Horal - Quest - dovednosti - zkoušky

7/24/2019 Horal - Quest - dovednosti - zkouky

1/22

QUESTQUESTQUESTQUEST HORALHORALHORALHORAL


2/22

Quest Horal.Kdo je to HORAL, Atano?

Horal je, lovk ijc na horch. Lpe eeno jsou to obyvatel ze severnchesky! a z polsk strany "ater. "ak zvan #oral. $le %&e%e je najt v'eu!eta%, k!e jsou hory. (a horu povauj%e kopec s na!%oskou v)'kou na! *+ %.-)razn zastoupen oralskho obyvatelstva je i v !al'ch obcch v okolstarobylho /e%arku, kter se se% pisthovalo z !&vo!u ne!ostatkupracovnch pleitost v oblasti eliansk)ch "ater a (a%au. 0vrzn a astospeci1ick rysy oralskho 1olkl2ru si zachoval zej%na tanen projev, kter) bylv %inulosti 3zce spjat) s v)zna%n)%i u!lost%i a tra!ice%i, jako svatby, stavn%je, svatojnsk slavnosti a po!obn.

- %inulosti se prvky oralskho 1olkl2ru, zej%na tance, pe!vali o! !ospl)chna !ti, bylo bn, e ro!ie brvali o! nej3tlej'ho vku svoje !ti na svatbya na zbavy, a tak si ho !ti pirozen)% zp&sobe% osvojily. #oralsk) 1olkl2r,spjat) s li!ov)%i zvyky, byl tak pirozenou soust ivota na vsi a !o ob!ob!ruh svtov vlky, %al zbytky se !ochovvaj i !o!nes.

0ta Lasiko4 5&e%e se po!vat i na internet, co o to% k.Ne, to je dobr. To u si dovede pedstavit.

$ bu!e' skl!at zkou'ku z 6uestu, %l by jsi!obe vsv!tlit tto poj"#

$a%

'ep(n#

Le)e%

*tati+& lano#

Karabin#

O%&a#


3/22

$a%&7 kovn na boty !o kluzkho ternu, kovn % hroty z o!oln a pevnoceli. 5aky, se vyvjeli ji o! prvnch oka%ik&, k!y lovk obul boty auklouznul.

8 na sv)ch botch %' nco jako 5aky, Lasiko. -zorek po!rek %&e b)tskoro hla!k) !o tlocviny a naopak, %&e vypa!at jako pneu%atika ternnhovozu.-zorek na po!rkch n% zabra9uje zbyten%u uklouznut. $ 5aky plnstejnou 3lohu. rn bot% v ternu, po!klouznout na hla!k skle, na le!u isnhu. 5aky po%haj horolezc&% lzt po le!ov stn, le!ov stna je kolikrtjako sklo.

(!e se po!vej na nkolik obrzk& :

-. $a%&a"a se "o/u ta& )ranit0 Ano, po&ud nedodruje1 pravidla jejipou(v2n(.


4/22

"a!y na to%to obrzku %&e' vi!t historick %aky, li! si je vyrbli !o%a.Lze je pouvat i v souasn !ob, teba na nle!.

-y jste njak chyt. 5y5aky, takov zbytenostinepotebuje%e. 5y, %%ena tlapkch chloupky a tyzabra9uj po!klouznut.

/a% se na ns hrabete;

A o %e" si bude"e pov(dat d2l Atano?< 'ep(nu, Lasiko, o cepnu. -' to je =.

-2, j2 v(" +o to je0 To je ta&ov2 /l a na &on+i "2 se&er&u a /2&."ak njak. $le po!v%e se na oprav!ov cepny.


5/22

"ake te> vi!', e to nen jen tak le!ajak h&l. ?@ABC je vel%i !&leitousoust horolezeckho vybaven. Ca Dikipe!ii p' toto:

/lasick) cepn % rukojeE s hlavou po!obnou z%en'en%u kru%pi, poz!ji seve 0kotsku vyvinuly hroty je!nikovho tvaru a %o!ern cepny zvl't urenpro tk ko%binovan lezen a !rytoolin %aj sp'e inverzn prohnut hroty. Carukojeti, kter byla p&vo!n !evn, ale !nes t% v)hra!n kovov, b)v u

klasickho cepnu na posuvn% krouku je upevnna s%yka pro navlknut naruku, kter slou je!nak proti ztrt cepnu pi lezen v horch, je!nak jakoopora ruky pi zav'en. Hlava cepnu % na je!n stran 'piat) zobk, na !ruhstran % lopatku, nebo tlouk Fkla!ivocepnG.Aouit klasickho cepnu: jako h&l pro u!rovn rovnovhy, zvl't pi z!olvnle!ovcov)ch svah&, jako nstroj pro lezen v le!u pouvaj se !va krat' cepnys prohnutou rukojet, chrnc ruce proti otloukn prst& pi zasekvn,jako brz!c po%&cka pi p!u na svahu je s n% %on pi sprvn technicezastavit i p! na le!ovcch se sklone% ho!n pes I+J.

jako pevn) bo! pro stanovi't pi snhov)ch v)stupech?epn se pouv obvykle zrove9 s %aka%i.


6/22


7/22

Aro %ilovnky/orole)e+tv(as&aln(/o le)en(je/orole)e+&2 obuv, tzv.le)e%&,nepostra!atelnou soust ve v)bav horolezce, skalnho lezce nebo sportovce zu%l stny. 0peciln vlastnosti, jako je kvalitn u%ov po!rka Klepika nebopro!n i syntetick k&e, u!r va'i citlivou nohu i na to% nej%en'%

horolezeck% stupu.Lezeky se obecn roz!luj na rychl na)ouva%&, n()& le)e%&a nad&otn(&ovle)e%&. Cazouvaky !r na noze pouze po%oc su+//o )ipu,nebo 8u"i%e&, nenu nich poteba !nho z!louhavho 'nrovn. Czk lezeky jsou %ezi %ilovnkyvertikl nejpouvanj' obuv a je zapoteb klasickho 1n!rov2n(, % ale stleopti%ln ohebnost a cit. Ca!kotnkov lezeky %aj vyuit pe!ev'% v/or2+/,k!e chrn -' kotnk a jsou poho!lnj' pro !louho!ob) horsk) v)stup avho!nj' pro r&znoro! kli%atick po!%nky v horch, take v nich bu!ete !lev suchu a v teple.

A99, to "us( bolet, "(t st2le s&r%en prst na no/ou, to je ja&o b+/ siobul s8r bot na vso&" podpad&u, nebo jej( lodi%&0a ne, Lasiko, tyto boty jsou uzp&sobeny tak, aby tvoje pokren prsty nanohou tvoily nco jako !rp, hek. $ pak se sna!no zachyt' na ka!% skaln%v)stupku.A/a, to jse" nev!d!l. Ale, je to divn."aky se pouvaj pouze na lezen, k!y !oleze', tak boty sun!'.

O Velikonocch v Dolnch Svtlch Horch na snhu s kluky a ehtakami. 19!


8/22

$ te> se pov%e nco o lanu, hlavn o *TAT:'K;$.A nesta%( ja&&oliv lano? $ s &lu&a"a 1pl/ali na ta&ovou s&al&u s pr2deln(1


9/22

Teda to je do+ela v!da. Ta& to budu "uset &lu&" v1e+/no vsv!tlit, epr2deln( 1 Ceje!n se sa%ozej% opu'ku, ale o Kspony, kter sepnou lano,kter)%i to lano kloue, voln i pevn jezaji'tno./arabina je nezbytn) kovov) proste!ekpro horolezce a lze j pout i jin!e.

Dikipe!ie o to% k:Karabinaje pevnkovovoko, uzavran prov)% nebo 'roubov)% %echanis%e%,kter slou hlavn jako spolehliv) spojovac prvek Fnap. %ezihorolezeck)%lane%askaln skobouG. Ckter karabiny %aj univerzln pouit, jin pakspeciln N nap. typ H50 pro ji'tn lezce.Cejastji se s karabinou setk%e vhorolezectv,speleoalpinis%u, vzchranstv, je vyuvna pro zaji'tn pi prci ve v)'kch a na! volnouhloubkou, vjachtinua u !al'ch aktivit.

/arabina se skl! ztla,zpa!ky,z%kua ppa!n ipojistky z%kuFu%aticov)ch karabin % zpa!ka po!obu pevlen %aticeG. Ca zpa!ce %&e b)tinstalovna pojistka, kter brn sa%ovoln%u sklopen zpa!ky N tj. ne!ouc%uoteven karabiny Fk!y je!nak hroz vypa!nut lana z karabiny, !le pak otevenkarabina vykazuje ni' pevnost. 5sto styku hornho konce zpa!ky s tle%karabiny se naz)vz%ek. (%ke% je nk!y nesprvn naz)vna pojistka z%ku./arabiny se vyrb z!uraluatitanupro horolezectv, zocelipro pr&%ysl,jachtin nebo zchranstvX a zplast&pro po%ocn 3ely.(%ky na karabinch %ohou b)t klasick hkov FzobkovG, tvaru /ey Lock

Fklov !rkaG ppa!n !al'. Aojistky z%ku b)vaj 'roubovac neboKauto%atick FbajonetG.


10/22

T bro, to jse" nev!d!l.

Tp A0peciln karabina uren k zapnn !o skalnch skob Fnap. Yro 1ir%y/


11/22

'o d2l "i tat(ne& bude "uset po(dit, ab+/ "o/l na s&2l?"ak teba:

O5KA > Cejastj'% nzve% je


12/22

Teba &de b+/ "o/l trnovat, &de najdu tad ve "!st! n!ja&ou tu st!nu?

Le)e+& st!n pro trnin& >

Lezeck stny v rn a okol.[[[.hu!ysteny.cz\brno

[[[.klaj!a.cz\

[[[.brno%esto.eu\lezeckeNstenyNbrno.ht%

[[[.ko%ec.cz\

Le)en( nen( jeno" o s(le.

5noho siln)ch kluk& pelezly !robn holky, kter v poho! a la!n proplulyboul!ere%, kter) kluci ne%ohli pelzt. Lezen je o balancu, o poznn svho tlaa orientaci v prostoru. We o kreativnosti a nauen se poznvat to, co !an cestaNboul!er vya!uj. We to celotlov cvien, k!y zabr horn st tla, ale zrove9

va'e nohy jsou t% nej!&leitj'% nstroje% na pohyb vzh&ru. Lezen je okoncentraci a pekonvn strachu a obas i sa%a sebe.Ca to, abyste zaali lzt ne%uste b)t pli' %la!) anebo eOtr%n siln). 5noholi! zaalo v poz!j'% vku a stali se z nich v)born lezci.Lezen nen jen o lezen sa%otn%, ale je o objevovn nov)ch krsn)ch %st posvt, ale i o vs sa%otn)ch. - neposle!n a! se sezn%te se spoustouzaj%av)ch li!.


13/22

Lanov2 +entra B =rno a o&ol(.

[[[.lanovecentru%.cz

Calinou %i p!1&

"ra%vaj slo R a ** na konenou: zastvka Lesn N Pertova rokle. Aot popkr)ch scho!ech nahoru a rovn k oplocen%u hi'ti (kla!n 'koly 5ilnova.

Ca plotu lze ji vi!t na'i rekla%u a 'ipky ukazujc s%r N po!l plotu a 'koly!oprava, p%o k arelu Lanovho centra Arou! rno. -z!lenost o! konenzastvky je cca ] %.


14/22

"ak to jsou lezeck stny a %onosti k!e lze trnovat.$ v' jak by jsi pro pobyt v horch, nebo na cestch vybavil svou lkrniku.

Ta& to ted nev(", j2 "2" svou "alou, &terou nos(" na s+/)& a vprav.

"o je 1ajn, uka, po!v%e se co v n je:Dopi1, ja& vbav(1 l&2rni%&u na del1( tEru, ja& pos&tne1 )2&ladn(o1eten(.

( lkaskho hle!iska se je!n o nhlou pho!u, %y v'ichni ostatn to%u k%eje!no!u'e N 3raz nebo zrann, poppa! nevolnost. $ jeliko ne'tst ^necho!po horch, ale po li!ech^, %&e se v% kli!n stt, e vy sa%i bu!ete potebovat

rychlou po%oc a nebo bu!ete nuceni po%oc nko%uposkytnout.Ca tuto u!lost, a si ji nik!y !ope!u neplnuje%e jeteba b)t pipraveni v r%ci %onost a proto jenanejv)' vho!n pi sv)ch aktivitch v pro! %t prnezbytn)ch vc k zchran z!rav a ivota pibalen)chsebou, tzn. %t u sebe prun lkrniku. 5&evypa!at sa%ozej% r&zn a vybaven% se bu!e li'it,ale zkla! bu!e piblin stejn).

Mniverzln obsah lkrniky, kter) bycho% pouili v jakkoliv %ezn situacineeOistuje a v bn% ivot ani nen poteba. Aoku! uvauje%e o njak%pijateln% stan!ar!u, abycho% s sebou nenosili na je!no!enn v)let p&l lkrnya pesto byli pipraveni na nena!l poskytnut prvn po%oci %l by obsaho!pov!at piblin to%uto sezna%u:

0teriln ltkov) obvaz0teriln pol'tek na kryt oka s obvaze%Uesin1ekn roztok na v)plachy


15/22

-a& pos&tnout )2&ladn( o1eten(?

0a%ozej% kvalitn a e1ektivn. 0 rozvahou a kli!e%. "o v'e se u' jak ve'kole, tak i na sch&zkch Hvz!y 0everu.

$ poku! pinacviovn prvnpo%oci si zahrajetenjakou hru na t%aprvn po%oc, bu!ev)cvik vel%i zbavn) asprvn).

Lasiko, u z tebe bu!e !ocela zku'en) Horal, jen je poteba splnit alespo9 je!enz tchto 3kol&.

Kd voni jsou ta& t!& a nev(" ja& na to0?"o neva!, j "i opt napov% a uku i jak na to.

*DLF jednu ) t!+/to pod"(neDod"(n&a prvn( > upleG jeden "etr dlou/ prova), )nej dru/ lan.

"ak chce' nape! plst provaz, nebo si pov!at o lanech4Teba ta lana, to bude jednodu11(.

Uobe, nape! si pov%e jak) je roz!l %ezi lane% a provaze%.

LANO#"eOtiln lano Fanl.: teOtile rope, n%.: "eOtilseilG je !lkov teOtilie spr&%re% vt'% ne I %% obsahujc nej%n ] sten nebo spltan niEovpra%eny nebo teOtiln j!ro se spltan)% nebo plastick)% pl't%.Ao!le struktury se lana obvykle !l na !v kateorie: sten nebo spltan alana s nzk)% zkrute%.


16/22

DROA4#Arovaz se v o!born literatue !e1inuje jako sten teOtilnlano %alho pr&ezu a krtk)ch !lek s r&zn)% zakonen%, vyroben pevnz konopn)ch vlken a s pouit% hlavn pro ze%!lsk 3ely Fnap.0i%on\Horek: "echnoloie p!elnictv, str. *T]G.

Arovaz jsou !louh siln konopn, lnn, sislov aj. vlkna, stoen !o je!nohocelku,kter slou k vzn, svazovn, taen ap. Fviz 0lovnk spisovnho jazykaeskhoG.0 oznaen% provaz se v'ak v teOtiln% obcho! nabz tak nap. kokosov '9&ra,nebo polyesterov lano bez jakhokoliv zakonen nebo zvl'tn 3pravy.

@ru/ lan#hlavn rozli'uje%e !va !ruhy U_C$58?/` L$C$ $ 0"$"8?/`L$C$Uyna%ick lano se pi zti p!u, prothne a u%on plynulej' bezpen)

K!opa!. Aracuje !yna%icky jako u%a.0tatick lano se v'ak neprothne nepro!lou, je pevn a nepovol.

5%e i speciln lana jako jsou 0"$" zzna%, vy1otora1uj nkolik obrzk& pro!nina pouE %&e' po!niknout i s ro!ii.


17/22

Dod"(n&a dru/2 > 6*T9D NA R'HOL NA@ IJJJ $3TR.

-rcholy na! S k% na! %oe%, si jist !ove!e' nalzt na internetu, nebo v %apchs%. Ca takov) vrchol se vy!ej s o!!le%, ro!ii, nebo ka%ar!y. Wist ji v', e

se na takovouto t3ru s% nevy!'.$ sta ti vystoupat pouze na je!en -?Htejen po vyznaen)ch trasch a cho!ncch!o!rujte ustanoven nv'tvnho !u /rkono' a pslu'n)ch

vyhl'ek Kr&ono1s&/o N2rodn(/o Dar&u KRNADS.- ppa! nebezpe i ohroen volejte Horskou slubu;


18/22

Dod"(n&D!t > Na+/o JJ&" po /or2+/, ve v1+e nad JJJ"Un.".Cest > Dodni&ni dv! +elodenn( tEr ve dvou r)n+/ po/o(+/ na l(+/.

*ed" > 9r%i v /or2+/ nad JJJ"Un.". V dru/ rostlin.Os" > T2bo v +i)in! na /or2+/.@ev!t > Ovl2dej perWe&tn! orienta+i v /or2+/ s "apouS.

Lze je plnit naje!nou a pr&bn."a!y plat v'echny pravi!la v pe!chzejc% bo!. Cik!y necho> s%;< sv)ch t3rch si ve> peliv zpisy a v souasn !ob nen probl% poizovat i1otora1ick sn%ky. $ jist pibal' i atlas rostlin, ppa!n sky na rostliny !oherbe. 5us' v'ak !ti pozor, abys nesbral chrnn rostliny.

0il&vky


19/22

@es2t2 pod"(n&a B 4nej )2sad po/bu v /ors&" ternu suGov2, sn!/ov2pole, ledov+e, lavinXS

A +o jsou ta *uGov2 pole a dal1( pole Atano? Nen( to n2/odou pole pln

&a"en(, &ter +/od("e na pod)i" vb(rat?Ce, tak to Lasiko nen, horsk suEov pole jsou po!obn ka%enn)% %o%, av'akjsou %lo stabiln, sloen ze suEovho %aterilu pe%stnho

vlive% ravitace, satlac apo!. na svazch o vt'%sklonu Fzpravi!la pes S VG.$ pak sta vel%i neopatrn stoupnout, nebou!lat neopatrn) pohyb hozen ka%ene !o vrchuna svah a ka%en se ! !o pohybu jako lavina.

Uroliny na Ale'ivci u Winc&.

0nhov pole je tak vel%i nebezpen, na jae napa!an) snh na sv% povrchuu%rzne a stv se je!nolitou le!ovou !eskou, nebezpe se skr)v v rozho!nuttakov pole pejt, uklouznut %&e zna%enat nekontrolovateln) skluz a !o 3!ol,nebo na konec pole. (astavit skluz je prakticky ne%on.Aole se utv i na %rn sklonn)ch loukch a ta% k!e snh vy!r po celou !obuoteplen.


20/22

Lasiko, le!ovec si pe!stavit !oke' a lavinu t, jist jsi ve 1il%ech vi!l, cotakov lavina !oke.We !&leit se v!y na horch !it t%, co n% k a !oporuuje Horsk sluba.

(i%n 0ilvestrovsk) tbor S*I \ S*+

-eden2+tou pod"(n&ou je > *la


21/22


22/22

6uest Horal nvo!ov) se'itek, vypracoval: $tana

Date post:	20-Feb-2018
Category:	Documents
Upload:	vitezslavcermak
View:	239 times
Download:	0 times

Horal - Quest - dovednosti - zkoušky

Documents