| Date post: | 23-Mar-2016 |
| Category: |
Documents |
| Upload: | ambit-media-as |
| View: | 227 times |
| Download: | 5 times |
A4_hart_menalind_srp11_inzerce_v2.indd 1 21.9.2011 14:31:22
s. 4
Téma:Paliativní péče v domácím prostředí
s. 24
Případová studie:Neodkladný porod císařským řezem
s. 30
Zkušenosti z praxe:Edukačná karta pri lymfedéme HK
s. 7
Praxe:Poruchy chování seniorského věku
Vychází pod patronací České asociace sester
říjen 2011, ročník VII, 60 Kč/2,90 €, www.florence.cz
10č a s o p i s m o d e r n í h o o š e t ř o v a t e l s t v í
Florence
KAREL_FLO_10-11.indd 47 26.9.2011 13:13:39
indol-in.indd 1 10/22/09 17:47 07
MEDICAL FAIR BRNO – CENTRAL EUROPEREHAPROTEXMezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví
18.–21. 10. 2011, Brno – Výstaviště
www.medicalfair.cz
MEDICAL SUMMIT BRNO
NENECHTE SI UJÍT!
• Mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie
• Konference České společnosti pro sterilizaci STERIL.CZ
• Mezinárodní kongres České lékařské společnosti JEP
• Mezinárodní podiatrické sympózium
• Konference e-Health Days
Zaregistrujte se na www.medicalfair.cz a získejte zlevněnou vstupenku.
MEDICAL FAIR BRNO – CENTRAL EUROPE
ZLEVNĚNÁ
VSTUPENKA
NA VELETRH
Supported by Messe DüsseldorfOrganiser of MEDICA and REHACARE
®
KAREL_FLO_10-11.indd 48 26.9.2011 13:13:40
Editorial
Hledáte konkrétní článek?
K bleskové orientaci
vám pomohou naše
webové stránky
www.florence.cz.
Najdete tu i rejstříky
všech vydaných čísel.
Více odborných
článků najdete na
webu v rubrice
Florence je také
na facebooku.
Přidejte se k nám!
Chtěla bych se tentokrát trochu zamyslet nad možným zpoplatněním léčby nemocí, které si vlastní nekázní sami způsobujeme. Tedy nad tématem, o kterém se u nás (možná poprvé v historii) začalo diskutovat. Zmiňováni jsou kuřáci, obézní, sportovci, kteří se pouštějí do extrémních podniků, řidiči, kteří zaviní autonehodu, alkoholici a různí další lehkomyslníci a požitkáři. Na jedné z konferencí sester jsem slyšela problém vysvětlovat na příkladu muže s artrózou, který po jednoduché úvaze raději volí polknutí tablety proti bolesti před nastolením stravovacího a pohybového režimu, který stojí mnohem víc času a námahy a asi i peněz. Přednášející uzavřel s tím, že člověk s takovýmto přístupem by si měl na léčbu připlácet.
Má to svoji logiku, ale i úskalí. My nevíme, a zdravotníci mi prominou, ani oni, za co si jednoznačně a nezpochybnitelně můžeme. Vedle medicínského pohledu je to i problém filosofie, která si klade otázky o podstatě člověka a jeho možnostech ve vztahu
k prostředí a dalších věd o člověku. Stejné otázky vyslovoval už Hippokrates, když upozorňoval na to, že bychom se měli více než o to, jakou nemoc léčíme, zajímat o to, jakého člověka léčíme.
A tak nemyslím, že by podle pravidla viny bylo možno zpoplatnit kupříkladu pacienta s rakovinou plic, konkrétně podle toho, zda kouří či nikoli. Je to kritérium úzké a nevypovídající o všech okolnostech. A pak bychom si museli být jisti, že naše protikuřácké kampaně jsou dokonale účinné, alarmující a přesvědčivé, museli bychom úplně odstranit reklamy na tabák, rozšířit nekuřácká místa, prohloubit zdravotní výchovu ve školách, zintenzivnit prevenci kouření, rozšířit počet míst na odvykání kouření apod. U obézního bychom museli rozhodnout, zda opravdu jsou kila navíc jen důsledkem čiré rozmařilosti. U mentálního anorektika bychom vážili vinu ambiciózních či lhostejných rodičů, vliv módních agentur apod.
Vývoj medicíny 20. století v celém vyspělém světě směřoval k poje
tí, že člověk není odpovědný za svou nemoc a není za ni vinný. Proto by neměl ani za to, co se s ním děje, trpět pocitem viny. Tak byli vychovány sestry, lékaři i my. Dnes jsou slyšet častěji i opačné názory. Člověk si může prakticky za každou nemoc – i tu, kterou má geneticky podmíněnou. Tyto názory plynou z psychologizace onemocnění, kdy jsou choroby považovány jen za projevy celkového psychického stavu organismu a z toho plynoucího životního způsobu člověka. Léčit by se měly příčiny a člověk v celku. Modernější a novější je pojetí člověka v jeho jedinečnosti ducha a těla, tedy pojetí zdraví jako osobního vlastnictví, za které je třeba platit. Ale člověk je nedokonalý a nemá andělská křídla. Občas udělá něco, co jeho zdraví neprospívá. Ideál neexistuje a existovat asi nebude. Diskuse jsou u nás na začátku – a nejspíš to nebudou jenom zdravotníci, kdo rozhodne, zda a za co si připlatíme z důvodu viny.
Jarmila Škubová
Jarmila Škubová
Může si pacient za sVé choroby?
INZERCE
KAREL_FLO_10-11.indd 1 26.9.2011 13:13:43
obsah
Editorial ................................................................................................................................................................................................1
TémaHospicová péče (II. část) ...................................................................................................................................................................3Poskytování paliativní péče v domácím prostředí pacienta ...................................................................................................4
PraxePoruchy chování seniorského věku ...............................................................................................................................................7Prevence dekubitů při delirantních stavech a těžké demenci ............................................................................................. 10Infekce virem AH1N1 v intenzivní péči ..................................................................................................................................... 13Rehabilitace u dementních seniorů v LDN ............................................................................................................................... 16Outsourcing služeb ve zdravotnictví ......................................................................................................................................... 20Nebezpečí pro zdraví kůže při inkontinenci ............................................................................................................................. 39
nové knihy .................................................................................................................................................................................... 15
recenzované článkypřípadová studieNeodkladný porod císařským řezem ......................................................................................................................................... 24Péče o pacientku s dg. postantibiotická klostridiová kolitida ............................................................................................. 27zkušenosti z praxeEdukačná karta pri lymfedéme hornej končatiny .................................................................................................................. 30přehledová studieEdukácia rodičov dieťaťa s nefrotickým syndrómom v domácom prostredí ................................................................... 32Dětská úrazovost ............................................................................................................................................................................ 36historiePomocníčky bohyne Artemis v dejinách času ........................................................................................................................ 40
Zpravodaj ČASPracovní skupina pro legislativu ................................................................................................................................................. 42Rozloučení s Evou Kvasnicovou .................................................................................................................................................. 43
errare humanum estMultivitamin jako kompenzace pochybení z nedbalosti ...................................................................................................... 44
Lekce angličtiny .............................................................................................................................................................................. 44
Akcent – Informační kanál Všeobecné zdravotní pojišťovny .............................................................................................1–4
www.florence.cz
Ročník VII., číslo 10, říjen 2011
Adresa redakce:Klicperova 8, 150 00 Praha 5
[email protected].: +420 222 352 578
Šéfredaktorka:PhDr. Jarmila Škubová
e-mail: [email protected]
Redakce:PhDr. Eva Wićazová
e-mail: [email protected]
Redakční rada:Mgr. Dana Jurásková, Ph.D.,MBA, předsedkyně,
Bc. Mária Dobešová, Jana Dvořáková, Jana Farkačová, doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,
Anna Chrzová, Jindra Pavlicová, Mgr. Eva Prošková, Hana Rittsteinová,
Milica Sklenčková, Prof. PhDr. Valérie Tóthová, Ph.D.,
Růžena Wagnerová
Grafická úprava:Josef Gabriel, Karel Zahradník
Vydavatel:Ambit Media, a. s.
www.ambitmedia.cz
Ředitel vydavatelství:RNDr. Martin Slavík
Šéfredaktor zdravotnických titulů:Jan Kulhavý
e-mail: [email protected]
Marketing:Petr Belica, tel.: +420 222 352 575
e-mail: [email protected]
Obchod:Alexandra Manová
tel.: +420 724 811 983 e-mail: [email protected]
Marie Janovicová tel.: +420 602 386 866
e-mail: [email protected]
Personální inzerce:fax: +420 222 352 572
e-mail: [email protected]
Tisk:PROTISK spol. s r. o., Pod Zlatou horou 1414
684 01 Slavkov u Brna
Předplatné:ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného,
Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, [email protected],
infolinka 800 300 302, www.periodik.cz
SK: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja,
Vajnorská 137, 831 04 Bratislava,tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819,
Cena výtisku: 60 KčRoční předplatné: 550 Kč / 31,90 eur
Časopis vychází 11krát ročně. (v červenci vychází letní dvojčíslo)
Registrace:MK ČR-E 16134, ISSN 1801-464X
Redakční uzávěrka pro toto číslo: 15. 9. 2011
Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele.
Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou
správnost inzerátů.
Copyright © Ambit Media, a. s., 2011
Oranžová: PMS 021Šedá: PMS 7545
Oranžová: CMYK 0-72-100-0Šedá: CMYK 0-0-0-75
Šedá: CMYK 0-0-0-75
Vychází pod patronací České asociace sester
Foto na titulní straně Václav Šlauf/MF Dnes/profimedia.cz
Dětská sestra z jednotky intenzivní novorozenecké péče v karlovarské nemocnici
čAsOPis s nAdPOlOViční VěTŠinOu RecenzOVAných článků
KAREL_FLO_10-11.indd 2 26.9.2011 13:13:44
FlorENCE 10/2011 3
tÉMa
První hospic v Německu byl založen roku 1986 v Aachenu (Haus Hörn). Poté následovalo otevření dalších hospicových zařízení, u jejichž zrodu stály vždy zejména občanské iniciativy. Hospice byly ve svých počátcích financovány převážně z peněz darovaných nadacemi, církevními zařízeními a soukromými dárci. Podporovány byly už tehdy dobrovolnými pracovníky.
Hospice v Německu poskytují tři typy péče: ústavní, částečně ústavní a ambulantní. Zároveň také poskytují podporu pozůstalým. Zřizovatelem hospiců a hospicové péče jsou v Německu převážně neziskové organizace, dobročinné spolky, církve a nadace.
Hospic většinou disponuje malým množstvím lůžek a je organizován podobně jako malý pečovatelský ústav (dům s ošetřovatelskou péčí, dům s pečovatelskou službou). Hospice v Německu sdružuje Německý hospicový a paliativní spolek, Deutscher Hospiz und Palliativ Verband e.V. (DHPV).
DHPV byl v širokém zastoupení zájmů hospicové činnosti v Německé spolkové republice založen v roce 1992 jako svaz (spolek) pracovního sdružení hospiců a dobročinného sdružení. Zakládajícími členy byli čestní dobrovolníci, zástupci lokálních hospicových spolků a ústavních hospiců. DHPV se velkým dílem podílel na vývoji legislativy vztahující se k poskytování hospicové péče.
Financování hospiců v německuV prosinci 1996 byl Německým spolkovým sněmem schválen § 39a Knihy sociálního zákoníku, který umožňuje realizaci rámcové dohody mezi DHPV a zdravotními pojišťovnami. Do července 2009 museli hospicoví pacienti připlácet v průměru 7 % na svou péči. Od srpna 2009 je tato péče hrazena zdravotními pojišťovnami z 90 %. Zbylých 10 % hradí hospicová zařízení z finančních darů. Pacient má te-dy tuto péči v současné době již pl-ně hrazenou.
Pojmem hospic je v Německu označováno speciální pečovatelské zařízení, které poskytuje rozsáhlou paliativní péči umírajícím. Za zakladatele hospicové péče v Německu je považován Johann-Christoph Student (nar. 1942), lékař paliativní medicíny a psychoterapeut.
hospicoVá péČe (II. část)
HOsPIcOVá PéčE V NěMEcKu
organizace DhpVPředstavenstvo DHPV tvoří 13 osob ze všech spolkových zemí, které jsou aktivní v čestné dobrovolnické činnosti – lékaři, zdravotní sestry, ředitelé ústavních hospiců a zastupitelé ambulantních hospiců a zemských pracovních sdružení. Členy DHPV jsou ústavní, částečně ústavní a ambulantní hospice a paliativní oddělení ze všech 16 spolkových republik.
Dalšími členy spolku DHPV jsou celostátní organizace, jako Německý spolek pomoci nemocným AIDS (Deutsche Aidshilfe), Mezinárodní společnost pro doprovod umírajících a životní podporu (IGSL Hospitz) či Maltézská pomocná služba (Malteser Hilfsdienst).
DHPV kooperuje mezi jinými s Německou společností pro Alzheimerovu chorobu (Deutschen Alzheimergesellschaft), Německou ošetřovatelskou radou (Deutschen Pflegerat) a Německou společností pro paliativní medicínu (Deutschen Gesellschaft für Palliativmedizin).
V německém hospici dostane nevyléčitelně nemocný ve své poslední fázi života šetrnou a uctivou všezahrnující péči. Velkou roli při této péči hraje kontrola veškerých symptomů nemoci a terapie bolesti. Při péči o nemocného jsou jeho přání vždy na prvním místě. Hospicová péče v Německu je v současné době na velmi uspokojivé úrovni a mezi státy EU patří k nejdostupnějším, a to právě díky systému financování.
Pozn.: III. díl bude věnován hospicové péči v Polsku.
Za pomoc při zpracování cizojazyčného zdroje děkuji
Janě Sukovaty.
Literatura:1. <http://www.hospice.cz> (Informační
portál)
2. <http:// www.wikipedia.org/wiki/hos-
pice>
Mgr. Šárka urbánková Psychiatrická léčebna
Petrohrad, p. o.
1982–1987: Krajská nemoc-nice s poliklinikou, Ostrava, sestra u lůžka; 1987–1996: Závodní nemocnice Nová huť, Ostrava, sestra u lůž-
ka, sestra v diabetologické ambulanci; 1996–2002: Eli
Lilly ČR, s. r. o.; Diabetes Care Unit; 2003–2004: Promediamo-tion, s. r. o. – příprava a realizace
vzdělávacích akcí pro NELZP; 2004–2/2011: Krajská zdravot-ní, a.s. – Nemocnice Most, o.z.,
vrchní sestra urologického oddělení, členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství; 7/2010–2/2011:
Nemocnice Chomutov, o. z. – Úsek Systém řízení;
3/2011–dosud: Psychiatrická léčebna Petrohrad, náměstek
pro ošetřovatelskou péči.
sesTra v následné Péči
snP
Tab. Hospicová zařízení v německu evidovaná spolkem DHPV (aktuální stav)
Druh zařízení Celkový počet
ambulantní hospicová služba 1 500
ústavní hospic 162
paliativní oddělení 166
čestní dobrovolníci asi 80 000 osob
První hospic v Německu – Haus Hörn v Aachenu, založený v r. 1986
KAREL_FLO_10-11.indd 3 26.9.2011 13:13:45
10 FlorENCE 10/2011
praxE
V seniorském věku se vyskytuje celá škála krátkodobých i trvalých poruch chování, souvisejících s fyziologickým stárnutím mozku. Senioři s poruchami chování jsou v mnoha ohledech rizikovější skupinou než pacienti bez psychopatologických symptomů, a proto vyžadují specifický ošetřovatelský přístup zaměřený na přísnější prevenci, častější kontrolu a specifické ošetřovatelské přístupy.
pár slov o demenciDemence, z latiny de mens – snižování úrovně kognitivních funkcí, je mozková choroba zapříčiněná degenerativní
Jedním z onemocnění vyššího věku, vedoucích k plné disabilitě, je demence. Jedná se o syndrom mozkové dysfunkce, která ve své konečné fázi pacienta zcela imobilizuje a činí jej plně závislým na péči další osoby, a to i v základních denních činnostech. V tomto období je nemocný vysoce rizikový pro vznik dekubitů a vyžaduje komplexní preventivní a specifickou ošetřovatelskou péči.
preVence Dekubitů při Delirantních staVech a těžké DeMenci
mi změnami v mozkové tkáni. V jejich důsledku mozek přestává být bezchybným koordinátorem činnosti celého organizmu, nejen myšlení a chování, ale též funkce jednotlivých systémů. Příznakem demence je progresivní ztráta rozumových schopností a změny osobnosti člověka. Nejčastěji bývá postižena paměť, pozornost, orientace, schopnost komunikace a myšlení. Osobnost člověka se rozpadá, pacient postižený demencí zapomíná již naučené úkony, např. oblékání, dodržování hygieny. V určitých situacích se objevují i příznaky psychóz (halucinace, paranoia) nejčastěji pod obrazem deliria. V ter
minální fázi je nemocný zcela imobilní, je neschopen verbální komunikace (zapomíná uprostřed slova), postupně se zhoršuje příjem tekutin a potravy.
Při zátěžových situacích se mozek postižený demencí chová nestandardně a reaguje delirantním stavem. Hyperaktivní delirium charakterizované vystupňovanou psychomotorickou aktivitou ohrožuje nemocného také úrazem (např. frakturou kosti). Naproti tomu hypoaktivní delirantní stav charakterizovaný poklesem spontánní aktivity a mobility může být dlouho nepoznán. V této fázi je nemocný ohrožen dehydratací, malnutricí, imobilitou, omezením spontánních pohybů na lůžku, což jsou všechno rizikové faktory pro vznik dekubitů.
obtížnost péče o dementního pacientaPéče o pacienta s jakýmkoli druhem demence je náročná. Na ošetřující personál jsou kladeny vysoké nároky po stránce fyzické i psychické, protože převážná většina těchto pacientů vyžaduje kompletní ošetřovatelskou péči a zajištění základních životních potřeb. Náročnost péče přímo souvisí se stadiem demence, polymorbiditou, aktuální somatickou kompenzací a fyzickým hendikepem (např. hemiplegie po CMP).
Část pacientů se snaží spolupracovat alespoň v rámci svých možností – posadí se, nají se. Část není schopna spolupráce vůbec. Tito pacienti nejsou schopni základní sebepéče, omezeně komunikují nebo nejsou schopni žádné verbální ani nonverbální komunikace. Proto veškerou činnost přebírá ošetřující personál. Právě tato skupina pacientů je nejvíce ohrožena vznikem dekubitů.
stupně vývoje dekubituDekubity jsou rány způsobené tlakem kosti na podložku v tzv. predilekčních místech (krční obratel, sakrum, bederní kost, paty, kotníky). Na vzniku dekubitů se podílejí různé fak
Mgr. iveta indrováGeriatrie-LDN, FTNsP, Praha
1981: SZŠ, Lučenec, dětská sestra; 1986: FF UK Bratislava – magisterské studium pedagogika-ošetřovatelství; 1986–2008: SZŠ Lučenec – středoškolská učitelka; 2008–2009: NsP Lučenec, Interní urgentní příjem – zdr. sestra; 2009–dosud: Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha
danuše kressováGeriatrie-LDN, FTNsP, Praha
1962–1966: SZŠ Benešov; 1966: OÚNZ Praha-západ, Chi-rurgie Zbraslav; 1971–2000: DD Hostěradice,15 let vrchní sestra; 2000: FTNsP, Krč-Pro-sečnice, odd. plicní; dosud: Geriatrie-LDN, FTNsP, Praha
K prevenci dekubitů patří i prevence pádů
KAREL_FLO_10-11.indd 10 26.9.2011 13:13:49
FlorENCE 10/2011 11
praxEtory, např. věk pacienta, inkontinence, špatně upravené lůžko, nedostatečná výživa (resp. nadměrná váha), působení smykových sil, tlak, tření apod. Dekubit nevznikne náhle, ale prochází určitými stupni vývoje:
I. st. – erytém (na neporušené kůži se objeví zčervenání, oblast je oteklá, teplá, pacient cítí svědění a pálení);
II. st. – puchýř (dochází k poškození kůže a pokožky);
III. st. – nekróza( poškození proniká do hloubky, dochází k odumírání tkáně s černou krustou nebo žlutohnědým povlakem);
IV. st. – vřed (rozsáhlá destrukce tkáně s postižením kosti).
Dekubity představují u imobilních pacientů závažný problém. Způsobují velkou bolest, jsou otevřenou branou pro vstup infekce do oslabeného organizmu. Úmrtnost pacientů s dekubity je 5krát vyšší než u lidí stejně starých, kteří dekubity netrpí, a léčba je 6krát nákladnější než prevence.
Proto je nutné, aby péče o pacienty měla holistický charakter.
prevence dekubitu i demence a delirantního stavuPrevence dekubitů u dementních osob se od prevence u nemocných bez kognitivní poruchy liší především tím, že pacient není schopen odpovídající komunikace, má různý stupeň poruchy paměti a porozumění. Proto možnost splnění první zásady prevence – edukace – je velmi omezená. Smysluplná edukace, kdy si můžeme být jisti, že pacient našemu slovu rozumí a je schopen si alespoň část zapamatovat na déle než jeden den, je u nemocných, kteří vykazují v testu MMSE (mini mentalstate examination) více než 18 bodů z možných 30. Pacientům, dosahujícím bodový zisk od 14 do 17 bodů, je nutné několikrát denně připomínat zásady prevence dekubitů a u nemocných s méně než 13 body v MMSE můžeme předpokládat, že si naše doporučení zapamatují jen na několik minut. Pacienti s bodovými ziskem pod 5 bodů v MMSE podstatě edukace nerozumějí. Zůstává pak na zvážení každého pečujícího, zda u těchto nemocných je pravidelná edukace o prevenci dekubitů vůbec smysluplná.
Nemocný v delirantním stavu není schopen porozumět významu mluveného slova a podstatě edukace. Vzhledem k psychomotorickému neklidu využíváme proto verbální komunikace, melodie a intonace hlasu hlavně ke zklidnění nemocného. U těchto ne
mocných je nutná dobře organizovaná a kvalitní ošetřovatelská péče, kterou můžeme dekubitům předcházet.
nezbytná preventivní opatřeníPolohování. Musí být systematické, je žádoucí sestavit plán polohování a plán preventivních opatření (využití polohovacích pomůcek). Intervaly mezi změnami poloh se řídí stavem nemocného a můžou kolísat v rozmezí 30 min. – 4 hod. U dementních a imobilních pacientů by měl být interval 1–2 hod. Důležité je kontrolovat riziková místa při každém polohování, zčervenalá místa nemasírovat.
Nezastupitelné místo mají různé polohovací pomůcky, např. měkké molitanové kroužky, válce, klíny. Neměly by se používat např. plastové nafukovací pomůcky, protože ty brání volnému průtoku krve. Efektivní jsou antidekubitní matrace (molitanové, polyuretanové, vzduchové) nebo vodní lůžka.
Pro pacienty v hypoaktivním delirantním stavu platí obdobná opatření. Nemocní s hyperaktivním deliriem vykazují spontánně hypermotorickou aktivitu, takže v úvodu delirantního stavu
prevence dekubitů není realizovatelná. Pravidla polohování nastávají až ve fázi zklidnění, a to v závislosti na spontánní fyzické aktivitě nemocného.
Pohyb na lůžku a prevence pádů. Nemocní v hyperaktivním deliriu jsou významně ohroženi rizikem pádů, stejně jako nemocní s demencí a zachovanou spontánní motorickou aktivitou. Oba stavy jsou charakterizovány dyskoordinovanými, neplánovanými a nemocným nekontrolovanými pohyby, jsou narušeny základní stereotypy jednoduchých úkonů a reflexů, včetně posazování a stereotypů chůze. Je narušena časoprostorová orientace, která riziko pádu zvyšuje. Přesuny na lůžku a mimo lůžko je žádoucí provádět za pomoci více osob. Velký pozor musíme dávat při popotahování pacienta směrem nahoru. Pacient není schopen ve většině případů základní spolupráce, a protože sedací část pacienta leží plnou vahou na podložce, může dojít ke značnému tření kůže hýždí o podložku a stržení i větší plochy. Kůže seniorů je křehká, v místě kontaktu s podložkou překrvená, vlhká potem, což jsou fakto
INZERCE
Tarkett France SAStel.: 271 001 603e-mail: [email protected]
Homogenní PVC PodlaHy se značkou iQ ta nejlePší Volba do zdraVotnICkýCH ProVozů
• povrch, který se nemusí nikdy pastovat• speciální elektrovodivé podlahy do operačních sálů• skvrny od jodu jsou z podlahy odstranitelné• možnost vytažení soklů na zeď• nízké náklady na údržbu – o více než 30% nižší než u běžných podlahovin• i po 20 letech je podlaha jako nová• široká škála barev a barevných kombinací
iQ PURTM
iQ U
nique Surface Restoration
KAREL_FLO_10-11.indd 11 26.9.2011 13:13:50
12 FlorENCE 10/2011
ry, které přispívají k jejímu poškození. Polohování zkracuje délku neměnného kontaktu těla s podložkou a navozuje pohodlí pacienta, čímž ulevuje od bolesti a snižuje psychické napětí nemocného. Komplexním důsledkem je pozitivní ovlivnění imunity a rychlejší ústup delirantního stavu.
Je potřebné dbát na pohodlnou pozici nemocného, nepříjemnou polohu nám většinou nemocný signalizuje zhoršením zmatenosti, naříkáním nebo nonverbálními projevy bolesti a nepohody. Ležící pacient by neměl mít hlavu výš než 30° nad podložkou (mimo jídla), kromě nemocných s kardiálním selháváním a dušností jiné etiologie, aby se zabránilo „sjíždění“ dolů. Pokud je možné pacienta posazovat, je nutné zajistit, aby neseděl příliš dlouho (maximální doba kontinuálního sedu je kolem 1 hodiny), během dne možno opakovat dle tolerance a léčebných plánů. Nestabilní nemocný by měl být podložen např. polštářkem nebo jinými podkládacími pomůckami.
Pády představují závažný problém a jsou příčinou 80 % všech fraktur seniorů a pátou nejčastější příčinou smrti. Následné léčení po operativně řešené fraktuře krčku femuru (nejčastější fraktura po pádu) je pro seniora fyzicky a psychicky náročné, protože předpokládá dlouhodobou imobilitu a dlouhodobou rehabilitaci. Znamená vysoké riziko trvalé diability až imobility a vysoké riziko roční úmrtnosti seniorů (rok po proběhlé operaci), kdy po úspěšné operaci fraktury krčku femuru zemře téměř 1/4 seniorů.
Ošetřovatelskou péči je nutno organizovat tak, aby byl u rizikového pacienta zajištěn zvýšený dohled. Znamená to v rámci možností uložit pacienta co nejblíž k pracovně sester, zabezpečit na dosah signalizační zařízení a upravit prostředí nemocného – dostatečné osvětlení, přiměřená teplota prostředí (chlad zpomaluje
praxE reakce, příliš vysoká teplota způsobuje ortostatickou hypotenzi) a odstranit z prostoru možné překážky.
Hygienická péče. Většina pacientů s demencí je inkontinentní a je potřeba využívat všech pomůcek pro inkontinenci. K prevenci dekubitů u dementních s omezenou schopností komunikace je třeba sledovat konzistenci a barvu stolice, problémy s vyprazdňováním a močením. Zácpa a močová retence jsou provokujícím faktorem vzniku delirantního stavu. Pro prevenci dekubitů u ležících dementních nemocných je důležité často měnit osobní a ložní prádlo, provádět omývání, sprchování a koupele teplou (ne horkou) vodou, na mytí používat jemné mycí gely nebo tekutá mýdla. Pravidelně sledujeme stav pokožky, provádíme masáže (ne u již zčervenalých míst). Pokožku chráníme před vlhkostí a udržujeme vláčnou používáním regeneračních krémů (Menalind). Není vhodné vysušovat ji třením (prevence oděrek).
Výživa a hydratace. Nedostatečná výživa a hydratace je rizikovým faktorem vzniku dekubitů. Kromě omezení základních potřebných nutritientů při malnutrici je globálním důsledkem porucha imunity a prokrvení periferních tkání, což činí kůži zranitelnější a méně odolnější, méně schopnou regenerace a úzdravy i jen drobných povrchových oděrek. U pacientů s demencí se často objevuje nechutenství a odmítání tekutin. Strava proto musí být pestrá, musí mít určitou nutriční hodnotu, musí být v ní zastoupeny v náležitém poměru všechny složky potravin – bílkoviny, tuky, cukry, vitamíny, minerály. Nemůžeme opomenout i vhodnou formu a úpravu diety (kašovitá, tekutá), na což je nutná spolupráce s nutričním terapeutem.
Demence a delirantní stavy jsou situace s vysokým krátkodobým i dlou
hodobým rizikem malnutrice. Nutriční stav každého nemocného hodnotíme pravidelně a opakovaně podle individualizovaného plánu. Specifi ckým a validizovaným screeningovým testem pro měření nutričního rizika u hospitalizovaných pacientů ve vyšším věku je MNA (Mini Nutritional Assesment). Screening nutričního rizika má význam nejen při jednorázovém měření, jeho význam narůstá při opakovaném vyšetření a sledování vývoje nutriční situace nemocného.
Na našem oddělení je stanoven interval sledování nutričního stavu pacientů 14 dnů. Součástí pravidelného screeningového hodnocení je průběžná evidence množství přijaté stravy, které je právě u pacientů v delirantním stavu velmi často omezeno až minimalizováno. U nás je používána tzv. „talířová metoda“ rámcového kvantitativního hodnocení příjmu (jí spíše polovinu porce, jí spíše celé porce). Tyto informace jsou pro sestry signálem pro zahájení nutriční intervence nutričním terapeutem.
závěrPacienti s těžkým stupněm demence a v delirantním stavu mají vyšší riziko vzniku dekubitů proti ostatním nemocným s identickými postiženími, kteří demencí netrpí. Hlavními faktory, přispívajícími ke vzniku dekubitů, jsou poruchy orientace v časoprostoru, disabilita a závislost postupně až ve všech základních denních činnostech, inkontinence, porucha příjmu potravy a tekutin. Většina rizikových faktorů je preventabilní a na našem oddělení jsou jednotlivé postupy a preventivní opatření zapracovány do krátkodobých i dlouhodobých ošetřovatelských a RHB léčebných plánů.
(iveta.indrova@ft n.cz)Ilustrační foto Profi media
personální inzerce
CHYBÍ VÁM LIDI?Pro zasílání své personální inzerce využijte naši e-mailovou adresu:
[email protected]@ambitmedia.cz
přijme zdravotní sestru s platnou registrací – práce v terénu v Praze.
Životopis zašlete na e-mail: [email protected]
dOMáCÍ Péče eZra
KAREL_FLO_10-11.indd 12 26.9.2011 13:13:55
FlorENCE 10/2011 13
praxE
Např. u nás na oddělení AROICU v Karlových Varech bylo hospitalizováno 8 pacientů, z nichž jeden zemřel. Bylo to shodou okolností první medializované úmrtí v ČR na JIP, pacientka byla ovšem polymorbidní a v dialyzačním programu. Došlo ale k panice a neadekvátní reakci veřejnosti, nebyl prokázán negativní účinek očkovací látky na organismus.
Očkování je třeba považovat za hlavní preventivní strategii. Je důležité respektovat podání očkovací látky u indikovaných případů, vybraných skupin obyvatelstva (sem patří i zdravotníci) a chronicky nemocných, kteří mají sníženou imunitu.
přenos a příznakyVirus se šíří aerosolem z kašle a kýchání do vzdálenosti 2 metrů, kontaktem ruce–obličej po dotyku infikovaných oblastí, virus zůstává na površích 2–8 hodin. Inkubační doba je 1–7 dní, v průměru však 3–4 dny. Hospitalizace na JIP trvá 3–7 dní, v některých případech až 14 dní. Nakažlivost pacienta je jeden den před příznaky a poté různě až do desátého dne od konce febrilní špičky.
Příznaky jsou stejné jako u každého jiného chřipkového onemocnění – nejčastěji horečka, bolest v krku a kašel. Mezi další příznaky patří bolest hlavy, svalů a kloubů, nauzea, zvracení a průjem, chřipková pneumonie a u těžších případů i dušnost. Podle studie z léta 2009 v USA na 268 pa cientech nakažených mexickou chřipkou byla nejčastějším příznakem vysoká teplota (93 %), poté kašel (83 %) a dušnost (54 %).
Nejtěžší průběhy onemocnění byly zaznamenány u těhotných žen, obézních pacientů, u pacientů s onemocněním plic (např. astma, CHOPN), dále u onemocnění kardiovaskulárního systému, diabetu a poruch obranyschopnosti. Je důležité, že všechny tyto nemocné lze očkovat, vhodná je dokonce i kombinace vakcinace sezónní chřipky a mexické chřipky, lze je aplikovat ve stejný den, ale pokaždé do jiného ramene.
Virus AH1N1 byl v roce 2009 velmi diskutovaným pandemickým virem a byl vnímán jako celospolečenský problém. Proběhla zde velká medializace v negativním slova smyslu – velká diskuse o očkování s převážně mediálně negativním obrazem, sledování případů úmrtí bez důkladnějšího popisu souvislostí.
inFekce VireM ah1n1 V intenziVní péČi
pandemická chřipka na JipNa ICU jsou přijímáni především nemocní s akutním respiračním selháním a různým stupněm plicního postižení, které vyžaduje konvenční, tzn. normální UPV či ventilaci vysokofrekvenční oscilací, ale i pokročilé metody, jako je extrakorporální oxygenace (ECMO). Na našem oddělení bylo hospitalizováno několik pacientů s těžkým průběhem, které vyžadovalo UPV.
Diagnostika. Pandemickou chřipku diagnostikujeme tak, že odebereme stěr z nosohltanu, u intubovaných pacientů odebíráme tracheální aspirát a souběžně bereme 5 ml srážlivé krve. Z důvodu nutnosti včasné diagnostiky a zavedení epidemiologických opatření lékař telefonicky konzultuje výsledky s provádějícím pracovištěm.
Léčba. Při vysokém podezření na AH1N1 nasazujeme při příjmu Tamiflu tbl. – u pacientů, kteří mají příznaky. U kriticky nemocného na ICU podáváme Tamiflu 150 mg p. o. nebo do nazogastrické sondy po 12 hod. – je to vyšší dávka než doporučovaných 75 mg po 12 hod., protože není intravenózní forma tohoto léku a vstřebání může být u některých pacientů problematické. Trvání terapie je 10 dnů u prokázaných případů.
Ochranné pomůcky. Mezi ochranné pomůcky při jednorázovém kontaktu s pacientem, ale i při komplexní péči o nemocného na JIP patří jednorázový empír nebo igelitová zástěra, rukavice, ochrana očí (štít nebo brýle), čepice a ochranná rouška. Používáme hygienikem určenou ochrannou roušku – ne každá chirurgická rouška je vhodná. Tyto ochranné pomůcky používáme zejména při intubaci pacienta, neinvazivní ventilaci, odsávání z dýchacích cest (DC), kardiopulmocerebrální resuscitaci, bronchoskopii, nebulizaci DC atd.
Prevence. V boji s pandemií je velmi důležitá prevence. Týká se: 1) prevence nakažení personálu v podobě očkování, neustálého mytí rukou, dodržování hygienických standardů a používání komplexních ochranných pomůcek; 2) prevence rozšíření chřipky mezi pacienty, čemuž zabráníme
dodržováním zmíněných bariérových opatření, izolací nemocných (podle možností) od ostatních pacientů, používáním ochranných pomůcek, používáním uzavřeného systému odsávání – Trachcare, opatrnou manipulací s dýchacím okruhem a hlavně zákazem návštěv v nemocnici.
Každá nemocnice by si měla před začátkem pandemie určit strategii, jak se postarat o nemocné na JIP. Zjednodušeně lze říci, že jednotlivé případy kriticky nemocných se snažíme izolovat od ostatních pacientů s vysokou prio ritou. Stav, kdy jsou ve stejnou dobu na jednom oddělení více než tři kriticky nemocní, by měl vést ke zvážení elektivní operativy, obzvláště u multioborových intenzivních jednotek. Při větším výskytu nemocných se naopak snažíme na ICU izolovat ostatní nemocné od pacientů nakažených AH1N1.
Závěrem. Diagnostika AH1N1 se na ICU provádí u všech pacientů s vysokým podezřením na chřipku. Tamiflu podáváme u všech nemocných na ICU s vysokým podezřením na chřipku do doby, než je prokázán negativní výsledek vyšetření. Klíčovou strategií jsou bariérová opatření při všech podezřeních na chřipku.
kazuistiky1. Na našem AROICU v Karlových Varech bylo hospitalizováno několik pacientů, z nichž první pacientka po přijetí do 24 hod. zemřela. Byla to 31letá žena, kterou lékaři přijali 20. 10. 2009 kvůli srdečním obtížím; byla se srdcem dlouhodobě nemocná a po renálním selhání v těhotenství i trvale na peritoneální dialýze s několikrát prodělanou peritonitidou. Byla to první a jediná oběť pandemické chřipky AH1N1 na našem oddělení. Tato pacientka byla polymorbidní, obézní, hypertenzní, se syndromem spánkové apnoe, v chronickém dialyzačním programu, dokonce prodělala úspěšnou transplantaci ledviny, ale to bohužel svědčilo také o její imunosupresi.
Tuto nemocnou přijali na interní JIP pro týden trvající horečky až 40 °C a schvácenost. Do té doby byla léčena
nikola Brizgalová, dis.KKN, a. s., Karlovy Vary,
ARO – lůžkové oddělení
1996: ukončena SZŠ, Příbram – všeobecná sestra; 1999:
ukončena VOZŠ, Plzeň – diplomovaný zdravotnický
záchranář; 2005: ukončeno PSS – ARIP; 2000–2004: ARO
Karlovy Vary; 2004–2007: ZDZS Karlovy Vary; od 2007:
ARO Karlovy Vary
Konzultant:Mudr. Roman sýkoraKKN, a. s., Karlovy Vary, ARO-lůžkové oddělení
KAREL_FLO_10-11.indd 13 26.9.2011 13:13:55
16 FlorENCE 10/2011
ku, např. CMP (cévní mozková příhoda) či jiná degenerativní onemocnění mozku (Parkinsonova nemoc). Další odlišnost spočívá v kolísání charakteru výkonnosti. U deliria je kolísavý, psychomotorický neklid, který vystřídá spavost atd. Abychom tento stav včas identifikovali, je nutno zjistit jeho vyvolávající příčinu a faktory, které ho mohou zhoršovat. Pokud senior užívá psychofarmaka s tlumícím účinkem na CNS, je touto medikací omezen ve veškerých základních denních činnostech (ADL) – o to je komplexní RHB náročnější.
Prevencí vzniku delirantního stavu a disability je dostatek pohybu, aktivizace čili komplexní RHB (léčebná, sociální, občas i pracovní a v neposlední řadě i pedagogická – edukativní), dostatek tekutin, pravidelný příjem potravin a dostatek smyslových podnětů. U seniora s demencí se často může objevit deprese, která situaci ještě více komplikuje.
Deprese se liší od demence smutnou náladou, zpomaleným psychomotorickým tempem, neochotou spolupracovat, nezájmem odpovídat na dotazy či sociální izolací.
Alzheimerova nemoc je jedním z typů demence. Patofyziologicky se jedná o degenerativní onemocnění CNS vedoucí k postupné ztrátě funkce a počtu mozkových buněk. Základním klinickým příznakem a i problémem je uchování si nových informací čili porucha krátkodobé paměti, později paměti dlouhodobé. K tomu se postupně přidávají další problémy např. apraxie (chorobná neschopnost účelných pohybů), akalkulie (narušená schopnost zvládání základních početních operací a úkonů a chápání matematických vztahů), porucha porozumění a hlavně porucha řeči. Ubývá slovní zásoba a senior používá stále méně slov. Postupně začínají být problematické i exekutivní funkce (porucha plánování, rozhodování a realizace cílevědomých postupů). Pacient ztrácí náhled na situaci, často používá konfabulace, dochází ke globální ztrátě paměti a celkově se rozpadá osobnost. Může být přítomna apatie, agre
rehabilitace u DeMentních seniorů V lDn Demence je trvalé a dlouhodobé postižení paměti, myšlení, koncentrace, vizuálně prostorové schopnosti, náhledu na danou situaci a dalších poznávacích schopností člověka.
Bc. lenka exnerová
2001–2005: SZŠ Chomu-tov, obor všeobecná sestra; 2005–2008: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně Ústí Nad Labem, obor ergoterapeut; 2009-2010: Všeobecná fakultní nemocnice, Praha ergoterapeutka, 1. LF UK, Praha 2, lektorka podpůrných forem pedagogických činností; nyní: LDN-Geriatrické oddělení, vedoucí fyzio-ergo RHB cvičicí skupiny, FTNsP, Praha
s plynulostí řeči, zda je schopen pojmenovat určené předměty, jestli rozumí obsahu sdělení a zda adekvátně odpovídá na dotazy. Mezi další vyšetření v kompetenci ergoterapeuta patří vyšetření zrakově prostorových funkcí. Příkladem je např. situace při oblékání trička, zda si ho správně oblékne, zkrátka zda ví, co kam patří.
stručně o některých diagózáchDelirium. Je to přechodný stav poruchy orientace, pozornosti, vnímání, paměti. Příčinou může být dehydratace, infekce, akutní dysadaptibilita v nemocničním prostředí při probíhající nemoci, smyslová deprivace atd.
Rozdíl mezi deliriem a demencí je doba trvání. Delirium trvá krátce, hodiny až dny. Rizikovým faktorem je demence, věk, onemocnění moz
Postižení dosahují takové úrovně, že jsou jimi narušeny veškeré běžné aktivity denního života (ADL – activity of daily living), veškerá soběstačnost seniora při uskutečňování jak personálních (pADL), tak instrumentálních aktivit během dne (iADL). Patří sem např. sebesycení, koupání, hy giena, přesuny, celková mobilita. Prvním stupněm postižení je např. umění hospodařit v domácnosti, manipulovat s penězi, dopravit se MHD či osobním automobilem, dojít si nakoupit apod. Postupně dochází jak k porušení pracovní výkonnosti, tak i sociálních návyků.
Ergoterapie má u demencí velké pole diagnostické a léčebné působnosti. V této souvislosti bych zmínila vhodnost orientačního vyšetření řeči. Běžná komunikace se seniorem už hodně napoví o tom, jak je na tom
praxE
Posilování svalové síly horních končetin na přístroji Motren
sesTra v následné Péči
snP
KAREL_FLO_10-11.indd 16 26.9.2011 13:13:58
FlorENCE 10/2011 17
sivita, oploštění a změna emocí. Je zajímavé, že nebývá problém v pohyblivosti čili hybnosti seniora. Ale s tím, že jsou zde různé kognitivní a exekutivní deficity, souvisejí i různá rizika pádů, instabilita a následně možnost úrazu a poúrazových fraktur. Celková péče a komplexní rehabilitace spočívá nejvíce v následujících oblastech.
ergoterapie Cílem je dosáhnout pomocí ergoterapie maximální soběstačnosti a nezávislosti pacienta (seniora) v domácím, sociálním či nemocničním prostředí, a tím zvýšení kvality jeho života.
Jádrem ergoterapie je úsilí o zachování, obnovu či zlepšení soběstačnosti, event. zlepšení kvality a důstojnosti života pacientů (seniorů) s těžkým zdravotním postižením, pokud možno s využitím případných kompenzačních pomůcek (KP) či s pomocí druhé osoby. Spolupráce s fyzioterapeutem pomůže zaměřit se na aktivity denního života personální a instrumentální (p,iADL), tzn., pokud mají senioři zachovaný či obnovený, posílený funkční potenciál, dále i tělesnou zdatnost [11].
Výběr jednotlivých činností vždy odpovídá skladbě seniorů s ohledem na jejich schopnosti a celkový stav a řídí se předem stanoveným týdenním plánem.
Úprava prostředí, ve kterém se senioři nacházejí. Prostředí je třeba brát na vědomí a klást na ně velký důraz. V nemocničním či sociálním zařízení to bude vypadat jinak než v domácím prostředí.
V domácím prostředí: je potřeba dbát na opatrnost samotného seniora, zabezpečit prostory, ve kterých se se
nior pohybuje, ve vztahu k jeho schopnostem a možnostem. Veškerá manipulace s nebezpečným vybavením (plyn, zápalky) je nebezpečná, je nutné vše nebezpečné odstranit. Pozor na ostré hrany nábytku.
Je potřeba se i zaměřit na vhodnost kompenzačních pomůcek (KP) v blízkosti seniora, ať už k lokomoci, k vykonávání p,iADL či v koupelnách a toaletách. K tomu patří instruktáž a poradenství poskytnuté seniorovi, ale i rodině. Je důležité nechat osvětlené místnosti v noci (toaleta, chodba atd.) malými lampičkami, což platí i pro nemocniční prostředí.
Nutné je zabezpečení schodů k odstranění rizika pádů, důležité je také zabezpečení oken i dveří. Osvědčilo se i vybavení seniora cedulkami se jmény či kontakty. Pokud je to možné, musíme se snažit zvýšit bezpečnost klienta a usnadit pokud možno co nejvíce jeho orientaci při pohybu (vybavit prostory madly, protiskluzovými podložkami v koupelnách, na toaletách, nápisy na dveřích). Dále bychom neměli nechávat klíče ve dveřích.
V nemocničním prostředí je nutno dbát na okolí lůžka, kde se vyskytují např. stojany na infúzní roztoky, noční stolky a kde i rodina může zanechat nebezpečné předměty. Edukace ošetřovatelského personálu je základní postup, aby se předešlo rizikům u maladaptabilních seniorů v delirantním stavu.
pravidelnost pohybuPři komplexní RHB je důležitý pohyb seniora v době delirantního stavu – avšak i toto je vždy individuální, specifické a přímo šité na míru.
Většinou se setkáme s tím, že senior má problém s organizováním času. Proto nastolíme pravidelný režim, který se pro něj musí stát rutinou. Samozřejmě že volíme činnosti co nejjednodušší, aby je senior zvládal bez psy
praxE Tab. 1. Barthelův test všedních denních činností ADl (Activity daily living)
činnost provedení činnosti bodové skore
1. najedenní napitísamostatně bez pomoci s pomocí neprovede
10 5 0
2. oblékánísamostatně bez pomoci s pomocí neprovede
10 5 0
3. koupánísamostatně bez pomoci s pomocí neprovede
10 5 0
4. osobní hygienasamostatně nebo s pomocí neprovede
10 5 0
5. kontinence močiplně kontinentní občas kontinentní inkontinentní
10 5 0
6. kontinence stoliceplně kontinentní občas kontinentní inkontinentní
10 5 0
7. použití WCsamostatně bez pomoci s pomocí neprovede
10 5 0
8. přesun na lůžko – židle
samostatně bez pomoci s malou pomocí vydrží sedět neprovede
15 10 5 0
9. chůze po rovině
samostatně nad 50 m s pomocí 50 m na vozíku 50 m neprovede
15 10 5 0
10. chůze po schodechsamostatně bez pomoci s pomocí neprovede
10 5 0
Hodnocení stupně závislosti v základních všedních činnostech: 0–40 bodů vysoce závislý 45–60 bodů závislost středního stupně 65–95 bodů lehká závislost 100 bodů nezávislý
Ergonomický hrnek s víčkem
KAREL_FLO_10-11.indd 17 26.9.2011 13:13:58
20 FlorENCE 10/2011
náhradu za vlastní oddělení centrální sterilizace. Myšlenka outsourcingu sterilizačních služeb našla živnou půdu zpočátku hlavně v nemocnicích, jejichž oddělení centrální sterilizace bylo zastaralé a čelilo nutnosti nákladné modernizace. Druhou skupinou zájemců byla nově zřízená zdravotnická zařízení, zatímco většina starších nemocnic upřednostňovala původně zavedený systém s vlastní centrální sterilizací. Příkladem nového přístupu je Londýn, kde probíhají přípravné fáze pilotního projektu zřízení dvou velkých sterilizačních center poskytujících služby většině nemocnic mnohamiliónové metropole.
Možnou formou outsourcingu je i pronájem prostor nemocniční centrální sterilizace externí společnosti, včetně kompletního vybavení a personálu. To za předpokladu, že dané oddělení je dostatečně velké a jeho kapacita skýtá možnost pokrytí dalších
outsourcing služeb Ve zDraVotnictVí
Outsourcing služeb ve zdravotnictví patří v současné době k intenzivně diskutovaným problémům v rámci systému zdravotní péče. Moderní medicína a aktuální trendy v Evropské unii (EU), směrující k upřednostňování akreditovaných i certifikovaných zdravotnických zařízení, vedou ke zvyšování nároků na kvalitu poskytované zdravotní péče. Průvodním fenoménem současné doby je však i intenzivní snaha o redukci nákladů v nemocničních zařízeních s cílem zastavit spirálu zadlužování. Zvýšené požadavky na kvalitu při omezených finančních prostředcích vedou managementy zdravotnických zařízení k hledání východisek ve spolupráci s externími poskytovateli různých služeb, což se označuje jako tzv. outsourcing – využívání vnějších zdrojů.
doc. Mudr. Rastislav Maďar, Ph.d.odborný garant očkovacích center Avenier, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny
1997: ukonč. JLF UK Martin – všeob. lékařství; 2001: ukonč. postgrad. doktorand. studium – epidemiologie, LF UK, Bratislava; 2006: habilitace – veř. zdravotnictví; od 2002: šéfred. recenz. věd.-odbor. čas. Nozokom. nákazy; od 2004: předs. mezinár. humanitár. org. International Humanity; od 2005: prez. Spol. prevence no-zokom. nákaz; od 2006: prez. Fóra inf., trop. a cest. medicíny; od 2008: ved. lékař OC Ostra-va-Hrabůvka; od 2010: předs. red. rady odbor. čas. Očkování a cestovní medicína; od 2011: předs. Koalice pro podporu očkování
povědného partnera chápajícího specifika zdravotnických zařízení velmi důležitý. Outsourcing je možný u různých druhů služeb od správy počítačových systémů a sítí přes administrativu a transportní služby až po nemocniční lékárnu. Mezi nejčastěji využívané patří v rámci outsourcingu úklidové služby a stravování. Podle údajů z USA využívá outsourcing minimálně v jedné oblasti služeb až 75 % zdravotnických zařízení v zemi.
outsourcing sterilizace zdravotnických pomůcek Snaha o redukci finančních nákladů vedla některá zdravotnická zařízení ve vyspělých zemích světa k úvahám o možnosti outsourcingu sterilizace zdravotnického materiálu. Tento trend se snaží využívat některé průmyslové společnosti, které zřídily velkokapacitní sterilizační zařízení a nabídly své služby několika nemocnicím jako
Formy outsourcinguExterní komerční a průmyslové subjekty dodávají průvodní a doplňkové služby spojené s poskytováním zdravotní péče a nemocniční zařízení tak mají možnost koncentrovat se na realizaci hlavních a klíčových medicínských aktivit, jako jsou např. diagnostika a terapie onemocnění a úrazů. Díky většímu množství odběratelů jsou hlavními výhodami této formy spolupráce zejména nižší cena a přesun odpovědnosti za výkon daných služeb na externího partnera. Zdravotnická zařízení jsou však specifickými institucemi vázanými při výkonu své činnosti nejenom finančními výsledky, ale musí zohledňovat i legislativní normy a morálně etické principy. Úplný přesun odpovědnosti uzavřením smlouvy s outsourcingovým partnerem bez kontroly jeho činnosti proto není možný. Aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů ani pracovníků, je výběr spolehlivého a od
Ilustrační foto www.qmed.com
Jedinečná nabídka pro zdravotní sestry a jejich rodinné příslušníky.
o zdravotní příslušníky.
OČKOVACÍ CENTRA SPOLEČNOSTI AVENIER:BRNO, POLIKLINIKA MASARYKOVA, MASARYKOVA 31 • BŘECLAV, POLIKLINIKA BŘECLAV, BRATŘÍ MRŠTÍKŮ 38 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, POLIKLINIKA SEVER, NA SADECH 23 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, BUDOVA KHS, L. B. SCHNEIDERA 32 • HAVLÍČKŮV BROD, PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA HAVLÍČKŮV BROD, PAVILON Č. 10, ROZKOŠSKÁ 2331 • HRADEC KRÁLOVÉ, ŽELEZNIČNÍ POLIKLINIKA, VEVERKOVA 1631/5 • JIHLAVA, POLIKLINIKA DORADUS, MRŠTÍKOVA 1133/30 • KARLOVY VARY, SANGLAB, BEZRUČOVA 1098/10 • KLADNO, I. VŠEOBECNÁ POLIKLINIKA, K NEMOCNICI 2814/4 • LIBEREC, PODJEŠTĚDSKÁ POLIKLINIKA, NA BOJIŠTI 84/7 • OLOMOUC, POLIKLINIKA OLOMOUC, TŘÍDA SVOBODY 32 • OSTRAVA, HORNICKÁ POLIKLINIKA, SOKOLSKÁ TŘÍDA 81 • OSTRAVA, POLIKLINIKA HRABŮVKA, DR. MARTÍNKA 7 • PARDUBICE, POLIKLINIKA HELP, KARLA ŠÍPKA 282 • PLZEŇ, POLIKLINIKA DENISOVO NÁBŘEŽÍ, DENISOVO NÁBŘEŽÍ 4 • PRAHA 1, POLIKLINIKA REVOLUČNÍ, REVOLUČNÍ 765/19 • PRAHA 2, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, STUDNIČKOVA 7 • PRAHA 4, POLIKLINIKA BUDĚJOVICKÁ, ANTALA STAŠKA 80 • PRAHA 6, POLIKLINIKA DAM, STAMICOVA 1968/21 • ÚSTÍ NAD LABEM, POLIKLINIKA DOCTUS, MASARYKOVA 94 • ZLÍN, ZLÍNSKÁ POLIKLINIKA, TŘÍDA T. BATI 3705 • ZNOJMO, KHS ZNOJMO, MUDR. JANA JÁNSKÉHO 15
SILGARD® injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce.
Vakcína proti lidskému papilomaviru [typy 6, 11, 16, 18] (rekom-
binantní, adsorbovaná). Vakcína Silgard se podává injekčně ve
3 dávkách. Tak jako všechny očkovací látky, ani vakcína Silgard
nemusí plně ochránit každého a nezabrání vzniku všech typů ra-
koviny děložního čípku. Očkování nenahrazuje pravidelné gyneko-
logické prohlídky.
PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS
A NENÍ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO
ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ.
PŘEČTĚTE SI PEČLIVĚ PŘÍBALOVOU INFORMACI
O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU.
® Registrovaná ochranná známka Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J.,
U.S.A. © Copyright Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A., 2009.
Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme IDEA, Inc., org.sl.*, Křenova
5, 162 00 Praha 6, tel.: 233 010 111, www.msdi.cz * Affiliate of Merck & Co.,
Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A.
VOUCHER NA ZVÝHODNĚNÉ OČKOVÁNÍJMÉNO:
PRACOVIŠTĚ:
ČLENSKÉ ČÍSLO:
Platnost do: 31. 12. 2011
Pro objednání na očkování nebo na konzultaci volejte bezplatnou linku 800 123 321 nebo využijte on-line objednávku na www.ockovacicentrum.cz.
Očkování proti rakovině děložního čípku a dalším HPV onemocněním vakcínou Silgard ve třech dávkách při schématu0 – 2 – 6 měsíců získáte
s tímto voucherem pouze za 6 626 Kč.
*Voucher 210x148 FINAL.indd 1 23.8.11 10:56
praxE
KAREL_FLO_10-11.indd 20 26.9.2011 13:14:04
FlorENCE 10/2011 21
zdravotnických zařízení v regionu. Nový zaměstnavatel a nová forma přístupu však může pro pracovníky sterilizačních oddělení znamenat negativní tlak s následným poklesem kvality jejich práce. Záporné reakce ze strany zaměstnanců byly pozorovány i při potřebě docházet za prací do prostor centra průmyslové sterilizace, zřízeného za městem na zelené louce, i v důsledku ztráty kontaktu s prestižnějším nemocničním prostředím.
Od komerčního subjektu se očekává investice do modernizace centrální sterilizace tak, aby splňovala přísné požadavky platné legislativy a evropských direktiv. Zkušenosti ze zemí, kde je outsourcing využíván už delší dobu, ukazují, že výška úspory nákladů, uváděná outsourcingovými organizacemi, je někdy jen reklamním tahem. V průběhu spolupráce se v některých případech objevily tendence omezovat domluvené investice a zvýšit cenu poskytovaných služeb pro smluvní nemocniční zařízení. Možnosti vedení zdravotnického zařízení mohou být v této situaci omezené, protože opětovné oživení předtím zrušené vlastní centrální sterilizace je často mimořádně náročné. Význam
FlorENCE 9/2011 21
ným faktorem je proto výběr spolehlivého outsourcingového partnera, který se osvědčil v jiných zdravotnických zařízeních, a ošetření všech případných odchylek od dohody ve smlouvě s co nejdelší platností. Zdravotnické zařízení by se mělo ujistit, že potenciální externí partner splňuje všechny požadavky na kvalitu, respektuje platné normy včetně používání indikátorů procesu sterilizace a při své činnosti využívá validované postupy. Smlouva by měla definovat způsoby kontroly práce outsourcingové společnosti a stanovit opatření při nedodržení domluvených podmínek spolupráce včetně možnosti jejího okamžitého ukončení a sankcí.
klady a záporyPozitivním aspektem outsourcingu je přechod odpovědnosti za sterilitu pomůcek na poskytovatele sterilizačních služeb, včetně případných trestněprávních následků. Přesnou hranici, kde končí odpovědnost externího partnera a začíná odpovědnost zdravotnického zařízení, je však třeba jasně definovat ve smlouvě. Výhodou outsourcingu je i přesná evidence nástrojů např. formou laserového kó
Jedinečná nabídka pro zdravotní sestry a jejich rodinné příslušníky.
o zdravotní příslušníky.
OČKOVACÍ CENTRA SPOLEČNOSTI AVENIER:BRNO, POLIKLINIKA MASARYKOVA, MASARYKOVA 31 • BŘECLAV, POLIKLINIKA BŘECLAV, BRATŘÍ MRŠTÍKŮ 38 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, POLIKLINIKA SEVER, NA SADECH 23 • ČESKÉ BUDĚJOVICE, BUDOVA KHS, L. B. SCHNEIDERA 32 • HAVLÍČKŮV BROD, PSYCHIATRICKÁ LÉČEBNA HAVLÍČKŮV BROD, PAVILON Č. 10, ROZKOŠSKÁ 2331 • HRADEC KRÁLOVÉ, ŽELEZNIČNÍ POLIKLINIKA, VEVERKOVA 1631/5 • JIHLAVA, POLIKLINIKA DORADUS, MRŠTÍKOVA 1133/30 • KARLOVY VARY, SANGLAB, BEZRUČOVA 1098/10 • KLADNO, I. VŠEOBECNÁ POLIKLINIKA, K NEMOCNICI 2814/4 • LIBEREC, PODJEŠTĚDSKÁ POLIKLINIKA, NA BOJIŠTI 84/7 • OLOMOUC, POLIKLINIKA OLOMOUC, TŘÍDA SVOBODY 32 • OSTRAVA, HORNICKÁ POLIKLINIKA, SOKOLSKÁ TŘÍDA 81 • OSTRAVA, POLIKLINIKA HRABŮVKA, DR. MARTÍNKA 7 • PARDUBICE, POLIKLINIKA HELP, KARLA ŠÍPKA 282 • PLZEŇ, POLIKLINIKA DENISOVO NÁBŘEŽÍ, DENISOVO NÁBŘEŽÍ 4 • PRAHA 1, POLIKLINIKA REVOLUČNÍ, REVOLUČNÍ 765/19 • PRAHA 2, 1. LÉKAŘSKÁ FAKULTA, STUDNIČKOVA 7 • PRAHA 4, POLIKLINIKA BUDĚJOVICKÁ, ANTALA STAŠKA 80 • PRAHA 6, POLIKLINIKA DAM, STAMICOVA 1968/21 • ÚSTÍ NAD LABEM, POLIKLINIKA DOCTUS, MASARYKOVA 94 • ZLÍN, ZLÍNSKÁ POLIKLINIKA, TŘÍDA T. BATI 3705 • ZNOJMO, KHS ZNOJMO, MUDR. JANA JÁNSKÉHO 15
SILGARD® injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce.
Vakcína proti lidskému papilomaviru [typy 6, 11, 16, 18] (rekom-
binantní, adsorbovaná). Vakcína Silgard se podává injekčně ve
3 dávkách. Tak jako všechny očkovací látky, ani vakcína Silgard
nemusí plně ochránit každého a nezabrání vzniku všech typů ra-
koviny děložního čípku. Očkování nenahrazuje pravidelné gyneko-
logické prohlídky.
PŘÍPRAVEK JE VÁZÁN NA LÉKAŘSKÝ PŘEDPIS
A NENÍ HRAZEN Z PROSTŘEDKŮ VEŘEJNÉHO
ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ.
PŘEČTĚTE SI PEČLIVĚ PŘÍBALOVOU INFORMACI
O LÉČIVÉM PŘÍPRAVKU.
® Registrovaná ochranná známka Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J.,
U.S.A. © Copyright Merck & Co., Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A., 2009.
Všechna práva vyhrazena. Merck Sharp & Dohme IDEA, Inc., org.sl.*, Křenova
5, 162 00 Praha 6, tel.: 233 010 111, www.msdi.cz * Affiliate of Merck & Co.,
Inc., Whitehouse Station, N.J., U.S.A.
VOUCHER NA ZVÝHODNĚNÉ OČKOVÁNÍJMÉNO:
PRACOVIŠTĚ:
ČLENSKÉ ČÍSLO:
Platnost do: 31. 12. 2011
Pro objednání na očkování nebo na konzultaci volejte bezplatnou linku 800 123 321 nebo využijte on-line objednávku na www.ockovacicentrum.cz.
Očkování proti rakovině děložního čípku a dalším HPV onemocněním vakcínou Silgard ve třech dávkách při schématu0 – 2 – 6 měsíců získáte
s tímto voucherem pouze za 6 626 Kč.
*Voucher 210x148 FINAL.indd 1 23.8.11 10:56
du. To přispívá ke snížení ztrát zdravotnického materiálu a k omezení jeho „pohybu“ směrem do soukromých ambulancí lékařů.
Outsourcing však má v této oblasti i několik rizik a nevýhod. Nástroje kvůli externí sterilizaci opouštějí prostory zdravotnického zařízení, což přináší možnost logistických komplikací, např. riziko opoždění při dopravní nehodě. Komerční subjekty se tomu snaží zabránit nákupem dostatečného počtu rezervních nástrojů a pomůcek, které nemocnici zapůjčují a snadněji je tak udržují v oběhu.
Vzhledem ke svému významu a závažnosti vyžaduje externí sterilizace zdravotnického materiálu v porovnání s jinými formami outsourcingu nezdravotnických služeb dlouhodobé přípravy. Nesprávný výběr outsourcingového partnera a nedostatečné smluvní ošetření podmínek oboustranně přínosné spolupráce může vést k ohrožení zdraví a života pacientů a v konečném důsledku může být pro nemocnici významně nákladnějším řešením než zachování původního systému centrální sterilizace.
INZERCE
praxE
KAREL_FLO_10-11.indd 21 26.9.2011 13:14:05
22 FlorENCE 10/2011
5. 1
0.
12.3
0–17
hod
.Ce
ntru
m a
ndra
gogi
ky, s
. r. o
.Ce
lost
át. o
db. k
onfe
renc
e: N
utrič
ní p
éče
o ne
moc
né
v pr
ůběh
u je
jich
léčb
yM
ariá
nské
nám
ěstí
2, P
raha
1M
onik
a Ji
ndro
vá, ř
ed. s
ekce
zdr
avot
nict
ví,
mon
ika.
jindr
ova@
cent
rum
andr
agog
iky.
cz; t
el: 7
73 6
95 3
01,
http
://vz
dela
vani
zdra
votn
iku.
cent
rum
andr
agog
iky.c
z/ko
nfer
ence
5.–7
. 10.
Česk
á sp
ol. s
oud.
léka
ř. a
fore
nz. t
oxik
ol.
ČLS
JEP
a Ú
stav
sou
d. lé
kař.
Konf
eren
ce: 1
9. o
stra
v. d
ny fo
renz
ních
věd
Hot
el S
epet
ná, O
stra
vice
MU
Dr.
Mar
git S
mat
anov
á, P
h.D
., te
l.: 5
97 3
71 7
13
6. 1
0.
ČAS:
regi
on M
ladá
Bol
esla
vD
iabe
tes
mel
litus
– s
kryt
á hr
ozba
Dům
kul
tury
, Div
adel
ní s
ál, M
. Bol
esla
vM
gr. L
ucie
Kop
alov
á, S
ZŠ a
VO
ŠZ M
ladá
Bol
esla
v,
B. N
ěmco
vé 4
82, 2
93 0
1 M
ladá
Bol
esla
v,
luci
e.ko
palo
va@
sezn
am.c
z, m
obil:
607
258
338
6.–8
. 10.
Česk
á ob
ezito
l. sp
oleč
nost
ČLS
JEP,
ČAS:
tr
aum
atol
.-ort
oped
ická
sek
ce
Celo
stát
. kon
fere
nce
s m
ezin
ár. ú
čast
í:
Obe
zito
logi
e a
baria
trie
201
1Cl
ario
n Co
ngre
ss H
otel
Ost
rava
ww
w.g
sym
posi
on.c
z, w
ww
.obe
sita
s.cz,
sk
ocho
va.d
agm
ar@
vfn.
cz
13.–
14. 1
0.O
dd. i
nter
venč
ní n
euro
radi
ol. a
ang
iol.
RD
G ú
stav
u FN
Ost
rava
3. c
elos
tát.
konf
eren
ce z
drav
. ses
ter a
rad.
asi
st. k
atet
r. sá
lů s
mez
inár
. úča
stí
Hot
el C
lario
n O
stra
vaPe
tra
Proc
házk
ová,
tel.:
597
372
172
, w
ww
.kon
fere
nce.
angi
o.cz
13. –
15.
10.
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
XVIII
. Jih
očes
ké o
nkol
ogic
ké d
ny (D
iagn
ostik
a a
léčb
a ná
dorů
jícn
u, ž
alud
ku a
tlus
tého
stř
eva)
Jízd
árna
zám
ku, Č
eský
Kru
mlo
vPh
Dr.
Mar
ie Š
otol
ová,
pr@
nem
cb.c
z, te
l.: 3
87 8
72 0
15
14.–
15. 1
0.Ú
KB F
NO
a Č
AS:
sek
ce z
drav
. lab
oran
tůCe
lost
át. k
onfe
renc
e zd
rav.
labo
rant
ůD
omov
ses
ter F
N O
stra
vaA
lice
Gaj
dová
, tel
.: 59
7 37
4 12
0, D
oris
Fre
isle
rová
, do
ris.fr
eisl
erov
a@fn
o.cz
19. 1
0.
ÚTP
O 1
. LF
UK
a ČA
S: s
ekce
ses
ter
v pr
im. p
éči
Sem
inář
: Zák
ony
a vy
hláš
ky v
prá
ci s
este
r III
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4 (a
reál
FTN
sP,
pavi
lon
A1,
1. p
osch
odí)
http
://ut
po.lf
1.cu
ni.c
z/, m
onik
a.ho
stal
kova
@lf1
.cun
i.cz,
te
l.: 2
61 0
83 3
95
20.–
21. 1
0.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.IV
. jih
očes
ká k
onfe
renc
e ne
léka
ř. zd
rav.
pro
fesí
DK
Met
ropo
l, Č.
Bud
ějov
ice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
tel.:
387
872
015
20.–
22. 1
0.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.Pe
stré
kam
eny/
Bunt
e St
eine
Wel
lnes
s ho
tel,
Frym
burk
Doc
. MU
Dr.
Petr
, Ph.
D.,
petr
@ne
mcb
.cz,
tel.:
387
878
750
20.–
22. 1
0.
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
Spán
ek a
civ
iliza
ční c
horo
byJí
zdár
na z
ámku
, Čes
ký K
rum
lov
Česk
á sp
oleč
nost
pro
výz
kum
spá
nku
a sp
ánko
vou
m
edic
ínu,
prim
. MU
Dr.
Doh
nal
21. 1
0. n
ebo
25. 1
1.
21. 1
1.
(9.–
16. h
od.)
Proj
ekt 3
5, o
. s.,
odb.
záš
tita
Onk
ol. k
lin.
1. L
F U
K a
VFN
, Pra
ha, a
Mas
aryk
. onk
ol.
ústa
v, B
rno
Kurs
pro
ses
try
gyn.
ord
inac
í: A
ktiv
ní ú
loha
gy
n. s
estr
y v
prev
enci
a č
asné
dia
gn. C
a pr
su21
. 10.
neb
o 25
. 11.
– M
asar
yk. o
nkol
. úst
av, B
rno
21. 1
1. 2
011
– Vš
eob.
faku
lt. n
em.,
Prah
aPř
ihlá
ška
na s
vera
kova
.mar
cela
@se
znam
.cz
nebo
poš
tou
na a
dres
u: P
roje
kt 3
5, O
nkol
ogic
ká k
linik
a
1. L
F U
K a
VFN
, U n
emoc
nice
2, 1
28 0
8 Pr
aha
2
26. 1
0.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Celo
ústa
vní k
onfe
renc
e: M
oder
ní o
šetř
. v 2
1. s
tol.
– IX
.Ki
no „9
9“, Z
ahra
dní 7
64, K
olín
IVSt
áňa
Kubi
ncov
á, te
l.: 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
říjen
ČA
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Zákl
ady
před
nem
. prv
ní p
omoc
iSZ
Š a
VOŠZ
, uče
bna
č. 2
, Mla
dá B
oles
lav
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZŠ
a V
OŠZ
Mla
dá B
oles
lav,
B.
Něm
cové
482
, 293
01
Mla
dá B
oles
lav,
lu
cie.
kopa
lova
@se
znam
.cz,
mob
il: 6
07 2
58 3
38
říjen
ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
átní
kon
fere
nce
ZLFN
Ost
rava
Alic
e G
ajdo
vá, a
liceg
ajdo
va@
sezn
am.c
z
říjen
ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ů4.
sva
toan
ensk
ý de
nFN
USA
, Brn
oJa
na V
esel
ková
, jan
a.ve
selk
ova@
fnus
a.cz
říjen
ČA
S: tr
ansf
úzní
sek
ce
Odb
orný
vík
endo
vý s
emin
ářH
otel
Skl
ář, H
arra
chov
Zdeň
ka D
robn
íkov
á, Z
dena
.dro
bnik
ova@
nem
tur.c
z
2. 1
1.Kr
evní
cen
trum
FN
Ost
rava
Konf
eren
ce: I
I. os
trav
. tra
nsfú
z. d
enD
omov
ses
ter F
N O
stra
vaol
dris
ka.la
koto
va@
fno.
cz, t
el.:
597
372
223
5. 1
1.ČA
S in
tern
í sek
ceO
šetř
ovat
elst
ví v
inte
nziv
ní p
éči
Kong
reso
vý s
ál N
em. N
a H
omol
ce, P
raha
jana
.hru
skov
á@vf
n.cz
7.–8
. 11.
Cent
rum
adi
ktol
ogie
Psy
chia
tric
ké k
linik
y
1. L
F U
K a
VFN
, Pra
haVI
II. ro
čník
kon
fere
nce
Prim
ár. p
reve
nce
rizik
. cho
vání
201
1:
min
. pre
v. p
rogr
am ri
z. c
hová
ní v
kon
text
u šk
ol. p
reve
nce
a m
ezio
bor.
a m
ezire
sort
. mod
el p
reve
nce
na šk
olác
h
Mag
istr
át h
l. m
. Pra
hy, M
ariá
nské
nám
ěstí
ww
w.p
prch
.cz
8. 1
1.ČA
S: tr
aum
atol
.-ort
oped
ická
sek
ce,
VFN
, Pra
haO
db. k
onfe
renc
e: K
omun
ikac
e s
hand
icap
. pac
ient
em.
Práv
ní o
dpov
ědno
st z
drav
otní
kůN
a Bo
jišti
3, P
raha
2 –
vel
ká z
ased
. mís
tnos
t v
příz
emí d
ěkan
átu
1. L
F U
KM
gr. D
agm
ar Š
koch
ová,
dag
mar
.sko
chov
a@vf
n.cz
9. 1
1.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Roz
díl.
stra
v.
ve s
větě
– A
frik
aFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá, j
aros
lava
.pol
akov
a@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
83 2
52
10. 1
1.Pr
ezid
ium
ČA
SPo
dzim
ní k
onfe
renc
e pr
ezid
ia Č
AS
Prah
aw
ww
.cnn
a.cz
10.–
11.
11.
Úst
av p
atol
ogie
FN
a L
F U
P O
lom
ouc
19. s
jezd
Čes
. spo
l. hi
stol
. lab
oran
tů: V
yšet
ř. m
etod
y
v hi
stol
. a h
isto
pato
l.O
lom
ouc
Dan
uše
Kvap
ilová
, tel
.: 58
5 63
2 46
5, 5
85 6
39 5
65,
d.kv
apilo
va@
post
.cz
10.–
11. 1
1.ČA
S: s
ekce
nuk
leár
ní m
edic
íny
a ČS
NM
Podz
imní
kon
fere
nce
ČAS
a ČS
NM
Opa
vaVl
asta
Mík
ová,
vla
sta.
mik
ova@
fnol
.cz,
Mar
ie M
ucho
vá,
mar
ie.m
ucho
va@
nem
ocni
ce.o
pava
.cz
10.–
12. 1
1.Sl
ov. k
omor
a se
stie
r a p
ôr. a
sist
., re
gion
. ko
mor
a se
stie
r a p
ôr. a
sist
ente
k Vy
s. Ta
try,
Sa
nató
rium
Tat
r. Ko
tlina
, n. o
.
II. c
elos
lov.
kon
f. s
mez
inár
. úča
sťou
Bel
ians
ke d
ni
ošet
rova
teľs
tva
– O
šetr
ovat
eľst
vo b
ez h
raní
c:
Oše
trov
ateľ
. med
zi te
ório
u a
prax
ou
Sana
tóriu
m T
atra
nská
Kot
lina,
n. o
., Vys
oké
Tatr
yM
gr. L
ukáš
Kob
er, t
el.:
+421
915
928
957
, e-
mai
l: rk
sksa
pa.ta
try@
gmai
l.com
, M
gr. D
anka
Hal
ečko
vá, t
el.:
+421
905
176
329
, em
ail:
hale
ckov
a@gm
ail.c
om
11.–
12. 1
1.
Prev
ence
200
0, s.
r. o
.O
dbor
ný k
urs
lym
fo-t
apin
guLo
ndýn
ská
59, P
raha
2te
l: 22
1 62
0 21
4, in
fo@
prev
ence
2000
.cz
18. 1
1.Pr
even
ce 2
000,
s. r.
o.
Sem
inář
: Pre
venc
e a
léčb
a ob
ezity
Lond
ýnsk
á 59
, Pra
ha 2
tel:
221
620
214,
info
@pr
even
ce20
00.c
z
25.–
26.
11.
Česk
á as
ocia
ce z
drav
. lab
oran
tů1.
sje
zd Č
es. a
soci
ace
zdra
v. la
bora
ntů
Brno
Miro
slav
a O
ndrá
ková
, tel
.: 54
3 18
3 22
2
listo
pad
ČAS:
sto
mat
olog
ická
sek
ceKo
nfer
ence
: Mot
ivač
ní p
rost
ředk
y v
mod
erní
ord
inac
iPr
aha
Eva
Gré
grov
á, v
rchn
í ses
tra
STK,
FN
u s
v. A
nny
v Br
ně,
eva.
greg
rova
@fn
usa.
cz
listo
pad
ČAS:
regi
on H
rade
c Kr
álov
éKo
nfer
ence
: ČA
S –
prof
esní
org
aniz
ace
sest
er
FN H
rade
c Kr
álov
éBc
. Iva
na Š
lais
ová,
tel.:
495
832
610
, sla
isiv
a@fn
hk.c
z
listo
pad
ČAS:
sek
ce z
drav
otní
ch la
bora
ntů
Celo
stát
ní k
onfe
renc
e ZL
VFN
, Pra
haJa
na F
arka
čová
, jan
a.fa
rkac
ova@
vfn.
cz
6. 1
2.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Ván
oční
pos
ezen
í. Vý
živa
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
8. 1
2.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.Ji
hoče
ský
diab
etol
ogic
ký d
enD
K M
etro
pol,
Česk
é Bu
dějo
vice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
tel.:
387
872
015
10. 1
2.ČA
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Alte
rnat
ivní
met
ody
léčb
y: h
ypot
erap
ie,
felin
oter
apie
atd
.D
ům k
ultu
ry, D
ivad
elní
sál
, Mla
dá B
oles
lav
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZŠ
a V
OŠZ
Mla
dá B
oles
lav,
B.
Něm
cové
482
, 293
01
Mla
dá B
oles
lav,
lu
cie.
kopa
lova
@se
znam
.cz,
mob
il: 6
07 2
58 3
38
Dat
umPo
řada
tel
náz
ev a
kce
(tém
a)M
ísto
Kont
akt
přeh
leD
VzD
ěláV
acíc
h a
kcí (
říje
n 20
11 –
pro
sine
c 20
11)
KAREL_FLO_10-11.indd 22 26.9.2011 13:14:05
FlorENCE 10/2011 23
5. 1
0.
12.3
0–17
hod
.Ce
ntru
m a
ndra
gogi
ky, s
. r. o
.Ce
lost
át. o
db. k
onfe
renc
e: N
utrič
ní p
éče
o ne
moc
né
v pr
ůběh
u je
jich
léčb
yM
ariá
nské
nám
ěstí
2, P
raha
1M
onik
a Ji
ndro
vá, ř
ed. s
ekce
zdr
avot
nict
ví,
mon
ika.
jindr
ova@
cent
rum
andr
agog
iky.
cz; t
el: 7
73 6
95 3
01,
http
://vz
dela
vani
zdra
votn
iku.
cent
rum
andr
agog
iky.c
z/ko
nfer
ence
5.–7
. 10.
Česk
á sp
ol. s
oud.
léka
ř. a
fore
nz. t
oxik
ol.
ČLS
JEP
a Ú
stav
sou
d. lé
kař.
Konf
eren
ce: 1
9. o
stra
v. d
ny fo
renz
ních
věd
Hot
el S
epet
ná, O
stra
vice
MU
Dr.
Mar
git S
mat
anov
á, P
h.D
., te
l.: 5
97 3
71 7
13
6. 1
0.
ČAS:
regi
on M
ladá
Bol
esla
vD
iabe
tes
mel
litus
– s
kryt
á hr
ozba
Dům
kul
tury
, Div
adel
ní s
ál, M
. Bol
esla
vM
gr. L
ucie
Kop
alov
á, S
ZŠ a
VO
ŠZ M
ladá
Bol
esla
v,
B. N
ěmco
vé 4
82, 2
93 0
1 M
ladá
Bol
esla
v,
luci
e.ko
palo
va@
sezn
am.c
z, m
obil:
607
258
338
6.–8
. 10.
Česk
á ob
ezito
l. sp
oleč
nost
ČLS
JEP,
ČAS:
tr
aum
atol
.-ort
oped
ická
sek
ce
Celo
stát
. kon
fere
nce
s m
ezin
ár. ú
čast
í:
Obe
zito
logi
e a
baria
trie
201
1Cl
ario
n Co
ngre
ss H
otel
Ost
rava
ww
w.g
sym
posi
on.c
z, w
ww
.obe
sita
s.cz,
sk
ocho
va.d
agm
ar@
vfn.
cz
13.–
14. 1
0.O
dd. i
nter
venč
ní n
euro
radi
ol. a
ang
iol.
RD
G ú
stav
u FN
Ost
rava
3. c
elos
tát.
konf
eren
ce z
drav
. ses
ter a
rad.
asi
st. k
atet
r. sá
lů s
mez
inár
. úča
stí
Hot
el C
lario
n O
stra
vaPe
tra
Proc
házk
ová,
tel.:
597
372
172
, w
ww
.kon
fere
nce.
angi
o.cz
13. –
15.
10.
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
XVIII
. Jih
očes
ké o
nkol
ogic
ké d
ny (D
iagn
ostik
a a
léčb
a ná
dorů
jícn
u, ž
alud
ku a
tlus
tého
stř
eva)
Jízd
árna
zám
ku, Č
eský
Kru
mlo
vPh
Dr.
Mar
ie Š
otol
ová,
pr@
nem
cb.c
z, te
l.: 3
87 8
72 0
15
14.–
15. 1
0.Ú
KB F
NO
a Č
AS:
sek
ce z
drav
. lab
oran
tůCe
lost
át. k
onfe
renc
e zd
rav.
labo
rant
ůD
omov
ses
ter F
N O
stra
vaA
lice
Gaj
dová
, tel
.: 59
7 37
4 12
0, D
oris
Fre
isle
rová
, do
ris.fr
eisl
erov
a@fn
o.cz
19. 1
0.
ÚTP
O 1
. LF
UK
a ČA
S: s
ekce
ses
ter
v pr
im. p
éči
Sem
inář
: Zák
ony
a vy
hláš
ky v
prá
ci s
este
r III
ÚTP
O 1
. LF
UK,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4 (a
reál
FTN
sP,
pavi
lon
A1,
1. p
osch
odí)
http
://ut
po.lf
1.cu
ni.c
z/, m
onik
a.ho
stal
kova
@lf1
.cun
i.cz,
te
l.: 2
61 0
83 3
95
20.–
21. 1
0.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.IV
. jih
očes
ká k
onfe
renc
e ne
léka
ř. zd
rav.
pro
fesí
DK
Met
ropo
l, Č.
Bud
ějov
ice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
tel.:
387
872
015
20.–
22. 1
0.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.Pe
stré
kam
eny/
Bunt
e St
eine
Wel
lnes
s ho
tel,
Frym
burk
Doc
. MU
Dr.
Petr
, Ph.
D.,
petr
@ne
mcb
.cz,
tel.:
387
878
750
20.–
22. 1
0.
Nem
. Čes
ké B
uděj
ovic
e, a
. s.
Spán
ek a
civ
iliza
ční c
horo
byJí
zdár
na z
ámku
, Čes
ký K
rum
lov
Česk
á sp
oleč
nost
pro
výz
kum
spá
nku
a sp
ánko
vou
m
edic
ínu,
prim
. MU
Dr.
Doh
nal
21. 1
0. n
ebo
25. 1
1.
21. 1
1.
(9.–
16. h
od.)
Proj
ekt 3
5, o
. s.,
odb.
záš
tita
Onk
ol. k
lin.
1. L
F U
K a
VFN
, Pra
ha, a
Mas
aryk
. onk
ol.
ústa
v, B
rno
Kurs
pro
ses
try
gyn.
ord
inac
í: A
ktiv
ní ú
loha
gy
n. s
estr
y v
prev
enci
a č
asné
dia
gn. C
a pr
su21
. 10.
neb
o 25
. 11.
– M
asar
yk. o
nkol
. úst
av, B
rno
21. 1
1. 2
011
– Vš
eob.
faku
lt. n
em.,
Prah
aPř
ihlá
ška
na s
vera
kova
.mar
cela
@se
znam
.cz
nebo
poš
tou
na a
dres
u: P
roje
kt 3
5, O
nkol
ogic
ká k
linik
a
1. L
F U
K a
VFN
, U n
emoc
nice
2, 1
28 0
8 Pr
aha
2
26. 1
0.O
blas
tní n
emoc
nice
Kol
ín, a
. s.
Celo
ústa
vní k
onfe
renc
e: M
oder
ní o
šetř
. v 2
1. s
tol.
– IX
.Ki
no „9
9“, Z
ahra
dní 7
64, K
olín
IVSt
áňa
Kubi
ncov
á, te
l.: 3
21 7
56 5
05,
stan
isla
va.k
ubin
cova
@ne
moc
nice
kolin
.cz
říjen
ČA
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Zákl
ady
před
nem
. prv
ní p
omoc
iSZ
Š a
VOŠZ
, uče
bna
č. 2
, Mla
dá B
oles
lav
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZŠ
a V
OŠZ
Mla
dá B
oles
lav,
B.
Něm
cové
482
, 293
01
Mla
dá B
oles
lav,
lu
cie.
kopa
lova
@se
znam
.cz,
mob
il: 6
07 2
58 3
38
říjen
ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ůCe
lost
átní
kon
fere
nce
ZLFN
Ost
rava
Alic
e G
ajdo
vá, a
liceg
ajdo
va@
sezn
am.c
z
říjen
ČA
S: s
ekce
zdr
avot
ních
labo
rant
ů4.
sva
toan
ensk
ý de
nFN
USA
, Brn
oJa
na V
esel
ková
, jan
a.ve
selk
ova@
fnus
a.cz
říjen
ČA
S: tr
ansf
úzní
sek
ce
Odb
orný
vík
endo
vý s
emin
ářH
otel
Skl
ář, H
arra
chov
Zdeň
ka D
robn
íkov
á, Z
dena
.dro
bnik
ova@
nem
tur.c
z
2. 1
1.Kr
evní
cen
trum
FN
Ost
rava
Konf
eren
ce: I
I. os
trav
. tra
nsfú
z. d
enD
omov
ses
ter F
N O
stra
vaol
dris
ka.la
koto
va@
fno.
cz, t
el.:
597
372
223
5. 1
1.ČA
S in
tern
í sek
ceO
šetř
ovat
elst
ví v
inte
nziv
ní p
éči
Kong
reso
vý s
ál N
em. N
a H
omol
ce, P
raha
jana
.hru
skov
á@vf
n.cz
7.–8
. 11.
Cent
rum
adi
ktol
ogie
Psy
chia
tric
ké k
linik
y
1. L
F U
K a
VFN
, Pra
haVI
II. ro
čník
kon
fere
nce
Prim
ár. p
reve
nce
rizik
. cho
vání
201
1:
min
. pre
v. p
rogr
am ri
z. c
hová
ní v
kon
text
u šk
ol. p
reve
nce
a m
ezio
bor.
a m
ezire
sort
. mod
el p
reve
nce
na šk
olác
h
Mag
istr
át h
l. m
. Pra
hy, M
ariá
nské
nám
ěstí
ww
w.p
prch
.cz
8. 1
1.ČA
S: tr
aum
atol
.-ort
oped
ická
sek
ce,
VFN
, Pra
haO
db. k
onfe
renc
e: K
omun
ikac
e s
hand
icap
. pac
ient
em.
Práv
ní o
dpov
ědno
st z
drav
otní
kůN
a Bo
jišti
3, P
raha
2 –
vel
ká z
ased
. mís
tnos
t v
příz
emí d
ěkan
átu
1. L
F U
KM
gr. D
agm
ar Š
koch
ová,
dag
mar
.sko
chov
a@vf
n.cz
9. 1
1.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Cyk
l. Ro
k s
výži
vou.
Roz
díl.
stra
v.
ve s
větě
– A
frik
aFT
NsP
, Cen
trum
pro
vzd
ěl. a
věd
u, V
ídeň
ská
800,
Pra
ha 4
Jaro
slav
a Po
láko
vá, j
aros
lava
.pol
akov
a@ft
n.cz
, te
l.: 2
61 0
83 2
52
10. 1
1.Pr
ezid
ium
ČA
SPo
dzim
ní k
onfe
renc
e pr
ezid
ia Č
AS
Prah
aw
ww
.cnn
a.cz
10.–
11.
11.
Úst
av p
atol
ogie
FN
a L
F U
P O
lom
ouc
19. s
jezd
Čes
. spo
l. hi
stol
. lab
oran
tů: V
yšet
ř. m
etod
y
v hi
stol
. a h
isto
pato
l.O
lom
ouc
Dan
uše
Kvap
ilová
, tel
.: 58
5 63
2 46
5, 5
85 6
39 5
65,
d.kv
apilo
va@
post
.cz
10.–
11. 1
1.ČA
S: s
ekce
nuk
leár
ní m
edic
íny
a ČS
NM
Podz
imní
kon
fere
nce
ČAS
a ČS
NM
Opa
vaVl
asta
Mík
ová,
vla
sta.
mik
ova@
fnol
.cz,
Mar
ie M
ucho
vá,
mar
ie.m
ucho
va@
nem
ocni
ce.o
pava
.cz
10.–
12. 1
1.Sl
ov. k
omor
a se
stie
r a p
ôr. a
sist
., re
gion
. ko
mor
a se
stie
r a p
ôr. a
sist
ente
k Vy
s. Ta
try,
Sa
nató
rium
Tat
r. Ko
tlina
, n. o
.
II. c
elos
lov.
kon
f. s
mez
inár
. úča
sťou
Bel
ians
ke d
ni
ošet
rova
teľs
tva
– O
šetr
ovat
eľst
vo b
ez h
raní
c:
Oše
trov
ateľ
. med
zi te
ório
u a
prax
ou
Sana
tóriu
m T
atra
nská
Kot
lina,
n. o
., Vys
oké
Tatr
yM
gr. L
ukáš
Kob
er, t
el.:
+421
915
928
957
, e-
mai
l: rk
sksa
pa.ta
try@
gmai
l.com
, M
gr. D
anka
Hal
ečko
vá, t
el.:
+421
905
176
329
, em
ail:
hale
ckov
a@gm
ail.c
om
11.–
12. 1
1.
Prev
ence
200
0, s.
r. o
.O
dbor
ný k
urs
lym
fo-t
apin
guLo
ndýn
ská
59, P
raha
2te
l: 22
1 62
0 21
4, in
fo@
prev
ence
2000
.cz
18. 1
1.Pr
even
ce 2
000,
s. r.
o.
Sem
inář
: Pre
venc
e a
léčb
a ob
ezity
Lond
ýnsk
á 59
, Pra
ha 2
tel:
221
620
214,
info
@pr
even
ce20
00.c
z
25.–
26.
11.
Česk
á as
ocia
ce z
drav
. lab
oran
tů1.
sje
zd Č
es. a
soci
ace
zdra
v. la
bora
ntů
Brno
Miro
slav
a O
ndrá
ková
, tel
.: 54
3 18
3 22
2
listo
pad
ČAS:
sto
mat
olog
ická
sek
ceKo
nfer
ence
: Mot
ivač
ní p
rost
ředk
y v
mod
erní
ord
inac
iPr
aha
Eva
Gré
grov
á, v
rchn
í ses
tra
STK,
FN
u s
v. A
nny
v Br
ně,
eva.
greg
rova
@fn
usa.
cz
listo
pad
ČAS:
regi
on H
rade
c Kr
álov
éKo
nfer
ence
: ČA
S –
prof
esní
org
aniz
ace
sest
er
FN H
rade
c Kr
álov
éBc
. Iva
na Š
lais
ová,
tel.:
495
832
610
, sla
isiv
a@fn
hk.c
z
listo
pad
ČAS:
sek
ce z
drav
otní
ch la
bora
ntů
Celo
stát
ní k
onfe
renc
e ZL
VFN
, Pra
haJa
na F
arka
čová
, jan
a.fa
rkac
ova@
vfn.
cz
6. 1
2.FT
NsP
, Pra
haKo
nfer
ence
: Ván
oční
pos
ezen
í. Vý
živa
FTN
sP, C
entr
um p
ro v
zděl
. a v
ědu,
Víd
eňsk
á 80
0, P
raha
4Ja
rosla
va P
olák
ová,
jaro
slava
.pol
akov
a@ftn
.cz, t
el.: 2
61 0
83 2
52
8. 1
2.N
em. Č
eské
Bud
ějov
ice,
a. s
.Ji
hoče
ský
diab
etol
ogic
ký d
enD
K M
etro
pol,
Česk
é Bu
dějo
vice
PhD
r. M
arie
Šot
olov
á, p
r@ne
mcb
.cz,
tel.:
387
872
015
10. 1
2.ČA
S: re
gion
Mla
dá B
oles
lav
Alte
rnat
ivní
met
ody
léčb
y: h
ypot
erap
ie,
felin
oter
apie
atd
.D
ům k
ultu
ry, D
ivad
elní
sál
, Mla
dá B
oles
lav
Mgr
. Luc
ie K
opal
ová,
SZŠ
a V
OŠZ
Mla
dá B
oles
lav,
B.
Něm
cové
482
, 293
01
Mla
dá B
oles
lav,
lu
cie.
kopa
lova
@se
znam
.cz,
mob
il: 6
07 2
58 3
38
Pozn
ámka
: pod
barv
ené
akce
poř
ádá
ČAS.
Úpl
ný p
řehl
ed v
zděl
ávac
ích
akcí
201
1 na
jdet
e na
ww
w.fl
oren
ce.c
z. V
zděl
ávac
í akc
e IP
VZ p
ro z
drav
otní
ky n
elék
aře,
říje
n 20
11 –
pro
sine
c 20
11, p
řihlá
šky
a da
lší i
nfor
mac
e na
jdet
e na
ww
w.ip
vz.c
z.
INZE
RCE
hle
Dá s
e n
eJ s
estř
iČka
– s
yMpa
tie
Flo
ren
cepo
moc
í hla
sová
ní p
řes s
Ms
zprá
vy si
můž
ete
vybr
at tu
svou
favo
ritku
. ka
ždý
100.
hla
sujíc
í zís
ká k
artu
s vě
rnos
tním
pro
gram
em s
pher
e ca
rd
plat
nou
do p
rosi
nce
2012
v h
odno
tě 5
00 k
č.
více
o fi
nalis
tkác
h a
hlas
ován
í na
ww
w.fl
oren
ce.c
z
KAREL_FLO_10-11.indd 23 26.9.2011 13:14:07
24 FlorENCE 10/2011
rECENzovaNý čláNEk
Mgr. zuzana GarnekováGynekologicko-porodnická klinika, FN Královské Vinohrady, Praha;doktorandka Fakulty zdravot-nictví a sociální práce v Trnavě, Trnavská univerzita
1998: ukonč. SZŠ, Poprad – všeob. sestra; 2001: ukonč. SZŠ, Banská Bystrica – dipl. po-rod. asistentka; 2006: ukonč. bakalář. studium – ošetřova-telství, FZ KU, Ružomberok; 2008: ukonč. magist. studium – ošetřovatelství, LF UPJŠ, Koši-ce; 2002–2003: Gutschermu-ler, všeob. sestra, Traismauer, Rakousko; 2008–2010: SZŠ, Praha, externí učitelka odb. zdrav. předmětů; od 2008: GPK FNKV, Praha, porod. asistentka
ÚvodKazuistika uvádí neobvyklou základní anamnézu a neobvyklý klinický průběh po akutním císařském řezu u klientky. Daná kazuistika poukazuje na jedinečnou interakci sestra – klientka.
Charakteristika sectio caesarea. Sectio caesarea patří mezi nejstarší porodnické operace, kterou znali již staří Egypťané. Vlastní původ názvu není zcela jasný, název císařský řez pochází až ze 17. století. Císařským řezem je vybaven novorozenec z děložní dutiny cestou chirurgicky otevřené dutiny.
Druhy císařského řezu: a) plánovaný, b) neplánovaný – urgentní – neodkladný – akutní.
Nejčastější techniky S. C.:• řezvestředníčáře(nejčastějiapli
kován v urgenci, u žen obézních, u troj a vícečetných těhotenství, jizva z minulosti po laparotomii),
• Pfannenstielův řez (nejčastěji využíván u plánovaného císařského řezu, ale u zkušených porodníků i v urgenci),
• semilunární řez podle Gepperta,čím je oblouk strmější a otvor větší, tím je porod bezpečnější,
• S-řez podle Chmelíka (lze použíti u větších plodů),
• U-řez (uplodůsextrémněnízkouhmotností).
Anestezie u císařského řezu: a) celková (urgentnost zákroku), b) regionální (onemocnění kardiovaskulárního systému, plic matky, přání matky).
Indikace S. C.:Ze strany dítěte: hypoxie plodu, konec pánevní, patologické polohy plodu (čelní, obličejové, šikmé, příčné).Ze strany matky: preeklampsie, vícečetná gravidita, patologie placentární, nemoci z oblasti neurologické, oftalmologické,
Souhrn: Kazuistika uvádí přiklad vývoje situace po neodkladném císařském řezu. Vybraný případ uvádí hospitalizaci, pooperační péči z hlediska medicínských a ošetřovatelských intervencí u 38 let staré prvorodičky s pestrou, nejdřív utajenou zdravotní i sociální anamnézou. Klíčová slova: sectio caesarea – akutní císařský řez – indikace – komplikace – pooperační ošetřovatelská péče.
(The urgent caesarean section)Summary: The following case study provides an example evolution of the situation after an urgent caesarean section. Selected case provides hospitalization, surgical care in terms of medical and nursing interventions in the first pregnancy 38 years ago with the first secret varied medical and social history.Key words: Sectio Caesarea – emergency Caesarean section – Indications – complications – postoperative nursing care.
přípaDoVá stuDie
neoDklaDný poroD císařskýM řezeM
interní, ortopedické, psychiatrické iterativní sekce (opakované řezy), úzkost, strach, nespolupráce matky – rodičky, dystokie (porod obtížný), vyšší věk primipary, herpes genitalis, obezita.Ze strany matky a dítěte: cefalopelvický nepoměr (nepoměr mezi rozměry malé pánve matky a lebky novorozence).
Komplikace postoperační S. C.:Postoperační komplikace rané: infekce močových cest, peritonitidy, endometritidy, pneumonie, tromboembolické komplikace, krvácení do močového měchýře, peritonea, podkoží, břišních stěn, hematomy, anemické stavy, kolapsové stavy, hojení rány per secundam, poruchy střevní perilstatiky, subileus, paralytický ileus, neurologické poruchy v souvislosti s anestezií.Postoperační pozdní komplikace: bolesti v jizvě, estetické defekty, keloidní jizvy, hernie v jizvě, urologické komplikace, sterilita, infertilita, předčasné porody, poruchy placenty, ruptury dělohy, hypotrofie plodu, poruchy gastroenterologické, peritoneální srůsty, psychologické poruchy (Doležal, 2007).
kazuistikaDne 25. 1. 2009 odpoledne byla na jednotku intenzivní péče Gynekologickoporodnické kliniky FNKV (Fakultní nemocnice Královské Vinohrady) v Praze přijata 38letá vdaná, nezaměstnaná, trestně stíhaná žena s abúzem tvrdých drog po operačním porodu sectio caesarea. Důvodem neodkladného císařského řezu byl patologický kardiotokografický (CTG) záznam, hraniční hodnoty krevního tlaku (TK), patologické hodnoty jaterních testů a nedostatečná spolupráce ze strany rodičky. Laparotomie se vykonávala v celkové anestezii se souhlasem pacientky.
Při příjmu na JIP byly hodnoty fyziologických funkcí následující: krev
ní tlak 150/90 torr, puls 90 ,́ tělesná teplota 36,5 °C, SpO2 (saturace hemoglobinu kyslíkem na periferii) 97 %.
Pacientka měla zavedený funkční Foleyův katetr se sběrným pytlíkem, venózní kanylu na levé horní končetině (HK) a bandáž dolních končetin (DK), zabezpečenou prostřednictvím kompresivních punčoch. Na horních i dolních končetinách byl přítomen edém. Pacientka zaujímala polohu na zádech se zvýšenou polohou hlavy, byla v plném vědomí, orientována prostorem i časem. Verbálně se vyjadřovala vulgárním způsobem o bolesti v oblasti operační rány. Pacientka byla na JIP informována o terapeutickém, pohybovém a dietetickém režimu.
Průběh hospitalizace1. den – při příjmu má pacientka zavedenou i. v. kanylu, Foleyův katetr, má zajištěnou kontinuální monitoraci srdeční akce, TK, P, SpO2, pacientce bylo vykonáno ultrazvukové vyšetření pro zvětšování objemu břicha.2. den – pacientce je zaveden centrální žilní katetr (CŽK), protože nebyl možný odběr krve z periferních žil, byl vyměněn permanentní močový katetr (PMK) z důvodu hematurie a zaveden sáček s graduovanou stupnicí. Pacientka měla nízkou diurézu (4 h/0 ml), byly jí aplikovány 2 krevní konzervy a 2 plazmy z důvodu patologických hodnot krevního obrazu (KO) a zjevného zhoršení klinického stavu.3. den – pacientka má zavedenou nazogastrickou sondu (NGS), je indikována podle ultrasonografického (USG) a rentgenového (RTG) snímku, stoupajících hodnot zánětlivých markerů, progredujícímu objektivnímu nálezu – zástava střevní peristaltiky, k revizi dutiny břišní, má doplněna chemoterapeutika – metronidazol. Z operační rány jsou vyvedeny 1krát
KAREL_FLO_10-11.indd 24 26.9.2011 13:14:07
Redonův drén, 1krát drén Tygon (100 ml krvavé tekutiny). 4. den – stav se subjektivně mírně zlepšil, pacientka je subfebrilní až febrilní – 37,5–38,5 °C, má předepsána antipyretika.5. den – stav pacientky beze změny, je febrilní – 38,3 °C, je jí provedeno kontrolní USG břicha. Sonda odvádí pouze perorálně vypitý čaj, Redonovy drény odvádějí 30 ml tekuté krve. Z laboratoře hlášena pozitivita HCV (hepatitis C virus) a GBS (Group B Streptococcus).6. den – stav nezměněn, z důvodu rezistence GBS k augmentinu a metronidazolu má pacientka indikován Unasyn 1,5 g à 8 h, Biseptol à 12 h. Drény a NGS vybrány, aplikovány 3 krevní konzervy. Pacientka má kontraindikováno kojení při užívání Biseptolu.7. den – pacientka si stěžuje na bolesti břicha, lochie (očistky) jsou hnědě zbarveny, ze sutury vytéká krvavá tekutina. Aplikován led na břicho pro objektivní zánět sutury.8. den – pacientka je unavená, z operační rány vytéká krvavá tekutina, lochie zapáchají.9. den – u pacientky se stav nezlepšuje, je subfebrilní – 37,5 °C, má odebrané lochie na mikrobiologické vyšetření a výtěr ze sutury na kultivaci.
Medicínský managementFarmakologická terapie: Tralgit 100 mg, Dolsin 50 mg, Dipidolor 15 mg, Metronidazol 0,5 g à 8 h, Unasyn 1,5 g à 8 h, Biseptol 101, PNC 2,5 mil UI, Augmentin 1,2 g à 8 h, Perfolgan 100 ml, Degan 10 mg, Syntostigmin 10 mg, Spazmopan supp., glycerinový čípek, Ergometrin 1 amp., Ergotamin 20 gtt. per os, Quamatel 20 mg à 12 h, Clexane 0,4 ml, Atropin 10 mg, Furosemid 40 mg.
Vyšetřovací metody: RTG plic a srdce, RTG břicha, USG břichaLaboratorní vyšetření krve (hematologické, biochemické, mikrobiologické) a výtěru (mikrobiologické): KO (krevní obraz), aPTT (aktivovaný parciální tromboplastinový čas), Quick, fibrinogen, etanol, antitrombin III, CRP (Creaktivní protein), FW (sedimentace erytrocytů), JT (jaterní testy) – ALT (alaninaminotransferáza), AST (aspartátaminotransferáza), Bi (bilirubin), urea, kreatinin, kyselina močová, mineralogram – Na (natrium), K (kalium), Cl (chloridy), HIV (Human Immunodeficiency Virus), HCV (hepatitis C virus), HBsAg (Hepatitis B surface Antigen), HAV (hepatitis A virus), gonorea, výtěr z pochvy a sutury.
Posouzení zdravotního stavu podle modelu M. GordonFyziologické funkce: D: tachypnoe, TK: hraniční normotenze 150/90 torr, P: tachykardie 20 .́ Smyslové vnímání: zrak: dobrý, sluch: dobrý, čich: dobrý. Stav sliznic a kůže: dutina ústní: vlhká bez povlaků, stav kůže: bledá, sutura červená. Bolest: lokalizace – břicho, charakter – tupá, trvání – dlouhotrvající, vyvolávající vlivy – pohyb. Mobilita: omezená. Spánek: mělký noční spánek. Výživa: perorální samostatně, parente
rální, dieta č. 0 – čaj. Vy prazdňování: meteorismus, paralytický ileus, močení: PMK, hematurie. Hygienická péče: s dopomocí.
Gynekologicko-porodnická anamnézaMenstruace: pravidelná, věk nástupu: 12 let, délka cyklu: 28/5, intenzita krvácení: střední, bolestivost: ne, poslední menstruace: 12. 4. 2008, antikoncepce: ne. Těhotenství: tercigravidita. Porod: primipara. Ab (Abort, abortus, potrat): 0, UPT (umělé přerušení těhotenství): 2krát.
Laboratorní výsledky: krevní skupina matky: 0, krevní skupina otce: neudána, Rh faktor otce: neudán, Rh faktor matky: pozitivní, BWR (BordetovaWassermannova reakce, používaná ke screeningu syfilis): negativní, HIV: negativní, HBsAg (hepatitis B surface Antigen): pozitivní, HCV (hepatitis C virus): pozitivní.Nynější těhotenství: hmotnost: 86 kg, výška: 170 cm, předpokládaný termín porodu podle menstruace: 24. 1. 2009, návštěva poradny pro těhotné: 5krát, nepravidelná.
Z posouzení zdravotního stavu vyplynuly níže uvedené ošetřovatelské problémy a diagnózy.
Ošetřovatelské diagnózy a ošetřovatelské záznamy1. Akutní bolest v souvislosti s porodnickou opera-cí, projevující se verbální agresivitou, neklidem.Ošetřovatelský cíl: zmírnění až eliminace bolesti.Výsledná kritéria: šestinedělka zná příčinu bolesti, je informována o úlevových polohách a umí je zaujmout, užívá naordinovaná analgetika, verbalizuje zmírnění bolesti. Plán intervencí porodní asistentky (PA): akceptuj projevy bolesti u šestinedělky, vytvoř s ní důvěrný vztah, vysvětli příčinu bolesti, objektivizuj bolest podle lokalizace, charakteru, intenzity a časového průběhu bolesti, informuj šestinedělku o úlevových polohách, aplikuj naordinovaná analgetika, kontinuálně monitoruj fyziologické funkce (FF), asistuj lékaři při vizitě.Vyhodnocení po realizaci: Bolest neustupuje po zaujetí úlevové polohy ani po aplikaci analgetik – slabých opiátů. Mírné zlepšení nastává po aplikaci silných opiátů – Dolsin, Dipidolor. Je nutné pokračovat v naplánovaných intervencích.
2. Porucha integrity tkáně v souvislosti s porod-nickou operací, projevující se bolestí.Cil: zajistit primární hojení rány. Výsledná kritéria: tkáň se hojí bez známek zánětu, pacientka dodržuje zásady hygieny, má hodnoty zánětlivých markerů v normě a má fyziologické hodnoty FF.Plán intervencí PA: sleduj počínající známky infekce, vysvětli příčinu poškození kožní tkáně, zhodnoť hygienickou úroveň klientky, informuj ji o spolupráci při péči o poškozenou tkáň, sleduj stav operační rány, asepticky ošetřuj operační ránu, odeber krev dle ordinace lékaře – CRP, FW. Vyhodnocení po realizaci: Operační rána je bez známek infekce, pacientka nedodržuje do
INZE
RCE
KAREL_FLO_10-11.indd 25 26.9.2011 13:14:07
28 FlorENCE 10/2011
rECENzovaNý čláNEk
cientů, rutinní testování průjmů nejasné etiologie, vzniklých po více než 48 hodinách od počátku hospitalizace, vhodná dieta, probiotika.
kazuistikaPokud je u našich pacientů, u kterých vznikl průjem, zjištěna jako příčina přítomnost C. difficile, jsou ošetřováni podle daných postupů. Jedná se o souhrn režimových opatření, která jsou platná pro všechna oddělení naší Fakultní nemocnice Ostrava (FNO). Tímto způsobem bylo postupováno i u této pacientky.
32letá pacientka byla na interní kliniku přijata s křečovitými bolestmi břicha, průjmem trvajícím asi 3 dny, posledních 24 hod. byly bolesti břicha urputnější, průjem víc než 10krát za den. Čtrnáct dní před vznikem těchto obtíží se pacientka léčila se zubním zánětem a užívala ATB s účinnou látkou klindamycin. Při přijetí byla afebrilní, byly odebrány vzorky na stolici kultivačně, včetně klostridiového toxinu. Byl zjištěn pozitivní klostridiový toxin A i B. Infekcionistka doporučila překlad na infekční kliniku, což pacientka odmítla, proto byla hospitalizována u nás, za dodržení všech níže uvedených protiepidemických opatření.
Výživa. Podle nutričního skóre nebyl potvrzen problém s příjmem potravy, BMI (Body Mass Index, index tělesné hmotnosti) 23,6, zavedena bilance tekutin, dieta šetřící + dietní opatření k úpravě střevní mikroflóry, podáván Novasource G1kontrol 1krát denně, k úpravě hydratace podávány tekutiny i intravenózně. Za dobu hospitalizace nedošlo k úbytku na váze, potíže neovlivnily příjem stravy, žena konzumovala celé porce potravy.
Vylučování. Frekvence stolice cca 10–15krát denně poslední 3 dny, kašovitá, bez příměsi hlenu či krve. Moč čirá, bez příměsí.Aktivita a cvičení. Chodící, orientovaná, plně soběstačná pacientka. Skóre Barthelova testu základních všedních činností ADL – 100 b – nezávislá, skóre rizika vzniku dekubitů dle Marjorie Norton 33 b. – bez rizika vzniku dekubitů, riziko pádu 3 b. – po dobu aplikace intravenózní analgetizace, od třetího dne hospitalizace riziko pádu 0 b – bez intravenózní analgetizace, riziko pádu není. Sociální situace. Pracuje jako zdravotní sestra, vdaná, bydlí s manželem a dcerou.Bolest. Při vyprazdňování zhoršení bolestí břicha, hodnocení podle VAS (vizuální analogová škála, kdy nesnesitelná bolest je označena číslem 10, žádná bolest číslem 0) – intenzita 8, charakter bolesti – křečovitá, úlevová poloha – schoulení se do klubíčka, intervence – teplý obklad na břicho, po vyprázdnění úleva.Léčba: Infúzní terapie k úpravě hydratace, Edicin 0,5 g inj. každých 8 hodin per os, Entizol 250 mg tbl po 6 hodinách per os, probiotika 3krát denně per os, analgetizace.
ošetřovatelské diagnózy a intervenceBolestIntervence: sleduj intenzitu, charakter a lokalizaci bolesti, sleduj verbální i neverbální projevy bolesti, veď záznam o bolesti, podej analgetika dle ordinace lékaře a zaznamenej jejich účinek.Cíl: pacientka bez bolesti a nutnosti analgetizace.Zhodnocení: první dva dny hospitalizace analgetizace s efektem, VAS in
tenzity 1–2. Během 3.–5. dne ústup bolestí, pacientka si přála analgetika nepodávat, VAS intenzita 0, dále analgetická medikace vysazena.
PrůjemIntervence: sleduj frekvenci a množství stolice, sleduj možné příměsi ve stolici, charakter a zápach stolice, podej léčbu dle ordinace lékaře a sleduj její efekt.Cíl: pacientka bez průjmu, fyziologické vyprazdňování stolice.Zhodnocení: první dva dny ještě průjmovitá stolice cca 4–5 krát denně, další tři dny stolice nadále kašovitá 2krát denně, bez obtíží při vyprazdňování a po celou dobu hospitalizace bez příměsí ve stolici.
Riziko infekceIntervence: aseptický postup při péči o periferní venózní katetr (PVK), sleduj lokální a celkové projevy zánětu.Cíl: pacientka bez známek infekce, afebrilní, PVK funkční, bez známek zánětu v okolí zavedení.Zhodnocení: během hospitalizace afebrilní, zvýšená citlivost periferních žil na zavedený PVK, okolí bez zarudnutí, ale bolestivé, první 3 dny výměna prováděna denně, 4. den hospitalizace PVK vytažen, infúzní terapie ukončena.
Protiepidemická opatření• izolacepacienta– samostatnýpo
koj s příslušenstvím, dezinfekce a individualizace nástrojů a pomůcek, jejich následná likvidace či sterilizace. Veškeré pomůcky k ošetřování pacienta jsou uloženy na pokoji. Pokoj je označen cedulí „Zvýšený hygienický režim“ s pokyny, jak se před vstupem na pokoj a po opuštění pokoje zachovat;
Označení pokoje infikovaného pacienta Kolonie Clostridium difficile na krevním agaru (zdroj: Centers for Disease Control and Prevention‘s Pu-blic Health Image Library – http://www.cdc.gov/)
KAREL_FLO_10-11.indd 28 26.9.2011 13:14:08
FlorENCE 10/2011 29
rECENzovaNý čláNEk
• zásadybariérovéošetřovacítechniky – ošetřující personál se převléká při vstupu do pokoje do pláště na jedno použití, použije jednorázové rukavice, po ošetření pacienta vyhodí jednorázový oděv a jednorázové rukavice do PVC pytle „zdravotnický infekční odpad“. Před opuštěním pokoje si dezinfikuje ruce přípravkem se sporicidním účinkem – 0,2% roztokem Persterilu po dobu jedné minuty;
• dezinfekce a dekontaminace pomůcek a nástrojů se provádí dezinfekčním prostředkem se sporicidním účinkem „C“;
• manipulace s prádlem – použitéložní a ostatní prádlo se ukládá do PVC pytle, označeného jako „ infekční prádlo“;
• ošetření izolačního pokoje – poskončení léčení pacienta je nutno provést závěrečnou dezinfekci celého lůžka, veškerých pomůcek, nástrojů, přístrojů a povrchů 0,2% roztokem Mikasept KP, izolační
pokoj řádně vyvětrat a vyzářit germicidní lampou po dobu 4h.;
• další nezbytné pokyny – poučení pacienta i osob blízkých, omezit vstup návštěv a jejich umožnění jen po souhlasu ošetřujícího lékaře a nemocničního hygienika za podmínek dodržení režimu izolace. Ohlásit vznik infekce a zaslat vyplněné „Hlášení přenosné nemoci“ na úsek hygienika FNO.
průběh hospitalizacePacientka byla na našem oddělení hospitalizována 5 dní na samostatném pokoji, měla vyčleněno vlastní sociál ní zařízení. Dodržovala zásady bariérového režimu – protiepidemická opatření. Byly opakovaně odebrány vzorky stolice na přítomnost klostridiového toxinu, podávána analgetika, probiotika a léčba dle ordinace lékaře. Při ošetřování pacientky byla dodržována veškerá uvedená protiepidemická opatření, o nutnosti dodržování těchto pravidel byli poučeni ona i její rodina. Po léčbě došlo k úpravě obtíží, po třetím negativním výsledku stolice na klostridiový toxin byla pacientka propuštěna do domácího ošetřování.
závěrVšimly jsme si, že se v posledních letech zvýšil počet infekcí způsobených bakterií C. difficile i na našem pracovišti, což vedlo k zavedení popsaných opatření zamezujících dalšímu šíření infekce. C. difficile se objevuje nejčastěji po léčbě antibiotiky a způsobuje těžké průjmy, které hrozí i smrtelnými komplikacemi, a to hlavně u starších lidí, pacientů léčených imunosupresivními léky nebo chemoterapií. Proto je třeba při zahájení léčby antibiotiky nasadit i doplňkovou léčbu
probiotiky. Pokud již dojde k vypuknutí infekce, je důležité pacienta izolovat, dodržovat daná režimová opatření a dbát na hygienu rukou. Infekce vyvolané touto bakterií prodlužují dobu hospitalizace a opatření vedoucí k izolaci takto postižených pacientů jsou velice nákladná.
Literatura:1. Beneš J. Infekční lékařství, Praha: Galén,
2009.
2. Trachtová E a kol. Potřeby nemocného
v ošetřovatelském procesu, Brno: IDVPZ,
1996.
3. http://www.zdn.cz/clanek/sestra-prilo-
ha/clostridium-difficile-jako-puvodce-
nozokomialnich-infekci-301164
[cit. 2011-3-20].
4 http://cs.wikipedia.org/wiki/Clostridi-
um_difficile [cit. 2011-3-20].
5. Vnitřní řídicí akty FNO- SOP-ÚNTP-22,
rev. č. 01 – Zásady bariérové techniky,
péče o pacienty s infekčním onemoc-
něním.
6. http://intranet.fnspo.cz/organizace/red/
platne_vra/standardni_operacni_po-
stupy_smj/sop_utvaru_ntp/SOP_UNT-
P_22_Zasady_barierove_
techniky_pece_o_pacienty_
s_infekcnim_onemocnenim.pdf/
[cit. 2011-3-16].
7. http://www.cdc.gov [cit. 2011-3-16].
8. http://www.aamon.cz/?p=1365
[cit. 2011-3-16].
Recenzovali:Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.,
prezident Společnosti prevence
nozokomiálních nákaz, Ostrava
Mgr. Karin Helsnerová,
SZŠ a VOŠ zdravotnická Ostrava, p. o.,
odborná učitelka
Clostridium difficile (zdroj: http://www.aamon.cz/?p=1365)
Lukra vní pracovní pobyty v pres žních zahrani ních nemocnicích pro sestry, porodní asistentky, fyzioterapeuty, ergoterapeuty, záchraná e, laboranty, léka e a další zdravotnický personálSaúdská Arábie, Bahrajn, Katar, Dubaj, Anglie a další des naceRovn ž pro uchaze e s nízkou úrovní znalos angli ny!Komplexní p edodletová p íprava v akreditovaných kurzechZprost edkování zam stnání je pro uchaze e BEZPLATNÉ
www.g5plus.com bezplatná infolinka 800 88 88 96
MILIONOVÉ RO NÍ P ÍJMY
inz_192x70mm_G5.indd 1 2011-03-21 18:02:15Výtažková azurováVýtažková purpurováVýtažková žlutáVýtažková erná
INZERCE
KAREL_FLO_10-11.indd 29 26.9.2011 13:15:18
30 FlorENCE 10/2011
rECENzovaNý čláNEk
doc. Paeddr. Phdr. Viera simočková, Phd.Fakulta zdravotníctva, Katolícka univerzita, Ružom-berok, Katedra pôrodnej asistencie
1976: gymnázium, Sečovce; 1978: nadstav. štúd. SZŠ, Michalovce – pôr. asist.; 1978–1982: 2. gyn.-pôr. klinika FN, Bratislava; 1982–1994: Gyn.-pôr. klinika FN LP, Košice, stanič. sestra; 1985: PSŠ – inštrum. v oper. sále; od 1994: učit. na SZŠ sv. Alžbety, Košice; 1995: ukonč. štúdia na LF UPJŠ Košice – ošetrov.; 2000: ukonč. štúdia na FF PU, Prešov – učit. – pedag.; 2001: FZ TU, Trnava, rigor. sk. – ošetrov.; od 2003: odb. asist., KU Ružomberok, prac. Košice; 2008: FZ TU, Trnava, obhaj. dizert. práce – ošetrov.; 2009: VŠ ZaSP sv. Alžbety, Bratislava, habil. – ošetrov.; od 2009: doc., KU Ružomberok, kat. pôr. asist.
ÚvodEdukácia klienta/pacienta patrí k základným pilierom ošetrovateľskej starostlivosti. Edukačný program pozostáva z edukačného listu pre edukátora, rozpracovaného podľa krokov edukačného procesu, a edukačnej karty pre edukanta. Ďalej sa budeme zaoberať edukačnou kartou, ktorej výhodou je, že klient/pacient do nej môže kedykoľvek nahliadnuť a opakovane sa podľa potreby vrátiť k niektorým poznatkom a informáciám, ktoré počas edukácie pochopí nedostatočne. Každá edukačná karta pozostáva zo študijných cieľov, konkrétnej témy a kontrolných otázok, pomocou ktorých si edukant overí, či danej téme porozumel. Nižšie uvádzame edukačnú kartu pre klientku s lymfedémom hornej končatiny.
Študijné ciele: Klientka definuje základnú terminológiu. Klientka charakterizuje rizikové faktory spôsobujúce stázu lymfy. Klientka charakterizuje postupy napomáhajúce odtoku lymfy.
lymfedém Lymfedém (obr. 1) – lymfatický opuch hornej končatiny je častou pooperačnou komplikáciou po operácií prsníka. Vzniká po prerušení alebo poškodení lymfatických ciest operáciou a žiarením. Lymfa sa tak nemôže z postihnutej končatiny odvádzať a hromadí sa za prekážkou. O tom, či opuch vznikne, rozhoduje viacero faktorov. Je to individuálne usporiadanie siete lymfatických ciest, spôsob operácie a rádiote
Súhrn: Lymfedém hornej končatiny býva častou komplikáciou po operácií prsníka. Posudzuje sa ako celoživotné ochorenie s tendenciou k progresii. K základným metódam liečby patrí aj edukácia pacienta o dodržiavaní zásad životosprávy, odporúčaných a kontraindikovaných aktivitách. V príspevku je vypracovaná edukačná karta pre klienta/pacienta, zameraná na ošetrovateľskú starostlivosti pri lymfedéme hornej končatiny. Pozostáva zo študijných cieľov, konkrétnej témy a kontrolných otázok, pomocou ktorých si klient/pacient overí, či danej téme porozumel.Kľúčové slová: lymfedém – edukačná karta – životospráva pri lymfedéme hornej končatiny.
(Educational card about upper extremity lymphoedema)Summary: Lymphoedema of upper extremity is a frequent complication after the breast operations. It shall be considered as a lifelong disease with a tendency of progression. The basic methods of treatment include the education of the patient about the principles of the lifestyle, recommended and contraindicated activities. In the article, there is compiled the educational card for client/patient focused on the nursing care in case of the upper extremity lymphoedema. The educational card consists of the learning objectives, the specific topic and the control questions, whereby the client/patient verifies the comprehension of the topic.Key words: lymphoedema – educational card – lifestyle in case of upper extremity lymphoedema.
zkuŠenosti z praXe
eDukaČná karta pri lyMFeDéMe horneJ konČatiny
rapie, starostlivosť o postihnutú končatinu, životospráva ženy. Lymfedém sa môže objaviť niekoľko týždňov, ale i rokov po operácií, preto netreba podceňovať jeho prejavy. Aj malý rozdiel v hrúbke končatín je dôvodom na vyšetrenie a liečbu. Rozvinutý lymfedém je problémom na celý život, nakoľko je veľakrát viditeľnejší ako operácia prsníka a môže ohrozovať aj pracovnú schopnosť ženy. Poznaním rizikových faktorov zhoršujúcich daný stav, na opačnej strane poznaním postupov napomáhajúcim odtoku lymfy a ich uplatňovaním v domácom ošetrovateľskom režime sa môže výrazne zmeniť kvalita života ženy.
rizikové faktory spôsobujúce stázu lymfyVzniku lymfedému predchádzame chránením postihnutej končatiny pred rôznymi negatívnymi faktormi.
Fyzikálne vplyvy. Predovšetkým ide o šetrenie končatiny na operovanej strane pred veľkou fyzickou záťažou, tlakom, ťažkou prácou. Vyhýbame sa noseniu ťažkých nákupov, dvíhaniu ťažkých predmetov. Nevhodná je dlhotrvajúca jednostranná poloha končatiny. Na končatinu zle pôsobí extrémne striedanie tepla a chladu. Potrebné je vylúčiť pobyt v horúcom prostredí, ako sú sauna, priame slnko, horúca voda. Rovnako chránime končatinu pred extrémnym chladom a omrznutím. Opatrnosť treba dodržiavať aj pri manikúre, aby sme neporanili postihnutú končatinu. V prírode treba končatinu chrániť pred uhryznutím zvie
raťom a bodnutím hmyzom, každú, aj drobnú ranu treba hneď ošetriť.
Práca v domácnosti. Veľa rizikových faktorov sa vyskytuje pri práci v domácnosti. Z ťažkých domácich prác nie je vhodné napr. umývanie okien, drhnutie podláh, dlhé žehlenie. Pri práci v záhrade je potrebné chrániť ruku gumenou rukavicou. Treba sa vyhýbať poraneniu pri varení a pečení (možné obarenie, popálenie), pri práci s nožom, nožničkami a inými ostrými predmetmi (napr. otváranie konzerv). Nepriaznivo pôsobí horúca voda, preto nie je vhodné napr. dlho prať v horúcej vode, umývať riad a pod. Je treba dávať pozor na poranenia pri šití, žehlení, pri práci s chemikáliami a dezinfekčnými prostriedkami.
Obliekanie. Rizikovým faktorom je nevhodný odev a estetické doplnky. Neodporúčajú sa odevy, ktoré tesno obopínajú a stláčajú končatinu, úzke, zarezávajúce ramienka, ťažké kabáty. Podobne nie je vhodné nosiť na postihnutej strane tesné náramky, prstene, hodinky.
Ošetrovateľské zásahy. Z ošetrovateľských zásahov sa na postihnutej končatine neodporúča merať krvný tlak, robiť odbery krvi a podávať injekcie, a to ani po skončení liečby. Z fyzioterapeutických metód sa neodporúča diatermia, solux, fénovanie, treba sa vyvarovať parafínovým zábalom, horúcemu bahnu, na opuchnutú končatinu neaplikovať klasické masáže a nepoužívať dráždivé kozmetické prostriedky. Žena by preto mala upozorniť zdravotnícky personál o preko
KAREL_FLO_10-11.indd 30 26.9.2011 13:15:18
FlorENCE 10/2011 35
Pod značkou SENI je zahrnuta široká nabídka absorpčních výrobků (plenkových kalhotek, anatomicky tvarovaných plen, urologických vložek), kosmetika i výrobky pro ošetření pokožky. Všechny výrobky SENI splňují kritéria bezpečnosti CE, jsou vysoce savé, jemné a měkké na dotek a přizpůsobují se tvaru těla. Jejich speciální vlastnosti – AIR (prodyšnost), Latex Free (bez obsahu latexu), EDS (rychlejší distribuce tekutiny) i Odour Stop (omezení nepříjemného zápachu) – potvrzují jedinečnost nabídky značky SENI.
Pro osoby s lehkým stupněm in-kontinence byly vyvinuty dvě řady komfortních a diskrétních, anatomicky tvarovaných urologických vložek – pro ženy SENI Lady a pro muže SENI Man. V závislosti na individuálních potřebách je možné si vybrat odpovídající rozměr vložky. SENI Lady jsou dostupné v sedmi a vložky SENI Man ve čtyřech rozměrech.
Pro osoby se středním a těžkým stupněm inkontinence jsou vhodné anatomicky tvarované pleny San SENI, které svým tvarem připomínají větší vložku. V závislosti na intenzitě úniku moči je možné vybrat odpovídající rozměr pleny – každý ze čtyř rozměrů San SENI má jinou savost. Pro fixaci plen jsou určeny elastické síťové kalhotky San SENI. Pro osoby se středním stupněm inkontinence, které se nechtějí vzdát aktivního způsobu života , jsou tu SENI Active, elastické absorpční kalhotky, které se
Značka SENI představuje řadu hygienických výrobků pro osoby trpící inkontinencí. Díky mimořádné kvalitě se její výrobky prodávají v desítkách zemí celého světa. Nepřetržitá spolupráce s uživateli i s odborníky vede k neustálému rozšiřování a vylepšování nabídky.
seni usnaDňuJe žiVot
sah ochranných látek zajišťuje odpovídající hydrataci a promaštění pokožky v pro ni nepříznivém prostředí. Významnou část systému péče o inkontinentní osoby tvoří hygienické podložky SENI Soft představující ideální dodatečné zabezpečení lůžka. Nabídku SENI doplňují výrobky, které usnadňují péči o pacienty. Jsou to SENI Care ochrana oděvu, žínky, jednorázové utěrky ze speciálního materiálu airlaid, anatomicky tvarované vložky SENI V a síťové kalhotky San SENI.
Výhradním dovozcem výrobků SENI do České republiky je společnost Bella Bohemia, s. r. o. Kromě značky SENI nabízí další výrobky světového koncernu TZMO S. A. aktivního způsobu života, obvazový materiál Matopat, sterilizační materiál BOM, dámské hygienické výrobky Bella, dětské pleny Bella Baby Happy, výrobky z bavlny Bella Cotton a čisticí prostředky Dr Max. Základem obchodní politiky společnosti je propojení vysoké kvality výrobků s přijatelnými cenami a vysokou úrovní poskytovaných služeb.
Jedním z příkladů nadstandardní nabídky společnosti je i SENI CUP, mezinárodní fotbalová liga postižených osob. Letošní šestý ročník turnaje se uskutečnil 25. května v Havlíčkově Brodě.
Další informace o výrobcích značky SENI naleznete na www.seni.cz.
Společnost Bella Bohemia s. r. o. si Vás jako generální partner dovoluje pozvat k účasti na XV. ročníku kongresu Gerontologické dny Ostrava, který se uskuteční od 12. do 14. října 2011 v Domě kultury města Ostravy.
natahují i stahují jako klasické spodní prádlo.
Plenkové kalhotky jsou určeny pro osoby se středním, těžkým a velmi těžkým stupněm inkontinence. Mohou je používat osoby aktivní i dlouhodobě upoutané na lůžko. Nabídka prodyšných plenkových kalhotek SENI zahrnuje tři skupiny výrobků: Super SENI, Super SENI Plus a Super SENI Trio. Nabídku doplňují SENI Standard a SENI Standard Plus. Všechny tyto výrobky mají vysokou užitnou hodnotu, zajišťují komfort a bezpečí nejen pacientovi, ale i jeho ošetřovateli. Jednotlivé skupiny výrobků se od sebe liší stupněm savosti a umožňují výběr odpovídajícího výrobku pro každého pacienta.
Řada speciální kosmetiky SENI Care pro inkontinentní osoby představuje výrobky, jejichž účinek se navzájem doplňuje: tekuté tělové mýdlo s pumpičkou, ošetřujicí tělovou pěnu, mycí tělový krém 3 v 1, ošetřujicí vlhčené ubrousky včetně varianty Sensitive, tělový balzám pro suchou pokožku, aktivujicí tělový gel, krém pro suchou a zrohovatělou pokožku, olej, hydratační tělovou emulzi a ochranný tělový krém se zinkem nebo s argininem. Složení přípravků je neustále vylepšováno, pěna a krém byly obohaceny o látku pohlcující zápach moči SINODOR®. Lněný biokomplex obsažený v pěně, tekutém mýdle i krému zajišťuje pokožce dodatečnou ochranu, zklidňuje podráždění a napomáhá rychlejší regeneraci pokožky. Ob
publiC rElatioN
1. Skin care oil 150 ml
2. Moisturising body emulsion 500 ml
3. Wet wipes sensitive 68
4. Seni activé a10
5. Seni lady normal a2012
3
4
5
KAREL_FLO_10-11.indd 35 26.9.2011 13:15:21
36 FlorENCE 10/2011
ÚvodÚrazy jsou velmi vážným zdravotně sociálním problémem. K úrazům dochází v každém věku, ty, k nimž dojde v dětství, jsou výjimečné ztrátou potenciálu, který je právě u dětí nejvyšší. Ten může být ohrožen buď zcela (v případě smrtelných následků úrazu), částečně (omezení v určitých oblastech života) či minimálně, pokud se jedná pouze o úraz bez závažného dlouhodobého vlivu na zdravotní stav jedince (ÚZIS, 2008).
Všeobecně u dětí a dospívajících dochází v převážné většině spíše ke vzniku lehkých až středně těžkých úrazů (Shaikn, Worrall, 2002). U dětí bývá nejčastějším základní ošetření mimo zdravotnické zařízení, nevyžadující lékařskou odbornost (Kukla, Bouchalová, Rezková, 2007). V prevenci úrazů dětí hrají zásadní roli znalosti rodičů, preventivní opatření (Grivna, 2003), ale i vhodná komunikace a edukace dítěte (Ralbovská, Knezović, 2010).
epidemiologie úrazůCílem epidemiologie úrazů je zkoumání příčiny všech nehod a úrazů. Při vzniku úrazů mají velký vliv geografické faktory, věk, pohlaví, rasa, ale také ekonomické zajištění (Grivna, 2003). Je prokázáno, že závažné dětské úrazy následované trvalými následky jsou do jisté míry závislé na demografických faktorech (Lee, et al., 2006). Prostředí můžeme rozdělit do
dvou kategorií: na sociálněekonomické a fyzikální. Sociálněekonomickým prostředím můžeme rozumět např. akceptaci požívání alkoholu, užívání drog apod. Fyzikální prostředí je místo úrazu, počasí, teplota, denní doba, roční období a rizikové prostředí. Prostředí zásadním způsobem ovlivňuje úrazovost, ale protože jeho změna by byla časově i finančně náročná, je zpravidla nahrazována jiným preventivním zásahem, obvykle výchovou k bezpečnému chování a zvládání rizikových situací. Nejúčinnější ochranou dětí před úrazem zůstává bezpečné prostředí (Grivna, 2003).
Epidemiologie úrazů obsahuje vzájemné ovlivňování tří faktorů: hostitel, přenašeč a prostředí, tzv. epidemiologická trojice (EspitiaHardeman, Paulozzi, 2005). Hostitelem se rozumí člověk postižený úrazem. Přenašečem jsou různé druhy a formy přenosu energie, vektoru, kterým může být osoba či věc. Častým přenašečem je kupříkladu schodiště, patrové postele, skleněné dveřní tabule apod. (Grivna, 2003). Posledním faktorem je prostředí (Grivna, 2003). K zabránění úrazu se lze na každý z těchto faktorů zaměřit jednotlivě i současně (Čelko, 2006).
Dělení úrazůÚrazy lze rozdělit dle úmyslnosti, mechanismu úrazového děje, osoby způsobující zranění, místa vzniku, druhu úrazu, poraněné části těla, okolnos
tí vzniku úrazu, činností souvisejících s úrazem, následku úrazu apod.
Dělení úrazů dle úmyslnosti:Úmyslné jsou úrazy vzniklé záměrným sebepoškozením nebo jako poškození zdraví druhou osobou (CDC – National Center for Injury Prevention and Control, 2006). Mezi úmyslná poranění dětí patří i týrání dětí, tyto děti nejčastěji vykazují známky poranění měkkých tkání, tepelná zranění a zlomeniny (Mok, 2008).
Neúmyslné úrazy se podílejí na většině úmrtí v důsledku úrazu. Jde především o dopravní nehody, náhodné otravy, utonutí, pády apod. (Grivna, 2003). Neúmyslná zranění jsou hlavní příčinou smrti dětí, mnoha těmto zraněním se mohlo předejít vhodným dozorem dospělých osob (National Center for Injury Prevention and Control, 2006). Např. v r. 2003 způsobily neúmyslné úrazy v USA 34,6 % všech úmrtí ve věkové kategorii 1–4 roky, 37,8 % všech úmrtí ve věkové kategorii 5–9 let, 37,5 % ve věku 10–14 let a 47,9 % ve věku 15–19 let (Gardner, 2007).
Dělení dle osoby způsobující zranění: osoba si způsobí úraz sama sobě, úraz způsobila druhá osoba, úraz způsobila skupina osob (EspitiaHardeman, Paulozzi, 2005).
Dělení úrazů podle topografie. Uvádíme nejčastější:Úrazy hlavy jsou u dětí velice běžné, udává se přibližně sto tisíc hospitali
Souhrn: Úrazy dětí jsou závažnou problematikou dnešní doby. V České republice dochází ke vzniku velkého množství různě závažných úrazů. Epidemiologie jednotlivých úrazů se liší dle druhu a okolností vzniku těchto úrazů. I samotné úrazy lze rozdělit dle různých parametrů, např. dle topografie, úmyslnosti, osob způsobujících zranění či mechanismu vzniku úrazu. Cílená prevence může vést k výraznému snížení incidence úrazů dětí. Přiložená kazuistika se věnuje případu závažného mechanického poranění dítěte, jehož důsledkem byla ablace distálního článku IV. prstu. K vzniku tohoto úrazu došlo především z důvodu nedostatečného dohledu rodiče nad aktivitami dítěte. Cílem tohoto článku je upozornit na problematiku úrazovosti dětí, která je velmi často podceňována, přestože se týká velké části naší populace.Klíčová slova: úraz – děti – mechanické poranění.
(Accident occurence in childhood)Summary: Children injury is an important question in recent times. There are many injuries of different seriousness originating in Czech republic. Epidemiology of separate injuries differs by particular circumstances of their origin. Injuries can be devided by various parameters, for instance topography,intentionality, subject and form of injury origin. Targeted prevention can influence and reduce the incidence of children unjuries. Presented case report demonstrates type of severe mechanical child injury which caused fourth finger ablation. Lacking parentel supervision of children activities caused this injury. This article was aimed to draw attention on children injuries which are often underestimated despite they involve significant part of our population.Key words: injury – children – mechanical injury.
přehleDoVá stuDie
Dětská ÚrazoVost
Phdr. Jana novotnáMinisterstvo zdravotnictvíČeské republikyZdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
2002: SZŠ, Jihlava; 2005: Bc. na ZSF Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, obor všeobecná sestra; 2007: ZSF JCU, obor rehabilitačně-psy-chosociální péče o postižené děti, dospělé a staré osoby, Mgr.; 2009: rigorózní zkouška v oboru sociální práce, VŠ zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě; dosud: MZ ČR, doktorandské studium, ZSF JCU ve studijním programu speciali-zace ve zdravotnictví.
Mudr. zdeněk eibelNemocnice Jihlava,Chirurgické oddělení
1975: studium na Fakultě všeobecného lékařství Karlovy univerzity; 1979: 1. atestace v oboru všeobecná chirurgie; 1987: 2. atestace v oboru všeobecná chirurgie; dále: vše-obecný chirurg na chirurgickém oddělení nemocnice Jihlava. Je soudním znalcem pro obor chirurgie. V současné době se aktivně věnuje problematice mamologie.
rECENzovaNý čláNEk
KAREL_FLO_10-11.indd 36 26.9.2011 13:15:21
advErtorial
Inkontinentní osoby jsou většinou v pokročilém věku. Zvláště v domovech pro seniory a v domovech s pečovatelskou službou trpí asi 80 % obyvatel nějakou její formou. Z důvodu oslabené funkce kůže jako bariéry je pokožka starších osob obzvláště náchylná kvůli poškození kontaktem s močí a stolicí, ale také podrážděním nevhodnými hygienickými prostředky nebo inkontinenčními pomůckami. Následkem může být vysychání kůže a svědivost, iritace pokožky nebo alergická reakce, zánětlivé ekzémy a bakteriální nebo plísňové infekce. Tyto problémy pak nejen negativně ovlivňují kvalitu života, ale jsou spojeny i s vyššími nároky na ošetřování a odpovídajícím růstem nákladů.
nejčastější vlivy inkontinence na kůži• Vlhké prostředí v okolí intim
ních partií. Produkty inkontinence, traumatizující tyto oblasti těla, spolu s nedostatečným nebo chybným používáním prostředků k ošetřování kůže mohou vést k bobtnání až opuchnutí svrchní kožní vrstvy, následuje vysychání kůže, změna hodnoty pH, což vytváří příhodné podmínky pro množení bakteriálních kmenů.
• Alkalickýčpavek(pHvětšínež10)v moči oslabuje ochranný kyselý plášť pokožky.
Inkontinence moči i stolice zatěžuje v inkriminovaných tělesných partiích kůži a působí na ni jak odpadními produkty, tak zvýšenou potřebou častého mytí. V těchto případech mají významnou úlohu různé ochranné prostředky i uvědomělý přístup pacientů k traumatizující situaci.
nebezpeČí pro zDraVí kůže při inkontinenci
• Vestoliciobsaženétrávícíenzymypůsobí na kůži a mohou vyvolávat ekzémy.
• Ochranná funkce kůže, oslabenánásledkem poškození jejích svrchních vrstev, a ničení tukového a kyselého pláště napomáhá bakteriálním infekcím ze střevní flóry a kožní plísni.
• Poškozenákůže jenáchylnákpodráždění a kontaktním alergiím vyvolávaným produkty inkontinence a také nevhodnými léčivými prostředky.
podpora pacientů při výběru vhodné kosmetiky a pomůcek• Důležitéjevčasnéobjasněnípříčin
a stanovení možností léčby symptomatiky. Proto je nutné pacienta motivovat k návštěvě odborného lékaře a připravit ho na případné otázky i vyšetření.
• Pacienti musejí být motivovánik volbě vhodných pomůcek a podporováni při jejich výběru, ať už jde o ochrannou kosmetiku, rozličné pomocné prostředky, jako jsou
osvěžovače vzduchu, vložky, anální tampony apod. Ty je třeba zkoušet tak, až jsou nalezeny odpovídající a nejvhodnější pomůcky a produkty.
• Zvláště důležité je postižené povzbudit, aby o svém onemocnění mluvili buď s rodinnými příslušníky, přáteli, nebo zdravotnickým personálem. Vést je k účasti na svépomocných terapeutických skupinách nebo kroužcích, neboť tam mohou hovořit o svých starostech beze studu a tam se mohou setkat s porozuměním, podporou a získat i praktické tipy k řešení problémů.
• Profesionální psychologické nabídky (například trénink odstranění napětí) nebo terapie představují často smysluplný doplněk, jak působit proti stresu, depresím a úzkostem.
hygienické novinky na ochranu kůžeNa našem trhu působí v současné době několik našich i světových společností, které pro osoby trpící močovou inkontinencí či inkontinencí stolice produkují širokou paletu hygienických prostředků. Každý rok přicházejí s dalšími, a stále kvalitnějšími. Seznámit se s nimi lze kupříkladu na internetu. Tu však zákazník stojí spíš před problémem, jak se v nabídce zorientovat, aby nemusel svoji již tak dosti zatěžovanou pokožku ještě více oslabovat zkoušením neodpovídajících prostředků. Lépe je rozhodnout se po důkladném vyšetření a s podrobnou znalostí vlastností toho kterého produktu. Na druhé straně nejčastěji se jedná o pacienty vyššího věku nebo obyvatele domovů pro seniory či ústavů sociální péče, kteří k moderním zdrojům informací mají omezený či žádný přístup. Tady může pomoci právě sestra, která má profesní zkušenosti a dobře se orientuje v tom, co nového trh poskytuje.
Z podkladů ze zahraniční literatury zpracoval jš
sesTra v následné Péči
snP
FlorENCE 10/2011 39
Jedna z novinek na trhu – kos-metika Menalind profesional. Je určena pro pacienty, instituce i zdravotníky.
KAREL_FLO_10-11.indd 39 26.9.2011 13:15:24
42 FlorENCE 10/2011
ZPRAVODAJ čas
pracoVní skupina pro legislatiVu
Pracovní skupiny vznikly v reakci na aktuální celospolečenské dění s cílem aktivně ovlivňovat a zlepšovat podmínky pro výkon činnosti sester a ostatních nelékařských pracovníků ve zdravotnictví. I to je samozřejmě jedna z výhod členství v ČAS.
Pracovní skupiny ČAS• prolegislativu;• skupinapro sazebník zdravotních
výkonů MZ ČR;• probezpečízdravotníků;• provzdělávání;• prokvalituošetřovatelsképéče;• soudníchznalců;• proprojektyEU(Evropskéunie);• proreorganizaciČAS.
Kdo se může stát členem pracovní skupiny pro legislativuČlenem pracovní skupiny se může stát každý člen ČAS, kterého navrhne výbor sekce nebo regionu a který se o tuto problematiku zajímá a chce se podílet na možných změnách v této oblasti. V současné době má naše skupina 14 členů z různých oblastí zdravotní péče. Jsou to zástupci sekce domá
cí péče, pedagogické, chirurgické, nutričních terapeutů, anestezie, resuscitace a intenzivní péče, regionu Praha, dále vysokoškolští pracovníci, náměstkyně pro ošetřovatelskou péči, erudovaní odborníci z oblasti kontroly kvality ošetřovatelské péče a další. Činnost není jednoduchá, často připomínkujeme mnohostránkové, rozsáhlé dokumenty, vše v pevně daném termínu. Chtěla bych všem svým kolegyním z pracovní skupiny poděkovat, že i za krátkou dobu své činnosti prokázaly velkou dávku odpovědnosti, pracovitosti a píle.
Cíle skupiny:• Komentovat a připomínkovat ak
tuálně připravovanou legislativu a navázat těsný kontakt s MZ ČR, abychom mohli pružně informovat o plánu přípravy legislativních norem.
• Na stránkách ČAS (www.cnna.cz) zveřejnit plán přípravy legislativních norem, aby se sekce a regiony ČAS mohly vyjadřovat k připravovaným legislativním návrhům a zároveň aby se aktivně podílely a zapojovaly do tohoto procesu.
• Zveřejňovat, a to vždy kvartálněna stránkách ČAS a ve Zpravodaji ČAS, jaké normy jsme připomínkovali, případně která připomínková řízení jsme realizovali nebo iniciovali.
• Iiniciovatschůzkyprolegislativníoblasti, které vnímáme jako problémové a ve spolupráci se sekcí pro spolupráci s mezinárodními organizacemi připravovat novelizace, event. iniciovat změny, jejichž prostřednictvím bychom naše právní úpravy uváděli do souladu s mezinárodními pravidly.
• Pořádatjedenkrátzaroksetkání–blok informací o platné legislativě a našich aktivitách.
• Alespoň jednou ročně publikovat ve Florence (a podle možností i v běžném tisku) výběr z legislativních pravidel pro praxi – ve smyslu legislativních změn a úprav.
• Ve spolupráci se sestrami, které byly pracovně v zahraničí, připravit srovnání našich a zahraničních právních podmínek pro praxi sester.
V oblasti spolupráce plánujeme:• Těsně spolupracovat s odborem
vzdělávání a vědy MZ ČR. • Navázatspoluprácis legislativním
odborem MZ ČR za účelem získávání pravidelných informací o legislativním plánu na další období.
• NavázatspoluprácisMŠMTapokusit se tak ovlivnit přípravu a vzdělání našich budoucích kolegů a kolegyň.
• Rozvinout větší spolupráci s MPSVČR v oblasti propojení zdravotní a sociální péče, včetně stanovení jasných podmínek financování této péče.
• Navázat spolupráci s pacientskýmiorganizacemi a z jejich reálných připomínek čerpat potřebné podněty.
• SpolupracovatseSpolečnostímedicínského práva, Asociací nemocnic ČR, odbornými a profesními společnostmi.
• SpolupracovatsezástupcemprezidiaČAS pro EFN.
• Spolupracovatspracovnískupinoupro tvorbu standardů ošetřovatelské péče a ostatními pracovními skupinami.
Pokud máte chuť aktivně se do tohoto procesu zapojit a chcete pracovat na změnách, přidejte se do naší skupiny. O výsledcích práce naší skupiny vás budeme informovat prostřednictvím Florence.
Mgr. Alice Strnadová, Ph.D., vedoucí skupiny pro legislativu
V ČAS pracuje v současné době osm odborně zaměřených skupin. V každém čísle našeho časopisu vám představíme jednu z nich.
Mgr. Alice Strnadová, Ph.D.
zpravodaj čas
KONFERENCE A SEMINÁŘE PRO NELÉKAŘSKÉ OBORY Pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci a pod záštitou České asociace sester v rámci projektu MZ ČR v koordinaci s IPVZ*
Témata, termíny a místa konání v roce 2011
Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním16. 9. 2011, Olomouc5. 10. 2011, Mladá Boleslav3. 11. 2011, Hradec Králové2. 12. 2011, Brno 7. 12. 2011, Liberec
Možnosti nelékařských profesí v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním13. 9. 2011, České Budějovice21. 9. 2011, Kladno23. 9. 2011, Jablonec27. 9. 2011, Náchod4. 10. 2011, Jihlava11. 10. 2011, Zlín26. 10. 2011, Most16. 11. 2011, Znojmo30. 11. 2011, Ostrava
Cerebrovaskulární onemocnění jako výzva pro nelékařská povolání6. 9. 2011, Havířov20. 10. 2011, Pardubice1. 11. 2011, Přerov23. 11. 2011, Tábor14. 12. 2011, Kolín
Vzdělávací akce zahrnuje konferenci a dva odpolední semináře
Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. e-mail: [email protected], www.vzdelavani-zdravotniku.cz
* Účastnické poplatky jsou při splnění podmínek hrazeny ze zdrojů MZ ČR a ESF EU. Příjemci podpory jsou všichni zdravotničtí pracovníci v ČR s výkonem práce mimo území hl. města Prahy.
Přihlášky a podrobný program konferencí a seminářů na
www.aesculap-akademie.cz+420-271 091 666, [email protected]
Inzerce_220x136.indd 1 14.7.2011 15:18:36KAREL_FLO_10-11.indd 42 26.9.2011 13:15:25
rozlouČení s eVou kVasnicoVou
Eva Kvasnicová při jednom z posledních vystoupení
zpravodaj čas
Letošního 26. srpna bylo hodně z těch, kteří teď čtou tyto řádky, na pohřbu. Smrt si nevybírá a je, jak známo, nespravedlivá. Jinak by se nemohlo stát, aby nás tak náhle, nečekaně a bez slůvka rozloučení opustila naše přítelkyně, spolupracovnice, vynikající člověk a úžasná kamarádka – hlavní sestra VN Brno a členka prezidia ČAS Eva Kvasnicová.
S ní odešlo vše, co znala a věděla, aniž to stihla všem potřebným předat. Slyšela jsem na pohřbu její kolegyni říkat: „Jak já budu teď fungovat, vždyť kdykoliv jsem něco nevěděla, neznala, tak jsem zvedla telefon a volala Evě.“ To přesně Evu vystihuje. Svůj život nepromarnila, s těžkostmi se dokázala por
vat. Člověk s ní velmi rád spolupracoval na nějakém úkolu či projektu nebo ji jen požádal o pomoc. Byla výjimečně pracovitá a ochotná každému pomoci, nikdy nikoho nenechala na holičkách. Žila naplno a svoji energii rozdělovala mezi svoji rodinu a práci, měla náš obdiv, jak to vše stíhá. Neošidila nic. S manželem vychovali tři děti, milovala svoje vnoučata, o kterých ráda vyprávěla.
Původně vystudovala obor dětská sestra, nejblíže jejímu srdci však byla chirurgie. Kvůli náročnému povolání jejího muže se často stěhovali. Jednou o sobě napsala, že je „malý turista po českém zdravotnictví“. Pracovala v kartotéce, v jeslích, v odborných ambulancích, dělala i uklízečku. Učila na SZŠ a v posledních letech života vykonávala funkci hlavní sestry Vojenské nemocnice v Brně. Vedle této náročné práce vykonávala další významné funkce – nejdříve v Československé společnosti sester a později v České asociaci sester. Byla dlouholetou předsedkyní chirurgické sekce a od roku 2007 členkou prezidia. Mezi chirurgickými sestrami byly velice oblíbené kongresy, které Eva pravidelně pořádala. Toho nejnovějšího, letošního květnového, jsem se jako host zúčastnila. Velmi jsem oceňovala jeho odbornou i společenskou úroveň.
Eva Kvasnicová byla velkou propagátorkou spolupráce ČAS se Slovenskou komorou sester. Na Slovensko pravidelně jezdila a jako zástupkyně prezidia se zúčastňovala jejích akcí. Mezi slovenskými kolegyněmi byla velmi oblíbená. Pravidelně zvala své slovenské přátele do ČR na akce pořádané naší sesterskou organizací.
S Evou jsem se naposledy osobně setkala počátkem prázdnin v Neratovicích, kde jsme strávily báječný víkend. Eva měla dva týdny po oslavě svých šedesátých narozenin. Nálada byla výborná a také plánů do budoucna mnoho. Nikoho nenapadlo, že se už nikdy v tomto složení nesejdeme.
Eva měla ráda svět, i se všemi jeho těžkostmi. Její nečekaná smrt zasáhla nejen její rodinu, ale i velké množství jejích přátel. Vzpomínáme na její humor, na její schopnost vcítit se do situace druhých, pomoci nejen slovem, ale i skutkem. V srdci a myslích nás všech zůstáváš taková, jaká jsi vždy byla. Milá, přátelská, obětavá, pracovitá. Mezeru po tobě, Evo, nelze vyplnit, ale nikdo neumírá, pokud ho lidé nosí v srdci. Za všechno, co jsi pro nás všechny udělala, děkujeme!
Anna Skalická, přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice v ČAS
KONFERENCE A SEMINÁŘE PRO NELÉKAŘSKÉ OBORY Pořádá Aesculap Akademie ve spolupráci a pod záštitou České asociace sester v rámci projektu MZ ČR v koordinaci s IPVZ*
Témata, termíny a místa konání v roce 2011
Role nelékařských povolání v léčbě pacientů s onkologickým onemocněním16. 9. 2011, Olomouc5. 10. 2011, Mladá Boleslav3. 11. 2011, Hradec Králové2. 12. 2011, Brno 7. 12. 2011, Liberec
Možnosti nelékařských profesí v péči o pacienty s kardiovaskulárním onemocněním13. 9. 2011, České Budějovice21. 9. 2011, Kladno23. 9. 2011, Jablonec27. 9. 2011, Náchod4. 10. 2011, Jihlava11. 10. 2011, Zlín26. 10. 2011, Most16. 11. 2011, Znojmo30. 11. 2011, Ostrava
Cerebrovaskulární onemocnění jako výzva pro nelékařská povolání6. 9. 2011, Havířov20. 10. 2011, Pardubice1. 11. 2011, Přerov23. 11. 2011, Tábor14. 12. 2011, Kolín
Vzdělávací akce zahrnuje konferenci a dva odpolední semináře
Prohlubování a zvyšování úrovně odborných znalostí nelékařských zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví se zaměřením na odborně profesní vzdělávání a na vzdělávání v manažerských dovednostech. e-mail: [email protected], www.vzdelavani-zdravotniku.cz
* Účastnické poplatky jsou při splnění podmínek hrazeny ze zdrojů MZ ČR a ESF EU. Příjemci podpory jsou všichni zdravotničtí pracovníci v ČR s výkonem práce mimo území hl. města Prahy.
Přihlášky a podrobný program konferencí a seminářů na
www.aesculap-akademie.cz+420-271 091 666, [email protected]
Inzerce_220x136.indd 1 14.7.2011 15:18:36
INZERCE
KAREL_FLO_10-11.indd 43 26.9.2011 13:15:26
kauza 5
názor práVníka
skutkový stavK vyšetření objednává pacienta ošetřující lékař, případně se může objednat pacient sám, pokud má žádanku se specifi kací vyšetření, a to podle svých možností telefonicky nebo osobním jednáním.
Pacientka, jejíž případ uvádíme, byla vyšetřena u praktického lékaře pro dospělé, který indikoval RTG vyšetření jícnu pro váznutí sousta při polykání. S vyplněnou žádankou se dostavila na recepci RTG oddělení. Protože na vyšetření jícnu jsou pacienti zpravidla objednáváni ošetřující lékařkou nebo pacientem telefonicky, pracovník se domníval, že jde již na objednané vyšetření, a proto ji odeslal do čekárny před vyšetřovnu. Na svoji obhajobu uvedl, že pacientka sdělila, že jde na vyšetření jícnu a nikoliv že se jde objednat na vyšetření jícnu. Pracovník uváděl, že i přes její velice emoční jednání jí dal nejbližší možný termín vyšetření a též se jí omluvil. Problém hodnotil jako nedorozumění.
řešeníPři jednání se stěžovatelkou bylo odmítnuto, že by pracovník jednal úmyslně a že pacientku nechal čekat, protože se mu nelíbila. Pochybení z nedbalosti však jednoznačně odmítnout nešlo. Doba čekání byla skutečně zaviněna neúmyslným selháním lidského faktoru, které lze (po vyloučení úmyslu) označit pouze za jednání nedbalostní. Pacientka poukazovala, co všechno mohla za pročekané dvě hodiny vykonat a o jaké fi nanční částky nečinností přišla. Proto byl akceptován její požadavek odškodnění za bezdůvodné čekání. Dostalo se jí satisfakce věcné – požadovaných multivitaminů. Po vyšetření byla stížnost uzavřena.
Tento případ, který je lehce úsměvný, však vážně upozorňuje na nový jev při poskytování zdravotní péče. A tím je požadavek úhrady promarněného času, který pacientovi vznikne v souvislosti s poskytováním zdravotní péče.
JUDr. MUDr. Lubomír Vondráček, Mgr. Zuzana Volejníková
MultiVitaMin Jako koMpenzace pochybení z neDbalosti
errare huManuM est
znění stížnosti
Pro obtíže při polykání a tlak na břiše jsem vyhledala ob-vodní lékařku, která mi doporučila a poté napsala písemný požadavek na RTG vyšetření jícnu. Dne 24. 5. 2011 jsem se se žádankou dostavila na vyšetření do Vaší nemocnice, kde mi pracovník v recepci zkontroloval žádanku a ukázal mi, kam si mám sednout a čekat, až budu zavolána k vyšetře-ní. Protože jsem po hodině a čtvrt na vyšetření volána ne-byla, vrátila jsem se do recepce s požadavkem na vysvětle-ní, zda a kdy budu vyšetřena. Pracovník se znovu podíval na žádanku a sdělil mi, že na požadované vyšetření se mu-sím objednat, protože vyšetření jícnu se bez objednání ne-dělá. Zahučel něco jako omluvu a sdělil mi, že jsem na vy-šetření objednána na 8.15 hod. dne 30. 5. 2011.
Stále nechápu, proč mě pracovník nemohl objednat už při prvním kontaktu, když přece věděl, že na tento druh vyšetření musím být objednaná. Považuji to za jeho hru-bé selhání. Tento postup považuji za nepřijatelný a trestu-hodný, protože jsem zcela zbytečně, neefektivně promar-nila dvě hodiny, které jsem mohla využít lépe než sezením v čekárně. Žádám o přešetření tohoto chybného postupu a kompenzaci zbytečně promarněného času dvou hodin. Jako přiměřenou kompenzaci považuji dvě balení multi-vitaminu.
JUDr., MUDr. Lubomír Vondráček Mgr. Zuzana Volejníková
INZERCE
KAREL_FLO_10-11.indd 44 26.9.2011 13:15:30
indol-in.indd 1 10/22/09 17:47 07
MEDICAL FAIR BRNO – CENTRAL EUROPEREHAPROTEXMezinárodní veletrh zdravotnické techniky, rehabilitace a zdraví
18.–21. 10. 2011, Brno – Výstaviště
www.medicalfair.cz
MEDICAL SUMMIT BRNO
NENECHTE SI UJÍT!
• Mezinárodní kongres miniinvazivní a robotické chirurgie
• Konference České společnosti pro sterilizaci STERIL.CZ
• Mezinárodní kongres České lékařské společnosti JEP
• Mezinárodní podiatrické sympózium
• Konference e-Health Days
Zaregistrujte se na www.medicalfair.cz a získejte zlevněnou vstupenku.
MEDICAL FAIR BRNO – CENTRAL EUROPE
ZLEVNĚNÁ
VSTUPENKA
NA VELETRH
Supported by Messe DüsseldorfOrganiser of MEDICA and REHACARE
®
KAREL_FLO_10-11.indd 49 26.9.2011 13:15:31
A4_hart_menalind_srp11_inzerce_v2.indd 1 21.9.2011 14:31:22KAREL_FLO_10-11.indd 46 26.9.2011 13:15:32
