Evropská integracejejí vývoj a instituce

4. přednáška - 30.11.2014

Mgr. Lukáš Vacík

AZ Smart

Literatura týkající se EU• Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003.

• Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2007.

• Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006.

Internetové stránky• http://europa.eu/index_cs.htm• http://ec.europa.eu/ceskarepublika/index_

cs.htm• http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska-

unie/• http://www.euractiv.cz/• http://www.europeum.org/• http://www.iir.cz/

Zdroje a literatura

• https://www.euroskop.cz/76/sekce/instituce-eu/

• http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/instituce_evropske_unie/index.html

• a mnohé další – viz. tématický plán kurzu

Teorie a procesy evropské integrace

• Základní klasifikace integrace

• Teoretické uchopení

• Identifikace integračních procesů

• Skrze tzv.“PARADIGMA“– Úhel pohledu– Určitý pohled na daný problém – Bere v úvahu konkrétní okolnosti

Integrační paradigmata

• Základní 2 přístupy:

–NADNÁRODNÍ paradigma / přístup

XXX

–MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

NADNÁRODNÍ paradigma / přístup

• Pouze nadnárodní autorita může stabilizovat a usměrnit zájmy jednotlivých členů

• Členové odevzdají ve prospěch centra část své suverenity

• Cíl: politické či federální unie

NADNÁRODNÍ paradigma / přístup

• FEDERALISMUS– Snaha o omezení nebezpečí plynoucích z

národních států – Odkaz na historii Evropy

• NEOFUNKCIONALISMUS– Ztráta suverenity musí být přijatelná– Snaha o zabránění konfliktům

MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

• Nedotknutelnost suverénního postavení národních států a jejich vlád

• Důraz kladen na oblast zahraniční a bezpečnostní politiky

• Podobnost s realistickým přístupem v MV

MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

• TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI– Existence a vznik nových vazeb mezi novými

státy

• VÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ– Různé úrovně vládnutí – Lokální, regionální, národní, nadnárodní

Počátky evropské integrace

• 1946 – W. Churchill– Potřeba institucionální struktury v Evropě

• 1948 – Marschallův plán– Ekonomická podpora USA všem evropským státům

postižených válkou• 1949 – založení NATO

– Organizace Severoalantické smlouvy– Podpis Washingtonské smlouvy– Snaha o zastavení rozpínání SSSR do Evropy– Integrace Německa – bezpečnostní rozměr

Počátky evropské integrace

• Založení RADY EVROPY

!!!! POZOR !!!!–Stojí zcela mimo jakoukoliv institucionální strukturu evropské organizace–Celo-evropská MO zabývající se otázkami demokracie, rozvoje LP a kulturního dialogu–1959 - vznik EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA (Štrasburk)

Počátky evropské integrace

• Rozdělení NĚMECKA– Vítězné mocnosti spravovaly území poraženého

Německa – 4 zóny (VB, FR, USA, SSSR)– 1948 – měnová reforma a vyhlášení SPOLKOVÉ

REPUBLIKY NĚMECKO– Blokáda BERLÍNA– 1949 vznik 2 rozdílných států:

• SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO (USA, VB, FRA)• Východní NĚMECKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA

(SSSR)

Motivy vedoucí k evropské integraci• Evropská integrace / soudržnost jako:

– Překonání evropského nacionalismu (hrůzná bilance válek)

– Obava ze SSSR / komunismu v Evropě– Integrace Německa – Vyvážení síly USA v poválečném uspořádání

světa– Hledání bezpečnosti v Západní Evropě

50. léta – 3 Společenství

• Klíčové období pro celou evropskou integraci

• Vznik 3 Společenství mající dopad na současnou podobu Evropské unie– ESUO– EURATOM– EHS

Schumanův plán (1950)

• Francouzská iniciativa na společnou výrobu v oblastí uhlí a oceli

• Vznik společného trhu

• Odmítání ze strany VB

ESUO (1951)

• Evropské společenství uhlí a oceli• 1951 - Podpis Pařížské smlouvy • 1952 – ratifikace smlouvy• Orgány ESUO:

– Vysoký úřad (nadnárodní)– Rada (mezivládní)– Poradní výbor– Soudní dvůr

Římské smlouvy (1957)

• Obsahují 2 smlouvy:– EURATOM– EHS

EURATOM

• Společný trh s nukleárním materiálem

• Mírové využití

• Nezávislý rozvoj nukleárního průmyslu

Evropské hospodářské společenství (EHS)

• 6 států: FRA, NĚM, ITA, BENELUX• Hospodářský rozměr integrace• Vybudování společného trhu• Volný pohyb 4 základních svobod:

– Osob– Kapitálu – Zboží – Služeb

• Základní cíl: vytvoření celní unie• Vznik KOMISE• Rada ministrů – hlavní orgán

Evropské obranné společenství (EOS)

• Známé jako „Plevenův plán“ 1952 - 1954• Snaha Francie o evropskou integrace v oblasti

obrany a bezpečnosti• Snaha o integraci Německa do evropských

obranných struktur• Nakonec nevstoupila v platnost – paradoxně

neratifikovala Francie • Tuto iniciativu zastínilo NATO

Západoevropská unie (WEU)

• 1954 – Bruselská smlouva• Navázala na neúspěch Plevenova plánu

(EOS)• Iniciovala VB• Poválečné uspořádání Evropy• Bezpečnostní rozměr integrace• Paralelní působení vedle NATO

60. léta – krize Společenství

• Spor VB a Francie

• Odmítnutí rozšíření

• Roztříštěnost společenství

• Politika prázdných křesel

• Haagský summit

1. Rozšíření ES

• Též nazýváno „severním“

• 1961 VB, Irsko a Dánsko požádaly o vstup do ES

• 1963 Byly odmítnuty Francií z ekonomických důvodů (de Gaulle)

• 1967 – znovu požádaly o vstup – opět zamítnuto

Krize ES

• Komise se snažila o rozšíření svých pravomocí a pole působnosti (úspěch EHS)

• Komise si chtěla zajistit vlastní finanční prostředky

• Požadavek na většinové hlasování

Politika prázdných křesel

• Období 1965 – 1966• Francie nesouhlasila s většinovým hlasováním v

Radě ministrů• Stáhla své představitele• Zablokování všech jednání a hlasování v ES• Požadavek jednomyslného hlasování (Fra)• XXX odmítavý postoj Komise

Lucemburský kompromis (1966)

• Přistoupení na francouzský požadavek jednomyslného rozhodování

• Posílení pozice Rady (právo VETA)

• Navrácení Francie do struktur ES

Slučovací smlouva (1967)

• Sloučení 3 samostatných společenství (ESUO, EUROATOM a EHS) do jednoho Společenství

• Zavedení pouze jedněch společných institucionálních orgánů – Komise – Rada– Shromáždění– Soudní dvůr

• Vznik EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (ES)

Haagský summit (1969)

• Naplnění cílů zakládajících smluv ES• Naplnění celní unie• Heslo:

– Dokončení (vnitřního trhu) – Prohloubení (integrace) – Rozšíření (ES)

• Francouzským prezidentem se stává G.Pompidou (střídá Ch. de Gaulla) – změna francouzské politiky

70. léta – období reforem

• Wernerův plán

• Davignonova zpráva

• Severní rozšíření

• Vznik Evropské rady

• Volby do Evropského parlamentu

1. Rozšíření ES (Severní) 1973

• Po 2 předchozích neúspěšných pokusech (1963,1967) Velká Británie, Irsko a Dánsko vstupuje do ES

• Norsko nevstupuje (občané v referendu zamítli vstup do ES)

• Období výrazné ekonomické recese ve VB – „britský problém“

Wernerův plán

• Týkající se měnové spolupráce

• Předpoklad do budoucna na vytvoření měnové unie

• Nebyl nakonec přijat

Davignonova zpráva

• Týkala se společné koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky

• „Evropská politická spolupráce“– Mezivládní charakter– Setkávání MZV

Vznik Evropské rady 1974

• Setkávání nejvyšších představitelů členských zemí ES (prezidenti, premiéři)

• Poprvé navrženo na summitu v Paříži 1972• Institucionalizováno na summitu v Paříži 1974

• Oficiální vznik nejvyššího institucionálního orgánu ES/EU – „EVROPSKÉ RADY“

Volby do Evropského parlamentu

• 1979 - První přímé volby do Evropského parlamentu

• Následně každých 5 let vždy v červnu (1984, 1989, 1994, 1999, 2004, 2009, 2014)

• Před r. 1979 – zastávali funkci euro-poslanců poslanci národních parlamentů – dualita funkcí

80. léta – směrem k unii

• Spinelliho iniciativa• 2. rozšíření ES• Britský problém• Dohoda z Fontainebleau• Delorsova Komise• Bílá kniha o vnitřním trhu• Schengenská dohoda• Jednotný evropský akt• 3. rozšíření ES• Delorsova zpráva

Spinelliho iniciativa

• Iniciativa z Evropského parlamentu

• Snaha o vytvoření federalistické evropské vlády – Komise

• Návrh Evropské unie – politická unie na federalistickém modelu

2. rozšíření ES

• 1981• „jižní“ rozšíření• Rozšíření ES o Řecko• Ekonomická slabost • Nutnost politické stability (do 60. let

diktatura)• Konflikt s Tureckem

Britský problém

• Neadekvátní příspěvky VB do evropského společného rozpočtu

• Problém s přijité podmínek společné zemědělské politiky

• M.Thatcherová – nesouhlas a bojkot těchto požadavků

Dohoda z Fontainebleau (1984)

• Revize britských požadavků v otázce platební bilance do rozpočtu VB

• Zvýšení příjmové části ES rozpočtu → vrácení části VB příspěvku zpět

Delorsova Komise

• Posílení nadnárodního rozměru ES

• Další integrace – Hospodářská a měnová unie (HMU)– Naplnění 4 základních ES svobod– Posílení pozice Komise v institucionálních

procesech

Bílá kniha o vnitřním trhu (1985)

• Hlavní cíl: vybodování vnitřního trhu

• Seznam omezeních a překážek k volnému pohybu 4 základních svobod

• Stanovení termínu k dokončení vnitřního trhu: 1993

Schengenská dohoda

• Mezivládní dohoda Německa, Francie, BENELUXu ke zjednodušení hraničních kontrol – později k úplnému odstranění

• Naopak posílení kontrol na vnějších hranicích ES

Jednotný evropský akt (JEA)

• Podepsán 1985 – platí 1986

• Potřeba institucionálních reforem

• Snaha o omezení národních zájmů členských států a posílení Komise

3. rozšíření ES (1987)

• Rozšíření ES o Španělsko a Portugalsko

• Opět „jižní“ rozšíření

• Ekonomická i politická stabilizace regionů

• Důraz kladen na zemědělství v daných státech – potřeba restrukturalizace společné zemědělské politiky

Delorsova zpráva

• Téma Hospodářské měnové unie

• Postupné zavedení společné měny

• 3 stádia

90. léta – vznik EU

• Maastrichtská smlouva

• 4. rozšíření EU

• Amsterodamská smlouva

• Příprava 5. rozšíření EU

• Kodaňská kritéria

Maastrichtská smlouva (1993)

• Podepsána 1992 – ratifikována 1993• „Smlouva o EU“• Vychází z mezivládní konference 1990

– Dokončení společného trhu– Politická jednota ES

• Použití pojmu „EU“• Lucemburský návrh – model chrámu (nadnárodní

charakter EU)– 1.pilíř – všechna ES, HMU a společný trh (nadnárodní)– 2.pilíř – SZBP (mezivládní)– 3.pilíř – vnitro + justice (mezivládní)

Maastrichtská smlouva (1993)

Maastrichtská smlouva (1993)

• Občanství EU– Federalistický model– Doplňuje národní občanství (nenahrazuje ho)

• Nově nástroje 2. a 3. pilíře• Institucionální reforma

– Princip subsidiaritysubsidiarity – přenesení EU pravomocí na co nejnižší úroveň rozhodování

– Princip spolurozhodování pro EP v rámci legislativního procesu

4. rozšíření EU (1995)

• Označeno za „severské“

• Rozšíření EU o Švédsko, Finsko, Rakousko

• Norsko v referendu odmítlo

• Bezproblémové a rychlé rozšíření

• Ekonomicky i politicky vyspělé regiony

Amsterodamská smlouva (1999)

• Podepsána 1997 – ratifikována 1999• Revize předchozích smluvních textů• Část 3. pilíře přenesena do 1. pilíře• Více-rychlostní integrace• Mechanismus konstruktivní absence v Radě

(2.pilíř)• Reforma evropského občanství – všechny

úřední jazyky EU

Příprava 5. rozšíření EU

• Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD)

• Zřízení finančního nástroje Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska (PHARE)

• Podpis asociačních dohod• Summit v Madridu (1995)

– Strategie rozšíření EU o země SVE

Kodaňská kritéria (1993)

• Dokument „Směrem k užší spolupráci se zeměmi SVE“

• Přístupová kritéria do EU:– Demokratická – politická rovina– Fungující tržní hospodářství– Plnění cílů hospodářské, politické a měnové

unie

Agenda 2000 (1997)

• Zpráva Komise o připravenosti zemí SVE na integraci do EU

• Doporučení otevření vstupních rozhovorů s ČR, Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem

• Vznik Lucemburské a Helsinské přístupové skupiny

Smlouva z Nice (2001)

• Podepsána 2001 – ratifikována 2003

• Reviduje Maastrichskou smlouvu a smlouvy a ES

• Zaniká ESUO

• Příprava EU na 5. rozšíření o 10 nových států

5. Rozšíření EU (2004)

• „východní“ rozšíření

• Největší rozšíření

• Rozšíření EU o 10 zemí ze SVE:– ČR, Polsko, Slovensko Maďarsko,

Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Kypr, Malta

Smlouva o ústavě pro Evropu (2005)

• „Ústavní smlouva“• Podepsána 2004• NERATIFIKOVÁNA (odmítla Francie a

Nizozemí)• Nikdy nevstoupila v platnost• Snaha o vytvoření nového základního

dokumentu EU• Nahrazení složitých smluvních struktur jedním

dokumentem

6. rozšíření EU

• 2007

• Rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko

• Nesplnily kodaňská kritéria pro rozšíření 2004

Lisabonská smlouva (2009)

• Podepsána 2007 – ratifikována 2009• Vychází z Ústavní smlouvy• Neruší základní smlouvy EU – pouze je

novelizuje• Obsahuje:

– Smlouvu o Evropské unii– Smlouvu o fungování Evropské unie

• EU nahrazuje ES a je jejich nástupkyní

7. Rozšíření EU

• 1.7. 2013 Chorvatsko vstoupilo do EU– Na dlouhou dobu poslední rozšíření

• Dnes má EU 28 členských států

EVROPSKÉ INSTITUCE

Základní informace o EU

Základní informace o EU

• Ojedinělé hospodářské a politické společenství 28 evropských zemí

• Unie se zasloužila o zachování míru, stability a prosperity

• Milionům lidí pomohla zvýšit životní úroveň a dala vzniknout společné evropské měně

• Evropská unie je založena na zásadách právního státu– Veškerá činnost se odvíjí od smluv, s nimiž všechny členské

země vyslovily dobrovolný a demokratický souhlas– Tyto závazné dohody stanovují cíle EU v mnoha oblastech její

činnosti

• Jedním z hlavních cílů je podpora dodržování lidských práv jak v rámci Unie, tak na celém světě

Symboly Evropské unie• Evropská unie používá několik symbolů, z nichž nejznámější je kruh

zlatých hvězd na modrém pozadí• Evropská vlajka

– Dvanáct hvězd v kruhu symbolizuje ideál jednoty, solidarity a harmonie mezi národy Evropy

• Evropská hymna– Melodie hymny je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van

Beethovena, kterou složil v roce 1823• Den Evropy

– 9. května– Myšlenky, ze kterých vzešla Evropská unie, byly poprvé prezentovány

francouzským ministrem zahraničí Robertem Schumanem 9. května 1950. Proto se tento den slaví jako Den Evropy

• Motto EU – Mottem Evropské unie je „Jednotná v rozmanitosti“.– Vyjadřuje společné odhodlání Evropanů, kteří prostřednictvím EU usilují

o mír a prosperitu a zároveň jsou obohacováni různými kulturami, tradicemi a jazyky tohoto kontinentu

Nobelova cena za mír 2012Nobelova cena za mír byla v roce 2012 udělena Evropské unii• Cena byla EU udělena za prosazování míru, demokracie, usmíření a

lidských práv v Evropě• Ve svém prohlášení z 12. října 2012 norský výbor Nobelovy ceny za mír

uvedl, že svým rozhodnutím chtěl vyzdvihnout stabilizační úlohu, kterou EU hrála při přeměně velké části Evropy z kontinentu poznamenaného válkou na kontinent míru

• Nejvýznamnějším úspěchem Unie je podle výboru „úspěšný boj za mír a usmíření a za demokracii a lidská práva“

• Činnost Evropské unie reprezentuje myšlenku „bratrství mezi národy“ a přibližuje se podobě „mírových shromáždění“, na které Alfred Nobel v souvislosti s cenou za mír ve své závěti z roku 1895 odkazuje.

• Evropská unie je 21. mezinárodní organizací, která tuto cenu od roku 1901 získala

Fakta a čísla o EU• Rozloha EU – 4 381 376 km²

– (8. na světě)• Počet obyvatel: 507,7 mil. (2013)

– 7 % světové populace– 3. na světě – po Číně a Indii

• HDP u EU27 je vyšší než v USA– 1. na světě – 33 400 USD na osobu– 20 % světového dovozu i vývozu– Největší světový exportér– 2. největší světový importér– Současná EU nezaměstnanost okolo 8 %– 50 % energetické závislosti EU na dovozu

• 24 úředních jazyků EU– Každý občan EU z každého členského státu má právo na komunikaci a

dokumenty ve svém mateřském jazyce

Nejdůležitější instituce EU• Evropská Komise• Evropský parlament• Evropská Rada• Rada Evropské unie• Soudní dvůr Evropské unie• Účetní dvůr Evropské unie• Evropský hospodářský a sociální výbor• Výbor regionů• Evropská centrální banka• Evropská investiční banka• Agentury EU

Evropská Komise

• Nadnárodní paradigma • Je jedním z hlavních orgánů EU• Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku• Připravuje návrhy nových evropských právních předpisů • Má na starosti provádění politik EU a využívání

finančních prostředků Unie• Je odborným orgánem EU (eliminace politického vlivu)• Její funkce je připodobňována k exekutivnímu orgánu -

je zakotvena v primárním právu

Evropská Komise• Složení EK

– 28 komisařů (1 za každý stát)– Předseda (José Manuel Barroso)– Místopředsedové (C.Asthon)

• Funkční období na 5 let – Nyní - 2. období 2010 - 2014

• Předsedu Komise jmenuje Evropská rada– po dohodě s předsedou také jmenuje jednotlivé komisaře

• Jmenování komise musí schválit Evropský parlament– Komise je mu odpovědná– Může ji rozpustit

• Každý komisař má své portfólium– Za ČR – Štefan Füle (rozšíření a sousedská politika)

• Sídlo EK– Brusel – Lucemburk – Zastoupení v každém čl. státě EU

Evropská Komise

• Vývoj EK– Slučovací smlouva 1965

• ESUO + EURATOM + EHS

– Delorsova Komise • Nejsilnější • Hospodářská oblast + měnové otázky

– 1999 – Santerova Komise• Musela odstoupit – finanční skandál

Evropská Komise

• Role a pravomoci Komise:– Komise zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku– Dohlíží na řádné provádění politik EU:

• předkládá návrhy právních předpisů Parlamentu a Radě (právo iniciativy)

• spravuje rozpočet EU a přerozdělování finančních prostředků (finanční rámec)

• dohlíží na dodržování evropského práva spolu s Evropským soudním dvorem (strážkyně smluv)

• reprezentuje Evropskou unii na mezinárodní scéně (např. při uzavírání dohod mezi EU a ostatními zeměmi)

Evropský parlament

• Evropský parlament volí občané v přímých volbách

• Členové Evropského parlamentu „evropští poslanci“ zastupují jejich zájmy

• Parlament je vedle Rady jedním z hlavních orgánů EU, který přijímá právní předpisy

Evropský parlament

• Složení EP– 766 europoslanců– 751 europoslanců od roku 2014– Předseda (Martin Schulz)– Místopředsedové– ČR má 22 europoslanců (2009-2014)

• V období 2004-2009 – 24 europoslanců• V období 2010-2014 – 21 europoslanců

• Volební období na 5 let – Bez možnosti předčasných voleb

• Sídla:– Brusel– Štrasburk– Lucemburk

Evropský parlament• Struktura

– Plénum (všichni poslanci)– Výbory (dle portfólií)– Komise

• Frakce EP (politické strany)– Frakce (politické skupiny) působící v Evropském parlamentu jsou vyjádřením

nadnárodní povahy této instituce– Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům

identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci– Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské

(„národní") politické straně– V současnosti existuje v Evropském parlamentu 7 frakcí:

• Evropská lidová strana – křesťanští demokraté• Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu • Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu • Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance • Skupina Evropských konzervativců a reformistů • Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice • Evropa Svobody a Demokracie • Nezařazení poslanci

Evropský parlament • Volby do EP

– Od roku 1979 každých 5 let • (1979,1985,1989,1994,1999,2004,2009)• Do r. 1979 – poslanci z národních parlamentů

– přímé všeobecné hlasování - ve většině případů systémem poměrného zastoupení

• Volby do EP 5. a 6. června 2009 v ČR– Malá volební účast (28 % voličů)– Snížen počet europoslanců na 22 (v r. 2004 – 24 mandátů)– zástupci 4 politických stran:

• ODS se ziskem 31,45% - 9 mandátů• ČSSD se ziskem 22,38% - 7 mandátů• KSČM se ziskem 14,18% - 4 mandáty• KDU-ČSL se ziskem 7,64% - 2 mandáty

• Další volby v r. 2014

Evropský parlament• Europoslanci za ČR v období 2009 - 2014

– ODS• Jan Zahradil, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák, Milan

Cabrnoch, Miroslav Ouzký, Ivo Strejček, Edvard Kožušník, Hynek Fajmon a Andrea Češková

– ČSSD • (Jiří Havel) Vojtěch Mynář, Libor Rouček, Richard Falbr,

Pavel Poc, Zuzana Brzobohatá, Robert Dušek, Olga Sehnalová

– KSČM • Miloslav Ransdorf, Vladimír Remek, Jiří Maštálka a Jaromír

Kohlíček– KDU-ČSL

• Zuzana Roithová a Jan Březina

Evropský parlament

Frakce EP• Frakce (politické skupiny) působící v Evropském

parlamentu jsou vyjádřením nadnárodní povahy této instituce

• Jednotliví poslanci jsou krom příslušnosti ke konkrétním výborům identifikovatelní především podle toho, ke které náleží frakci

• Formálně se přitom nehledí na jejich stranickou příslušnost k domovské („národní") politické straně

• V současnosti existuje v Evropském parlamentu sedm frakcí.

Evropský parlament

• EP má 3 hlavní úlohy:– společně s Radou projednává a schvaluje právní

předpisy EU – vykonává dohled nad dalšími orgány EU, zejména

Evropskou komisí, a kontroluje tak demokratičnost jejich fungování

– společně s Radou projednává a přijímá rozpočet EU

• Výrazné posílení EP po Lisabonské smlouvě

Evropská Rada

• Jedná se o vrcholný orgán současné EU• Setkávání nejvyšších představitelů členských států• Do roku 1986 se tyto jednání odehrávaly jen na základě politické

dohody– instituce Evropské rady byla do primárního práva EU ukotvena

až přijetím JEA– stanovilo frekvenci jejího setkávání– její vliv na zahraničně-politickou prezentaci EU

• Evropská rada je orgánem s kompetencí pro všechny tři pilíře• Zasedání Evropské rady jsou v podstatě vrcholnými schůzkami

představitelů EU– rozhoduje se na nich o obecných politických prioritách a

důležitých iniciativách– během roku se většinou konají čtyři zasedání– vede je stálý předseda.

Evropská Rada

• Vývoj Evropské Rady– Evropská rada se začala neformálně scházet od roku

1974 – Pařížská smlouva– působila jako diskusní fórum vedoucích představitelů

EU– Velmi rychle se z ní stal orgán, který určoval cíle a

priority pro státy ES– Oficiální postavení jí bylo přiznáno v roce 1992– V roce 2009 se pak stala jedním ze sedmi vedoucích

orgánů Evropské unie

Evropská Rada• Zasedání Evropské Rady:

– Evropská rada zasedá 4 x ročně– Její předseda však může v případě nutnosti svolat mimořádnou

schůzku– Zasedání se zpravidla konají v Bruselu

• Sídlo Evropské Rady: – Brusel (administrativní aparát)

• Členství v Evropské Radě:– Vedoucí představitelé států a vlád členských států EU

• prezident• premiér

– Předseda Komise – Předseda Evropské rady– Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku EU

Evropská Rada

• Předsednictví Evropské Rady– Lisabonská smlouva ustanovila post „Stálého

předsedy Evropské rady“ • Označován jako „Evropský Prezident“• V současnosti Herman Van Rompuy• Zvolen do 2. funkčního období (2012 – 2014)

– Dříve rotující předsednictví Evropské rady • Nyní v Radě Evropské Unie

Evropská Rada

• Úkoly a funkce Evropské rady– Evropská rada má dvojí úlohu:

• stanovuje obecný politický směr a priority EU• zabývá složitějšími nebo citlivými otázkami, které

se nedají řešit na úrovni mezivládní spolupráce

– I když má Evropská rada zásadní vliv na stanovení politického programu Unie, nemá pravomoc schvalovat právní předpisy.

Evropská Rada

• Hlasování v Evropské Radě– Rozhodnutí jsou přijímána na základě konsenzu– Smlouva však stanoví případy kdy se hlasuje:

• jednomyslně • kvalifikovanou většinou.

– Hlasovací právo nemá:• Předseda Evropské rady• Předseda Komise • Vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku

Rada Evropské Unie

• „Rada“ nebo „Rada EU“

• Dříve „Rada ministrů“

• Setkávají se zde ministři členských států EU

• Přijímají právní předpisy

• Koordinují chod jednotlivých politik

Rada Evropské Unie• Členství v Radě

– Rada nemá stálé členy– Členské státy posílají na každé zasedání Rady toho ministra, který odpovídá za politickou

oblast, jež bude projednávána• např. ministra životního prostředí, pokud se bude jednat o problematice životního prostředí• toto zasedání pak ponese název „Rada (ve složení) pro životní prostředí“

– Nejčastěji se schází MZV či MF (ECOFIN)• Sídlo:

– Brusel– Úřednický aparát

• COREPER– Výbor stálých zástupců v Bruselu– Před-jednává pozice pro Radu – Funguje v rámci Rady EU– Nižší úroveň než Rada EU– COREPER II a COREPER I

Rada Evropské Unie

• Funkce a úkoly Rady:– schvaluje zákony EU – koordinuje hlavní směry hospodářských politik

členských států EU – podepisuje dohody mezi EU a dalšími zeměmi – schvaluje roční rozpočet EU – rozvíjí zahraniční a obrannou politiku EU – koordinuje spolupráci mezi soudními orgány a

policejními složkami členských států

Rada Evropské Unie• Předsednictví v Radě

– Rada pro zahraniční věci má svého stálého předsedu • Vysoký představitel pro společnou zahraniční a bezpečnostní

politiku EU• Catherine Asthon (VB)

– Všem dalším zasedáním Rady předsedá příslušný ministr ze země, která byla pověřena předsednictvím v EU

– Předsednictví v EU• Vždy jeden stát• Období 6 měsíců• Trojúhelník: minulé – současné – budoucí předsednictví (spolupráce

pro kontinuitu)• ČR leden – červen 2009• Nyní Litva (7.-12. 2013), poté Řecko (1.-6. 2014)• Např. jestliže se zasedání Rady pro životní prostředí uskuteční v

době, kdy je předsednickou zemí Litva, bude tomuto zasedání předsedat litevský ministr životního prostředí

Rada Evropské Unie

• Hlasování v Radě– Obecně na základě kvalifikované většiny – celkem 345 hlasů– Čím má stát více obyvatel, tím více hlasů mu připadá– Počet hlasů je upraven ve prospěch zemí s menším počtem

obyvatel– Kvalifikované většiny se dosáhne:

• pokud většina (někdy i dvě třetiny) z 28 členských států hlasuje pro

• pokud je odevzdáno alespoň 255 z 345 hlasů– Každý členský stát požádat, aby bylo ověřeno, zda většina

představuje alespoň 62 % obyvatelstva Unie• Pokud tato podmínka není splněna, návrh nemůže být přijat

– Při hlasování o citlivých otázkách (např. bezpečnosti, vnějších vztazích nebo daňové problematice) musí Rada přijmout rozhodnutí jednomyslně

– Od roku 2014 bude zavedeno tzv. hlasování dvojí většinou

Soudní dvůr Evropské unie

• Soudní dvůr Evropské unie provádí výklad právních předpisů EU a zajišťuje tedy jejich jednotné uplatňování ve všech státech EU

• Rovněž řeší spory mezi vládami jednotlivých členských států EU a orgány EU

• Na Soudní dvůr se mohou obrátit i jednotlivci, podniky nebo organizace, pokud se domnívají, že některý z orgánů EU porušil jejich práva

Soudní dvůr Evropské unie

• Složení Soudu– 28 soudců – 9 „generálních advokátů“

• předkládají stanoviska k případům předloženým Soudu• tento úkol vykonávají veřejně a nestranným způsobem

– Soudci a generální advokáti jsou jmenováni na funkční období šesti let s možností opětovného jmenování

– O kandidátech rozhodují vlády jednotlivých členských států EU

• Sídlo:– Lucemburk

Soudní dvůr Evropské unie

• Soudní dvůr Evropské unie zahrnuje 3 soudní orgány: – Soudní dvůr (1952)

• Nejstarší, hlavní případy

– Tribunál (1988)• Řeší případy předložené jednotlivci, podniky nebo některými

organizacemi• Případy týkající se práva v oblasti hospodářské soutěže

– Soud pro veřejnou službu (2004) • Rozhoduje spory mezi Evropskou unií a jejími zaměstnanci

Soudní dvůr Evropské unie

Druhy případů Soudního dvora• Soudní dvůr vynáší rozsudky případech, které mu byly předloženy• Mezi 5 nejběžnějších patří:

– řízení o předběžné otázce • pokud soud některého ze členských států požádá Soudní dvůr, aby

upřesnil výklad práva EU – žaloba pro nesplnění povinnosti

• žaloba vedená proti členskému státu EU, který neuplatňuje některý z právních předpisů EU

– žaloba na neplatnost • žaloba, jejímž účelem je zrušit platnost právních předpisů EU, které

porušují smlouvy nebo základní práva EU – žaloba pro nečinnost

• žaloba vedená proti orgánům EU, které nepřijaly rozhodnutí, jež po nich bylo požadováno

– přímé žaloby • podané jednotlivci, podniky nebo organizacemi proti určitým

rozhodnutím nebo krokům EU

Účetní dvůr Evropské unie

• Evropský účetní dvůr provádí kontrolu účetnictví EU

• zvyšuje kvalitu finančního řízení EU

• podává zprávy o nakládání s veřejnými finančními prostředky

Účetní dvůr Evropské unie

• Zřízen v roce 1975

• Sídlí v Lucemburku

• 28 členů– Jmenuje ho Rada– Funkční období 6 let (možno znovu-jmenovat)– Předseda volen na období 3 let

Účetní dvůr Evropské unie

• Účel a pravomoci ÚD– Efektivní využití peněz daňových poplatníků v EU – provádí kontrolu („audit“) všech jednotlivců nebo organizací v

EU– Často provádí kontroly přímo na místě– O svých šetřeních vydává podrobné zprávy – předkládá je

Komisi a vládám členských států EU• ÚD není oprávněn podnikat sám žádné právní kroky• Pokud jeho auditoři zjistí podvod nebo nesrovnalosti,

předají tyto informace Evropskému úřadu pro boj proti podvodům – OLAF

• Auditoři často provádějí kontroly v orgánech EU, členských státech a ve státech čerpajících podporu z EU

• Každoročně Evropskému parlamentu a Radě předává zprávu o uplynulém finančním roce „Výroční absolutorium“

Evropský hospodářský a sociální výbor (ECOSOC)

• Sídlo - Brusel• Zástupci evropských zaměstnavatelů,

pracujících a dalších zájmových skupin mohou vyjádřit svůj názor na záležitosti EU prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV)

• poradní shromáždění předkládající svá stanoviska důležitým orgánům EU:– Radě– Komisi– Evropskému parlamentu

Evropský hospodářský a sociální výbor

• Má 353 členů• Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie • Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování)• Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni• Členové se dělí do 3 skupin:

– zaměstnavatelé – zaměstnanci – různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.)

• Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel:– Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska –

24 členů – Polsko, Španělsko – 21 členů – Rumunsko – 15 členů – Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko,

Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů – Dánsko, Finsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů – Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů – Kypr, Lucembursko – 6 členů – Malta – 5 členů

Evropský hospodářský a sociální výbor

• Úkoly a funkce ECOSOCu:– zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se

jednotného trhu– umožňuje evropským zájmovým skupinám (např.

odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU

– Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek

– Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU

Výbor regionů

• Výbor regionů je poradním orgánem

• reprezentuje regionální a místní samosprávné celky v Evropské unii

Výbor regionů

• Sídlo – Brusel• 353 členů

– stejný počet náhradníků• Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU • Funkční období 5 let• Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení

– Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě

• Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli

Výbor regionů• Struktura:

– pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska.– Výbor je rozdělen do 6 komisí:

• územní soudržnost • hospodářská a sociální politika • vzdělávání, mládež, kultura a výzkum • životní prostředí, změna klimatu a energetika • občanství, správa, institucionální a vnější věci • přírodní zdroje

• Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám• Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení

odpovídající hlavním politickým směrům v EP:• Evropská lidová strana • Strana evropských socialistů• Aliance liberálů a demokratů pro Evropu • Unie pro Evropu národů – Evropská aliance

• Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů

Evropská centrální banka (ECB)

• Spravuje euro (jednotnou měnu EU)

• Udržuje cenovou stabilitu v EU

• odpovídá za utváření a realizaci hospodářské a měnové politiky EU

Evropská centrální banka

• Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem • Je jedním z orgánů Evropské unie• ECB pracuje s centrálními bankami všech 28

členských států EU• Společně tvoří tzv. „Evropský systém

centrálních bank (ESCB)“• Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi

centrálními bankami států tzv. eurozóny– 17 členských států EU, jež přijaly euro.– Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je

označována termínem Eurosystém

Evropská centrální banka• Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie• Obecným účelem ECB je:

– pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro

– udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi

• Mezi hlavní úkoly ECB patří:• stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat

množství peněz v oběhu • spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat

měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů • pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními

trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku

• povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky

• sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu

Evropská centrální banka

• ECB je zcela nezávislým orgánem• Ani ECB ani národní centrální banky

Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu

• Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států

Evropská investiční banka (EIB)

• EIB vlastní všech 28 členských států EU

• Banka si půjčuje peníze na kapitálových trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích

Evropská investiční banka

• EIB podporuje projekty v zemích EU• investuje v budoucích členských státech a

partnerských zemích• Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích,

než aby čerpala z rozpočtu EU• finanční prostředky jsou pak půjčovány za

výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU.

• EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu

Agentury EUAgentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do

několika kategorií:• Decentralizované agentury a organizace

– Více než 30 agentur– Hrají důležitou roli při realizaci politik EU– Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy – Např. FRONTEX, EDA

• EURATOM – agentury a ostatní orgány– Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení

Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM)– Např. EURATOM

• Výkonné agentury – Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více

programů Unie– Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo

Lucemburku, kde sídlí i Komise– Např. TEN-T