Date post: | 01-Jan-2016 |
Category: |
Documents |
Upload: | myra-christian |
View: | 77 times |
Download: | 3 times |
Dopravní a liniové stavby2
Názvosloví, šířkové kategorie, trasování
Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D.
Katedra dopravního stavitelství,
Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava
Podle § 2 zákona č.13/1997 Sb. „O POZEMNÍCH KOMUNIKACÍCH“
se pozemní komunikace dělí na tyto kategorie:
dálnicesilnice
místní komunikaceúčelové komunikace
Zákonem jsou pozemní komunikace (PK) charakterizovány jako dopravní cesta, která je určená k užití chodců,
silničními a jinými vozidly.
Dálnice
Je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly.- je budována bez úrovňových křížení s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd - má směrově oddělené jízdní pásy- pro silniční motorová vozidla s nejnižší rychlostí > 80 km/h
Silnice
Je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci.
I. třídy – určena pro dálkovou a mezistátní dopravu II. třídy – pro dopravu mezi okresyIII. třídy – spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní PK
Místní komunikace
Je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.
I. třídy – rychlostní (A) II. třídy – sběrná s omezením přímého připojení
sousedních nemovitostí (B)III. třídy – obslužná (C)IV. třídy – nemotoristická, případně se smíšeným provozem (D)
Účelová komunikace
Je pozemní komunikace (v otevřeném nebo uzavřeném prostoru), která slouží spojení
- nemovitostí pro potřeby vlastníků - spojení nemovitostí s ostatními komunikacemi- obhospodařování zemědělských a lesních pozemků
Není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel.
SILNIČNÍ OCHRANNÁ PÁSMA
K ochraně D,S, MK I. a II. tř. a provozu na nich mimo souvisle zastavěná území obcí.
Je to prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:
a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu D, R, Ab) 50 m od osy vozovky silnic I. tř. a ostatních Ac) 15 m od osy vozovky silnic II. a III. tř. a B
V SOP lze na základě povolení silničního správního úřadu:
- provádět stavby, vyžadující stavební povolení a ohlášení- provádět terénní úpravy, jimiž by se měnila úroveň terénu
ve vztahu k niveletě vozovky
Síly působící na vozidlo v době jeho používání:• síly vyvolávající pohyb vozidla (výkon motoru)
• vnější síly působící na vozidlo - tíha vozidla + náklad, - odstředivá síla - síla větru - tah na kloubu
•odpory proti pohybu vozidla - proti valení - vzduchu
- podélného sklonu vozovky
- setrvačných sil - vnitřní
(převody…)
• reakce vozovky na styku kola vozidla a silnice
• síly uměle brzdící pohyb vozidla (brždění)
Základní názvosloví silniční komunikace
1 - směrový sloupek, 2 - svah výkopu, 3 - hranice silničního pozemku, 4 - mezník, 5 - původní terén, 6 - humus a zatrávnění, 7 - výkop (zářez), 8 - příkop, 9 - nezpevněná krajnice, 10 - zpevněná krajnice, 11 - vodicí proužek, 12 - jízdní pruh, 13 - násyp, 14 - svah násypu, 15 - svodidlo, 16 - osa komunikace
Rámcová kategorizace
Návrhová rychlost vn– maximální rychlost, kterou mohou na navržené komunikaci bezpečně pohybovat motorová vozidla za příznivých provozních podmínek.
Směrodatná rychlost vs - veličina pro posouzení návrhu směrových poměrů silnice a dálnice v terénu a přizpůsobení návrhových prvků osy a podélného profilu jízdně dynamickým podmínkám vytvářených navrženou trasou.
Pro dálnice a silnice
Pro směrově rozdělené silnice s neomezeným přístupem
Návrhová kategorie jednopruhové silnice
Návrhové kategorie dvoupruhových silnic
Návrhové kategorie směrově rozdělených silnic a dálnic
Orientační rozpětí úrovňových intenzit k předběžnému stanovení návrhové kategorie S, D, R
Návrhové prvky pozemních komunikací
Geometrické prvky – směrové, výškové, šířkovéKonstrukční prvky – konstrukce vozovky, tvar zemního tělesa,
odvodnění, objekty, pomocné součásti*
* •vybavení (záchytná zařízení, osvětlení, dopravní značky, mezníky)•silniční zeleň (zatravnění, květiny, keře, stromy)•silniční pomocný pozemek (skladování údržbových materiálů)•dopravní plochy (odpočívadla, parkoviště, zastávky bus-linek)•silniční telefon•údržbové příslušenství (zařízení pro L a Z údržbu)
Trasa komunikace
Silniční nebo dálniční trasa je spojnicí středů povrchu silniční (dálniční) koruny v jednotlivých příčných řezech tělesa komunikace
• klást důraz na prostorový účinek trasy, tj. nejen sledovat začlenění komunikace do krajiny, ale sledovat plynulost trasy (tvrdost trasy, vyváženost směrových oblouků, délky mezipřímých, vazbu na výškové řešení apod.),• minimální objem zemních prací, tj. vést trasu pokud možno po terénu v mírných zářezech a násypech,• v maximální míře přihlédnout i k podmínkám půdně geologickým a hydrogeologickým tak, aby jinak velmi vhodná trasa nebyla vedena územím, kde by bylo nutno např. odstranit velké kubatury nevhodných zemin z podloží nebo nevhodný násypový materiál a zajistit jeho nákladný odvoz na deponie,• zachovat silniční estetiku tak, aby se těleso komunikace nestalo dominujícím prvkem území,• uvažovat s psychologií řidičů a s tím spojené nároky na vlastní trasu a její okolí.• dosáhnout optimálního ekonomického řešení s přihlédnutím k dlouhodobé životnosti komunikace tak, aby nebyla v krátké době morálně zastaralá,
Požadavky na trasu silniční komunikace
Zjistíme ji pomocí intervalu d, tj. vypočtené úsečky, kterou v příslušném měřítku mapy přetínáme postupně všechny vrstevnice, pro něž bylo d vypočítáno, pomocí kružítka a to v žádaném směru
Řídící (stupová) čára
d - délka protínacího úseku v m (vynést v měřítku mapy)v - výškový rozdíl vrstevnic v msmax - maximální podélný sklon v %
maxs 0,9
v = d
Příklad vedení trasy ve vrstevnicové mapě
Směrové prvky trasy
Směrové přímky
Směrové oblouky – prostý kružnicový - kružnicový s přechodnicemi - přechodnicový - složený
Působení odstředivé síly Fo na vozidlo, projíždějící směrovým obloukem
Odstředivá síla působící na vozidlo ve vrcholovém (vypuklém) oblouku
Jízda vozidla ve směrovém obloukuschéma působení sil
• vozidlo se převrhne,• vozidlo se usmykne dovnitř oblouku,• vozidlo se usmykne vně oblouku.
Může nastat:
Na automobil při jízdě ve směrovém oblouku poloměru R bude působit v těžišti O: G tíha vozidla; Fo odstředivá síla
K odstranění vlivu odstředivé síly příčný sklon slouží sklon p = tg ,
Proti výslednici těchto sil Fb, působí tření v příčném směru Tb. Aby nenastal smyk automobilu vně oblouku, musí platit:
Fb Tb , Fb = Fo . cos ; Tb = fb . (G . cos + Fo . sin )
fb součinitel bočního (příčného) tření [-].Po dosazení za Fb, Tb a Fo = G/g . v.v/R do nerovnosti:
. )sin . R2v . g
G + cos.( b
f sin .G cos . R2v . Gg
G
g hodnota tíhového zrychlení
Po úpravě obou stran, tj. vydělení hodnotou G . cos a dosazení za tg = p bude nerovnost ve tvaru:
.p fg p . f -1 R
vbb
2
.
p b
f g p . b
f- 1 R2v
Jelikož hodnoty fb a p jsou velmi malé, lze jejich součin v nerovnosti zanedbat a vyjádřit poloměr R v závislosti na dostředném (příčném) sklonu p nebo naopak, takže minimální poloměr směrového oblouku:
,
p b
f g
2v m in
R
p
2n(s)
v0,36.R p
2n(s)
v0,3.R
Dle ČSN 73 6101 1994
Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků
Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků
Nejmenší dovolené poloměry toček
Točky jsou výjimečná řešení, užívaná zpravidla na dvoupruhových silnicích v území horského charakteru
Rozšíření jízdního pruhu ve směrovém oblouku
Doporučené délky přechodnice L
nejméně však:a) 1,5 vn pro klopení jízdního pásu kolem vnější hrany vodícího proužkub) vn pro klopení jízdního pásu kolem osy
Přechodnice
L . R = A2