G E O D I SN E W S

Ročník 10Číslo 1Neprodejné2011

z a m ě ř e n o n a b u d o u c n o s t

GEODIS GROUP nabízí… DATA PRO VÁŠ GIS

FOTOGRAMMETRIE

Letecké snímkování • 6 vlastních letadel – Beech King Air 200, CESSNA 402B, 2 x CESSNA 206, Zlín Z-37, PIPER PA-31 350• Letadla jsou vybavena digitálními kamerami UltraCamX (2x), UltraCamXp (2x), navigačním systémem Mason-Trimble, GPS-INS Applanix POS-AV, laserovými skenery Leica ALS 50-II, Riegel LMS-Q680i a termovizní kamerou GbTherm• Digitální šikmé letecké snímkování – technologie PixoView®

• Digitální letecké snímkování v infračervené oblasti – CIR • Videometrie

Fotogrammetrické mapování a digitální stereo vyhodnocení • Tým vyškolených a zkušených operátorů • 15 moderních digitálních fotogrammetrických stanic pro měření polohopisu a výškopisu • Nejnovější digitální technologie umožňující přesné fotogram metrické mapování velkých území

Digitální modely terénu a povrchu• Moderní vybavení pro měření digitálního modelu terénu• Vysoká přesnost a spolehlivost měření • Různé formy interpretace DTM a DSM ve všech formátech

Digitální video – videometrie • Zaznamenávání digitálními video kamerami s vysokým rozlišením • Digitální zpracování video nahrávek

Laserové skenování • Letecké skenování povrchu – tvorba přesného DMT, DMS • Pozemní skenování a vyhodnocení objektů (fasád, průčelí, potrubí, mostů, tunelů, atd.)

Ortofotomapy a letecké snímky• Ortofotomapy s vysokým rozlišením (až do 5 cm/pixel) • Barevné a historické snímky• Infračervené snímky (CIR)• Šikmé snímky• Termální snímky

Mobilní mapování• Efektivní dokumentace území (panoramatické snímky, mračna laserových bodů)• Aplikace PanoramaGIS®

• Pasportizace a inventarizace dopravního značení, zeleně, veřejného prostranství

Dálkový průzkum Země • Družicové snímky ze všech dostupných družic (LANDSAT, ASTER, IKONOS, QUICKBIRD,…) • Analýzy – vegetace (pro lesnictví, zemědělství, ekologii), viditelnosti, hlukové mapy • Zpracování dat pro plánování sítí mobilních operátorů • Tvorba map Landuse /LandCover v souladu se speci- fickým datovým modelem• Automatická klasifikace leteckých multispektrálních snímků

3D modelování a vizualizace • Trojrozměrné modelování budov a zastavěných ploch • Modely měst • Vizualizace s použitím digitálního modelu terénu, 3D modelů objektů, ortofotomap• 3D pohledy, virtuální lety nad terénem • 3D internetové vizualizace v programu Skyline

GEODÉZIE

Katastr nemovitostí • Geometrické plány • Vytyčování hranic pozemků• Revize a doplnění PBPP• Obnova katastrálního operátu novým mapováním, přepracováním sáhových map • Přehled vlastnictví, identifikace pozemků • Záborové elaboráty • Účelové katastrální mapy

Mapové podklady • Mapové podklady pro projektovou dokumentaci• Technické mapy měst a obcí• Dokumentace skutečného provedení stavby (inženýrské sítě, objekty)• Dokumentace stavebního objektu • Základní mapa závodu, Základní mapa dálnice • Podélné a příčné profily (vodní toky, komunikace...)• Vektorizace stávajících mapových podkladů v papírové podobě• Vlastnické mapy

Inženýrská a speciální geodézie • Vytyčovací sítě • Vytyčování budov, mostů, liniových a podzemních staveb • Měření posunů a deformací, konvergenční měření • Měření ve výškách a v obtížně přístupných místech • Měření ocelových konstrukcí • Geodetická měření pro dílenské a montážní přejímky• Zaměřování jeřábových drah• Určování kubatur• Přesná a velmi přesná nivelace• Činnost ÚOZI a hlavního důlního měřiče• Geodetická dokumentace skutečného provedení (3D / 2D)

Kompletní geodetické a projekční práce pro pozemkové úpravy

GIS aplikace • Návrhy GIS řešení včetně přípravy datových modelů a databází • Tvorba projektů pro geografické informační systémy • Mapové webové služby včetně WMS • Digitalizace dat včetně negrafických atributů • Migrace dat mezi jednotlivými SW platformami • SW aplikace a systémová integrace • Skenování a transformace rastrových podkladů • Digitální tisk

DATA

• Historické a letecké snímky, tvorba historických ortofotomap • Data pro multitemporální analýzy • Barevná ortofotomapa celého území České a Slovenské republiky s vysokým rozlišením a pravidelnými aktualizacemi v periodě tří let • Satelitní data • Pravidelně aktualizovaný digitální model terénu České republiky • Vektorová geodatabáze ČR: Landuse, Komunikace, 3D budovy, vodstvo

... zaměřeno na budoucnost

Ú V O D N Í K

Titulní strana • Proces tvorby pasportů G E O D I S N E W S I 3 www.geodis.cz

Obsah:

4 I Vědecko-výzkumné centrum AdMaS

Ing. Karel Sukup, CSc.

I 5 Dvojí snímkování města VsetínMichal Sýkora

6 I Pozemkové úpravy a spolupráce s dotčenými subjekty Ing. Oldřich Kahoun

I 9 3D interaktivní vizualizace – co je nového?

Drahomíra Zedníčková

10 I Použití PixoView® a PanoramaGIS® pro povodňovou ochranu

Ing. Petr Michovský

I 11 Naše činnost na stavbě Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B Ing. Josef Žižkaf

I 13 Je ortofotomapa historický relikt geoinformačního vývoje?

Ing. Karel Sukup, CSc. Ing. David Káňa

14 I Přesnost v reálném čase – GEODIS TopNET Ing. Jaroslav Slabý

I 15 PixoView® města – tentokrát Nymburk Michal Sýkora

16 I Polemika: plus a mínus leteckého laserového skeneru při tvorbě DTM (digitální model terénu) Ing. Václav Šafář Ing. Miloš Tejkal

I 17 Vlastnické mapy Ing. Stanislav Madron

18 I Mobilní mapovací systém v praxiDrahomíra Zedníčková

I 19 Grantové projekty v roce 2010 Ing. Petr Michovský

20 I Implementace GIS pro Havířovskou teplárenskou společnost Michal Sýkora

I 21 LandCover a migrační studie jelena evropského – NP Šumava a NP Bavorský les Ing. Petr Suk

22 I GIS LZE – 1. ročník konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství Tomáš Malinka

I 23 Snížit náklady pomáhají přesné naváděcí systémy TOPCON Ing. Michal Pospíšil, CSc.

24 I Laserové skenování kostela sv. Kříže v Jihlavě Větrací věže na stavbě tunelu Dobrovského Ing. Miloš Tejkal

I 25 Kdo je kdo? Josef Žižka – vedoucí oddělení Inženýrské a speciální geodézie Ing. Eva Paseková

26 I English abstracts

Vážení čtenáři,

rok 2011 je již v plném proudu a my jsme Vám připravili nové číslo našeho ča-

sopisu. Dozvíte se v něm například o tom, že jsme se stali úspěšnými žadateli

o dva grantové projekty financované z prostředků Evropské unie a státního

rozpočtu: EDUCA, který je zaměřen na investice do specifického technického

vzdělání zaměstnanců naší společnosti a KoMaS, podporující investice do

technologického vývoje komplexního mapovacího systému.

Nemalou částí jsme se podí leli i na přípravě úspěšného

projektu Fakulty stavební VUT v Brně – vzniku regionálního

výzkumného centra AdMaS.

Nevynecháme ani informace z našich referenčních projektů.

Vnímavý čtenář si určitě všimne posunu k novým tech-

nologiím, které se etablují na trhu. Jde například o termo-

vizní snímkování, š ikmé snímkování a mobilní mapování. Těmto novým tech-

nologiím věnujeme nemalou pozornost v našem vlastním vývojovém týmu.

Přes všechno naše úsilí ve vývoji a nasazení nových progresivních technologií si

uvědomujeme, že dnešní podnikání není jen o technice a technologiích. Profe-

sionalita v poskytování služeb a výrobě datových sad je pouze jeden ze základ-

ních předpokladů úspěchu. Ten hlavní spočívá v práci se zákazníkem. Zvyšovat

úroveň spolupráce znamená pracovat v atmosféře naprosté důvěry zákazníka

v naše schopnosti a podporu. Toto jsou hodnoty tvořící jádro firemní kultury

společnosti GEODIS BRNO, kterou prosazujeme již přes 20 let. Vysoká morálka

a solidní etika podnikání jsou základem naší práce, na kterém se dá jistě stavět

ještě nejméně dalších dvacet.

Takže Vám přeji, abyste našli alespoň malou inspiraci př i č tení článků nap-

saných našimi kolegy. Těším se, že se stanete našimi přáteli. To se dělá tak, že

se př ihlásíte na Facebook (www.facebook.com/geodis.cz). Holt nová doba

:-).

Ing. Zdeněk Hotař

obchodní ředitel Divize geoinformací

G E O D I S N E W S4 I 5

Vědecko-výzkumné centrum AdMaS

Budoucí sídlo AdMaS v Brně Medlánkách

V průběhu roku 2009 Fakulta stavební VUT v Brně podala projekt „Centrum AdMaS – Pokročilé stavební materiály, kon-strukce a technologie (Advanced Ma-terials, Structures and Technologies)“, který bude novým způ sobem měnit stáva-jící infrastrukturu pro vědecko-výzkumnou činnost na Fakultě stavební VUT v Brně. Projekt vybudo vání regionálního výzkum-

ného centra AdMaS je navrhován v rámci čerpání dotací z Evropských strukturálních fondů. Součástí budovaného centra bude rovněž Labo-ratoř geodézie a geoinformatiky. GEODIS se podílel na přípravě spo-lečných záměrů výzkumného programu této laboratoře a stanovení koncepce jejího zaměření a technického vybavení společně s Ústavem geodézie Fakulty stavební VUT v Brně. Za společnost GEODIS BRNO, spol. s r.o. byla jednání s představiteli projektu ze strany VUT vedena ředitelem Divize geoinformací Ing. Karlem Sukupem, CSc. Z Operač-ního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpl) v priorit-ní ose 2 Regionální VaV Centra bude na činnost centra vyhrazeno přes 800 milionů korun, které budou v průběhu následujících 3 až 4 let investovány do výstavby nového centra výzkumu v Medlánkách, leží-cích v severní části Brna, a na nákup a rozvoj přístrojového vybavení.

Projekt zahrnuje dva výzkumné pro gramy:

Prvním je výzkumný program Vývoj pokroči lých stavebních materiálů. Má za cíl ucelený výzkum a vývoj v oblasti trvanlivých stavebních materiálů, zahrnující teore tické i experimentální ověřování jejich vlastností jak technických, tak i ekono mických a ekologických. Součástí řešení je rovněž rozvoj nových destruktivních i nedestruktiv-ních zkušebních metod.

Druhý výzkumný program Vývoj trvanli vých a autoadap-tivních konstrukcí má za cíl komplexní výzkum a vývoj v oblasti rozvoje teoretických metod navrhování prvků, dílců a systémů při namáhání statickými a dynamickými účinky stavebních konstrukcí. Dalším cílem je rozpracování a zdokonalení metod návrhu nových (a zesilování stávajících) konstrukcí novými technologiemi, aby poři-zovací cena konstrukce, resp. statického zásahu do konstrukce, byla minimální při dodržení kritérií spolehlivosti a funkčnosti, při aplikaci nových přístupů trvale udržitelného rozvoje a při posuzování životní-ho cyklu konstrukce.V rámci prvního výzkumného programu se předpokládá řešení dílčích vědecko-výzkumných oblastí v několika výzkumných laboratořích, které jsou do tohoto programu zapojeny. Jedná se o: • Laboratoř extrémního zatěžování (ELL – Extreme Loading Laboratory) • Laboratoř konstrukcí dopravních staveb (TRL – Transport Research Laboratory)• Laboratoř konstrukcí – participují SZK, KDK, BZK (SEL – Structural Engineering Laboratory) • Laboratoř trvale udržitelné výstavby (SBL – Sustainable Building Laboratory) • Laboratoř geodézie a geoinformatiky (SG – Surveying and Geoinformatics Laboratory) • Laboratoř vodohospodářských technologií a TZB (WTBL – Water Management Technologies and Building Services Laboratory) • Geotechnická laboratoř (GEO – Geotechnical Laboratory).

V rámci laboratoře SG (Surveying and Geoinformatics) budou práce soustředěny především na oblasti:– Metrologická podpora stavební činnosti a výzkumu (garance geo-metrické přesnosti měření, stanovení přesné geometrie dílů, popř. jejich změn při deformacích, kalibrace malých a velkých rozměrů)– Stanovení absolutní prostorové polohy stavebních objektů včetně tvaru stavebních konstrukcí, sledování jejich krátkodobých a dlouho-dobých změn (laserové skenování, GNSS systémy, mobilní geodetické systémy)– Automatizované měřicí technologie ve stavebnictví včetně dlou-hodobého monitoringu vlivu prostředí na geometrii konstrukcí (3D automatické měřicí systémy, pozemní laserové skenování, navigace pozemních stavebních strojů)– Nové postupy prostorové dokumentace terénu a objektů v oblasti geoinformací a integrovaných záchranných systémů (LIDAR, fotogra-fi cké systémy s proměnlivou konfi gurací geometrie, přímé georefe-rencování záznamů).

V prosinci 2010 byl celý projekt, po řadě negociací na mezinárodní a ministerské úrovni jednání, schválen Ministerstvem školství a začne být realizován v letošním roce. Součástí projektu je výstavba vědecko--výzkumného centra v Brně. Počátek stavebních prací je plánován na druhou polovinu roku 2011, přičemž pilotní provoz cen tra AdMaS by měl startovat v polo vině roku 2012. Výstavba centra bude ukončena v průběhu roku 2013 a od ledna 2014 bude zahájen kompletní provoz centra.

Ve vědecko-výzkumném centru AdMaS bude postupně zaměst-náno kromě specialistů stávajícího Ústavu geodézie Fakulty stavební VUT v Brně několik pracovníků společnosti GEODIS, kteří se budou podílet na řešení klíčových vědeckých problémů v úzké návaznosti na široké potřeby praxe geoinformatiky. Propojením vědeckých pracov-níků školy a lidí z praxe dojde k rychlejšímu nasazení výsledků vývoje v reálných aplikacích našeho oboru.V rámci projektu AdMaS bylo schváleno pořízení několika techno-logických komponentů, které budou využitelné jednak pro výzkum a vývoj nových metod pořizování geoinformačních dat, ale současně bude možno provádět smluvní výzkum pro soukromé a státní orga-nizace nejen v České republice, ale rovněž v zahraničí. Jedním z vý-znamných zařízení bude např. letecký laserový skener, který umožní progresivní sběr prostorových informací o terénu a objektech na něm se nacházejících. Dalším zařízením je systém pro mobilní mapování terénu, umožňující pořizovat podrobná data liniových dopravních objektů – komunikací, železničních tratí, vodních toků nebo elektric-kých vedení. Část prostředků byla nasměrována do pořízení techniky umožňující automatický monitoring prostorových objektů založených na bázi automatických tachymetrů a pozemního laserového skeneru. Celková investice do podpory výzkumu v oblasti geoinformací je při-bližně v úrovni 80 milionů korun a první systémy budou pořizovány již v průběhu roku 2011 tak, aby se daly rozběhnout vývojové práce, které nejsou přímo vázány na výstavbu nových laboratoří.

Ing. Karel Sukup, CSc. ředitel Divize geoinformací

Společnost GEODIS BRNO, spol. s r.o. se zapojila do vědecko-výzkumného centra AdMaS Fakulty stavební VUT v Brně.

Naše společnost se v minulém roce zapojila do projektu „Cesta k udržitelnému rozvoji Vsetínska“, kde jednou z částí tohoto pro-jektu bylo pořízení a efektivní uplatnění dat z leteckého snímkování.

Jedním z požadavků pro využití pořízených dat byla identifi kace nemocných a suchých stromů z leteckých snímků a to především v za-stavěném území města a v lesích v jeho vlastnictví. Za tímto účelem bylo už v roce 2009 realizováno na ploše přibližně 30 km2 infračerve-né letecké snímkování.

Efektivní nasazení infračerveného snímkování pro vyhodnocení zdravotního stavu zeleně je vhodné využít především tam, kde se chystáme zkontrolovat kompletní parkové plochy území celého města nebo např. přilehlých městských lesů. Ideální období pro tento účel snímkování jsou pozdní jarní a dále letní měsíce. Právě v tomto ob-dobí jsou již stromy plně olistěné, ale ještě nepodléhají přirozeným fyziologickým změnám, ke kterým dochází na podzim. Listy zdravé a bující vegetace se v rozsahu blízké infračervené vlnové délky projeví výraznou červenou barvou. Nezdravá, suchá nebo i vegetace ležící la-dem se na snímcích naopak pozná díky světle červené až světle zelené barvě, v závislosti na stupni zdravotního stavu. Naše společnost má dlouholeté zkušenosti s tímto typem dat a proto na pořízení snímků navázala i jejich vyhodnocením. Díky vyššímu rozlišení snímků bylo možné kromě identifi kace nemocných stromů rozlišit stromy zároveň na jehličnaté a listnaté. Především mimo zastavěná území má tato skutečnost velký význam a s vysokou efektivitou jsou vyhodnocena i hůře dostupná území. Dalším důvodem, který mluví pro využití této technologie, je především skutečnost, že se změna v kondici vegetač-ního krytu často projeví na infračerveném snímku dříve než v přírodě, např. změnou barvy listů.

Dvojí snímkování města Vsetín

Rozsah infračerveného snímkování pro vyhodnocení zdravotního stavu zeleně

suchy_listnaty suchy_jehlicnaty spatny_listnaty spatny_jehlicnaty

Infračervené snímkování zeleně v centru města Vsetín

Termovizní snímek vsetínské nemocnice

Nalezení špatné izolace

Souvislá plocha suchých stromů

Detail lesa – označení suchých stromů Samostatné budovy teplotní mapy

Celkově bylo v celém rozsahu zma-povaného území nalezeno 157 stromů vykazujících barevné změny. Informace o poloze a typu zdravotního stavu byly předány městu pro realizaci násled-ných opatření směřujících k údržbě nebo k pokácení.

Druhým využitím infračerveného spektra je zobrazení povrchové teploty nasnímkovaných objektů tzv. termografi e. Za tímto účelem byla v dalším letu v zimních měsících zdokumentována zastavěná část města a vytvořená teplotní mapa pokrývající celé souvislé území Vse-tína.

Využití dat z termografi e při dokumentaci města Vsetín je rozsáhlé. Prvním a neodmyslitelným využitím je přesná identifi kace místa úniků tepla ze střech budov. Nasazení termografi e umožňuje také detekovat místa významných ekonomických ztrát spojených s únikem produktů. Tím se například myslí nalezení skryté havárie vodovodů a teplovodů v městských aglomeracích, patrné většinou jen z měřených ztrát tlaku v rozvodech nebo podle rychle tajícího sněhu na povrchu. Staré a ne-funkční izolace, stejně tak jako vlivem koroze poškozené potrubí se na pořízených termografi ckých snímcích dobře projeví. Tento jev je dán hlavním principem termografi e, která slouží především pro deteková-ní teplotních kontrastů, kdy teplota unikajícího média je vyšší nebo také nižší než okolní prostředí. Do rukou zadavatele se tak v rámci tohoto projektu dostala data, na základě kterých lze identifi kovat a registrovat místa tepelných úniků k určitému dni pořízení, s následnou možností efektivně rozhodnout, jaká opatření nasadit ke snížení jejich dopadů.

Na tato data bylo úzce navázáno jejich využití a spravování v po-čítačových programech, umožňující především jejich zobrazení a následné poskytování vyhodnocených informací.

Michal Sýkora obchodní manažer Divize geoinformací

G E O D I S N E W S6 I 7

Pozemkové úpravy a spolupráce s dotčenými subjekty

Ve zpracování pozemkových úprav má společnost GEODIS BRNO dlouholeté zkušenosti. První projekt komplexních po-

zemkových úprav (KPÚ) v katastrálním území Vlkoš u Kyjova v okrese Hodonín byl zahájen v roce 1998. Od té doby bylo

zpracováno téměř dvacet komplexních pozemkových úprav na ploše přibližně 15 000 ha. V současnosti má společnost roz-

pracováno dalších 11 pozemkových úprav.

Pozemkové úpravy

O tom, co jsou to pozemkové úpravy, bylo napsáno již mnohé. Nejpřesnější defi nici lze najít v zákoně č. 139/2002 Sb. o pozemko-vých úpravách. Ve stručnosti by se dalo říci, že se jedná o zpracování nového uspořádání pozemků, které vytváří vhodnější podmínky pro hospodaření, životní prostředí, vodní hospodářství atd. Současně slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako nezbytný podklad pro územní plánování.

Spolupráce s dotčenými subjekty

Při zpracování pozemkové úpravy je nezbytná úzká spolupráce se zadavatelem pozemkové úpravy, orgány místní samosprávy, vlastníky a uživateli pozemků. Společnost GEODIS BRNO dbá na to, aby výsledek práce byl přijatelný pro všechny dotčené. Z dlou-hodobých zkušeností lze konstatovat, že požadavky všech subjektů jsou různorodé, pro pochopení složitosti problému bych se chtěl o některých případech zmínit.

Obec Hlavním „motorem“ jednotlivých pozemkových úprav je vždy

dotčená obec. Zahájit a dokončit pozemkovou úpravu ve své obci či městě má za cíl stále více starostů a je to znát i na jejich přístupu k pozemkové úpravě, neboť její zahájení si v některých případech těžce vybojovali. Zástupci obce jsou členy komise ke zjišťování prů-běhu hranic a sboru zástupců a účastní se mnoha jednání, ve kterých se rozhoduje o budoucím směřování jejich obce. Neocenitelná je též jejich pomoc při vyjednávání s některými vlastníky, kdy jsou schop-ni, především díky znalosti místního prostředí a osobním vztahům, zajistit či zprostředkovat požadované vyjádření. Jsou si velice dobře vědomi, že díky pozemkovým úpravám ve své obci mají neobvykle velkou možnost ovlivnit rozvoj obce na několik desítek let dopředu.

Vlastníci Nejkomplikovanějším partnerem při pozemkové úpravě jsou pře-

devším vlastníci pozemků. Jejich počet kolísá s ohledem na lokality, značný rozdíl plyne zejména z různých původních mapových pod-kladů. Zatímco u obcí s přídělovým operátem mají jednotliví vlastníci pozemky o průměrné výměře 5-10 ha, u obcí s operátem pozemko-vého katastru nedosahuje někdy průměr ani 1 ha na vlastníka. Tento kontrast je patrný zejména na jihu Moravy. Rozdrobenost vlastnictví dává projektantům mnohem omezenější možnosti při tvorbě návrhu pozemkové úpravy. Nelze snadno vytvořit návrh pozemkové úpravy (pro představu např. na 2 000 ha s 2 000 vlastníky) a přitom vyho-vět všem (někdy velmi specifi ckým) požadavkům vlastníků.

Ostatní Další samostatnou kapitolou je komunikace s uživateli pozemků

(zemědělskými podniky či většími fi rmami). Ti využívají pozemkové úpravy ke scelení svého majetku a tím ke zlepšení podmínek pro hospodaření, což je u zemědělských fi rem pochopitelné. Velice úzká je spolupráce s investory pozemkových úprav, kterými jsou jednotlivé pozemkové úřady. Snažíme se bezproblémově plnit příslušné smlouvy o dílo, neboť naším cílem je vždy spokojený zá-kazník.

Přípravná fáze

Na počátku prací jsou shromažďovány jednotlivé podklady, ke kterým patří především mapy a další údaje katastru nemovitostí, územně plánovací podklady a dokumentace či dostupné projektové dokumentace v zájmovém území. Velmi užitečným podkladem je digitální ortofotomapa společnosti GEODIS BRNO, která je nepo-stradatelná při všech etapách pozemkové úpravy.

Terénní průzkum Důležitou částí z pohledu zpracovatele je terénní průzkum. Toho

se účastní odpovědní projektanti pozemkové úpravy, projektanti návrhu společných zařízení i geodeti. V terénu pořízená bohatá dokumentace pak slouží při následných etapách pozemkové úpravy. Důraz je kladen především na stav cestní sítě (obr. 1), vodohospo-dářské prvky (obr. 2) či krajinný ráz (obr. 3). Významným podkladem jsou také fotografi e pořízené občany při větších deštích či lokálních záplavách, které zpravidla shromažďují zástupci místních samospráv zejména pro dokumentaci škod (obr. 4).

Obr. 1 – Stav cestní sítě

Obr. 2 – Vodohospodářské prvky

Obr. 3 – Krajinný ráz

Obr. 4 – Přívalové deště

Úvodní jednání Z příslušných právních předpisů lze vyvodit, že prvním kontaktem

s vlastníky by mělo být tzv. úvodní jednání, na které jsou zváni vlastníci v předpokládaném obvodu pozemkové úpravy. Na něm jsou seznámeni především s účelem, formou, obvodem pozemkové úpravy a harmonogramem prací (obr. 5). Pro přehlednost a lepší pochopení ze strany vlastníků je vystoupení našich projektantů do-plněno o projekci počítačové prezentace, obsahující zejména mnoho obrazových materiálů (obr. 6).

Zjišťování průběhu obvodu pozemkové úpravy Ve skutečnosti však dochází (po dohodě s pozemkovým úřadem)

k úvodnímu jednání až po zjišťování hranic obvodu pozemkových úprav (z důvodu již neměnného okruhu účastníků řízení o pozemko-vé úpravě). K němu jsou zváni ti vlastníci, kteří se dotýkají obvodu pozemkové úpravy (obr. 7) - buď je obvod veden po jejich vlastnic-kých hranicích, nebo je obvodem rozdělen jejich pozemek na části zahrnuté a vyloučené z pozemkové úpravy. V zájmových územích jsou našimi geodety vyšetřeny pro projekční účely i pozemky, u nichž se předpokládá důsledné dodržení původní polohy. Jedná se především o pozemky pod liniovými stavbami (sil-nice, železnice, vodní toky), lokality „drobné držby“ (větší množství pozemků, které jsou obhospodařovány soukromými osobami) a lesní pozemky, u kterých se můžeme obvykle setkat i s původním označe-ním hranic – např. kameny (obr. 8).

Návrhová fáze

Plán společných zařízení Po dokončení přípravných prací je zpracován plán společných

zařízení (obr. 9), což je soubor opatření sloužící ke zpřístupnění pozemků, k ochraně životního prostředí, protierozní a vodohospo-dářská opatření. Tento plán je pravidelně konzultován se sborem zástupců (je volen všemi dotčenými vlastníky na úvodním jednání) a následně schválen zastupitelstvem příslušné obce a dotčenými orgány státní správy.

Projednání nároků Jedním z nejdůležitějších jednání z pohledu zpracovatele je tzv.

projednání nároků. Tomu předchází rozeslání „nárokových listů“ všem dotčeným vlastníkům s výpisem všech pozemků v katastrálním území s rozčleněním na pozemky zahrnuté do pozemkové úpravy a pozemky vyloučené. Při tomto osobním jednání jsou jednotlivým vlastníkům zobrazeny jejich stávající pozemky v katastrální mapě (obr. 10) a jsou informováni, co lze v rámci pozemkových úprav s jejich pozemky konat (scelení, rozdělení, přesun apod.). Hlavním cílem je získat maximum informací od vlastníků, jejich názory a po-žadavky. Ty pak slouží jako nejvýznamnější podklad pro zpracování návrhu pozemkové úpravy. Požadavky se snažíme v maximální míře zapracovat.

Obr. 5 – Úvodní jednání

Obr. 6 – Ukázka prezentace z úvodního jednání

Obr. 7 – Šetření obvodu pozemkové úpravy

Obr. 8 – Označení některých hranic

Obr. 9 – Ukázka části plánu společných zařízení

Obr. 10 – Projednání s jednotlivými vlastníky

G E O D I S N E W S8 I 9

Obr. 11 – Ukázka návrhu nového uspořádání pozemků Obr. 12 – Digitální katastrální mapa

Obr. 13 – Ukázka některých realizací

Pozemková úprava v našem městě Pohořelice

Město Pohořelice bylo jedno z mnoha měst, kde byl

dosud platný přídělový operát. Ten svojí nepřesností

a nízkou kvalitou komplikoval rozvoj města, a to především

na hranici města – intravilánu a extravilánu. Pozemkovou

úpravou bylo dosaženo vyjasnění vlastnických vztahů k po-

zemkům ve dvou katastrálních územích města. Po dohodě

s vlastníky se podařilo uspořádat a připravit území města

tak, aby bylo možné navrhnout a do budoucna realizovat

např. Plán společných zařízení a zájmové lokality územní-

ho plánu města (lokality pro občanskou vybavenost, bydle-

ní, infrastrukturu). Jednou z priorit společných zařízení

byl radou města zvolen Plán protipovodňových opatření

na řece Jihlavě. Plán navazuje na připravovaná protipo-

vodňová opatření obcí ležících na toku řeky Jihlavy

a sousedících s městem na katastrálních hranicích.

Při této příležitosti bych rád poděkoval zástupcům

zpracovatele pozemkové úpravy, firmy GEODIS BRNO,

za úspěšné a bezproblémové dokončení komplexní pozem-

kové úpravy v našem městě. V průběhu pozemkové úpravy

nebylo možné vždy vyhovět všem požadavkům a předsta-

vám vlastníků, ale mj. díky zástupcům zpracovatele byla

nakonec s vlastníky pozemků nalezena shoda.

Bc. Miroslav Novák, Dis., místostarosta města Pohořelice

Návrh nového uspořádání Zpracovaný návrh nového uspořádání (obr. 11) je pak rozeslán

všem vlastníkům a v několika kolech je (opět jednotlivě s každým vlastníkem zvlášť) projednáván – tzv. projednání návrhu. Případ-né nové požadavky vlastníků v rámci této etapy mohou způsobit opětovné přepracovávání návrhu (z tohoto důvodu vždy na úvod pozemkové úpravy žádáme vlastníky, aby v maximální míře využili předchozí projednání nároků a při něm svoje požadavky projektan-tům sdělili). Komplikací může být i velký „pohyb vlastnictví“ v zá-jmovém území, kdy především zemědělské subjekty hromadně na-kupují pozemky a požadují jejich scelení. V prvotní fázi pozemkové úpravy nebývá problém požadavky zapracovat. Po dokončení ještě neodsouhlaseného návrhu nového uspořádání pozemků je situace mnohem složitější. Z těchto důvodů intenzivně vyzýváme vlastníky, ať pozemky převádí buď v prvotní fázi pozemkové úpravy, nebo až po jejím skončení.Výsledný návrh odsouhlasený minimálně vlastníky 75 % celkové vý-měry pozemkové úpravy (snahou je však vždy získat souhlas 100%) je vystaven a následně po vydání všech potřebných rozhodnutí za-psán ve formě digitální katastrální mapy (obr. 12) do katastru nemo-vitostí. Po skončení pozemkových úprav dochází k postupné realizaci jednotlivých společných zařízení (obr. 13).

Závěr

Zpracování návrhů pozemkových úprav již přes deset let tvoří zřejmě nejvýznamnější náplň činnosti Divize geodézie společnosti GEODIS BRNO. Naším cílem je vždy spokojený zákazník, kterým je u pozemkových úprav nejen objednatel, ale i všechny subjekty a lidé, kteří v daném území žijí a hospodaří.

Ing. Oldřich Kahoun projektant oddělení Katastru nemovitostí a pozemkových úprav

Texturované budovy s reálnou fasádou v Liberci

3D interaktivní vizualizace se stávají stále častěji prostředkem jak prezentovat pořízená data široké veřejnosti zajímavým a velmi srozu-mitelným způsobem. Lze takto publikovat a propagovat region, jako to udělalo Statutární město Liberec – Odbor strategie a územní koncepce. Na portálu http://www.3dmapy.cz/liberecgeodis/default.fl y je možné vidět nejen texturované budovy s reálnou fasádou, které jsou pořízené pomocí šikmého leteckého snímkování, ale také vizualizaci objektů ve velkém detailu, získanou pomocí dat z pozemního laserového skeneru. Virtuální průlet nad vysílačem Ještěd nebo zobrazení náměstí T. G. Masaryka s radnicí a nově opravenou kašnou jsou téměř k nerozeznání od originálů. Návštěv-ník vizualizace se může podívat na cykloturistické a turistické trasy, nebo vyhledat školy, školky, banky, úřady a další objekty svého zá-jmu. K vybraným institucím jsou on-line odkazy na webové stránky nebo panoramatické pohledy do interiérů – např. Magistrát (budova radnice).

Pokud se někdo o území zajímá z trochu jiného pohledu, lehce si zobrazí katastrální mapu, která je formou WMS propojena s daty ČÚZK. Zjistit vlastníka pozemku je „hračka“ a pohled na parcely ve 3D je pro řadu lidí novinkou. WMS služba také umožňuje rychlý po-hled na územní plán, který je možné zobrazit částečně transparentně pro lepší orientaci nad ortofotomapou. Spolu s informacemi z katas-tru lze získat ucelené informace o území pro další rozhodování.

3D interaktivní vizualizace – co je nového?

Plavební stupeň Děčín

Trochu jiná je 3D vizualizace Plavebního stupně Děčín. Jde o prezentaci plánované stavby v rámci akce: Zlepšení plavebních podmínek na Labi v úseku Ústí nad Labem – státní hranice ČR/SRN – Plavební stupeň Děčín. Tato vizualizace je ukázkou moderních možností jak prezentovat lokalitu, ve které se připravuje projekt, který bude mít dopad nejen na charakteristický ráz, ale i na specifi čnost místa a na životní prostředí. Nejdříve se provedla vizu-alizace stávajícího stavu a poté následovala úprava digitálního mo-delu terénu a dalších úprav lokality, do které se zobrazovaly různé úrovně modelovaných rozlivů průtoků řeky Labe, budovy, současná i plánovaná vegetace a další jevy, které mají vliv na vzhled řešeného území. Tento typ vizualizací, které ukazují budoucí stav v širších souvislostech, si mezi koncovými uživateli nachází své uplatnění také proto, že jde plánovaný záměr představit srozumitelně i těm, kteří se jinak v dokumentacích jen těžko orientují a nedokážou si moc dobře představit fi nální podobu projektu.

Akvatický a terestrický biokoridor

Drahomíra Zedníčková obchodní manažer Divize geoinformací

3D vizualizace vysílače Ještěd (pořízení metodou laserového skenování)

3D vizualizace vysílače Ještěd s územním plánem

Detail Benešova náměstí v Liberci

Texturovaný model Divadla F. X. Šaldy v Liberci

3D vizualizace Plavebního stupně Děčín – revitalizace v ústí Ploučnice

3D vizualizace Plavebního stupně Děčín – revitalizace v ústí Jílovského potoka

V srpnu 2010 nečekaně udeřily bleskové povodně v Libereckém a Ústeckém kraji, následně byly rozvodněnými toky zaplaveny

přilehlé regiony v Polsku a Německu. V nejpostiženějších oblastech stoupla hladina řek až o pět metrů nad normální úroveň.

Rozvodněné řeky strhly a poničily domy, mosty i železniční tratě.

Do postižených oblastí se ihned vydali na pomoc složky integrovaného záchranného systému, armáda i dobrovolníci, kteří

pomáhali místním zajistit základní potřeby a zachránit majetek, který nebyl zcela zničen.

G E O D I S N E W S10 I 11

Pro potřeby záchranných složek zmapoval GEODIS BRNO pomocí nejmodernějších technologií následky povodní v okolí rozvodněných řek bezprostředně po opadnutí vysoké vody. Pomocí systémů digitálních le-teckých šikmých snímků PixoView® a pozemních panoramatických sním-ků PanoramaGIS® pořízených mobilním mapováním byl vytvořen unikátní soubor digitálních měřických snímků. Oba zmíněné systémy umožňují mapovat a měřit zaznamenané objekty s centimetrovou přesností. Lze tak kdykoliv analyzovat následky povodní, měřit posuny objektů, jejich rozměry, výšku hladiny vody vepsanou do omítek domů nebo rozlohu zaplavených ploch. Veškeré objekty mohou být také jednoduše trojroz-měrně překresleny do povodňové mapy. Na základě naměřených dat je možné i vypočítat objemy erodovaných svahů apod. Jedinečnou výhodou aplikací PixoView® a PanoramaGIS® je velmi rychlý sběr dat, která mohou být zpracována a analyzována kdykoliv po jejich pořízení, bez omezení záchranných nebo obnovovacích prací.

Mapové a obrazové výstupy lze použít pro řízení záchranných akcí, projektování protipovodňových opatření, evidenci poniče-ného majetku pro dotčené obce nebo pojišťovny nebo pro foto-grafi ckou dokumentaci živelné pohromy.

Ing. Petr Michovský obchodní manažer pro zahraničí Divize geoinformací

Použití PixoView® a PanoramaGIS® pro povodňovou ochranu

Meření geometrických parametrů v šikmých snímcích PixoView® - výšky, délky, plochy, nadmořské výšky

Následky povodní na Frýdlantsku

Fotogrammetrické mapování v panoramatických snímcích v aplikaci PanoramaGIS®

etrické mapování tických snímcíchnoramaGIS®

Zajímavosti:• Geodetickou činnost na této stavbě zajišťuje kolem 14 geode-tických fi rem.• Vytyčovací síť realizovaná podle projektu měla původně 142 bodů. Dnes jich zbylo 47 bodů. Zničeny byly 3 body s těžkou stabili-zací – nucené centrace, 3 body s hloubkovou stabilizací – mikropilo-ty a 39 kamenů s hřebovou značkou.• Prorážka při ražbě tunelu byla v polohové i výškové odchylce pod 10 mm.• Poklesová kotlina a sedání nadzemních objektů byly nejvíce obávaným fenoménem tohoto tunelu. Maximální naměřený pokles v ose tunelu činil 101 mm v místě s nadložím 5-6 m. Ve zbývajících délkách tunelů se maximální hodnoty poklesů pohybovaly mezi 70 až 95 mm.• Výjimečným měřením by se dalo nazvat doprovodné měření pro zajištění vertikálních pohybů domů při kompenzačních injektá-žích. Více jak rok 9 motorizovaných elektrooptických totálních stanic nepřetržitě v hodinových intervalech monitorovalo pohyb 300 bodů umístěných na venkovních zdech a komínech 27 domů.

1 Vizualizace – křižovatka Žabovřeská-Hradecká v Žabovřeskách2 Pohled na budoucí uspořádání prostoru vyústění tunelu v Žabovřeskách3 Pohled do tunelu v době ražeb

Naše činnost na stavbě Silnice I /42 Brno, VMO Dobrovského B

213

Na základě výběrového řízení a následně podepsané smlouvy s ŘSD, začala naše organizace na stavbě VMO Dobrovského vyko-návat funkci geodeta objednatele. Na počátku stavby jsme převzali, doplnili a přeměřili vytyčovací síť stavby. Tato, společně s postupně předávanými částmi obvodu staveniště, byla prvním kontaktem se zhotovitelem a jeho geodety. Zatímco obvod stavby byl jednorázovou záležitostí, doplňování a přeměřování vytyčovací sítě stavby je naší činností i nadále.

Na kontrolních dnech, koordinačních poradách, RAMO (Rada monitoringu) a dvou či vícestranných jednáních jsme začali koordino-vat činnost všech geodetických subjektů působících na této stavbě. Byli jsme spolutvůrci kontrolních mechanizmů a kontrolních měření. Výsledkem byly protokoly o správném vytyčení jednotlivých částí sta-vebních objektů.

Jednou z prvních oblastí našeho působení byla účast na výrobních výborech a hlavně na závěrečných výrobních výborech k vyhotovová-ní realizační dokumentace stavby. Zde jsme kontrolovali, zda projek-ty obsahují dostatečné množství informací pro správné prostorové umístění jednotlivých stavebních objektů včetně povolených toleran-cí. Naše činnost končila razítkem a podpisem na platné projektové dokumentaci. Tato dokumentace v elektronické podobě nám slouží po celou dobu stavby pro kontrolu dílčích částí stavebních objektů, přes přejímací řízení až po kontrolu geodetické části dokumentace skutečného provedení.

Přebíráme v elektronické podobě protokoly o správném pro-storovém umístění jednotlivých částí všech stavebních objektů, požadujeme řešení neshodných protokolů a archivujeme výsledky těchto řešení. Přebíráme a vlastním měřením kontrolujeme výsledky projektem předepsaných kontrolních měření zhotovitele u mostních objektů, galerií a opěrných zdí.

Odlišná je situace u výstavby tunelu a technologického centra. Zde má objednatel smlouvu se sdružením monitoringu, které mu zajišťuje měření v tunelu i mimo něj za účelem kontroly stavbou dotčeného území. Součástí této smlouvy jsou i kontrolní měření vytyčovací sítě v tunelu, kontrola při ražbě i kontrola při vyhotovování sekundárního ostění. V určitém čase zde bylo i několik geodetických skupin ze čtyř různých fi rem. Naše přímé měření v tunelu bylo minimální, hlavní naší náplní byla koordinace a kontrola předávaných výsledků měřic-kých prací.

Při přejímacích řízeních máme na starosti geodetickou dokumen-taci skutečného provedení stavebního objektu. Tyto dokumentace kontrolujeme, archivujeme pro budoucího správce jak v papírové, tak i v digitální podobě. Veškerou dokumentaci připravujeme na zapra-cování do souborné dokumentace stavby. Připravujeme podmínky na vyhotovení rozsáhlé dokumentace tunelů, technologického centra, galerií a přilehlých mostů a podchodů ve 3D. Začínáme koordinovat a kontrolovat vyhotovování geometrických plánů na břemena a již nyní pracujeme na tvorbě geometrických plánů na konci stavby.

G E O D I S N E W S12 I 13

DATA O STAVBĚNázev stavby: Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B Hlavní trasa (I/42): délka 1 900 mTunely: dva tunely o celkové délce 2 500 mMostní objekty: celkem 13, z toho 3 na silnici I/42, 1 nad silnicí I/42, 3 lávky pro pěší, 4 podzemní přemostění Ponávky a 2 galerie. Celková délka mostů je 511 mMimoúrovňové křižovatky: celkem 3Přeložky a úpravy ostatních komunikací: celková délka 2 730 mObjednatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR a Statutární město BrnoProjektant: Inženýrské sdružení VMO Dobrovského - AMBERG En-gineering Brno a.s., PK OSSENDORF s.r.o., DOSING Dopravoprojekt Brno Group, spol. s r.o.Zhotovitel: Sdružení VMO Dobrovského – OHL ŽS a.s., METROSTAV a.s., SUBTERRA a.s.Cena stavby dle smlouvy (bez daně): 5 702 867 591 KčTermín výstavby: Přestože průzkumné štoly byly vyraženy v letech 2001 – 2003 a stavba VMO Dobrovského byla zahájena v červnu roku 2006, s vlastní ražbou tunelu mohli zhotovitelé díky soudním sporům o platnost stavebních povolení začít až teprve v lednu roku 2008. Předpokládané uvedení stavby do provozu bylo plánováno na srpen roku 2012. V současné době (10. 2. 2011) je stavební povolení již třetí měsíc pozastaveno.

Ing. Josef Žižka vedoucí oddělení Inženýrské a speciální geodézie

POPIS A DOPRAVNÍ VÝZNAM STAVBY

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ Velký městský okruh v trase ulic Žabovřeská – Dobrovského je

součástí Základního komunikačního systému města Brna, silniční sítě I. třídy ČR (I/42) i doposud mezinárodní silniční sítě (E461). Stavba doplňuje radiálně okružní komunikační systém města s účelově od-stupňovanou funkcí, uzavře vnější III. městský okruh a tím odlehčí samostatné části II. městského okruhu v trase Provazníkova – Kotlář-ská – Úvoz. Úsek VMO Dobrovského je součástí tzv. severozápadního segmentu, reprezentovaný trasou od Pražské radiály, přes MÚK Hlin-ky, VMO Žabovřeská, VMO Dobrovského a navazující MÚK Svitavská radiála a VMO Lesná

UMÍSTĚNÍ A POPIS STAVBY Stavba se dotýká rozsáhlého území v městských částech Žabo-

vřesky a Královo Pole. Řešený úsek VMO vede hustě zastavěným územím s obytnou a občanskou zástavbou. Proto je trasa v délce cca 1,2 km vedena dvěma jednosměrnými tunelovými rourami. Označe-né jako Královopolský tunel I a II.Tunel I má celkovou délku 1 237 m, z toho 1 019 m tvoří ražená část. Hloubené části budované v zapažených stavebních jámách mají délku 168 m v Žabovřeskách a 50 m v Králově Poli.Tunel II má délku celkem 1 258 m, z toho ražená část je 1 060 m. Hloubené části budované stejnou technologií jako u tunelu I v zapa-žených jamách mají délku 149 m v Žabovřeskách a 49 m v Králově Poli.Tunel I je trasován v ose Žabovřeské a Dobrovského ulice a tunel II paralelně asi 60 metrů jižněji v prodloužené ose Pešinovy ulice. Portál tunelů je na žabovřeském předpolí umístěn mezi most přes VMO na Korejské a MÚK na Hradecké ulici. Královopolský portál je umístěn mezi Poděbradovou a Košínovou ulicí.

Profi l tunelů – základní technické údaje: Základní šířka jízdních pruhů v tunelu 3,50 mSvětlá podjezdná výška 4,50 mSvětlá šířka mezi obrubníky 8,50 mPlocha dopravního prostoru 57,95 m2

Prostor pro odsávání znečištěného vzduchu 12,0 m2

V prostoru Dobrovského a Slovinské ulice je umístěno technolo-gické centrum tunelů s velínem, rozvodnou a vyústěním vzducho-techniky.

Stavba zahrnuje mimoúrovňové křižovatky VMO Žabovřeská – Hradecká a Hradecká – Královopolská v Žabovřeskách a část větví MÚK Dobrovského – Svitavská radiála přímo souvisejících s předpo-lím tunelů v Králově Poli.

MÚK Žabovřeská–Hradecká je třípatrová. Ve spodní úrovni je hlavní trasa VMO zaústěna do tunelů. V meziúrovni je velká okružní křižovatka, do které jsou zapojeny ulice Hradecká, Dobrovského a rampy z VMO Žabovřeská. Tato křižovatka plní všesměrnou funkci pro místní dopravu. Horní úroveň tvoří most Hradecká, který spo-lečně se samostatnými větvemi převádí tranzitující dopravu. Tento most přemosťuje rondel na ulici Hradecké a podzemní tunelové roury a vytváří tak třetí patro mimoúrovňové křižovatky. Při návrhu mostu Hradecká muselo být proto zohledněno založení mostu v oblasti, ve které se v důsledku následné ražby tunelů projeví poklesové kotliny. Nový most Hradecká se nachází v místě původního mostu. MÚK Hradecká–Královopolská je navržena ve dvou úrovních. Ve spodní úrovni, 3 metry pod původním terénem, je zachována světel-ně řízená křižovatka pro místní dopravu s úrovňovými přechody pro pěší. V horní úrovni na dvou mostech, 3 metry nad původním teré-nem, je převedena doprava projíždějící územím ve směru na Svitavy.

Most na Korejské ulici je půdorysně řešen ve tvaru písmene T. Ve směru Korejské ulice je navržen jako čtyřpolový, krajní pole slouží jako vjezd do navazujících galerií, střední pole vytváří křižovatku se sjízdnou rampou na VMO na ul. Žabovřeské, umožňující vjezd a vý-jezd od tunelu.

Významným prvkem, který eliminuje násilné rozdělení sídliště Žabovřesky komunikací VMO na dvě části jsou lávky pro pěší. Dvě nové lávky pro pěší jsou navržené v úseku překrytí VMO galeriemi, třetí lávka je v pokračování chodníku podél zástavby Hradecké ulice přes Dobrovského ulici, kde dosud chyběla pěší vazba k podchodu v ústí ulice Tererovy.

Budování opěry mostu na rozhraní staveb VMO Dobrovského a MÚK Svitavská radiála

Schéma Velkého městského okruhu v Brně

Most na Korejské ulici

Je ortofotomapa historický relikt geoinformačního vývoje?

Poslední desetiletí bylo ve znamení stále se zdokonalující

tvorby ortofotomap. Zlepšovala se kvalita snímků, rozlišení,

rychlost aktualizace. Přesto měl tento způsob zobrazení úze-

mí jednu poměrně slabou stránku. Byl pořizován technologic-

ky tak, aby poskytoval informace pouze ve 2D reprezentaci

monitoru počítače anebo papírového tisku.

Každý specialista na fotogrammetrické zpracování geoinformací však zná skutečnost, že 2D interpretace obrazu byla překonána již před 100 lety, kdy se podařilo vyvinout první stereo přístroje. Pro-storové pozorování, přirozené pro člověka, poskytuje výrazně vyšší interpretační kvalitu obrazu a pochopitelně s tím související přesnost identifi kace a měření. Další nectností, kromě 2D zobrazení vlastní ortofotomapám, jsou různé horizontální posuny (polohové chyby) obrazu způsobené zejména nepřesnostmi ve výškovém modelu, ať už povrchu zobrazených terénních předmětů anebo terénu, které jsou rovněž elegantně kompenzovány přirozeným pozorováním obrazů dvou snímků, při kterém vzniká stereo vjem.

Dynamický rozvoj využívání ortofotomap byl v posledním desetiletí umožněn technologickým vývojem v oblasti SW a HW komponentů umožňujících zobrazování velkého objemu dat. Ortofotomapy se stále se zvětšujícím rozlišením (postupně 1 m, 0,5 m, 0,2 m, 0,12 m a 0,05 m) bylo potřeba nejenom zpracovat na systémech vyžadujících odpovídající výpočetní výkon, ale současně prezentovat na grafi ce po-čítačů, která dovolovala zobrazovat velké množství rastrové informace ve velkém detailu.

Možnost využívání prostorového stereo zpracování snímků byla delegována na výkonné výpočetní systémy, které byly před 10 lety konstruovány převážně na bázi výkonných grafi ckých stanic s operač-ním systémem UNIX, ale v posledním desetiletí se podařilo potřebný výkon přenést i do prostředí výkonnějších PC s operačním systémem Windows. Trvalým problémem zůstávalo zobrazení stereo snímků na vhodném monitoru s dostatečnou zobrazovací frekvencí. Dynamický vývoj v oblasti konstrukce kvalitních LCD monitorů s taktovací frek-vencí minimálně 120 Hz však prolomil i tyto technické bariery a 3D stereo bylo možno přenést do prostředí dnes již běžných PC s trochu nadstandardní grafi ckou kartou.

20 let průběžného vývoje přístrojů navazujících na klasickou kon-cepci analogových stereo přístrojů, tj. analytických a digitálních stereo plotrů, dnes přináší naprosto nové možnosti a otevírá nové směry ve vývoji prostorových aplikací. Doména těžkých HW a SW specializova-ných stereo přístrojů, vyhrazená pouze výrobcům známých fi rem jako Zeiss, Intergraph, Leica apod., je zřejmě u konce a ke slovu se dostává velice pružný a efektivní vývoj menších, třeba i výrobně orientovaných fi rem. Ty budou postupně schopny vytvořit si své stereo aplikace jed-nak pro vlastní specializovanou výrobu a rovněž pro své zákazníky, kteří již nebudou vázáni na použití pouze „jednookých“ 2D aplikací nad ortofotomapami, ale budou moci používat efektivní nástroje pro-storového vyhodnocení, interpretace, analýz objektů apod.

V posledním roce věnoval značné úsilí vývojový tým společnosti GEODIS rozvoji vlastní stereo aplikace pro pro-hlížení a proměřování leteckých a po-zemních snímků a snímků vznikajících v nově se utvářejících technologiích mobilního mapování. Nově vznikající SW StereoNET – systém pro stereo zpra-

cování obrazu v GEODISu bude zákazníky podporovat v rámci své vlastní databáze (PixoBaze), v níž budou uloženy letecké svislé snímky, letecké šikmé snímky, snímky z mobilních mapovacích

prostředků a snímky z interiérů. Programový aparát bude fl exibilně reagovat na požadavek uživatele a poskytne prostorový pohled jed-noho a toho samého bodu (prostoru, objektu) z různých perspektiv a úhlů. Uživatel tak bude mít naprosto unikátní možnost pozorování studovaného jevu z různého prostorového úhlu a detailu, přičemž bude moci připojit grafi ckou kresbu dříve pořízených 2D a nebo 3D geoinformací včetně atributů dříve uložených, popř. dalších infor-mací k objektu připojených. Možnost editace, popř. doměření dalších 3D informací včetně jejich atributů, bude dovolovat dosáhnout výraz-ně vyšší přidané hodnoty těchto činností ve srovnání s předchozími prácemi realizovanými ve 2D nad ortofotomapami. Z názvu vlastního programového vybavení StereoNET vyplývá, že systém je schopný pracovat ve stereo režimu v síťových aplikacích, což umožňuje uložení zdrojových snímků kdekoliv na serveru v rámci organizace. Vzhledem k tomu, že u větších společností nebo organizací jsou centrální systé-mové servery umístěny často v jiné budově nebo městě, byla aplikace vyvinuta tak, aby bylo možné stereoskopicky proměřovat i snímky po internetové síti. Prakticky již při rychlosti připojení 0,5 Mb/s je možné bez problémů s aplikací pracovat, přičemž vlastní zdrojové snímky jsou uloženy třeba na druhém konci světa. Tato funkcionalita nově se konstitující webfotogrammetrie je naprosto novým přístupem k řešení této problematiky a ve spojení s fl exibilním přepínáním pohledu na stereo snímky pořízené ze země nebo ze vzduchu, svisle popř. šik-mo, přináší zcela nový přístup ke stereo aplikacím ve světě.

Vzhledem k těmto zcela no-vým užitným vlastnostem si myslíme, že je potřeba s no-vým systémem StereoNET spo-lečnosti GEODIS BRNO pře-stoupit do světa prostorových stereo 3D informací a postup-ně opustit 2D ortofotomapy. Dokonce, vzhledem k tomu, že éra využívání klasických ortofotomap ještě neskončila, programový systém StereoNET dokáže ortofotomapu, dokud to bude uživatel považovat za vhodné, v jednom ze svých modulů rovněž poskytnout. Současně dodá nástroje pro stereo prohlížení prostoro-vých dat. Vyvíjeny jsou dva systémy, jeden bez možnosti ukládání měření (prohlížečka), nebo plná verze a funkciona-lita software, ve které bude možné, aby si uživatel sám doměřil potřebné prostorové údaje pro svoje specializované činnosti. Vstupními a výstupními formáty 3D vektorových dat jsou obvyklé datové soubory typu SHP, DGN a DWG. Možnost připojení databáze Oracle s prostorovými daty je rovněž podporována.

Podrobnosti k nové technologii poskytne zájemcům obchodní oddělení naší společnosti.

Obr. 2 – Prostorová indikace obecně ori-entovaných snímkových dvojic: červené šipky – svislé letecké snímky, modré šipky – šikmé letecké snímky, zelené šipky - po-zemní snímky systému mobilního mapování MOMAP

Ob 2 P t á i dik b ě i

Obr. 1 – Barevné zobrazení směrových indikátorů existujících leteckých šikmých a svislých snímků

Ing. Karel Sukup, CSc. ředitel Divize geoinformací

Ing. David Káňa vedoucí Vývojového oddělení

G E O D I S N E W S14 I 15

Přesnost v reálném čase

Vlastnosti sítěSít permanentních stanic GEODIS TopNET využívá síťový program společnosti TOPCON TopNET. Je tvořena 32 referenčními stanicemi osazenými sítovými GNSS přijímači Topcon GB-1000, NET G3 a NET G3A. Síť podporuje navigační systémy GPS i GLONASS. Korekcemi je pokryto celé území republiky. Jejich využití je však podmíněno pokrytím datovou službou GPRS.

Pro koho je síť určena?

Geodézie Přesné RTK korekce poskytované sítí TopNET jsou především určeny pro širokou geodetickou veřejnost, počínaje malými geodetickými fi rmami a konče geodetickými složkami státních organizací.

StavebnictvíKromě klasického RTK měření a vytyčování na stavbách je možné GNSS korekcí generovaných sítí TopNET využít při 3D řízení zemních strojů jako jsou buldozery, gradery a bagry pomocí GPS.

Přesné zemědělstvíV zemědělství je možné využívat jak méně přesné DGNSS korekce, tak přesné RTK korekce pro řízení různých typů zemědělských strojů. Speciální využití přesných korekcí je pak při určování nebo kontrol-ním měření ploch půdních bloků.

GIS aplikacePožadavky na zvyšování přesnosti v určení polohy objektu v GIS se dají jednoduše splnit využíváním GNSS přijímačů s příjmem DGNSS nebo RTK korekcí ze sítě TopNET. Informační systémy správců inže-nýrských sítí, městské informační systémy, účelové informační sys-témy jsou jenom malou ukázkou možných oblastí využití přesných GIS.

Síť permanentních referenčních

stanic poskytující přesné GNSS

korekce v reálném čase kdekoliv

a kdykoliv na území České republiky

http://topnet.geodis.cz

Síť permanentních GNSS stanic GEODIS TopNET (http://topnet.geodis.cz), kterou spokojeně využívá množství uživatelů, pokrývá celé území České republiky. Umožnilo to rozšíření sítě o 13 nových referenčních stanic. Jako další zlepšení služeb uživatelům jsou poskytovány i nové typy korekcí.

mi Ti

o

Typy poskytovaných korekcí

• RTK přesnost 2–3 cm• formát korekcí RTCM 2.3, RTCM 3.0• korekce je možné odebírat z nejbližší referenční stanice nebo ve formátu VRS• DGPS přesnost < 1 m• formát korekcí RTCM 2.3• RINEX – měřená data ve formátu Rinex verze 2.11 jsou dostupná ze všech referenčních stanic

Partneři projektu sítě TopNET

• Ústav struktury a mechaniky hornin Akademie věd ČR, v.v.i.• Správa železniční dopravní cesty• Výzkumný ústav geodetický, topografi cký a kartografi cký, v.v.i.• Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava • Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta aplikovaných věd • ÖBB-Infrastruktur AG, Rakousko

Ing. Jaroslav Slabý vedoucí oddělení Prodeje geodetických přístrojů a GPS

Letošní číslo našeho časopisu si pro pokračování článků o technologii šikmého snímkování vybralo malebné středočeské histo-

rické město Nymburk. Důvodů je hned několik. Je to například dlouholetá spolupráce naší společnosti s tímto městem a také

rozsah prací realizovaných v minulém roce.

PixoView® města – tentokrát Nymburk

Z našeho i z pohledu města to je nejspíš ideální případ, kdy po-řízením šikmých a kolmých snímků a několika licencí SW PixoView® využití pořízených dat nekončí. V rámci rozsahu, který je k dispozici pro tento článek si projdeme některé možnosti, jaké nám jedno snímkování města nabízí.

Šikmé a kolmé snímky jsou primárně součástí SW PixoView®. Společně s digitálním modelem terénu umožňují uživatelům kromě prohlížení a náhledů na řešené území z různých světových stran také široké možnosti měření. Na obrázku je například ukázka měření výšky výškové dominanty města Nymburka v PixoView® a to na tři kliknutí. Velmi jednoduchým a efektivním způsobem tak mají od mi-nulého roku zaměstnanci MÚ v Nymburku možnost zaměřit výšky, plochy, vzdálenosti a 3D souřadnice všech objektů. Šikmý pohled umožňuje od viditelného kmene také výrazně přesnější odměření souřadnice stromu a kvalitní rozlišení poskytne lepší identifi kace typu jednotlivého solitéru i druhu městského mobiliáře (listnatý, jehličnatý, keř, lavička, osvětlení, typ oplocení apod.)

S pořízenými snímky lze dále pracovat a snad nikoho nepřekva-pí, že se z kolmých snímků může vytvořit ortofotomapa. Pokud se pro její pořízení rozhodneme, dostáváme do rukou velké množství využitelných kolmých snímků, které jsou většinou pořizovány v mno-hem vyšším překrytu, než tomu je u klasického snímkování například v projektu OrtoČR. To nám umožní pro výsledný produkt použít více snímků a především v hustě zastavěných oblastech aspoň částečně eliminovat „kácení“ budov. Výsledný pixel ortofotomapy po novém snímkování v Nymburku je 5 cm a plocha takto zmapovaného území je přes 20 km2.

Posledním zatím realizovaným krokem celého projektu bylo vytvoření internetové aplikace pro prohlížení pořízených snímků. Letecké snímky a ortofotomapy tentokrát nejsou využívány jen v ob-lasti fungování veřejné správy, ale jsou k dispozici také všem obča-nům pro prohlížení a například informačnímu centru pro propagaci města. Zatím velmi málo měst se v České republice může pochlubit takto podrobným snímkováním a Nymburk je prvním městem, které tato data prezentuje také občanům. Takto vytvořená internetová aplikace umožňuje širší funkcionalitu formou např. vyhledávání názvů ulic, odkazů, možnosti připojení dalších tematických vrstev a panoramatických snímků. Veškerá data i samotná aplikace bývá umístěná na serveru naší společnosti a tak případná starost o provoz zůstává na straně poskytovatele.

Snímky lze využít i dále, například pro tvorbu 3D modelů objek-tů, pořízené šikmé snímky pro opláštění budov skutečnými fasádami nebo například pro aktualizaci digitálního modelu terénu či mapo-vání polohopisu.

Možná nejlepším cestou, jak popsat jakým způsobem naše data na MÚ využívají, je zeptat se přímo zaměstnanců:

Tomáš Kukal, oddělení informatiky, MÚ Nymburk: „Nová technologie PixoView® značně rozšiřuje možnosti na-šeho geografického systému, používaného pracovníky města a městského úřadu. Ve spojení s ortofotomapou se stala užitečným nástrojem zvláště pro odbory správy městského majetku, školství, kultury a památkové péče, výstavby a životního prostředí. V nepo-slední řadě nám šikmé snímky posloužily i při přípravě materiálů pro prezentaci investičních záměrů města. Nezbývá než litovat, že vzhledem k finančním možnostem města nebylo možno touto tech-nologií pokrýt větší území ORP”.

Michal Sýkora obchodní manažer Divize geoinformací

Ukázka měření v softwaru PixoView® - Nymburk

Polemika: plus a mínus leteckého laserového skeneru při tvorbě DTM (digitální model terénu)

G E O D I S N E W S16 I 17

Kvalita leteckého měřického laserového skenování, respektive kvalita výsledných digitálních modelů terénu, povrchu a reliéfu, je primárně závislá na přesnosti měření času od okamžiku odeslání laserového paprsku do jeho příjmu aparaturou zpět a následný vý-počet vzdálenosti mezi laserovou aparaturou a terénem pro každý vrácený paprsek (na základě znalosti rychlosti šíření světla v daném prostředí). Dále na přesnosti určení polohy laserové aparatury v pro-storu v okamžiku vyslání laserového paprsku, která je podmíněna přesností určení úhlových prvků vnější orientace laserové aparatury. Sekundárními vlivy, ovlivňujícími přesnost určení každého aparatu-rou změřeného bodu, jsou chyby v měření a synchronizaci času mezi jednotlivými částmi aparatury a schopnost té které plochy terénu odrážet laserový paprsek o dané vlnové délce. Terciárním vlivem je chyba převodu souřadnic ze systému ETRS-89 do národního systé-mu JTSK.

Hustota pokrytí terénu měřenými body závisí na konstrukčním typu aparatury, na frekvenci měření, tedy počtu vyslaných lasero-vých paprsků z aparatury směrem k terénu za sekundu, na energii vysílaného paprsku a na rychlosti s jakou se pohybuje nosič aparatu-ry (letoun, vrtulník…). Frekvence měření tj. počet paprsků vyslaných k terénu závisí u většiny konstrukcí laserů na rychlosti rotace nebo kmitání zrcadla odrážejícího laserový paprsek do příslušného směru a na počtu opakování těchto pohybů za sekundu.

Nejdůležitějším kritériem pro použití a využití výsledného modelu terénu je hustota bodů změřených aparaturou na jeden metr čtve-reční. Tlak zákazníků na cenu nás nutí vykonat současně při jednom letu více typů leteckých fotogrammetrických prací. Obvykle je tedy snaha spojit snímkování digitální leteckou kamerou s laserovým ske-nováním. Tlakem na cenu výsledných digitálních modelů, tedy tlakem na cenu letu a následně i cenu DTM jako takového, dochází k tomu, že potřebná hustota bodů DTM, tak aby tento model byl použitelný sám o sobě nebo jako vstup do dalších technologických kroků výro-by, je volena těsně na hranici, která teoreticky vyhovuje použití DTM pro daný účel. Nevzniká tedy žádný prostor „nadbytečných“ údajů, respektive měření, které by posloužily jako jistý polštář pro dosažení opravdu kvalitních výsledných digitálních modelů v pohledu jejich uvažovaného následného použití. Spojit tedy snímkování s leteckým laserovým skenováním možné a efektivní je, ale pouze tehdy, pokud požadavky kladené na obě aparatury, respektive na požadované

výstupy z těchto aparatur, jsou jednak technicky možné, a jednak ve svém důsledku synergicky efektivní vůči požadovanému výsledku mise alias výsledných produktů předávaných zákazníkovi.

Při současném použití snímkovacích aparatur a aparatur lasero-vého skenování je tedy potřeba se ptát, zda jedna z metod je pro plnění letu dominantní nebo předepsaná a druhá je její „cestovní“ doplněk. V případě, že je vůdčí například snímkování pro výrobu or-tofotomap s obvykle předepsanou velikostí pixlu obrazu na terénu, a laserové skenování není předepsáno zadáním úkolu, ale zákazník přitom jako jeden z výstupů požaduje dodat digitální model terénu s předepsanou přesností ve výšce (zadavatel tedy nepředepisuje ja-kou metodou má dodavatel DTM získat), je možné obdržet kvalitní DTM laserovým skenováním pouze v tom případě, že požadovaná výsledná přesnost DTM je alespoň dvakrát větší než pixel obrazu le-teckého snímku a zároveň průměrná vzdálenost dvou bodů DTM na terénu je maximálně 5 až 6 násobkem pixelu obrazu digitální kame-ry. Pokud jedna z těchto hodnot je překračována, lze říci, že digitální model terénu získaný fi ltrací z mračen laserskenových bodů bude použitelný pouze pro překreslení snímků a tvorbu ortofotomap, nebo nebude možné dodržet požadovanou přesnost výsledného modelu, případně nevyhoví ani jednomu z předpokládaných nebo požadovaných účelů použití tohoto DTM.

Na poznání všech těchto vazeb, vztahů, zákonitostí a souvislostí pracujeme a pracovat budeme.

Ing. Václav Šafář technický ředitel Divize geoinformací

Ing. Miloš Tejkal vedoucí oddělení Laserového skenování

Porovnání pozemního a leteckého laserového skeneru na příčném řezu korytem vodního toku. Data leteckého laseru jsou zobrazena červeně, data pozemního skeneru ostatními barvami podle klasifi kace.

Oddělení Laserové skenování fi rmy

GEODIS BRNO zpracovává data

z leteckého laserového skeneru od

roku 2002. Za tuto dobu bylo zpraco-

váno 84 projektů pro naše tuzemské

i zahraniční klienty a to jak z námi

pořízených primárních dat, tak z dat

dodaných klienty. Většinu zpracováva-

ných projektů tvořily liniové lokality

typu vedení VVN, vodních toků, komu-

nikací nebo volného terénu pro přípra-

vu projekčních činností při budování

dálnic a železničních koridorů. Plošné

snímkování jsme začali ve větším roz-

sahu provádět až po nákupu vlastního

skeneru. Doposud bylo naskenováno

přibližně 22 000 km2 terénu o různých

hustotách a charakteristikách skeno-

vání.

Vlastnické mapy

Zdědili jste nebo vlastníte pozemky a chcete vědět, kde přesně leží? Máte nějaký záměr a chcete zjistit, kdo v dané lokalitě

pozemky vlastní? Připravíme Vám řešení přímo na míru.

Vlastnická mapa je spojení výše zmíněných evidencí do jedné vrstvy. Vhodná je v kombinaci s ortofotomapou, kde nabízí nena-hraditelnou představu o lokalizaci pozemků. Samozřejmostí je i výpis všech dotčených vlastníků v zadané lokalitě či v liniovém prvku.

Vzhledem ke komplikovanosti katastrálního operátu v České republice Vám nabízíme pomoc se zorientováním v rozličných ka-tastrálních podkladech. V současné době platí katastrální mapa, ze které bohužel nelze vyčíst všechny vlastníky. Vlastnictví je nutné dohledávat v evidencích, které u nás platily v dřívějších dobách, ale dodnes jsou jedinou informací o vlastnictví. Jsou to mapy převážně v měřítku 1 : 2 880, které vznikaly už před více než 150 lety. Jedná se o tyto evidence:• Josefský, stabilní katastr, katastr daně pozemkové 1785 – 1927• Pozemkový katastr a pozemková kniha 1927 – 1956 (mapování dle Instrukce A)• Jednotná evidence půdy 1956 – 1964• Evidence nemovitostí 1964 – 1992 (THM, ZMVM)• Katastr nemovitostí od 1993 – (DKM, KMD, KM-D)

Sáhové mapování

Mapování dle instrukce A

THM

Digitální katastrální mapa

Ing. Stanislav Madron vedoucí oddělení Katastru nemovitostí a pozemkových úprav

Seznam vlastníků

Další úlohou je vytvoření tzv. přehledu vlastnictví, kdy zob-razíme (třeba i nad ortofotomapou) všechny pozemky např. z listu vlastnictví (LV) s možností doplnit sousední parcely, vlastníky, příjez-dové cesty a další dle přání objednatele.

Katastrální mapa zobrazená nad leteckým snímkem

Vlastnická mapa

Vlastnická mapa

G E O D I S N E W S18 I 19

V říjnu loňského roku jsme mobilním mapovacím systé-mem naší společnosti s využitím sférické kamery a lasero-vých skenerů zdokumentovali území obce Nový Rychnov, kde byl řešen z hlediska projekční činnosti průtah obcí. Pro skenování propustku jsme použili pozemní laserový skener. Všechna data byla využita v projektu nejen pro přesné ma-pování území, které splnilo parametry geodetických mě-ření, ale i pro následné činnosti, jako například plánování objížděk v průběhu realizace stavebních prací. Pro tuto činnost naprosto dostatečně posloužily sférické snímky, na kterých je možné zjistit šířky komunikací, zmapovat prostory pro odstavení techniky a podle toho naplánovat bezproblémovou dopravní obslužnost obce.

Data, která vznikají touto novou metodou, umožňují zefektivnit, zoptimalizovat a zkvalitnit rozhodovací proce-sy. Celý systém pro měření na panoramatických snímcích a laserových bodech je vytvářen v naší společnosti a jsme tedy schopni velmi rychle reagovat a přizpůsobovat uži-vatelské rozhraní a funkce stále náročnějším požadavkům našich koncových uživatelů. Cítíme to jako velkou výhodu a vytváříme moduly, které umožňují implementaci již existujících databází zákazníků v různých činnostech a z různých oborů. Otevírají se tak nové možnosti správy a aktualizace dat, která jsou skutečně ve 3D.

Drahomíra Zedníčková obchodní manažer Divize geoinformací

Nová bezkontaktní technologie sběru dat je rychlou a efektivní metodou pro tvorbu pasportů dopravního značení, komunikací,

veřejných prostranství, zeleně atd. Jsme velmi rádi, že si našla své nepřehlédnutelné místo i mezi našimi zákazníky, jakým je

například Dopravoprojekt Ostrava.

Mobilní mapovací systém v praxi

Trajektorie jízdy mobilního mapovacího systému (detail)

Trajektorie jízdy mobilního mapovacího systému

Propustek – pro pozemní skenování

Ukázka měřených bodů (PanoramaGIS®)

Grantové projekty v roce 2010

KoMaS Na začátku loňského roku jsme obdrželi vyrozumění, že naše

žádost o poskytnutí grantu v rámci Operačního programu Podni-kání a inovace (OPPI), ICT a strategické služby – Výzva II, pod názvem „Komplexní mapovací systém, reg. č. 2.2 ITS02/181“ byla schválena. Několikaměsíční práce čtyř lidí byla završena úspěš-ným schválením. Ale schválením žádosti práce teprve začíná. Projekt je fi nancován z 85 % ze strukturálních fondů a z 15 % ze státního rozpočtu České republiky. Dotace o celkové výši 11 957 000 Kč tvoří 40 % plánovaných investičních nákladů fi rmy do komplexního mapovacího systému během let 2010 až 2012. Celý projekt KoMaS dosahuje výše investičních nákladů téměř 30 milionů Kč.

Projekt KoMaS, neboli Komplexní mapovací systém, se zabývá vývojem softwarového a hardwarového řešení pro mapování za použití leteckého a pozemního segmentu. Pozemní segment sestává ze systému mobilního mapování, pořizující data pomocí velmi přes-ných navigačních systémů, vysokohustotních laserových skenerů

V roce 2010 se GEODIS BRNO, spol. s r. o. stal úspěšným žadatelem o dva grantové projekty fi nancované Evropskou unií

a státním rozpočtem České republiky. Granty podpoří rozvoj fi remního know-how a vývoj nových technologií. V neposlední

řadě granty usnadní fi rmě překonat těžké období poklesu hospodářského růstu. Grantový projekt KoMaS podporuje investice

do technologického vývoje Komplexního mapovacího systému, zatímco projekt EDUCA je zaměřen na investice do znalostí,

tedy na specifi cké technické vzdělání zaměstnanců.

Ing. Petr Michovský obchodní manažer pro zahraničí Divize geoinformací

EDUCA GEODIS BRNO spol. s r.o. se také rozhodl využít možnosti fi nan-

cování specifi ckých školení pro své zaměstnance v rámci Operač-ního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ), prio-ritní osa Adaptabilita, oblast podpory Zvýšení adaptability zaměstnanců a konkurenceschopnosti podniků, Výzva pro předkládání GP 1.1 – Další profesní vzdělávání zaměstnanců podnikatelských subjektů v oblasti průmyslu – EDUCA, číslo globálního grantu: CZ.1.04/1.1.04.

GEODIS se stal jednou z mála fi rem, kterým byla přes striktní pravidla žádostí grantová žádost schválena. Projekt, který se roz-jel v únoru 2011, nese název „Nové technologie sběru a údržby geoinformací ve společnosti GEODIS BRNO (systém specifi ckých vzdělávacích kurzů)“ a je hrazen z Evropského sociálního fondu pro-střednictvím OPLZZ a ze státního rozpočtu ČR.

Náš projekt vzdělávacího programu EDUCA byl schválen pro obdo-bí 1. 2. 2011 až 31. 1. 2013, s celkovým rozpočtem 4 875 602,25 Kč. Celkem bude realizováno 52 různých školení zaměřených na zefektiv-nění výrobních procesů mapování, počínaje ovládáním laserových ske-nerů a digitálních kamer, a konče tvorbou prostorových geodatabází. Některá podpořená školení budou připravována interními lektory, jiná zajistí externí fi rmy, tuzemské i zahraniční. Oproti předchozím rokům, kdy fi rma školení fi nancovala výhradně z vlastních zdrojů, může nyní díky grantu investovat více prostředků do svého nejhodnotnějšího kapitálu – vlastních zaměstnanců.

a digitálních kamer. Softwarové zpracování je založené na aplikaci PanoramaGIS®, vyvíjené ve společnosti GEODIS. Letecký segment zahrnuje systém šikmého snímkování a laserového skenování včetně softwarové aplikace PixoView®. Technologie podpořené grantem zahrnují vedle speciálních senzorů i osobní automobil jako nosný prvek pozemního segmentu a výpočetní techniku včetně základního i speciálního softwarového vybavení. Univerzálnost komplexního mapovacího systému završuje termovizní kamera.

G E O D I S N E W S20 I 21

Po celou dobu působení naší společnosti je snahou nejen obchod-ního oddělení, vždy představovat letecké snímkování jako efektivní metodu pro pořizování různých dat, tedy nejen a pouze jako nástroje pro tvorbu ortofotomapy. Jeden článek v letošním čísle GEODIS NEWS již o takových možnostech mluví. V článku o městě Nymburk je po-psáno využití dat ze šikmého leteckého snímkování. V našem projektu byla ale na letadla umístěna jen jedna digitální kamera a celý projekt se lišil například i aktivním zapojením zadavatele. Leteckému sním-kování zpravidla předchází přednáletová signalizace vlícovacích bodů v lokalitě. Pro tuto službu jsou využíváni kolegové z Divize geodézie a z dceřiných společností, kteří mají dostupnost místa projektu lepší, než my z Brna. Do signalizace byli zapojeni i zaměstnanci Havířovské teplárenské společnosti. Jejich podíl zahrnoval označení výrazným barevným nátěrem všech vlastních zájmových objektů, především menších šachet a vpustí na komunikacích a chodnících. Díky tomuto označení v terénu bylo možné následně na nově pořízených leteckých snímcích objekty velmi snadno identifi kovat a zařadit určení jejich po-lohy do procesu AAT společně s geodeticky zaměřenými vlícovacími body. Výsledkem naší práce byla nová digitální barevná ortofotomapa s pixlem 5 cm a navíc přesná polohová a výšková lokalizace vybraných nadzemních objektů HTS a.s. Tato bodová síť byla následně předána a stala se součástí nově budovaného geografi ckého informačního systému teplárenské společnosti. Na závěr k tomuto odstavci připojím pár konkrétních čísel. Více než 750 označených bodů v terénu zna-menalo maximálně dva dny práce navíc spojených s lokalizací všech objektů na leteckých snímcích a s exportem 3D souřadnic, což se projevilo i na naší cenové nabídce. Především příjemné je ekonomické srovnání této metody s klasickým měřením polohy bodů přímo v teré-nu.

Nad Havířovem se jedno z letadel GEODIS GROUP prole-tělo v loňském roce ještě jednou. Výstupem z těchto dalších letec-kých snímků byla teplotní mapa pokrývající souvislé území města Havířov. Snímkování pro tyto účely samozřejmě nepředbíhá signalizace vlícovacích bodů. Na druhou stranu právě tento fakt znamená spolehnout se při tvorbě teplotní mapy jen na prvky vnitřní a vnější orientace a dostupný digitální model terénu.

V posledních dvou letech se naše společnost zapojila do projektu „Implementace Geografi ckého informačního systému v HTS, a.s.“,

kdy jsme jako subdodavatelská společnost zodpovídali za dodání ortofotomap, teplotní mapy a zpřesnění polohových a výškových

informací vybraných nadzemních objektů.

Implementace GIS p ro Hav í řov skou tep lá renskou spo le čnos t

Škála RAIN - budovy v Havířově a patrná problematická místa v hřebenech střech domů

Havířov – ukázka ortofotomapy v rozlišení 5cm/pixel

Výřez z teplotní mapy Havířova ve škále IRON

Havířov - objekt znázorněný ve škále GRAY

Michal Sýkora obchodní manažer Divize geoinformací

Škála RAIN - krásně viditelný průběh nadzemního vedení, níže železnice a jedoucí vlak

O využití termografi e už toho bylo v našem časopise napsáno na-štěstí hodně. Společnosti zabývající se distribucí tepla do domácností mají snahu, ostatně vlastně jako i jiné společnosti, o snižování nákladů a zjevných ekonomických ztrát. V tomto případě se jednalo o nalezení míst s případnými úniky produktů, jako důsledku již nefunkční izolace či pokročilé koroze potrubí v podzemním vedení. Na základě vzniklé teplotní mapy tak v současné době dochází k identifi kaci problema-tických míst a odborných doporučení k opravám. Jedním z dalších účelů byla lokalizace průběhů podzemních teplovodů. Termografi e je tak důležitým zdrojem informací, které následně slouží jako podklad pro tvorbu ÚAP.

Projekt v HTS a.s. v těchto dnech ještě pokračuje implementací GIS a školením nového SW v režii společnosti DIGIS, spol. s r.o. V plném provozu bude v teplárnách v letošním roce.

Celková rozloha námi šetřeného území byla 102 000 ha (NP Šumava 69 000 ha, NP Bavorský les 33 000 ha). Účel tvorby tohoto LandCoveru a charakter výše zmíněné krajiny s sebou nesly určitá specifi ka. Není žádným překvapením, že drtivou většinu plochy obou národních parků pokrývají lesní společenstva s různou věkovou, druhovou a prostorovou strukturou. Naopak zastavěného území, průmyslových oblastí a význam-ných komunikací je zde velmi poskrovnu. Dalším výrazným rysem krajiny je dnes bohužel v některých místech také poměrně podstatný výskyt od-umřelých nebo poškozených porostů. Z toho všeho je patrné, že hlavním předmětem mapování byly rozdílné typy vegetace, čemuž odpovídala nejen zvolená vstupní data, ale především vytvořená klasifi kace tříd po-psaná níže. Podkladem pro tvorbu mapy LandCover byly spektrozonální letecké snímky z roku 2008.

Pro území Národního parku Šumava byly použity naše vlastní snímky s prostorovým rozlišením 20 cm, pořízené digitální kamerou VEXCEL UltraCamX. Pro vyhodnocení území Národního parku Bavorský les byly použity spektrozonální snímky dodané správou tohoto NP s roz-lišením 40 cm. Volba typu snímků je zde zcela na místě a to z toho důvodu, že výrazný nárůst hodnot odrazivosti v oblasti mezi červenou a blízkou infračervenou částí spektra je typický právě pro zelenou vegetaci. Právě díky tomu je mnohem snazší na snímku rozlišit např. listnaté stromy od jehličnatých nebo zdravé stromy od nemocných či již odumřelých. Dalším specifi kem byla požadovaná větší podrobnost vytvářených dat. Z toho důvodu se měřítko mapování pohybovalo kolem 2–3 000.

Na podzim roku 2009 se naše společnost nepřímo zapojila do zkoumání migrace zvěře na území Národního parku Šumava. Vzhle-

dem ke skutečnosti, že jelen evropský (Cervus elaphus) - především jemuž je tento výzkum věnován - ale ani ostatní zvěř nere-

spektují politické hranice střední Evropy, se oblast zájmu koncem téhož roku rozšířila i o německý Národní park Bavorský les.

Jednalo se o mapování LandCover, tedy členění krajinného pokryvu do zvolených tříd, sledujících stanovený cíl.

Vodní plochy Louky a pastviny

Komunikace Přechod louka / les, liniová vegetace

Skály Lesy

Zastavěné území Odumřelé lesy

Rašeliniště Holiny

LandCover a migrační studie jelena evropského – NP Šumava a NP Bavorský les

Třída Podtřída Kód NP Sumava

Vodní plochy - vod

Komunikace Cesty, silnice cest

Železnice zel

Skály - skal

Zastavěné území - zast

Rašeliniště - ras

Louky a pastviny Mokřady mok

Přírodní louky (neobhospodařované) past

Obdělávané louky a zemědělská půda past

Přechod louka / les, liniová vegetace - mix

Lesy Slatě – kosodřevina slat

Jehličnaté – obnova jpz Obnova

Jehličnaté – mladé jpm

Jehličnaté – dospělé jp

Listnaté – obnova lpz Obnova

Listnaté – mladé lpm

Listnaté – dospělé lp

Smíšené – obnova smz Obnova

Smíšené – mladé smm

Smíšené – dospělé sm

Lesy s odumřelou dřevní hmotou Stojící souše stoj

Ležící souše s jehličnatou obnovou lez_jp Ležící souše s obnovou

Ležící souše s listnatou obnovou lez–lp Ležící souše s obnovou

Ležící souše se smíšenou obnovou lez–sm Ležící souše s obnovou

Ležící souše bez obnovy lez

Odlesněné plochy - odkliz

Zastoupení tříd LandCover – NP Šumava a NP Bavorský les

Klasifi kace LandCover

Ukázka dat

Členění tříd LandCover

Základní klasifi kační třídy byly stanoveny již na samotném začátku, konečná podoba klasifi kace se však interaktivně vy-tvářela až během počátečních mapovacích prací a to tak, aby uspokojila lehce rozdílné požadavky obou národních parků. Tyto odlišnosti vycházely z potřeby správy NP Bavorský les, kte-rá vyžadovala o něco detailnější členění lesních stanovišť, jak je patrné z tabulky Klasifi kace LandCover.

Mapování každého národního parku probíhalo samostatně a to v příslušném souřadnicovém systému (NP Šumava – S-JTSK, NP Bavorský les – Gauss-Krüger). Na konci však byly obě mapy LandCover transformovány i do druhého systému, za účelem spojení celého území do jedné datové vrstvy a následné mož-nosti pro obě správy národních parků využívat data z celého území v pro ně standardní podobě.

Závěr

Je patrné, že podnětů pro tvorbu mapy LandCover může být napříč různými obory lidské činnosti velmi mnoho. Při jejich tvorbě je nezbytné důsledně respektovat účel takto vytváře-ných dat a jemu by taktéž měla odpovídat správně navržená klasifi kace tříd. V tomto případě se podařilo vytvořit další kva-litní produkt, který pomáhá zoologům sousedících národních parků Šumava a Bavorský les při zkoumání migrace různých živočišných druhů, především pak jelena evropského. Vzhle-dem k charakteru a podrobnosti klasifi kačních tříd těchto dat je velmi pravděpodobné, že správy národních parků obou zemí tato data dále využijí k mnohým dalším více či méně příbuzným projektům.

Ing. Petr Suk analytik oddělení GIS a DPZ

G E O D I S N E W S22 I 23

GIS LZE – 1. ročník konference

Praktické využití GIS v lesnic tví

a zemědělství

Zámek Křtiny nedaleko Brna hostil ve dnech 25. a 26. listopadu 2010 odbornou veřejnost zajímající se o geoinformační systémy v lesnictví a zemědělství. Konal se zde první ročník konference Praktické využití GIS v lesnictví a zemědělství pořádaný společností GEODIS BRNO společně s Mendlovou univerzitou v Brně a Nadací Partnerství pod záštitou ředitele ochrany přírody DG Envi Evropské komise a exministra životního prostředí ČR Ladislava Mika a ministra zemědělství České republiky Ing. Ivana Fukse. Cílem konference bylo setkání, výměna informací, nápadů a používaných postupů z růz-ných profesních skupin, kde hlavním námětem je praktické využití různorodých informačních systémů včetně polohových družicových systémů, dálkového průzkumu Země a technologií přesného země-dělství. Logo konference, jak už v názvu napovídá zkratka GIS LZE, označuje GIS v zemědělství a lesnictví se zaměřením na ekonomiku a ekonomické zhodnocení.

Úvodní vystoupení pronesl Ing. František Pásek, vedoucí Odděle-ní hospodářské úpravy lesů, jako zástupce Ministerstva zemědělství. Ve své řeči zmínil systém identifi kace zemědělské půdy LPIS a mož-nosti využití GIS v lesním a vodním hospodářství. Rezortní geoinfor-mační systémy MZ ČR je nutné vnímat také jako službu veřejnosti a lze jimi dosáhnout interaktivního zapojení veřejnosti do agend příslušných rezortních orgánů a přispět k lepšímu poznání a rozvoji spravovaných regionů.

Pro účastníky konference byly připraveny nejen odborné informa-ce a novinky ze světa geografi ckých informačních systémů, ale také názory a možnosti řešení problémů, jež se mohou v GIS vyskytnout. Během přestávky mezi jednotlivými přednáškami si účastníci vymě-ňovali své zkušenosti a znalosti, nebo si prohlíželi postery zaměřené na GIS. První den konference skončil v pozdních odpoledních hodi-nách a po té se všichni účastníci přesunuli do Mariánského chrámu sousedícího se zámkem, kde byl připraven houslový a klavírní kon-cert. Po skončení koncertu se ještě rozechvěly zvony zámku Křtiny a zazněla překrásná zvonkohra.

1. ročník konference GIS LZE navštívilo více než 80 účastníků a do budoucna se počítá s každoročně se opakující tradicí a zvyšujícím se zájmem o problematiku využívání geoprostorových technologií ve specifi ckých sektorech lesnictví a zemědělství.

Tomáš Malinka student Mendelovy univerzity v Brně Provozně ekonomická fakulta

www.gislze.cz

Snížit náklady pomáhají přesné naváděcí systémy TOPCON

V loňském roce rozšířila společnost GEODIS BRNO svoje portfolio aktivit o prodej a distribuci naváděcích systémů pro zemědělství značky TOPCON. S fi rmou TOPCON GEODIS spolupracuje celou svoji dvacetiletou historii. Naváděcí systémy jsou základním předpokla-dem pro Přesné zemědělství a pro speciální způsob hospodaře-ní, kterému se v anglicky mluvícím světě říká CTF (Control Traffi c Farming). Automatické naváděcí systémy přinášejí do zemědělství zcela jinou dimenzi. Pryč je „zemědělská vůle“, kdy stroje jen stěží dosahovaly přesných pojezdů po poli.

Tlak na efektivitu a úspory a zvýšené požadavky na životní prostředí jsou i tlakem na zavádění této revoluční technologie do každodenního používání.

Princip přesného stanovení polohy stroje nebo subjektu byl dlou-ho výsadou pouze vojenského využívání. Zavedení této technologie přináší významnou úsporu nejen ve spotřebě nafty, osiv a hnojiv, ale zvyšuje i kontrolu obsluhy nad pracovní činností aplikační techniky. Významné je i zvýšení kvality půdy při používání stále stejných ko-lejových řádků při aplikaci kontroly pohybu stroje po poli (Control Traffi c Farming).

Přesné elektrické řízení AES-25GPS anténa AGI-3

Systém PCS 110 Systém PCS 150

TOPCON na výstavě SIMA v Paříži v únoru letošního roku předsta-vil zcela nový dotykový monitor speciálně připravený pro evropský trh, který je zcela specifi cký svou rozmanitostí nejen výrobců, ale i jazyků. Nový model s fi remním názvem PSC 350 je tzv. „ISOBUS Compatibilní“, což znamená, že komunikuje se všemi typy strojů, které mají unifi kovanou isobus sběrnici. To umožňuje nejen variabilní setí, ale i rozmetání hnojiv a aplikaci postřiků. Souvraťový mana-gement umožňuje plynulé otáčení stroje, jeho přesné navedení na zadanou linii a samozřejmě automatické vypínání sekcí v případě, že se například postřikovač dostává ramenem za hranici pozemků.

GEODIS nyní disponuje celou produktovou řadou TOPCON od základní navigace PCS 110, přes model PCS 150, který zajišťuje auto-matické řízení, až po model PSC 350 s možností aplikace vyhovující požadavkům na přesné zemědělství.

GEODIS je distributorem nejen v České republice a na Slovensku, ale i v Rakousku a Rumunsku. Nově již působí v zemědělství i v Ma-ďarsku.

Ing. Michal Pospíšil, CSc. Asociace soukromého zemědělství

Systém PCS 350

G E O D I S N E W S24 I 25

Větrac í věže na stavbě tunelu Dobrovského

Počátkem prosince minulého roku jsme byli osloveni naším stá-lým partnerem, společností Archaia Brno, o.p.s., abychom pro jejich jihlavskou pobočku zdokumentovali stav zrekonstruovaného kostela svatého Kříže v Jihlavě na Křížové ulici. Kostel vznikl jako součást dominikánského kláštera v polovině 13. století a byl vysvěcen ještě jako nedokončený v roce 1261. Svoji funkci plnil až do roku 1871, kdy byl odsvěcen a předán do užívání armády, která jej do roku 1947 používala jako kasárny a skladiště. Od roku 1947 získala kostel do pronájmu Československá církev husitská a v roce 2005 město Jihlava kostel koupilo a zahájilo jeho rozsáhlou rekonstrukci, jejímž cílem je odstranit necitlivé úpravy z armádního období a vrátit jej do jeho původní podoby. Po skončení rekonstrukce bude kostel sloužit kulturním účelům.

Stavebně se jedná o halové trojlodí, vybudované pod vlivem francouzské gotiky, které zůstalo kompletně zachováno, oddělené od dlouhého presbytáře s barokní klenbou zdobeným triumfálním obloukem. V presbytáři došlo bohužel ke zhroucení stropu a bylo nutné jej sanovat. Výsledkem nebyl už strop klenutý, ale rovný, ale-spoň částečně zakrytý trámovými žebry. K presbytáři přiléhá z jižní části sakristie a další dvě místnosti s klenutými stropy.

Při skenování šlo o dokumentaci všech historických sta-vebních prvků, hlavně o nosné sloupy kamenných kleneb a vítězný oblouk. Jako výsledný produkt bylo zadavateli předá-no bodové mračno coby datová konzerva a vybrané pohledy na stěny presbytáře, spolu s půdorysnými řezy hlavní lodě.

Před koncem loňského roku jsme byli vyzváni kolegy z od-

dělení speciální geodézie, abychom s pozemním skenerem

ZF pomohli s určením přesného tvaru betonových větracích

komínů vystupujících na povrch přibližně v polovině ulice

Dobrovského.

Laserové skenování kostela sv. Kř í že v J ih lavě

Po návštěvě lokality a seznámení se s geometrickými poměry jsme usoudili, že nasazení skeneru je účelné a zakázku jsme přijali. Pokud jde o polohové poměry, šlo o dvě betonové věže lichoběžní-kového půdorysu o rozměrech přibližně 5 x 4 a 3 x 4 m. Věže jsou postaveny velmi blízko sebe, asi jen 2 m a jsou 25 m vysoké. Navíc jsou ze dvou stran do výšky 7 m těsně obestavěny technickými bu-dovami s pultovou střechou. Pro přesné určení tvaru se tedy jednalo o poměrně složité podmínky. Pro zajištění co nejlepší konfi gurace bylo nutné vynést skener na střechy obou budov. Jediný přístup byl bohužel po přistaveném žebříku, proto jsme skener, stativ, vlícovací body i další potřebné vybavení vytahovali na místo určení pomocí horolezeckého lana.

Celkem bylo pořízeno 13 skenovacích pozic, po třech z každé střechy, tři v prostoru mezi věžemi a po dvou z každé strany věží. Během měření bylo v blízkém okolí věží stabilizováno 18 vlícovacích bodů, z nichž 12 bylo zaměřeno totální stanicí v souřadném systému stavby. Souřadnice zbylých terčů byly určeny shodnostní transfor-mací pomocí skeneru. Spojení jednotlivých skenovacích pozic bylo provedeno transformací na souřadnice vlícovacích bodů, přičemž průměrný počet vlícovacích bodů na jedno stanoviště skeneru byl 6. Vypočtená střední chyba všech transformací dosáhla hodnoty 1,4 mm. Protože skener pracoval v režimu násobného skenování, tzv. Low Noise modu, kde chyba měřeného bodu do vzdálenosti 50 m od skeneru nepřesahuje 1 mm, odhadujeme absolutní střední chybu měřeného laserového bodu na 2 mm.

Pohled na bodové mračno zobrazující větrací věže a přilehlé stavby

Rozvinutý pohled na stěny presbytáře

Ing. Miloš Tejkal vedoucí oddělení Laserového skenování

Strop presbytáře Klenby hlavního trojlodí

Kd o j e kd o?Josef Žižka – vedoucí oddě lení Inženýr ské a speciá lní geodézie

Ing. Josef Žižka se narodil v roce 1957 ve Svitavách. Po SPŠstavební vystudoval Fakultu stavební VUT v Brně, obor Geodé-zie a kartografi e. V letech 1982 – 1994 pracoval pro Dopravně inženýrskou organizaci města Brna jako geodet investora. Po té do roku 2003 působil ve společnosti IGM (Inženýrská geodézie a mapování). V roce 2003 nastoupil do společnosti GEODIS BRNO do oddělení Inženýrské geodézie. V současnos-ti toto oddělení vede a zaměřuje se i na speciální geodézii. Je rozvedený a má 2 děti.

Začneme od samého počátku – proč ses vůbec rozhodl praco-vat v oboru inženýrská geodézie?

Mám rád přírodu, lesy, jako malý kluk jsem si spíše představoval práci hajného nebo lesníka. Cesta k vysněnému zaměstnání byla po-někud komplikovaná a rodiči nedoporučovaná. Rozhodl jsem se po vzoru mého táty jít studovat geodézii. Táta byl odborník v evidenci nemovitosti, dnes katastru nemovitosti, na Středisku geodézie ve Svitavách. Po studiích na SPŠ stavební v Brně a brigádách na SG Svitavy jsem dál pokračoval na VUT FAST v Brně, obor Geodézie a kartografi e, ale stále jsem váhal mezi katastrem a inženýrskou geodézii. Po škole jsem se vrátil do východočeského kraje, kde jsem to již z brigád dobře znal a rozhodl se tedy pro budoucnost v tomto oboru.

Kde jsi pracoval před nástupem do společnosti GEODIS a jak ses vůbec do naší fi rmy dostal?

Po ukončení povinné vojenské služby jsem na podzim roku 1982 nastoupil na pozici geodeta investora do Dopravně inženýrské or-ganizace města Brna. Ta se následně sloučila s Městskou správou komunikací a vznikly nynější Brněnské komunikace, kde jsem byl do července 1994. Po té jsem pracoval v IGM Brno jako vedoucí oddělení Inženýrské geodézie. Na podzim roku 2003 jsem nastoupil do GEO-DISu, protože jsem dostal nabídku, abych posílil tehdejší oddělení Inženýrské geodézii.

Jak velké je vaše oddělení, co je přesně jeho náplní a jak máte práci rozdělenou mezi jednotlivé pracovníky? Co máš na mysli termínem „speciální“ geodézie?

Po nástupu do fi rmy, jsme pomalu začali s kolegy tvořit samo-statné oddělení Inženýrské geodézie, které v současnosti skýtá 5 zaměstnanců včetně mě. Postupně jsme se vyprofi lovali nejen na inženýrskou, ale i speciální geodézii. V mnoha fi rmách se pod po-jmem inženýrská geodézie schovávají převážně práce spojené s vyty-čováním a zaměřováním inženýrských sítí a ne práce ve stavebnictví. Termínem speciální geodézie mám na mysli vše ostatní co „zavání“ milimetrovou přesností, ať je to měření na zemi, nad zemí nebo pod zemí. Jako příklad bych uvedl měření ocelových konstrukcí, mostů, tunelů, měření sedání a deformací, kontroly jeřábových drah atd. Pro všechny tyto úkony jsou nutné speciální školení a oprávnění, jako je ÚOZI, Hlavní důlní měřič apod., které vlastníme. Pro zákazníky jsme pak zajímaví jak odborností a šířkou portfolia, které nabízíme, tak kvalitou, která je v tomto oboru obzvlášť velmi důležitá.

Co se týká rozdělení práce v našem oddělení, každý pracovník pra-cuje jak v terénu, tak v kanceláři, kde si připravuje podklady, zpra-covává naměřené výsledky a vytváří požadovanou dokumentaci. Poměr práce v terénu versus v kanceláři vychází asi 50 : 50.

Uvedeš mi tedy některé příklady zakázek, na kterých jste se podíleli?

Hraniční most na dálnici D8, železniční most ve Znojmě nebo silniční most Skřečoň v Bohumíně. Za zmínku určitě stojí tunel Klím-kovice a Dobrovského tunel (podrobnější informace viz. článek Naše činnost na stavbě silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B, str. 11), kde jsme působili na pozici geodeta objednatele. To znamená, že jsme nedělali přímo vytyčovací práce, ale hlavně kontrolovali výstupy ostatních geodetických kanceláří, koordinovali spolupráci, kontrolně zaměřovali, přebírali výsledky geodetických prací a zpracovávali je až do fi nální podoby.

Protože nyní hýbají světem novinky a neustálý vývoj techno-logií a technických zařízení, zajímalo by mě, jak se tento trend odráží ve tvém oboru?

Samozřejmě technologický boom inženýrskou geodézii neminul a taky se v ní výraznou měrou odráží. S dřívější méně kvalitní tech-nikou bylo náročnější dojít k správnému a přesnému výsledku. Byl to pouze geodet – odborník s patřičným vzděláním, který byl garantem dobrého vytyčení nebo zaměření. Nyní, s moderní technikou a no-vými technologiemi (např. GPS, laserovém skenováním – viz. článek Větrací veže na stavbě tunelu Dobrovského, str. 24), je odbornost a fortel geodeta na ústupu. Veškeré přístroje směřují k co nejjed-noduššímu ovládání, tak aby je mohl používat téměř každý s mi-nimálním vzděláním či zkušenostmi. Geodeti tak budou postupně vytlačováni. Naštěstí se také stále více projektují čím dál absurdnější a stavebně náročné stavby (mosty, stadiony, výškové budovy ...), které jsou náročnější na přesnost a zde jsou průměrné znalosti již nedostačující. Tady se otvírají možnosti pro již zmiňovanou speciální geodézii a touto cestou bychom se chtěli do budoucna nejvíce ubí-rat.

Myslím, že o práci toho už bylo řečeno dost, pověz nám teď něco z tvého osobního života, resp. co děláš, když nemusíš pracovat?

Jak jsem se už zmiňoval v úvodu, táhne mě to k přírodě, takže mě pořád baví turistika a případně cyklistika s ní spojená. S přírodou jsem spojil i svůj další koníček – focení. No a pak je to jakýkoliv sport, kde jsou potřeba ruce a míč – basketbal, fl orbal, volejbal, softbal… Z časových, ale i zdravotních důvodů všechny sporty již dělám jen rekreačně a většinou nepravidelně.

Za GEODIS NEWS se ptala Ing. Eva Paseková

E n g l i s h a b s t r a c t s

(p. 5)Double Imaging in VsetínIn the last year our company has taken part in the project „Path to Sustainable Development of the Vsetín Region“, where one of the project components had the objective to acquire and effi ciently apply aerial imaging data.One of the requirements was to identify sick and dry trees from aerial images, mainly in the urban area of the town and in forests owned by this town. Effi ci-ent application of infra-red imaging for evaluating the greenery health state is particularly suitable for areas where we are preparing to check complete park areas of the entire town or for example neighbouring town forests. Another opportunity to use the infra-red imaging is visualization of the ground temperature of the objects captured, so-called thermography. For this purpose, we have performed another fl ight in winter months to document the urban part of the town, creating a thermal map covering the entire homoge-neous area of Vsetín.

(p. 9)3D Interactive Visualization – What is New?3D interactive visualization is becoming more and more frequently means to present data acquired to the general public in a very appealing and compre-hensible way. This is a good method to promote a region, which is what was done in Liberec at the Urban Strategy and Concept Departments. Their portal shows textured buildings with real façades, acquired using oblique aerial ima-ging, but also highly detailed visualization of objects captured using a ground laser scanner. A virtual fl y-by of the Ještěd transmitter or the T. G. Masaryka square with the town hall and newly reconstructed fountain are hard to tell apart from their originals.

(p. 13)3. Is an Orthophotomap a Historical Relict of the GeoInformati-on Development?The last ten years were marked by continuously advancing orthophotomap developments. Image quality, resolution and update speeds have been in-creasing. However, this technology process has suffered from a signifi cant weakness - the limits of 2D representation -both at a computer screen and in a printed map.Every geoinformation photogrammetric processing specialist knows very well that 2D image interpretation became obsolete more than 100 years ago, when stereoscopic (3D dimensional) viewing devices, naturally fi tting human physio-logy, were fi rst developed. These devices provided much better image quality interpretation and higher identifi cation and measurement accuracy.

(p. 15)Nymburk in PixoView®

To continue our series of articles on oblique imaging technology history, we have chosen the picturesque historical town of Nymburk located in Central Bohemia for this issue. There are several reasons for this. One of them is our long-term cooperation with this town and also the scope of works done in the last year. We and members of the town administration agreed that this is probably an ideal case, when acquiring oblique and orthogonal images and selling several PixoView® licences does not mean an end. Oblique and vertical images are primarily a part of the PixoView® software. Together with a digital terrain model, they enable users to view the area of interest from various angles, furnishing them also with wide measurement op-tions. The image shows a sample of a Nymburk height dominant measurement in PixoView®, performed using three mouse clicks.

(p. 18)Mobile Mapping System Practically AppliedA new contact-free data acquisition technology is a fast and effi cient method for creating passports of road marking, communications, public areas, gree-nery etc. We are very happy that it has found its prominent place also among our customers, such Dopravoprojekt Ostrava. In last year‘s October we have documented the area of Nový Rychnov using our mobile mapping system, based on a spherical camera and laser scanners. Our mapping activities were needed for project works related to a road pas-sing through the town. For scanning the pass-through, we have used a ground laser scanner.

(p. 24)Ventilation Shafts of the Dobrovského Tunnel ConstructionAt the end of the last year, we were invited by our colleagues from the special geodetics department to help them determine the exact shape of concrete ventilation chimneys reaching out to the ground approximately in the middle of the Dobrovského street. After visiting the locality and getting familiar with geometric situation, we have assessed that scanner application is suitable here and accepted the job. Concerning location, there were two concrete shafts with a trapezoid shape and the dimensions of about 5x4 and 3x4 m. The shafts are built very close to each other, with about 2m gaps, and are 25m high. www.geodisgroup.eu

Podnikový časopis společnosti GEODIS BRNO, spol. s r.o. – specializovaný časopis pro geoinformační technologie

Redaktor: Eva Paseková

Redakční spolupráce: Zdeněk Hotař, Karel Sukup, David Káňa, Michal Sýkora, Oldřich Kahoun, Drahomíra Zedníčková, Petr Michovský, Josef Žižka, Jaroslav Slabý, Václav Šafář, Miloš Tejkal, Stanislav Madron, Petr Suk, Michal Pospíšil, Miroslav Novák, Tomáš Kukal, Tomáš Malinka

GEODIS BRNO, spol. s r.o.Lazaretní 11a, 615 00 BrnoČeská republikaTel.: +420 538 702 040Fax: +420 538 702 061E-mail: geodis@geodis.czURL: www.geodis.cz

GEODIS PRAHA, s.r.o.Beranových 65, 199 21 Praha 9 – LetňanyČeská republikaTel./Fax: +420 283 923 018-19E-mail: info@geodispraha.cz

ARGUS GEO SYSTÉM s.r.o.Bratří Štefanů 1069, 500 03 Hradec KrálovéČeská republikaTel.: +420 495 800 790 Fax: +420 495 800 792E-mail: hk@argusgeo.czURL: www.argusgeo.cz

GB-geodezie, spol. s r.o.Lazaretní 13, 615 00 BrnoČeská republikaTel.: +420 538 702 003Fax: +420 545 241 029E-mail: gb@geodezie-brno.czURL: www.geodezie-brno.cz

GEOMETRA OPAVA, spol. s r.o.Masařská 19, P.O.BOX 88, 746 01, Opava Česká republikaTel.: +420 553 624 003 Tel./Fax: +420 553 624 011E-mail: geometra@geometra-opava.comURL: www.geometra-opava.com

PROJEKCE ZAHRADNÍ, KRAJINNÁ A GIS, s.r.o.Mathonova 60, 613 00, Brno, Česká republikaTel: +420 548 525 991 Fax: +420 548 525 991E-mail: pzkagis@pzkagis.czURL: www.pzkagis.cz

GEODIS SLOVAKIA, s.r.o.Divize fotogrammetrieDúbravská cesta č. 9, 841 04 BratislavaSlovenská republikaTel.: +421 254 653 334Fax: +421 254 653 336E-mail: geodisfoto@geodis.skURL: www.geodis.sk

PHOTOMAP, s.r.o.Poludníkova 3, 040 12 Košice Slovenská republikaTel.: +421 557 279 173 Fax: +421 557 279 130E-mail: durica@photomap.sk URL: www.photomap.sk

GEODIS BULGARIA EOODul. Parchevich No 42, et.9, Sofi aBulharskoGSM: +359 888 363033E-mail: jechev@geodis.bgURL: www.geodis.bg

GEODIS ROMANIA S.R.L.GEODIS RO S.R.L.Str.Tampei nr.8, 500 271 BrasovRumunskoTel.: 0368 429 112/113/114 Fax: 0368 429 115E-mail: topcon@geodisro.ro URL: www.geodisro.ro

GEODIS AUSTRIA GmbHCampus21 – BUSSINESSZENTRUM WIEN SÜDLiebermannstr. A01 304, Büro 7, 2345 Brunn am GebirgeRakouskoTel.: +43 699 133 333 88E-mail: topconbusiness@geodisgroup.at URL: www.geodisgroup.at

TopoGEODIS FRANCE 3, venelle Paul Cézanne 90 850 Essert Francie Tel.: +330 384 211 374 Fax: +330 630 926 249 E-mail: tom.info@wanadoo.fr topogeodis@wanadoo.fr

Produkce: TISPROMA s.r.o.Grafi cká úprava/zlom/dtp: Emil JirmanTisk: Didot Brno

Žádný materiál, nebo jeho část, nemůže být kopírován bez písemného souhlasu společnosti GEODIS BRNO, spol. s r.o.

2011 © GEODIS BRNO, spol. s r.o.Česká republika

Všechna práva vyhrazena

ISBN 978-80-902939-9-1

G E O D I S N E W S26 I

CESSNA 402BBusiness LinerOK-GEO

• digitální kamera VEXCEL UltraCamXp• termovizní kamera GbTherm• laserové skenery

CESSNA 206 Stationair OK-HKE

• digitální kamera VEXCEL UltraCamXp• letecký skener Riegel LMS-Q608i*• termovizní kamera GbTherm

ZLÍN Z-37OK-NJA

• digitální kamery GbCam®, GbCam®II

PIPER PA 31-350Chieftain

• digitální kamera VEXCEL UltraCamX• kamera LMK 2015 • termovizní kamera

CESSNA 206StationairOK-EKT

• digitální kamera VEXCEL UltraCamX

RAYTHEONBeech SuperKing Air 200OK-MAG• digitální kamera VEXCEL UltraCamXp• laserový skener Leica ALS 50-II

Digitální kamera VEXCEL UltraCamXp

Letecký laser Leica ALS 50-II

Termovizní kamera GbTherm

Letový park GEODIS GROUP

NOVINKA Laserový skenerRiegel LMS-Q608i*

*Toto zařízení je součástí projektu Komas z Operačního programu podnikání a inovace, ICT a strategické služby.

ISBN 978-80-902939-9-1

GEODIS GROUP plays worldwide!

Dosah GEODIS GROUP • Amerika – Grónsko, Kanada, USA • Evropa – Albánie, Belgie, Bosna a Hercegovina,

Bulharsko, Černá Hora, Dánsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Island, Itálie, Litva, Lotyšsko, Makedonie, Moldavsko,

Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko,

Španělsko, Švédsko, Velká Británie • Afrika – Jihoafrická republika, Kamerun, Libye • Asie – Bangladéš, Indie,

Jemen, Omán, Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Turecko... a aaaaaaa ČeČeČeČeČeČeeeeČ skskskskskskskkskskská á á áááááá rererereerereeeeepupupupupupupupupupupuublblblblbbblblblblblb ikikkkkkikikkikikikikaaaaaaaaaa