Hlavní problémové Hlavní problémové okruhy českého okruhy českého

zemědělstvízemědělstvíDopady vstupu do EUDopady vstupu do EU

2. cvičení2. cvičení

Osnova cvičení

Aktuální informaceSWOT analýza českého zemědělstvíHodnocení dopadů vstupu do EU na české zemědělství

Aktuální dění

- Agrofert – Agrofin- Biopaliva- Vysočina- Včelaři- ZO- Cena půdy- Ptačí chřipka-Ruský zákaz- Kvóty

Mlékárenství a pivovarství

Madeta 14,84Pragolaktos 11Olma 7,6Hlinsko 7,44Kunín 4,68NET Kralovice 3,68Jaroměřická 3,48Moravia Lacto 3,48Orrero 3,12MILTRA B 2,8

Prazdroj 42,5Staropramen 17Heineken 13Lobkowicz 5,5LIF 5Budvar 4,5PMS 4,5

AZO

Plodinová burza Brno

Vysočina   ČR    

  výrobameziroční růst (pct.)

výrobameziroční     růst     (pct.)

podíl Vysočiny na výrobě ČR (pct.)

mléko (mil. l)

502,884 2,3 2856,334 2,9 17,6

hovězí maso (t)

13.404 7,3 65.529 1,1 20,5

vepřové maso (t)

24.728 2,7 235.991 0,7 10,5

SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU

Silné stránky:DokonDokonččená restrukturalizace zemená restrukturalizace zeměědděělství lství ČČR v porovnání s ostatními kandidátskými R v porovnání s ostatními kandidátskými zemzeměěmimi

Ucelená pUcelená půůdní drdní držžba + koncentrace výrobyba + koncentrace výroby

NiNižžší náklady (levnější pracovní síla, levná ší náklady (levnější pracovní síla, levná půda i další vstupy)půda i další vstupy)

SobSoběěstastaččnost a pnost a přředpoklad pro vyrovnanou edpoklad pro vyrovnanou bilanci agrárního a zahranibilanci agrárního a zahraniččního obchodu u ního obchodu u vvěětšiny komodit mírného pásmatšiny komodit mírného pásma

SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU

Slabé stránky:Kumulovaná zadluKumulovaná zadlužženost (tzv. enost (tzv. „třígenerační“)„třígenerační“)

Nestabilizovaná vlastnická struktura a nízká Nestabilizovaná vlastnická struktura a nízká koncentrace výroby potravinákoncentrace výroby potravinářřských podnikských podnikůů

Nízká kapitálová vybavenost zemNízká kapitálová vybavenost zeměědděělských a lských a potravinápotravinářřských podnikských podnikůů

Relativně nižší produktivita práceRelativně nižší produktivita práce

Nerovné postavení zemNerovné postavení zeměědděělclcůů na trhu na trhu

Produktivita práce v zemědělství

SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU

Příležitosti při vstupu do EU:

OtevOtevřření trhu sení trhu see 450450 mil. spotřebiteli mil. spotřebiteli

Konec nerovné soutKonec nerovné soutěžěže podnikatelů e podnikatelů podporovaných rpodporovaných růůznzněě silnými rozpo silnými rozpoččtyty

Šance pro solidní podnikatele zaloŠance pro solidní podnikatele založžit it dlouhodobé dodavatelskoodbdlouhodobé dodavatelskoodběěratelské vztahyratelské vztahy

Získání úZískání úččinné ochrany trhu EU proti inné ochrany trhu EU proti ssuubvbveencování dovozu z nencování dovozu z neččlenských zemí EUlenských zemí EU

Urychlení rozvoje regionů s HDP/1 obyvatele Urychlení rozvoje regionů s HDP/1 obyvatele

pod 75% prpod 75% průůmměěru EUru EU

SWOT českého zemědělství v období před vstupem do EU

Rizika při vstupu do EU:SníSnížžení rozsahu zemení rozsahu zeměědděělské a potravinálské a potravinářřské ské vvýroby v ýroby v ČČRRSkupování pSkupování půůdy v dy v ČČR obR obččany EU v dany EU v důůsledku sledku jejich vyšší kupní sílyjejich vyšší kupní sílyUzavUzavřření aení ažž 1/3 podniku zpracovávajících 1/3 podniku zpracovávajících žživoivoččišné produkty pro nedodržení išné produkty pro nedodržení hygienických noremhygienických noremAgresivní obsazování trhu zahraniAgresivní obsazování trhu zahraniččními ními výrobky v dobvýrobky v doběě krátce po vstupu krátce po vstupuPrakticky nulová možnost ochrany domácího Prakticky nulová možnost ochrany domácího trhutrhu

Dopady vstupu

Volný pohyb zboží

Volný pohyb potravin (při absenci netarifních opatření)

Neexistence dovozních (vývozních) kvót, cel a jiných restriktivních mechanismu na jednotném trhu

Stejné podmínky pro všechny země pro obchod se třetími zeměmi

Přístupová jednání

Celkem 31 kapitol

Nejkomplikovanější kapitola č. 7 – Zemědělství

Uzavřena na kodaňském summitu EU v prosinci 2002

Přístupová jednání

Uzavřena na kodaňském summitu EU

v prosinci 2002

Přechodná obdobído 31.12.2006 pro celkem 52 zpracovatelských potravinářských podniků na dosažení plné harmonizace hygienických parametrů s podmínkami platnými v EU

do 31.12.2009 pro již používané klecové systémy /pro nosnice/, které nesplňují technický požadavek na výšku klece stanovený směrnicí Rady 1999/74/ES

Přechodná období pro kapitolu 4 – volný pohyb

kapitálupřechodné období pro nabývání zemědělské půdy a lesů

koupěschopnost obyvatel ČR ve vztahu k občanům zemí EU zaostává, co se týče základního výrobního prostředku – půdy vyjednané přechodné období v délce 7 let by mělo umožnit tuto diskrepanci zmírnit během třetího roku přechodného období bude na základě zprávy Evropské komise provedena revize

případné zkrácení či zrušení přechodného období musí být odsouhlaseno Radou jednomyslně, tzn. nemůže k němu dojít bez souhlasu ČR

Výsledky vyjednávání I.

V pěstování vína ČR přistoupila na návrh EU na zařazení Čech do zóny A a Moravy do zóny B. ČR však zároveň vyjednala výjimku na povinnou destilaci vedlejších produktů výroby vína v zóně BNová práva na výsadbu vinic určených pro pěstování kvalitních odrůd, představující 2 % celkové plochy vinic existujících k datu přistoupení, a dále práva na obnovu vinic podle pravidel evropské legislativy

Výsledky vyjednávání II.

Zařazení ochrany zeměpisných názvů pro Českobudějovické pivo a Budějovické pivo prostřednictvím přístupové smlouvy. Ostatní produkty mohou žádat o tuto ochranu prostřednictvím standardních postupů EUNově (ne v Kodani) toto získal např. Pohořelický kapr, Žatecký chmel, Štramberské uši, Chodské pivo, České pivo atd.

Dle místní pověsti ve 13.

století, za vpádu Tatarů našli útočiště obyvatelé z

celého okolí na hoře Kotouč, kde Tataři na ně několikrát zaútočili. Při posledním útoku se

strhla bouře, která zaplavila rybník nad tatarským ležením. Toho využili zdejší

obyvatelé, prokopali hráz rybníka a tak Tatary vyplavili. Potom našli ve vyplaveném táboře

několik pytlů uší, které Tataři uřezávali pobitým křesťanům. Na památku této události se ve Štramberku pečou tkz. Štramberské uši.

Je to medová pochoutka, která se může ještě plnit šlehačkou a ovocem.

Tento výrobek je chráněn ochranou známkou a označením původu č.175.

Nezaměňujte s "Kopřivnickými kornoutky" a dalšími padělky!

Hmotnost balení 120gDoporučená MC 35,- Kč

Výsledky vyjednávání III.Oblast Vyjednané kvóty

Aktuální stav produkce – 2001 – rozhodné období

orná půda – plocha (ha) 2 253 598 2 381 749

referenční výnos (t/ha) 4,201998-3.97; 1999-4.35; 2000-3.91;

2001-4.52, 2002-4.33

mléko (dodávky, př. prodeje) (t) 2 682 143 (2006) rezerva +55 788) 2 655 587

tučnost mléka (%) 4,21 3,9

krávy BTPM (ks) 90 300 100 300 k 03/2003,80 000 vyplaceno v roce 2002

zvláštní prémie skotu (ks) 244 349 191 109

porážková prémie skotu – dospělí, telata (ks)

483 382, 27 380 358 412, 12 046

cukr (A+B) (t) 454 862 (441 209, 13 653) 434 200 – výroba cukru z řepy 2001

škrob (t) 33 660 29 600

přadné rostliny –dlouhý len, krátký len a konopí (t)

1 923, 2 865 1 600, 3 141

ovce (ks), dodatečná platba na ovce (euro)

66 733, 71 000 70 101

sušená píce (t) 27 942 29 663

zpracované ovoce a zelenina – rajčata, broskve, hrušky (t)

12 000, 1 287, 11 11 025, 700, 11

Regulace trhu s mlékem v ČR

Regulace vnějšího AT (celní sazby, dovozní a vývozní

licence, záruky, vývozní subvence, kontrolní mechanismy)Regulace vnitřního AT

– provádí SZIF, (mléčné kvóty, intervenční nákupy,

prodej, skladování; podpora spotřeby „školního mléka“,…)

Mléčné kvóty v EUMléčné kvóty v EU EK schválila návrh na zvýšení mléčných

kvót EU o 2% s platností od 1. 4. 2008 (o 2,8 mil. t

mléka) Předpokládá se úplné zrušení ml. kvót do r. 2015 a proto jejich postupný růst je

nejlepším způsobem přípravy pro hladký průběh přechodného období před úplným zrušením

Růst poptávky po mléčných produktech původem z EU na světových trzích

Změny cen mléčných produktů Kvóta A a B

Cukr I.

Od r. 2004/05 v ČR bezcelní obchod s cukrem v rámci celé EU; řídí se pravidly SOT s cukrem v EURegulace prostřednictvím kvót

00/01

01/02

02/03

03/04

04/05

05/06

06/07

07/08

08/09

Produkce tis. t.

434,2

491,2 557,6 515,4 558,4 558,9

467,4

353,9

414,6

Spotřeba tis. t

451,0

436,2 642,7 401,5 397,1 476,7

514 395,5

375,5

3 základní reformní pilíře:

Snížení minim. ceny cukr. řepy v EU v r. 2006/07 z 46,6 eur/t na 32,9 eur/t a dále se snižuje až na 26,3 eur/t v r. 2009/10Pěstitelé cukr. řepy v EU jsou v rámci reformy finančně kompenzováni tzv. oddělenou platbou na cukrRestrukturalizační podpora za kvótu, které se podnik natrvalo vzdá a sníží tak celkovou kvótu cukru čl. země (730 eur/t kvóty pro rok 2007/08)

Cukr III.

Evropská komise rozhodla o zkrácení produkčních kvót cukru na rok 2007/08 o 12%, aby se preventivně zabránilo tvorbě tržních přebytků.Nicméně celní sazna (od 1.1.2009 41,9 EUR/100 kg – cca 11 Kč/kg)Údaje o aktuálních kvótách:

Platby SSP

Zavedena od roku 2006Sazba 170,61 Kč/t (2006)Sazba 211,92 Kč/t (2007)Sazba 271,41 Kč/t (2008)Sazba 350,59 Kč/t (2009)Sazba 341,65 Kč/t (2010)Sazba 343,60 Kč/t (2011)Sazba 349,00 Kč/t (2012)Sazba 357,29 Kč/t (2013)

Bramborový škrob

Kvóty (33 660 tis tun)Výrobní náhrada na výrobky zpracované ze škrobuVýrobní prémie Národní doplňkové platby pro pěstitele bramborVývozní subvence pro škrob

Obiloviny (potravinářské)

Intervenční nákup (101,31 EUR/t), prodej a skladováníVývozní subvence

Čerstvé ovoce a zeleninaVývozní subvencePříspěvek odbytovým organizacím za stahování z trhu - nepotravinářské využití a krmivářské využitíVývozní subvence na výrobkyPoskytování finančních podpor pro pěstitele ovoce a zeleniny

Víno

Vývozní subvenceRestrukturalizace vinicPodpora destilacePodpora skladování stolního vína a dalších produktů

Rýže, Oleje a tuky

Vývozní subvence

Len a konopí

Podpora zpracovatelům

Sušená krmiva

Podpora výrobcům (33 EUR/t)Množství je kvótováno pro jednotlivé členské země

Banány

Licence pro dovoz

Chmel

Pouze přímé platby

Drůbež a vejce

Vývozní subvence

Skopové a kozí maso

Soukromé skladování

Hovězí a telecí maso

Intervenční nákup, prodej a skladování hovězího masaSoukromé skladování hovězího masaVývozní subvence pro hovězí a telecí maso

Vepřové maso

Vývozní subvencePodpora soukromého skladování

Zdroj: MZe

Podpora zemědělství v rozšířené Evropě 2004 - 2006

Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU

Přímé platby

(SAPS) + doplňkové přímé platby

(TOP-UP) +

Oddělená platba na

cukr (SSP)

Horizontální plán

rozvoje venkov

a (HRDP

)

Operační program zemědělství (OP)

Národní

podpory

(STATE AID)

Tržní opatře

ní

Podpora zemědělství v rozšířené Evropě 2007 - 2013

Podpora zemědělství po vstupu ČR do EU

I. Přímé platby

(SAPS) + doplňkové

přímé platby

(TOP-UP) +

Oddělená platba na

cukr (SSP)+ STP

II. Program rozvoje venkova

(PRV)

III. Národn

í podpor

y (STATE

AID)

IV. Tržní opatře

ní

I. SAPS, TOP-UP, SSP

Single Area Payment Scheme – jednotná platba na plochuNárůst 2004 – 2013100 % z evropských zdrojůPro rok 2004: 1830 Kč/haPro rok 2005: 2110,70 Kč/haPro rok 2006: 2517,80 Kč/haPro rok 2007: 2791,50 Kč/haPro rok 2008: 3072,70 Kč/haPro rok 2009: 3 710,00 Kč/haPro rok 2010: 4 060,80 Kč/haPro rok 2011: 4685,50 Kč/haPro rok 2012: 5387,30 Kč/haPro rok 2013: 6068,88 Kč/ha

Top-Up 2010

Pouze z českých zdrojůZemědělská půda 514,1 Kč/haPěstování chmele (coupling): 3 019,60 Kč/haChmel (decoupling): 8 126,8 Kč/haPřežvýkavci: 1 310,1 Kč/VDJKrávy bez tržní produkce mléka*): 2 119,6 Kč/VDJOvce, kozy: 1 000 Kč/VDJBrambory na škrob (coupling): 465,3 Kč/tBrambory na škrob (decoupling): 1 631,2 Kč/t

*) Nejméně jednou otelené

Top-Up 2011

Pouze z českých zdrojůChmel (decoupling): 7 540,90 Kč/haPřežvýkavci: 910,80 Kč/VDJKrávy bez tržní produkce mléka*): 1 393,80 Kč/VDJOvce, kozy: 650,80 Kč/VDJBrambory na škrob (coupling): 378,80 Kč/tBrambory na škrob (decoupling): 1 641,40 Kč/t

*) Nejméně jednou otelené

Top-up 2012

Platba na brambory pro výrobu škrobu: 13 433,10 Kč/haPlatba na chmel: 4 861,80 Kč/haPlatba na tele masného typu: 8 148,50 Kč/VDJPlatba na bahnice, popřípadě kozy pasené na travních porostech: 1 886,80 Kč/VDJPlatba na KBTPM – plná výše sazby: 1 399,20 Kč/VDJPlatba na KBTPM – poloviční výše sazby: 699,60 Kč/VDJ

Top-up 2013

NejsouZavedeny Přechodné vnitrostátní podpory:brambory pro výrobu škrobu – 11 991,80 Kč/hachmel – 5 002,40 Kč/hatele masného typu – 11 649,50 Kč/VDJbahnice, kozy – 1 861,30 Kč/VDJKBTPM – plná výše sazby – 1 504,20 Kč/VDJKBTPM – poloviční výše sazby – 752,10 Kč/VDJ

Nárůst přímých plateb

Rok SAPS + Top-up 2004 25% 55 % 2005 30% 60 % 2006 35% 65 % 2007 40% 70 % 2008 50% 80 % 2009 60% 90 % 2010 70% 100 % 2011 80% 100 % 2012 90% 100 % 2013 100% 100 %

Oddělená platba za cukr - SSP

Zavedena od roku 2006Kompenzuje pokles cen z 1470 Kč/t na 920 Kč/tSazba 170,61 Kč/t (2006)Sazba 211,92 Kč/t (2007)Sazba 271,41 Kč/t (2008)Sazba 350,59 Kč/t (2009)Sazba 341,65 Kč/t (2010)Sazba 343,60 Kč/t (2011)Sazba 349,00 Kč/t (2012)Sazba 357,29 Kč/t (2013)

Oddělená platba za rajčata - STP

Zavedena od roku 2008Sazba 870,35 Kč/t (2008)Sazba 873,24 Kč/t (2009)Sazba 853,67 Kč/t (2010)Sazba 859 Kč/t (2011)Sazba 872,44 Kč/t (2012)Sazba 887,68 Kč/t (2013)

Přepočet VDJ

Zvířata k 31.7. Přepočet VDJTelata do 1 měsíce 0Telata 1 - 6 měsíců 0,2skot 6 - 24 měsíců 0,6skot nad 2 roky 1ovce a kozy mladší 1 rok 0ovce a kozy nad 1 rok 0,15

II. Program rozvoje venkova

Pro roky 2007 – 2013Vazba na EAFRDSloučen HRDP a OP

Předchozí programy pro využití fondů EU do r. 2006

SAPARD – předvstupní fond pro rozvoj zemědělství a venkovaHRDP – Horizontální rozvojový program, návaznost na EAGGFOP – Operační program zemědělství – návaznost na EAGGFLeader (jak HRDP, tak OP)

Návaznost opatření z předcházejících programových

období I.

Návaznost opatření z předcházejících programových

období II.

4 osy v rámci PRVOSA I –

ZLEPŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNICTVÍOSA II –

ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A KRAJINYOSA III –

KVALITA ŽIVOTA VE VENKOVSKÝCH OBLASTECH A DIVERZIFIKACE HOSPODÁŘSTVÍ VENKOVAOSA IV –

LEADER

III. Národní podpory a opatření

doplňkové přímé platbyostatní národní přímé podpory vybraných komoditdotační programy poskytované na základě „Zásad“ podle Zákona č. 252/1997 Sb. o zemědělstvídotace úroků z úvěrů výdaje na tzv. obecné služby

PGRLF

Zřízen v r.1993 s účinností od 1.1.1994Dotace úroků z úvěrů a garance úvěrůProgramy vyhlašovány pro daný rok, mění se podle vývoje situace v zemědělstvíPo vstupu do EU:

zrušen program Provoz zrušen program Export kritizován kvůli duplicitě některých

programů EU

PGRLF

Podpora se poskytuje pouze na investice, které nejsou považovány za přijatelné výdaje v rámci Programu rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.

PGRLF

Dotace úrokůZemědělecPodpora pojištěníPodpora pojištění lesních školekPodpora obcímPovodňové půjčky

Transformace SZIF

Dnes v podstatě pouze platební agenturaPlně podřízen BruseluAdministrace platebKlasaTržní informační systém

SZIF

Administruje přímé platbyAdministruje PRVAdministruje subvence, intervence, …(tržní opatření)Klasa

Ministerstvo zemědělství

Podpora včelařstvíKapková závlahaOvocné sadyKomplexní sklizeň máku setéhoByliny na energetické využitíGenetický potenciál zvířatOzdravování polních a speciálních plodinNákazový fondŠkolní závodySpeciální poradenství

Ministerstvo zemědělství

Poradenství v zemědělstvíŠkolní závodyVzděláváníMarketingEvropská integraceZpracování zemědělských produktůMimoprodukční funkce rybníků

IV. Tržní opatření

opatření v rámci AZO

opatření na domácím trhu (finanční podpory, intervence na trhu)

Závěr – dopady vstupu do EU na české zemědělce

Přiostření konkurenceProhloubení schodku AZOMasivnější subvenceDůraz na mimoprodukční funkceVyšší míra dlouhodobé kontinuity nástrojůVyšší míra regulace……