Forum 6 2016praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2016-06.pdf · In: Národohospodářský obzor. Roč. 16,...

6

dvouměsíčník/ročník10 2016

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

KontaktDìlnická 213/12, 170 00 Praha 7, Czech Republic, tel. +420 211 152 711, http://www.vupsv.cz

OBALKA_6_2016.qxd 9.12.2016 15:26 StrÆnka 1

Summaries of selected articlesObsah/Contents

Editorial 1

Reviewed articles, studies, essays and analyses

Current trends in the development of social services in EU countries and the Czech Republic in the light of expected changes in the population structure 2Ladislav Průša

Demographic projections; how the results differ from the viewpoint of using deterministic and stochastic models 8Ondřej Šimpach, Jitka Langhamrová

Development of the index of the dependence of senior citizens concerning proposed changes to the retirement age and different variants of demographic development 27Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová

From the domestic press

From the international press

Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociální problematika v nejširším vymezení. Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rub-rikou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzovanéčásti časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomtosměru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím,že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úpl-nou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu:[email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavkyRukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včet-ně mezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, klíčová slova v češtině a kód JEL Clas-sification. Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůso-beny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové sou-bory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.Více na: www.vupsv.cz

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyAktuální trendy v rozvoji sociálních služeb v zemích EU a v ČR ve světle očekávaných změn ve struktuře populace 2Ladislav Průša

Demografické projekce aneb jak se liší výsledky z pohledu použití deterministických a stochastických modelů 8Ondřej Šimpach, Jitka Langhamrová

Vývoj indexu závislosti seniorů při navrhované změně důchodového věku a různých variantách demografického vývoje 27Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová

Z domácího tisku

Ze zahraničního tisku

Z domácího tiskuNové důchodové nároky některých horníků. /VOŘÍŠEK, VladimírIn: Národní pojištění. Roč. 47, č.8−9 (2016), s.13−15.Změna zákona o zdravotních službách. /ZÁLESKÁ, DagmarIn: PSK - Personální a sociálně právní kartotéka.Roč. 19, č. 9 (2016), s. 15−18.Ke změnám, které přinesla novela zákonač. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a pod-mínkách jejich poskytování provedená zákonemč. 147/2016 Sb. s účinností od 1. července 2016.Český neziskový sektor je úspěšný, v meziná-

rodním srovnání se drží na třetím místě.

In: Moderní obec. Roč. 22, č. 9 (2016), s. 52.Systém a fungování nestátních neziskovýchorganizací v České republice v roce 2015.Příspěvek na péči Úřad práce ČR zvýšil příjem-

cům automaticky.

In: Národní pojištění. Roč. 47, č. 8-9 (2016), s. 38.Informace o nové výši příspěvku na péči odsrpna 2016.Struktura výkonu sociální práce v agendě

hmotné nouze na ÚP.

In: Listy sociální práce. Roč. 4, č. 7 (2016), s. 16−17.Článek je výstupem ze Specifického výzkumuč. 1/2014: „Vliv reformy správy nepojistnýchdávek sociálního zabezpečení na rozvoj sociál-ní práce vykonávané na úřadech práce“ reali-zovaného na Ústavu sociální práce UniverzityHradec Králové.Demografická vlna se začíná přelévat do

základních škol. Budeme na změny připraveni?

/ RYŠAVÝ, IvanIn: Moderní obec. Roč. 22, č. 9 (2016), s. 15−17.Otázky kolem financování základního a mateř-ského školství.O aplikaci zákona o obětech trestných činů: co

přináší praxe (2.). / MÜLLER, JanIn: Právo a rodina. Roč. 18, č. 9 (2016), s. 19−24.

K právům obětí na informace, na ochranu předhrozícím nebezpečím, na ochranu soukromí,k právu na ochranu před druhotnou újmoua právu na peněžitou pomoc.Genderové aspekty rozvodovosti. Co může

studium rozvodu nabídnout teoreticky zamě-

řené sociologii rodiny? / FUČÍK, PetrIn: Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. Roč. 52, č. 4 (2016), s. 557−580.Cílem článku je zjistit, co nám může sociolo-gická produkce věnovaná rozvodu říci o pro-blému, jenž nelze uchopit pouze optikou indi-viduálních dopadů rozvodovosti, a identifiko-vat přístupy pojímající rozvod jako jednuz rovin proměny sociálního systému. Otazníkykolem genderových nerovností a jejich vývo-je.Souběh překážek v práci na straně zaměstna-

vatele i zaměstnance - je nárok na náhradu

mzdy? / FETTER, Richard W.In: Národní pojištění. Roč. 47, č.8-9 (2016), s.40−44.Gender Wage Differences in the Czech Repub-

lic Sectro: A Micro-level Case.[Genderové roz-díly mezd v České republice: případová studie.]/ HEDIJA, VeronikaIn: Národohospodářský obzor. Roč. 16, č. 2(2016), s. 121−134.Cílem této studie je odhadnout nevysvětlitelnérozdíly v odměňování žen a mužů v rámci jed-notlivých oddělení české nemocnice a identifi-kovat možné příčiny těchto rozdílů.Mobilita mezi zaměstnaností a nezaměstna-

ností u starších pracovníků v ČR. /ŽELEZNÁ,Lada - KREIDL, MartinIn: Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. Roč. 52, č. 4 (2016), s. 505−533.Cílem stati je popsání vzorců mobility mezizaměstnaností a nezaměstnaností u pracovní-ků starších 50 let v České republice v období2004−2009 s využitím dat z panelového výzku-mu „Životní podmínky“ (EU-SILC).

Ze zahraničního tiskuConceptualising the politics of social protecti-

on expansion in low income countries: The

intersection of transnational ideas and domes-

tic politics.[Konceptualizace politiky rozšiřová-ní sociální ochrany v zemích s nízkými příjmy:Průsečík nadnárodních plánů a domácí politi-ky.] / LAVERS, Tom - HICKEY, SamIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s. 388−398.Pension Markets in Focus 2016.[Zaostřeno napenzijní trhy 2016.]Paris: OECD, 2016.Každoročně publikovaná zpráva se zaměřujena roli a fungování soukromých penzijníchuspořádáních. Identifikuje trendy v oblasti sou-kromých penzijních finančních ukazatelů, jakoje růst aktiv, investiční strategie a míra výnos-nosti. Poskytuje přesné, úplné, srovnatelnéa aktuální statistiky umožňující porovnávata hodnotit vývoje programů a zkušenosti zemípo celém světě.The breadth and depth of multidimensional

child poverty in China.[Rozsah a hloubka více-rozměrné dětské chudoby v Číně.] / WU,Yichao - QI, DiIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s. 373−387.Tato studie analyzuje multidimenzionální pova-hu dětské chudoby v Číně mezi lety 1989 a 2009.Institutions and structures as barriers? A com-

parison of native-born and immigrant unem-

ployment durations across 12 European count-

ries.[Instituce a struktury jako bariéry? Srovná-ní trvání nezaměstnanosti u rodilých příslušní-ků a přistěhovalců ve 12 evropských zemích.] /DIOP-CHRISTENSEN, Anna - PAVLOPOULOS,DimitrisIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s.347−360.Analýza dopadů institucionálních opatření nadélku trvání nezaměstnanosti u rodilých obča-nů a přistěhovalců napříč evropskými zeměmi.Byla potvrzena demotivující role sociálníchdávek u přistěhovalců a naopak lepší vyhlídkyv případě poptávky po nízkokvalifikované pra-covní síle a imigrační politiky orientující se natrh práce. Naproti tomu právní předpisy naochranu zaměstnanosti neměly na trvání neza-městnanosti přistěhovalců žádný vliv.Predicting unemployment: Occupational aspi-

ration achievement discrepancy as a risk factor

in Norwegian young adults.[Předpovídánínezaměstnanosti: Rozpor v očekávání na trhupráce jako rizikový faktor u mladých pracovní-ků v Norsku.] / GJERUSTAD, GayIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s. 361−372.Studie zkoumá vliv rozporu mezi pracovní pozi-cí a očekávanou profesní aspirací na rizikonezaměstnanosti. Výzkum naznačuje, že nepo-měr mezi subjektivním očekáváním zaměst-nanců a jejich skutečnou situací na trhu prácemá vždy negativní důsledky. Teoretický koncept aktívnej politiky trhu práce

z pohĺadu ekonomickej sociologie. /

BRUTOVSKÁ, Gizela - BUCHER, SlavomírIn: Sociológia. Roč. 48, č. 4 (2016), s. 340−356.

Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

www.socialnisluzby.eu

Z obsahu čísla listopad:

� Aktuality APSS ČR� Mgr. Veronika Hotová: Reportáž: Husitské město Tábor hostilo již VIII. výroční

kongres poskytovatelů sociálních služeb� Mgr. Veronika Hotová: Sedmý ročník soutěže Š�astné stáří očima dětí zná vítěze� Mgr. Petr Džambasov, Mgr. Patrik Rücker : Pracovní rehabilitace v České republice,

3. díl� PhDr. Pavel Čáslava: Z jednání Etické komise APSS ČR - sponzorské dary

zájemců o službu� PhDr. Petr Vojtíšek, Ph.D.: Sociální pracovník a metodické vedení individuálního plá-

nování v sociální službě� Mgr. Štěpánka Vajnerová: Osoby s PAS: Čtvrt století pečuji o dvě děti s autismem� Mgr. Petra Štarková: Psychologie: Počítačové hry jako nástroj sebepoznání� Petr Tomsa: Case management ve službách drogové prevence� Mgr. Romana Jakešová: Veřejný ochránce práv: Nedobrovolné umístění

do pobytového zařízení sociálních služeb kritizuje i Evropský soud pro lidská práva� Zařízení certifikovaná Značkou kvality� Mgr. Lenka Waszutová, MBA: Dobrá praxe: Jaký je zájem o sociální služby a pracovní

uplatnění v nich?


FÓRUM sociální politiky 5/2016 1

Editorial

Vydává Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i.Dělnická 213/12 170 00 Praha 7 - Holešovice IČO 45773009

Šéfredaktorka: Mgr. Hana Roztočilovákontakt: [email protected]. 211 152 723

Tisk: Vydavatelství KUFR, s. r. o.Naskové 3, 150 00 Praha 5

Distribuce a předplatné:Česká pošta, s. p., odd. periodického tiskuOlšanská 38/9, 255 99 Praha 3Kontakt: e-mail [email protected]: 267 196 287tel.: 800 300 302 (bezplatná infolinka ČP)www.postabo.cz

Prodej za hotové: Knihkupectví KarolinumCeletná 18, 116 36 Praha 1

Cena jednotlivého čísla: 50 Kč

Vychází: 6krát ročně

Dáno do tisku: 12. 12. 2016

Registrace MK ČR E 17566ISSN 1802-5854 – tištěná verzeISSN 1803-7488 – elektronická verze© VÚPSV

Redakční rada: Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. (předseda - VÚPSV) Doc. Ing. Marie Dohnalová, CSc. (FHS UK)Prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D. (ČSSZ, ZSF JČU)Prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. (VŠFS)Mgr. Aleš Kroupa (VÚPSV) PhDr. Věra Kuchařová, CSc. (VÚPSV) Prof. PhDr. Tomáš Sirovátka, CSc. (MU)Doc. JUDr. Iva Chvátalová, CSc. (MUP, o. p. s., VŠE)Doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. (VŠE)Prof. Ing. Eva Rievajová, Ph.D. (EU Bratislava)

6/2016

FÓRUMsociální politikyodborný recenzovaný časopis

Milé čtenářky, milí čtenáři, zní to až neuvěřitelně, ale rok je téměř za námi a za dveřmi jsou vá-

noce. Shon, shánění dárků, úklid, pečení, vaření, oslavy s kolegya přáteli... Tohle všechno k těmto zimním svátkům neodmyslitelněpatří, ale nezapomínejme ani na to, že vánocům předchází advent,doba přípravy na vánoce, kdy bychom měli svoji pozornost věnovatnejen věcem materiálním. A po adventu přijde Štědrý den, Silvestra Nový rok. Čas bilancování, přemýšlení o tom, co se povedlo i ne-povedlo, čas nových předsevzetí. My tady v naší malé republice žije-me v klidu a míru, máme dostatek jídla, naše děti mohou chodit doškoly, máme práci, ale bohužel ne všude na světě mají takové štěstí.Měli bychom za to být vděční, porozhlédnout se kolem sebe a po-moct těm, kteří se tak dobře jako my nemají. Nejsem velkým přízniv-cem toho, abychom za každou cenu pomáhali na druhé straně země-koule. Aspoň ne do té doby, dokud vedle v domě bydlí osamělý člo-věk, který si třeba nemůže dovolit dostatečně se najíst, dokud ma-minka, bydlící ve vedlejší ulici sama se dvěma dětmi, není schopnázaplatit obědy ve školní jídelně, dokud máme ústavy plné dětí, kteréna vánoce nebudou š�astné, dokud v domovech pro seniory jsouosamělí staří lidé, za kterými nikdo nechodí a oni si připadají zbyteč-ní… Byla bych ráda, abychom v příštím roce nezapomínali na lidikolem sebe a pomáhali dle svých možností - finančně, darovánímsvého času nebo jinak. Zkrátka abychom si dali do příštího roku před-sevzetí, že alespoň jednou za čas pomůžeme potřebným ve svémokolí. Obdarovaní nakonec budeme i my, protože ten pocit, kdy ně-komu nezištně pomůžeme, je zkrátka hřejivý a příjemný.

A co jsme pro Vás připravili v posledním čísle letošního roku? Celéjsme jej věnovali demografii, vědě o stavu a vývoji obyvatelstva.

První článek referuje o aktuálních trendech v rozvoji sociálních slu-žeb u nás a v EU ve světle očekávaných změn ve struktuře populace.Stárnutí obyvatel se totiž týká celé Evropy a s tím jsou spojené zvy-šující se nároky na sociální systémy. Tématem je udržitelnost důcho-dových systémů, ale i problematika sociálních služeb a zdravotnípéče. Autor nás v článku seznamuje s některými novými řešeními,která jednotlivé státy již uvedly do praxe. Na základě těchto řešenípak předkládá návrh některých nových opatření a přístupů, které bybylo účelné promítnout do legislativy a praxe v České republice.

Ve druhém článku autoři uvádějí, že informace o pravděpodobnémbudoucím vývoji věkové a pohlavní struktury obyvatel jsou velmi dů-ležité pro centrální i regionální správu. Na základě nich lze předvídatbudoucí potřeby např. ve školství, zdravotnictví či sociálním zabez-pečení. Scénáře budoucího vývoje individuálních demografickýchprocesů, úmrtnosti, plodnosti a migrace, mohou být optimistickéhoi pesimistického charakteru. V článku se autoři zaměřují na změny vevěkové sktruktuře populace z pohledu biologických a ekonomickýchgenerací.

Ve třetím článku autoři ukazují předpokládaný vývoj některých de-moekonomických charakteristik, především poměru počtu osobv důchodovém a produktivním věku, při různých variantách vývojedůchodového věku po roce 2030 a různých variantách demografické-ho vývoje. Autoři uvádějí, že návrh důchodové komise na úpravu dů-chodového věku tak, aby průměrná doba pobírání důchodu odpoví-dala přibližně čtvrtině průměrné délky života, by mohl vést k určitéstabilizaci finančního zatížení stávajícího důchodového systému v ČR(s výjimkou nárůstu v polovině století, kdy do důchodu půjdou silnépopulační ročníky narozené v 70. letech století minulého).

Na konci časopisu jsou pro Vás i tentokrát připraveny novinky z do-mácího i zahraničního tisku.

Moji milí, ze srdce Vám přeji nádherné vánoční svátky, klid a po-hodu v rodinném kruhu a úspěšné vykročení do roku se š�astnousedmičkou na konci. V příštím roce, s již 11. ročníkem našeho časo-pisu, se opět těším na setkání s Vámi.

Krásné a spokojené dny.

Vaše Hana Roztočilovášéfredaktorka

Forum 6_2016.qxd 13.12.2016 16:12 StrÆnka 1

2 FÓRUM sociální politiky 6/2016

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy

Úvod

Problematika mezinárodních komparacív oblasti sociálních služeb je velmi složi-tou otázkou, které - na rozdíl od srovnáva-cích analýz jednotlivých dávkových systé-mů sociální ochrany obyvatelstva - nebylav minulosti věnována soustavná pozor-nost. Nejvýznamnější studií, která se sna-žila porovnat základní podmínky pro po-skytování sociálních služeb v jednotlivýchzemích na přelomu tisíciletí, byla zpráva,která byla zpracována Radou Evropy nazákladě šetření provedeného řídícím vý-borem pro místní a regionální demokracii2.Tato zpráva sumarizovala informace před-ložené členskými státy Rady Evropyo úloze různých úrovní místní a regionálnísprávy při poskytování místních sociál-ních služeb.

V posledních letech lze řadu podnět-ných informací získat z pravidelných zprávo sociálních službách v obecném zájmuzpracovávaných Evropskou komisí3 neboze zpráv o aktuálních politických refor-mách v zemích Evropské unie4. Z těchtozpráv mj. vyplývá, že v souvislosti s aktu-álními demografickými trendy jednotlivézemě hledají mj. nové formy zabezpečenípečujících osob, které pomáhají seniorůma handicapovaným osobám v jejich přiro-zeném domácím prostředí při zajiš�ováníjejich základních životních potřeb. Prototěžiště tohoto příspěvku je položeno na

podrobnou charakteristiku přístupu, kterýje k těmto osobám uplatňován v Rakous-ku, nebo� rakouský systém sociálních slu-žeb představuje pro náš systém význam-ný zdroj inspirací při hledání odpovědí naklíčové otázky související s jeho financo-váním a řízením.

V úvodu příspěvku je věnována pozor-nost charakteristice hlavních výsledkůprojekce obyvatelstva ČR do roku 2100,nebo� je zřejmé, že podle současných po-znatků na zajištění potřebného rozsahupéče o seniory v následujících letech nenínaše společnost připravena.

V navazující části je pozornost soustře-děna na podrobnou charakteristiku no-vých opatření, která byla do sociálníhosystému zavedena v uplynulých letechv Rakousku. Lze vyslovit přesvědčení, žeprávě Rakousko je zemí, kde bychom seměli inspirovat při hledání odpovědí nařadu otázek, které musí naše společnostřešit při poskytování sociálních a zdravot-ních služeb v souvislosti s očekávanýmidemografickými trendy.

V poslední části příspěvku je pozornostvěnována stručné analýze očekávanýchdůsledků stárnutí na potřeby služeb soci-ální péče, jsou uvedeny některé sociálnísouvislosti doprovázející postavení peču-jících osob vč. aktuálních problémů, kterév současné době musí jak jednotlivci, taki poskytovatelé sociálních služeb řešitv okamžiku vzniku potřeby intenzivní péče

o seniora a zdravotně handicapovanéhočlena rodiny, popř. blízké osoby. Na tomtozákladě je následně věnována pozornostmožnosti aplikace hlavních principů ra-kouského řešení situace pečujících osobdo našeho právního řádu.

1. Charakteristika hlavních vý-sledků Projekce obyvatelstva ČRdo roku 2100

Projekce obyvatelstva byla - tak jako po-slední projekce z roku 2009 - zpracovánave třech variantách - v nízké, ve střednía ve vysoké. Pro další propočty bude vyu-žívána střední varianta projekce, která jepovažována a prezentována jako nejprav-děpodobnější. Cílem projekce je nastínithlavní směry očekávaného budoucího po-pulačního vývoje v naší zemi a ukázat nazměny ve věkovém složení obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že pro odhad potřebyslužeb sociální péče je nezbytné věnovatpozornost především vývoji počtu osobv poproduktivním věku, bude stěžejní po-zornost věnována charakteristikám bez-prostředně ovlivňujícím vývoj počtu osobv této věkové skupině.

Celkový počet obyvatelstva by se podletéto varianty projekce měl již od roku 2019trvale snižovat, v roce 2100 (1. 1.) by mělklesnout až na úroveň 7712 tis. osob, při-čemž počet osob starších 65 let by se měl

Aktuální trendy v rozvoji sociálních služeb v zemích EU a v ČRve světle očekávaných změn ve struktuře populace1

Ladislav Průša

Abstrakt

Stárnutí populace se bezprostředně dotýká všech zemí EU.

Významným způsobem se mění struktura obyvatelstva,

rostou nároky na jednotlivé sociální systémy. V rámci od-

borných diskusí je soustavně věnována pozornost předev-

ším otázkám dlouhodobé udržitelnosti důchodových

systémů, v posledních letech se pozornost zaměřuje rov-

něž na problematiku sociálních služeb a zdravotní péče.

Cílem tohoto příspěvku je na pozadí komparace systémů

poskytování a financování sociálních služeb v evropských

zemích - zejména v Rakousku - identifikovat některá nová

řešení, která jednotlivé státy uvedly do praxe v posledním

období a na tomto základě předložit návrh některých no-

vých opatření a přístupů, které by bylo účelné promítnout

do legislativy a praxe v České republice.

Klíčová slova: stárnutí populace, mezinárodní komparace,

sociální služby, Evropská unie

Abstract

Aging of the population solves all EU countries. Signifi-

cantly changes the age structure of the population, in-

creasing demands on social systems. In the framework of

expert discussions attention is paid concerned mainly with

the long-term sustainability of pension systems, in recent

years attention has also focused on social services and

health care. The aim of this paper is the background of the

comparison of systems providing and financing social ser-

vices in European countries - especially in Austria - to iden-

tify some new solutions to individual states to put into

practice in the last year and on that basis to submit a pro-

posal of some new measures and approaches that have

been expedient reflected in legislation and practice in the

Czech Republic.

Key words: population aging, international comparisons,

social services, The European Union




až do roku 2057 trvale zvyšovat až na úro-veň 3219 tis. osob a následně by se měl aždo konce sledovaného období snižovat.Podrobnější údaje jsou zřejmé v tabulce č. 1.

Z hlediska očekávaných důsledků vývo-je obyvatelstva na potřebu služeb sociálnípéče je i s ohledem na aktuální problémyv této oblasti v současné době5 vhodnépodrobněji charakterizovat změny ve vě-kové struktuře zejména do roku 2030. Tytotrendy jsou znázorněny na grafu č. 1.

Tyto údaje nasvědčují tomu, že početosob, které budou v následujícím obdobíodkázáni na pomoc druhé osoby, se budev následujícím období výrazně zvyšovat,nebo� v současné době vstupují do věko-vé skupiny osob starších 65 let lidé naro-zení po skončení 2. světové války. Tutoskutečnost je potřeba mít na zřeteli předev-ším z toho pohledu, že tito lidé se budoukolem r. 2030 dožívat 80 let a podle sou-časných poznatků lze očekávat, že budouvyžadovat takový rozsah péče, na jehožzajištění není naše společnost doposud -především materiálně a personálně - při-pravena.

2. Nové přístupy k poskytovánía financování sociálních služebv evropských zemích - rakouskýpříklad

V minulých letech některé z členskýchstátů EU přijaly řadu opatření s cílem zvý-šit dostupnost, kvalitu a udržitelnost soci-álních služeb. Tato opatření se týkala ze-

jména problematiky financování sociál-ních služeb, jejich poskytování, zajištěníkontroly a kvality poskytovaných služeba podpory pečujících osob. Cílem těchtoreforem je zajistit další rozvoj služeb do-mácí péče a posílení integrace sociálnía zdravotní péče6.

Např. v Rakousku byl v oblasti financo-vání sociálních služeb položen důrazna zvýšení efektivity financování sociálníchslužeb, příspěvek na dlouhodobou péči jeposkytován měsíčně v závislosti na časo-vém rozsahu poskytované péče. Zatímcodo r. 2015 bylo nutné poskytnout sociální

služby v rozsahu minimálně 60 hodin mě-síčně tak, aby klient dosáhl na dávku vestupni 1 a v rozsahu minimálně 85 hodintak, aby klient dosáhl na dávku ve stupni2, od ledna 2015 byly zvýšeny tyto limityna 65, resp. 95 hodin měsíčně. Díky tomudošlo ke snížení počtu osob, které pobíra-jí tuto dávku v těchto nejnižších stupníchzávislosti a tím i ke snížení nákladů na po-skytování sociálních služeb o cca 19 mil. €v r. 2015 (celkové náklady na poskytovánípéče činí cca 2 035 mil. €).

Současně byl v Rakousku položen důraz nazvýšení podpory pečujících osob. Od 1. led-

Tabulka č. 1: Vývoj počtu obyvatel a vybraných seniorských kategorií k 1. 1. 2100

(střední varianta)

Celkem 65+ 80+ na celkovém

počtu obyvatel

2020 10 532 373 2 156 103 455 637 20,47 4,33

2030 10 396 701 2 483 876 767 242 23,89 7,38

2040 10 126 418 2 819 163 996 211 27,84 9,84

2050 9 812 872 3 158 657 1 070 432 32,19 10,91

2060 9 388 273 3 191 317 1 388 622 33,99 14,79

2070 8 836 298 2 844 521 1 370 219 32,19 15,51

2080 8 348 483 2 719 090 1 165 482 32,57 13,96

2090 7 994 692 2 620 404 1 130 656 32,78 14,14

2100 7 712 096 2 508 879 1 185 099 32,53 15,37

podíl osob staršíchpočet obyvatel 65 let 80 let

Pramen: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. Praha: ČSÚ, 2013

Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel a vybraných seniorských kategorií do r. 2030

Pramen: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2100. Praha: ČSÚ, 2013

podí

l oso

b ve

vyb

raný

ch v

ěkov

ých

kate

gorií

ch n

a ce

lkov

ém p

očtu

oso

b




na 2014 byla zavedena opatření, jejichžcílem je usnadnit zaměstnancům sladěnízaměstnání s péčí o potřebné rodinné pří-slušníky, jejich ošetřováním, popř. dopro-vázením umírajících rodinných příslušní-ků nebo velmi těžce nemocných dětí.Jedná se o pečovatelskou dovolenou,kratší pracovní dobu na péči a volno narodinnou hospicovou péči. Pečovatelskádovolená je spojená s úplným výpadkemmzdy/platu, kratší pracovní doba na péčis alikvotním snížením mzdy/platu. Osoby,které těchto opatření využívají, mají nárokna odpovídající příspěvek na pečovatel-skou dovolenou.

Cílem pečovatelské dovolené, popř.kratší pracovní doby na péči, je poskyt-nout zaměstnancům v případě náhlevzniklé potřeby péče o blízkého rodinnéhopříslušníka nebo k odlehčení pečujícíosoby na určitou dobu možnost péči novězorganizovat. Možnost sjednat si pečova-telskou dovolenou nebo kratší pracovnídobu na péči mají zaměstnanci v soukro-moprávních pracovních vztazích, spolkovía zemští zaměstnanci a zaměstnanci obcía poživatelé podpory v nezaměstnanostinebo pomoci v nouzi, kteří se za účelemčerpání pečovatelské dovolené odhlásiliz pojištění v nezaměstnanosti.

Pečovatelskou dovolenou nebo kratšípracovní dobu na péči je možné si sjednatna péči o blízké rodinné příslušníky, kteřímají v dané chvíli přiznaný příspěvek napéči od stupně 3, popř. v případě nezleti-lých rodinných příslušníků nebo rodin-ných příslušníků s demencí příspěvek napéči od stupně 1. Podmínkou pro jejichčerpání je písemné sjednání uvolněníz práce nebo zkrácení pracovní doby mezizaměstnancem a zaměstnavatelem, při-čemž zaměstnavatel s tím musí souhlasit,nebo� na pečovatelskou dovolenou a krat-ší pracovní dobu na péči zatím neexistujeprávní nárok.

Pečovatelská dovolená a kratší pracovnídoba na péči představují překlenovacíopatření, lze je sjednat minimálně nadobu jednoho měsíce a maximálně nadobu tří měsíců. V zásadě lze pečovatel-skou dovolenou nebo kratší pracovnídobu na péči sjednat na jednoho blízkéhorodinného příslušníka potřebujícího péčijen jednou, avšak v případě podstatnéhozvýšení potřebnosti péče dané osoby mi-nimálně o jeden stupeň příspěvku na péčilze pečovatelskou dovolenou nebo kratšípracovní dobu na péči sjednat ještě jed-nou. Na jednu osobu potřebující péči simůže sjednat pečovatelskou dovolenounebo kratší pracovní dobu na péči i vícepracovníků. Tak např. dva sourozenci simohou na jednoho ze svých rodičů sjed-nat pečovatelskou dovolenou nebo kratšípracovní dobu na péči pro různá obdobívždy na dobu až tří měsíců, celkem tedy ažna šest měsíců. Při podstatném zvýšenípotřebnosti péče minimálně o jeden stu-

peň příspěvku na péči je pak možné opě-tovné sjednání pečovatelské dovolenénebo kratší pracovní doby na péči vždy ažna maximálně tři měsíce na jednoho pra-covníka. Příspěvek na pečovatelskou do-volenou náleží na jednu osobu potřebujícípéči maximálně po dobu 12 měsíců.

Již od 1. července 2002 mají zaměstnan-ci v Rakousku možnost po určitou dobu do-provázet umírající blízké rodinné příslušní-ky a velmi těžce nemocné děti, a to v rámcitzv. volna na rodinnou hospicovou péči.Zaměstnanci si v rámci volna na rodinnouhospicovou péči mohou zvolit zkrácenípracovní doby (kratší pracovní doba na ro-dinnou hospicovou péči), změnu rozloženínormální pracovní doby nebo uvolněníz práce spojené se ztrátou výdělku.

Na volno na rodinnou hospicovou péčiexistuje právní nárok, může ho využívati více rodinných příslušníků zároveň.O doprovázení při umírání lze žádat zpo-čátku maximálně na dobu tří měsíců,v případě potřeby je možné v daném pří-padě prodloužení až na celkovou dobušesti měsíců. O doprovázení velmi těžcenemocných dětí lze žádat zpočátku na ma-ximálně pět měsíců, v případě potřeby jemožné v daném případě prodloužení až nacelkovou dobu devíti měsíců.

K finanční podpoře pečujících rodin-ných příslušníků v případě čerpání pečo-vatelské dovolené, kratší pracovní dobyna péči, volna na rodinnou hospicovoupéči, popř. kratší pracovní doby na rodin-nou hospicovou péči slouží příspěvek napečovatelskou dovolenou. Na tento přís-pěvek má nárok každá osoba, která je po-jištěna v plném rozsahu (= nemocenské,úrazové a důchodové pojištění) na základěnepřetržitého pracovního poměru bezpro-středně před čerpáním pečovatelské do-volené, pokud má písemně sjednanou pe-čovatelskou dovolenou nebo kratší pra-covní dobu na péči se zaměstnavatelem(nebo předloží doklad o čerpání volna narodinnou hospicovou péči, popř. předložídoklad o odhlášení z pobírání dávek v ne-zaměstnanosti) a pokud předloží prohlá-šení, že po dobu pečovatelské dovolenénebo kratší pracovní doby na péči obsta-rává převažující péči a ošetřování.

Výše příspěvku na pečovatelskou dovo-lenou a při volnu na rodinnou hospicovoupéči je závislá na výši předchozího příjmua poskytuje se ve stejné výši jako podporav nezaměstnanosti (tj. 55 % čistého denní-ho příjmu), minimálně však ve výši částkystanovené jako hranice pro zaměstnánímalého rozsahu 405,98 € měsíčně.

V případě kratší pracovní doby na péčia kratší pracovní doby na rodinnou hospi-covou péči se zkracuje pracovní dobaa snižuje se výdělek, proto náleží příspě-vek na pečovatelskou dovolenou v ali-kvotní výši. Příspěvek se vypočítá v zása-dě na základě rozdílu mezi průměrnýmhrubým výdělkem před zkrácením pracov-

ní doby a během ní. Základní částka činíi v těchto případech 55 % rozdílu, mini-málně však představuje alikvotní výšičástky stanovené jako hranice pro zaměst-nání malého rozsahu odpovídající zkráce-ní pracovní doby.

Nezaměstnaným osobám, které se z dů-vodu čerpání pečovatelské dovolené nebovolna na rodinnou hospicovou péči odhlá-sily z pobírání dávek v nezaměstnanostinebo se odhlásily z nemocenského a dů-chodového pojištění podle zákona o pojiš-tění v nezaměstnanosti, náleží příspěvekna pečovatelskou dovolenou ve výši na-posled pobírané dávky z pojištění v neza-městnanosti, minimálně však ve výši část-ky stanovené jako hranice pro zaměstnánímalého rozsahu, tedy 405,98 € měsíčněv r. 2015 7.

3. Sociální služby v ČR ve světlenových evropských trendů

Uvedené poznatky představují novouvýzvu pro celou oblast sociálních služebv naší zemi. Vedle již dříve prezentova-ných úvah o vhodnosti diferenciace výšepříspěvku na péči v závislosti na tom, zdapéče je klientům poskytována v pobyto-vém nebo ambulantním zařízení nebov jeho přirozeném prostředí, a to bu� re-gistrovaným poskytovatelem sociálníchslužeb, nebo rodinným příslušníkem,popř. blízkou osobou8, je potřeba hledatřešení, která by přispěla ke zlepšení fi-nančního zabezpečení rodin, resp. jedincůzabezpečujících v přirozeném domácímprostředí péči o své rodinné příslušníky,popř. o blízké osoby tak, jako je tomunapř. v Rakousku. Stárnutí populace vyža-duje hledat i další řešení, která by zabez-pečila, aby potřebným lidem byly posky-továny kvalitní sociální služby.

Počet osob, které budou v následujícímobdobí odkázáni na pomoc druhé osoby,se bude v následujícím období výraznězvyšovat. Důvodem je skutečnost, žev současné době vstupují do věkové sku-piny osob starších 65 let lidé narození poskončení 2. světové války. Tito lidé sebudou kolem roku 2030 dožívat 80 leta podle současných poznatků lze očeká-vat, že budou vyžadovat takový rozsahpéče, na jehož zajištění není naše společ-nost v současné době připravena.

Na základě zpracované projekce vývojepočtu příjemců příspěvku na péči9 lze oče-kávat nárůst potřeby péče ve všech věko-vých skupinách osob starších 70 let,v r. 2030 bude příspěvek na péči pobíratcca 523 tis. osob starších 65 let (t.j. 1,8x ví-ce než v r. 2015), přičemž nejvýznamnějšínárůst lze očekávat u osob starších 90 let(očekává se, že v r. 2030 bude příspěvekna péči pobírat cca 88,3 tis. osob v tétověkové skupině, tj. cca 2,2x více nežv r. 2015). Z hlediska jednotlivých stupňů




závislosti lze očekávat největší nárůstu příjemců příspěvku na péči ve IV. stupnizávislosti, v r. 2030 by příspěvek na péčiv tomto stupni závislosti mělo pobírat cca94 tis. osob, tj. cca 2,2x více než v r. 2015(viz graf č. 2).

V současné době je zřejmé, že zrušení pří-spěvku při péči o osobu blízkou a jinouv souvislosti s přijetím zákona č. 108/2006 Sb.,o sociálních službách, bylo chybným řeše-ním. MPSV proto v závěru roku 2015 za-hájilo práce na přípravě koncepce novédávky, která by měla finančně zabezpečitosoby pečující o rodinného příslušníka,jehož zdravotní stav se náhle zhoršit tak,že vyžaduje v zásadě celodenní nepřetrži-tou péči v domácím prostředí. Tato formapéče představuje jednu z prioritních ob-lastí návrhu Národní strategie rozvoje so-ciálních služeb na období 2016−202510.

Finanční situace rodin a domácností pe-čujících o rodinného příslušníka, popř. blíz-kou osobu je totiž ve většině případů v sou-časné době velmi nepříznivá, nebo� vedleztráty vlastního příjmu dochází současněk nárůstu výdajů souvisejících se zajiště-ním potřebné péče, některé rodiny a do-mácnosti se pohybují dokonce na hranicimateriální deprivace. Vedle aktuálního sní-žení příjmové úrovně má však doba péčeo rodinného příslušníka dopady i na výšistarobního důchodu v budoucnosti. Tatosituace je alarmující zejména z pohleduuvedené národní strategie. Vzhledem k ne-dostatku kapacity pobytových zařízení soci-álních služeb a k nerozvinutému sektoru te-rénních sociálních a zdravotních služeb (tě-žiště terénních sociálních služeb stále vevětšině regionů spočívá v dovozu obědův rámci pečovatelské služby, rozvoji agen-tur domácí péče brání neochota zdravot-ních pojiš�oven rozšiřovat jejich současnousí�) je v řadě případů tato péče poskytová-na rodinnými příslušníky, popř. blízkýmiosobami, přibližně 70 % příjemců příspěv-ku na péči nevyužívá žádnou formu péčeod registrovaných poskytovatelů sociál-ních služeb11.

Dlouhodobá péče o rodinného přísluš-níka nebo blízkou osobu je spojena s kom-plexním sociálním, ekonomickým a zdra-votním dopadem na pečovatele a jehonejbližší okolí. Osoba, která poskytuje péčiv důsledku neustálé „pohotovosti“ ztrácíkontakty s okolním světem, ocitá se v so-ciální izolaci, často strádá nedostatečnousociální oporou, trpí fyzickým a psychic-kým vypětím, které se mnohdy odrazí najeho zdraví. Je třeba si uvědomit, že napéči o rodinného příslušníka pečovatelenikdo nepřipravoval, a přesto mnohdymusí vykonávat úkony, k jejichž provedeníje potřeba dostatek fyzické síly, častochybí i potřebný grif. Služba, která je po-skytovaná nepřetržitě, je pro jednoho pe-čujícího „likvidační“, a proto je potřebnáa nezbytná profesionální pomoc, která byúčinně snižovala zátěž pečovatele. V praxi

se postupně rozvíjí model sdílené péče,jehož cílem je umožnit nesoběstačnéosobě žít nezávislým životem ve vlastnídomácnosti za pomoci rodiny a komunit-ních služeb tak dlouho, dokud se tentozpůsob jeví jako smysluplný a praktický.Prohloubení spolupráce rodiny a služebposkytovaných speciálními organizacemia institucemi má nejen vliv na zkvalitněnípéče o nesoběstačné osoby, ale také sni-žuje zátěž rodinných pečovatelů12.

Při hodnocení toho, do jaké míry jekompenzován nižší příjem z ekonomickéaktivity příspěvkem na péči v důsledkupotřeby zajiš�ování péče pro svého rodin-ného příslušníka nebo blízkou osobu, jevedle porovnání samotného rozdílu mezivýší předchozího příjmu z ekonomické ak-tivity a výší příspěvku na péči rovněžnutno zohlednit podmínky, za nichž jev současné době poskytována podporav nezaměstnanosti a dávky v nemoci.Vzhledem k tomu, že současná právníúprava nevylučuje souběžné pobíránípodpory v nezaměstnanosti nebo nemo-censké (u osoby poskytující péči) a přís-pěvku na péči (u osoby, které je péče po-skytována), lze předpokládat, že v důsled-ku ukončení ekonomické aktivity osoba,poskytující péči je - alespoň krátkodobě -rovněž příjemcem těchto dávek. Z před-chozích výzkumů13 vyplývá, že tuto péčiv domácnostech ve velké většině poskytu-jí ženy ve věku 50 a více let.

Při hledání vhodných variant řešeníhmotného zabezpečení pečujících osob jepotřeba vycházet z toho, že ke zhoršenízdravotního stavu rodinného příslušníkadochází zpravidla náhle. Na tuto skuteč-nost nejsou rodinní příslušníci připravenia teprve začínají zvažovat možné formy za-jištění péče. Prvotní informace získají zpra-vidla na referátech sociálních věcí obcí

s rozšířenou působností, popř. obcí s pově-řeným obecním úřadem, následně kontak-tují vhodné poskytovatele sociálnícha zdravotních služeb a zvažují možnostisvého zapojení. Jejich situace je o to kom-plikovanější, že neví, jak dlouho budoumuset péči zajiš�ovat. Po prvotním zaléčeníve zdravotnickém zařízení na akutním lůžkuzpravidla dochází k přemístění zdravotněhandicapované osoby do léčebny pro dlou-hodobě nemocné, kde sociální pracovnicezačínají ve spolupráci se sociálními pracov-nicemi na referátech sociálních věcí obec-ních úřadů hledat optimální formy posky-tování další péče. Jejich řešení komplikujeněkolik zásadních skutečností:� zdravotně handicapovaná osoba zpravi-

dla doposud nevyužívala žádnou formuterénních sociálních služeb (zejménapečovatelskou službu) a nemá podanoužádnou žádost o umístění do pobytové-ho zařízení sociálních služeb, čekacídoby na umístění jsou přitom zpravidlavelmi dlouhé, jejich dostupnost v jed-notlivých regionech je významně dife-rencovaná14,

� zdravotně handicapovaná osoba zpravi-dla nebyla před náhlým zhoršenímsvého zdravotního stavu příjemcempříspěvku na péči ve vyšším stupni zá-vislosti,

� zdravotní pojiš�ovny vyvíjejí na zdravot-nická zařízení tlak, aby péče v léčebnáchpro dlouhodobě nemocné nebyla po-skytována déle než 3 měsíce přesto, žepro tyto kroky již delší dobu nemají žád-nou oporu v legislativě,

� zdravotní pojiš�ovny vyvíjejí na ošetřu-jící lékaře tlak, aby neindikovaly svýmpacientům domácí zdravotní péči15,

� zdravotně handicapovaná osoba si přejezbytek svého života strávit v naprostévětšině případů v domácím prostředí,

Graf č. 2: Projekce vývoje počtu příjemců příspěvku na péči podle stupňů závislosti

u osob starších 65 let v letech 2015−2030

Pramen: PRŮŠA L. Důsledky stárnutí populace na potřebu služeb sociální péče do roku 2030. Demografie č. 3/2015. ISSN 0011-8265




� členové rodiny by byli ve většině přípa-dů ochotni zdravotně handicapovanéosobě péči v domácím prostředí - přesvšechny výše uvedené problémy - za-bezpečit, ale vzhledem k nedostatku fi-nančních prostředků si nemohou dovo-lit opustit svoje pracovní pozice, nebo�stávající formy jejich hmotného zabez-pečení po dobu poskytování péče jsounaprosto nedostatečné.Je proto potřeba koncipovat takové

formy pomoci, které by po dobu poskyto-vání péče v domácím prostředí zdravotněhandicapované osoby pomohly pečujícímosobám k zachování jejich životní úrovně,a které by jim současně garantovaly mož-nost návratu na jejich původní pracovnípozici po ukončení péče. Řešení, kteráv uplynulých letech byla přijata v Rakous-ku, představují jednu z možných forem ře-šení této sociální situace v naší zemi.

V tomto smyslu je proto v současnédobě projednáván návrh zákona, kterýmse mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemo-cenském pojištění, ve znění pozdějšíchpředpisů, jehož cílem je zavedení tzv.dlouhodobého ošetřovného jako novédávky poskytované ze systému nemocen-ského pojištění. Účelem zavedení tétodávky je napomoci vytvořit vhodné pod-mínky pro ošetřování a péči zejména o ro-dinné příslušníky v domácím prostředí,u nichž dojde k takovému zhoršení jejichzdravotního stavu, který po hospitalizacive zdravotnickém zařízení vyžaduje v do-mácím prostředí po delší dobu přítom-nost pečující osoby, která by zajiš�ovalapomoc při péči o vlastní osobu ošetřova-ného, kterou není v dané situaci možnézajistit jiným způsobem, např. při využitíslužeb u registrovaných poskytovatelů so-ciálních služeb. Tímto způsobem by bylyodstraněny překážky, které v současnédobě omezují nebo znemožňují takovoupéči realizovat, zejména získat nárok napracovní volno po dobu poskytování tétopéče a pečující osobě přiznat přiměřenounáhradu za ztrátu příjmu z výdělečné čin-nosti, která musela být z důvodu poskyto-vání dlouhodobé ošetřovatelské péčeo ošetřovanou osobu přerušena.

Navrhuje se, aby doba, po kterou jedlouhodobé ošetřovné možné poskytovat,byla stanovena maximálně na 90 kalendář-ních dnů ode dne propuštění ošetřovanéosoby z hospitalizace ve zdravotnickém za-řízení. Předpokládá se přitom, že tato dobaje dostatečně dlouhá pro to, aby došlo kezlepšení zdravotního stavu ošetřovanéosoby a nebo, aby rodina nastalou situacivyřešila za pomoci registrovaných posky-tovatelů sociálních služeb. Očekává se, že za-vedení nové dávky by se týkalo cca 30 tis.osob ročně a náklady na její výplatu spolus výpadkem příjmů z pojistného na sociál-ní pojištění a daně z příjmu fyzických osobby činily cca 1,8 mld. Kč ročně, další eko-nomické dopady bude mít toto řešení i na

zaměstnavatele, jejich pravděpodobnýrozsah však nebyl dosud vyčíslen.

Nelze pochybovat o tom, že jednouz podmínek pro poskytnutí tohoto zabez-pečení, by měla být předchozí účastosoby zajiš�ující péči v důchodovéma v nemocenském pojištění. Obdobně jakopři poskytování rodičovského příspěvku,by nově koncipovaná dávka mohla být po-skytována event. i v pevné částce, nebo�svým charakterem je péče o dítě a péčeo zdravotně handicapovanou osobu ob-dobná. Ostatní podmínky nároku na tutodávku - zejména v pracovněprávní oblasti- by mohly být koncipovány na obdobnýchprincipech tak, jako je tomu v Rakousku.Velmi inspirativní je v tomto smyslu myš-lenka, že tato dávka by mohla mimo jiné„odčerpat“ nezaměstnané osoby z eviden-ce uchazečů o zaměstnání a změnila by je-jich sociální statut - z nezaměstnané osobyby se stala osoba pečující.

Tato myšlenka se uplatňuje již dnesi v našem sociálním systému. Doba posky-tování rodičovského příspěvku, která je nej-delší v Evropě, vychází mimo jiné i z toho,že zaměstnavatelé ve velmi omezené mířenabízejí ženám - matkám malých dětí prácina zkrácený pracovní úvazek, event. novéformy pracovního vztahu, např. home-working16. Lze proto vyslovit přesvědčení,že aplikace obdobného přístupu do zabez-pečení osob, pečujících o seniory nebozdravotně handicapované osoby by bylapozitivně vnímána jak ze strany pečujícíchosob, tak i zaměstnavatelů.

Závěr

Mezinárodní srovnávání základníchprincipů organizace, financování a řízenísystémů sociálních služeb v jednotlivýchzemích patří k významným informačnímzdrojům při hledání odpovědí na otázky,které doprovázejí poskytování sociálníchslužeb. Při využívání těchto informací propraktickou rozhodovací činnost je však po-třebné mít na zřeteli odlišné pojetí sociál-ních služeb v jednotlivých zemích, a protoje nezbytné hlavní principy těchto systémůsprávně pochopit a vhodným způsobem jepromítnou do života v dané zemi.

V posledních letech byla v řadě evrop-ských států v systémech sociálních služebpřijata řada nových opatření, týkajících sejak problematiky organizace, tak i financo-vání a poskytování sociálních služeb,velký důraz byl položen na otázku hmot-ného zajištění pečujících osob. Např. v Ra-kousku byla přijata rozhodnutí o tzv. pečo-vatelské dovolené, kratší pracovní doběna péči a o volnu na rodinnou hospicovoupéči, k finanční podpoře pečujících osobje vyplácen příspěvek na pečovatelskoudovolenou. Cílem těchto opatření jeusnadnit zaměstnancům sladění jejich po-vinností v zaměstnání s péčí o potřebnérodinné příslušníky, s jejich ošetřováním,

popř. s doprovázením umírajících rodin-ných příslušníků nebo velmi těžce nemoc-ných dětí.

V této souvislosti se ukazuje, že stávají-cí úroveň podpory pečujících osob v našízemi není dostatečná, je zřejmé, že zruše-ní příspěvku při péči o osobu blízkoua jinou v souvislosti s přijetím zákonač. 108/2006 Sb., o sociálních službách,bylo chybným řešením. Finanční situacerodin pečujících o seniora nebo handica-povanou osobu je ve většině případůvelmi nepříznivá, dlouhodobá péče másociální, ekonomické a často i zdravotnídopady jak na samotného pečovatele, taki na jeho nejbližší okolí. Při hledání vhod-ných variant řešení hmotného zabezpeče-ní pečujících osob je potřeba vycházetz toho, že ke zhoršení zdravotního stavurodinného příslušníka dochází zpravidlanáhle, na tuto skutečnost nejsou rodinnípříslušníci připraveni. Řešení, která bylapřijata v uplynulých letech v Rakousku,představují jednu z možných forem řešenítéto sociální situace v naší zemi, jejich ne-smírnou výhodou je mimo jiné skuteč-nost, že by - obdobně jako rodičovskýpříspěvek - změnily sociální statut pečují-cích osob, nebo� by mohly „odčerpat“ ne-zaměstnané osoby z evidence uchazečůo zaměstnání.

V souvislosti s očekávanými důsledkystárnutí populace i s promítnutím jednot-livých opatření Národní strategie rozvojesociálních služeb na období 2016−2025 dopraktického života je potřeba problemati-ce hmotného zabezpečení pečujících osoba jejich komplexní podpoře věnovat sou-stavnou pozornost tak, aby i v následují-cím období byla potřebná forma pomociseniorům a handicapovaným osobám po-skytována v kvalitě odpovídající situacimoderního evropského státu v 21. století.

1 Příspěvek byl zpracován za podpory prostředkůdlouhodobého koncepčního rozvoje vědy a vý-zkumu Fakulty informatiky a statistiky Vysokéškoly ekonomické v Praze

2 viz: The role of local and regional autorities inthe povision of local social services. Strasbourg:Council of Europe, 2000. ISBN 92-871-4528-8

3 viz: Biennial report on social services of generalinterest. European Communities, 2008. ISBN978-92-79-09111-7

4 Second Biennial Report on social services of ge-neral interest. Brussels, 22.10.2010. SEC(2010)1284 final European Communities, 2010.

5 3rd Biennal Report on Social Services of Gene-ral Interest. Brussels, 20.2.2013 SWD(2013) 40final European Communities, 2013.

6 viz: Report of the Social Protection CommitteeReview of recent social policy reforms. Europe-an Union, 2015. ISBN 978-92-79-53953-4

7 Review of recent social policy reforms, Luxem-bourg: European Union, 2015. ISBN 978-92-79-53953-4

8 viz: PRŮŠA, L. Financování služeb sociální péčev ČR - teorie a praxe. FÓRUM sociální politikyč. 3/2015, ISSN 1802-5854

9 viz: Review of recent social policy reforms, Lu-xembourg: European Union, 2015. ISBN 978-92-79-53953-4




10 viz: Národní strategie rozvoje sociálních služebna období 2016 -2025. Praha: MPSV, 2016

11 viz: JEŘÁBKOVÁ, V. - PRŮŠA, L. Příspěvek na péči.Praha: VÚPSV, 2013. ISBN 978-80-7416-145-2

12 viz: FORMÁNKOVÁ, P. - NOVOTNÝ, A. -EFENBERKOVÁ, M. Problematika realizace rodin-né péče o osobu se sníženou soběstačností.Kontakt č. 2/2012. ISSN 1212-4117

13 viz např. VLACH, J. Šetření výdělků starších za-městnanců. Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-39-5 nebo VLACH, J. a kol. Gender v managemen-tu. Praha: VÚPSV, 2008. ISBN 978-807416-003-5

14 viz: PRŮŠA, L. - BAREŠ, P. - HOLUB, M. - ŠLAPÁKM. Vybrané aspekty péče o seniory z hlediska so-ciálního začleňování. Praha: VÚPSV, 2015. ISBN978-80-7416-234-3

15 viz: PRŮŠA, L. - LANGHAMROVÁ, J. - BAREŠ, P.- HOLUB, M. Náklady na poskytování ošetřova-telské a rehabilitační péče v pobytových zaříze-ních sociálních služeb. Praha: VÚPSV, 2015.ISBN 978-80-7416-232-9

16 viz: PALONCYOVÁ, J. - BARVÍKOVÁ, J. -KUCHAŘOVÁ, V. - PEYCHLOVÁ, K. Nové formydenní péče o děti v České republice. Praha:VÚPSV, 2014. ISBN 978-80-7416-203-9

Literatura

Allgemeines zu Pflegekarenz und Pflegeteilzeit,(2015). Dostupné z: https://www.help.gv.at/Por-tal.Node/hlpd/public/content/36/Seite.360527.html

Biennial report on social services of general interest. Eu-ropean Communities, 2008. ISBN 978-92-79-09111-7

Národní strategie rozvoje sociálních služeb na obdo-bí 2016−2025. Praha: MPSV, 2016

Report of the Social Protection Committee Review ofrecent social policy reforms. European Union,2015. ISBN 978-92-79-53953-4

Review of recent social policy reforms, Luxembourg:European Union, 2015. ISBN 978-92-79-53953-4

Second Biennial Report on social services of generalinterest. Brussels, 22.10.2010. SEC(2010) 1284 finalEuropean Communities, 2010.

3rd Biennal Report on Social Services of General In-terest. Brussels, 20.2.2013 SWD(2013) 40 final Eu-ropean Communities, 2013.

The role of local and regional autorities in the povi-sion of local social services. Strasbourg: Council ofEurope, 2000. ISBN 92-871-4528-8

FORMÁNKOVÁ, P. - NOVOTNÝ, A. - EFENBER-KOVÁ, M. Problematika realizace rodinné péčeo osobu se sníženou soběstačností. Kontaktč. 2/2012. ISSN 1212-4117

JEŘÁBKOVÁ, V. - PRŮŠA, L. Příspěvek na péči.Praha: VÚPSV, 2013. ISBN 978-80-7416-145-2

PALONCYOVÁ, J. - BARVÍKOVÁ, J. - KUCHAŘOVÁ,V. - PEYCHLOVÁ, K. Nové formy denní péče o dětiv České republice. Praha: VÚPSV, 2014. ISBN 978-80-7416-203-9

PRŮŠA L. Důsledky stárnutí populace na potřebuslužeb sociální péče do roku 2030. Demografieč. 3/2015. ISSN 0011-8265

PRŮŠA, L. Financování služeb sociální péče v ČR - te-orie a praxe. FÓRUM sociální politiky č. 3/2015,ISSN 1802-5854

PRŮŠA, L. - BAREŠ, P. - HOLUB, M. - ŠLAPÁK M. Vy-brané aspekty péče o seniory z hlediska sociálníhozačleňování. Praha: VÚPSV, 2015. ISBN 978-80-7416-234-3

PRŮŠA, L. - LANGHAMROVÁ, J. - BAREŠ, P. -HOLUB, M. Náklady na poskytování ošetřovatelskéa rehabilitační péče v pobytových zařízeních soci-álních služeb. Praha: VÚPSV, 2015. ISBN 978-80-7416-232-9

VLACH, J. Šetření výdělků starších zaměstnanců.Praha: VÚPSV, 2006. ISBN 80-87007-39-5

VLACH, J. a kol. Gender v managementu. Praha:VÚPSV, 2008. ISBN 978-807416-003-5

Autor doc. Ing. Ladislav Průša, CSc.([email protected]) vyučuje na katedře de-mografie Fakulty informatiky a statistikyVysoké školy ekonomické v Praze (Depart-ment of Demography, The Faculty of In-formatics and Statistics, University ofEconomics, Prague), nám. W. Churchilla 4,130 67 Praha 3 - Žižkov, Česká republika.

Odborníci v parlamentu vyvraceli mýty o pěstounech. Zkreslené informace ohrožují děti v náhradní rodinné péči v ČR

Dne 10. 10. 2016 proběhl na půdě Poslanecké sněmovny PČR pod záštitou poslankyně Zuzany Kailové seminář Náhradní rodinnápéče očima odborníků. Odborníci na něm vyvraceli zkreslené informace, které vážně ohrožují péči o děti, jež nemohou z různých dů-vodů vyrůstat ve vlastní rodině.

Hlavním cílem semináře s podtitulem „Boříme mýty o pěstounské péči“ bylo navázat na období, kdy Česká republika patřila mezišpičky náhradní rodinné péče. „Vždy jsme byli těmi, kdo trendy a vývoj v této oblasti nejen velmi dobře zvládal, naopak jsme bylidokonce mezi těmi pár zeměmi, které kvalitní sociální službu v tomto ohledu nastavovaly,“ uvedla v počátku semináře Zuzana Kai-lová, poslankyně z Ústeckého kraje, ve kterém je péče o opuštěné děti a děti v ohrožení horkým tématem. „Právě díky historii mámei dnes mnoho odborníků, o které se můžeme v naší činnosti opírat a dostatek dobrých lidí, kteří nad rámec všech svých povinnostímají děti v nouzi a pomoc jim nejen jako svou práci, ale jako své poslání,“ uvítala v úvodu akce přednášející specialisty poslankyněZuzana Kailová. Na semináři kromě dlouhodobé i přechodné pěstounky vystoupili neonatoložka MUDr. Petra Šaňáková, psychiatrMUDr. Peter Pöthe a psycholožka Mgr. Petra Macková. Systém z pohledu OSPODu posluchačům představila Mgr. Eva Hrbáčková.

Dle ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové se v některých diskusích vracíme do doby o 40 až 50 let zpět. „To, žeústavní péče je škodlivá především pro ty nejmenší, víme už z výzkumů prof. Matějčka. Je pro mě šokující, že se dnes k těmto 50 letstarým výzkumům musíme znovu vracet. A že musíme stále některé lidi přesvědčovat, že náhradní rodinná péče je pro děti nena-hraditelná,“ řekla ve svém úvodním slovu ministryně. MPSV dlouhodobě usiluje o legislativní zakotvení věkové hranice pro umis�o-vání dětí do ústavní péče a o sjednocení systému pod jeden resort.

Z porodnice rovnou do náhradní rodiny

Výchovu dětí v náhradních rodinách podporují i neonatologové. Dle lékařů není zdravotní stav dítěte v 99 % pro umístění do pěs-tounské péče limitující, naopak individuální péči a časové možnosti pěstounské rodiny označují odborníci jako výhodu zejména proděti rodící se s abstinenčním syndromem i děti s genetickými syndromy. „Naopak i u nedonošených dětí, které jsou odmala od ro-diny odtrženy, se zaměřujeme na individualizaci péče, tedy zapojení rodiny do péče o miminko na jednotce intenzivní péče,“ akcen-tuje neonatoložka MUDr. Petra Šaňáková potřebu přítomnosti blízké osoby pro dítě již v prvních dnech po narození. „Vždy mluvímeo vztahu, to je základ pro správný vývoj mozku a pro celkový psychický, ale i duševní vývoj jedince,“ potvrdil důležitost rodiny prozdravý vývoj dítěte též přední český odborník, psychiatr MUDr. Peter Pöthe. Vývoj dítěte z tohoto hlediska začíná již ve 4. měsíci in-trauterinního vývoje. „Zanedbávané děti mají vlastně jinou strukturu mozku, než děti vyrůstající ve standardních podmínkách,“upřesnil fyziologické projevy dlouhodobého toxického stresu u zanedbávaných dětí MUDr. Pöthe. Dětský mozek naroste během prv-ního roku o 103 %. Jakým způsobem, to záleží především na interakci s pečovatelem.

I systém se musí dále vyvíjet

Systém, který v České republice funguje teprve tři roky, je systémem mladým, dynamicky se proměňujícím. Na semináři byly před-staveny tři základní priority, na které by se mělo MPSV a další odborníci soustředit. Jde především o:� zákaz umis�ování dětí mladších 7 let do ústavů, přičemž postupně by se věková hranice měla zvýšit,� péče o děti v nouzi by měla být sjednocena pod jedno ministerstvo. Takový krok by umožnil další vhodný a potřebný rozvoj pro-

blematiky, a ve svém důsledku by také ušetřil nemalé finanční prostředky, které by se mohly či měly vracet zpět do systému péčeo děti v náhradní rodinné péči,

� stávající legislativa a normy by měly projít revizí, a po několika letech jejich fungování by měly odrazit aktuální zjištění, potřebya očekávání.

Zdroj: MPSV




Úvod

Zvyšující se podíly starších věkovýchskupin v populaci jsou důsledkem demo-grafického stárnutí, které v současné doběkromě vyspělých západoevropských eko-nomik postihuje i střed a východ Evropy,včetně České republiky. Populační struktu-ra se v čase stává více regresivní, viz klasi-fikace Sundbärga (1923). To se následněprojevuje i v růstu hodnot ukazatelů, kte-rými se popisují změny ve struktuře popu-lace, jako jsou Sauvyho index stáří a index

hospodářského zatížení. Jakým způsobema s jakou intenzitou se budou tyto indexyv čase měnit, lze vypočítat z výsledků de-mografických projekcí, které mohou býtkonstruovány na základě různých předpo-kladů a počítány pomocí různých modelů.Pro Českou republiku je možno získat ofici-ální výsledky populačních projekcí, kterépublikuje Eurostat (2013), (celkem v 5 vari-antách) a Český statistický úřad (ČSÚ(2013), celkem ve 3 variantách). Následujemnoho projektů a vědeckých studií z dal-ších odborných pracoviš� nejen v České re-

publice, které s využitím různých demo-grafických a statistických metod připravilyvarianty populační projekce obyvatelstvaČeské republiky (viz např. publikace Krets-chmerové, Šimka, 2004, Burcina, Kučery,2004, 2010, 2011, nebo Burcina et al.,2013). Stochastické populační projekcejsou konstruovány na základě statistickýchmetod, přičemž tyto nezohledňují expertníúsudky, ale pouze uvažované vysvětlujícíproměnné a historický trend. Stochastickémetody nejsou zcela běžně používányk výpočtu populačních projekcí pro jejich

Demografické projekce aneb jak se liší výsledky z pohledu použi-tí deterministických a stochastických modelů

Ondřej Šimpach Jitka Langhamrová

Abstrakt

Informace o pravděpodobném budoucím vývoji věkové

a pohlavní struktury obyvatel jsou velmi důležité pro cent-

rální i regionální správu. Regionální správní orgány na zá-

kladě nich pak mohou předvídat budoucí potřeby v odvět-

vích nevýrobní sféry a veřejných služeb jako jsou školství,

zdravotnictví, sociální zabezpečení. Perspektivní odhady

vývoje počtu a struktury obyvatelstva mají také svůj de-

mografický význam, ukazují totiž perspektivní populační

důsledky současného populačního vývoje (Roubíček,

1997). V praxi se projekce metodicky opírají o běžné mate-

matické extrapolační metody, nebo o demografické meto-

dy populačních projekcí. Podle toho, jaký postup při výpo-

čtu použijeme, liší se i jednotlivé výsledky. Struktura po-

pulace a z ní všechny odvozené charakteristiky jsou silně

determinovány jak aplikovaným scénářem, tak použitým

modelem, který byl pro extrapolaci budoucí věkově a po-

hlavně specifické demografické struktury použit. Scénáře

budoucího vývoje individuálních demografických procesů

(zejména úmrtnosti, plodnosti a migrace) mohou být opti-

mistického i pesimistického charakteru, což v závěrečné

syntéze může představovat i mnoho potenciálních verzí

populačních struktur. V předkládané studii se zaměříme na

změny ve věkové struktuře populace z pohledu biologic-

kých a ekonomických generací. Pro ilustraci je zde uveden

pro různé způsoby výpočtu projekce Sauvyho index stáří

a index hospodářského zatížení. Cílem příspěvku je pouká-

zat na možné způsoby výpočtu populačních projekcí a na

fakt, že získané výsledky jsou závislé na tom, jaký model

a jaký způsob výpočtu je vybrán. Výsledky se mohou vý-

razně lišit.

Klíčová slova:

populační projekce, sauvyho index stáří, index hospodář-

ské závislosti

Abstract

Information about the potential future development of

age-and-sex specific structure of the population is very im-

portant for the central and regional administration. On the

basis of this projections the regional authorities can antici-

pate future needs in non-industrial sectors and public ser-

vices such as education, health and social policy. Prospec-

tive estimates of trends in the number and structure of the

population have also their demographic importance, espe-

cially show the prospective population consequences of

the current development. In practice, the forecasting metho-

dology is based on common mathematical extrapolation

methods or methods of demographic population projecti-

ons. Individual results depend on the procedure for calcu-

lation. Population structure and all derived characteristics

are strongly determined by the applied scenario and by

model, which was used for extrapolation of future age-

and-sex-specific demographic structure. Future scenarios

for individual demographic processes (especially mortality,

fertility and migration) may have an optimistic or pessi-

mistic character, which can pose many potential versions

of population structures in the final synthesis. In this

study, we will focus on the changes in the age structure of

the population in terms of biological and economical ge-

nerations. For illustration is used Sauvy aging index and

the index of economic dependency for different versions of

calculated population projections. The aim of this paper is

to point out the possible ways of calculating population

projections and also on the fact that the results are depen-

dent on what model and what method of calculation is

chosen. Results may be significantly different.

Keywords:

population projection, Sauvy age index, index of economic

dependency




složitost i náročnost na použití pokročilýchstatistických metod. Proto se v praxi kom-binují ryze demografické metody, založenéna deterministickém přístupu s modernímistatistickými metodami. Pro názornouilustraci, jak mohou výsledky projekceovlivnit zvolené metody a postupy bylyvýše zmíněné populační projekce Eurosta-tu a ČSÚ doplněny o výsledky stochastic-kých demografických projekcí, představe-ných ve studii Šimpacha (2016) ve 3 vari-antách.

V závislosti na výsledcích jednotlivýchpopulačních projekcí jsou též predikovanévývoje Sauvyho indexů stáří a indexů hos-podářské závislosti počítané podle dopo-ručení OSN, které jsou používány k obec-nému vyhodnocování stárnutí a hospodář-ského zatížení populace. Podle použitéhoscénáře expertních úsudků a vývoje de-mografických procesů (v případě determi-nistických přístupů), implementovanéhodo kohortně-komponentní metody (Leslie,1945, Keyfitz, 1964, nebo Bogue, Ander-ton, Arriaga, 1993), respektive podle na-modelovaného scénáře vývoje demogra-fických procesů (v případě stochastickýchpřístupů), se významně liší variabilita vý-sledků populační projekce a s tím i výsled-ků indexů stáří a hospodářského zatíženípopulace. V některých případech (jak budeostatně ukázáno dále), nastává, že výsled-né hospodářské zatížení např. z pohledupodílu závislých osob na osobách potenci-álně ekonomicky produktivních (výděleč-ných) se podle použité varianty liší ve va-riačním rozpětí i o 1,5 osoby. To je natolikvelké rozpětí, že v případě plánování soci-ální a důchodové politiky (a jejich rozpo-čtů) může velmi snadno dojít k poddimen-zování (nebo naopak předimenzování)v důsledku mylně (nebo i záměrně) očeká-vaného populačního vývoje.

Předkládaná studie nejdříve pojednáo možnostech demografického projekto-vání, v následující části pak stručně vy-světlí předpoklady pro vznik výsledků pětiprojekcí Eurostatu, tří projekcí ČSÚ a tříprojekcí zpracovaných na katedře demo-grafie FIS VŠE v Praze. Z těchto jedenáctivariant celkem budou vypočteny biologic-ké a ekonomické generace podle pohlavía zároveň Sauvyho indexy stáří (pro cel-kovou populaci) a indexy hospodářské zá-vislosti podle OSN (pro celkovou popula-ci). Výsledky jsou přehledně graficky in-terpretovány vždy v 5letých časových in-tervalech od roku 2015 do roku 2050 (z dů-vodu jednotného průniku všech uvažova-ných populačních projekcí).

Současný stav poznání demo-grafických projekcí

Demografické projekce možného bu-doucího vývoje populace patří v součas-né době k nejdůležitějším analytickým de-

mografickým výstupům. Jejich výsledkyvycházejí z informací o potenciálním vý-voji úmrtnosti, porodnosti, migrace, po-případě dalších demografických procesů.Každá projekce je založena na předpokla-dech, které do jisté míry mohou, nebo ne-musí nastat. Obecně z přístupů k vývojipoklesu úmrtnosti populace, o kterých po-jednával již Halley (1693), a byl dále roz-veden a zpracováván Malthusem (1798a,1798b), rozlišujeme projekce determinis-tické, tj. založené na předem stanovenýchpředpokladech, a dále projekce stochas-tické. První zmíněné byly zpočátku stano-vovány expertními úsudky, později jižpodpůrnými statistickými metodami,které se dále rozvíjely a zdokonalovaly.Mezi tyto podpůrné metody bývají zahr-novány lineární či vícenásobné regrese,do expertních úsudků patří odhady zalo-žené na doporučeních demografů a dáleodborníků z oblasti sociologie, politolo-gie, medicíny a práva. Kombinací těchtodvou přístupů lze dospět k očekávanýmscénářům, které dále slouží jako vstupníinformace do procesu samotného pro-jekčního výpočtu. Pro deterministickétypy demografických projekcí se nejčastě-ji využívá přístup kohortně-komponentnímetody (viz např. Leslie, 1945, Keyfitz,1964, nebo Bogue, Anderton, Arriaga,1993), která se dále nechá obohacovata rozvíjet o prvky z teorie pravděpodob-nosti. Kohortně-komponentní metoda jevelmi starý algoritmus, nicméně pro svouužitečnost a zejména jednoduchost je ob-líbeným projekčním nástrojem dodnes.

Zcela odlišný přístup projekcí, o kterýchse zmiňuje např. Bell, Monsell (1991), Lee,Carter (1992), Lee, Tuljapurkar (1994)nebo Buetner (2002), a kterými se v pod-mínkách České republiky zabývali např.Arltová (2011), Arlt, Arltová (2011) neboŠimpach (2016) jsou projekce stochastic-ké. Tyto projekce jsou založeny na sto-chastických modelech časových řad věko-vě-specifických demografických měr,které doplňují vícerozměrné statistickémetody. Velký vliv na výsledky má délkačasových řad (viz např. Booth, Tickle,Smith, 2005). Existují země, které mají svéstatistiky velmi podrobné za velmi dlouhéčasové období. Na druhé straně jsou takézemě, které takto podrobné statistiky ne-mají, nevedly je, nebo z důvodu politic-kých, ekonomických či společenskýchudálostí došlo k narušení kontinuity v po-řizování těchto údajů.

Stochastickými projekcemi v zahraničíse mohli zabývat např. Keyfitz (1991) a Lee,Carter (1992) za Spojené státy, nebo� po-drobné statistiky vykazují údaje již od de-klarace americké nezávislosti. Velká Britá-nie a země britského společenství jsou podatové stránce také výborně vybaveny,a proto sofistikované projekce pro VelkouBritánii zpracoval např. Murphy (1995). VeŠvédsku a Portugalsku se stochastickým

modelováním úmrtnosti zabýval Lund-ström, Qvist (2004) a Coelho, Magalhaes,Bravo (2007). Stochastické projektovánístaví na Box-Jenkinsově metodologii.První automatizované projektování zavedliHyndman et al. (2002) v případě australsképopulace, kteří se inspirovali v práci Orda,Loweho (1996). Další automatizované pro-cedury sestavili autoři Hyndman, Shang(2009) nebo Erbas et al. (2012).

Předpoklady pro vznik výsledkůanalyzovaných projekcí

1 Eurostat

V rámci projektu EUROPOP2013 (Euros-tat, 2013) připravili odborníci pro každouevropskou populaci projekci populačníhovývoje do roku 2080 v pěti variantách, při-čemž koncepce je založena na jednomhlavním scénáři (označovaném jako„Main scenario“), a ostatní jsou překalku-lovány tak, že některý demografický pro-ces je bu� zahrnut s jinou intenzitou,nebo není zahrnut vůbec - respektive jeuvažován ve stejné míře (intenzitě), jakona prahu projekce. Tento „hlavní scénář“v sobě obsahuje projekci věkově-specific-kých měr úmrtnosti podle pohlaví (a po-mocí úmrtnostních tabulek přepočtenýchi na věkově-specifické naděje dožití podlepohlaví (střední délky života). Dále pro re-produkční období žen 15−49+ let je zdeprojekce rozdělení věkově-specifickýchměr plodnosti, přičemž se jedná o extra-polaci podle věku pomocí polynomiálníchfunkcí (s modem v roce 2030). Scénář ob-sahuje i expertní úsudek na věkově-speci-fickou čistou migraci podle pohlaví, tzv.čistý migrační profil. Počty obyvatel k 1. 1.daného kalendářního roku jsou získánykohortně-komponentní metodou.

V případě, že se vynechá proces čistémigrace, scénář se mění na označení „Nomigration variant“. Obsahuje stejné para-metry pro vývoj úmrtnosti a plodnosti,pouze v případě mezinárodní migrace sepředpokládá, že počet imigrantů podlevěku a pohlaví je roven počtu emigrantůpodle věku a pohlaví, a to v celém horizon-tu. Scénář, který nese označení „Higher lifeexpectancy variant“, vychází z optimistič-tějších předpokladů prodlužování nadějedožití (střední délky života), projekce plod-nosti a čisté migrace je stejná jako v přípa-dě varianty „Main scenario“. V případě, žeby čistý migrační profil do České republikynebyl roven nule, ale byl spíše pozitivní,má Eurostat připravený scénář „Reducedmigration variant“, kde úmrtnost a plod-nost je na stejné úrovni jako v případě va-rianty „Main scenario“, migrace je slabší,nicméně saldo není nulové. Poslední spíšepesimistický scénář je „Lower fertility vari-ant“, kde se počítá s dalším postupnýmsnižováním plodnosti hluboko pod zácho-




vnou úroveň. Předpoklady pro vývoj úmrt-nosti a čisté migrace jsou stejné, jako v pří-padě varianty „Main scenario“.

2 Český statistický úřad

Podobně jako Eurostat publikovali Český statistický úřad „Projekci obyvatel-stva České republiky do roku 2100“ (ČSÚ,2013). Ta je konstruována pomocí deter-ministických modelů a expertních úsudkůna vývoj základních demografických pro-cesů, které jsou posléze použity v kohort-ně-komponentní metodě. Podle očekáva-ného vývoje demografických procesůČSÚ standardně konstruuje 3 varianty po-pulačního vývoje - nízkou, střední a vyso-kou. Nízká varianta bývá často označová-na jako pesimistická, vysoká naopak jakooptimistická. Souvisí to zejména s pohle-dem na projekci vývoje úhrnné plodnostia naděje dožití (střední délky života).Střední varianta bývá označována za nej-pravděpodobnější, přičemž za dolnía horní mez - (jakýsi interval spolehlivos-ti), bývá často brána právě nízká a vysokávarianta. Během přibližně posledních 10 letbyly tyto populační projekce dvakrát pře-počítány (a prodlužovány), nebo� prvníverze byla zpracována do roku 2050,druhá do roku 2065 a třetí (zatím poslední)je až do roku 2100. Úřad tak reagoval napostupnou demografickou transformaciv České republice, která způsobuje stárnu-tí populace, nízkou porodnost podle vzoruzápadoevropských populací a odkládánírození dětí do vyššího věku.

3 Katedra demografie FIS VŠE(KDEM)

Z výzkumu provedeným Šimpachem(2016) byl vytvořen předpoklad vzniku třípotenciálních scénářů populačního vývojeČeské republiky, které byly pracovněoznačeny jako „Scénář 1“ (SC1), „Scénář 2“(SC2) a „Scénář 3“ (SC3). Nebylo vhodnéjednotlivé scénáře označovat jako varian-ta nízká, střední a vysoká, nebo� ze zjiště-ných výsledků bylo zřejmé, že přístupy za-ložené na čistě statistických postupech vy-tváří varianty obecně nízké. Podle syntézyjednotlivých metod a zpracování demo-grafických procesů bude pro potřeby to-hoto článku označen SC1 jako „Stochas-tický přístup - ARIMA“, scénář SC2 jako„Stochastický přístup - Lee-Carterůvmodel“ a scénář SC3 jako „Stochastickýpřístup - Lee-Carterův model 48“, nebo�v tomto případě bude kompilace obsaho-vat jiný předpoklad vývoje úmrtnostia čisté migrace.

Pro variantu „Stochastického přístupu -ARIMA“ platí, že úmrtnost byla prediková-na z výsledků individuálních modelůARIMA(0,1,1)c1, které byly aplikovány najednotlivé časové řady logaritmů věkově-

specifických měr úmrtnosti podle pohlavís využitím roční periodicity časových řad1920−2012. Dále byly provedeny predikcedo roku 2050. Plodnost byla predikovánana základě výsledků individuálních mode-lů ARIMA(0,1,1)c, které byly aplikovány najednotlivé časové řady věkově-specific-kých měr plodnosti českých žen, s využi-tím roční periodicity časových řad1925−2012. V poslední řadě - migrace,byla založena na výsledcích modelů Lee-Cartera ve verzi LC 1968−2012 (datová zá-kladna s roční periodicitou v letech1968−2012), s jejichž pomocí byla modelo-vána matice věkově-specifických měr čistémigrace. Následně byly vypočteny predik-ce těchto měr do roku 2050. (Pouze v pří-padě migrace nemohly být použity mode-ly ARIMA z metodologických důvodů).

V případě varianty „Stochastického pří-stupu - Lee-Carterova modelu“ byla úmrt-nost predikována z výsledků modelů Lee-Cartera ve verzi LC 1920−2012 (datová zá-kladna s roční periodicitou v letech1920−2012), s jejichž pomocí byla modelo-vána matice logaritmů věkově-specifickýchměr úmrtnosti. Dále byly provedeny pre-dikce do roku 2050. Plodnost byla použitaz výsledků modelu Lee-Cartera ve verzi LC1988−2012 (datová základna s roční perio-dicitou v letech 1988−2012), s jehož pomo-cí byla modelována matice věkově-speci-fických měr plodnosti českých žen a vypo-čteny predikce těchto měr do roku 2050. Nazávěr byla migrace vytvořena opět z vý-sledků modelů Lee-Cartera ve verzi LC1968−2012 (jako v případě předchozí vari-anty „Stochastický přístup - ARIMA“).

U „Stochastického přístupu - Lee-Carte-rova modelu 48“ byla úmrtnost převzataz výsledků modelů Lee-Cartera ve verzi LC1948−2012 (datová základna s roční perio-dicitou v letech 1948−2012), s jejichž po-mocí byla modelována matice logaritmůvěkově-specifických měr úmrtnosti, které

se zdály být pesimističtější než v případěúplného modelu LC 1920−2012. Plodnostje vytvořena na základě výsledků modeluLee-Cartera ve verzi LC 1988−2012 (datovázákladna s roční periodicitou v letech1988−2012), nebo� všechny ostatní mode-ly Lee-Cartera vyšly v případě plodnostijako nevyhovující. V poslední řadě je mi-grace vytvořena z výsledků modelů Lee-Cartera ve verzi LC 1948−2012 (datová zá-kladna opět s roční periodicitou v letech1948−2012, jako v případě úmrtnosti), s je-jichž pomocí byla modelována úplná ma-tice věkově-specifických měr čisté migra-ce (nejdelší možné použitelné období). Nazákladě tohoto modelu byly vypočtenypredikce těchto měr do roku 2050.

Použité metody a výpočty

Z predikované věkově a pohlavně speci-fické populační struktury, kterou budemes ohlédnutím na rozsah studie uvažovatv 5letých časových intervalech (pro roky2015, 2020, ..., 2050), je možno vypočítatbiologické a ekonomické generace2, vyjá-dřené jak absolutně, tak jako podíly v %.Biologické generace se odvíjí od repro-dukčního období žen, které se standardněuvažuje ve věkovém rozpětí 15−49 dokon-čených let života. Mějme tedy biologickégenerace v následujících rozpětích ozna-čené jako (1), (2) a (3).

V případě ekonomických generací se je-jich odvození opírá od věku, ve kterém byosoba mohla vykonávat svůj ekonomickýpotenciál, tj. pracovat, vytvářet hodnotya odvádět příspěvky do penzijních, zdra-votních a sociálních fondů. Tyto hranicese většinou staví kompromisně s ohledemna dlouhodobé trendy analyzované popu-lace, nebo� logicky platí, že osoba, kterádříve vstoupí do svého ekonomicky pro-duktivního života, může také dříve odejítdo své penze. Komplikace přináší i nestej-

Vzorce č. 1 - 7




Obr. 1a - Projekce vývoje biologických generací podle pohlaví (muži - vlevo, ženy - vpravo) v České republice v letech 2015−2050

podle varianty „Eurostat Main Scenario“.

Zdroj dat: Eurostat, vlastní výpočty a zpracování.

ná délka setrvání ve vzdělávací soustavěmladých lidí, kdy někteří studují krátcea vstupují neprodleně na pracovní trh,jiní mohou vystudovat dvě vysoké školya zaměstnání po celou tuto dobu nepo-znat. (Zrovna tak v současné době nenízcela jistý přesný věk odchodu do penze,přičemž kromě pohlaví bude záležet i napočtu dětí, které žena vychová). Pro účelyv této studii mějme ekonomické genera-ce v rozpětích označené jako (4), (5) a (6).

Pro celkovou populaci bez rozlišení po-hlaví se s využitím biologických generacívypočte tzv. Sauvyho index stáří (7), při-čemž jeho interpretací se často rozumípočet prarodičů průměrně připadající najedno dítě (osobu mladší 15 let). Jednáse o poměrový ukazatel, vztahující sek celé populaci, který ovšem významněnapomáhá k informaci o změně strukturypopulace ze stacionární do regresivníformy (viz klasifikace Sundbärga, 1923).

S využitím ekonomických generacíopět pro populaci celkem bez rozlišenípohlaví je možné vypočíst tzv. Index hos-podářské závislosti podle doporučení Or-ganizace spojených národů (OSN), kdy jetento poměr ve svém čitateli mírně modi-fikován (8). OSN pro potřeby mezinárod-ního srovnávání předpokládá, že před-produktivní a poproduktivní mají niž-ší spotřebu3. Výpočet je tedy dán vzta-hem (8).

(8)

Interpretace výsledku přibližně zname-ná, kolik obyvatel průměrně připadá najednoho potenciálně výdělečného člověkav analyzované populaci. Vzhledemk tomu, že výraz (Ge

II, muži + GeII, ženy) je stejný

jak v čitateli, tak ve jmenovateli, podíl to-hoto výrazu je rovný 1 a následným odeč-tením této jedničky od IHZOSN získávámepřibližný počet závislých osob, které při-padají na jednu potenciálně výdělečnouosobu v populaci.

Biologické a ekonomické generace jsouz populačních projekcí Eurostatu, ČSÚa KDEM vypočteny vždy pro muže a ženyzvláš�, Sauvyho indexy stáří a indexy hos-podářské závislosti podle OSN pro popu-laci celkem bez rozlišení pohlaví. Protožejednotlivé populační projekce v rámci in-stitucí, které je připravily, představují urči-tou homogenitu, jsou grafické výstupykonstruovány s přihlédnutím k této vnitro-skupinové homogenitě, (zejména z pohle-du měřítek na y osách).

Výsledky

1 Eurostat

Z pěti uvažovaných variant Eurostatujsou 3 z nich velice podobné a jedná seo „Main Scenario“ (podle Eurostatu(2013) tzv. hlavní scénář, který by měl na-stoupit s nejvyšší pravděpodobností, vizObr. 1a, 1b a 1c), „Higher Life ExpectancyVariant“, (tj. scénář s optimističtější nadě-jí dožití, viz Obr. 2a, 2b a 2c) a „Reducedmigration Variant“, (tj. scénář s nižšímočekávaným čistým migračním profilemnež v případě hlavního scénáře, viz Obr.5a, 5b a 5c). Z výsledků projektovanýchproporcí biologických a ekonomických ge-nerací, a výsledků projektovaných vývojůSauvyho indexů stáří a indexů hospodář-ské závislosti podle OSN je zřejmá jen mi-nimální variabilita. Počty projektovanýchobyvatel v jednotlivých generacích podle

pohlaví se liší jen v řádu tisíců či desetiti-síců (ve vztahu k populaci ČR jako celku)a výsledné indexy jsou díky tomu rozdílnévětšinou až na druhém desetinném místě,nejčastěji o 1−4 setiny. Z pohledu biolo-gických generací a Sauvyho indexů stáříje společný pro tyto tři scénáře modus,který nastane přibližně v roce 2035. Vzhle-dem k tomu, že jde o vrchol rozdělenía počet obyvatel ČR má podle těchto vari-ant být také nejvyšší, je i nejvyšší variabi-lita ve výsledku, rozpětí od 3,15 do 3,23 oso-by starší 50 let na jednu osobu mladší15 let. Vývoj proporcí ekonomických ge-nerací a tím i indexů hospodářské závis-losti podle OSN má ve všech 3 zmíněnýchvariantách dlouhodobě společný trend,který lze charakterizovat významným růs-tem mezi lety 2015 až 2025 (z hodnot 1,33 na1,43−1,44), stagnací mezi lety 2025 až2040 (hodnoty kolem 1,42−1,45) a opět vý-znamným růstem po roce 2040 (z hodnot1,44−1,45 na 1,53−1,55).




Obr. 1c - Projekce vývoje Sauvyho indexu stáří (vlevo) a indexu hospodářské závislosti podle OSN (vpravo) v České republice v le-

tech 2015−2050 podle varianty „Eurostat Main Scenario“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Eurostat Main"

2.47 2.43

2.67

2.98

3.15 3.13

2.98

2.82

2.32.42.52.62.72.82.93.03.13.23.33.43.53.63.73.8

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Eurostat Main"

1.33

1.38

1.42 1.43 1.431.44

1.48

1.53

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Eurostat Higher Life Expectancy Variant“.


Obr. 1b - Projekce vývoje ekonomických generací podle pohlaví (muži - vlevo, ženy - vpravo) v České republice v letech 2015−2050

podle varianty „Eurostat Main Scenario“.






podle varianty „Eurostat Higher Life Expectancy Variant“.



tech 2015−2050 podle varianty „Eurostat Higher Life Expectancy Variant“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Eurostat Higher ex"

2.47 2.43

2.68

3.01

3.19 3.19

3.06

2.92

2.32.42.52.62.72.82.93.03.13.23.33.43.53.63.73.8

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Eurostat Higher ex"

1.33

1.38

1.43 1.43 1.441.45

1.49

1.55

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Eurostat Lower Fertility Variant“.






tech 2015−2050 podle varianty „Eurostat Lower Fertility Variant“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Eurostat Lower tfr"

2.47 2.44

2.72

3.10

3.343.39

3.323.23

2.32.42.52.62.72.82.93.03.13.23.33.43.53.63.73.8

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Eurostat Lower tfr"

1.33

1.38

1.42 1.42 1.42 1.42

1.46

1.51

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Eurostat No Migration Variant“.



podle varianty „Eurostat Lower Fertility Variant“.






podle varianty „Eurostat No Migration Variant“.



tech 2015−2050 podle varianty „Eurostat No Migration Variant“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Eurostat No migration"

2.48 2.49

2.83

3.29

3.633.72

3.60

3.42

2.32.42.52.62.72.82.93.03.13.23.33.43.53.63.73.8

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Eurostat No migration"

1.33

1.38

1.43 1.43 1.431.45

1.50

1.57

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Eurostat Reduced Migration Variant“.






tech 2015−2050 podle varianty „Eurostat Reduced Migration Variant“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Eurostat Red. migration"

2.47 2.44

2.70

3.04

3.23 3.23

3.09

2.92

2.32.42.52.62.72.82.93.03.13.23.33.43.53.63.73.8

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Eurostat Red. migration"

1.33

1.38

1.43 1.43 1.43 1.44

1.48

1.54

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „ČSÚ - nízká“.

Zdroj dat: ČSÚ, vlastní výpočty a zpracování.


podle varianty „Eurostat Reduced Migration Variant“.






podle varianty „ČSÚ - střední“.



tech 2015−2050 podle varianty „ČSÚ - nízká“.

Sauvyho index stáøí - varianta "ÈSÚ - nízká"

2.482.55

2.99

3.61

4.06

4.254.19

4.08

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "ÈSÚ - nízká"

1.33

1.38

1.42 1.42 1.42 1.43

1.47

1.53

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „ČSÚ - nízká“.






tech 2015−2050 podle varianty „ČSÚ - střední“.

Sauvyho index stáøí - varianta "ÈSÚ - støední"

2.482.55

2.97

3.54

3.95

4.114.05

3.91

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "ÈSÚ - støední"

1.33

1.38

1.42 1.42 1.431.44

1.49

1.55

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „ČSÚ - vysoká“.



podle varianty „ČSÚ - střední“.





Zbývající dva scénáře podle metodikyEurostatu („Lower Fertility Variant“, tj. va-rianta s nižší úhrnnou plodností než v pří-padě hlavního scénáře, viz Obr. 3a, 3ba 3c, a „No Migration Variant“, tj. variantaočekávající dlouhodobě nulové saldo čistémigrace, viz Obr. 4a, 4b a 4c), jsou vý-znamně pesimističtější svými výsledky,zejména poslední zmíněná. Nízká plod-nost, respektive nulová imigrace můžezpůsobit významné zestárnutí české popu-lace, což se projeví jak ve vyšších inde-xech stáří, tak hospodářské závislosti. Po-dobně jako v případě předchozích 3 opti-mističtějších variant je i zde patrný modusSauvyho indexu, který je posunut přibliž-ně o 5 let dále (na rok 2040) a jeho hod-nota je odhadována v rozmezí od 3,39 do3,72 prarodiče na jedno vnouče. Trojí fáze(růst, stagnace a opět růst) zaznamenávái prognózovaný vývoj indexů závislosti.Mezi lety 2015 až 2025 může vzrůst z hod-not 1,33 na 1,42−1,43, což je podobný vý-

sledek jako v případě předchozích 3 opti-mističtějších variant. V období stagnace jeovšem variabilita vyšší, mezi lety 2025 až2040 můžou indexy vzrůst z hodnot1,42−1,43 na 1,42−1,45 a podobně i ve fáziopětovného růstu mezi lety 2040 až 2050z hodnot 1,42−1,45 na 1,51−1,57.

2 Český statistický úřad

Výsledky Českého statistického úřadu(viz výsledky v Obr. 6a, 6b, 6c až 8a, 8b, 8c)se významně liší od těch, které publikujeEurostat. Ve všech třech uvažovaných vari-antách jsou absolutní (i relativní četnosti)nejstarších generací (prarodičovské i po-produktivní) relativně podobné výsledkůmEurostatu, (liší se většinou jen v řádu de-setitisíců, výjimečně statisíců), mnohemvětší variabilita je ovšem v případě gene-race rodičovské/produktivní, respektivedětské/předproduktivní. Zde je ve většiněpozorování diference i více než 0,5 milionu

osob v rámci jednoho pohlaví, což již měnívýsledky indexů stárnutí i zatížení popula-ce významným způsobem.

Podle srovnání výsledků Sauvyho indexůstáří a indexů hospodářské závislosti podleOSN jsou varianty ČSÚ nejblíže scénáři Eu-rostatu označeného „No Migration Vari-ant“. Křivka indexů stáří má zpočátku kon-vexní průběh, přecházející v konkávní,s modem v roce 2040. V nízké, střední i vy-soké variantě začíná rok 2015 na hodnotě2,48 prarodiče připadající na jednu osobumladší 15 let, přičemž posléze (po roce2020) nastává prudký nárůst, který se zasta-ví až v modálním roce 2040. Ve vysoké vari-antě je tato hodnota 4,02, ve střední 4,11a v nízké 4,25 prarodiče připadajícího najednu osobu mladší 15 let. Více než 4 osobyprarodičovské generace připadající v prů-měru na jedno dítě je (zejména v poslednízmíněné variantě) způsobeno nízkou uvažo-vanou úhrnnou plodností, která je v celémobdobí projekce uvažována 1,45 dítěte na


tech 2015−2050 podle varianty „ČSÚ - vysoká“.

Sauvyho index stáøí - varianta "ÈSÚ - vysoká"

2.482.55

2.95

3.49

3.87

4.02 3.973.84

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "ÈSÚ - vysoká"

1.33

1.38

1.42 1.42 1.431.44

1.49

1.55

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „ČSÚ - vysoká“.





jednu ženu během reprodukčního období.Tři varianty Eurostatu, konkrétně „MainScenario“, „Higher Life Expectancy Vari-ant“ a „Reduced Migration Variant“, mělimodus Sauvyho indexu stáří přibližně o 5let dříve (rok 2035). Zde u variant ČSÚ na-stává pokles až po roce 2040, postupně nahodnoty 3,84 (varianta vysoká), 3,91 (vari-anta střední) a 4,08 (varianta nízká).

Tvar rozdělení projekce indexů hospodář-ské závislosti podle OSN je stejný, jako v pří-padě všech pěti variant podle Eurostatu,i hodnoty jsou si mezi sebou velmi podobné.V první fázi - intenzivního růstu mezi lety2015 až 2025 vzroste ukazatel z hodnoty 1,33na 1,42, a to jak v nízké, střední, tak vysokévariantě. Ve fázi stagnace mezi lety 2025 až2040 jsou hodnoty v rozpětí 1,42 až1,43−1,44. Nad jednu polovinu závislé osobyna jednu potenciálně výdělečně činnouosobu se hodnoty dostanou až ve druhé rů-stové fázi, mezi lety 2040 až 2050. Podle pou-žité varianty projekce ČSÚ to bude změnaz 1,43−1,44 na 1,53−1,55, přičemž hodnoty1,55 jsou stejné jak v případě střední varian-ty, tak vysoké. Tato hodnota je nejvíce deter-minována optimistickým vývojem naděje do-žití (střední délky života), která je uvažovánave střední a vysoké variantě, a nižším očeká-vaným čistým migračním profilem (zejménanižší počty mladých imigrantů), ve srovnánís predikcemi podle metodiky Eurostatu.

3 Katedra demografie FIS VŠE(KDEM)

Modelováním demografických procesů po-mocí statistických metod vychází výsledkyjako pesimističtější varianty, nebo� nezohled-ňují možnosti technologického pokroku (např.nenadálé zlepšení úmrtnostních poměrů způ-sobené vyšším standardem lékařské péče,zkvalitněním životní úrovně, zkrácením dojez-dových vzdáleností do nemocnic, objevemléků na těžké diagnózy atp.). Naopak, co je po-zitivem při aplikaci těchto metod, je skuteč-

nost, že analytik do výsledků apriori nevkládážádnou systematickou chybu, kterou se můžedopustit např. chybným expertním úsudkem,nebo subjektivním vlivem. Modely jsou větši-nou diagnostikovány pomocí vhodných testůa v případě, že se výsledky nachází ve smys-luplném a verifikovatelném intervalu, jes nimi pracováno jako s možnou alternativou.V kapitole „Předpoklady pro vznik výsledkůanalyzovaných projekcí“, 3. část, bylo pojed-náno, jakým způsobem a s využitím kterýchmodelů bylo dosaženo scénářů „Stochastickýpřístup - ARIMA“ (viz výsledky v Obr. 9a, 9ba 9c), „Stochastický přístup - Lee-Carterůvmodel“ (viz výsledky v Obr. 10a, 10b a 10c)a „Stochastický přístup - Lee-Carterův mo-del 48“ (viz výsledky v Obr. 11a, 11b a 11c).

Kombinace jednotlivých modelů ve sto-chastických projekcích přináší podobnéscénáře ve vývoji naděje dožití (střednídélky života), jako nízká, respektive střed-ní varianta podle ČSÚ. Co ale modely pre-dikují výrazně nižší, je úhrnná plodnost,což ve výsledku způsobí významné zeštíh-lení populační struktury ve svém základu,podobně jako je tomu v případě scénářeEurostatu „Lower Fertility Variant“, re-spektive „No Migration Variant“, (kde alena vině není nízká plodnost, ale nulováčistá migrace ve věkových skupinách).Z výsledků je zřejmé, že stochastické pro-jekce předpovídají nejvyšší podíly staršíchosob v populaci ve srovnání s ostatnímiscénáři (Eurostatu a ČSÚ), což způsobívyšší hodnoty Sauvyho indexů stáří a in-dexů hospodářského zatížení podle OSN.

„Stochastický přístup - ARIMA“ je nyní je-diná varianta, podle které vychází křivkaSauvyho indexů stáří ve stejném rozděleníjako ve všech předchozích případech (Euros-tat a ČSÚ), tj. postupný přechod z konvexnído konkávní funkce. Z roku 2015 z hodnoty2,47 začne postupně narůstat až na hodnotu4,56 v roce 2040, což je i modus tohoto roz-dělení. Od roku 2040 do 2050 pak může dleuvažovaného scénáře poklesnout na úroveň

4,53, i tak se jedná o významný počet osobprarodičovské generace na jedno dítě vevěku 0−14 dokončených let. Vezmeme-li vý-sledky z varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model“ a „Stochastický přístup -Lee-Carterův model 48“, žádný modusv roce 2040 není, nebo� funkce vývoje Sau-vyho indexů stáří přejde z konvexnostia konkávnosti opět do konvexního průběhu.Indexy postupně narůstají mezi lety 2015 až2040 z hodnot 2,49 (obě varianty) na 4,31(Stochastický přístup - Lee-Carterův model),respektive na 4,35 (Stochastický přístup -Lee-Carterův model 48). Hodnota 4,58 (v pří-padě posledního zmíněného scénáře) je nej-pesimističtější výsledek ze všech uvažova-ných variant v tomto článku, a je způsobenoptimistickým vývojem naděje dožití (střed-ní délky života), podobně jako v případě scé-náře Eurostatu „Higher Life Expectancy Vari-ant“ nebo „Vysoké varianty“ podle ČSÚ,velmi nízkou úhrnnou plodností českých ženv horizontu projekce (hluboce pod zácho-vnou úroveň prosté reprodukce, přibližně1,25−1,30 živě narozeného dítěte na jednuženu během celého reprodukčního období)a imigraci převážně ve věkových skupinách40 let a výše, do věku 40 let je pak čistý mi-grační profil poměrně nízký).

Vzhledem k tomu, že věkové rozpětí propotenciální ekonomicky produktivní věk jepoměrně široké a podle OSN navíc může-me uvažovat, že pracovat mohou i mladšíosoby (z předproduktivní generace), popří-padě i starší osoby (z poproduktivní gene-race), nejsou výsledky indexů hospodářskézávislosti až tak pesimistické, jak by se daloočekávat po zhodnocení vývoje indexůstáří. Ve srovnání s variantami, které bylyvytvořeny Eurostatem, respektive ČSÚ, zdenení období stagnace indexů v letech 2025až 2040. Místo toho indexy hospodářské zá-vislosti dokonce začnou klesat, k nárůstu sevrátí opět až po roce 2040, přičemž na koncihorizontu projekce nebudou dosahovat naúroveň ani jedné předchozích variant.


podle varianty „Stochastický přístup - ARIMA“.

Zdroj dat: vlastní výpočty a zpracování.





podle varianty „Stochastický přístup - ARIMA“.



tech 2015−2050 podle varianty „Stochastický přístup - ARIMA“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Stochastická - ARIMA"

2.472.54

3.05

3.75

4.30

4.56 4.56 4.53

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

4.5

4.7

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Stochastická - ARIMA"

1.33

1.37

1.401.38

1.37 1.37

1.42

1.47

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model“.





Obr. 10c - Projekce vývoje Sauvyho indexu stáří (vlevo) a indexu hospodářské závislosti podle OSN (vpravo) v České republice

v letech 2015−2050 podle varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Stochastická - LC"

2.492.62

3.22

3.92

4.234.31 4.36

4.49

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

4.5

4.7

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Stochastická - LC"

1.33

1.371.39

1.37 1.371.38

1.43

1.48

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model 48“.



podle varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model“.





Při pohledu na Obr. 9c, 10c a 11c vidí-me, že hodnoty indexů začínají v roce2015 nejdříve na úrovni 1,33 a postupněrostou do roku 2025 na 1,39−1,40. Poténásleduje zlom a ukazatel začíná klesat aždo roku 2040, postupně tedy z hodnot1,39−1,40 na 1,37−1,38. Po roce 2040 začí-ná znovu narůstat a v závislosti na uvažo-vaném scénáři může být jeho rozpětí mezihodnotami 1,47−1,50 v roce 2050.

Diskuse možných dopadůa srovnání výsledků

Výsledky ukazují, že odborníci na popu-lační vývoj očekávají relativně široké roz-pětí možných scénářů, přičemž již dnesvíme, že některé jsou pravděpodobnější,jiné méně. Je důležité upozornit, že vývojvypočtených ukazatelů závisí nejen nasoučasné populační struktuře České re-

publiky, ale také na (většinou) ne zcela li-neárním vývoji demografických procesů,které budoucí podobu populační strukturyovlivňují. Aby bylo zřejmé, jaké je variačnírozpětí mezi nejvíce optimistickými a nej-více pesimistickými výsledky, bude prove-deno srovnání.

To vidíme v prezentaci vývoje Sauvyhoindexu stáří (vlevo) a indexů hospodářskézávislosti podle OSN (vpravo) v Obr. 12.V legendě jsou jednotlivé časové řady se-řazeny vzestupně podle své hodnotyv roce 2050. Z obrázku je posléze zřejmé,že jednotlivé přístupy tvoří jakési shluky(zejména v případě Sauvyho indexů) spíšeoptimističtějších variant, středních varianta spíše pesimističtějších variant. Obecněplatí, že stochastické demografické projek-ce poskytují výsledky pesimističtější, nebo�neberou v úvahu subjektivní názory odbor-níků na potenciální změny reprodukčního

chování populace, které se dá v budoucnuočekávat. Tím ovšem je dána i jejich výho-da, že explicitně nenesou žádnou systema-tickou chybu. Vzhledem k odlišnému roz-pětí biologických a ekonomických generacíjsou výsledky stochastických projekcí opti-mističtější v případě indexů hospodářskézávislosti podle OSN. Výraznější nárůst in-dexů se pravděpodobně projeví až po roce2050, jenže to zase naráží na nedostateč-nou sílu těchto modelů. Extrapolace pomo-cí stochastického modelu úzce souvisís délkou analyzovaných časových řada s jejich variabilitou v minulém vývoji.Kombinací těchto dvou informací získámepředstavu o maximální možné délce extra-polace, kterou je ještě možno s dostateč-nou spolehlivostí provádět.

Pokud bychom brali výsledky v Obr. 12jako 95 % interval spolehlivosti (možnái 99 %), ve kterém se budou hodnoty indexů

Obr. 11c - Projekce vývoje Sauvyho indexu stáří (vlevo) a indexu hospodářské závislosti podle OSN (vpravo) v České republice

v letech 2015−2050 podle varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model 48“.

Sauvyho index stáøí - varianta "Stochastická - LC48"

2.492.64

3.24

3.94

4.264.35

4.434.58

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

4.5

4.7

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

Index hosp. záv. OSN - varianta "Stochastická - LC48"

1.33

1.37

1.401.38 1.38

1.39

1.44

1.50

1.30

1.35

1.40

1.45

1.50

1.55

1.60

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050



podle varianty „Stochastický přístup - Lee-Carterův model 48“.





stáří a hospodářské závislosti podle OSNnacházet, střední hodnota predikce by sev případě Sauvyho indexů nacházela meziscénářem Eurostatu „No migration vari-ant“ a scénářem podle ČSÚ „Vysoká vari-anta“. U indexů hospodářské závislosti jetato střední hodnota komplikovanější,v důsledku jakéhosi „okna“ (viz Obr. 12vpravo, mezi lety 2025−2040). Názory nastřední variantu tedy mohou být odlišné,

pravděpodobně budou mezi scénářempodle KDEM - varianty „Lee-Carterova mo-delu 48“ a scénářem Eurostatu s nižší oče-kávanou úrovní úhrnné plodnosti - „Lowerfertility variant“. Zmíněné nejpravděpo-dobnější varianty jsou vyčísleny v Tab. 1(pro indexy stáří), respektive v Tab. 2 proindexy hospodářské závislosti.

V případě, že provádíme projekci speci-fické populace, (popřípadě dílčí či regio-

nální populace), a souhrnné výsledky po-pulačních projekcí ČR (nebo jakékoliv jinézemě) používáme jako oporu, je důležitézvážit, jaký scénář se pro tento účel využi-je. Názory na tuto volbu se v průběhu letměnily také podle toho, jak skutečný po-pulační vývoj odpovídal projektovanémuvývoji z poslední dostupné studie či ana-lýzy. Například Koschin et al. (2007) v pro-gnózování lidského kapitálu obyvatelstvaČeské republiky do roku 2050 a Fiala,Langhamrová (2008, 2009 nebo 2014)v případě prognózování české populacez pohledu sociální politiky a lidských zdro-jů využívali vždy nízké, střední a vysokévarianty Českého statistického úřadu, při-čemž střední variantu považovali za nej-pravděpodobnější. Některé analýzy vyža-dují kromě opory v podobě populační pro-jekce také další vysvětlující proměnné,kterými se výsledná projekce a analýzakoriguje. Toto je třeba aplikovat v případěprojekce školních kontingentů a zatíženíškolských zařízení (viz např. studie Lang-hamrové, 1996, Langhamrové, Fialy, 2009nebo Fialy, Miskolczi, 2014). Náklady nazdravotní péči jsou významně determino-vány stárnutím obyvatelstva, přičemžstřední nebo raději pesimistické variantyje třeba uvažovat v případě, když chcememít jistotu, že systém nebude podfinanco-vaný (viz výsledky studie Fialy, Langham-rové, 2006 nebo Langhamrové, Fialy,

Tab. 1 - Projekce Sauvyho indexů stáří v uvažovaných variantách.

Varianta / Scénář 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

sis ES Main 2,468 2,425 2,668 2,984 3,148 3,127 2,984 2,825

sis ES Higher LE 2,468 2,430 2,682 3,013 3,194 3,191 3,062 2,915

sis ES Reduced 2,470 2,438 2,698 3,041 3,232 3,229 3,087 2,921

migration

sis ES Lower TFR 2,468 2,439 2,715 3,095 3,336 3,392 3,317 3,228

sis ES No migration 2,478 2,491 2,826 3,292 3,626 3,723 3,604 3,418

sis ČSÚ vysoká 2,482 2,547 2,949 3,492 3,867 4,023 3,968 3,836

sis ČSÚ střední 2,483 2,550 2,966 3,540 3,947 4,113 4,051 3,911

sis ČSÚ nízká 2,484 2,554 2,990 3,611 4,064 4,249 4,193 4,076

sis KDEM LC 2,486 2,622 3,221 3,917 4,233 4,309 4,362 4,489

sis KDEM ARIMA 2,466 2,543 3,049 3,749 4,298 4,558 4,557 4,531

sis KDEM LC48 2,490 2,636 3,242 3,943 4,263 4,352 4,426 4,580

Zdroj dat: Eurostat, ČSÚ, vlastní výpočty a zpracování

Obr. 12 - Srovnání výsledků projekce vývoje Sauvyho indexu stáří (vlevo) a indexů hospodářské závislosti podle OSN (vpravo)

v České republice v letech 2015−2050 podle všech uvažovaných variant.

Sauvyho indexy stáøí v letech 2015–2050

2.3

2.5

2.7

2.9

3.1

3.3

3.5

3.7

3.9

4.1

4.3

4.5

4.7

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

sis ES Main sis ES Higher LE

sis ES Reduced migration sis ES Lower TFR

sis ES No migration sis ÈSÚ vysoká

sis ÈSÚ støední sis ÈSÚ nízká

sis KDEM LC sis KDEM ARIMA

sis KDEM LC48

Indexy hospodáøské závislosti OSN v letech 2015–2050

1.32

1.34

1.36

1.38

1.40

1.42

1.44

1.46

1.48

1.50

1.52

1.54

1.56

1.58

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

ihz OSN KDEM ARIMA ihz OSN KDEM LC

ihz OSN KDEM LC48 ihz OSN Lower TFR

ihz OSN Main ihz OSN ÈSÚ nízká

ihz OSN Reduc. migration ihz OSN ÈSÚ støední

ihz OSN Higher LE ihz OSN ÈSÚ vysoká

ihz OSN No migration




2007). Regiony na úrovni krajů a okresů seprojektují mnohem obtížněji a kroměopory v podobě vybrané populační pro-jekce (nejčastěji opět střední variantaČSÚ) se upravují o regionální rozdíly.O těchto úpravách v rámci analýzy demo-grafického vývoje a jeho důsledků pro ob-last školství v malých lokalitách na okrajiPrahy hovoří Kačerová et al. (2007), v pří-padě nerovnoměrného rozložení vzděla-nostních skupin a možnostech prognózo-vání na úrovni krajů ČR pojednává Ma-zouch et al. (2009). Nejobtížnější je všakprojektování specifické populace, u kterése vždy obtížně očekávají nejen změnyv oblasti reprodukce, ale také migracemezi regiony. V případě prognózovánípřevážně zemědělského obyvatelstva naúrovni krajů České republiky (převážně ze-mědělských regionů) museli Šimpach, Pe-chrová (2015a, 2015b) uvažovat napříkladi faktor vylidňování českého venkovaa postupné stěhování lidí do větších měst.Z tohoto důvodu byla jako opora pro je-jich výzkum využita nízká varianta České-ho statistického úřadu, dále varianta„Lower total fertility rate“ podle Eurosta-tu a Lee-Carterova metoda odpovídajícíscénáři KDEM LC48, využitá také v tomtočlánku. Šimpach (2015) nebo Šimpach,Langhamrová (2016) zase v rámci projek-tování ekonomicky aktivního obyvatelstvav oblasti vzdělávání a školství, respektivev oblasti informačních a komunikačníchtechnologií, použili nízkou, respektivestřední variantu projekce podle ČSÚ s při-hlédnutím k saturaci jednotlivých věko-vých skupin a pravděpodobnostech pře-chodu mezi jednotlivými skupinami.

Závěr

Oporu pro dílčí analýzy v podobě popu-lačních projekcí je třeba volit s rozmys-lem, nebo� volba scénáře/varianty, popří-padě volba přístupu pro modelování de-mografických procesů poskytuje různé vý-sledky, které následnou analýzu význam-ně ovlivňují. Cílem předkládaného článkubylo v první řadě poukázat na dva možnépřístupy (deterministické a stochastické),kterými je možno konstruovat demogra-fické projekce. Svou podstatou se vý-znamně liší, přičemž největší odlišnost jespatřována v zohledňování expertníchúsudků v případě deterministických mo-delů a absenci systematických chyb v pří-padě stochastických modelů. Vzhledemk tomu, že deterministické modely jsoukorigovány pomocí předpokladů stanove-nými odborníky z oblasti demografie, so-ciologie, medicíny a práva, bývají častooptimističtější než stochastické modely,které využívají variabilitu z minulého vý-voje a hlavní komponenty k odhadovánísvých parametrů. Nezohledňují faktortechnologického pokroku, což je na jednéstraně sice nevýhoda, na straně druhé ne-

může nikdo zaručit, že nenadálé změny,které do projekcí pomocí deterministic-kých modelů zakomponovali odborníci,skutečně nastanou.

Ve druhé řadě měl tento článek za cílpředstavit několik v současné době do-stupných variant populačních projekcíČeské republiky, které byly dosaženyv rámci výzkumu několika institucí a mo-delovány pomocí různých přístupů. Vz-hledem k odlišnostem vstupních scénářůa metodám výpočtu jsou výsledky dostivariabilní, což představuje i významnouvariabilitu v podobě vypočtených odvo-zených ukazatelů, kterými mohou býtnapř. Sauvyho indexy stáří, který infor-muje o stáří a tvaru populační struktury,respektive v podobě indexů hospodářskézávislosti podle OSN, které informujío zatížení potenciálně výdělečné popula-ce dané země osobami na nich ekono-micky závislými. Pět scénářů populač-ních projekcí podle metodiky Eurostatu,tři podle Českého statistického úřadua tři podle katedry demografie FIS VŠEv Praze byly porovnány mezi sebou a dis-kutovány jejich výsledky a potenciálnídopady. Z uvedeného srovnání na Sauvy-ho indexech stáří a indexech hospodář-ské závislosti podle OSN je zřejmé, žeobecné (a v české praxi také nejrozšíře-nější) využívání střední varianty podleČSÚ jako opory pro další výzkum sicenení neadekvátní, ale nemusí být tato va-rianta vždy používána univerzálně. V pří-padě zmíněných indexů se (v pomyslnémpořadí seřazených výsledků) umístila na7., respektive 8. místě z celkových 11 va-riant, což je za mediánem a výsledky jsouve srovnání s nejoptimističtější a nejpesi-mističtější disponibilní variantou blíže tépesimistické. Je tedy vždy na zváženíanalytika, jaký výzkum provádí a pro jaképotřeby bude tento výzkum využit,a podle toho je nutno zvolit vhodnou me-todu projekce s vhodným scénářem po-pulačního vývoje.

Poděkování

Tento článek vznikl s podporou Granto-vé agentury České republiky pod projek-tem označeným 15-13283S „Projekce po-pulace České republiky podle úrovněvzdělání a rodinného stavu“.

1 ARIMA(p, d, q) je zkratka, používaná pro označenívýsledných tvarů modelů, sestavených za účelemmodelování nesezónních časových řad (viz Hamil-ton, 1994). Význam znaků je: AR = Auto Regressi-ve - [autoregresní], I = Integrated - [integrovaný],MA = Moving Averages - [klouzavé průměry].Znaky p, d a q jsou parametry modelu ARIMA,kde p je parametr autoregresní komponenty AR, dje řád nesezónních diferencí a q je parametr kom-ponenty klouzavých průměrů MA. Hodnoty přiřa-zené místo znaků v závorce tedy určují řády para-metrů modelu ARIMA, tj. modelu pro nesezónnířady. Za závorkou je nebo není napsán znak c.V případě, že je, v modelu je zařazena úrovňovákonstanta. V případě že napsán není, konstanta jestatisticky nevýznamná a do modelu nebyla zahr-nuta.

2 V této studii není použito termínu „generace“ tak,jak je běžně užíváno v demografické terminologii.Využíváme smyslu tzv. „druhého“ (přeneseného),kdy se termín generace běžně používá v různýchspojeních, jako např. mladá generace, dorůstajícígenerace, atp. Zavádíme tedy termín biologickéa ekonomické generace tak, jak byly definoványnapříklad Roubíčkem (1997), Fialou (2002), neboKoschinem (2005), nebo� podle schopnosti repro-dukce můžeme populaci rozdělit do tří základníchskupin (generací) - předreprodukční (dětské), re-produkční (rodičovské) a poreprodukční (prarodi-čovské). Tím dostáváme tři skupiny - 0−14 letí, tj.I. biologická generace, 15−49 letí, tj. II. biologickágenerace a 50 a víceletí, tj. III. biologická genera-ce. Dále je možné dělit populaci z pohledu ekono-mické aktivity, aby co nejlépe vystihovaly ekono-mický potenciál. Analogicky jako u biologickýchgenerací zde dostáváme generace ekonomické.I. ekonomická generace (předproduktivní) 0−19letí, II. ekonomická generace (produktivní) 20−64letí, a III. ekonomická generace (poproduktivní) 65a víceletí (Roubíček, 1997, s. 142, Koschin, 2005,s. 104).

3 Roubíček (1997, s. 143) uvádí: „V některých přípa-dech se počty osob jednotlivých generací váží ko-eficienty odpovídající jejich relativní spotřebě -pro osoby I a III generace 0,7, pro osoby II gene-

Tab. 2 - Projekce indexů hospodářské závislosti podle OSN v uvažovaných varian-

tách.

Varianta / Scénář 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050

ihz OSN KDEM ARIMA 1,332 1,375 1,402 1,385 1,373 1,374 1,419 1,471

ihz OSN KDEM LC 1,330 1,366 1,388 1,371 1,366 1,376 1,427 1,478

ihz OSN KDEM LC48 1,331 1,371 1,396 1,381 1,377 1,390 1,444 1,499

ihz OSN Lower TFR 1,331 1,382 1,422 1,421 1,421 1,424 1,461 1,507

ihz OSN Main 1,331 1,383 1,425 1,427 1,431 1,438 1,481 1,532

ihz OSN ČSÚ nízká 1,331 1,380 1,420 1,418 1,418 1,427 1,474 1,534

ihz OSN Reduc. migration 1,331 1,383 1,425 1,428 1,431 1,440 1,484 1,538

ihz OSN ČSÚ střední 1,330 1,380 1,420 1,422 1,425 1,437 1,486 1,545

ihz OSN Higher LE 1,331 1,383 1,427 1,431 1,436 1,446 1,491 1,546

ihz OSN ČSÚ vysoká 1,330 1,379 1,420 1,423 1,429 1,443 1,491 1,549

ihz OSN No migration 1,330 1,383 1,426 1,429 1,435 1,446 1,501 1,571

Zdroj dat: Eurostat, ČSÚ, vlastní výpočty a zpracování




race 1,0 a do čitatele se pak dávají jen osoby ak-tivní. Této úpravě říkáme přepočtený index hos-podářského zatížení“.

Literatura

ARLT, J., ARLTOVÁ, M. (2011). Mortality forecastingon the base of Cointegrated Lee-Carter Method. In:ASMDA 2011 - Applied Stochastic Models andData Analysis. Roma: Universita di Roma, s. 81−87.

ARLTOVÁ, M. (2011). Stochastické metody modelo-vání a předpovídání demografických procesů [ha-bilitační práce]. Praha: Vysoká škola ekonomickáv Praze, 131 s.

BELL, W. R., MONSELL, B. (1991). Using principalcomponents in time series modelling and forecas-ting of age-specific mortality rates. In: Proceedingsof the American Statistical Association, Social Sta-tistics Section, s. 154−159.

BOGUE, D. J., ANDERTON, D. L., ARRIAGA E. E.(1993). Population models, Projections and Estima-tes. Readings in Population Research Methodolo-gy, č. 5, United Nations Social Development Cen-ter, Chicago.

BOOTH, H., TICKLE, L., SMITH, L. (2005). Evaluationof the variants of the Lee-Carter method of forecas-ting mortality: a multi-country comparison. NewZealand Population Review, roč. 31, č. 1, s. 13−34.

BUETNER, T. (2002). Approaches and experiences inprojecting mortality patterns for the oldest old.North American Actuarial Journal, roč. 6, č. 3,s. 14−25.

BURCIN, B., KUČERA, T. (2004). Nová kmenová pro-gnóza populačního vývoje České republiky(2003−2065). Demografie, roč. 46, č. 2, s. 100−111.

BURCIN, B., KUČERA, T. (2010). Populační vývoj sto-tisícových měst České republiky. In: Marián Halás,Pavel Klapka, Zdeněk Szczyrba (eds): GeographiaMoravica 1: Sborník prací k šedesátinámdoc. RNDr. Václava Touška, CSc. Univerzita Palac-kého v Olomouci, s. 27−46.

BURCIN, B., KUČERA, T. (2011). Prognóza vývojeobyvatelstva České republiky do roku 2070. In: Bar-toňová D. a kol.: Demografická situace České re-publiky: proměny a kontexty 1993-2008. Praha: So-ciologické nakladatelství SLON, 2010, s. 181−212.ISBN 978-80-7419-024-7.

BURCIN, B., KUČERA, T., POSPÍŠILOVÁ, L.,ŠPAČKOVÁ, P., OUŘEDNÍČEK, M. (2013). Prognózademografického vývoje suburbánní zóny Prahy naobdobí 2012−2030. Východiska, předpoklady a zá-kladní výsledky prognózy. Univerzita Karlovav Praze, Přírodovědecká fakulta, Praha, 22 s.

COELHO, E., MAGALHAES, M. G., BRAVO, J. M.(2007). Mortality and Longevity Projections for theOldest-Old in Portugal. Proceedings of the JointEurostat/UNECE (United Nations Statistical Com-mission and Statistical Office of the EconomicCommission for Europe). Work Session on Demo-graphic Projections, Bucharest, Romania, s. 117−132.

ČSÚ. (2013). Projekce obyvatelstva České republikydo roku 2100 [on-line]. Dostupné z: https://czso.cz/csu/czso/projekce-obyvatelstva-ceske-re-publiky-do-roku-2100-n-fu4s64b8h4.

ERBAS, B., ULLAH, S., HYNDMAN, R. J.,SCOLLO, M., ABRAMSON, M. (2012). Forecasts ofCOPD mortality in Australia: 2006−2025. BMC Me-dical Research Methodology, roč. 2012, s. 12−17.

EUROSTAT. (2013). EUROPOP2013 - Population pro-jections at national level [on-line]. Dostupné z:http://ec.europa.eu/eurostat/data/database.

FIALA, T. (2002). Demografické výpočty v tabulko-vém procesoru. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 218 s.

FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J. (2006). Projekce vývo-je nákladů na zdravotní péči. Forum StatisticumSlovacum. Bratislava: Slovenská štatistická a de-mografická spoločnos�, s. 49−53. ISSN 1336-7420.

FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J. (2008). Prospects ofthe Future Demographic Development in the Czech

Republic and Possible Consequences of the Popu-lation Ageing in the Sphere of Social Policy. In:EUROSAI Seminar on Auditing of Social SecuritySystems. Praha: NKÚ, s. 1−47.

FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J. (2009). Lidské zdrojev České republice před 50 lety a za 50 let. Demo-grafie, roč. 51, č. 1, s. 44−55. ISSN 0011-8265.

FIALA, T., LANGHAMROVÁ, J. (2014). Předpokládanývývoj obyvatelstva krajů ČR. Acta Oeconomica Pra-gensia, roč. 22, č. 4, s. 73−96. ISSN 0572-3043.

FIALA, T., MISKOLCZI, M. (2014). Estimation of thenumber of descendants of pensioners of the givenyear of births. In: The 8th International Days of Sta-tistics and Economics. Slaný: Melandrium,s. 405−413. ISBN 978-80-87990-02-5.

HALLEY, E. (1693). An Estimate of the Degrees of theMortality of Mankind.

HAMILTON, J. D. (1994). Time Series Analysis. Prin-ceton University Press, 816 s.

HYNDMAN, R. J., KOEHLER, A. B., SNYDER, R. D.,GROSE, S. (2002). A state space framework for au-tomatic forecasting using exponential smoothingmethods. International Journal of Forecasting, roč.18, č. 3, s. 439−454.

HYNDMAN, R. J., SHANG, HAN LIN. (2009). Forecas-ting functional time series. Journal of the KoreanStatistical Society, roč. 38, č. 3, s. 199−221 (s diskusí).

KAČEROVÁ, E., LANGHAMROVÁ, J., FIALA, T. (2007).Analýza demografického vývoje a jeho důsledků prooblast školství malých lokalitách na okraji Prahy. In:Regionální demografie. Olomouc: ČSÚ, s. 138−151.

KEYFITZ, N. (1964): The population projection asa matrix operator. Demography, roč. 1, č. 1, s 56−73.

KEYFITZ, N. (1991). Experiments in the projection of morta-lity. Canadian Studies in Population, roč. 18, č. 2, s. 1−17.

KOSCHIN, F. (2005). Kapitoly z ekonomické demo-grafie. 1. vyd. Praha: Oeconomica. 52 s.

KOSCHIN, F. et al. (2007). Prognóza lidského kapitáluobyvatelstva České republiky do roku 2050. Praha:Oeconomica, 105 s.

KRETSCHMEROVÁ, T., ŠIMEK, M. (2004). Projekceobyvatelstva České republiky do roku 2050. Demo-grafie 2004, roč. 46, č. 2, s. 91−99.

LANGHAMROVÁ, J. (1996). Projekce školních kontin-gentů v České republice v letech 1995−2005. ActaOeconomica Pragensia, roč. 4, č. 7, s. 169−174.ISSN 0572-3043.

LANGHAMROVÁ, J., FIALA, T. (2007). Praktické pou-žití metody demografické projekce na příkladu fi-nancování zdravotní péče. In: Firma a konkurenčníprostředí 2007 - Kvantitativní metody v hospodář-ství. Brno: MZLU, s. 78−83. ISBN 978-80-86633-86-2.

LANGHAMROVÁ, J., FIALA, T. (2009). Zatížení škol-ských zařízení v České republice z pohledu demo-grafické projekce do roku 2060. In: Mezinárodnístatisticko-ekonomické dny na VŠE v Praze. Praha:FIS VŠE; FPH VŠE, s. 1−7. ISBN 978-80-86175-66-9.

LEE, R. D., CARTER, L. R. (1992). Modeling and fore-casting U.S. mortality. Journal of the AmericanStatistical Association, roč. 87, s. 659−675.

LEE R. D., TULJAPURKAR, S. (1994). Stochastic po-pulation forecasts for the United States: beyondhigh, medium, and low. Journal of the AmericanStatistical Association, roč. 89, s. 1175−1189.

LESLIE, P. H. (1945). On the Use of Matrices in Certa-in Population Mathematics. Biometrika, roč. 33,č. 3, s. 183−212.

LUNDSTRÖM, H., QVIST, J. (2004). Mortality Fore-casting and Trend Shifts: An Application of theLee-Carter Model to Swedish Mortality Data. Inter-national Statistical Review / Revue Internationalede Statistique, roč. 72, č. 1, s. 37−50.

MALTHUS, T. R. (1798a). An Essay on the Principle ofPopulation. In: Oxford World's Classics reprint,Chapter V., s. 39−45.

MALTHUS, T. R. (1798b). An Essay on the Principle ofPopulation, In: Oxford World's Classics reprint,Chapter VII., s 61.

MAZOUCH, P., KOSCHIN, F., FISCHER, J., FIALA, T.,LANGHAMROVÁ, J., KAČEROVÁ, E. (2009). Prog-

nóza úrovně vzdělanosti v krajích České republiky.Demografie, roč. 51, č. 1, s. 56−64. ISSN 0011-8265.

MURPHY, M. J. (1995). The prospect of mortality:England and Wales and the United States of Ame-rica, 1962−1989. British Actuarial Journal, roč. 1,č. 2, s. 331−350.

ORD, K., LOWE, S. (1996). Automatic Forecasting.The American Statistician, roč. 50, č. 1, s. 88−94.

ROUBÍČEK, V. (1997). Úvod do demografie. 1. vyd.Praha: CODEX Bohemia. 348 s. ISBN 80-85963-43-4.

SUNDBÄRG, A. G. (1923). Bevölkerungsstatistik Schwe-dens 1750−1900. Stockholm, P. A. Norstedt & Söner.

ŠIMPACH, O. (2015). Experts in the field of educationand other potential knowledge makers in 2051. In:Efficiency and Responsibility in Education 2015(ERiE). Prague: Czech University of Life SciencesPrague, s. 499−506. ISBN 978-80-213-2560-9.

ŠIMPACH, O. (2016). Statistické metody v demogra-fickém prognózování [disertační práce]. Praha: Vy-soká škola ekonomická v Praze, 176 s.

ŠIMPACH, O., LANGHAMROVÁ, J. (2016). Will ThePopulation of Czech ICT Specialists Be Able toKeep Its Economic and Competitive Potential in2060 and Later? In: IDIMT-2016: Information Tech-nology, Society and Economy Strategic Cross-In-fluences. Linz: Trauner Verlag, s. 37−44. ISBN 978-399033-869-8.

ŠIMPACH, O., PECHROVÁ, M. (2015a). Developmentof the Czech Farmers' Age Structure and the Con-sequences for Subsidy Policy. Agris on-line Papersin Economics and Informatics, roč.. VII, č.. 3,s. 57−69. ISSN 1804-1930.

ŠIMPACH, O., PECHROVÁ, M. (2015b). Projection ofCzech agricultural workers' gender structure. In:Agrarian Perspectives XXIV. - Global Agribusinessand Rural Economy. Prague: CULS Prague,s. 447−455. ISBN 978-80-213-2581-4. ISSN 1213-7960.

Autor Ing. Ondřej Šimpach, Ph.D. ([email protected]) je odborným asi-stentem na Katedře statistiky a pravděpo-dobnosti Fakulty informatiky a statistikyVysoké školy ekonomické v Praze (Depart-ment of statistics and probability, Facultyof Informatics and Statistics of The Uni-versity of Economics Prague), nám. W. Chur-chilla 4, 130 67 Praha 3 - Žižkov, Praha,Česká republika.

Autorka doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc.([email protected]) je vedoucí Katedrydemografie Fakulty informatiky a statisti-ky Vysoké školy ekonomické v Praze (De-partment of demography, Faculty of Infor-matics and Statistics of The University ofEconomics Prague), nám. W. Churchilla 4,130 67 Praha 3 - Žižkov, Praha, Česká re-publika.

Příručka pro osoby se zdravotním postižením

MPSV vydalo aktualizovanou Příručkupro osoby se zdravotním postižením, v nížzdravotně postižení najdou informaceo příspěvku na péči, sociálních službách,jež mohou využít, o zaměstnávání zdravot-ně postižených, o průkazu osoby se zdra-votním postižením, invalidních důchodechi dalších dávkách. Příručka je k dispozici naMPSV, kontaktních pracovištích ÚP ČR,OSSZ a na adrese www.mpsv.cz.

Zdroj: MPSV


Vývoje důchodového věkuv dnešní ČR od roku 1948

Podle Zákona o národním pojištěníz roku 1948 (zákon č. 99/1948 Sb.) měl nastarobní důchod nárok pojištěnec, který do-sáhl věku alespoň 60 let a byl pojištěn mi-nimálně 20 let, eventuálně pojištěnec65letý a starší bez požadované doby pojiš-tění (§ 62 tohoto zákona). Pro muže zůstaldůchodový věk na úrovni 60 let zachovánaž do konce roku 1995, došlo však ke sníže-ní důchodového věku pro zaměstnance vy-braných pracovních kategorií (např. letci,

horníci). Důchodový věk žen byl od roku1957 snížen na 55 let (zákon č. 55/1956 Sb.)a později diferencován podle počtu vycho-vaných dětí: od 53 let (5 a více dětí) do 57let (žádné dítě), důchodový věk 55 let bylzachován pouze pro ženy, které vychovaly2 děti (zákon č. 101/1964 Sb., § 11). Dále sejiž také až do roku 1995 neměnil.

V důsledku růstu délky života a poklesuplodnosti žen (která měla za následek po-kles počtu osob v produktivním věku) do-cházelo v řadě evropských zemí ke zvyšo-vání důchodového věku a současně kesjednocování důchodového věku mužůa žen. Po roce 1989 bylo proto jedním z po-

žadavků připravované reformy českého dů-chodového systému přizpůsobení důcho-dového věku těmto evropským trendům.

Nový zákon o důchodovém pojištění(zákon č. 155/1995 Sb.) proto mimo jiné ob-sahoval zvyšování důchodového věku v zá-vislosti na ročníku narození. Pro osoby,které do konce roku 1995 ještě nedosáhlydůchodového věku, byl důchodový věk po-stupně zvyšován tak, že každý další ročníknarození měl důchodový věk vždy u mužůo 2 měsíce, u žen o 4 měsíce vyšší než roč-ník předchozí (§ 32 zákona). Důchodový věkbyl pro všechny stejný bez ohledu na vyko-návané zaměstnání a naopak byl umožněn



Vývoj indexu závislosti seniorů při navrhované změně důchodo-vého věku a různých variantách demografického vývojeTomáš FialaJitka Langhamrová

Abstrakt

Ve většině evropských zemí dochází v posledních desetiletích ke zvyšování podílu seniorů v populaci a snižování podílu

osob v produktivním věku. Vzhledem ke snižování úmrtnosti se prodlužuje průměrná doba pobírání starobních důcho-

dů a diskutuje se problematika, zda jsou stávající důchodové systémy do budoucna finančně udržitelné. Jedním z mož-

ných reformních kroků je zvyšování důchodového věku, v některých zemích i nad dosud obvyklou hranici 65 let. I v České

republice se od roku 1995 důchodový věk postupně zvyšuje, podle současné právní úpravy má být toto zvyšování trva-

lé, bez jakékoli horní hranice, což bylo nezřídka terčem kritiky nejen ze strany odborníků, ale i zástupců některých poli-

tických stran. V roce 2016 vláda ČR předložila návrh novely zákonů, který vychází z myšlenky zastavit současný růst dů-

chodového věku na hranici 65 let a v budoucnu určovat hranici důchodového věku tak, aby průměrná doba pobírání dů-

chodu činila čtvrtinu života. Cílem příspěvku je ukázat předpokládaný vývoj některých demoekonomických charakteris-

tik, především poměru počtu osob v důchodovém a produktivním věku, při různých variantách vývoje důchodového

věku po roce 2030 a různých variantách demografického vývoje.

Klíčová slova: důchodový věk, index závislosti seniorů, populační projekce, Česká republika

Abstract

According to current legislation the statutory retirement age in the Czech Republic should increase permanently with

constant increment 2 months for each subsequent generation without any upper boundary. This fact is often criticized

both by some experts and political representatives. The Expert Committee on Pension Reform of the Czech Republic re-

commends to determine the retirement age as the age when the percentage share of the life expectancy (calculated as

the average of these expectancies for males and females) in respect of the total expected length of life at that age will

be about 25%, i.e. one quarter of their total expected length of life. Of course the generation life tables should be used

for this computations. But the main proposal of the current prepared change in pension legislation is to stop the in-

crease of retirement age at 65 years. The paper presents expected development of the value of old age dependency ratio

until 2100 where the upper threshold of the productive age is supposed to be equal the retirement age at given time. In

the population projection used for computations mortality is supposed according the medium variant of the latest Czech

Statistical Office projection in combination with two (low or high) variants of fertility development as well as with low

or high net international migration variants. Three variant of retirement age development are supposed: stopping of the

retirement age rise at 65 years since 2030 (low variant) or lower permanent rise to 68 years 10 months until 2100 - cor-

responding the receipt of the old age pension approximately 25 % of the life span (medium variant) or unchanged rise

until 75 years in 2100 according to current legislation (high variant). In the case of stopping the rise of retirement age

would the old age dependency ratio values be in the future decades higher than at present time while the preservation

of current legislation would bring lower values than now. The medium variant expecting the receipt of the old age pen-

sion approximately 25 % of the life span thus seems to be appropriate compromise.

Key words: retirement age, old age dependency ratio, population projection, Czech Republic




všem osobám dřívější odchod do důchoduza určitých podmínek.

Zvyšování důchodového věku bylo pů-vodně zavedeno pouze do dosažení určitéhranice důchodového věku, která však byladalšími novelami opakovaně zvyšová-na. Jedna z posledních novel (zákonč. 220/2011 Sb.) uvedeného zákona (dosudplatná), však prodloužila zvyšování důcho-dového věku dosavadním tempem trvale,bez jakéhokoliv omezení. Například důcho-dový věk osob narozených v roce 2013 mábýt podle současné právní úpravy 73 let,osoby narozené v roce 2025 by měly mítdůchodový věk 75 let, atd. Zvýšila se rych-lost růstu důchodového věku žen, od roku2019 se má pro každý další ročník narozenízvyšovat důchodový věk žen o 6 měsíců(namísto původních 4), a to až do dosaženídůchodového věku mužů. Poté by měl býtdůchodový věk žen (bez ohledu na početvychovaných dětí) stejný jako důchodovývěk mužů téhož ročníku narození.

Oponenti současné právní úpravy důcho-dového věku kritizovali především to, že semá hranice důchodového věku „mechanic-ky“ trvale zvyšovat bez ohledu na budoucívývoj úmrtnosti a délky života obyvatel ČR.Při zpomalení nebo dokonce zastavení dal-šího růstu délky života v budoucích deseti-letích by mohla teoreticky nastat situace, žeby se řada lidí starobního důchodu vůbecnedožila, resp. že by jej pobírali jen poměr-ně krátkou dobu a ve zhoršeném zdravot-ním stavu.

Jedním z cílů obsažených v mandátu Od-borné komise pro důchodovou reformu(dále jen důchodová komise) proto bylo„Navrhnout konkrétní mechanismus, po-mocí kterého bude prováděno pravidelnéhodnocení nastavení důchodového věku“(Odborná komise pro důchodovou refor-mu, 2014a. str. 2). Jeden z pracovních týmůtéto komise se značnou část roku 2014 za-býval převážně uvedeným tématem.

Návrhy na zastavení dalšího růstu důcho-dového věku po dosažení určité hranice(např. 65 let) - tzv. zastropování, nebyly ko-misí považovány za vhodné. Rada Evropskéunie totiž doporučuje České republice „Zaji-stit dlouhodobou udržitelnost veřejného dů-chodového systému, a to konkrétně rychlej-ším zvyšováním zákonem stanoveného věkupro odchod do důchodu a následně jasněj-ším provázáním tohoto věku se změnami vestřední délce života“ (Rada Evropské unie,2014, str. 15). Protože podle poslední projek-ce vývoje obyvatelstva ČR (ČSÚ, 2013) i ji-ných prognóz (např. Burcin, Kučera, 2010) sepředpokládá po celé toto století trvalé zvyšo-vání střední délky života v ČR, byl v souladus uvedeným doporučením přijat návrh napokračování zvyšování důchodového věku(i po dosažení hranice 65 let) ovšem v závis-losti na budoucím vývoji úmrtnosti.

Otázkou zůstává způsob provázání dů-chodového věku s vývojem délky života.Návrh volit důchodový věk tak, aby prů-měrná doba pobírání starobního důchodubyla zhruba konstantní, například 20 let, bylzamítnut. Za předpokladu růstu délky živo-

ta by totiž znamenal, že by lidé v průměrupracovali stále déle při stejné době pobírá-ní důchodu, relativní doba pobírání důcho-du vzhledem k délce celého života by sezkracovala.

Důchodová komise proto nakonec dopo-ručila, aby důchodový věk i nadále záviselna ročníku narození příslušné osoby a jehohodnota byla určena tak, aby lidé, kteří sedožijí seniorského věku, pobírali starobnídůchod v průměru poslední čtvrtinu svéhoživota. (Odborná komise pro důchodovoureformu, 2014b). To je přibližně doba, kterápodle posledních prognóz (Eurostat, 2014)zhruba odpovídá relativní době pobíránídůchodu v řadě evropských zemí. Důcho-dový věk osob narozených před rokem1966 by přitom měl zůstat již beze změny.Například pro muže ročníku narození 1965by měl být důchodový věk 65 let, pro ženytéhož ročníku narození se 2 dětmi pak 64 let8 měsíců (zákon č. 155/1995 Sb., Příloha).

Vládní návrh novely zákona č. 155/1995 Sb.,o důchodovém pojištění, však obsahuje pře-devším „zastropování“ důchodového věku.Podle předkládané novely by se důchodo-vý věk zvyšoval dosavadním tempempodle současné právní úpravy pouze dodosažení věku 65 let. Do roku 2030 by setedy důchodový věk zvyšoval podle sou-časné právní úpravy. V dalších letech bydůchodový věk mužů a žen bezdětných čis jedním dítětem již zůstal na úrovni 65 let,zvyšoval by se pouze důchodový věk žense 2 a více dětmi, ovšem také pouze do do-sažení uvedené hranice. Od roku 2037 bybyl pro všechny muže i ženy bez ohledu napočet dětí důchodový věk jednotný - 65 let(PSP ČR, 2016).

Původní návrh důchodové komise dopo-ručující takový důchodový věk, aby očeká-vaná doba pobírání důchodu činila v průmě-ru čtvrtinu očekávané doby celkového živo-ta osob, které se dožijí důchodu, je součástípředkládané novely zákona č. 582/1991 Sb.,o organizaci a provádění sociálního zabez-pečení. Podle ní má Český statistický úřadvypracovávat každých 5 let Zprávu o očeká-vaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migra-ce v České republice. Součástí této zprávyby byla pro jednotlivé ročníky narozeníosob, které v době vydání zprávy dosáhnou25−54 let, hodnota věku, při jehož dosaženíby průměrná délka zbývajícího života činilačtvrtinu průměrné délky celkového života,tedy hodnota věku x, pro kterou platí

kde ex je generační střední délka života vevěku x příslušného ročníku narození vypo-čítaná jako aritmetický průměr generačnístřední délky života mužů a žen. Uvedenéhodnoty by tedy určovaly důchodový věkpro příslušné generace splňující podmínku,že v době odchodu do důchodu by důchod-ce měl před sebou (podle použité prognó-zy) v průměru ještě čtvrtinu života.

Dále by zpráva pro uvedené generace ob-sahovala údaj, jaký podíl činí průměrná

délka zbývajícího života v okamžiku dosaže-ní důchodového věku (dle aktuální právníúpravy) pro danou generaci z průměrnédélky celkového života, tedy hodnota podílu

kde dv je důchodový věk pro daný ročníknarození dle právní úpravy v době vytvoře-ní zprávy. Tyto hodnoty by určovaly prů-měrný podíl doby pobírání důchodu z cel-kové délky života důchodců dané generace.

Na základě této zprávy pak má MPSVpředkládat vládě Zprávu o stavu důchodo-vého systému ČR a o jeho předpokládanémvývoji. Pokud by pro některou z uvedenýchgenerací byl podíl (2) nižší než 24 % nebovyšší než 26 %, má zpráva MPSV obsahovatrovněž informaci o úpravě důchodovéhověku tak, aby průměrná očekávaná dobapobírání důchodu činila čtvrtinu průměrnéočekávané celkové délky života osob danégenerace, které se důchodového věku doži-jí. Vláda by pak měla rozhodnout, zda uložíMPSV připravit návrh další úpravy důcho-dového věku.

Modelování vývoje indexu závis-losti seniorů při různých varian-tách demografického vývojea vývoje důchodového věku

V důchodovém systému založeném naprůběžném financování je velmi důležitoucharakteristikou poměr počtu osob, kterépobírají starobní důchod a počtu osob,které platí důchodové pojištění. Hrubým(a relativně přesným) odhadem počtu sta-robních důchodců je počet osob, které jiždosáhly poproduktivního (důchodového)věku, hrubým odhadem počtu plátců dů-chodového pojištění je počet osob v pro-duktivním věku. Jako jeho dolní hranice sev současné době většinou používá 20 let(místo dříve užívaných 15 let), jako horníhranici nebudeme používat obvykle užíva-ných 65 let, ale stanovíme ji jako aktuálnídůchodový věk v příslušném časovém oka-mžiku, s eventuálním rozlišením hodnotypro muže a ženy.

Poměr počtu osob v poproduktivníma produktivním věku

se nazývá index závislosti seniorů a je urči-tou (i když velmi hrubou) charakteristikou fi-nančního zatížení důchodového systému.Výhodou tohoto indexu je, že je možno jehosoučasnou, resp. předpokládanou budoucíhodnotu vypočítat pouze na základě složeníobyvatelstva podle pohlaví a věku, resp. nazákladě výsledků projekce obyvatelstva.

Cílem tohoto článku je ukázat vývoj hod-not indexu závislosti seniorů při různých va-riantách demografického vývoje a různýchvariantách vývoje důchodového věku poroce 2030. Hodnota tohoto indexu je pocho-

20 - dv

dv+




pitelně velmi hrubou mírou finančního zatí-žení průběžně financovaného důchodovéhosystému vypočítanou na základě řady zjed-nodušujících předpokladů. Neuvažuje napří-klad ekonomickou aktivitu po dosažení dů-chodového věku ani nereflektuje skutečnoumíru ekonomické aktivity a zaměstnanostiosob v předdůchodovém věku. Neberev úvahu možnost dřívějšího či naopak po-zdějšího odchodu do důchodu. Neuvažujediferenciaci mezd, tedy i výše pojistného,ani diferenciaci výše důchodů. A především,jeho hodnota závisí na scénáři projekcepoužité pro odhad budoucího demografic-kého vývoje. Zkušenosti ukazují, že zejménav případě dlouhodobých projekcí se skuteč-ný demografický vývoj může od výsledkůprojekce zvláště v pozdějších dekádách ob-dobí projekce poměrně výrazně lišit.

Scénář projekce

Vzhledem k tomu, že každá varianta de-mografického vývoje bude kombinována setřemi variantami vývoje důchodového věku,byly uvažovány pouze 4 varianty demogra-fického vývoje, v jistém smyslu „krajní“.

Vývoj úmrtnosti se uvažoval vždy podlescénáře projekce ČSÚ z roku 2013 (ČSÚ,2013), který počítá s trvalým, avšak zpoma-lujícím se růstem střední délky života přinarození (Obrázek 1).

Vývoj plodnosti i vývoj migrace se uva-žoval vždy ve 2 krajních variantách (nízkáa vysoká):

Varianty vývoje plodnosti:Nízká: Zachování úhrnné plodnosti na

úrovni 1,6 (odhad úrovně roku 2016) pocelé období projekce. (V grafech označeno:úhr. plod. 1,6.)

Vysoká: Zvýšení úhrnné plodnosti doroku 2020 na 1,8, do roku 2030 na 2,0, v dal-ších letech na úrovni 2,0. (V grafech ozna-čeno: úhr. plod. 2,0.)

Varianty vývoje (zahraniční) migrace:Nízká: Zachování migračního salda na

úrovni 15 tisíc osob ročně po celé obdobíprojekce. (V grafech označeno: migr. 15 tis.)

Vysoká: Zvýšení migračního salda doroku 2020 na 35 tisíc osob ročně, v dalšíchletech na úrovni 35 tisíc. (V grafech označe-no: migr. 35 tis.)

Varianty vývoje důchodového věkuNízká: Zvyšování podle současné právní

úpravy pouze do dosažení hranice 65 let,v dalších letech důchodový věk 65 let po celéobdobí projekce. (V grafech označeno: DV 65.)

Střední: Zvyšování podle současné právníúpravy až do ročníku narození 1973 včetně(na 66 let 4 měsíce do roku 2040), pro každýdalší ročník narození zvyšování o 15 dnů, aždo dosažení hranice 68 let 10 měsíců v roce2100. (V grafech označeno: DV 25 %.)

Vysoká: Zvyšování podle současné právníúpravy pro muže o 2 měsíce pro každý dalšíročník narození až do dosažení hranice 75let v roce 2100. (V grafech označeno: DV 75.)

Ve všech třech variantách se předpokládárůst důchodového věku žen podle současné

právní úpravy až do dosažení úrovně mužů,v dalších letech stejný důchodový věk jakomuži.

Nízká varianta tedy předpokládá zastro-pování důchodového věku na úrovni 65 leta odmítnutí dalších úprav na základě pravi-delných revizí doby pobírání důchodu, vy-soká varianta naopak uvažuje zamítnutí no-vely zákona a zachování současné právníúpravy trvalého zvyšování nezávisle na de-mografickém vývoji. Střední varianta vy-chází z důchodového věku předpokládající-ho průměrnou očekávanou dobu pobíránídůchodu na úrovni 1/4 průměrné očekáva-

né délky celého života vycházející z vývojeúmrtnosti podle scénáře aktuální projekceČSÚ (Fiala, Langhamrová, 2015).

Kombinací uvedených 2 variant vývojeplodnosti, 2 variant vývoje migrace a 3 va-riant vývoje důchodového věku dostávámecelkem 12 variant projekce charakteristik,které na nich závisejí.

Prahovou strukturou pro výpočet projek-ce bylo poslední dostupné složení obyva-telstva podle pohlaví a jednotek věku - stavk 31. 12. 2015 (Obrázek 2). Projekce je tedyurčitou aktualizací poslední projekce ČSÚz roku 2013, reflektuje demografický vývoj

Obrázek 1: Předpokládaný vývoj střední délky života

75

76

77

78

79

80

81

82

83

84

85

86

87

88

89

90

91

92

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100

Rok

Stø

ed

ní

dé

lka

�iv

ota

pøi

na

roze

ní

(v l

ete

ch)

Zdroj: data ČSÚ, vlastní zpracování

Obrázek 2: Složení obyvatelstva ČR k 31. 12. 2015

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

55

60

65

70

75

80

85

90

95

100

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 20 000 40 000 60 000 80 000 100 000

Poèet osob

Vìk

mu�i �eny





v letech 2013−2015, jeho základním charak-teristickým rysem byla (v porovnání se zmí-něnou projekcí) mnohem vyšší plodnostžen. Demografické chování migrantů před-pokládáme stejné jako u populace ČR.

Hlavní výsledky projekce

Počet obyvatel

Vývoj počtu obyvatel nezávisí na důcho-dovém věku, proto dostáváme pouze 4 va-rianty odpovídající kombinaci uvažovanýchvariant vývoje plodnosti a migrace.

Při zachování současné úrovně (úhrnnáplodnost 1,6, migrační přírůstek 15 tisícosob ročně) by v nejbližších letech začalpočet obyvatel ČR klesat. Zhruba v polovi-ně tohoto století by poklesl pod 10 milionů

a na konci století by dosahoval jen přibližně8,5 miliónu, tedy o 2 milióny méně nežv současné době.

Ke stabilizaci (přesněji řečeno k mírné-mu nárůstu) by vedly obě „střední“ vari-anty vývoje: při zvýšení plodnosti na 2,0a při zachování migrace na současné úrov-ni (přírůstek 15 tisíc osob ročně) stejnějako při zachování plodnosti na současnýchhodnotách (1,6 dítěte na 1 ženu) a zvýšeníročních migračních přírůstků na 35 tisícosob. V obou případech by počet obyvatelneklesal, naopak velmi mírně rostl, nakonci století by byl vyšší než 11 milionů.Zvýšení plodnosti a zachování nízké mi-grace by sice zprvu znamenalo o něconižší počet obyvatel než opačná varianta,v poslední čtvrtině století by však přineslovýraznější nárůst počtu obyvatel a vyšší

počty osob než vývoj s nízkou plodnostía vysokou migrací. Současné zvýšeníplodnosti žen i migrace by znamenalo ply-nulý růst počtu obyvatel, který by se nakonci století přiblížil hodnotě 15 milionů(Obrázek 3).

Podíl osob v produktivním věku

Z ekonomického hlediska i z hlediska so-ciálního zabezpečení jsou pochopitelně dů-ležitou charakteristikou podíly osob v jed-notlivých skupinách podle ekonomické akti-vity. Podíl osob v produktivním věku by po-chopitelně velmi výrazně závisel předevšímna nastavení důchodového věku.

Je třeba si uvědomit, že zvýšení plodnos-ti žen znamená zejména v prvních letechpokles podílu osob v produktivním věku,nebo� vyšší počet dětí v populaci pochopi-telně znamená pokles relativního počtuproduktivních (i pokles podílu poproduktiv-ních). Proto jsou v prvních letech obdobíprojekce ve variantách, které předpokládajízvýšení plodnosti, podíly produktivnícho něco nižší . V dalších desetiletích se všakprojevuje příznivý stabilizační efekt vyššíplodnosti a podíl produktivních při vysoképlodnosti a nízké migraci se téměř blíží po-dílu při vysoké migraci a nízké plodnosti(Obrázek 4).

Zastropování důchodového věku na hra-nici 65 let po roce 2030 by se velmi brzyprojevilo poklesem podílů osob v produk-tivním věku z hodnot vyšších než 55 % ažk 50 %, ve variantách s nízkou migrací do-konce pod tuto hodnotu. Příčinou poměrněvelkého poklesu je především dosažení dů-chodového věku u početně silných popu-lačních ročníků narozených v 70. letech mi-nulého století. Ve druhé polovině tohotostoletí by se podíl produktivních při důcho-dovém věku 65 let stabilizoval na úrovni50−53 % populace, v závislosti na vývojiplodnosti a migrace.

Pokračující zvyšování důchodového věkuna úrovni odpovídající pobírání důchodu podobu čtvrtiny celkové délky života osoby,která se dožije důchodového věku, by zna-menalo hodnoty podílu osob v produktiv-ním věku vyšší než 50 % po celé období pro-jekce a ve druhé polovině století stabilizacina úrovni kolem 55 %, tedy zhruba jen o 2 pro-centní body nižší než v současné době.

Zachování současné právní úpravy a ply-nulé zvyšování důchodového věku dokonce století až na 75 let by vedlo ve 2. po-lovině století k postupnému nárůstu podíluproduktivních až nad hodnotu 60 %. Je sa-mozřejmě otázkou, zda by lidé byli schopnido 75 let skutečně pracovat (zejména v ně-kterých profesích) a zda by byl pro ně do-statek pracovních příležitostí.

Podíl osob v poproduktivním věku

Rovněž podíl osob v poproduktivnímvěku je výrazně závislý na předpokládanémvývoji, důchodového věku, projevuje se zdevšak rovněž vliv demografického vývoje(Obrázek 5).

Obrázek 4: Vývoj podílu osob v produktivním věku podle jednotlivých variant projekce

40

45

50

55

60

65

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100

Rok

Po

díl o

sob

v p

rod

ukti

vn

ím v

ìku

(v %

)

úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis. – DV 75 úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis. – DV 25 %

úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis. – DV 65 úhr. plod. 2,0 – migr. 15 tis. – DV 75

úhr. plod. 2,0 – migr. 15 tis. – DV 25 % úhr. plod. 2,0 – migr. 15 tis. – DV 65





Obrázek 3: Vývoj počtu obyvatel podle jednotlivých variant projekce

6

8

10

12

14

16

18

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100

Rok

Po

èet

ob

yv

ate

l (v

mil

.)a

úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis.








Po roce 2030, kdy začnou důchodovéhověku postupně dosahovat silné populačníročníky narozené v 70. letech minulého sto-letí, by podíl osob v důchodovém věkuzačal růst při všech variantách vývoje, ze-jména při zastropování na úrovni 65 let. Přinízké plodnosti i migraci by v takovém pří-padě ve druhé polovině tohoto století tvoři-ly osoby v důchodovém věku téměř třetinupopulace ČR. I při vyšší úrovni migrace byse v závěru století pohyboval podíl osobv důchodovém věku kolem 28 %, nebo�i migranti stárnou. Naproti tomu vysokáplodnost by i při nízké migraci znamenalapodíl osob v důchodovém věku pouze naúrovni 1/4 populace a při vysoké plodnostii vysoké migraci by byl podíl osob v důcho-dovém věku v posledních dekádách tohotostoletí jen nepatrně vyšší než v současnédobě.

Další zvyšování důchodového věku i podosažení hranice 65 let s průměrnou doboupobírání důchodu po dobu 1/4 celkovédélky života by pochopitelně podíly osobv důchodovém věku snížilo. I při nízké plod-nosti a migraci by v závěru století tentopodíl činil pouze kolem 27,5 %, při vyššímigraci necelých 25 %. Vysoká plodnost byi při nízké migraci znamenala hodnoty po-dílu pouze kolem 22 % (tedy o něco nižšínež v současné době, vysoká plodnost i mi-grace by snížily podíl osob v důchodovémvěku na 20 %.

Odmítnutí navrhované novely a zachová-ní současného stavu by vedlo po mírnémnárůstu k pozdějšímu poklesu podílu osobv poproduktivního věku k hodnotám mezi15−20 % v závislosti na demografickém vý-voji. Snížily by se výdaje na vyplácené sta-robní důchody, je však pravděpodobné, žeby došlo k nárůstu výdajů na výplaty inva-lidních důchodů či jiných sociálních dávek.

Index závislosti seniorů

Velmi důležitou charakteristikou finanční-ho zatížení důchodového systému založe-ného na průběžném financování je indexzávislosti seniorů - poměr počtů osob v po-produktivním a produktivním věku. Hodno-ty tohoto indexu vyjádřené v procentech jemožno interpretovat jako počet osob v po-produktivním věku připadajících na 100 osobve věku produktivním.

Trend vývoje hodnot tohoto indexu je po-chopitelně podobný jako trend vývoje hod-not podílu osob v důchodovém věku (Obrá-zek 6). Zhruba do roku 2030 by se jeho hod-noty příliš neměnily, vliv stárnutí populacebude poměrně dobře kompenzován růstemdůchodového věku. Později by začaly hod-noty indexu růst vzhledem ke vstupu počet-ně silných generací narozených v 70. letechminulého století do důchodového věku.

Největší růst by pochopitelně nastal přizastavení růstu důchodového věku jižv roce 2030, tj. při jeho zastropování naúrovni 65 let. Při nízké plodnosti i nízké mi-graci by se hodnoty indexu ve druhé polo-vině tohoto století pohybovaly kolem 60,byly by tedy o polovinu vyšší než v součas-

né době. Znamenalo by to bu� zvýšené ná-roky na financování starobních důchodůi z jiných příjmů státního rozpočtu než jepojistné na sociální pojištění, nebo nutnostvýrazně zvýšit toto pojistné či snížit výši dů-chodů. Při variantách vysoké migrace bybyl přitom zprvu růst indexu o něco menší,nebo� se předpokládá, že většina migrantůbudou osoby v produktivním věku. V dlou-hodobé perspektivě (přibližně v posledníčtvrtině tohoto století) se však ukazuje, žepři variantě vysoké plodnosti a nízké migra-ce jsou hodnoty indexu (zhruba 50) o něconižší než při variantě nízké plodnosti a vy-soké migrace (hodnoty přibližně 55) kdy sezačíná více projevovat vliv stárnutí migran-

tů (o nichž se předpokládá, že po dosaženídůchodového věku budou pobírat starobnídůchod). Nejnižších hodnot (kolem 45) do-sahuje index pochopitelně při vysoké plod-nosti i vysoké migraci. V porovnání se sou-časnou hodnotou indexu (kolem 40) je patr-né, že trvalé zastropování důchodovéhověku na úrovni 65 let by znamenalo trvalézvýšení hodnoty indexu závislosti seniorůpři všech variantách demografického vývo-je, přitom zejména při nízké plodnosti by sejednalo o zvýšení poměrně výrazné.

Při stanovení důchodového věku naúrovni, která předpokládá pobírání důcho-du po dobu čtvrtiny života, tj. v porovnáníse současnou právní úpravou nikoli zastro-

Obrázek 5: Vývoj podílu osob v poproduktivním věku podle jednotlivých variant pro-jekce

0

5

10

15

20

25

30

35

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100

Rok

Po

díl

oso

b v

po

pro

du

ktiv

ním

vì

ku (

v %

)








Obrázek 6: Vývoj indexu závislosti seniorů podle jednotlivých variant

0

10

20

30

40

50

60

70

2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 2070 2075 2080 2085 2090 2095 2100

Rok

Po

èet

oso

b v

po

pro

du

kti

vn

ím v

ìku

na

10

0 o

sob

v p

rod

ukti

vn

ím v

ìku

úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis. – DV 75 úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis. – DV 25 %úhr. plod. 1,6 – migr. 15 tis. – DV 65 úhr. plod. 2,0 – migr. 15 tis. – DV 75úhr. plod. 2,0 – migr. 15 tis. – DV 25 % úhr. plod. 2,0 – migr. 15 tis. – DV 65úhr. plod. 1,6 – migr. 35 tis. – DV 75 úhr. plod. 1,6 – migr. 35 tis. – DV 25 %úhr. plod. 1,6 – migr. 35 tis. – DV 65 úhr. plod. 2,0 – migr. 35 tis. – DV 75úhr. plod. 2,0 – migr. 35 tis. – DV 25 % úhr. plod. 2,0 – migr. 35 tis. – DV 65





pování, ale pouze zpomalení růstu důcho-dového věku od roku 2041, by byly hodno-ty indexu pochopitelně nižší. Na konci sto-letí by se při nejméně příznivé variantě de-mografického vývoje (nízká plodnost i nízkámigrace) pohybovaly kolem 50, při nízképlodnosti a vysoké migraci by byly hodno-ty indexu jen o necelých 10 % vyšší nežv současné době. Vysoká plodnost by i přinízké migraci znamenala v posledních de-kádách tohoto století návrat hodnot indexuzhruba na současnou úroveň, v kombinacis vysokou migrací by hodnoty indexu kles-ly dokonce pod tuto úroveň.

Při zachování dosavadní právní úpravyby ve druhé polovině tohoto století hodno-ty indexu poklesly pod současnou úroveň,a to při všech variantách demografickéhovývoje. Zejména při zvýšení plodnosti by sejednalo o pokles poměrně výrazný. Opětvšak vyvstává otázka, zda je reálné, aby byluniverzální důchodový věk zvýšen až na 75let, když se ve druhé polovině tohoto stole-tí předpokládá zpomalení růstu délky živo-ta, což může znamenat i zpomalení dalšíhozvyšování délky života ve zdraví.

Závěry

Základní trendy vývoje sledovaných cha-rakteristik jsou dány současným věkovýmsložením obyvatelstva ČR, pro které jsoucharakteristické velmi početné generaceosob narozených v 70. letech minulého sto-letí. Osoby z těchto generací budou po roce2030 postupně přecházet z produktivníhodo důchodového věku.

Zhruba do roku 2030 je vývoj sledova-ných charakteristik poměrně stabilní, vlivstárnutí populace je kompenzován pokraču-jícím postupným zvyšováním důchodové-ho věku. Po roce 2030 dojde k poklesu po-dílu osob v produktivním věku, nárůstu po-dílu osob ve věku poproduktivním i hodnotindexu závislosti seniorů. Zejména při zas-tropování důchodového věku na úrovni 65let by se jednalo o pokles, resp. nárůst po-měrně výrazný. Ve druhé polovině tohotostoletí lze očekávat opačný trend vývoje:částečný růst podílu osob v produktivnímvěku a pokles podílu osob ve věku produk-tivním a indexu závislosti seniorů. Zejménana konci století dojde ke stabilizaci hodnotsledovaných charakteristik, přičemž jejichhodnoty budou záviset na variantě demo-grafického vývoje i na způsobu stanovenídůchodového věku.

Při každé variantě vývoje důchodovéhověku by index závislosti seniorů dosahovalnejvyšších hodnot při nízké plodnosti i nízkémigraci, nejvyšších hodnot naopak při vyso-ké plodnosti i migraci. Varianta vysoké plod-nosti a nízké migrace vede v dlouhodobéperspektivě k hodnotám indexu o něco niž-ším než varianta s nízkou plodností a vyso-kou migrací. Z dlouhodobého hlediska jetedy pro stabilitu důchodového systému dů-ležitější růst plodnosti žen než růst migrace.

Při trvalém zastropování důchodovéhověku na úrovni 65 let by byly na konci sto-letí hodnoty indexu závislosti seniorů při

všech variantách demografického vývojevyšší než v současné době, zejména přinízké plodnosti by se jednalo o poměrněvýrazný rozdíl. Bylo by proto nutné s dosta-tečným předstihem uvažovat o dalšíchzdrojích financování systému starobníchdůchodů, aby nebylo nutné zvyšovat pojist-né sazby nebo snižovat důchody či omezo-vat jejich valorizaci.

Pokračující zvyšování důchodového věkui nad 65 let tak, aby doba pobírání důchodučinila v průměru 1/4 délky života, by při va-riantě vysoké plodnosti a nízké migraceznamenalo v dlouhodobé perspektivě popředchozím nárůstu návrat hodnot indexuzávislosti seniorů koncem století na sou-časnou úroveň. Ani při ostatních variantáchdemografického vývoje by se na konci sto-letí hodnoty indexu příliš nelišily od hodnotsoučasných.

Zachování trvalého růstu důchodovéhověku až do 75 let v roce 2100 by znamenalokoncem století nižší hodnoty indexu závis-losti seniorů než v současné době při všechvariantách demografického vývoje. Jeovšem otázkou, zda a do jaké míry byosoby v produktivním věku byly zaměstna-né až do 75 let.

Přesto je základní trend vývoje tohotoukazatele možno považovat za vhodnoucharakteristiku trendu vývoje finančního za-tížení důchodového systému v ČR. Z prove-dené analýzy vyplývá, že návrh důchodovékomise na takovou úpravu důchodovéhověku, aby průměrná doba pobírání důcho-du osob daného ročníku narození bylarovna přibližně čtvrtině průměrné délky ži-vota osob dané generace, které se důcho-dového věku dožijí, by mohla vést (s výjim-kou nárůstu v polovině století, kdy do dů-chodu půjdou silné populační ročníky naro-zené v 70. letech století minulého) k určitéstabilizaci finančního zatížení stávajícíhodůchodového systému v ČR. Jedná senavíc o určitý kompromis mezi dosavadníprávní úpravou předpokládající „mechanic-ký“ trvalý růst důchodového věku bez ohle-du na vývoj úmrtnosti a mezi návrhem na(trvalé) zastropování důchodového věku,které rovněž nerespektuje předpokládanýdemografický vývoj, a které by bylo dlou-hodobě udržitelné pouze za předpokladu fi-nancování (možná poměrně značné části)starobních důchodů i z jiných zdrojů, nežz příjmů sociálního pojištění.

Poděkování

Příspěvek vznikl za podpory GA ČR 15-13283S Projekce populace České republikypodle úrovně vzdělání a rodinného stavua za podpory prostředků institucionálnípodpory na dlouhodobý koncepční rozvojvědy a výzkumu na FIS.

Literatura:

Burcin, B., Kučera, T. 2010. Prognóza vývoje obyvatel-stva České republiky do roku 2070. In: Bartoňová D.a kol.: Demografická situace České republiky: promě-ny a kontexty 1993-2008. Praha: Sociologické nakla-datelství SLON, s. 181−212. ISBN 978-80-7419-024-7.

ČSÚ (Český statistický úřad). 2013. Projekce obyvatel-stva České republiky do roku 2100. http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/4020-13. [Cit. 2014-10-25].

Eurostat. 2014. Statistics Database. Database by the-mes. Population and social conditions. Populationprojections (proj). EUROPOP2013 - Population pro-jections at national level (proj_13n). Assumptions(proj_13na). Age specific mortality rates by sex(proj_13naasmr). FIALA, Tomáš,

Fiala, T., Langhamrová, J. 2014. Modelování budoucí-ho vývoje úhrnu pojistného a úhrnu vyplacenýchstarobních důchodů v ČR. Politická ekonomie. Roč.62, č. 2, s. 232−248. ISSN 0032-3233. Dostupné z:http://www.vse.cz/polek/abstrakt.php?IDcl=948.

Fiala, T., Langhamrová, J. 2015. Hranice důchodovéhověku zajiš�ující průměrnou dobu pobírání důchodučtvrtiny života a modelové výpočty jeho hodnot.Fórum sociální politiky. Roč. 9, č. 5, s. 2−8. ISSN1802-5854.

Odborná komise pro důchodovou reformu.2014a. Mandát odborné komise pro důchodovou re-formu. Příloha č. 1 k příkazu ministryně č. 9/2014.http://duchodova-komise.cz/wp-content/uplo-ads/2014/07/Mandat_Odborne_komsie_pro_ducho-dovou_reformu.pdf

Odborná komise pro důchodovou reformu. 2014b.Návrh revizního systému nastavení hranice důcho-dového věku. http://www.duchodova-komise.cz/wp-content/uploads/2014/12/N%C3%A1vrh-revizn%C3%ADho-syst%C3%A9mu-nastaven%C3%AD-hra-nice-d%C5%AFchodov%C3%A9ho-v%C4%9Bku-11.-prosince-2014.pdf

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky(PSP ČR). 2016: Sněmovní tisk 912/0, část č. 1/6. No-vela z. o důchodovém pojištění citace 23. 10. 2016,dostupné na: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=912&CT1=0

Rada Evropské unie. 2014. Doporučení rady ze dne 8.července 2014 k národnímu programu reforemČeské republiky na rok 2014 a stanovisko Rady kekonvergenčnímu programu České republiky z roku2014. Úřední věstník Evropské unie (2014/C 247/03)h t t p : / / e u r - l e x . e u r o p a . e u / l e g a l - c o n t e n t /CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2014.247.01.0012.01.CES

ZÁKON 99/1948 Sb. ze dne 15. dubna 1948 o národnímpojištění

ZÁKON 55/1956 Sb. ze dne 30. listopadu 1956 o soci-álním zabezpečení.

ZÁKON 101/1964 Sb. ze dne 4. června 1964 o sociál-ním zabezpečení

ZÁKON 155/1995 Sb. O důchodovém pojištění, aktuál-ní znění, Příloha.

ZÁKON 220/2011 Sb. ze dne 21. června 2011, kterýmse mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojiš-tění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zá-kony

Autor RNDr. Tomáš Fiala, CSc.([email protected]) je odborným asistentem naKatedře demografie Fakulty informatikya statistiky Vysoké školy ekonomickév Praze (Department of demography, Facul-ty of Informatics and Statistics of The Uni-versity of Economics Prague), nám. W. Chur-chilla 4, 130 67 Praha 3 - Žižkov, Praha,Česká republika.

Autorka doc. Ing. Jitka Langhamrová,CSc. ([email protected]) je vedoucí Kated-ry demografie Fakulty informatiky a statisti-ky Vysoké školy ekonomické v Praze (De-partment of demography, Faculty of Infor-matics and Statistics of The University ofEconomics Prague), nám. W. Churchilla 4,130 67 Praha 3 - Žižkov, Praha, Česká re-publika.


Summaries of selected articlesObsah/Contents

Editorial 1

Reviewed articles, studies, essays and analyses

Current trends in the development of social services in EU countries and the Czech Republic in the light of expected changes in the population structure 2Ladislav Průša

Demographic projections; how the results differ from the viewpoint of using deterministic and stochastic models 8Ondřej Šimpach, Jitka Langhamrová

Development of the index of the dependence of senior citizens concerning proposed changes to the retirement age and different variants of demographic development 27Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová

From the domestic press

From the international press

Informace pro autory Obsahové zaměření časopisu: sociální problematika v nejširším vymezení. Časopis se skládá ze dvou částí, v první, tvořené rub-rikou Recenzované stati, studie, úvahy a analýzy, jsou uveřejňovány pouze recenzované příspěvky. O zařazení do recenzovanéčásti časopisu rozhoduje redakční rada na základě výsledků recenzního řízení, které je oboustranně anonymní. Redakce v tomtosměru provádí potřebné kroky. Autoři mohou nabízet příspěvky do obou částí, tj. do recenzované i nerecenzované části, s tím,že uvedou, do které. Redakce přijímá pouze dosud nepublikované příspěvky v elektronické podobě. Autor by měl připojit úpl-nou kontaktní adresu včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Příspěvky zasílejte v elektronické podobě na adresu:[email protected]. Uveřejněné příspěvky jsou honorovány.

Formální požadavkyRukopis příspěvku do recenzované části (nejlépe v členění souhrn /resumé, abstrakt/, úvod, současný stav poznání a odkazy naodbornou literaturu, zkoumaná problematika a použité metody, výsledky, diskuse, závěr) o rozsahu zhruba 20 tisíc znaků včet-ně mezer v editoru Word musí vedle vlastního textu obsahovat cca 20řádkové resumé, klíčová slova v češtině a kód JEL Clas-sification. Citace a bibliografické odkazy musí být úplné a v souladu s příslušnou normou. Grafy a obrázky musí být přizpůso-beny černobílému provedení (ve formátu excel skupinový sloupcový, ne prostorový). Připojeny musí být i jejich zdrojové sou-bory. Redakce provádí jazykovou úpravu textu.Více na: www.vupsv.cz

Editorial 1

Recenzované stati, studie, úvahy a analýzyAktuální trendy v rozvoji sociálních služeb v zemích EU a v ČR ve světle očekávaných změn ve struktuře populace 2Ladislav Průša

Demografické projekce aneb jak se liší výsledky z pohledu použití deterministických a stochastických modelů 8Ondřej Šimpach, Jitka Langhamrová

Vývoj indexu závislosti seniorů při navrhované změně důchodového věku a různých variantách demografického vývoje 27Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová

Z domácího tisku

Ze zahraničního tisku

Z domácího tiskuNové důchodové nároky některých horníků. /VOŘÍŠEK, VladimírIn: Národní pojištění. Roč. 47, č.8−9 (2016), s.13−15.Změna zákona o zdravotních službách. /ZÁLESKÁ, DagmarIn: PSK - Personální a sociálně právní kartotéka.Roč. 19, č. 9 (2016), s. 15−18.Ke změnám, které přinesla novela zákonač. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a pod-mínkách jejich poskytování provedená zákonemč. 147/2016 Sb. s účinností od 1. července 2016.Český neziskový sektor je úspěšný, v meziná-

rodním srovnání se drží na třetím místě.

In: Moderní obec. Roč. 22, č. 9 (2016), s. 52.Systém a fungování nestátních neziskovýchorganizací v České republice v roce 2015.Příspěvek na péči Úřad práce ČR zvýšil příjem-

cům automaticky.

In: Národní pojištění. Roč. 47, č. 8-9 (2016), s. 38.Informace o nové výši příspěvku na péči odsrpna 2016.Struktura výkonu sociální práce v agendě

hmotné nouze na ÚP.

In: Listy sociální práce. Roč. 4, č. 7 (2016), s. 16−17.Článek je výstupem ze Specifického výzkumuč. 1/2014: „Vliv reformy správy nepojistnýchdávek sociálního zabezpečení na rozvoj sociál-ní práce vykonávané na úřadech práce“ reali-zovaného na Ústavu sociální práce UniverzityHradec Králové.Demografická vlna se začíná přelévat do

základních škol. Budeme na změny připraveni?

/ RYŠAVÝ, IvanIn: Moderní obec. Roč. 22, č. 9 (2016), s. 15−17.Otázky kolem financování základního a mateř-ského školství.O aplikaci zákona o obětech trestných činů: co

přináší praxe (2.). / MÜLLER, JanIn: Právo a rodina. Roč. 18, č. 9 (2016), s. 19−24.

K právům obětí na informace, na ochranu předhrozícím nebezpečím, na ochranu soukromí,k právu na ochranu před druhotnou újmoua právu na peněžitou pomoc.Genderové aspekty rozvodovosti. Co může

studium rozvodu nabídnout teoreticky zamě-

řené sociologii rodiny? / FUČÍK, PetrIn: Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. Roč. 52, č. 4 (2016), s. 557−580.Cílem článku je zjistit, co nám může sociolo-gická produkce věnovaná rozvodu říci o pro-blému, jenž nelze uchopit pouze optikou indi-viduálních dopadů rozvodovosti, a identifiko-vat přístupy pojímající rozvod jako jednuz rovin proměny sociálního systému. Otazníkykolem genderových nerovností a jejich vývo-je.Souběh překážek v práci na straně zaměstna-

vatele i zaměstnance - je nárok na náhradu

mzdy? / FETTER, Richard W.In: Národní pojištění. Roč. 47, č.8-9 (2016), s.40−44.Gender Wage Differences in the Czech Repub-

lic Sectro: A Micro-level Case.[Genderové roz-díly mezd v České republice: případová studie.]/ HEDIJA, VeronikaIn: Národohospodářský obzor. Roč. 16, č. 2(2016), s. 121−134.Cílem této studie je odhadnout nevysvětlitelnérozdíly v odměňování žen a mužů v rámci jed-notlivých oddělení české nemocnice a identifi-kovat možné příčiny těchto rozdílů.Mobilita mezi zaměstnaností a nezaměstna-

ností u starších pracovníků v ČR. /ŽELEZNÁ,Lada - KREIDL, MartinIn: Sociologický časopis/Czech SociologicalReview. Roč. 52, č. 4 (2016), s. 505−533.Cílem stati je popsání vzorců mobility mezizaměstnaností a nezaměstnaností u pracovní-ků starších 50 let v České republice v období2004−2009 s využitím dat z panelového výzku-mu „Životní podmínky“ (EU-SILC).

Ze zahraničního tiskuConceptualising the politics of social protecti-

on expansion in low income countries: The

intersection of transnational ideas and domes-

tic politics.[Konceptualizace politiky rozšiřová-ní sociální ochrany v zemích s nízkými příjmy:Průsečík nadnárodních plánů a domácí politi-ky.] / LAVERS, Tom - HICKEY, SamIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s. 388−398.Pension Markets in Focus 2016.[Zaostřeno napenzijní trhy 2016.]Paris: OECD, 2016.Každoročně publikovaná zpráva se zaměřujena roli a fungování soukromých penzijníchuspořádáních. Identifikuje trendy v oblasti sou-kromých penzijních finančních ukazatelů, jakoje růst aktiv, investiční strategie a míra výnos-nosti. Poskytuje přesné, úplné, srovnatelnéa aktuální statistiky umožňující porovnávata hodnotit vývoje programů a zkušenosti zemípo celém světě.The breadth and depth of multidimensional

child poverty in China.[Rozsah a hloubka více-rozměrné dětské chudoby v Číně.] / WU,Yichao - QI, DiIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s. 373−387.Tato studie analyzuje multidimenzionální pova-hu dětské chudoby v Číně mezi lety 1989 a 2009.Institutions and structures as barriers? A com-

parison of native-born and immigrant unem-

ployment durations across 12 European count-

ries.[Instituce a struktury jako bariéry? Srovná-ní trvání nezaměstnanosti u rodilých příslušní-ků a přistěhovalců ve 12 evropských zemích.] /DIOP-CHRISTENSEN, Anna - PAVLOPOULOS,DimitrisIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s.347−360.Analýza dopadů institucionálních opatření nadélku trvání nezaměstnanosti u rodilých obča-nů a přistěhovalců napříč evropskými zeměmi.Byla potvrzena demotivující role sociálníchdávek u přistěhovalců a naopak lepší vyhlídkyv případě poptávky po nízkokvalifikované pra-covní síle a imigrační politiky orientující se natrh práce. Naproti tomu právní předpisy naochranu zaměstnanosti neměly na trvání neza-městnanosti přistěhovalců žádný vliv.Predicting unemployment: Occupational aspi-

ration achievement discrepancy as a risk factor

in Norwegian young adults.[Předpovídánínezaměstnanosti: Rozpor v očekávání na trhupráce jako rizikový faktor u mladých pracovní-ků v Norsku.] / GJERUSTAD, GayIn: International Journal of Social Welfare. Roč.25, č. 4 (2016), s. 361−372.Studie zkoumá vliv rozporu mezi pracovní pozi-cí a očekávanou profesní aspirací na rizikonezaměstnanosti. Výzkum naznačuje, že nepo-měr mezi subjektivním očekáváním zaměst-nanců a jejich skutečnou situací na trhu prácemá vždy negativní důsledky. Teoretický koncept aktívnej politiky trhu práce

z pohĺadu ekonomickej sociologie. /

BRUTOVSKÁ, Gizela - BUCHER, SlavomírIn: Sociológia. Roč. 48, č. 4 (2016), s. 340−356.

Odborný měsíčník Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

www.socialnisluzby.eu

Z obsahu čísla listopad:

� Aktuality APSS ČR� Mgr. Veronika Hotová: Reportáž: Husitské město Tábor hostilo již VIII. výroční

kongres poskytovatelů sociálních služeb� Mgr. Veronika Hotová: Sedmý ročník soutěže Š�astné stáří očima dětí zná vítěze� Mgr. Petr Džambasov, Mgr. Patrik Rücker : Pracovní rehabilitace v České republice,

3. díl� PhDr. Pavel Čáslava: Z jednání Etické komise APSS ČR - sponzorské dary

zájemců o službu� PhDr. Petr Vojtíšek, Ph.D.: Sociální pracovník a metodické vedení individuálního plá-

nování v sociální službě� Mgr. Štěpánka Vajnerová: Osoby s PAS: Čtvrt století pečuji o dvě děti s autismem� Mgr. Petra Štarková: Psychologie: Počítačové hry jako nástroj sebepoznání� Petr Tomsa: Case management ve službách drogové prevence� Mgr. Romana Jakešová: Veřejný ochránce práv: Nedobrovolné umístění

do pobytového zařízení sociálních služeb kritizuje i Evropský soud pro lidská práva� Zařízení certifikovaná Značkou kvality� Mgr. Lenka Waszutová, MBA: Dobrá praxe: Jaký je zájem o sociální služby a pracovní

uplatnění v nich?


6

dvouměsíčník/ročník10 2016

Hlavní náplní ústavu je aplikovaný výzkum v oblasti práce

a sociálních vìcí na regionální, celostátní i mezinárodní

úrovni formulovaný podle aktuálních potøeb orgánù státní

správy, popøípadì neziskových èi privátních subjektù. Ústav

vykonává konzultantskou èinnost pro uživatele výsledkù

výzkumù a organizuje semináøe a konference. Výzkumné

projekty se každý rok pøipravují ve spolupráci se

zainteresovanými subjekty s ohledem na kontinuitu vývoje

vìdy a výzkumu v pøedmìtných oblastech. Mezi hlavní

výzkumné zájmy ústavu patøí:

� trh práce a zamìstnanost,

� sociální dialog a pracovní vztahy,

� sociální ochrana,

� rodinná politika,

� pøíjmová a mzdová politika,

� rovné pøíležitosti,

� teorie sociální politiky.

Významnou èinností ústavu je poskytování komplexních

knihovnických a informaèních služeb z oblasti práce a sociálních

vìcí, které zajiš�uje oddìlení knihovnicko-informaèních služeb.

V rámci jeho èinnosti je kontinuálnì budován a zpracováván

fond domácích a zahranièních informaèních pramenù z uvedené

oblasti, ale i z pøíbuzných oborù a prùøezových vìdních disciplín.

The RILSA´s main role is applied research on labour

and social affairs at regional, national, and international

levels, formulated in accordance with the current needs

of the state administration, and in some cases the non-

profit sector and private clients. The Institute provides

consultancy for the users of research results and organizes

seminars and conferences. Research projects are

prepared each year in collaboration with interested

parties, with regard to the continuity of science and

research in the areas in question. The Institute´s main

research interests include:

� labour market and employment,

� social dialogue and labour relations,

� social security,

� family policy,

� wages and income policy,

� equal opportunities,

� social policy theory.

An important activity of the Institute, essential for carrying out

its research objectives, is the provision of comprehensive

library and information services in the field of labour and social

affairs. This is done by RILSA's library and information services

department.

KontaktDìlnická 213/12, 170 00 Praha 7, Czech Republic, tel. +420 211 152 711, http://www.vupsv.cz


Date post:	06-Aug-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

Forum 6 2016praha.vupsv.cz/Fulltext/FSP_2016-06.pdf · In: Národohospodářský obzor. Roč. 16,...

Documents