živa 1/2010 17 ziva.avcr.cz

Katalpa trubačovitá pochází z jižních ob-lastí USA (Virginie). Stromy s klasickýmrůstem dosahují v dospělosti až 15 m výš-ky, mají zpravidla krátký a rozvětvenýkmen se světle hnědou borkou, jsou řídcezavětvené i olistěné. Nový typ katalp s ku-lovitou korunou dosahuje menších rozmě-rů a olistění je naopak velmi husté. Barvalistů u nejčastěji vysazované odrůdy Nanaje světle zelená, u odrůdy Aurea mají lis-ty zlatavý nádech, u Rubra a Purpurea čer-vený a odrůda Variegata se vyznačuje běla-vě panašovanými listy. Tvary čepelí listůmohou být srdčité, vejčité, zašpičatělé sedvěma nebo jedním postranním lalokema mohou dosahovat délky až 20 cm. Řapíkje dlouhý, dobře odlučitelný od větve.Katalpy kvetou v červnu až červenci, kvě-tenstvím jsou dlouhé laty jasně bílých kvě-tů se žlutými a purpurovými skvrnami.Plody jsou tenké zelené tobolky dlouhéaž 35 cm (obr. 1), které postupně uschnou,zhnědnou a zůstávají na stromě po celou

mimovegetační dobu. Visící zelené i hně-dé tobolky výrazně doplňují atraktivnívzhled této teplomilné dřeviny – preferu-je teplé, slunné stanoviště s bohatě vyžive-nou půdou (Mareček 1994). Velmi dobřesnáší znečištěné ovzduší, proto se hodí dozátěžového městského prostředí.

Pro sledování výskytu chorob a škůdcůna katalpách v Opavě byly vybrány třilokality, které se odlišují stářím výsadeba rozdílným typem stanovištních podmí-nek. V r. 2008 byli na těchto lokalitáchzjištěni dva škůdci a dvě onemocnění,jejich výskyt se však na jednotlivých sle-dovaných místech lišil (tab. 1).

Škůdci na katalpěl Štítenka Pseudaulacaspis pentagonaTato polyfágní štítenka (obr. 4) pocházejícíze subtropické oblasti východní Asie jeu nás novým invazním druhem. Nyní se jižvyskytuje v Bulharsku, Francii, Němec-ku, Řecku, Itálii, Maltě, Nizozemí, Portu-

galsku, Rumunsku, Slovensku, Španělsku,Velké Británii, Rusku, Srbsku, Švýcarsku,Ukrajině a Turecku. V České republice seuvádí první výskyt v uličním stromořadíkatalp s kulovitou korunou v Pardubicích(Březíková 2005). Výskyt tohoto škůdcezjištěný v Opavě na katalpách v Hrnčíř-ské ulici je spojen s přímým dovozemtěchto rostlin z Nizozemí, kde se P. pen-tagona na katalpách již vyskytuje. Po-psaný okruh jejích hostitelů je velmi širo-ký (Davidson, Miller 1990) a zahrnuje jakovocné, tak okrasné dřeviny, jako např.javor (Acer), ořešák (Juglans), jabloň (Ma-lus), slivoň (Prunus), hrušeň (Pyrus), rybíz(Ribes), ostružiník (Rubus), jeřáb (Sorbus)nebo révu (Vitis). Bionomie této štítenkyzávisí na klimatu, v našich podmínkáchvytváří dvě až tři generace za rok. Na kme-nech a větvích napadených dřevin přezi-mují oplodněné samičky, které v jarnímobdobí kladou 100–150 vajíček. Po vykla-dení žijí samičky již jen pár dní. Přibliž-ně po 3–5 dnech se z oranžových vajíčeklíhnou samičí larvy a z bílých vajíček sam-čí. Populace štítenky mají výrazný pohlav-ní dimorfismus, a tak lze poměrně snadnopodle tvaru odlišit větší samičky s okrouh-lými štítky (2–2,5 mm) od menších sameč-ků se štítky protáhlého tvaru. Dospělí sa-mečci jsou okřídlení a žijí pouze jedenden. Monitoring jejich výskytu lze běhemvegetace provádět pomocí feromonovéholapáku. l Mšice bavlníková (Aphis gossypii)Tato mšice je široce polyfágní a celosvěto-vě rozšířený druh, který přezimuje hlavně

Jana Olbrechtová, Josef Mertelík

Choroby a škůdci na katalpáchtrubačovitých v Opavě

Katalpu trubačovitou (Catalpa bignonioides) z čeledi trubačovitých (Bignonia-ceae) můžeme nalézt v parcích, v městských stromořadích, arboretech, botanic-kých zahradách, před budovami škol a úřadů nebo i na prostranstvích urče-ných pro volný čas. Ve starých výsadbách katalp jsou zastoupeny velké stromys klasickým růstem a širokou rozložitou korunou, v novodobějších převažujístromy menšího vzrůstu s rovným kmenem a pravidelnou kulovitou korunou.Používá se několik odrůd, které se odlišují zejména zbarvením listů. Katalpypůsobí v našich podmínkách velice dekorativně, což je u stromů s kulovitoukorunou umocněno ještě skupinovými a liniovými výsadbami. Ve výsadbáchv České republice mají své místo a sledování jejich chorob a škůdců je nedíl-nou součástí zahradnické péče.

1

2

3

4

1 Tobolka a list katalpy trubačovité(Catalpa bignonioides)2 Sledované katalpy trubačovité v Hrnčířské ulici v Opavě3 Spodní strana listu katalpy s mšicíbavlníkovou (Aphis gossypii)4 Kolonie štítenky Pseudaulacaspispentagona na kůře katalpy trubačovité

12-18 5.2.2010 17:51 Str. 17

ziva.avcr.cz 18 živa 1/2010

ve sklenících. V příznivých podmínkách(teplota v rozmezí 26–28 °C) může mít až50 generací za rok (Emden, Harrington2007). Ve vegetačním období (v přírodě)mívá dvě až tři generace. Bezkřídlé (apter-ní) samičky jsou drobné a mají velice varia-bilní zbarvení – od žlutých (malé exem-pláře), žlutozelených, zelených odstínůpostupujících k tmavým až černým bar-vám. Trubicovité útvary na zadečku – tzv.sifunkuli jsou přibližně stejně dlouhé nebodelší než 3. článek. Okřídlené (alátní) sa-mičky jsou také různého zbarvení. Sifun-kuli jsou u nich černé, dlouhé jako 4. člá-nek tykadel, tlustší, válcovité, při báziširší, šupinkovité (Blackman, Eastop 2000).Kolonie těchto mšic se vyskytují na spod-ní straně listů (obr. 3), kde lze sledovat, jaksají potravu a postupně oslabují rostlinu(Robak, Wiech 1998).

Choroby na katalpěl Verticiliové vadnutí Verticillium albo-atrumTato houbová choroba (obr. 5) se vyskytu-je na širokém spektru kulturně pěstova-ných i divoce rostoucích bylinných i dře-vitých hostitelů. Z okrasných dřevin jsouto nejčastěji rody javor, katalpa a Koelreu-teria (Smith a kol. 1988). Původce choro-by žije v půdě, kde dochází k infekci přesrány na kořenech. Patogen postupně pře-růstá do dřevní části (xylému) cévníchsvazků napadené rostliny, ve kterých serozvíjí. Na příčném řezu napadeného vý-honu nebo větve lze sledovat viditelněhnědé zbarvení na rozhraní cévních svaz-ků. V takto poškozených částech koruny jeporušen transport vody a živin, postupnědochází k vadnutí listů, výhonů až celé vět-ve. Nejpříznivější teploty pro rozvoj pato-gena v půdě jsou od 12–25 °C. Naprotitomu teploty nad 30 °C jeho rozvoji brání.

Verticiliovému vadnutí snadno podlé-hají rostliny výživově oslabené, promrzléběhem zimního období, nebo také ty, kte-ré jsou vysazeny v sušší lokalitě. Houbapřežívá v půdě ve formě mikrosklerocií pomnoho let i v případě, že odstraníme na-padenou rostlinu. Jediné účinné ochran-né opatření je tedy nevysazovat katalpyv místech, kde se předtím vyskytovalo ver-ticiliové vadnutí. Celkový stav stromůvšak ovlivňuje mnoho faktorů, které jsouvázány na stanovištní a klimatické pod-mínky. Příznaky verticiliového vadnutíbyly v Opavě dobře pozorovatelné na ka-talpách ve Smetanových sadech. Totovýrazné poškození v podobě odumřelýchletorostů bylo zřetelné u většiny vysaze-ných stromů. Jedním z předpokládanýchfaktorů rozvoje choroby byl výběr máloslunné lokality a z obecného hlediska vlivoteplování klimatu, které přispívá např.právě ke zvyšování náchylnosti katalpyk verticiliovému vadnutí (Manka 2008).

l Padlí (Erysiphe communis)Padlí (obr. 6) se projevuje jako bílé mouč-naté povlaky na listech, výhonech, kvě-tech i plodech rostlin. Nejvýrazněji lzesymptomy infekce pozorovat v druhé polo-vině roku. Onemocnění se v optimálníchpodmínkách může rozvinout do takovémíry, že negativně ovlivní nejen estetickouhodnotu dřeviny, ale má vliv i na její růsta vývoj. Zejména jde o období přezimo-vání dřeviny, protože napadená pletivanejsou dostatečně vyzrálá a jsou tak citli-vá na namrzání (Phillips, Burdekin 1982).

Padlí patří mezi houby vřeckovýtrusné(Ascomycota). Houba přezimuje buď v pu-penech jako mycelium, nebo na opada-ných listech v podobě drobných kulo-vitých plodnic, tzv. kleistotecií. Na jařev příznivých teplotních a vlhkostních pod-mínkách prorůstá mycelium z pupenůspolu s rašícími listy. U přezimujícíchkleistotecií dochází k jejich praskání,uvolňují se askospory, které na vhodnémsubstrátu klíčí. Zpočátku je myceliumšpatně viditelné, teprve později se jevíjako bílý povlak nesoucí konidiofory s ko-nidiemi. Pokrývá asimilační orgány a přisilné infekci je patrné i na rašících výho-nech, později na květech a plodech. Padlíse vyživuje příjmem látek z buněk hosti-telských rostlin prostřednictvím výběžků– haustorií. Šíření během vegetace za-jišťuje bohatá tvorba konidií, které jsouhlavním zdrojem sekundární infekce. Tvarkonidií bývá válcovitý až soudečkovitý,velikost je druhově specifická. V druhépolovině léta až počátkem podzimu se napovlaku na obou stranách listu tvoří kleis-totecia, která v raném stadiu zralosti majížlutou až oranžovou barvu, později hněd-nou až černají. Jsou vybavena vláknitýmipřívěsky různého tvaru, velikosti a větve-ní, které jsou u jednotlivých rodů rozdíl-né a slouží k determinaci. Rovněž tvorba

kleistotecií a jejich umístění na listechjsou rodově a druhově specifické. Uvnitřse tvoří jedno nebo více vřecek s askospo-rami, které se po zeslizovatění plodnicuvolňují.

ZávěremOkrasný strom katalpa trubačovitá půso-bí ve městech velmi dekorativně. Zacho-vání okrasné funkce této dřeviny ale úzcesouvisí s udržením jejího dobrého zdravot-ního stavu, a proto je potřebné umět včasrozpoznat napadení škodlivými organis-my, které jsou v našich podmínkách nakatalpy vázány a mohou je výrazně poško-dit. Je tedy důležité reagovat na každouzpozorovanou změnu růstu a vývoje, aby-chom mohli provést včasná ochranná opa-tření. Pro volbu vhodné, ekologicky příz-nivé a dostatečně účinné metody ochranyje podstatná detailní znalost vlastností, vý-voje a chování určitého organismu. Zákla-dem preventivních opatření musí být dů-sledná kontrola dovozového školkařskéhomateriálu jak pro další dopěstování, taki pro přímé realizace výsadeb. Jako příkladsnadného pasivního šíření organismůs rostlinným materiálem lze uvést právěvýše uvedenou štítenku P. pentagona, cožprokazují také celkové výsledky monito-ringu výskytu tohoto škůdce v ČR, kdy bylprokázán pouze na katalpách dovezenýchv posledním desetiletí (Mertelík, Kloudo-vá 2007).

Tab. 1 Lokality, rok výsadby a počet jedinců katalpy trubačovité (Catalpa bignonioides) v Opavě a zjištění škůdci a choroby.

5 6

5 Verticiliové vadnutí – Verticilliumalbo-atrum – na katalpě trubačovité veSmetanových sadech v Opavě. Typickéjsou proschlé větve. Snímky J. Olbrechto-vé (2, 3 a 5)6 Padlí (Erysiphe communis) na listechkatalpy trubačovité. Snímky J. Mertelíka(1, 4 a 6)

Lokalita Rok Počet Škůdci a původci chorob

výsadby stromů štítenka mšice bavlníková verticiliové vadnutí padlíP. pentagona (A. gossypii) (V. albo-atrum) E. communis

Hrnčířská ulice 1999 14 + + – +

Smetanovy sady 2001–02 37 – + + +

Dvořákovy sady 1963 1 – + – +

12-18 5.2.2010 17:51 Str. 18