeci, ktere dal na yystavu Syazu csl. studenstya do Lvova. Bylo urKOvano uz i na polskcm konsulate, ale vSci byly ..ztraceny". — Po- inbry v Hradci Kralove, ktere se vyvinuly v posledni dobg, vysetfi a urovna br. Dr. Simanek. — .Fednano o tvaru a tiprayg t. zv. „oddilove“ svastiky. MlstonaC. Novak projedna s Prodejnou. — Probran byl rozpoCet Nacelnictya a ucinSny v nem n^ktere zmeny. — Potrestani L. Savla vzato na vedomi a ucingny pfisluSne kroky, aby mu byla nav2dy znemoznena cinnost ve skautingu. — Urovnati zalezitosti v Uh. Brod6 delegovan br. z. z. Herles. — S. h. z. Sobotova dozaduje se objektivn.'cli referatu od clenii Nacelnictva ktefi zajizde.ii na okre:;n: a zupni schiize. Uriity pfipad nejmenovala. — Sverk'ko zve na .sve narodni Jamboree v srpmi a nabizi pohostinstvi. V zasadfi pfijato. — Na manifestacni schtizi Sportovni Obce byli jsme zastoupeni br. nacelnikern, ktery pfednesl referat a byl zvolen i do uzsiho vvlxiru pfi'pravneho. — Moravska „petka" byla zrusena a nahrazena schuzemi vSecli moravskych zupnich zpravodaju. — Odznak „stf.brne rybky" pfiznan s. M. Kratke. Praha.

H L I D K A .

^ 2upni padesatihaldf. Do poucenl. ktere se posila se statistikami a pfi- hlasovacimi listy registracnimi. vloudila se chyba. Bylo tam opomenuto vytknouti, ze podle usneseni Valneho Sjezdu v unoru 1926 ma se vedle poolatku regulacnich pro Svaz pfiplaceti 50 hal. na uhradu 2upnl agendy, kterou nesli az dosud bratfi zupni zpravodajove ze sveho. Poplatek tento bude se pololetne vyudtovavati ,a poukazovati zupnim zpravodajum. Je. nyni na nich, aby dbali vcasne registrace oddihi jim pfikazanych a aby byla registrace vykondna uplnS.

Skauting a uCitelstvo francouzske. Na remesskem sjezdu franoouzskycli skautu, jehoz se sucastnilo te2 hojne zastupcu z ucltelstva, upozornoval feditel lyonske normalni skoly (ucitelskeho ustavu) na dplnoit shodu skaut- skych metod s ufednimi instnikcemi k ucebnym osnovam skolskym. Zejme- na mravni yychova, vychova obcanska jsou posilovany skautskym vycvi- kem. Ucitelstvo by mSlo zanechati dosavadni nevsimavosti a skautskeho Imuti by se melo clung sucastnit. Zamestnani skautskeho vtidce by posililo vyzkumnou Cinnost uCitelovu, dalo by mu vniknouit do du§i svCfencu da- leko lepe, nez je moz.no pfi pravidelnem vyucovani ve tfiddch a prohlou- bilo by osobni vliv jeho na mladez. Vzrust skautingu mezi zactvem mestan- skych skol, odkud vetSina kandidatu ucitelstvt pfichazi, dava nadeji, ze budouci generace ucitelska vychovavana od mladi skautstvim, hojne pro- spCje vefejne skole- — Tak reieruje casopis „Skola mesfanska". Ani u nas neni lepe. Az na cestne vyjimky, vyhybaji se ucitele Clime, vychovne praci skautske a voli radCji sami si hrdti na skauty, zakladajice ruzne „uCitel- ske“ a ,.stavoyske“ skautingy, aby mohli jezditi po svCtC. A vychova mladeze? Ta se musi spokouti hodinou nebo dvema ..obCanske nauky a mravouky", coz .:e vsak vetSim dilem jen hole povidani. teorie a zadna ziva prakse. A pfece skauting uskuteCnuje ideal «Cinne“ skoly, jak se to nejpokrokovCjSim reformatorum skoly ani nesnilo. Az dosud vsak voldni po spolupraci s uCitelstvem je ve velke vCtSinC pf.'padu volanim na pouSti. Jkoda. Skoda pro mladez a jeji budoucnost.Vydavatel Svaz Junaku skautd R. C, S. - Odpovednf redaktor Jan Novak.

Knihtiskarna „Blahoslav", Praha II., Krakovska ul. C. 7.

Prodejna skautski^ch, turistickych a sportovnfch potFeb Svazu Junaku-Skautu RCS,

Praha II., Petrskd ndbfezf (zadnf budova^ Dopisy: Postovnf schrdnka 571.

nabizi tyto knihy k doplneni oddilovych knihoven:Svojsik: Cesk: skaut. . K£ 1'—

-51 Baden-Powell: Cil a likol. . . „ 2'70Novak: Druzinova soustava. ,> 9-—

Matousek: .lak skaly vypra-

/ Philliphs: Lisiy radci. — Zakonskautfi..........................................................6'60

Nacelnictvo Svazu: Na obranu1 skautiiifSU. ............................... i. 3-—

MUDr. Klika: NAzor I6kafe naskautovani. .......................... ..... P—

A. Svojsik: Organisace................................................ . „ 9-—Dr. SimSnek: Old Scouting................................................... . „ 6'—A. B. Svojsik: Polni hry. . . . 9-—J. Muller: Prazdninov6 tabory.............................................. ■ 7-—A. PuziCka: Zpravodaj................................. ..........................9-60B. Herbeiiova-E. Milcicova: PfiruCka divCiho skautingu. . ,, 2 4 ’—Dr. Chalupny: Skauting a sokolstvo............................................ ..... 7'80MUDr. Weigner: Skauting v ramci tSIes. vychovv.......................... P503. odd. vod. skaufu: Skautska pfirucka...................................... ..... A -E. Storch: Tabornicka pfirucka................................................... .... S'—A. B. Svojsik: Tabofeni.............................................................. .... 6 —— UmSni pozorovati......................................................................... . S'—

Baden-Povvell: Na poiiti za uspechem...................................... ..... 20"—J. Svab: VICe. I. svazek...........................................................................7-80

II. svazek. ............................................. 7 80H. S. V. S.: Vodni skauting............................................................... 3-—A. B. Svojsik: V pfirode............................................................. .... 7S0—• Vychova obdana repubiiky skautovanim.......................... .... ASO

A. B. Svojsik-Jan Novak: Zakladov6 skautingu. . . . „ 45-—Dr. Berkovcova: Prace v zahrade........................................................A80Lewis W. Pies: Lehka athletika........................................... . „ 6-—— Plovani a vodni sporty............................................................... 6-—— Pravidia pro Wolleyball............................................................ S'—— Hry................................................................................................... S'—

L. Stejskal: Lyiaf..........................................S'—K. Jaroliniek: N5vod k vedeni lyzafskych kursu........................ 4' —Prof. Majda: Pfipravne cviky k plovSni na prsou. . . . . . I SO Dr. Simauek: Skauting................................................................. ..... 9'—M. a L. Hafnerovy: Vafenf v pfirode...................................... ..... 4-SOKunaver-Vosdtka: Do hor................................................................. 14-—Stkp. Houdek: Voienska mapa. II. vydani................................... . 15-—Ing. J. HlavaCek: Skautske radio.................................................... 10'--

Upozornujeme, ze novy cenik Prodejnv vyide zadatkem unora. Ce- niky z roku 1926 jsou jiz rozebrany a prosime proto iadatele o kratk6

strpeni.

Telefon 30110. Ucet sek. uf. 34890.

Prodejnaskautskych, turistickych a sportovnich

potfebPraha II., Petrske nabr. (zadni budova).

Postovni schranka 571.D oda:

Kroje skautek „ skautQ,„ vlcat,„ Old skautu.

Odznaky.\ Lilie.4 Odborne odznaky.

Vlajky oddiloveadruzinove. Stany rflznych typfi.Torny.Nadobi pro taborovou

kuchyni.Alhletickc potfeby.Knihy.

ZasiM se na dobirku neb za predem zaslanyobnos.

Reklamace uzndvame jen do 3 dnu po obdrzeni zbozL