ICT společností v České republice ICT ... - Computerworld · álně pro časopis Computerworld,...

Speciální vydání / Special Issue

Červen / June 2009

ICT společností v České republice

/

ICT Companies in the Czech Republic

g o r d i c @ g o r d i c . c zw w w . g o r d i c . c z

POMÁHÁMEMODERNIZOVAT VEŘEJNOU SPRÁVU

Specializované informační systémypro státní správu, samosprávu a bankovnictví

gordic_240x280.indd 1 28.5.2008 10:14:57ob2-Gordic.indd ob2ob2-Gordic.indd ob2 6/1/09 9:44:13 AM6/1/09 9:44:13 AM

ČERVEN 2009 / COMPUTERWORLD TOP 100 | 1

IDG touto cestou děkuje všem, kteří se o vydání publikace zasloužili, zejména hlavním partnerům: / / Hereby IDG would like to thank all who participated on the release of this publication, especially general partners:

a ostatním společnostem, které se zde prezentují. / and all the other companies involved.

Vážení čtenáři,opět po roce máte možnost držet v ruce nové vy-dání publikace Top 100 ICT společností v České re-publice. Ta vám kromě aktualizovaného žebříčku řazeného podle obratu a podle abecedního pořadí nabídne i řadu analytických pohledů od renomo-vaných společností na situaci na našem i globál-ním trhu, rozhovory s partnery publikace a další zajímavé články, díky nimž budete moci získat širší přehled o dosavadním a pravděpodobném budou-cím vývoji na ICT trhu. Mnoho prezentovaných zá-věrů vychází opět z průzkumů, vytvořených speci-álně pro časopis Computerworld, a projekt probí-hal ve spolupráci se sdružením Czech Top 100.

I přes ekonomickou krizi, která se již v loňském roce dotkla i České republiky, si dokázala většina firem v našem žebříčku udržet solidní výsledky a víceméně i pozice získané během uplynulých ročníků, což svědčí o jejich pevném postavení na trhu. V současnosti se již stále častěji objevují optimistické vize, které tvrdí, že to nejhorší má na-še ekonomika už za sebou, a nezbývá tedy než doufat, že příští rok bude opět ve znamení inten-zivního růstu a oživení, které všichni s nadějemi vyhlížíme.

Děkujeme za vaši dosavadní přízeň a věříme, že i letošní vydání této publikace pro vás bude opět přínosem.

Tabulky / Charts 6 Computerworld Top 100 – ICT firmy / ICT Companies14 Hlavní telekomunikační operátoři / Main Telco Operators14 Abecední seznam firem / Alphabetical Summary

Články / Articles 2 Český IT trh v kontextu světové hospodářské krize / Czech IT Market in the Context of the Global Economic Crisis17 Předpovědi v oblasti ICT na rok 2009 a dále / ICT Predictions for 2009 and Beyond30 Profily / Profiles – Eset software, Impromat, Komix, Trask solutions32 ICT v ČR z pohledu koncového trhu / ICT in the Czech Republic from the End Market Perspective47 Zamíchá krize žebříčky firem? / Will the Crisis Mix up the Company Rankings?

Rozhovory / Interviews21 Anect22 Aquasoft23 DC Concept24 eD´system25 IBA Group26 J.K.R.27 LCS28 Minerva29 Océ

Dear readers,Another year has passed and once again you have the opportunity to get your hands on the new is-sue of the Top 100 ICT Companies in the Czech Republic. In addition to the up-to-date listings sorted according to turnover and alphabetically, it offers several analytic perspectives from renowned com-panies regarding the situation on the Czech and global markets, interviews with the publication’s partners and other interesting articles, thanks to which you will be able to get a wider overview of the existing and probable future developments on the ICT market. Many of the conclusions present-ed here come once again from surveys created especially for Computerworld magazine and the project was prepared in cooperation with the Czech Top 100 association.

In spite of the economic crisis that not even the Czech Republic avoided in previous year, most of the companies in our list managed to maintain solid results and more or less their position achieved during the last few years, which testifies to their strong position on the market. The optimistic vision that states that the worst is already behind the economy has appeared more and more often lately, and what else is there to do but hope that next year will once again be marked by the intense growth and recovery that we are all looking forward to.

Thank you for your continued favour and we trust that this year’s edition of this publication will once again be of benefit to you.

Ob

sah

/ C

on

ten

t

Martin NoskaVedoucí projektu / Project [email protected]

T100-01-DR 1T100-01-DR 1 4.6.2009 15:59:454.6.2009 15:59:45

2 | COMPUTERWORLD TOP 100 / ČERVEN 2009

Český IT trhv kontextu světové

hospodářské krize: Výhled

neradostný, nikoli tragický

PAVEL ROLAND

Globální ekonomická krize, projevující se mimo jiné celosvěto-vým poklesem poptávky po zboží a službách, propadem prů-myslové produkce, rostoucí nezaměstnaností a opatrnějším

přístupem k poskytování úvěrů ze strany bank, dopadá na celé hos-podářství a v důsledku i na trhy informačních technologií. Podle opti-mistických odhadů bude rok 2009 obdobím největšího ekonomické-ho poklesu, po němž dojde k opětovnému nastartování hospodářské-ho růstu. Podle jiných předpovědí nemusí mít případné oživení dlou-hého trvání vzhledem k jeho podmíněnosti vládními zásahy a vzhle-dem k regionální a globální provázanosti ekonomik. V této souvislosti analytická společnost IDC očekává růst globálního trhu IT v roce 2009 o pouhých 0,5 %, v případě pozitivního scénáře pak oži-vení v roce 2010 na hodnotu okolo 4,4 %.

Český trh IT, který se nachází na pomezí mezi rozvíjejícími se ze-měmi východu a rozvinutými ekonomikami západu, je ovlivňován několika protichůdnými faktory. Na straně jedné se negativně proje-vuje celkový propad poptávky související s nepříznivou ekonomickou situací a postupným nasycování trhu, které lze pozorovat v posled-ních letech. Na straně druhé vládní stimuly v podobě dotačních ba-líčků, daňových úlev, investičních pobídek apod. zaváděné v reakci na ekonomickou krizi, stejně jako zesílené tlaky na snižování nákladů ve všech odvětvích, přináší příležitosti k zavádění moderních, ekono-micky výhodných (a zároveň často i ekologicky příznivých) technolo-gií, jako je například virtualizace serverové, síťové a datové infra-struktury.

Zatímco v roce 2007 český trh IT vzrostl o 20,8 %, v roce 2008, kdy se také začala projevovat globální krize, to bylo dokonce 22,6 %. Nut-no však poznamenat, že velkou část z těchto dvouciferných růstů tvoří kurzový pohyb české koruny vůči americkému dolaru. V roce 2009 analytici společnosti IDC očekávají zpomalení meziročního růs-tu až na 6,2 %, poté mírný vzestup na hodnoty kolem 7–8 % v násle-dujících třech letech, přičemž celková hodnota trhu by měla stoup-nout z více než 5,7 miliardy dolarů v roce 2008 na zhruba 8,1 miliardy dolarů v roce 2013.

Nové technologie jako příležitostBez ohledu na ekonomickou situaci stále rostou objemy podnikových informací, stoupají nároky na mobilitu pracovníků a související do-stupnost dat a aplikací, zpřísňují se regulatorní požadavky a objevují nové bezpečnostní hrozby. Nové technologie a trendy v IT mohou firmám v nepříznivé ekonomické situaci pomoci nalézt rezervy, zefek-tivnit provoz IT, snižovat náklady, případně uspokojit nové požadavky

Czech IT Marketin the Context of the Global

Economic Crisis: A Gloomy,

though not Tragic Outlook

PAVEL ROLAND

The global economic crisis, evident as a worldwide decrease in the de-mand for goods and services, a slump in industrial production, growing unemployment and a warier approach to providing loans on the part of

the banks, among other signs, has an impact on the entire economy and, as a result, on the information technology markets as well. According to optimis-tic estimates 2009 will be the period with the greatest economic decline, after which economic growth will start once again. According to other forecasts any recovery need not last long in light of its dependence on government inter-vention and in light of the regional and global interconnection of economies. In this context the analytical company IDC expects the global IT market to grow by only 0.5% in 2009 and, in the case of the positive scenario, recovery to a value of around 4.4% in 2010.

The Czech IT market, which finds itself on the boundary between the devel-oping countries of the east and the developed economies of the west, is influ-enced by several opposing factors. On one hand the overall decrease in de-mand connected with the adverse economic situation and the gradual satura-tion of the market that has been observed in recent years has had a negative effect. On the other hand the government stimuli in the form of subsidy pack-ages, tax breaks, investment incentives etc. introduced in reaction to the eco-nomic crisis, just like the increasing pressure on cost-cutting in all sectors, are bringing opportunities for the introduction of modern, economically-advan-tageous (and also environmentally-friendly) technologies, such as the virtuali-sation of server, network and data infrastructures.

While the Czech IT market increased by 20.8% in 2007, in 2008 (when the global crisis started becoming apparent) it was even 22.6%. It must be noted, however, that a large part of this double-digit growth is created by the move-ment of the Czech crown against the American dollar. In 2009 IDC’s analysts

T100-02_04-LG 2T100-02_04-LG 2 4.6.2009 16:03:394.6.2009 16:03:39


expect a slowdown of up to up to 6.2% in year-on-year growth, then a slight increase to a value of around 7% - 8% in the following three years, while the overall value of the market should rise from more than 5.7 billion dollars in 2008 to about 8.1 bil-lion dollars in 2013.

New Technology as an OpportunityRegardless of the economic situation the volume of business information is always growing, the de-mands on employee mobility and the connected availability of data and applications is increasing, the regulatory demands are getting tougher and new security threats are appearing. New technolo-gies and trends in IT can help companies in ad-verse economic situations find reserves, make IT operations more effective, lower costs or satisfy new requirements without the necessity of exten-sive investments. The recession also forces com-panies to re-evaluate the budget priorities includ-ing impacts on IT. In addition to a simple freezing of investments there is also a solution that offers per-spective for the future, specifically the better use of the existing infrastructure and the planned intro-duction of new, economically-advantageous tech-nologies and procedures such as virtualisation, consolidation and automation.

The Numbers on the Czech IT MarketOnce again we are somewhere between the devel-oping “east” and the developed western countries as far as the structure of the Czech IT market is concerned. Hardware represented the largest item in the total expenditures on IT in the Czech Repub-lic in 2008 at 44%. IT services contributed 37% to the total market volume and software 19%. In com-parison, hardware‘s share in the total market amounted to 63% in the region of Central and East-ern Europe, IT services 23% and software 14%, while in Western Europe the most was spent on IT services (47%) followed by hardware (33%) and software (20%).

The PC Market: Notebooks RuleThe sale of personal computers in 2008 exceeded 1 million units for the first time and the total number of sold units reached 1.13 million, which represents an increase of 17% in comparison with the previous year. Even though the impact of the current economic situation on the last year’s over-all results were not that noticeable, IDC did note a decrease in demand in the last quarter compared to the year’s remaining periods on the part of households and companies. The end users’ great-est interest was once again concentrated on note-

bez nutnosti rozsáhlých investic. Recese zá-roveň nutí společnosti přehodnotit rozpočto-vé priority včetně výdajů na IT. Vedle prosté-ho zmrazení investic existují i řešení, která nabízí perspektivu do budoucna, a to skrze lepší využití stávající infrastruktury a pro-myšlené zavádění nových, ekonomicky vý-hodných technologií a postupů, jako je virtu-alizace, konsolidace a automatizace.

V průzkumu společnosti IDC mezi 500 IT manažery ze společností, které se účastnily série konferencí IDC CEE Storage Roadshow v loňském roce, 73 % respondentů uvedlo, že je pro ně důležité nebo velice důležité snížit celkové náklady na vlastnění datových skla-dů, a téměř tři čtvrtiny podniků se zajímaly o implementaci nějaké formy virtualizace.

Český trh IT v číslechZ hlediska struktury českého trhu IT opět pla-tí, že se nacházíme mezi rozvíjejícím se „vý-chodem“ a vyspělými západními zeměmi. Hardware v roce 2008 představoval největší položku celkových výdajů na IT v ČR, a to 44 %. IT služby se podílely na celkovém obje-mu trhu 37 % a software 19 %. Pro porovná-ní, v celém regionu střední a východní Evro-py činil podíl hardwaru na celkovém trhu 63 %, IT služeb 23 % a softwaru 14 %, zatímco v západní Evropě se utratilo nejvíce za IT služby (47 %), následoval hardware (33 %) a software (20 %).

Trh PC: Notebooky kralujíProdeje osobních počítačů v roce 2008 po-prvé překročily hranici 1 milionu kusů a cel-kový počet prodaných kusů dosáhl 1,13 mi-lionu, což představuje v porovnání s před-chozím rokem nárůst o 17 %. Přestože do-pad současné ekonomické situace na celko-vé výsledky za minulý rok nebyl nijak výrazný, společnost IDC zaznamenala v po-sledním čtvrtletí snížení poptávky oproti zbývajícím obdobím roku ze strany domác-ností i podniků.

Největší zájem koncových uživatelů se opět soustředil na notebooky. Nepatrný ce-nový rozdíl vzhledem k desktopům a od dru-hé poloviny roku i podpora nové kategorie mini notebooků přispěly k dalšímu zvýšení podílu přenosných zařízení na úkor stolních. Podíl segmentu notebooků tvořil v minulém roce 64 % z celkového počtu osobních počí-tačů a v porovnání s minulým rokem narost-ly prodeje o 33 %. Zvýšený zájem zazname-

T100-02_04-LG 3T100-02_04-LG 3 4.6.2009 16:03:424.6.2009 16:03:42


books. The share of the notebook segment made up 64% of the overall total of personal computers last year and sales increased by 33% in compari-son with the previous year. The x86 server segment has also seen an increase in interest, contributing a share of 3% to the overall computer market. The sale of this equipment increased by 10% year-on-year. Desktop computers were the only area which was afflicted by lower interest on the part of the consumer and business segment resulting in a 5% decrease in sales.

The small and medium enterprise segment to-gether with the household segment comprises most of the end users, with over 84% of the com-puters supplied here. The consumer segment was actually the most dynamic last year and the number of PCs heading towards this segment in-creased by 40% compared to the previous year.

In 2009 IDC is expecting a further decrease in the sale of desktop computers at the expense of portable computers, while mini notebooks will play an ever more important role in both the sales vol-ume and pressure on the price.

IT Services: Rise and FallThe Czech IT Service market has experienced steep growth in the last five years, and at an ever-faster tempo – from 11% year-on-year in 2004 to 28% in 2008 (according to preliminary results). It is important to note that the influence of the ex-change rate developments in the last two years was not insignificant. The expected year-on-year growth in 2008, expressed in Czech crowns, is 7.8% according to preliminary results. A rude awaken-ing, however, awaits this segment in the coming period. According to IDC there will be a growth of 2.8% in 2009 expressed in dollars (though accord-ing to current information on the development in the first four months of 2009 this number will most likely be even lower). The influence of the econom-ic crisis will then be felt in the individual sectors of the economy in various manners. The leading in-vestor into IT services will continue to be the state administration, in spite of the intended budget cuts. While in the field of telecommunications the com-petition demands constant innovations, and thus investments in new IT solutions, industrial produc-tion will be perceptibly affected and will show a considerable slump. Caution and a decrease or freezing of investments will prevail in the financial sector, though the demand for IT services will en-dure with regard to state regulations, an increase of security and integration in banks.

9 0268 / mar

Text was prepared in cooperation with IDC.

nal také segment x86 serverů, který se na celkovém trhu s počítači podílí 3 %. Pro-dej těchto zařízení meziročně vzrostl o 10 %. Stolní počítače byly jedinou oblastí, kterou postihl menší zájem ze strany spotřebitelské-ho i podnikového segmentu a vyústil v 5% pokles prodejů.

Segment malých a středních podniků spolu se segmentem domácností tvořily vět-šinu koncových zákazníků a skončilo zde přes 84 % dodaných počítačů. Právě spotře-bitelský segment byl v minulém roce nejdy-namičtější a počet PC směřující do tohoto segmentu vzrostl oproti předchozímu roku o 40 %.

V roce 2009 IDC očekává další pokles pro-deje stolních počítačů na úkor přenosných zařízení, přičemž stále důležitější úlohu bu-dou hrát mini notebooky, a to jak objemem prodeje, tak cenovým tlakem.

IT služby: Vzestup a pádČeský trh IT služeb v posledních pěti letech zažíval strmý růst, a to zrychlujícím se tem-pem – z 11 % meziročně v roce 2004 na 28 % v roce 2008 (podle předběžných výsledků). Nutno poznamenat, že i zde má nezanedba-telný vliv kurzový vývoj v posledních dvou letech. V korunovém vyjádření je podle předběžných výsledků očekáván za rok 2008 meziroční růst ve výši 7,8 %. V nadcházejí-cím období však tento segment čeká vystříz-livění z euforie.

Podle společnosti IDC dojde v roce 2009 k růstu o 2,8 % při vyjádření v dolarech (nicméně podle aktuálních informací o vý-voji v prvních čtyřech měsících roku 2009 bude toto číslo velmi pravděpodobně ještě nižší). Vliv ekonomické krize se přitom pro-jeví v jednotlivých odvětvích hospodářství různým způsobem. Hlavním tahounem in-vestic do IT služeb zůstane i nadále státní správa, navzdory zamýšleným rozpočtovým škrtům. Zatímco v odvětví telekomunikací konkurenční boj vyžaduje neustálé inovace, a tedy i investice do nových IT řešení, prů-myslová výroba bude citelně zasažena a za-znamená jednoznačný propad. Ve finančním sektoru bude převládat opatrnost a snižová-ní či zmrazení investic, avšak vzhledem ke státní regulaci, posilování bezpečnosti a integraci v bankách poptávka po IT služ-bách přetrvá.

9 0267 / mar

Článek byl připraven ve spolupráci s IDC.www.vema.cz

Využívejte HR Vema formou služby

Chcete ušetřit?

Informační systém HR Vema nabízí komplexní řešení:• mzdy• personalistika• docházka• vzdělávání• systemizace• benefity pro zaměstnance• výběrová řízení• pracovní cesty• komunikace s Portálem veřejné

správy

Tyto aplikace lze provozovatvzdáleně přesinternet formou služby ASP* Vema.

S ASP vám odpadá:• investice do licencí• instalace nových verzí• péče o data a provoz aplikací• potřeba budování vlastní technické

infrastruktury

A navíc získáte:• garanci provozu a dostupnosti• vysokou úroveň zabezpečení dat• efektivnější služby• využívání Portálu Vema

* ASP = Application Service Providing - poskytování aplikací formou služby.

T100-02_04-LG 4T100-02_04-LG 4 4.6.2009 16:03:444.6.2009 16:03:44

ALZA-firmy.indd 5ALZA-firmy.indd 5 6/2/09 2:46:46 PM6/2/09 2:46:46 PM


COMPUTERWORLD TOP 100P

ořa

dí /

Ra

nk

Název firmy

Company

Právní subjekt.

Vla

st n

ick

á

stru

ktu

ra

Založeno

Founded

Kategorie / Category Obrat / Revenue 1

Legal Form

Pro

pri

eta

ry

Str

uc

ture

Software HardwareObchod

Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2008(mil. Kč)

2007(mil. Kč)

2008(mil. USD)

1. eD´system Czech a. s. C 2000 VH, VHC D 11 961,0 10 114,0 615,0

2. AT Computers a. s. CZK 1995 VSP VHC, VHP, VHS D SL, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 8 000,0 7 300,0 411,3

3. Tech Data Distribution s. r. o. ZP 1991 D PO, SK 6 059,5 6 382,7 311,5

4. Hewlett-Packard s. r. o. ZP 1991 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHC, VHP, VHS, VHT D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 5 971,8 6 116,0 307,0

5. SWS a. s. C 1991 D 4 805,4 4 673,7 247,1

6. Alza.cz a. s. C 1994 VH, VHC DE, DP SL, SE, PO 3 205,0 2 273,0 164,8

7. T-Systems Czech Republic a. s. CZK 1996 VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ISP, ASP, NS T, TP, TB 2 917,0 2 652,0 150,0

8. SAP ČR s. r. o. ZP 1993 VSP 2 450,5 2 679,5 126,0

9. AutoCont CZ a. s. C 1990 VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS 2 372,0 2 353,0 122,0

10. Telefónica O2 Czech Republic a. s. CZK 2006 VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 2 107,0 1 934,0 108,3

11. DNS a. s. C 1997 D SL, PO, SK 2 050,0 105,4

12. 100Mega Distribution s. r. o. C 1994 VHC, VHS D 1 800,0 1 800,0 92,5

13. ČD-Telematika a. s. C 2005 VSK, VSP, VSZ VHT D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TB 1 754,6 1 475,6 90,2

14. ICZ a. s. CZK 1997 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, NS TP, TM, TB 1 530,8 1 434,8 78,7

15. Avnet s. r. o. ZP 1996 D 1 528,0 1 879,6 78,6

16. Impromat s. r. o. CZK 1990 D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 1 393,0 1 242,0 71,6

17. AVG Technologies CZ s. r. o. CZK 1991 VS D, DP SL, I, PU, SK 1 390,0 964,0 71,5

18. Agora DMT a. s. C 1997 D, DE TM 1 331,4 1 309,6 68,5

19. Asbis CZ s. r. o. ZP 1998 D SI, SE, PO, NS 1 323,1 1 075,8 68,0

20. Unicorn a. s. C 1990 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 1 300,0 1 205,0 66,8

21. Lama Plus s. r. o. C 1992 D 1 280,0 1 250,0 65,8

22. Soitron CZ s. r. o. CZK 2005 VHC, VHP, VHS, VHT DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS TP, TB 1 275,2 1 058,0 65,6

23. Servodata a. s. C 1991 D 1 262,0 1 302,0 64,9

24. Soft-Tronik a. s. CZK 1990 D I, SE, SK, NS 1 167,2 995,1 60,0

25. Siemens IT Sol. and Services s. r. o. CZK 1992 VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 1 165,0 1 320,6 59,9

26. Adastra s. r. o. CZK 1995 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ZD 1 138,3 1 061,5 58,5

27. Konica Minolta Bus. Sol. CZ s. r. o. CZK 1990 VHP D, DP SL, I, O, PU, SE, PO, SK 1 125,4 1 221,6 57,9

28. Ericsson s. r. o. CZK 1995 VS VH, VHS, VHT SI, I, O, PU, SE, SK, ASP, NS TP, TM, TB 1 100,0 1 200,0 56,6

29. Ness Czech s. r. o. CZK 1991 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS TP, TM, TB 1 051,0 994,6 54,0

30. Asseco Czech Republic a. s. CZK 1954/2007 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, ZD, NS 1 003,3 998,7 51,6

31. Abacus Electric s. r. o. C 1992 VHC D SI 954,0 1 010,0 49,0

32. Wincor Nixdorf s. r. o. CZK 1999 VS, VSK, VSP, VSZ VH, VHC, VHP DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 939,3 932,8 48,3

33. GC System a. s. C 1990 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 895,0 1 235,7 46,0

34. Kapsch s. r. o. ZZ 1992 DP SI, I, O, PU, SE, PO 730,7 349,3 37,6

35. Anect a. s. C 1996 VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PU, SE, NS 724,0 638,0 37,2

36. Océ – Česká republika s. r. o. CZK 1991 VS VH, VHP DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ZD 700,6 651,9 36,0

37. E.ON IS Czech Republic s. r. o. CZK 1997 VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS TP, TM, TB 684,4 715,9 35,2

38. TTC Marconi s. r. o. CZK 1993 VSZ VHT SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 629,1 978,4 32,3

39. Altron a. s. C 1991 VSZ VHS, VHT DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 628,8 685,8 32,3

40. Comparex CZ s. r. o. CZK 1995 D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 627,0 434,0 32,2

Vysvět l ivky Vlastnická struktura – určení vlastníka firmy: C – česká, CZK – česká se zahra-ničním kapitálem, ZP – pobočka zahra-

niční firmy, ZZ – zahraniční zastoupeníSW: VS – výrobce softwaru, VSK – kli-entský (OS, kancelářské aplikace, vývo-jové nástroje), VSP – podnikový (databá-ze, obchodní aplikace, informační systé-

my), VSZ – programování na zakázkuHW: VH – výrobce hardwaru, VHC – po-čítače a servery, VHP – periferie, VHS – síťové komponenty, VHT – infrastruktura pro telekomunikace

Obchod: D – distributor, DE – dealer, DP – prodej koncovým uživatelůmSlužby: SL – poskytovatel služeb, SI – systémová integrace, I – implementace, O – outsourcing, PS – provozní služby

(hosting), PU – podpora a údržba, SE – servis, PO – poradenství, SK – školení, ISP – poskytovatel internetu, ASP – po-skytovatel aplikačních služeb, ZD – zpra-cování dat, NS – návrh a realizace sítí

Telekomunikace: T – telekomunikační operátor, TP – služby v pevných sítích, TM – služby v mobilních sítích, TB – služ-by v bezdrátových sítích

3

4

5

6

T100-09_06-15-DR 6T100-09_06-15-DR 6 4.6.2009 16:06:594.6.2009 16:06:59


ČESKÝ TRH / CZECH MARKETZaměstnanci

Employees

Další údaje 2008 / Additional Data 2008(mil. Kč)

Konsolid. údaje

Consoli-dated Data

Auditované údaje

AuditHlavní produkty

Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equite

Hosp. výsl.

Profit Before Tax

8. )

2008 2007

5,0 150 ✘ ✘ Lynx

,3 ✘ ✘ počítače, servery, notebooky, PC komponenty, periferie

,5 290 350 1 830,2 385,7 ✘ ✘

,0 969 897 ✔ IT produkty a služby, systémové integrace VZP, DHL, MPSV ČR

,1 183 162 1 338,4 475,4 55,0 ✘ ✘

4,8 ✔ ✔

0,0 657 607 komplexní ICT řešení na zakázku T-Mobile, Škoda Auto, státní správa

6,0 199 ✔ ✔ ERP, CRM, BI

2,0 726 746 1 218,0 343,0 120,0 ✘ ✘

8,3 ✘ ✔ datové a hlasové služby, hosting/housing, Managed Services Česká spořitelna, ČEZ, DHL, Seznam.cz

5,4 ✘ ✔ Cisco, HP, IBM

2,5 125 115 ✔ ✔ Hal3000, Dell, Genius, Samsung, AirLive, MSI

0,2 1 085 1 135 2 649,4 2037,5 56,1 ✔ ✔ digitální okruh, servis infrastruktury, provozní podpora ICT České dráhy, SŽDC, Ministerstvo vnitra ČR

8,7 570 440 1 186,5 410,6 93,7 ✔ ✔ odvětvová řešení, systémová Integrace, infrastruktura veřejné a státní org., telco, utility, zdravotnictví

8,6 43 41 ✘ ✘ IBM, Sun Microsystems, EIZO

,6 341 321 560,0 237,0 90,0 ✔ ✔ systémová integrace, multifunkční zařízení, outsourcing finanční sektor, státní správa, průmysl

,5 344 281 753,0 216,0 263,0 ✘ ✔ AVG Internet Security, AVG Anti-Virus plus Firewall Plzeňský Prazdroj, Ministerstvo průmyslu a obchodu

8,5 49 48 ✘ ✘ mobilní telefony, navigace, fotoaparáty

8,0 60 47 25,8 28,7 –8,9 ✔ ✔ AMD, Asus, Toshiba

6,8 840 945 30,0 ✔ Tatrabanka, Česká spořitelna, Komerční banka

5,8 ✔ inkoustové náplně, tonerové náplně, počítačové doplňky

5,6 760 752 750,8 321,2 ✔ ✘ IP telefonie, IP kontaktní centra, IT infrastruktura RWE, DHL Express, Provident Financial

4,9 61 76 629,0 41,0 10,0 ✔ ✘

0,0 45 43 687,7 276,3 ✘ ✔ Sun Microsystems, Citrix, VMware

9,9 265 263 ✔ ✔ systémová integrace, IT řešení a služby, outsourcing

8,5 585 484 471,0 ✔ ✔ MDM, business intelligence, data warehousing GE Money Bank, Komerční Banka, Vodafone ČR

,9 195 215 740,1 192,2 24,0 ✘ ✔ správa dokumentů, optimalizace tisku, multifunkční zařízení Česká spořitelna, České dráhy, Mafra

6,6 76 91 ✘ ✔ síť 2G, síť 3G, IMS Vodafone, Telefónica O2, T-Mobile

4,0 408 ✘ ✘ ECM, IBM, Microsoft, Oracle, SAP skupina ČEZ, Komerční banka, Telefónica O2

,6 581 604 863,9 480,5 141,0 ✘ ✔ outsourcing, ERP (eObec, Fenix), bezpečnost a infrastruktura MF ČR, Středisko cenných papírů (SCP)

9,0 53 52 ✔ ✘ Evolve, Supermicro, LG Electronics

8,3 161 142 547,4 185,7 19,5 ✔ ✔ pokladní systémy, zprac. hotovosti a karetních transakcí Tesco, ČSOB, GE MoneyBank

6,0 53 54 584,5 247,8 51,6 ✘ ✔ GC Pack

,6 130 133 197,7 32,2 17,7 ✘ ✘ IT, komunikace, sítě Allianz, Letiště Praha, TÜV

,2 215 197 435,0 287,0 38,0 ✘ ✔ Řízení a správa služeb ICT a práce s informacemi MPSV ČR, KB, Česká pojišťovna

6,0 393 325 profesionální řešení pro práci s dokumenty, outsourcing ČEZ, Telefónica O2 CZ, Česká pošta

5,2 210 193 280,5 98,4 3,8 ✔ ✔ IT služby – softwarová a hardwarová řešení E.ON Česká republika

2,3 109 107 383,0 140,9 10,2 ✘ ✔ přenosová a spojovací technika, IP TouchCall ČEZ ICT Services, SŽDC, Telefónica O2

2,3 164 125 338,6 75,4 21,4 ✘ ✔ datová centra, energocentra, klimacentra IT a Telco, finanční instituce, průmysl

2,2 40 36 ✘ ✘ Enterprise Storages, Enterprise Servers, zálohování

Explanatory

Ownership structure – the company’s owner: C – Czech owners, CZK – Czech owners plus a foreign equity, ZP – local

branch of a foreign company, ZZ – foreign representationSW: VS – software manufacturer, VSK – client software (OS, office applications, development tools), VSP – enterprise

software (database, business applicati-ons, ERP), VSZ – custom-made softwareHW: VH – hardware manufacturer, VHC – computers and servers, VHP – peripherals, VHS – network

components, VHT – telco infrastructureBusiness: D – distributor, DE – dealer, DP – retail saleServices: SL – service provider, SI – sys-tem integration, I – implementation, O –

outsourcing, PS – operational services (hosting), PU – support and maintenance, SE – service, PO – advisory, SK – training and instruction, ISP – internet services provider, ASP – application services pro-

vider, ZD – data processing, NS – network design and realization Telco: T – telco operator, TP – fixed ne-twork operator, TM – mobile network operator, TB – wireless network operator

2

2

T100-09_06-15-DR 7T100-09_06-15-DR 7 4.6.2009 16:07:004.6.2009 16:07:00



ořa

dí /

Ra

nk

Název firmy

Company

Právní subjekt.

Vla

st n

ick

á

stru

ktu

ra

Založeno

Founded


Legal Form

Pro

pri

eta

ry

Str

uc

ture


Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2008(mil. Kč)

2007(mil. Kč)

2008(mil. USD)

41. C System Group s. r. o. C 2001 VH, VHC, VHP, VHS, VHT DE, DP SL, I, O, PU, SE, PO, SK, ZD, NS 623,0 515,0 32,0

42. Digi Trade s. r. o. ZP 1994 VS, VSK, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 602,8 650,0 31,0

43. Cleverlance Enterprise Sol. a. s. C 2000 VSK, VSP, VSZ SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP 552,8 534,3 28,4

44. NWT Computer s. r. o. C 1995 VSP, VSZ VHC, VHP, VHS, VHT D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TB 520,7 536,4 26,8

45. Elko Trading s. r. o. C 1993 D, DE, DP PU, SE, PO, NS 520,0 650,5 26,7

46. Datasys s. r. o. C 1994 VS, VSK, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PU, PO, SK, NS 505,4 26,0

47. Gordic s. r. o. C 1993 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 469,0 428,0 24,1

48. Trask solutions s. r. o. C 1994 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 456,0 234,0 23,4

49. Siemens Enterprise Com. s. r. o. CZK 2006 VS, VSK, VSP VH, VHS, VHT DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS TP, TM, TB 440,7 423,6 22,7

50. ANF Data s. r. o. CZK 1992 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 395,8 480,1 20,3

51. OKsystem s. r. o. C 1990 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 392,0 326,0 20,2

52. ITS a. s. C 1991 VSZ DE, DP SL, SI, O, PS, PU, SE, ASP, NS 386,5 413,9 19,9

53. Bull s. r. o. ZP 1993 VS VH, VHC, VHS DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO 373,1 368,9 19,2

54. Capgemini Czech Republic s. r. o. CZK 2004 VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 372,5 380,3 19,2

55. Your System s. r. o. C 1990 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS TP, TB 358,6 344,9 18,4

56. Xanadu a. s. C 1991 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 348,0 337,3 17,9

57. Sloane Park Property Trust a. s. CZK 1998 VHT D PS, ISP T, TP, TB 339,0 242,0 17,4

58. Oki Systems (Cz. and Slov.) s. r. o. ZZ 1997 VHP 337,0 305,1 17,3

59. Alwil Software a. s. C 2006 VS 316,5 163,4 16,3

60. Storyflex a. s. C 2006 DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 312,0 186,0 16,0

61. i4wifi a. s. C 2007 VHS, VHT D, DE, DP PO, SK, NS 307,2 271,8 15,8

62. Netprosys s. r. o. C 1996 VHC, VHS, VHT DP SL, SI, I, O, SE, PO, NS TB 307,0 178,5 15,8

63. atlantis telecom s. r. o. C 1994 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 307,0 245,0 15,8

64. LCS International a. s. CZK 1990 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 304,7 277,0 15,7

65. Infinity a. s. CZK 1992 VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, NS TP, TB 282,0 342,0 14,5

66. Stapro s. r. o. C 1990 VS SL, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 275,5 229,9 14,2

67. Minerva Česká republika a. s. C 1992 VSZ D SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 268,0 220,0 13,8

68. CCA Group a. s. C 1991 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP 255,0 96,6 13,1

69. PCS s. r. o. C 1990 VS, VSK, VSP D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 253,0 13,0

70. Komix s. r. o. C 1992 VS, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 245,9 165,5 12,6

71. Intercom Systems a. s. CZK 1991 DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, NS 240,0 231,0 12,3

72. Stormware s. r. o. C 1996 VS, VSP DE, DP SL, I, PU, SE, SK 238,0 183,8 12,2

73. Amos Software s. r. o. C 1993 VSZ D PO, SK 235,3 253,0 12,1

74. Webcom Axperience a. s. CZK 1998 VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD 233,0 220,0 12,0

75. Pike Electronic s. r. o. C 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 230,9 162,0 11,9

76. Ycnega technologies s. r. o. C 2002 VS, VSP, VSZ VH, VHC, VHT D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ZD, NS T, TP, TB 216,9 228,2 11,2

77. Elteco-UPS s. r. o. CZK 1993 VHS, VHT D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 216,7 148,9 11,1

78. CDL System a. s. C 1992 VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, NS 200,2 214,7 10,3

79. Aquasoft s. r. o. C 1996 VSP, VSZ DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK 197,9 152,3 10,2

80. IBA Group a. s. CZK 2005 VS, VSP, VSZ DE SL, SI, I, O, PU, SK, ASP 188,0 452,7 9,7







7

8

T100-09_06-15-DR 8T100-09_06-15-DR 8 4.6.2009 16:07:004.6.2009 16:07:00



Employees


Konsolid. údaje

Consoli-dated Data

Auditované údaje


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equite

Hosp. výsl.

Profit Before Tax

8. )

2008 2007

2,0 104 93 232,0 90,0 46,0 ✔ ✔ servis, prodej a výroba IT, outsourcing

,0 62 59 215,7 45,0 ✘ ✔ Microsoft, IBM, IT služby Česká spořitelna, Telefónica O2 ČR, Škoda Auto

8,4 377 455 320,3 142,6 23,8 ✘ ✔ CLV Sm@rtClient, CLV Call Center, CLV Trading Solution Komerční banka, Telefónica O2 ČR, Česká pojišťovna

6,8 128 133 107,6 24,3 5,6 ✘ ✔

6,7 37 39 20,1 ✔ ✔

6,0

4,1 144 137 310,0 169,0 23,0 ✘ ✘ Gordic Ginis, Gordic Win, Eiger MO ČR, MV ČR, HMHP

3,4 175 150 172,0 83,0 ✔ ✔ technol. řešení, IS a integrace, konzultační služby Česká spořitelna, GE Money Bank, ČSOB

2,7 83 84 162,7 66,9 11,0 ✔ ✔ OpenScape UC Server, MobileConnect, HiPath ČSSZ, Continental, Coca-Cola

0,3 324 362 75,1 11,7 7,6 ✘ ✔ digitální archivační systém, IS pro ZP, SW pro satelity ČSSZ, ZPMV, European Space Agency

0,2 178 140 395,0 365,0 ✘ ✘ OKdávky, OKpráce, OKbase MPSV ČR, KPMG, MV ČR

9,9 47 46 115,1 40,9 6,6 ✘ ✔ aplikace eBDX, servery IBM Tesco, ČSOB, Wincor Nixdorf

9,2 45 47 143,1 84,9 25,2 ✘ ✔ virtualizace, storage, platební terminály finanční instituce, obchod, průmysl

9,2 204 179 432,0 103,8 36,2 ✘ ✘ Middleware 24x7, Capitol, Internet banking ČSOB, Komerční banka, Plzeňský Prazdroj

8,4 105 95 167,2 39,0 16,6 ✔ ✔ systémová integrace, dodávky a podpora IS, vývoj apl.

,9 84 82 104,5 18,7 ✔ ✔ 3D CAD Autodesk, GIS Topobase, iProject O2, Škoda, Letiště Praha

,4 115,0 ✔ ✔

,3 14 14 38,2 13,5 2,9 ✘ ✔ tiskárny, multifunkční zařízení, faxy

6,3 58 49 380,2 186,7 210,1 ✘ ✔ avast! antivirus Ministerstvo obrany ČR, ČSSZ

6,0 28 24 ✘ ✘

5,8 26 23 67,4 24,0 19,0 ✘ ✘ Mikrotik, Ubiquiti, TP-Link nezávislí ISP v ČR

5,8 64 60 123,3 112,0 6,3 ✘ ✔ datové služby, bezpečnost, systémová a servisní podpora Státní ústav pro kontrolu léčiv, Čepro, Skanska CZ

5,8 84 67 ✔ ✔ NeXspan IP telefonie, Polycom videokonference, ProBroker Telefónica O2 ČR, Seznam.cz, Vítkovice Steel

5,7 232 211 114,7 63,9 29,4 ✘ ✘ Helios Green, Helios Orange, Helios Red Phoenix-Zeppelin, Economia, Manpower

4,5 109 120 102,3 49,2 9,3 ✘ ✔ business solutions, dodávky a prodej hardwaru, komunikace Scania, Ahold, ČUZK

4,2 202 194 247,0 102,7 23,3 ✘ ✔ NIS StaproAkord, LIS OpenLIMS, konzultační služby VFN v Praze, Nemocnice Znojmo, FN Olomouc

3,8 82 88 148,0 37,5 16,0 ✔ ✘ QAD Enterprise Applications, Preactor United Bakeries, Unex, Johnson Controls

3,1 66 57 279,4 66,2 0,2 ✘ ✘ Ramses Akademie, IS pro MSp, IS pro org. složky státu MSp ČR, Škoda JS

3,0 100 antivirový software

2,6 135 131 71,0 55,4 ✘ ✘ vývoj softwaru, testování aplikací, konzultační služby MV ČR, zdravotní pojišťovny, Siemens IT Solutions

2,3 19 16 133,0 50,0 22,0 ✘ ✘ Cisco Cesnet, CentroNet, Univerzita Karlova v Praze

2,2 151 116 206,9 73,3 52,1 ✔ ✔ Pohoda, Pamica, Tax

2,1 9 7 83,4 27,2 5,0 ✘ ✔ Adobe Creative Suite, Adobe Acrobat, Adobe Photoshop

2,0 120 115 6,7 ✘ ✘ Microsoft Dynamics AX, NAV, CRM BMW Mnichov, Penta Investments, Wikov

,9 182 132 102,3 30,8 0,6 ✘ ✔ MakeDoc, Dotview, Eurotruck Všeobecná zdravotní pojišťovna, T-Mobile, SMS Group

,2 34 27 57,8 3,7 0,1 ✘ ✘

,1 54 51 91,9 10,2 4,5 ✘ ✘ záložní zdroje UPS, motorgenerátory, DC systémy ČS, KB, ČSOB, Chemopetrol

0,3 109 108 58,4 21,3 18,0 ✘ ✘ serverová řešení, komunikace-bezpečnost, IS Navision Město Ústí n. L., Globus ČR, společ. skupiny Aisan

0,2 108 103 102,1 32,1 9,1 ✘ ✔ software na zakázku, BI a DWH, ERP MS Dynamics AX GŘC, SUKL, MZe ČR

9,7 88 68 375,6 100,8 15,0 ✔ ✔

Explanatory







T100-09_06-15-DR 9T100-09_06-15-DR 9 4.6.2009 16:07:014.6.2009 16:07:01



ořa

dí /

Ra

nk

Název firmy

Company

Právní subjekt.

Vla

st n

ick

á

stru

ktu

ra

Založeno

Founded


Legal Form

Pro

pri

eta

ry

Str

uc

ture


Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2008(mil. Kč)

2007(mil. Kč)

2008(mil. USD)

81. Kodys s. r. o. CZK 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ASP, NS TB 187,7 208,3 9,7

82. ZyXEL Communications Czech s. r. o. CZK 2004 VH, VHS, VHT PO, SK 187,4 9,6

83. Eset software s. r. o. ZP 2001 VS, VSK D, DP SL, I, PU, SE, PO, SK 182,8 130,8 9,4

84. Tesco SW a. s. C 1991 VS, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP, ZD 159,9 137,3 8,2

85. AG Com a. s. C 1992 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, NS 157,3 155,7 8,1

86. Profinit s. r. o. CZK 1998 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PU, PO, SK 156,0 127,0 8,0

87. Janus s. r. o. C 1992 VS, VSP, VSZ VH, VHP, VHS D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 155,0 167,0 8,0

88. K2 atmitec s. r. o. C 1991 VSP D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, NS 145,1 144,7 7,5

89. Cígler Software a. s. C 1990 VS, VSP D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK 143,0 152,0 7,4

90. Vema a. s. C 1990 VS, VSP D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 140,0 124,0 7,2

91. KCT Data s. r. o. C 1999 VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, PU, PO, SK, ASP 137,8 112,7 7,1

92. Abra Software a. s. C 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 135,2 108,8 7,0

93. OR-CZ s. r. o. CZK 1993 VS, VSP DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, NS 132,5 114,9 6,8

94. Casablanca Int s. r. o. C 1996 SL, PS, PU, SE, ISP, NS T, TB 132,3 106,7 6,8

95. CDC Data s. r. o. C 1997 DE SL, SI, I, O, PS, PU, SE, ISP, NS 129,7 6,7

96. Complete CZ s. r. o. C 2002 VHT D, DE, DP SI, O, PU, SE, PO 123,0 122,0 6,3

97. ecommerce.cz a. s. C 2000 VS, VSK, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 123,0 98,2 6,3

98. Sunnysoft s. r. o. C 1999 VS, VSP, VSZ D, DE, DP SL, O, PU, SE 115,0 105,5 5,9

99. Elanor s. r. o. C 1991 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK, ASP, ZD 109,0 121,0 5,6

100. Zoner software a. s. C 1993 DP SL, PS, PU, SK 108,1 103,7 5,6

OSTATNÍ / OTHER COMPANIES

101. U&Sluno a. s. C 1991 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD, NS 107,7 5,5

102. Merit Group a. s. C 1996 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, NS TB 104,0 102,8 5,3

103. Et netera a. s. C 1997 VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, PO, SK 103,3 86,9 5,3

104. StringData s. r. o. C 1993 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 102,6 72,0 5,3

105. DCIT a. s. C 1993 VS, VSP SL, PU, PO 97,9 74,4 5,0

106. Český servis a. s. C 2007 VH SL, O, PU, SE, PO 93,0 94,0 4,8

107. Aimtec a. s. C 1996 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP 90,0 4,6

108. Gist s. r. o. C 1994 VS, VSP, VSZ DP SL, I, O, PU, PO, SK, ASP 87,9 94,8 4,5

109. Armor s. r. o. ZP 1997 D 83,2 120,0 4,3

110. Comguard a. s. C 2006 D SL, I, SE, PO, SK, NS 81,5 52,1 4,2

111. Per4mance s. r. o. C 1995 VS, VSP, VSZ DP SL, I, PU, SE, PO, SK, NS 80,9 71,0 4,2

112. J.K.R. s. r. o. C 1991 VS, VSP D, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ZD 77,9 76,5 4,0

113. Gesto Communications s. r. o. C 1998 D, DP SL, SI, I, O, PU, SE, NS 75,0 80,0 3,9

114. YMS Czech Republic s. r. o. ZP 1999 VS, VSP, VSZ VH SL, SI, I, PU, PO, SK, ASP, ZD 75,0 3,9

115. Software602 a. s. C 1991 VS, VSK, VSP, VSZ D, DP I, PU, PO, SK 69,7 51,9 3,6

116. IT Systems a. s. C 1997 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK 67,2 59,6 3,5

117. HSI s. r. o. C 1992 VS, VSP, VSZ DE, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK, ASP 64,0 70,0 3,3







9

T100-09_06-15-DR 10T100-09_06-15-DR 10 4.6.2009 16:07:014.6.2009 16:07:01



Employees


Konsolid. údaje

Consoli-dated Data

Auditované údaje


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equite

Hosp. výsl.

Profit Before Tax

8. )

2008 2007

9,7 35 35 72,5 51,2 22,1 ✘ ✔ Systém říz.skladu, mobilní terminály, tiskárny čár.kódu Makro, TPCA, Ahold

9,6 ✔ ✔ ADSL CPE, podnikové firewally, metro switche Telefónica O2, GTS Novera

9,4 18 9 193,0 0,2 22,2 ✔ ✔ Eset NOD32 Antivirus, Eset Smart Security Seznam.cz, Centrum Holdings, Česká spořitelna

8,2 143 135 113,1 101,2 53,3 ✘ ✔ Benefit, FaMa+, MS Dynamics NAV VFN, MMR ČR, KÚ Karlovarského kraje

8,1 69 65 64,4 28,8 4,2 ✘ ✘ IBM Tivoli software, Microsoft SC, VMware

8,0 105 60 95,3 25,7 7,4 ✔ ✔ vývoj softwaru, business intelligence, datový sklad Česká spořitelna, Komerční banka, Česká pojišťovna

8,0 Kyocera, KIP, tiskové řešení MyQ Scania, ČSOB, Telefónica O2 Czech Republic

,5 82 77 87,8 27,5 12,5 ✘ ✘ K2 Business, K2 Professional, K2 Enterprise Reda, Koh-I-Noor Hardthmuth, Lybar

,4 82 71 ✔ ✘ Money S3, Money S5, pokladní systémy ČEZ Energetické produkty, Penam, Hospodářská komora ČR

,2 2,2 ✔ ✘ informační systém Vema Ministerstvo financí a Daňová správa ČR, ČSOB, VZP ČR

,1 79 70 71,5 59,3 ✔ ✔ SAP, KCT Fabrika, KCT HR Škoda Auto, SAP ČR, Radiokomunikace

,0 ✔ ✔ Abra G4-G1, implementace, zakázkové programování Hama, Panasonic Electric Works Czech, Profimed

6,8 77 86 87,6 46,0 13,2 ✔ ✔ ERP OR-System, Marie PACS, CRM OR-Info Agrostroj Pelhřimov, Nemocnice Havlíčkův Brod, Sapeli Polná

6,8 ✘ ServerHousing, FastConnect, IPTelefonie

6,7 50 ✘ ✘ Fujitsu, Minolta, 3Com

6,3 ✘ ✘ infrastruktura datacenter, chlazení, napájení, zabezpečení

6,3 106 72 eBet Systém, SystemIdea, Personální portál Sazka, Tipos, Ministerstvo vnitra ČR

5,9 34 31 38,0 21,5 3,1 ✘ ✘ mAgent, Interwrite (lokalizace), Contacts HTC, Národní kontrolní úřad, Ferrero

5,6 108 92 3,9 ✘ ✔ mzdový a personální software EGJE TPCA, UniCredit bank, Dopravní podnik hl. m. Prahy

5,6 50 49 145,5 25,3 4,5 ✘ ✔ Zoner Photo Studio 11, Czechia.com, inShop4, Zoner Press Škoda Auto, VeriSign, Stormware

5,5 73 67 101,1 76,2 ✔ Obis, G.O.L.D., Oracle Retail Application Ahold, Tesco, DLC Napajedla

5,3 53 50 56,4 13,0 1,0 ✘ ✔ prodej, instalace IT systémů, SW MS a Linux, sítě Fakultní nemocnice Olomouc, Armáda ČR, Makro ČR

5,3 82 77 38,6 25,8 14,6 ✘ ✔ CMS jNetPublish, PayCenter, Kontaktní centrum Telefónica O2, Datart, Ticketpro

5,3 52 50 58,8 51,2 25,8 ✔ ✘ SyDesk, Binf, LoanOffice GE Money Bank, Česká spořitelna, Wüstenrot

5,0 54 49 81,3 49,6 13,5 ✘ ✔ Provys TVoffice, poradenství televizní stanice v EU a Rusku (32 stanic)

4,8 72 61 43,0 9,0 1,0 ✔ ✔ servis IT komponent

4,6 80 DCI (WMS), SAP, EDI Denso, Delphi, Ceva

4,5 78 78 176,2 155,2 18,2 ✘ ✔ Gist Controlling consulting - strategie controlling Adis ČR IBM ČR, Hella Autotechnik, Ferona

4,3 15 15 ✔ ✔ inkoustové náplně, tonerové náplně, termotransferové pásky

4,2 15 13 47,1 6,6 4,1 ✔ ✘ Enterprise Security, Identity Management, šifrování

4,2 16 17 1,4 ✘ ✘ S.O.S. iS pro záchranné služby, Quest Software, CA, Oracle Krajské záchranné služby, Komerční banka, Česká pojišťovna

4,0 69 67 25,4 15,6 6,3 ✘ ✔ ERP systémy třídy Byznys Ravak, Vltava-Labe-Press, Nohel Garden

3,9 18 19 antispam,spyware, audio/videokonference, mikrovlnné spoje České radiokomunikace, ČEZnet, GTS

3,9 ✔ ✘ yTrack - Fleet Controlling, yForce - Mobile Workforce ESA Kladno, APB, E.ON Bayern

3,6 59 53 118,5 51,0 5,5 ✘ ✘ 602XML, Print2PDF Ministerstvo vnitra ČR, kraje a obce ČR

3,5 57 47 42,4 18,4 0,9 ✘ ✔ Microsoft Dynamics AX, business intelligence, iProcure Nowaco Czech Republic, Motor Jikov Group, Bosch Diesel

3,3 44 44 63,0 45,0 5,0 ✘ ✔ AMI (CAFM systém), provozně-technický informační systém Telefónica O2 CZ, Pražská energetika, Pražská plynárenská

Explanatory







2

T100-09_06-15-DR 11T100-09_06-15-DR 11 4.6.2009 16:07:014.6.2009 16:07:01



ořa

dí /

Ra

nk

Název firmy

Company

Právní subjekt.

Vla

st n

ick

á

stru

ktu

ra

Založeno

Founded


Legal Form

Pro

pri

eta

ry

Str

uc

ture


Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2008(mil. Kč)

2007(mil. Kč)

2008(mil. USD)

118. Humusoft s. r. o. C 1991 VS VH, VHC D, DP SL, PU, PO, SK, ASP 55,0 65,0 2,8

119. Merz s. r. o. CZK 1991 VS, VSP, VSZ DP SL, SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ZD 54,6 59,2 2,8

120. Codeware s. r. o. C 1996 VS VHP D SI, I, SE, SK 52,0 49,0 2,7

121. Ixtent s. r. o. C 2003 VSP, VSZ SL, SI, I, PU, PO, SK 49,0 51,0 2,5

122. Point.X s. r. o. C 1991 VS D, DP SI, I, O, PU, SE, PO, SK, ASP 42,4 2,2

123. OR-Next s. r. o. C 2008 DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 41,0 2,1

124. Epicor Software Czech s. r. o. ZP 1992 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 33,9 1,7

125. Kentico Software s. r. o. C 2004 VS 33,2 17,3 1,7

126. Crux Information Technology s. r. o. C 2004 VSP, VSZ SL, I, O, PU, PO, SK, ASP 30,5 26,9 1,6

127. Kaktus Software s. r. o. C 1997 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP, ZD 30,0 25,0 1,5

128. ITeuro a. s. C 2000 D, DP SL, SI, I, PU, PO, SK 29,4 28,0 1,5

129. Stickfish s. r. o. C 2002 VS, VSP DE, DP SL, SI, I, PU, PO, SK 27,0 22,5 1,4

130. AspectWorks s. r. o. C 2005 VS, VSP, VSZ SL, SI, I, O, PO, SK 24,0 13,2 1,2

131. KS - program s. r. o. C 1991 VS, VSP D, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ASP 21,0 18,5 1,1

132. Saul IS s. r. o. C 1997 VS, VSP DP SL, I, PU, SE, PO, SK 19,0 18,3 1,0

133. Compekon s. r. o. C 1992 VS, VSP, VSZ D, DP SL, SI, I, PU, SE, PO, SK 16,4 17,4 0,8

134. Memos Software s. r. o. C 2003 VS, VSP, VSZ D SL, SI, I, O, PS, PO, ASP 13,5 13,0 0,7

135. Forelive s. r. o. C 2006 O, NS 12,2 2,6 0,6

136. Abonus CZ s. r. o. CZK 1995 VS, VSK, VSP, VSZ DP SL, SI, O, PU, SE, PO, SK, NS 9,5 7,4 0,5

137. Karel Krištoufek-KKcomp fyz. os. C 2000 VHC D, DE, DP I, O, PS, PU, SE, PO 8,0 8,0 0,4

138. Accord s. r. o. C 1992 VS, VSP, VSZ SI, I, O, PU, PO, SK, ASP, ZD 4,8 4,3 0,2

139. Inmite s. r. o. C 2008 VS, VSZ PO, SK, ZD 0,2 0,0







Přepočítávací koeficient / Exchange Rate CZK / USD: 19,45

T100-09_06-15-DR 12T100-09_06-15-DR 12 4.6.2009 16:07:014.6.2009 16:07:01



Employees


Konsolid. údaje

Consoli-dated Data

Auditované údaje


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers

Aktiva

Assets

Vlastní jmění

Owner’s Equite

Hosp. výsl.

Profit Before Tax

8. )

2008 2007

2,8 15 13 ✔ ✘ Matlab, Comsol Multiphysics, Witness Honeywell, Škoda Auto, Škoda

2,8 60 65 24,5 11,6 14,2 ✔ ✔ APS plánování, monitoring prostojů, sběr výr. a tech. dat Mondi Štětí, Zentiva, Vitana

2,7 13 13 ✔ ✘

2,5 26 20 ✔ ✔ Platforma Open Text Modrá pyramida stavební spořitelna, Aegon, Telefónica O2

2,2 10 19,3 12,5 3,6 ✔ ✔ Mobix, Workabout Pro, Psion Neo Škoda Auto, Schenker, cizinecká policie ČR

2,1 30 0 40,0 0,5 0,2 ✘ ✘ QI, Lawson M3 Strojtex, Elektrizace železnic Praha

,7 13 13 ✘ ✘ Epicor iScala, Epicor iScala CRM, Epicor ITSM Jan Becher, Alu König Frankstahl, Johnson Controls

,7 40 25 16,0 9,8 7,4 ✔ ✔ Kentico CMS Konto Bariéry, DPS Technology, Sprinx Systems

,6 37 35 5,6 1,4 –2,5 ✘ ✘ outsourcing a testování SW, ServiceBase, ITIL konzultace HP, IBM CZ, Vodafone CZ

,5 ✔ ✘

,5 23 21 23,3 14,6 2,2 ✘ ✔ IS Infor ERP SyteLine (vč. APS, BI), poradenství Česká zbrojovka, Ostroj, ISAN Radiátory

,4 5 7 6,1 1,2 0,5 ✔ ✘ virtuální desktop Raydesk, VDI, řešení Sun Microsystems Datart, ČEPS, Netbox

,2 2,0 ✔ ✘ bodyshop, školení, workflow systém Orinoco Hypoteční banka, ČSOB, ČEZ

,1 21 20 ✘ ✘ KS mzdy Profi, KS portál Raiffeisenbank, Datart International, Bohemia Sekt

,0 18 18 6,6 4,4 0,9 ✘ ✘ RIS2000 6.20 Baťa, Státní tiskárna cenin, VoZP

0,8 22 21 13,0 7,0 0,3 ✘ ✔ IS Compekon, Bluejet web CRM, DW Compekon ÚAMK, HLDS, Less

0,7 3,4 ✔ ✘ eWay-CRM, Softalk, eRecruitment LeasePlan, Orco, Peugeot

0,6 5 3 4,3 0,2 0,8 ✘ ✘ optické sítě, reklama, grafika

0,5 6 6 3,8 0,2 0,0 ✘ ✘ CRM, DMA, portálová řešení Opavia-LU, Securitas ČR, Xertec

0,4 2 1 1,0 0,5 0,2 ✘ ✘ počítače, notebooky, servis obecní úřady, domácnosti, firmy

0,2 9 9 4,9 0,1 ✘ ✘ Periskop, ACC, SIM Florplant, ZZN Rakovník, ZZN Pelhřimov

0,0 MeteoView, Lokola pro Android, cenové mapy Meteopress, Bezrealitky, Ringier

Explanatory







T100-09_06-15-DR 13T100-09_06-15-DR 13 4.6.2009 16:07:044.6.2009 16:07:04

COMPUTERWORLD TOP 100 ● ABECEDNĚ / ALPHABETICAL SUMMARY


Název firmy / Company WWW Pořadí / Rank

100Mega Distribution www.100mega.cz 12.

Abacus Electric www.abacus.cz 31.

Abonus CZ www.abonus.com 136.

Abra Software www.abra.eu 92.

Accord www.accord.cz 138.

Adastra www.adastra.cz 26.

AG Com www.agcom.cz 85.

Agora DMT www.agora.cz 18.

Aimtec www.aimtec.cz 107.

Altron www.altron.net 39.

Alwil Software www.avast.com 59.

Alza.cz www.alza.cz 6.

Amos Software www.amsoft.cz 73.

Anect www.anect.com 35.

ANF Data www.anfdata.cz 50.

Aquasoft www.aquasoft.eu 79.

Armor www.armor.cz 109.

Asbis CZ www.asbis.cz 19.

AspectWorks www.aspectworks.com 130.

Asseco Czech Republic www.asseco.cz 30.

AT Computers www.atcomp.cz 2.

atlantis telecom www.atlantis.cz 63.

AutoCont CZ www.autocont.cz 9.

AVG Technologies CZ www.avg.cz 17.

Avnet www.avnet.cz 15.

Bull www.bull.cz 53.

C System Group www.csystem.cz 41.

Capgemini Czech Republic www.cz.capgemini.com 54.

Casablanca Int www.casablanca.cz 94.

CCA Group www.cca.cz 68.

CDC Data www.cdc.cz 95.

CDL System www.cdl.cz 78.

Cígler Software www.money.cz 89.

Cleverlance Enterprise Solutions www.cleverlance.cz 43.

Codeware www.codeware.cz 120.

HLAVNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ OPERÁTOŘI – ČESKÝ TRHP

ořa

dí /

Ra

nk

Název firmy

Company

Právní subjekt.

Vla

st n

ick

á

stru

ktu

ra

Založeno

Founded


Legal Form

Pro

pri

eta

ry

Str

uc

ture


Business

Služby

Services

Telekom.

Telco

2008(mil. Kč)

2007(mil. Kč)

2008(mil. USD)

1. Telefónica O2 Czech Republic a. s. CZK 2006 VSP, VSZ D, DE, DP SL, SI, I, O, PS, PU, SE, PO, SK, ISP, ASP, ZD, NS T, TP, TM, TB 63 613,0 63 035,0 3 270,6

2. T-Mobile Czech Republic a. s. ZP 1996 T 32 058,0 30 354,0 1 648,2

3. GTS Novera a. s. C 1996 SI, O, PS, ISP T, TP, TB 5 451,1 280,3


Comguard www.comguard.cz 110.

Comparex CZ www.comparex.cz 40.

Compekon www.compekon.cz 133.

Complete CZ www.completecz.cz 96.

Crux Information Technology www.cruxit.com 126.

ČD-Telematika www.cdt.cz 13.

Český servis www.ceskyservis.cz 106.

Datasys www.datasys.cz 46.

DCIT www.dcit.cz 105.

Digi Trade www.digi-trade.cz 42.

DNS www.dns.cz 11.

E.ON IS Czech Republic www.eon-is.cz 37.

ecommerce.cz www.ecommerce.cz 97.

eD´system Czech www.edsystem.cz 1.

Elanor www.elanor.cz 99.

Elko Trading www.elko.cz 45.

Elteco-UPS www.elteco-ups.cz 77.

Epicor Software Czech www.epicor.com/czech 124.

Ericsson www.ericsson.cz 28.

Eset software www.eset.cz 83.

Et netera www.etnetera.cz 103.

Forelive www.forelive.cz 135.

GC System www.gcsystem.cz 33.

Gesto Communications www.gestocomm.cz 113.

Gist www.gist.cz 108.

Gordic www.gordic.cz 47.

Hewlett-Packard www.hp.cz 4.

HSI www.hsi.cz 117.

Humusoft www.humusoft.cz 118.

i4wifi www.i4wifi.cz 61.

IBA Group www.ibagroup.eu 80.

ICZ www.i.cz 14.

Impromat www.impromat.cz 16.

Infinity www.infinity.cz 65.

Inmite www.inmite.eu 139.

Poznámka / Note: Vodafone CZ zvěřejní finanční výsledky až na podzim roku 2009. / Vodafone CZ will share financial results in autumn 2009.

Poznámky

1 Pouze tržby za vlastní výkony a zboží

2 Audit 2007 ano, 2008 ne

3 Jen za oblast ICT, údaje za celou společnost jsou v tabulce hlavních telekomunikačních operátorů.

4 Fiskální rok 2008 od dubna 2008 do března 2009, údaje jsou konsolidované za společnosti Impromat Int, Impromat CZ a Impromat Computer.

5 1954 PVT a 2007 Asseco Czech Republic

6 Fiskální rok 2007 od 1. 4. 2007 do 31. 3. 2008, fiskální rok 2008 od 1. 4. 2008 do 31. 3. 2009.

7 Údaje za rok 2007 jsou vzhledem k hospodářskému roku v dél-ce trvání 14 měsíců přepočteny na 12 měsíců a to poměrově.

8 Data zahrnují údaje za Českou a Slovenskou republiku do-hromady.

9 Údaje jsou nově uváděny jako nekonsolidované vzhledem k přeměně podoby akcií na listinné.

T100-09_06-15-DR 14T100-09_06-15-DR 14 4.6.2009 16:07:044.6.2009 16:07:04


COMPUTERWORLD TOP 100 ● ABECEDNĚ / ALPHABETICAL SUMMARY

MAIN TELCO OPERATORS – CZECH MARKETZaměstnanci

Employees


Konsolid. údaje

Consoli-dated Data

Auditované výdaje


Main Products

Hlavní zákazníci

Main Customers WWW

Aktiva

Asset

Vlastní jmění

Owner’s Equite

Hosp. výsl.

Profit Before Tax

8. )

2008 2007

0,6 8 383 8 695 102 068,0 81 479,0 16 790,0 ✘ ✔ O2 Neomezené volání, O2 Car Control, O2 Kompl. kanc. MZe ČR, Globus Car, Asiata, Top Trans www.cz.o2.com

8,2 2 692 2 624 32 771,0 24 193,0 11 275,0 ✘ ✔ www.t-mobile.cz

0,3 ✔ ✔ Novera IP VPN, Novera komplet office, Novera virt. ústř. ČNB, MZV ČR, AV ČR www.gtsnovera.cz


Intercom Systems www.intercomsys.cz 71.

IT Systems www.itsys.cz 116.

ITeuro www.iteuro.cz 128.

ITS www.its.cz 52.

Ixtent www.ixtent.com 121.

J.K.R. www.jkr.eu 112.

Janus www.kyocera.cz 87.

K2 atmitec www.k2atmitec.cz 88.

Kaktus Software www.kaktus.cz 127.

Kapsch www.kapsch.cz 34.

Karel Krištoufek-KKcomp www.kkcomp.cz 137.

KCT Data www.kctdata.cz 91.

Kentico Software www.kentico.com 125.

Kodys www.kodys.cz 81.

Komix www.komix.cz 70.

Konica Minolta Business Sol. Czech www.konicaminolta.cz 27.

KS – program www.ksprogram.cz 131.

Lama Plus www.lama.cz 21.

LCS International www.helios.eu 64.

Memos Software www.memos.cz 134.

Merit Group www.meritgroup.cz 102.

Merz www.merz.cz 119.

Minerva Česká republika www.minerva-is.eu 67.

Ness Czech www.ness.com/cz 29.

Netprosys www.netprosys.cz 62.

NWT Computer www.nwt.cz 44.

Océ-Česká republika www.oce.cz 36.

Oki Systems (Czech and Slovak) www.oki.cz 58.

OKsystem www.oksystem.cz 51.

OR-CZ www.orcz.cz 93.

OR-Next www.ornext.cz 123.

PCS www.pcs.cz 69.

Per4mance www.per4mance.cz 111.

Pike Electronic www.pikeelectronic.com 75.

Point.X www.pointx.cz 122.


Profinit www.profinit.eu 86.

SAP ČR www.sap.com/cz 8.

Saul IS www.saul.cz 132.

Servodata www.servodata.net 23.

Siemens Enterprise Communications www.hipath.cz 49.

Siemens IT Solutions and Services www.itsolutions.siemens.cz 25.

Sloane Park Property Trust www.sloane.cz 57.

Soft-Tronik www.soft-tronik.cz 24.

Software602 www.software602.cz 115.

Soitron CZ www.soitron.cz 22.

Stapro www.stapro.cz 66.

Stickfish www.stickfish.com 129.

Stormware www.stormware.cz 72.

Storyflex www.storyflex.cz 60.

StringData www.stringdata.cz 104.

Sunnysoft www.sunnysoft.cz 98.

SWS www.sws.cz 5.

Tech Data Distribution www.techdata.cz 3.

Telefónica O2 Czech Republic www.cz.o2.com 10.

Tesco SW www.tescosw.cz 84.

Trask solutions www.trask.cz 48.

T-Systems Czech Republic www.t-systems.cz 7.

TTC Marconi www.ttc-marconi.cz 38.

U&Sluno www.u-sluno.cz 101.

Unicorn www.unicorn.eu 20.

Vema www.vema.cz 90.

Webcom Axperience www.w-a.cz 74.

Wincor Nixdorf www.wincor-nixdorf.com 32.

Xanadu www.xanadu.cz 56.

Ycnega technologies www.ycnega.cz 76.

YMS Czech Republic www.ymsgroup.com/cz 114.

Your System www.ys.cz 55.

Zoner software www.zoner.eu 100.

ZyXEL Communications Czech www.zyxel.cz 82.

Notes

1 Revenues from services and goods only

2 Audit – 2007 yes, 2008 no

3 ICT segment only, information about the whole company are in the table of the main telco operators.

4 Fiscal year 2008 from April 2008 till March 2009. Data are consolidated within companies Impromat Int, Impromat CZ and Impromat Computer.

5 1954 PVT and 2007 Asseco Czech Republic

6 Fiscal year 2007 from 1st April 2007 till 31st March 2008, fiscal year 2008 from 1st April 2008 till 31st March 2009.

7 Data for the year 2007 are proportionally recounted to 12 months (due to financial year in length of 14 months).

8 Data are consolidated within Czech and Slovak republic together.

9 Data are now presented as unconsolidated due to transfor-mation of shares to bearer form.

T100-09_06-15-DR 15T100-09_06-15-DR 15 4.6.2009 16:07:054.6.2009 16:07:05

ALZA-ecg.indd 16ALZA-ecg.indd 16 6/2/09 2:48:00 PM6/2/09 2:48:00 PM

ČERVEN 2009/ COMPUTERWORLD TOP 100 | 17

Výhled:Předpovědi v oblasti ICT na rok 2009 a dále

Hlavní předpovědi společnosti Gartner prezentují trendy a jevy, které letos a v dalších rocích změní podstatu podnikání. Z nej-různějších oblastí výzkumu Gartneru byly zvoleny nejdůleži-

tější a nejkritičtější předpovědi, trendy a témata, jež budou v letoš-ním roce určující v souvislosti s pohybem peněžních prostředků na trhu.

• Do roku 2012 přestane existovat čtvrtina z předních dodavatelů BPO jako samostatná entita. Trh outsourcingu podnikových proce-sů (BPO) během příštích čtyř let čekají otřesy konkurenčního pro-středí, jelikož na dodavatele BPO působí ekonomická krize, ztráty v kontraktech a mnohdy i neschopnost přizpůsobit se standardizo-vaným modelům.

Vzhledem ke konsolidaci na trhu BPO skončí více příjmů v rukou menšího počtu dodavatelů, což omezí možnosti volby odběratelů. Ti dodavatelé, kteří nejsou schopni se přizpůsobit a nabízet odpovídají-cí dodávky služeb BPO, budou zápasit o život.

• Do roku 2012 začnou firmy aktivně hledat optimální přístupy v ob-lasti podnikových procesů tím způsobem, že budou oceňovat i chyb-né kroky, ze kterých se budou moci poučit. U mnohých organizací se v následujících letech zvýší tolerance vůči chybám. Vedení podniků bude také při upřednostňování investic do optimalizace strategických pracovních metod více důvěřovat datově řízeným simulacím než dří-ve vytvořeným vzorům či osobní zkušenosti.

Jelikož podnikatelské prostředí je stále komplexnější a snižuje se jeho predikovatelnost i stabilita, vedení podniků se budou při simu-lování procesů, zdokonalování rozhodování a omezování potenciál-ních rizik více spoléhat na vědecké metody, k nimž patří simulace a vědecké experimentování s reálnými údaji, které se osvědčily v ji-ných odvětvích, nikoliv s fiktivními hodnotami. Cílem bude předběž-né určování neúspěšných cest, jejichž sledování by bylo jen mrhání časem.

Současné ekonomické klima poskytuje výbornou příležitost ke změně chování managementu. Překonávání chyb v zájmu včasné-ho nalezení optimálního přístupu vyžaduje obrovskou změnu v myš-lení a metodách řízení. Avšak nejen vedení podniků musí více odolá-vat chybám, ale i manažeři střední úrovně a zaměstnanci musejí uplatňovat tvůrčí myšlení a být schopni využívat příležitostí. Pokud se již pracovníci obávají ztráty zaměstnání, nelze od nich požadovat, aby byli aktivní a vystavovali se nebezpečí, že jejich úsilí může se-lhat. Vedení společnosti je tedy musí povzbuzovat, aby docílilo radi-kálního obratu v jejich chování. Je nutné odměňovat i ty, kteří to chtějí zkusit a přitom vědí, že nemusejí být úspěšní.

• Rozšiřující se využívání řešení vizuální telepresence zbaví v roce 2012 odvětví dopravních, ubytovacích a stravovacích služeb ročních tržeb ve výši 3,5 miliardy dolarů. Celosvětové ekonomické klima nutí

Outlook:ICT Predictions for 2009 and Beyond

Gartner’s top predictions showcase the trends and events that will change the nature of business today and beyond. Selected from across our research areas as the most compelling and critical predictions,

the trends and topics they address this year speak to issues surrounding the movement of money to and from businesses.

• Twenty-five percent of the top BPO providers will not exist as separate

entities by 2012. The business process outsourcing market will see a competi-tive landscape shake-out during the next four years, as providers are exposed to the economic crisis, loss-making contracts within their business, and an inability to adapt to standardized delivery models.

Consolidation in the BPO market will place more revenue in the hands of fewer providers, which will give buyers less choice. Providers that cannot adapt and offer the delivery of this style of BPO services will struggle.

• By 2012, successful enterprises will actively encourage and reward more

business process failures to find the optimal approach desired. Tolerance for more failures will become a core strength for some organizations.Business executives will give more credence to data-driven simulations of processes than to historical transaction patterns and personal experience to prioritize investments in strategic, cross-functional process optimization.

The global economic crisis is exacerbating what was already a less-pre-dictable business climate. According to McKinsey’s December 2008 global sur-vey on the economy, “nearly 70 percent of respondents say they have already seen their profits fall as a result of global turmoil, and half expect profits to fall in 2009.”

As business environments get more complex, less predictable and less sta-ble, business leaders will rely more on scientific techniques, such as process simulation and scientific experimentation using actual data, not assumed val-ues, that have been well-proven in other industries, to simulate processes, im-

T100-17-20-LG.indd 17T100-17-20-LG.indd 17 4.6.2009 16:16:364.6.2009 16:16:36


prove decision making and reduce potential risks. The goal will be to find unsuccessful paths earlier in order to not waste time pursuing them.

The current economic climate provides the perfect opportunity for changing management behavior. Accepting more failures to find the optimal approach sooner requires a huge change in thinking and management ap-proach. Not only do executives need to be able to tolerate more failures, middle managers and employees need to think more creatively and be willing to take chances. When employees are already worried about losing their jobs, it is almost unthinkable to ask them to step out, exposing themselves further by performing efforts that may fail. Therefore, leading executives will have to encourage this 180-degree shift in behavior. They will have to reward those who are willing to try and fail.

• By 2012, increased use of video telepresence solutions will divert $3.5 bil-

lion in annual revenue from the travel and hospitality industry.

The global economic climate is forcing companies to rethink their travel policies, encouraging more business to be conducted remotely. Videoconfer-encing has long been naively considered an alternative to travel, but it has al-ways failed to live up to the promise – until recently. A new class of immersive, high-definition video systems under the term “telepresence” is changing the user experience. In the best environments, meetings can be conducted re-motely with the same impact as face-to-face meetings.

Several factors make the business case for telepresence promising for or-ganizations. They include the near-term need to reduce corporate costs and increase enterprise productivity; the increasing demand to make speedy deci-sions; and higher-quality telepresence systems, which, while expensive to-day, will decline in cost to purchase, operate and, in some cases, lease time on. Infrastructure costs are significant today, limiting telepresence use to larger corporate customers with large work centers that can justify the in-vestment.

• By 2012, 20% of nonvideo Internet traffic will be data-derived from a rapidly

growing number of sensor-based inputs. Sensors carried by people, embed-ded in objects, and integrated into automobiles, homes, retail shops, business-es, schools and public and transportation venues will grow significantly by 2012. By 2011, the number of addressable nodes in the global computer net-work will exceed the world's population; this will grow by about 11% during 2009 and 2010. Approximately 55% of these nodes will be mobile phones, 70% of which will have location capability. However, by definition, all connected nodes, whether they are in vehicles, attached to buildings or embedded, will be capable of emitting sensor information, producing about 20% of nonvideo traffic broadcast across the Internet. For example, in 4Q08, the Mobile Millen-nium project between Nokia and the University of California at Berkeley lever-aged GPS-enabled mobile devices to create a real-time image of traffic that motorists could use to improve their commutes. In business, radio frequency identification, supervisory control and data acquisition, and other systems are broadcasting significant data streams to multiple requesters to be combined with other sensor data to drive native applications and to be used as input for business rule engines.

• By 2013, 40% of knowledge workers worldwide will have abandoned their

desk phones. As knowledge workers' jobs evolved, their communication needs expanded dramatically. Knowledge workers started with voice; then e-mail; and during the past few years, unified messaging, instant messaging and con-ferencing (audioconferencing, videoconferencing and Web conferencing). In addition to the extra communication channels that knowledge workers use, the need for mobility has grown. They have moved from desktop PCs to laptops they can take with them, and they have added mobile phones for voice or

podniky přehodnotit zásady v oblasti služebních cest ve prospěch re-alizace obchodních jednání na dálku. Videokonference byly sice již dlouho považovány za alternativu služebních cest, ale nedařilo se jim vždy plnit to, co se od nich očekávalo. Nová třída high-definition vi-deosystémů, které lze označit termínem „telepresence“, tuto situaci výrazně mění. Tyto systémy umožňují provádět mítinky na dálku a přitom navodit pocit přímého osobního kontaktu.

Telepresence se ukazuje díky některým aktuálním faktorům jako velmi perspektivní při obchodních jednáních. K těmto faktorům patří nutnost omezování nákladů a zvyšování produktivity uvnitř podniku, rostoucí požadavky na rychlost rozhodování a také skutečnost, že vy-soce kvalitní systémy telepresence jsou sice v současné době stále drahé, ale náklady na jejich nákup, provoz a v některých případech i pronájem budou klesat. Vzhledem k nutnosti vysokých počátečních investic do řešení telepresence se okruh uživatelů zatím omezuje hlavně na větší společnosti s mnoha pracovišti.

• V roce 2012 bude 20 % neobrazového internetového provozu připadat na tok dat z rychle rostoucího množství senzorových vstupních zařízení. Do roku 2012 významně vzroste počet senzorů umístěných na lidském těle, uložených v předmětech a zabudo-vaných do automobilů, budov, maloobchodních prodejen, podni-ků, škol, jakožto i do veřejných a dopravních zařízení.

Počet adresovatelných uzlů připojených k celosvětové počítačo-vé síti v roce 2011 překročí množství lidí na světě a v letech 2009 a 2010 se zvýší zhruba o 11 %. Přibližně 55 % těchto uzlů budou tvořit mobilní telefony, z nichž 70 % bude umožňovat lokalizaci. Všechny připojené uzly bez ohledu na to, zda jsou umístěné v au-tomobilech či instalované v budovách, budou schopny vysílat in-formace ze senzorů, které budou činit 20 % neobrazového interne-tového provozu.

Například projekt Mobile Millenium, realizovaný ve čtvrtém čtvrt-letí roku 2008 společností Nokia a Kalifornskou univerzitou v Berke-ley, studoval možnosti mobilních telefonů s GPS navigací k zobrazo-vání silničního provozu v reálném čase, což mohou řidiči využívat k upřesňování svých tras. Systémy identifikace na rádiové frekvenci, dálkového ovládání, sběru dat a jiné systémy vysílají důležité toky dat mnoha žadatelům o informace, kteří je pak kombinují s údaji od jiných senzorů a používají k ovládání vlastních aplikací nebo jako nástroje rozhodování v oblasti podnikové činnosti.

• Do roku 2013 se 40 % kancelářských pracovníků na celém světe zbaví svých stolních telefonů. S rozvojem pracovních činností kance-lářských pracovníků se výrazně zvyšují jejich komunikační nároky. Tito zaměstnanci začínali s klasickými přístroji pro přenos hlasu, poté přišla elektronická pošta a v několika posledních letech používají i sy-stémy jednotného zpracování zpráv (UM – unified messaging), in-stantního zpracování zpráv a konferenčních služeb (audiokonference, videokonference a webové konference). Kromě potřeby přídavných komunikačních kanálů, které kancelářští pracovníci využívají, rostou také požadavky na mobilitu. Od osobních počítačů přešli na přenos-né počítače (laptopy) a od mobilních telefonů na tzv. „chytré telefo-ny“ (smartphony), které kromě hlasové komunikace umožňují rozši-řování o aplikace pro práci s daty. Mnohé podniky jsou v počáteční fázi implementace systémů jednotné komunikace (UC – unified com-munications). Účelem UC je integrace komunikačních kanálů a mo-bilních komponent, umožňující uživateli volbu vhodného kanálu či

T100-17-20-LG.indd 18T100-17-20-LG.indd 18 4.6.2009 16:16:394.6.2009 16:16:39

T-systems.indd 19T-systems.indd 19 6/2/09 2:50:23 PM6/2/09 2:50:23 PM


výběr mezi nimi bez ohledu na to, kde se daný uživatel právě nachází a jaké zařízení používá.

• V období let 2008–2013 bude trh se softwarem pro serverovou vir-tualizaci růst průměrně o 28 % ročně (z 1,8 mld. dolarů na 6,2 mld.). Nástup virtualizace v celém odvětví IT je opravdu nepřehlédnutel-ným trendem a do roku 2013 bude tato technologie největším kataly-zátorem změn v infrastruktuře a provozním softwaru. Organizace hledají cesty ke snižování nákladů, k lepšímu využívání aktiv, k ome-zování časové náročnosti procesů implementace a řízení, jakož i k omezování jejich složitosti. Virtualizace se dotýká všech těchto problémů.

V současné době se již začínají objevovat hostované virtuální desktopy a podíl jejich uživatelů bude v poměru k počtu uživatelů běžných fyzických desktopů dále růst. Infrastruktura virtuálních desk-topů vyvolává potřebu další serverové virtualizace, jelikož data uži-vatelských „desktopů“ bude nutno zpracovávat ve virtualizovaném serverovém prostředí.

• V roce 2012 bude cena 30 % přenosných PC prodávaných na svě-tových trzích nižší než 300 dolarů. Za rok 2008 se prodalo více než 11 milionů mininotebooků s 5- až 10palcovou obrazovkou a v roce 2011 bude prodej těchto zařízení představovat 25 % z celkového množství dodaných mobilních PC. Úspěšný vstup mininotebooků na trh způsobil, že hlavní dodavatelé přenosných počítačů urychleně uvádějí do prodeje obdobné levné produkty, což v tomto segmentu trhu vytváří ostrou cenovou konkurenci.

Velmi levné mobilní počítače s cenou nižší než 300 dolarů mohou přispět k rozšíření přenosných PC do domácností v rozvíjejících se zemích Asie a Tichomoří, Latinské Ameriky, východní Evropy, Střed-ního východu a Afriky. Důležitým faktorem pro rozšiřování tohoto trhu je také dostupnost bezdrátového a mobilního připojení k inter-netu za přístupnou cenu. Proto bude mít očekávaný budoucí pokles cen internetového připojení a souvisejících služeb rozhodující vý-znam pro rozšíření trhu s mobilními PC, jejichž hlavní funkcí je právě připojení k internetu.

Aktuální globální finanční krize pak ovlivní rozhodování spotřebi-telů i v následujících dvou až třech letech, neboť ti se naučí prefero-vat hlavně levnější výrobky.

• Ještě v roce 2012 budou hlavní dodavatelé PC recyklovat jen je-den z pěti prodaných PC. S pokračujícím růstem trhu osobních počí-tačů a všeobecným přijetím mobilních PC, jejichž průměrná životnost (3 roky) je kratší než u desktopů (4 roky), se zrychluje i objem vyřaze-ných počítačů. V důsledku zpřísnění legislativy jednotlivých zemí v kombinaci s ekologickým tlakem se v posledních letech redukovala toxicita vyráběných počítačů. Nicméně recyklace PC je také velmi zá-vislá na dotacích. Bez nich je obvykle nerentabilní.

Spolu se zaměřením větší pozornosti na problematiku ochrany životního prostředí se stává důležitým prvkem podmínek prodeje i zpětný odběr starých produktů za účelem recyklace. V současnosti je však celkový objem zpětně odebíraných produktů jen zlomkem ob-jemu produktů vyráběných. Přístup dodavatelů zaostává za realitou výroby a odpovědnost za staré počítače tak spočívá především na koncovém uživateli.

9 0281 / mar

Text byl připraven ve spolupráci s firmou Gartner.

smartphones for mobile voice and data applications. Many enterprises are now in the early phases of unified communications (UC) implementations. The goal of UC is to bring together the many communication channels and mobility components so that users can choose the most appropriate channel for the task or between communications channels as appropriate, independent of where they may be or the device they might be using.

• The server virtualization software market will grow at a compound annu-

al rate of 28% from 2008 through 2013 (from $1.8 billion to $6.2 billion). Virtu-alization’s impact on the overall IT industry has been dramatic and will contin-ue to be the most change-driving catalyst for infrastructure and operations software through 2013. Organizations are looking at ways to cut costs, better utilize assets, and reduce implementation/management time and complexity. Virtualization addresses all these concerns.

Hosted virtual desktops are just now starting to emerge, but through 2013 and beyond, they will account for a growing proportion of enterprise desktop users. Virtual desktop infrastructure flows to additional server virtualization needs because the users’ “desktop” data will now need to be managed in a virtualized server environment.

• By 2012, 30% of mobile PCs sold in the worldwide consumer market will

be priced less than $300. Shipments of mini-notebook PC devices with 5-inch to 10-inch screen sizes reached more than 11 million units in 2008, which will reach 25% of the total consumer mobile PC market by 2011. Mini-notebooks' successful entrance into the market accelerates major mobile PC vendors' competitive low-priced product launches, and this will stimulate fierce price competition between both low-end mobile PCs and the mini-notebook market.

Ultralow-cost mobile PCs, priced less than $300, can provide the opportuni-ty to expand mobile PC penetration in homes in emerging countries, such as the Asia/Pacific region, Latin America, Eastern Europe, the Middle East and Africa. Availability for wireless and mobile Internet connectivity at an afforda-ble price is an important factor for the mobile PC’s market expansion. There-fore, the price decline for Internet service with improved technology usage ex-pected in the future is critical for market expansion for lower-than-$300 mobile PCs that have Internet connectivity as a key function.

The global financial crisis will affect consumption depression, and consum-ers will be more interested in low-priced products during the next two to three years.

• Through 2012, the major PC vendors will recycle only one PC for every

five that they ship. With the ongoing PC market growth and strong adoption of mobile PCs that have a shorter average life cycle than desktop PCs (three years versus four years), the volume of secondary PCs is accelerating. In re-cent years, a combination of government legislation and environmental pres-sure has reduced the toxicity of the final PCs produced, if not the chemicals needed to produce them. But PC recycling is still highly dependent on govern-ment legislation and subsidies. Without subsidies, PC recycling is usually not profitable.

As companies become more conscious of both “green” and data security issues, take-back services are becoming a more essential element of the over-all sales proposition. Vendors have made some progress developing recycling schemes, but the volume of product they collectively take back is a fraction of the total they produce. The approach of the vendors remains behind the reality of what they are producing; responsibility for secondary PCs remains predomi-nantly in the hands of end users.

9 0282 / mar

Text was prepared in cooperation with Gartner.

T100-17-20-LG.indd 20T100-17-20-LG.indd 20 4.6.2009 16:16:394.6.2009 16:16:39


řešení, které povede k rychlé implementaci změn v reakci na regula-torní rozhodnutí. Zkušenosti máme například z projektu sdílených služeb ve státní správě nebo ze systému regulované distribuce léčiv občanům.

Existují ještě nějaké další příležitosti, jak ušetřit v době krize?Je jich celá řada. Ekonomická recese například může vést v mnoha regionech k vyšší intenzitě akvizic a fúzí. Zde můžeme zákazníkům pomoci navrhnout řešení pro konsolidace systémů nebo pro řízení portfolia dodavatelů a poskytovatelů služeb. Svou expertizou z ob-lasti informačních technologií můžeme dále pomoci IT pracovníkům organizací při implementaci změn, což je aktuální zejména v době, kdy kvůli krizi dochází k tlaku managementu na rychlé zavádění ino-vací. Požadavky zákazníků na snižování nákladů vyvolané ekonomic-kým ochlazením jim také můžeme pomoci vyřešit s využitím řady

dalších řešení a služeb, například nástrojů pro spo-lupráci na dálku typu telepresence, optimalizace vý-konu infrastruktury včetně datových center, zavede-ním služeb Managed Services nebo přechodem na low-cost OS infrastruktury.

Co za projekty chystáte v blízké budoucnosti? Naše firma se historicky zaměřovala především na oblast síťové infrastruktury, přestože z mnoha různých úhlů pohledu. Realizovali jsme řadu projek-tů zaměřených například na budování drátových a bezdrátových podnikových sítí nebo kontaktních center. Vývoj na trhu však ukazuje, že tato oblast má dobu svého největšího růstu již za sebou. Dyna-mický nárůst lze naopak rok od roku pozorovat v oblasti integrace podnikových procesů, kde by-chom se rovněž rádi profilovali. Na začátku roku jsme proto kromě nového loga představili a nyní re-

alizujeme i novou firemní strategii, v jejímž rámci se chceme zaměřit na vstup do dvou nových segmentů – služeb a médií. Lépe profilovat se chceme také na zmíněném trhu integrace podnikových procesů na aplikační vrstvě. Současně chceme posílit své postavení ve stáva-jících segmentech, mezi něž patří především výroba, finance, teleko-munikace a veřejná správa. V rámci realizace nové strategie se v blíz-ké budoucnosti budeme snažit především o posílení obchodního tý-mu, vstup na trhy střední a východní Evropy nebo komunikační akti-vity zaměřené na zvyšování povědomí o značce, budování pozice na trhu a na profilaci kompetencí a odborných kvalifikací celé naší společnosti i jednotlivých specialistů.

Na začátku roku jste po 15 letech změnili firemní logo. Proč?Naše nové logo složené jen z názvu firmy, které nahradilo původní čtverec s bílou hlavou, vychází z doporučení reklamních odborníků a souvisí s novou strategií společnosti. Podle názoru marketingových specialistů tvořila 80 procent původního loga plocha, která nebyla z reklamního pohledu téměř vůbec využitelná, naopak lidi mátla. Sa-motnému názvu firmy bylo ve starém logu věnováno pouhých 20 procent. V novém logu jsme proto vsadili na jednoduché linie, nad-časovost, originalitu, střídmost a umírněnost. Tyto vlastnosti mají vyjadřovat moderního ducha naší firmy. 9 0269 / mar

Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru? Oblast informačních technologií a telekomunikací patřila historicky v dobách recese mezi nejrychleji zasažená odvětví. Není proto divu, že i loni víceméně kopírovala vývoj celé české eko-nomiky. Ten byl zpočátku velmi optimistický, v dru-hé polovině roku však došlo kvůli obavám z ekono-mické krize k určitému ochlazení. Od posledního čtvrtletí loňského roku již začínáme sledovat reálné dopady na trh, včetně změny chování podnikatel-ských subjektů. Podniky a organizace například za-čaly znovu jednat o již naplánovaných projektech s cílem vyjednat lepší podmínky a tím i optimalizo-vat náklady, začaly se snižovat rozpočty na oblast in-formačních technologií, některé projekty se musely odložit.

Jak se s důsledky ekonomické krize vypořádáváte?Myslím, že velmi dobře. I přes nestabilitu ekonomic-kého prostředí se nám v loňském roce podařilo zvý-šit obrat i zisk. Věřím, že obdobně úspěšní budeme i letos. Zatímco řada firem z oboru vidí ekonomic-kou krizi jako ohrožení, my v ní vidíme příležitost. Podniky a organi-zace se například budou snažit vytěžit maximum z již realizovaných investic do informačních technologií. Uvnitř organizací bude rovněž docházet k tlakům na větší propojení IT oddělení s podnikáním firmy, což povede k poptávce po řešeních podporujících optimalizaci inter-ních procesů. Očekáváme také zvýšený zájem managementu podni-ků o rozhodování o investicích do informačních technologií. V nepo-slední řadě bude potřeba vyhovět zvyšujícím se nárokům na regulaci a kontrolu prostřednictvím robustních IT systému, analytických ná-strojů, systémů řízení rizik a podobně. To vše dohromady poskytuje nové příležitosti nejen pro nás, ale i pro naše klienty.

Které příležitosti máte konkrétně na mysli?Například podnikové IT systémy dnes představují vysoký objem vá-zaných finančních prostředků, které je možné částečně uvolnit k vlastnímu podnikání zákazníků. Řešením může být outsourcing s nižší aktivační platbou na začátku a účtováním vyšší obchodní mar-že až v průběhu plnění smlouvy, odkup a zpětný pronájem hardwaru a softwaru nebo audity provozních podmínek a obchodních smluv s cílem vyjednat výhodnější podmínky u dodavatelů. Nové regulace a směrnice budou naopak klást na IT systémy vyšší nároky z pohledu objemu a struktury dat. Zde můžeme zákazníkům pomoci navrhnout

Jaroslav Hloušek, generální ředitel, Anect

Anect:Jak vyzrát na ekonomickou krizi

Rozhovor s partnery Top 100

T100-21-29-LGDR 21T100-21-29-LGDR 21 4.6.2009 16:18:224.6.2009 16:18:22


Rozhovor s partnery Top 100 krétně se jednalo o dodávku Integrovaného tarifního systému pro tu-reckou celní správu za více než 1,5 milionu eur. Každý rok sbíráme nejrůznější ocenění, ani loni tomu nebylo jinak – umístili jsme se tře-ba mezi desítkou nejlepších zaměstnavatelů v České republice. Z od-borných ocenění bych rád zmínil „Nejlepší případovou studii roku“ v kategorii business přínos za Vnitřní informační systém České advo-kátní komory (Business World).

Co za tím stojí, jaký je recept na úspěšnou IT firmu?V našem případě sehrálo roli několik faktorů současně. Od začátku naší existenci zastáváme názor, že si klienty musíme hýčkat, zkrátka že nesmíme ztratit ani jediného získaného klienta. S většinou svých klíčových zákazníků spolupracujeme déle než pět let. Vážíme si toho-to jejich projevu důvěry a oplácíme jim to například i tím, že se snaží-me u klientů držet stálé projektové týmy, které si neustále prohlubují

znalosti nejen v technologické oblasti, ale zejména ve věcné problematice, kterou u daného zákazníka řeší. Tímto způsobem se nám daří rozvíjet jedinečné know-how, díky kterému jsme pro své klienty rele-vantním partnerem schopným řešit i ta nejunikát-nější zadání. Velkou pozornost tedy soustředíme na stávající klienty, zároveň jsme ale úspěšní také v získávání nových, o čemž svědčí mj. první vý-znamná dodávka v zahraničí nebo prosazení v pro nás novém oboru, a sice ve zdravotnictví.

Dlouhodobou strategií Aquasoftu je tedy sou-středění na několik vybraných segmentů trhu, skutečně dlouhodobé vztahy se zákazníky a prů-běžné investice do rozvojových aktivit. A konečně: nerad bych zapomněl na to nejdůležitější, čímž jsou pro každou firmu její zaměstnanci. Klíčem k úspěchu je zkrátka také to, když většina prostřed-ků zůstává ve firmě a využívá se pro další rozvoj

stávajících zaměstnanců i získávání nových posil.

Můžete přiblížit vaše plány pro blízkou budoucnost?Situace na trhu se letos obecně považuje za komplikovanější neje-nom na poli ICT. I přesto máme ambiciózní plány, i letos počítáme s růstem výnosů minimálně o dvacet procent. Filozofie Aquasoftu je následující: osobní přístup ke klientovi, smysl pro jeho individualitu a prémiová kvalita poskytovaných služeb.

I nadále se budeme soustředit na rozvoj nových trhů a budeme usilovat o získání dalšího významného projektu v zahraničí. Za ne-méně důležité považujeme další posilování pozic ve vybraných seg-mentech domácího trhu – mám na mysli například aktivity souvisejí-cí s elektronizací zdravotnictví, zejména v oblasti elektronické pre-skripce, informatickou podporu elektronického celního řízení a sprá-vy daní, správy dotací, bezpečnosti potravin, správního řízení nebo podporu podnikových procesů s vysokou mírou požadavků na zo-hlednění specifik zákazníka. A především: nehodláme podléhat mo-mentálním trendům, jako jsou škrty v oblasti zaměstnanecké politiky nebo marketingu. Naši zaměstnanci tak mohou i nadále počítat se ši-rokým spektrem poskytovaných benefitů, včetně meziročního zvýše-ní mezd a investic do jejich kariérního a odborného rozvoje. 9 0270 / mar

Aquasoft:Nepodléháme momentálním trendům, jako jsou škrty

Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru?Navzdory začínající krizi byl IT trh v roce 2008 stále ještě v dobré kondici, řada firem využívala svých možností investovat do rozvoje informačních a komunikačních technologií pro pod-poru svého podnikání. Zejména v první polovině ro-ku zákazníci realizovali projekty víceméně tak, jak měli naplánováno. Situace se začala měnit na začát-ku druhého pololetí, kdy se z USA postupně začala šířit určitá nervozita, která se postupně přenášela i na domácí společnosti. Část z nich tedy logicky za-čala o investicích přemýšlet jinak, od některých zce-la ustoupila, některé dočasně zastavila, zkrátka: oba-vy z finanční krize vedly k přehodnocování nebo od-ložení i některých informatických projektů. Nejmar-kantněji se změny projevily v oborech, kterých se krize nejvíce dotkla, zejména tedy finančních institu-cí a developerských či realitních firem.

Státní a veřejná správa na rozdíl od soukromého sektoru tímto fenoménem zasažena nebyla. Výdaje do ICT se totiž řídily státním rozpočtem sestaveným v roce 2007, tedy před finanční krizí. V průběhu celé-ho loňského roku vláda realizovala řadu kroků, souvisejících s pokra-čující elektronizací státní správy, kterou si stanovila jako jednu ze svých priorit. Díky tomu se uskutečnila řada významných informatic-kých projektů ve státní správě, včetně přípravy realizace základních registrů a zavedení datových schránek. Za významný počin lze pova-žovat přijetí zákona o elektronických úkonech a autorizované konver-zi dokumentů, tzv. eGovernment Act, jehož cílem je vytvoření opti-málních podmínek pro elektronickou komunikaci, a to jak občanů s úřady, tak úřadů mezi sebou.

V roce 2008 jsme měli možnost sledovat pokračování v trendu ur-čité konsolidace domácího ICT trhu, kdy došlo k několika významněj-ším akvizicím v dodavatelském sektoru.

Jaký byl tento rok pro vaši společnost?Naše společnost je na trhu čtrnáctým rokem, ale loňský rok pro ni byl nejúspěšnější v celé její historii. Firma dosáhla meziročního zvý-šení výnosů o 36 %, nárůst zaznamenaly i další klíčové ekonomické ukazatele. Aquasoft loni pracoval na více než 50 projektech. Mezi nej-významnější z nich patřil IS podporující elektronické celní prostupy v režimu dovozu, IS pro kontrolu čerpání dotací v rámci zemědělské podpory EU nebo integrace a sjednocení IT prostředí zdravotních ústavů. Současně jsme získali významnou zakázku v zahraničí, kon-

Petr Franc, generální ředitel, Aquasoft

T100-21-29-LGDR 22T100-21-29-LGDR 22 4.6.2009 16:18:234.6.2009 16:18:23


Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru?Loňský rok se nesl ve znamení stagnace trhu. Není náhoda, že právě loni na podzim skončil Invex v té podobě, v jaké jsme se ho více jak deset let účastnili. Ke konci roku se trh konsolidoval, ale horší časy teprve čekáme, zvláště z důvodu sílící-ho tlaku globální konkurence. I přes nepříznivý vývoj trhu musím konstatovat, že pro firmu DC Concept nebyl loňský rok nijak tragický – nárůst tržeb v tu-zemsku dosáhl 20 % a na Slovensku dokonce 80 %.

To je velký rozdíl, v čem je podle vás příčina?Dá se říct, že příčinou byla zvýšená slovenská po-ptávka po informačních systémech způsobená pře-chodem na euro. Na růstu se také podílelo rozšíření partnerské sítě a zintenzivnění spolupráce s lokali-začním partnerem pro Slovensko.

Jaké jsou české ERP v porovnání se zahraničními? České produkty jsou minimálně na stejné úrovni, dokonce bych řekl, že v mnoha ohledech převyšují zahraniční systémy. Je to dáno hlavně tím, že naše legislativa je velice specifická a pro zahraniční produkty bývá tvrdým oříškem. Pokud vezmu náš systém QI jako zástupce typicky českého produktu, pak další výhody oproti zahraničním systémům vidím pře-devším v jeho elasticitě a komplexnosti. Zatímco v zahraničí vznikaly ERP většinou delší dobu a postupně, u nás se to, zvláště po aplikační a technologické stránce, řeší mnohem moderněji.

Jak vlastně vznikla myšlenka vyvinout software QI?Koncept nového informačního systému vznikl v devadesátých letech. S bratrem jsme zjistili, že naše požadavky na informační systém ne-splňuje ani jeden z nabízených produktů. Dali jsme proto dohromady hlavní myšlenky a principy, které by měl náš „ideální“ systém splňo-vat. Všichni nás v té době přesvědčovali, že je trh informačními sy-stémy plně nasycen, ale my jsme na základě zkušeností se starším systémem a požadavků či přání zákazníků, chtěli udělat něco úplně jiného. Po deseti letech na trhu už můžu prohlásit, že se nám to po-dařilo. Díky spolehlivému týmu spolupracovníků a obchodních part-nerů se QI řadí mezi technologickou špičku.

Vaše firma si zakládá na pevné partnerské síti. Jakou v tomto systé-mu vidíte výhodu pro zákazníky?Systém QI dodáváme výhradně prostřednictvím partnerské sítě, sa-

mi se zaměřujeme pouze na vývoj QI. Nevím o žádné jiné české fir-mě, která by to měla zajištěno podobně. Partnerům dává tento mo-del spolupráce jistotu, že jim nebudeme konkurovat a naopak jim za-jistíme maximální podporu. Hlavní výhoda pro zákazníky je pak možnost diverzifikovat riziko a v jistota, že pokud si nebudou vyho-vovat s partnerem, pomůžeme jim v síti najít jiného.

V čem vidíte svou hlavní konkurenční výhodu?Určitě v rozsahu systému QI. Svým záběrem je schopen pokrýt drti-vou většinu běžných i nahodilých činností ve firmě. Zákazník tedy nemusí řešit propojení několika subsystémů a komunikaci s více do-davateli. Zkrátka poskytujeme jedno řešení pro celou firmu. Další vý-hodou je již zmíněná elasticita QI. Ta spočívá především v obchodní politice, v pružné partnerské síti a v neposlední řadě v našem vývo-jovém nástroji QI Builder, který umožňuje jak libovolné úpravy systé-

mu, tak i vývoj nových aplikací.

Myslíte si, že by se v době krize mělo investovat do ERP?Asi by vás jiná než kladná odpověď překvapila – in-vestice do ERP se rozhodně vyplatí. Dalo by se do-konce říct, že krize účinnost kvalitního ERP ještě znásobí. Informační systém totiž dokáže v krátkém období informovat management společnosti o skry-tých rezervách či mezerách, kterými jí zbytečně utí-kají peníze. ERP také centralizuje informace do jed-noho zdroje. Všichni uživatelé se mají možnost po-dívat do systému na data, která hledají, a nedochází tak k informačnímu šumu a ke ztrátě informací. Já osobně si nedokážu představit efektivní řízení firmy bez informačního systému…

Dobrá, řekněme, že se rozhodnu do ERP investo-vat. Jak se zorientovat na trhu ERP systémů a co pro mě jako zákaz-níka považujete za zásadní?Jako první věc bych doporučil najít důvěryhodného partnera. Zákaz-ník by neměl zkoumat rozdíly v systémech, solidní partner mu musí poskytnout komplexní řešení jeho problému. Nástroj, kterým je v tomto případě informační systém, musí být schopen vyhovět zá-kazníkovým požadavkům. Uvědomujeme si, že to není vůbec nic jednoduchého. Proto pořádáme semináře pro zájemce, kteří si chtějí vybrat nový informační systém. Všem se snažíme vysvětlit, že si v první řadě musejí uvědomit, co očekávají od IS i od partnera. Sa-mozřejmě je nejlepší, aby si pořídili jeden systém, který již nebudou muset měnit, protože jim bude sedět a bude růst a rozvíjet se spolu s nimi.

Co konkrétně plánujete v blízké budoucnosti?V letošním roce jsme již vypustili dva nové moduly a další připravu-jeme na podzim. Jsme jednou z devíti firem, které položily základ standardu elektronické fakturace ISDOC v České republice. Připravu-jeme také aktivity pro průnik do zahraničí, ve kterých se držíme své strategie – dívat se na věci z jiných úhlů. V praxi to znamená jediné – ano, chceme na zahraniční trhy, ale nechceme a nebudeme opakovat chyby konkurence. 9 0271 / mar

DC Concept:Investice do ERP se vyplatí hlavně nyní


Jan Melzer, generální ředitel, DC Concept

T100-21-29-LGDR 23T100-21-29-LGDR 23 4.6.2009 16:18:244.6.2009 16:18:24


Jak hodnotíte rok 2008 u vás a ve vašem oboru? Minulý rok byl pro nás jeden z nejpřevratnějších i zároveň nejtěžších v naší firemní historii. Pokračování akvizice BGS-Levi, která začala na podzim 2007 na Slovensku subjektem BGS, po-kračovala v únoru 2008 v Čechách společností BGS--Levi. V půli roku, v červenci, jsme konsolidovali na-še obchodní aktivity na Slovensku připojením pro-dejního kanálu Euromedie k eD’system Slovakia//BGS. Byly to pro nás úkoly, které svým rozsahem a významem byly největší v naší dosavadní firemní historii. Spojovali jsme se s druhým nebo třetím největším distributorem v Čechách a čtvrtou největ-ší firmou v oboru na Slovensku. Celý proces byl vel-mi náročný, nejen po organizační a logistické strán-ce, ale především po manažersko-lidské stránce, ne-boť šlo o spojení naprosto odlišných firemních kul-tur a odlišných obchodních přístupu k zákazníkům.

Obor IT jako celek zasáhly v ČR i SR vlivy spojené s fluktuací kurzu korun proti euru a dolaru, které vr-cholily v červnu. Ve druhé polovině roku jsme zazna-menali první příznaky projevující se stagnace trhu. K významnějšímu poklesu však došlo až v závěru roku, tj. v listopadu a prosinci 2008. Celoročním tahounem dobrých výsledků v prodeji byly notebooky a monitory, a to i přesto, že v průběhu roku intenziv-ně zlevňovaly. V předvánoční sezóně se poprvé objevily verze note-booků pod 10 tis. Kč, tzv. netbooky.

Co považujete za největší úspěch loňského roku? Dosáhli jsme historicky nejvyššího obratu i největšího počtu obslu-hovaných zákazníků v naší historii. V celostátní anketě Reseller ma-gazínu jsme získali titul „Nejoblíbenější distributor roku 2008“. U klí-čových světových IT výrobců jsme udrželi svou pozici jejich největší-ho partnera na českém trhu. Skutečnost, že se nám to všechno poda-řilo, je výsledkem především přízně našich klientů, kteří s námi mu-seli přestát mnohé nejednoduché momenty způsobené spojováním akvizicovaných firem, ale i nasazením nového informačního systému na Slovensku. Za to bych jim rád všem slíbil, že v tomto roce nechys-táme žádné změny. V tomto roce se totiž budeme soustředit přede-vším na zvýšení kvality jejich obsluhy a komfortu, v tomto vidím stá-le ještě nás potenciál a dobrou šanci.

Jak se vám daří naplňovat vaši firemní strategii? Jsme teď největší na českém i slovenském trhu, což je naplnění naší

dlouhodobě strategie ve středoevropském regionu. Zatím jsme ne-dosáhli na svou představu v Polsku, kde do našich plánu zasáhla ekonomická recese, a společnosti, které byly v našem zorném úhlu jako potenciální akviziční target, se teď potýkají s nemalými potížemi. Součástí naší strategie je i udržení naší vedoucí pozice v Čechách a na Slovensku v distribuci u největších světových výrobců. Ke 100% dosažení tohoto cíle nám z celkového námi sledovaného počtu asi 30 firem ještě pár uniká. To bude našim úkolem letošního roku. Udržo-vání nejlepších vztahů s IT výrobci a statut strategického partnera v regionu jsou pro nás klíčovými úkoly.

Jaké nejvýznamnější události nebo vlivy letos očekáváte? Žádné jiné než ty současné vlivy neočekávám. Stagnace nebo i po-kles prodejů a zvýšená rizika v ekonomické oblasti jsou nejvýznam-nější z nich. Osobně si však myslím, že ekonomická recese u nás ješ-

tě nedosáhla na svoje dno a máme ho ještě před sebou. Domnívám se, že prodeje mohou ještě dále klesat a ekonomická stabilita menších subjektů na trhu může projít těžkou zkouškou. Zkušenosti z historie ukazují, že z těžkých dob vycházejí silní ještě silnější, a ne všichni slabí dobu přečkají. Pro mne však slovo krize není na místě, já se přikláním spíše k termínu „ozdravení ekonomiky“. Měli by-chom si zvyknout, že nic neroste do nekonečna. Všichni plánují pořád jen růsty… a to už 18 let. Pravdou však je, že je nás pořád jen 10 milionů a naše spotřeba nemůže růst do nekonečna. Veške-ré zdroje na Zemi spotřebováváme způsobem, že to nemůže vést k dobrému konci. Podle mne je nejvyš-ší čas si uvědomit, že všechny ty neustále „nárůs-ty“, které propagují „velcí manažeři a řada politi-ků“, jsou možná dobré především pro ně, ale roz-hodně ne pro Zemí a lidí žijící na ní.

Pozitivní událostí roku pro mne bude příchod Windows 7, který může přinést v našem oboru vysněné oživení. Já osobně se už teď těším, jak vyměním svoji současnou verzi Microsoftu.

V obecně rovině bych nám všem přál, abychom si zvolili dobrý parlament a vládu. Pokud jsme kritizovali ty všechny minulé, pak je dobře si uvědomit, že parlament i vládu máme „jen takovou, jakou si zasloužíme“, a já dodávám: „i zvolíme“.

Co chystáte v blízké budoucnosti? Jak už jsem zmínil, na tento rok je naším hlavním úkolem co nejlépe pečovat o naše zákazníky, a to teď myslíme ještě vážněji než v minu-lých letech. Chceme nejen zintenzívnit jejich obsluhu prostřednictvím našich obchodníků, ale přinést i významná vylepšení v našem B2B webovém rozhraní. Zároveň se budeme snažit jim být i finanční po-mocí a oporou pro jejich obchody. Průběžný cíl tohoto roku v řadě fi-rem, a tedy i u nás, je zefektivnění vnitřních procesu a úspory všude, kde to jen lze. Dlouhá řada let neustálého růstu vytvořila ve struktuře nákladů naší společnosti místa, kde jsme v minulosti neměli potřebu úspor, a ty teď intenzívně odhalujeme. Cílem je i zjednodušit řadu in-terních postupů a procesů a tím uspořit pracnost. Všechno toto by nám mělo přinést nemalé úspory uvnitř firmy a umožnit věnovat ví-ce energie do vztahů s našimi klienty. 9 0272 / mar

eD’system:V březnu jsme uzavřeli fiskální rok


Radim Galvánek, generální ředitel eD’system Group

T100-21-29-LGDR 24T100-21-29-LGDR 24 4.6.2009 16:18:254.6.2009 16:18:25


Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru?V minulém roce došlo k několika důležitým událostem, které ovlivnily IT dění. Jako technologická společnost jsme zaznamenali rostoucí ob-libu a rozvoj podnikových portálů po celém světě, převážně ve Spoje-ných státech a v Německu, ale i v České republice. Vzhledem k oboru naší činnosti pro nás byly významné nové softwarové akvizice IBM. Ke konci roku se začalo mluvit o krizi, díky níž se zpo-malil hospodářský růst po celém světě, zároveň se v našem oboru začaly objevovat nové příležitosti.

Jak se dařilo IBA CZ v uplynulém roce?Jednou z významných událostí bylo otevření nové-ho vývojového centra v Brně začátkem roku, které nám otevřelo možnosti dalšího rozšiřování počtu IT specialistů IBA CZ. Díky novým moderním prosto-rám jsme vytvořili komfortní a útulné pracoviště pro naše zaměstnance s možností využití relaxačních prostor přímo v budově. V současné době v Brně pracuje více než 60 zaměstnanců. Z obchodního po-hledu pokračovalo etablování IBA Group na českém trhu, podařilo se nám zrealizovat několik úspěšných projektů i pro české zákazníky, které přispěly k od-startování aktivní obchodní činnosti v ČR.

V úvodu jste zmínil krizi, takže se přirozeně nabízí otázka, jak nyněj-ší finanční krize ovlivnila vaše podnikání?Díky krizi došlo k utlumení některých plánovaných aktivit našich i na-šich partnerů a zákazníků, nebo k jejich prozatímnímu odložení. Záro-veň se však na trhu objevily nové příležitosti. Pro tyto požadavky uplatňujeme naše dlouhodobé zkušenosti získané při zahraničních projektech, jejichž cílem je především optimalizace podnikových akti-vit, která vede ke snížení nákladů a zvýšení efektivity a konkurence-schopnosti našich zákazníků, což dnes považujeme za obzvláště dů-ležité. Tlak na snižování nákladů globálních společností k nám přivá-dí nové poptávky, které mají za cíl snížit celkové náklady v IT. Vzhle-dem k možnosti využití našich vývojových center v Bělorusku, kde se nachází přes 2 000 IT specialistů, jsme schopni optimalizovat celkové náklady projektů díky nízkým cenám zdrojů v této destinaci.

V loňském roce se nám podařilo dosáhnout vynikajících ekono-mických výsledků a udržet tempo rychlého růstu. V době, kdy si mnozí stěžují na globální ekonomickou krizi, se nám daří dobře a do budoucnosti se díváme optimisticky.

Vaše společnost je součástí nadnárodní aliance, jak se dařilo IBA Group?IBA Group vloni oslavila výročí 15 let od svého založení. Rok 2008

byl pro IBA Group rokem rozšíření partnerských vztahů. Stali jsme se partnery společností IBM Cognos a Teradata, což přispělo k růstu na-šich kompetencí a příchodu nových projektů v oblasti data warehou-singu, business intelligence a řízení výkonnosti podniku (CPM).

IBA Group stále zvětšuje počet zaměstnanců, během svého pat-náctiletého působení se z malé společnosti stala nadnárodní korpo-rací s cca 2 500 zaměstnanci, pobočkami v sedmi zemích a zákazníky po celém světě. Díky vysokému počtu IT specialistů jsme schopni re-alizovat projekty v široké škále technologií, jako jsou Java EE, .NET, IBM technologie (Lotus, WebSphere, Infosphere, Rational, Tivoli, Mainframe), technologie podnikových portálů atd.

Mezinárodní uznání, které si IBA v uplynulých letech získala, jsme v roce 2008 opět potvrdili zařazením do globálního žebříčku The Global Outsourcing 100 vydávaného IAOP (International Association of Outsourcing Professionals) a v žebříčku The Software 500, který

sestavuje Software Magazine.

Věnuje se tedy stále hlavně outsourcingu?Ano, z globálního pohledu je pro nás určitě outsou-rcing, respektive offshoring softwarových služeb jednou z hlavních činností IBA Group. Kromě toho se samozřejmě věnujeme i jiným aktivitám.

V České republice si pod slovem outsourcing zá-kazníci přestavují spíše služby typu správa počítačo-vé sítě nebo tiskáren a zvláště v oblasti vývoje soft-waru se outsourcingem nejčastěji označuje proná-jem IT specialistů neboli takzvaný „bodyshop“, což je typ služeb, které IBA nevyhledává. My se naopak soustředíme na převzetí celých vývojových projektů nebo dokonce celého vývoje, případně údržby a podpory aplikací. Zkrátka prodáváme profesionál-ní služby, nikoliv IT profesionály. To je rozdíl, který čeští zákazníci zatím příliš nerozlišují, a proto jsme

od termínu outsourcing v posledních měsících poněkud ustoupili.

Očekáváte v nejbližší době v českém IT nějaké významné změny?Žádné významné změny neočekáváme. Zákazníci se budou soustředit na realizaci efektivních projektů přinášejících jak úspory finančního charakteru, tak i vylepšení podnikových procesů. Přednostně budou realizovány takové projekty, které jsou v souladu se strategickými zá-měry dané společnosti přizpůsobenými současné recesi. Důležitá je rychlá návratnost, možnost postupného zavádění s měřitelnými prů-běžnými výsledky, možnost rozšiřování a vysoká flexibilita řešení.

Jaké projekty chystáte v blízké budoucnosti?Za IBA CZ mohu říci, že budeme dále pokračovat v rozvoji našeho vývojového centra a obchodních aktivit na českém trhu. IBA CZ má v oblasti některých softwarových technologií unikátní kompetence, které nám přináší konkurenční výhody, a které chceme dále rozvíjet. Jedná se například o podnikové portály, business intelligence nebo Business Process Management.

V předchozích letech jsme postupně zaváděli systém řízení kvality, který bychom chtěli formalizovat certifikací ISO 9000:2008, případně i CMMI Level 4 podobně, jako jsou certifikovaná naše další vývojová centra v Bělorusku. 9 0273 / mar

IBA Group:V Česku stále roste


Luboš Brzobohatý, generální ředitel, IBA CZ

T100-21-29-LGDR 25T100-21-29-LGDR 25 4.6.2009 16:18:274.6.2009 16:18:27


Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru?Pro český ERP trh je charakteristická dlouhodobě rostoucí a zkvalit-ňující se konkurence a také vzrůstající náročnost zákazníků na vyšší komplexnost, kvalitu a současně snižování cen ERP produktů a slu-žeb. Jinak tomu nebylo ani v roce 2008. Zájemci o ERP nepoptávali jen kvalitní řešení, ale posuzovali i spolehlivost a stabilitu dodavatele a zaměřovali se také na to, jak dlouhou má společnost historii, jaké má reference, pověst, apod. Společnost J.K.R. své kvality a rozsáh-lé zkušenosti v oblasti nasazování informačních sy-stémů úspěšně prokazuje již 18 let. O našich kvali-tách také svědčí na 1 200 spokojených firem, které ERP systémy třídy Byznys využívají, a řada ocenění a certifikátů od uznávaných odborníků z oblasti pod-nikových informačních systémů. Rok 2008 pro nás byl mimořádně úspěšným také z ekonomického hle-diska. I přes neustále předkládanou finanční „krizi“ se nám podařilo dosáhnout nejvyšších hospodář-ských výsledků za celou historii.

V čem spatřujete vaši hlavní konkurenční výhodu?Především v důrazu na uživatelskou část řešení. V oblasti ERP je nezbytné včas implementovat legis-lativní změny, komunikační rozhraní, logiku zpracování a další tech-nické finesy. Byznys dává navíc velký důraz na uživatelské rozhraní, nástroje pro modifikaci zpracování a na „zlidštění“ komunikace mezi počítačem a uživatelem.

Věnujeme maximální úsilí, čas, peníze a zdroje na to, abychom naše řešení kontinuálně zlepšovali s cílem vyhovět současným i bu-doucím potřebám a výzvám zákazníků. Poskytujeme vysoce kvalitní servisní služby, abychom dokázali plnit požadavky uživatelů, máme vybudované silné týmy analytiků, servisu a podpory a konzultačních týmů. Obzvláště v IT totiž platí, že zaměstnanci jsou největším bohat-stvím firmy. ERP systémy třídy Byznys jsou také velmi flexibilní a pružně přizpůsobitelné požadavkům každého podniku i změnám v průběhu užívání.

Jaké novinky plánujete v nejbližší době do ERP třídy Byznys zařadit? Kromě legislativních novinek, kterých pravidelně zcela nedobrovolně zařazujeme celou řadu, bych zmínil jeden větší celek, který aktuálně reaguje na současnou ekonomickou situaci. Je to komplexní řešení pozastávek neboli zádržného. Je plně integrován do ERP systémů tří-dy Byznys, což znamená zohlednění pozastávek v primárních dokla-dech, upomínkách, účetní likvidaci a dalších modulech i v nově při-pravených sestavách.

Dále uvádíme do portfolia našich produktů větší funkční celek pod názvem Byznys DMS. Jedná se o komplexní nástroj na elektronické zpracování dokumentů a řízení jejich oběhu ve firemním zpracování. Námi vyvinuté řešení přímo v jádře systému založené na správě do-kumentů, workflow procesech a řízení projektů.

Také by určitě bylo chybou nezmínit zcela bezprecedentní počin, který se odehrál v rámci Sdružení pro informační společnost. Přední dodavatelé ERP systémů společně připravili formát elektronické fak-turace ISDOC. Z našich předběžných testů vyplývá, že J.K.R. nabídne jedno z nejkomfortnějších řešení elektronické fakturace na trhu.

Jednou z vašich posledních novinek je také modul pro projektové ří-zení. Můžete stručně přiblížit výhody projektového řízení coby sou-části ERP třídy Byznys?Hlavní výhodou integrace Projektového řízení do systému je jeho

spolupráce s ostatními moduly, především pak se Zakázkami a Obchodními případy. Naše Projektové řízení je také napojeno na mobilní aplikace – Byznys Mobile – a tím je mobilním pracovníkům umožněno přímo z terénu potvrzovat jednotlivé vykonané kro-ky prováděných projektů. Ne zcela obvyklé je také to, že pracujeme nejenom s nákladovou stránkou projektu, ale i s výnosovou, a to na stejné úrovni ja-ko u nákladů, tzn. s fixními i variabilními tarify u zdrojů a s mimořádnými částkami v činnostech a v projektu jako celku.

Jak bude podle vás fungovat integrovaný systém ERP v nejbližších letech? Nemyslím, že se dočkáme něčeho nového a světo-borného. Obecně lze totiž oblast ERP považovat za stabilní a usazenou kategorii, kde se ve vlastním řešení žádné zásadní změny očekávat nedají. Logic-

ky se dále budou vyvíjet již existující technologie. Stále bude platit, že kvalita služeb bude daleko nejvíce rozhodovat o výsledném řešení jako celku.

Pro kategorii SMB je charakteristické, že způsob řešení poptávaný zákazníky je založen na all-in-one logice. To znamená, že uživatelé chtějí postihnout činnost komplexně a jedním systémem na celou ší-ři záběru firmy. Pro dodavatele je tento způsob nasazení výzvou, pro-tože má možnost předvést své schopnosti a možnosti dodávaného ERP řešení. V tomto zadání se cítíme jako ryba ve vodě. A to díky možnostem Byznysu i díky schopným implementačním týmům, které zabezpečují celou fázi nasazení.

Co vaše firma chystá v blízké budoucnosti?Současný bouřlivý vývoj IT technologií nemůže nechat nikoho v kli-du vyčkávat. To samozřejmě platí i u nás. Naším cílem je být stále tzv. „in“. Již teď pracujeme na tom, abychom byli v příštích letech se svým ERP řešením stále mezi špičkou na českém trhu.

Největší růstoví potenciál pro naši společnosti spatřuji v segmen-tu středních firem, který je pro nás hlavní skupinou zákazníků. Díky zkušenostem a schopnostem se zde cítíme být „doma“ a další rozvoj ERP systémů třídy Byznys budeme prioritně spojovat s touto skupi-nou firem. 9 0283 / mar

Jiří Rákosník, obchodní ředitel, J.K.R.

J.K.R.:Byznys – je o co se opřít!


T100-21-29-LGDR 26T100-21-29-LGDR 26 4.6.2009 16:18:284.6.2009 16:18:28


kami či Master Detailem. Další součástí systému, která s Helios Intel-ligence úzce souvisí, je Dataskop. Dal by se přirovnat k mikroskopu, neboť umožňuje přehledný a podrobný pohled na data.

Velkou novinkou pro všechny vaše zákazníky je určitě sloučení se slovenským Datalockem do Asseco Solutions. A rozhodně nejste je-dinými firmami, které podobný krok v poslední době podnikly. V čem vidíte příčinu současného trendu slučování dodavatelů IT?Slučování do větších celků přináší možnosti synergií. Především umožňuje za kratší dobu vyvinout nové generace produktů. Obvyklý cyklus vývoje, který je dnes u místních firem zhruba 2,5 či více let, se dá zkrátit na jeden rok či rok a půl. To však firma s dvaceti zaměst-nanci nedokáže. Přivést produkt na trh dnes představuje investici zhruba 100 člověkoroků. Při sloučení do většího celku lze věnovat vý-voji více kapacit a tedy dodat produkt na trh rychleji. Přestože vývoj

IT se v posledních letech poněkud zpomalil, nároky na výsledné produkty se zvyšují a tím i komplex-nost vývojových nástrojů. To tlačí nároky na kapaci-ty nahoru.

Posilování kapacit však zřejmě není jediným důvo-dem.Výhodou většího celku je také to, že je možné uvažo-vat nejen o produktech, které analyticky zvládáme, ale můžeme se rozhlížet i v oblastech, v nichž nejsme takovými odborníky. Ty totiž můžeme z pozice větší-ho celku pokrýt prostřednictvím akvizice. To je také jedna z konsekvencí našeho sloučení se společností Datalock. Nemám však na mysli některou konkrétní oblast, hovořím obecně. Ve chvíli, kdy se rozhodne-me, že nás některá zajímá, budeme takto schopni ji do svého portfolia poměrně rychle doplnit.

Myslíte, že současný stav nějakou dobu potrvá?Předpokládám, že během zhruba dvou až tří let nás čeká zlom, kdy se technologicky poměrně zásadně změní trh ICT. Tato změna se zřejmě bude týkat zejména modelu prodeje, kdy místo prodeje licencí se většina dodavatelů přikloní k prodeji služeb. To bude provázeno technologickými změnami a většími nároky na provoz aplikací po in-ternetu.

Jaké jsou plány vaší společnosti, respektive Asseco Solutions, pro nejbližší budoucnost? Chystáte například aktuálně nějakou akvizici?Již nějakou dobu vedeme jednání s různými firmami. Pochopitelně nemohu prozrazovat konkrétně s kterými. Zjistili jsme však, že větši-na firem, které by připadaly jako potenciální akvizice v úvahu, buď není dostatečně transparentní, nebo má neadekvátní finanční poža-davky. Navíc jsme při výběru až extrémně pečliví. Naším mottem je: „Koupit průšvih není žádné umění, raději dvakrát měř…“

Co se týče naší další činnosti: máme v souvislosti se sloučením do Asseco Solutions připravenou velkou vývojářskou kapacitu a chystáme po této stránce spolupráci mezi Českem, Slovenskem a Polskem. Jakmile se však rozjede, nebude pro nás již zajímavý jen trh těchto tří zemí, ale naší ambicí bude plně dosáhnout na celý ev-ropský trh ERP. 9 0276 / mar

Pokud chceme jedním slovem vystihnout nejvýznamnější současný trend na trhu s ERP řešeními, řekneme: konsolidace. V poslední době se totiž jasně ukázalo, že pokud chtějí firmy v tomto oboru přežít a být úspěšné, je pro ně zpravidla nejvhodnější cestou sloučit se do větších celků.

Ke společnostem, které se touto cestou vydaly, patří i česká LCS International a slovenský Datalock, které od 1. července budou společně tvořit uskupení Asseco Solutions. Systémy Helios z produkce LCS však samozřejmě budou dál žít svým životem, stejně jako systémy z produkce Datalocku. Více o tomto spojení i o trendech na trhu ERP nám řekl Stanislav Sýkora, generální ředitel společnosti LCS.

První otázka je přímo „na tělo“: Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru?Pokud jej mám hodnotit z hlediska naší společnosti, je při pohledu na hospodářské výsledky jasné, že loňský rok byl nejúspěšnějším v historii LCS. Co se týče celé-ho českého trhu ERP, nebyl loňský rok ještě příliš po-znamenán krizí, o níž se v této oblasti zatím spíše mlu-vilo, než aby ji firmy pociťovaly jako tíživou realitu.

O uplynulém roce 2008 je také nutné říci, že se čím dál více projevoval trend, kdy funkcionalitu, dříve využívanou velkými firmami, čím dál více požadovaly i společnosti střední veli-kosti, které jsou obecně čím dál náročnějšími zákazníky. Pro nás je to však pozitivní, protože nám tak pomáhají zdokonalovat naše produk-ty. Vzhledem k tomu, že systémy Helios jsou určeny pro firmy všech velikostí, máme možnost zkušenosti, získané u velkých zákazníků, aplikovat pro potřeby středních i malých firem.

Připravujete v současné době k uvedení na trh nějakou zajímavou novinku?Náš systém pro střední firmy, Helios Orange, letos slaví desáté „na-rozeniny“. Při této příležitosti jsme samozřejmě připravili novinky a vylepšení, z nichž asi nejvýznamnější je Helios Intelligence. Je ob-dobou business intelligence, ale oproti ní je její hlavní předností fakt, že není určena pouze pro manažery, ale využijí ji i pracovníci na ostatních úrovních, kteří pracují s informačním systémem, ať už jde o střední management, skladníky, nebo třeba pracovníky ve výrobě. Zahrnuje řadu nástrojů, které umožňují práci s daty – jejich analýzu a vyhodnocování, tvorbu reportů či jakékoli další úkony podle potře-by jednotlivých uživatelů. Tento nástroj prochází napříč celým infor-mačním systémem, je obsažen ve všech jeho částech. Helios Intelli-gence pracuje s OLAP kostkami, stejně jako s kontingenčními tabul-

Stanislav Sýkora, generální ředitel, LCS

LCS: Spojit síly a uspět


T100-21-29-LGDR 27T100-21-29-LGDR 27 4.6.2009 16:18:294.6.2009 16:18:29


Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru? V uplynulém roce 2008 v našem oboru, tzn. v dodávkách podniko-vých aplikací, služeb a hardwaru do výrobních a distribučních podni-ků, jsme zaznamenali normální průběh investic do ICT v prvních třech čtvrtletích. V posledním kvar-tále se investice obecně zpomalily, až se téměř za-stavily, a to především u zahraničních firem, kde in-vestice stopla mateřská společnost. Minerva i přes méně výrazný poslední kvartál měla historicky nej-lepší rok z pohledu obratu i zisku. Poměrně velký nárůst jsme vykázali ve službách.

Jaké hlavní novinky v oblasti podnikové informati-ky nabízí Minerva svým zákazníkům?V posledním období se zaměřujeme na technologic-ký a funkční rozvoj uživatelského rozhraní. Sofistiko-vané a snadno použitelné rozhraní nové generace spolu s důrazem na zvyšování odborné úrovně uži-vatelů přenáší mnoho úloh, které byly dříve zpraco-vávané ve specializovaných aplikacích, například BI a CRM, do základního (ERP) systému. Na vedení a ří-zení firem poté zůstává oblast strategického plánování. Dále Minerva poskytuje širší pokrytí firemních procesů v podobě nové funkcionali-ty, modulů a také nové služby. Uvedu alespoň jeden příklad za všech-ny. Je jím služba 24x7, kterou nově poskytujeme zákazníkům, zajišťu-jící v případě havárie okamžitou systémovou podporu v režimu 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Tato služba pokrývá řešení eventuál-ní havárie databáze a ERP systému, součinnost při řešení systémo-vých a HW problémů, pravidelnou kontrolu systémové dokumenta-ce, garantované zajištění obnovy instalace ERP systému v případě nutnosti a další.

V současné době je stále větší tlak na snižování nákladů. Co v této oblasti můžete nabídnout výrobním společnostem?Ke snižování nákladů, skladových zásob a k optimalizaci výrobních procesů slouží standardní funkcionalita ERP systému. Nově však mo-hu uvést nástroj vhodný ke sledování nákladů na údržbu strojů a za-řízení, modul QAD EAM (Enterprise Asset Management) – Řízení údržby. Díky plánovaným zásahům na strojích a zařízeních v podniku lze dosáhnout výrazných úspor ve snížení času nucených odstávek a počtu oprav, snížení ročních nákupů a prodloužení životního cyklu strojů a zařízení. V oblasti lidské práce jsme díky zavedení aplikace zaznamenali zvýšení produktivity, kterou nebrzdí odstávky strojů.

Čím může být ovlivněna efektivita práce s ERP systémem? Jak jsem již uvedl, ERP systém je nástroj určený k efektivnímu řízení společnosti. Pokud však společnost nemá dobře nastavené procesy (ty se mohly vývojem společnosti změnit od zavedení ERP) a uživate-lé systému nejsou řádně vyškolení, tato efektivita se rapidně snižuje. Jako klíčové vidím neustálé vzdělávání a získávání informací o využi-tí stávajícího ERP, nových modulů a verzí. Minerva v této souvislosti vypisuje standardní školení. Jedno školení dokonce nese název „Jak zvýšit efektivitu uživatelů“. Školení nabízíme nejen k modulům QAD Enterprise Applications, ale také v dalších oblastech, jako jsou princi-py řízení výrobního podniku, včetně pomocí standardu pro sebehod-nocení, konsolidace a dostupnost aplikací, řízení IT procesů ve firmě a podobě. Naše školení je možné pořídit s dotacemi určenými na vzdělávání.

Jaká doporučení byste dal výrobním podnikům při plánování a realizaci investic do IT v období recese? Kterých zásad by se firmy měly držet a jakých chyb vyvarovat? Je důležité se zaměřit na analýzu slabých míst a re-zerv. Doporučil bych proto standardní nástroje jako zpracování informační strategie či využití nástroje pro sebehodnocení standard MMOG/LE (Materials Management Operations Guideline/Logistics Eva-luation), se kterým může Minerva při aplikaci pomo-ci. Výběr nového informačního systému doporučuji až jako následný krok. Při výběru je třeba pečlivě analyzovat hlavně nabídky s velmi nízkou cenou, která ne vždy je transparentní a konečná. Důležité je také hodnotit, zda dodavatel ICT je stabilní firmou s dostatkem relevantních referencí.

Co za novinky chystáte v blízké budoucnosti?Reagujeme na poptávku ve sféře výrobních firem, kde identifikujeme zájem o alternativní využití přístupu k IS. Jedná se o poskytování in-formačního systému formou pronájmu či SaaS. Tato forma využití podnikových aplikací bude logicky růst rychleji, jelikož vychází z vý-razně nižší základny oproti ověřeným dodávkám oborového řešení. Minerva se bude také v budoucnu orientovat i na tuto oblast (proná-jem a SaaS). V poslední době se setkáváme s kombinací přístupů, kdy mateřský závod používá dodané a ověřené oborové řešení a pro nově vznikající závody a pobočky požaduje flexibilní formu, např. pronájem.

Z dalších činností bych chtěl zmínit úplně novou aktivitu, a sice vydávání vlastního periodika orientovaného na informace o výrob-ních podnicích a informačních technologií. Titul jsme nazvali „Zaost-řeno na průmysl“ a bude distribuován zdarma. Celý projekt včetně obsahu titulu a grafické podoby má na starosti marketingová mana-žerka Alena Pribišová. První číslo finišuje v přípravách a ke čtená-řům z řad výrobních podniků si najde cestu koncem května. V polo-vině června připravujeme pro své zákazníky každoroční uživatelskou konferenci s přehledem novinek v oblastech aplikací a služeb. Ne-chybí zde zákaznické prezentace řešení, kterými Minerva pomohla zlepšit dané oblasti v podniku, a staly se inspirativními pro ostatní zákazníky. 9 0274 / mar

Petr Koptík, předseda představen-stva, Minerva Česká republika

Minerva ČR:Trendy v oblasti řízení firem


T100-21-29-LGDR 28T100-21-29-LGDR 28 4.6.2009 16:18:304.6.2009 16:18:30


nepočítali. O to větší pozitiva nám zmiňovaný projekt přináší ny-ní. Stanovili jsme si rok 2007 a 2008 jako období „tranzitu“, tedy re-strukturalizace vnitřních procesů a fungování Océ. Účelem bylo in-terní zefektivnění a zrychlení procesů a navrácení se více ke kořenům evropské společnosti založené na principech přímé komunikace se zákazníky, naslouchání jim a vytváření atmosféry spolupráce. Pří-mý protiklad firmám, které v prvé řadě chtějí realizovat vlastní cíle a prospěch, a ne vždy jsou orientovány na potřeby zákazníků. Je pravda, že i naše společnost žije jen z toho, co prodáme a dokážeme servisovat, ale v prvé řadě chceme být partnerem čitelným, otevře-ným a zodpovědným jak sami k sobě, tak k aktivitám, které realizuje-me. Co se týká odpovědi na položenou otázku, tak říkám ano, základ-ní rysy transformace jsme dokončili. Práce samozřejmě máme ještě hodně před sebou, ale v tuto chvíli již nejde o tranzitní období, nýbrž o období zaměřené na vnitřní kvalitu. Vnitřní kvalitou myslím přede-

vším Océ lidi, jejich kompetentnost a vlastní rozvoj. Ten, kdo na sobě nechce pracovat, nemá u nás bu-doucnost.

Jaké plány chystáte v blízké budoucnosti?Blízká budoucnost má několik rozměrů. Ta opravdu blízká je následné třetí čtvrtletí. Přináší nároky na změny vlastních kompetencí a kvality v důsledku snížení kvantity poptávek a naopak růstu obchod-ních příležitostí pro prodej větších celků. Pokračující rozvoj nabídky komplexních služeb v oblasti práce s dokumenty, tedy outsourcing dokumentačních procesů, je jistě jednou z velkých priorit. Stále diskutované téma je rozvoj a zvýšení užitné hodno-ty tištěných dokumentů v barvě ve všech tržních segmentech.

Océ zde v některých oblastech trhu udává trend, v čemž chce i nadále pokračovat. Nové příležitosti,

které přináší zařízení řady Océ ColorWave v oblasti velkoformátové-ho tisku, možnosti unikátní UV technologie Océ Arizona v oblasti signmakingu, či produkty určené pro vysoké objemy a komerční pro-fesionální malonákladový tisk Océ JetStream, to jsou opravdové dů-kazy, že Océ na globální úrovni nečeká, co se stane, ale samo trhy mění!

Velké téma v naší společnosti je prodej zařízení pro korporátní-kancelářské prostředí. I zde máme nové ambice, vždyť šíře dnešní nabídky Océ produktů je za posledních deset let tou největší a nejza-jímavější. Nejedná se o 100% produkci Océ, ale vybrali jsme na trhu produkty, které jsou ve své třídě na pomyslné špičce z hlediska po-měru výkon/cena v duchu globální strategie Océ v rozšiřování urči-tých partnerství v oblasti vývoje a výroby.

Regionální pobočce Océ se za vašeho vedení zjevně daří…Kolegové a partnerské společnosti o mně mnohdy říkají, že schop-nost realizace vnitřních pocitů je opravdu silnou stránkou mého cho-vání (je pravda, že znám i mnoho případů, kde tomu bylo naopak), a tak pokud vidím Océ v současnosti, musím konstatovat, že „Océ je můj šálek kávy“, a jsem přesvědčen, že nejen můj, ale i dalších cca 440 zaměstnanců v Océ ČR a SR a dalších cca 2 700 zákazníků, se kterými v České a Slovenské republice pracujeme. 9 0275 / mar

Jak hodnotíte rok 2008 ve vašem oboru?Vzhledem k tomu, že naše společnost působí ve více oborech, re-spektive je aktivní v různých tržních segmentech, otázku více rozvi-nu. Pokud budeme diverzifikovat zaměření Océ v klíčových seg-mentech, dojdeme k rozdělení do dvou základních oblastí: První z nich je prodej hardwarových a softwarových produktů do kor-porátní sféry, tedy společnostem, které tištěné do-kumenty potřebují pro svůj základní „core business“, jako jsou například banky, průmyslové a výrobní podniky, energetiky či přepravní a logisti-cké firmy. Zde šlo o rok plně ovlivněný nestabilní celosvětovou ekonomikou. Přestože začátek roku 2008 se projevoval stále jako velmi pozitivní, firmy vyráběly, přepravovaly, či stavěly nové budovy, ačkoli poptávka a vlastní spotřeba již stagnovala, konec roku byl již negativní. Tyto segmenty zazna-menaly dvě klíčové vlny. První začátkem podzimu, kdy výrobním a stavebním firmám klesly nové ob-jednávky, a druhou koncem podzimu, kdy k zásad-nímu snížení objednávek přispěly bankovní a fi-nanční instituce omezeními, které ovlivnily i zbytek trhu. Vzhledem k tomu, že prodej hardwaru, sof-twaru a následné servisní činnosti Océ jsou ve vel-ké míře vázány na tyto segmenty, i my jsme zazna-menali snížení realizovaných tiskových objemů na již instalovaných produktech a snížení kvantity poptávky po nových technolo-giích v rámci tisku a kopírování.

Druhou klíčovou oblastí je prodej hardwarových a softwarových produktů komerčním poskytovatelům tisku, tedy firmám, které se ti-skovinami živí. I ta byla konfrontována s měnícími se potřebami fi-rem koncem roku a zaznamenala dva negativní vlivy. První přišel od jejich vlastních zákazníků – zadavatelů, kteří začali šetřit v za-dávání marketingových či obchodních tiskovin. Druhý od finančních institucí, které velmi ztížily možnost financování nákupu nových tech-nologií prostřednictvím úvěrů či leasingů.

Obecně lze tedy konstatovat, že rok 2008 hodnotíme v rámci vlast-ního výsledku Océ ČR a SR jako velmi úspěšný, tržby vzrostly oproti roku 2007 o více jak 100 milionů korun a na úrovni profitability jsme vykázali opět velmi dobrou výkonnost, zároveň však hodnotíme rok 2008 jako rok, který nastartoval budoucí období střízlivosti.

Povedlo se vám dokončit transformaci společnosti v ČR a SR tak, jak jste si předsevzali již počátkem roku 2007?Musím říci, že počátkem roku 2007, kdy jsme si v rámci lokálního ve-dení naší společnosti odsouhlasili projekt transformace a stanovili termíny realizací jednotlivých kroků, jsme s budoucí recesí opravdu

Jan Pachman, General Manager, Océ-Czech Republic

Océ: Můj šálek kávy


T100-21-29-LGDR 29T100-21-29-LGDR 29 4.6.2009 16:18:314.6.2009 16:18:31


Eset software –profil společnosti

Eset software vznikla v červenci 2001, a to jako dceřiná společnost slo-venské společnosti Eset. Eset software je výhradním distributorem Eset Smart Security a Eset NOD32 Antivirus pro Českou republiku.

Společnost Eset byla založena v roce 1992 na Slovensku a je svě-tovým výrobcem bezpečnostního softwaru pro firemní klientelu i do-mácnosti a věnuje se celosvětovému boji proti vznikajícím počítačo-vým hrozbám. Eset je lídrem na trhu proaktivní detekce počítačových hrozeb. Produkty Eset používá celosvětově více než 70 milionů lidí a do všeobecného povědomí se společnost Eset bezesporu dostala svým bezpečnostním řešením Eset NOD32 Antivirus, jehož první ver-ze vznikla již v roce 1987. V březnu 2009 byla na trh uvedena již čtvrtá generace antivirového řešení Eset NOD32 Antivirus a inteligentní ochrany počítače Eset Smart Security. Eset patří mezi technologickou špičku a nabízí nejpokročilejší bezpečnostní softwarové produkty na světě i díky technologii ThreatSense, která dokáže okamžitě reago-vat na nové hrozby. Eset získal za své bezpečnostní produkty rekordní počet ocenění Virus Bulletin VB100% a nezávislou organizací AV-Comparatives byl Eset NOD32 Antivirus zvolen nejlepším antiviro-vým produktem na světovém trhu v letech 2006 a 2007.

Impromat –profil společnosti

Společenství firem Impromat je dy-namicky a stále rozvíjející se skupi-nou, která směřuje k vytváření sys-témových řešení šitých na míru zákazníkovi. Impromat je schopen profesionálně řešit veškeré standardní i individuální požadavky zá-kazníků na informační technologie a na zabezpečení tiskové a kopíro-vací techniky. Na trhu působí společnosti již od roku 1990 a v součas-nosti zaměstnávají více jak 340 zaměstnanců.

Impromat-Computer je významným systémovým integrátorem informačních technologií. Je aktivní především v oblastech hardwa-rové a technické infrastruktury, servisních služeb, outsourcingu, bez-pečnostních technologií, systémů pro správu dokumentů (ECM), ří-zení obchodních procesů (BPM), systémové a aplikační infrastruktu-ry, konzultací a poradenství v IT.

Zásadní akcent klade společnost na osobní přístup, vysoké odbor-né kompetence a maximální profesionalitu. Impromat-Computer má uzavřenou celou řadu strategických partnerství jako jsou HP Prefer-red Partner Gold, IBM Advanced Business Partner, Microsoft Gold Partner, Symantec Platinum Partner. Je certifikován v oblasti kvality

Podle prestižního žebříčku nejrych-leji rostoucích IT firem ve střední Evro-pě, Deloitte Technology Fast 50, je Eset v současnosti 16. nejrychleji rostoucí firmou regionu. V průběhu sledovaných pěti let narostl obrat Esetu celkem o 1 354 %. Eset je součástí měření nejrychleji rostoucích firem už od roku 2002, přičemž v roce 2007 dosáhl svého vůbec nejlepší umístění – 7. místo za pětile-tý růst na úrovni 1 466 %. Společnost Eset má sídlo v Bratislavě na Slovensku, pobočky v Praze, v Bristolu, Buenos Aires, Krakově, San Diegu a je reprezentována ve více než 160 zemích světa.

Portfolio klientůPortfolio klientů společnosti Eset odráží širokou škálu nabízených ře-šení pro uživatele všech velikostí, od milionů domácností až po velké korporace. Eset poskytuje komplexní antivirové zabezpečení a kromě koncových stanic dokáže ochránit také souborové, e-mailové a gate-way servery, a to na různých platformách.

V Česku Eset například zabezpečuje více než 6 milionů e-mailo-vých schránek na Seznam.cz, kontroluje všechny stahované progra-my populární služby Stahuj.cz a chrání e-maily uživatelů na Centrum.cz či Atlas.cz. Bezpečnostní řešení Eset implementovali také na VUT v Brně, v České spořitelně nebo na Magistrátu Hl. Města Prahy.

Více informací o společnosti naleznete na www.eset.cz. 9 0279 / mar

služeb. Má zaveden systém řízení jakosti dle normy ISO 9001:2000 pro návrh a vývoj, komplexní dodávky a servis informačních techno-logií. Společnost působí na území České republiky, Slovenské repub-liky a Ruské federace.

Impromat CZ je dodavatelem systémových řešení kancelářského tisku šitých na míru potřeb jednotlivých zákazníků. Nabídku doplňují tisková a kopírovací zařízení budovaná převážně na technologii Ri-coh a HP. Impromat v současnosti plně pokrývá obchodními a servis-ními službami prostřednictvím svých poboček všechny regiony Čes-ké republiky a Slovenska.

Portfolio Impromatu CZ zahrnuje řadu systémových a partner-ských řešení, která pomáhají kontrolovat tiskové náklady, umí je roz-dělit podle vybraných lokací a umožňují také bezpečný tisk dokumen-tů, aby si je mohl vyzvednout pouze autorizovaný uživatel. V oblasti hardwaru nabízí barevná i černobílá multifunkční zařízení, tiskárny, velkoformátové stroje, faxy, digitální duplikátory. Nedílnou součást pak tvoří poskytování spolehlivých služeb v oblasti servisu na 17 místech ČR a SR. Impromat CZ je držitelem certifikátů ISO 9001:2001, ISO 14001:2005, OHSAS 18001:2008.

Významnými zákazníky Impromatu jsou firmy z oblasti státní sprá-vy, soukromého sektoru i z řad veřejných institucí, např. Škoda auto, Česká pojišťovna, Metrostav, ČSOB, Masarykova univerzita Brno, Metrostav, Skanska, Raiffeisenbank, PPF, Home Credit International, RWE Interní služby, ČEZData.

Více informací najdete na stránkách www.impromat.cz. 9 0280 / mar

T100-30_31-LG 30T100-30_31-LG 30 4.6.2009 16:19:114.6.2009 16:19:11


Komix –profil společnosti

Komix je česká společnost založená v roce 1992. Zaměřuje se na do-dávky informačních systémů na klíč včetně jejich následného rozvoje a podpory provozu. Komix využívá svých zkušeností z projektů roz-sáhlých informačních systémů a nabízí samostatně i konzultační služby v oblastech přípravy, plánování a řízení IT projektů, audity IT nebo přejímky aplikací. Pro své zákazníky zajišťuje kompletní služby v oblasti testování softwaru.

Společnost Komix je držitelem certifikátů jakosti ISO 9001, ISO 14000, ISO 20000 a také certifikátu NBÚ pro nakládání s utajovanými informacemi ve stupni „důvěrné“. Společnost Komix nabízí širokou škálu konzultačních a technologických služeb:

Vývoj softwaru na míru• Návrh architektury informačních systémů• Dodávky rozsáhlých informačních systémů na míru• Projekty v oblasti e-řešení (B2B, B2C, B2E, Intranet, Portály)• Informační systémy pro sledování a řízení procesů• Návrh a tvorba manažerských informačních systémů a datových

skladů

Trask solutions –profil společnosti

Trask solutions je přední konzultační a techno-logická společnost, která pomáhá svým klien-tům využívat informační technologie k rozvoji jejich podnikání a k rychlejšímu zavádění no-vých produktů a služeb. K tomu využívá důkladné znalosti sektorů působení svých klientů a hluboké praktické expertizy v oblasti integ-race, konsolidace, zavádění, vývoje a správy IT řešení. Trask soluti-ons je dlouholetým partnerem nejvýznamnějších firem a institucí v oblastech bankovnictví a financí, telekomunikací, obchodu, státní a veřejné správy a v dalších sektorech. Mezi zákazníky společnosti jsou například Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, GE Money, Telefónica O2 a další. Společnost Trask solutions byla založena v ro-ce 1994, v současnosti má více než 175 zaměstnanců a své služby poskytuje nejen v ČR, ale i v dalších zemích střední Evropy.

Technologická řešení a službyTrask poskytuje služby a poradenství pro zajištění spolehlivého, bez-pečného a efektivního běhu vašich IT architektur. Díky znalostem a zkušenostem v této oblasti řeší složitá zadání v heterogenním pro-

Testování• Tvorba metodik testování, automatizované testování• Funkční, akceptační a zátěžové testování aplikací• Implementace standardizovaných řešení• Řízení projektů a správa projektového portfolia• Správa kontaktů a řízení vztahů se zákazníky• Řízení oběhu dokumentů a podpora týmové spolupráce• Aplikace technologií pro rozpoznávání mluvčího• Správa webového obsahu• Správa a monitoring dostupnosti aplikací a systémů

Konzultace• Návrh architektury informačních systémů• Analýza a optimalizace procesů• Tvorba katalogů požadavků a specifikací IT projektů• Optimalizace dynamiky aplikací, řízení vztahů se zákazníky• Metodika řízení projektů a správy projektového portfolia• Implementace procesů testování, metodiky pro testování

Technická podpora provozu informačních systémů• Pohotovost a dálkový hot-line 5×8 nebo 24×7• Preventivní a diagnostická kontrola systémů• Řešení havarijních stavů• Dodávky hardwaru, řešení ukládání a zálohování dat• Monitoring, školení, technická podpora 9 0247 / mar

Více o společnosti Komix naleznete na www.komix.cz.

středí se systémy a technologiemi mnoha dodavatelů. Mezi hlavní kompetence patří:• Identity, Access a Role Management, Single Sign-On, PKI• Implementace a outsourcing provozního monitoringu• Automatizace správy rizik vyplývající z provozu IT• Sledování výkonnosti a plánování kapacit • Optimalizace procesů a rolí v provozu IT• Konsolidace systémů a aplikací a jejich virtualizace• Automatizace dávkového zpracování• Expertní služby v oblasti systémové a aplikační infrastruktury• Zajištění dodávek HW a SW našich partnerů IBM, EMC a další

Informační systémy a integraceTrask solutions nabízí řešení a služby zaměřené na sjednocování in-formací z různých zdrojů, které zajistí jednotný, rychlý a spolehlivý přístup k aktuálním informacím. Mohou klientovi pomoci při integra-ci aplikací, dat nebo obchodních procesů, zajistit odbornou konzulta-ci v uvedených oblastech nebo poskytnout tým profesionálů pro ře-šení specifických projektů. Trask se zaměřuje především na:• Zpřístupnění informací z hlediska uživatele prostřednictvím portálu• Návrh a implementaci procesních portálů a workflow• Procesní integraci a automatizaci• Aplikační a datovou integraci s využitím spolehlivých technologií

a vlastních hotových „akcelerátorů“• Implementace tzv. Master Data Managementu• Vývoj aplikací na míru a jejich podporu 9 0278 / mar

T100-30_31-LG 31T100-30_31-LG 31 4.6.2009 16:19:134.6.2009 16:19:13


ICT v ČRz pohledu koncového trhu

Následující analýza doplňuje prezentovaný přehled

největších poskytovatelů a dodavatelů na českém trhu

výběrem některých charakteristik, které zakládají ty-

pické vývojové trendy koncového trhu.

JIŘÍ REMR

Cílem uvedené analýzy je poskytnout průřezovou informaci z různých oblastí a dokumentovat na nich podstatu klíčových dějů v oblasti firemního koncového trhu, jichž jsme v posled-

ních několika letech svědky. Úvodem je třeba předeslat, že v textu jsou využívány jak stavové veličiny, které dokumentují situaci v jed-notlivých letech, tak také intencionální ukazatele vypovídající o zá-měrech, plánech a očekáváních, jež analyzované subjekty sledovaly.

1. Systémová architekturaV tomto textu je věnována pozornost dvěma zásadním prvkům sy-stémové architektury, a to serverům a klientským stanicím. Provede-ná analýza dat dokumentujících situaci v českých organizacích se do-týká jak hardwaru, který je jednotlivými subjekty používán, tak také je-jich softwarové platformy, tedy operačních systémů, pod kterými jsou servery a klientské stanice provozovány.

1.1 Strana serveruNejprve je třeba poznamenat, že téměř všechny zkoumané organiza-ce disponují alespoň jedním serverem; podíl subjektů, které nepro-vozují žádný server, činí přibližně tři procenta; jde přitom o subjekty z nejmenší velikostní skupiny, které mají svou počítačovou síť uspo-řádanou jako peer-to-peer nebo namísto serveru používají vyčleněné PC. Obraťme tedy pozornost k té části koncového trhu, která zahrnuje organizace aktuálně provozující nejméně jeden server. Z dlouhodobé analýzy je v tomto ohledu patrné, že plánované nákupy serverů jsou z hlediska celkové penetrace relativně stabilizované. Obměnu serve-rů předpokládají v jednotlivých letech vždy přibližně dvě pětiny z do-tazovaných organizací; vyšší podíl podniků, které plánovaly pořízení alespoň jednoho nového serveru, byl patrný v letech 2004 a 2007, naproti tomu roky 2006 a 2009 představují nejmenší hodnoty v rámci celého sledovaného období. Rovněž je třeba poukázat na skutečnost, že mezi jednotlivými typy subjektů panují významné diference v po-dílu organizací s takto cílenými investičními plány, přičemž význam-ným kritériem, které vystihuje povahu těchto rozdílů, je velikost jed-notlivých subjektů. Platí, že v rámci největších organizací je podíl subjektů, které plánují investovat do nových serverů, vyšší, než je podíl takovýchto podniků v segmentu menších subjektů.

Podrobnější údaje dokumentují, že nové servery plánují ve větší míře subjekty, jejichž hardwarové vybavení je relativně nové. Naproti

ICTin the Czech Republic from

the End Market Perspective

The following analysis supplements the presented

overview of the largest providers and suppliers on the

Czech market with a selection of some of the charac-

teristics that form the foundation of typical end-mar-

ket development trends.

JIŘÍ REMR

The goal of this analysis is to provide cross-sectional information from various areas and to document the corporate end market’s essential key processes that we have been witness to in the last few years. In intro-

duction it is necessary to state that the text uses both state values that docu-ment the situation in the individual years as well as intention indicators that testify to the intentions, plans and expectations of the analysed subjects.

1. System ArchitectureIn this section we turn our attention to two important elements of system ar-

T100-32-46-DR 32T100-32-46-DR 32 4.6.2009 16:25:254.6.2009 16:25:25

HP.indd 33HP.indd 33 6/2/09 2:51:15 PM6/2/09 2:51:15 PM


tomu organizace používající starší vybavení (více než polovina PC je starší tří let) plánují investovat do nákupu nových serverů ve vý-znamně nižší míře. Vzhledem ke skutečnosti, že tento jev lze pozoro-vat dlouhodobě, dochází tak k postupnému otevírání propasti mezi subjekty, které neustále rozvíjejí svůj informační systém a udržují ho v relativně „aktuálním“ stavu, a organizacemi, jež v tomto ohledu ztrácejí dech.

Mezi operačními systémy, které jsou nainstalovány na serverech, jednoznačně dominuje OS Microsoft Windows, na němž provozuje některý ze svých serverů více než devět organizací z deseti. Druhým nejvíce rozšířeným operačním systémem je Linux, jenž provozuje na některém ze svých serverů přibližně polovina ze všech zkouma-ných podniků. Trojici operačních systémů s nejvyšší mírou penetrace uzavírá Unix, pod nímž provozuje své servery přibližně čtvrtina z cel-kového počtu sledovaných organizací.

Detailnější analýza umožňuje dále rozkrýt nejen zastoupení operač-ních systémů, ale také rozšíření jednotlivých verzí či klonů. V případě operačního systému Windows platí, že nejvíce rozšířenou verzí je v současné době Windows 2003 Server, kterou používají přibližně čtyři pětiny (85 %) organizací; je třeba rovněž poukázat na relativně vysoký podíl Windows 2008 Server (23 %), který i přes svou čerstvost dosahu-je již nyní téměř čtvrtinového podílu. Z dlouhodobého hlediska je OS Windows charakteristický svým stabilizovaným postavením; v průbě-hu posledních let nejsou v tomto ohledu patrné žádné významné změ-ny naznačující proměnu klíčových parametrů organizací, které pod tímto operačním systém provozují některý ze svých serverů.

Unix zaujímá během celého sledovaného období velmi specifické postavení, neboť se s tímto operačním systémem lze setkávat téměř výhradně ve velkých organizacích. Zatímco mezi nejmenšími subjek-ty je Unix přítomen v přibližně sedmi procentech organizací, mezi největšími společnostmi dosahuje jeho podíl téměř tří pětin. Vývoj penetrace Unixu je tak do značné míry vázán na chování tohoto vel-mi úzkého segmentu koncového trhu, který v podmínkách ČR čítá jen několik stovek subjektů.

V případě konkrétních klonů operačního systému Unix platí, že nejvyšší penetrace dosahuje Solaris, který nejenže svou pozici udržu-je již několik let po sobě, ale dokonce svůj náskok před ostatními klo-ny neustále zvyšuje. Solaris, který na svých serverech aktuálně pro-vozuje 42 procent organizací, je následován systémem HP-UX (31 %) a trojici nejvíce rozšířených klonů doplňuje AIX (22 %).

chitecture, specifically servers and client stations. The analysis of the data documenting the situation in Czech organisations touches upon both the hard-ware that the individual subjects use and the software platforms (i.e. operating systems) on which the servers and client stations operate.

1.1 Server SideFirst it is necessary to note that almost all of the surveyed organisations have at least one server; the proportion of the subjects that do not operate any servers amounts to roughly three percent; they are subjects from the smallest size group that have their computer network arranged as peer-to-peer or they use a dedicated PC instead of a server. So let us rather turn our attention to that part of the end market that contains organisations currently operating at least one server. The long-term analysis in this regard shows that the planned purchases of servers are relatively stable from the perspective of overall pen-etration. Approximately two-thirds of the surveyed organisations expect to re-place servers in the individual years; a higher share of enterprises that were planning to acquire at least one new server was evident in 2004 and 2007, while 2006 and 2009, on the other hand, showed the lowest values in the period monitored. It is also necessary to point out the fact that there are considerable differences among the individual subject types in the share of organisations with investment plans oriented in this manner, whereas the size of the individ-ual subjects is the important criterion that describes the nature of these differ-ences. The share of the largest organisations that are planning to invest in new servers is higher than the share of such enterprises in the segment of smaller subjects.

More detailed data shows that subjects whose hardware is relatively new are planning new servers to a greater extent. On the contrary, organisations using older equipment (more than half the PCs are more than three years old) are planning on investing in the purchase of new servers to a considerably lesser extent. In light of the fact that this phenomenon can be observed over the long term, there is a gradual opening of a gap between subjects that are continuously renewing their information systems, keeping them in a relatively “current” state, and organisations that are languishing in this respect.

The Windows operating system unequivocally dominates the operating sys-tems that are installed on servers, with more than nine out of ten organisations running some of their servers on it. The second most widespread operating system is Linux, which roughly half of all surveyed enterprises operate on some of their servers. The trio of operating systems with the highest level of penetration is rounded out by Unix, on which approximately one-quarter of the total number of surveyed organisations run their servers.

50 %

40 %

30 %

20 %

10 %

Zdroj: Markent, duben 2009

Servery – nákupní záměryServers – purchase intentions

na rok 2001

for 2001

42 %

na rok 2002

for 2002

44 %

na rok 2003

for 2003

46 %

na rok 2004

for 2004

49 %

na rok 2005

for 2005

43 %

na rok 2006

for 2006

38 %

na rok 2007

for 2007

49 %

na rok 2008

for 2008

43 %

na rok 2009

for 2009

38 %

0 %

T100-32-46-DR 34T100-32-46-DR 34 4.6.2009 16:25:274.6.2009 16:25:27

LYNX TECHNOLOGY FIRST www.lynx.czAdvanced Micro Devices, Inc. AMD, šipkové logo AMD, ATI, logo ATI, AMD Phenom, Radeon, Dokonalé vizuální zážitky a jakékoli jejich kombinace jsou ochranné známky společnosti Advanced Micro Devices, Inc. Ostatní názvy jsou použity pouze k informativním účelům a mohou být ochrannými známkami příslušných vlastníků.

eDsysem.indd 35eDsysem.indd 35 6/2/09 2:49:30 PM6/2/09 2:49:30 PM


Linux již na počátku sledovaného období zaujímal pozici operač-ního systému s druhou nevyšší mírou penetrace, nicméně z hledis-ka podílu na trhu a celkové instalované báze za ostatními uvedený-mi systémy výrazně pokulhával. Od roku 2001 se však jeho pene-trace dále rozšiřovala; zatímco tehdy provozovaly dvě pětiny orga-nizací (39 %) pod tímto operačním systémem alespoň jeden ze svých serverů, v současné době jejich podíl přesahuje padesátipro-centní hranici a s Linuxem se tak můžeme setkat v 55 procentech podniků. Takovéhoto nárůstu, o 41 procent, nedosáhl během sledo-vaného období žádný z ostatních operačních systémů. Z detailní analýzy se v tomto ohledu dále ukazuje, že Linux si v prvním obdo-bí svou pozici upevnil zejména mezi největšími organizacemi, a po-té postupně rozvíjel své zastoupení také v menších velikostních segmentech.

Z doposud uvedeného vyplývá, že nasazení operačního systému Windows je možné charakterizovat vysokou penetrací (značný počet subjektů, které ho používají) a stabilním postavením na trhu (žádné významné meziroční změny). Rovněž je patrné, že pozici operačního systému Unix lze vystihnout poukazem na jeho zaměření na vybraný segment koncového trhu – na velké organizace. A konečně postavení třetího z nejvíce rozšířených operačních systémů vyjadřuje dynamič-nost, tedy na poměry jinak spíše konzervativního trhu serverů po-měrně rychlý nástup a masivní penetrace.

1.2 Strana klientaTaké investice do klientských stanic, tedy typicky osobních počítačů, byly v průběhu celého sledovaného ob-dobí poměrně vyrovnané. Pohled na po-drobnější údaje, které vypovídají o vývo-ji nákupních záměrů vztažených k jed-notlivým typům klientských stanic, však naznačuje, že i v této oblasti panuje jistá dynamika. Za pozornost v tomto ohledu stojí především tzv. high-endový seg-ment, jehož definice je průběžně upravo-vána z hlediska konkrétních parametrů tak, aby tato třída vždy zahrnovala sku-tečnou špičku, která je v daném okamži-ku na trhu dostupná. Z dlouhodobé ča-sové řady jsou jasně patrné nákupní cyk-ly, které svých vrcholů dosahovaly v le-

A more detailed analysis not only makes it possible to further uncover the representation of operating systems, but also the proliferation of the individual versions or clones. In the case of Windows the most widely-used version is currently Windows 2003 Server, which approximately four-fifths (85 %) of the organisations use; it is also necessary to point out the relatively high share of Windows 2008 Server (23 %), which has now already achieved almost a quar-ter share in spite of its newness. The Windows OS is characterised by its sta-ble position from a long-term perspective; in the course of the last few years there are no significant changes evident in this regard that would indicate a change in the key parameters of organisations that run some of their servers under this operating system.

Unix has held a very specific position during the entire period surveyed, since this operating system can be encountered almost exclusively in large or-ganisations. While Unix is present in roughly seven percent of the smallest or-ganisations, its share reaches approximately three-fifths among the largest companies. The development of Unix’s penetration is thus considerably de-pendant on the behaviour of this very narrow segment of the end market, which only amounts to a few hundred subjects under the Czech Republic’s conditions.

In the case of specific clones of the Unix operating system, the highest penetration was achieved by Solaris, which has not only maintained its posi-tion year after year, but is even widening the gap from other clones. Solaris, which 42 percent of the organisations currently run on their servers, is fol-lowed by HP-UX (31 %) and the trio of the most widespread clones is rounded out by AIX (22 %).

At the beginning of the surveyed period Linux already held the position of

100 %

75 %

50 %

25 %


Operační systémy na serverech (penetrace v letech 2001–2008)Operating systems on servers (penetration in the years 2001–2008)

2001

39 %

81 %

18 %

41 %

83 %

19 %

2002

50 %

88 %

40 %

2003

48 %

88 %

33 %

2004

49 %

89 %

27 %

2005

56 %

91 %

32 %

2006

49 %

93 %

31 %

2007

55 %

93 %

24 %

20080 %

Windows

Linux

Unix

60 %

40 %

20 %

10 %


Nákupní záměry – high-endová PCPurchase intentions – high-end PCs

na rok 2001

59 %

for 2001

na rok 2005

47 %

for 2005

na rok 2002

24 %

for 2002

na rok 2006

27 %

for 2006

na rok 2003

33 %

for 2003

na rok 2007

30 %

for 2007

na rok 2004

21 %

for 2004

na rok 2009

15 %

for 2009

na rok 2008

39 %

for 2008

0 %

T100-32-46-DR 36T100-32-46-DR 36 4.6.2009 16:25:274.6.2009 16:25:27


the operating system with the second-highest level of penetration, though it lagged considerably be-hind the other specified systems from the perspec-tive of market share and the overall installed base. Its penetration, however has continued to expand since 2001; while two-fifths of the organisations (39 %) then ran at least one of their servers under this operating system, its share currently exceeds the fifty percent mark and so we can encounter Linux in 55 percent of the enterprises. None of the other operating systems achieved such growth (by 41 percent) during the monitored period. A detailed analysis also shows that Linux primarily strength-ened its position among the largest organisations in the first period and then gradually developed its representation in the smaller size segments as well.

The information above shows that the applica-tion of the Windows operating system can be char-acterised by high penetration (the considerable number of subjects that use it) and a stable market position (no significant year-on-year changes). It is also evident that the position of the Unix operating system can be described by pointing to its orienta-tion on a select end market segment – on large or-ganisations. And finally the position of the third most widely distributed operating system express-es its dynamics, i.e. a relatively fast accession and massive penetration on an otherwise rather con-servative server market.

1.2 Client SideInvestments into client stations, i.e. typically per-sonal computers, were also relatively balanced throughout the entire monitored period. However a look at more detailed data that shows the devel-opment of purchase intentions in relation to the in-dividual types of client stations indicates that there is a certain dynamic in this area as well. In this re-gard the “high-end” segment, whose definition is regularly modified from the perspective of specific parameters so that this class always contains the very best that is available on the market at the giv-en moment, is especially worthy of attention. The long-term time frame clearly show the buying cy-cles that peaked in 2001, 2005 and 2008. The gradu-al decrease of these peaks (from 59 % to 47 % to the last peak of 39 %) is also evident and reflects the gradual erasing of the difference between high-end and regular stations. This year’s histori-cally lowest share of organisations that plan on in-vesting into high-end stations is also worth a men-tion; a mere fifteen percent share is the result of several factors than influenced the preferences re-lating to the end station parameters, with the most

tech 2001, 2005 a 2008. Rovněž je zřejmé po-stupné snižování hodnoty vrcholu (z 59 % přes 47 % na dosud posledních 39 %), které odráží postupné smazávání rozdílu mezi high-endovými a běžnými stanicemi. Za zmínku stojí rovněž historicky nejnižší podíl organizací, které plánují investovat do high-endových stanic v letošním roce; pouhý patnáctiprocentní podíl je výsledkem řady činitelů, které ovlivnily preference týka-jící se parametrů koncových stanic, přičemž mezi ty nejvýznamnější patří nastupující vir-tualizace a vyčkávání podnikové sféry na pří-chod nového operačního systému.

Od vývoje očekávání spjatých s pořizová-ním nových osobních počítačů se zřetelně odlišují nákupní záměry sledovaných organi-zací týkající se notebooků. Z konkrétních dat

je patrný zlom mezi roky 2003 a 2004, kdy došlo ke skokovému nárůstu podílu organi-zací, které si naplánovaly investice do náku-pu notebooků. Podíl takovýchto subjektů dosáhl v roce 2004 téměř jedné poloviny (48 %), zatímco v předchozím období činil přibližně jednu čtvrtinu (23 %). A nešlo o žádný jednorázový výkyv, který by se v dalších letech vrátil ke svým výchozím hodnotám. Naopak, také v následujících le-tech se podíl subjektů plánujících nákupy notebooků pohyboval nad padesátiprocent-ní hranicí, přičemž v letech 2007 a 2008 činil dokonce 57 %.

V plánech na rok 2009 se začínají význam-ně prosazovat netbooky, které sice do určité míry budou v dalším období znamenat po-kles poptávky po klasických noteboocích,

T100-32-46-DR 37T100-32-46-DR 37 4.6.2009 16:25:284.6.2009 16:25:28


nicméně celkově budou představovat významný impuls pro celou kategorii mobilních zařízení.

Pro operační systémy na straně klienta platí, že během celého sle-dovaného období pracovala pod OS Windows alespoň jedna klient-ská stanice v každé zkoumané organizaci – penetrace tedy dlouhodo-bě činí 100 %.

Více než jedna třetina podniků (37 %) provozuje v současné době na některé ze svých klientských stanic operační systém Linux, při-čemž podíl ostatních operačních systémů nepřesahuje desetipro-centní hranici.

Výsledky výzkumu dále ukazují, že necelá čtvrtina subjektů provo-zuje veškeré své klientské stanice pod jedinou verzí operačního sy-stému Windows. Současně je v této souvislosti patrné, že v průběhu času procházel podíl takovýchto organizací některými změnami, kte-ré jsou jednak odrazem nástupu nových verzí operačního systému (srov. zejména roky 2002 a 2004 s roky 2001, 2003) a končící podpory pro starší verze, a dále také projevem dlouhodobé tendence posled-ních pěti let směřující k vyšší homogenitě motivované nižšími nákla-dy na správu.

Z dat dokumentujících dlouhodobý vývoj penetrace Linuxu na straně klienta je patrný významný zlom v roce 2004, který rozdělu-je časovou řadu na dvě samostatné části. Během první etapy byla penetrace tohoto operačního systému provázena systematickým a setrvalým růstem. Změna nastala v roce 2004 a její příčinu je třeba hledat mimo samotnou sféru Linuxu. Během tohoto roku totiž řada podnikových uživatelů provedla obměnu svého vybavení, kdy starší hardware (na kterém byl Linux typicky provozován) byl nahrazen no-vými stanicemi s OS Windows XP. V tomto roce došlo rovněž k bez-precedentnímu zvýšení podílu organizací, které provozovaly více ver-zí operačního systému Windows. Druhá etapa vývoje Linuxu (po ro-ce 2004) se vyznačuje relativní vyrovnaností, kdy se celková penetra-ce pohybuje v intervalu od 35 do 42 procent.

2. Plánované IT projektyV následující části je věnována pozornost některým IT projektům, které jsou zaměřeny na implementaci jednotlivých typů aplikačního softwaru. Výběr těchto projektů zohledňuje buď jejich význam z hle-diska podílu na celkových investicích (ERP), vysokou míru rozšíření mezi sledovanými subjekty (vlastní vývoj aplikací), nebo jsou vý-znamné z hlediska celkového rozvoje sledovaných organizací (ná-stroje pro řízení projektů).

important of these being the rising virtualisation and the business sphere’s holding out for the arrival of a new operating system.

The purchase intentions of the surveyed organisations with regard to note-books are markedly different from the development of expectations connected to the acquisition of new personal computers. The specific data shows a turn-ing point between the years 2003 and 2004 when there was a jump in the pro-portion of organisations that are planning to invest in the purchase of note-books. The share of such subjects reached almost one-half (48 %) in 2004, while in the previous period it amounted to roughly one-quarter (23 %). And this was no one-off flcutuation, which would return to its original values in the following years. On the contrary, the share of subjects planning to purchase notebooks in the following years went above the fifty-percent mark, while in the years 2007 and 2008 it even reached 57 %.

Netbooks are starting to show considerable advances in plans for 2009, which will mean a certain decrease in the demand for classic notebooks, but will represent a significant impulse for the entire category of mobile devices overall.

With regard to operating systems on the client side, at least one client sta-tion in each surveyed organisation ran under the Windows OS during the en-tire monitored period – thus penetration has amounted to 100 % for the long term.

More than one-third of the enterprises (37 %) are currently running the Linux operating system on some of their client stations, while the share of the other operating systems does not exceed the ten-percent mark.

Survey results also show than nearly one-fourth of the subjects run all of their client stations under one version of the Windows operating system. At the same time it is evident, in this context, that over time the share of such organisations has undergone some changes, which are both a reflection of the arrival of new versions of operating systems (compare especially 2002 and 2004 with 2001 and 2003) and the end of support for the older versions, and also a manifestation of the long-term tendency of the last five years to focus on greater homogeneity motivated by lower administration costs.

The data documenting the long-term development of the penetration of Linux on the client side shows a significant turning point in 2004, dividing the time frame into two separate parts. During the first stage the penetration of this operating system was guided by systematic and steady growth. A change occurred in 2004 and its cause must be sought outside of Linux’ own sphere. Several enterprise users performed a replacement of their equipment this year and the older hardware (on which Linux was typically run) was replaced by new stations with the Windows XP operating system. This year also saw an unprecedented increase in the share of organisations that ran multiple ver-

100 %

75 %

50 %

25 %


Operační systémy na desktopech (penetrace v letech 2001–2008)Operating systems on desktops (penetration in the years 2001–2008)

2001

100 %

37 %

2008

100 %

36 %

2007

100 %

35 %

2006

100 %

42 %

2005

100 %

35 %

2003

100 %

45 %

2004

100 %

30 %

2002

100 %

42 %

0 %

Windows

Linux

T100-32-46-DR 38T100-32-46-DR 38 4.6.2009 16:25:324.6.2009 16:25:32


sions of the Windows operating system. The sec-ond stage of Linux’ development (after 2004) is characterised by a relative equilibrium, where the overall penetration ranges from 35 to 42 percent.

2. Planned IT ProjectsIn the following section we turn our attention to some IT projects that are oriented on the imple-mentation of individual types of application soft-ware. The selection of these projects takes into account either their importance from the perspec-tive of the share on overall investments (ERP), the high level of prevalence among the surveyed sub-jects (in-house application development), or their significance from the perspective of the overall de-velopment of the surveyed organisation (project management tools).

2.1 ERPFrom the entire spectrum of monitored implemen-tation projects, which include approximately 20 concrete areas, the greatest volume of funds is al-located to the introduction or development of ERP solutions. The concrete data shows that about two-fifths of the organisations (38 %) are expecting to implement ERP, or to add further modules to the current ERP, while the share of ERP on the overall volume of funds allocated for 2007 amounts to 12 %.

Even though a year-on-year decrease is evident over time, since the proportion of organisations planning investments in ERP over the course of 2008 amounted to 44 %, in this case it was a com-mon deviation, which is given by the specific situa-tion of these projects, which are planned for sever-al years in advance in many cases. A detailed analysis of the concrete investment plans of the surveyed organisations shows that both subjects that are expecting a reduction of funds invested in-to other areas of their IT budget and those that are not considering any such decrease are planning investments in ERP solutions.

From the perspective of the share of funds in-vested through the course of a year, ERP could be called a mainstay, since it has not missed placing among the top five projects in any year in spite of the fluctuating share on the total amount of the IT budget. Thus the area relating to investments into ERP generally remains very stable over time, with the average share of finances allocated for ERP solutions over the last eight years amountsing to 12 percent, while the allocated funds have not deviat-ed from this average by more than 4 percent in any year.

The overall amount of finances invested into

2.1 ERPZ celého spektra sledovaných implementač-ních projektů, které zahrnují přibližně 20 konkrétních oblastí, je největší objem finanč-ních prostředků alokován na zavedení či roz-voj ERP řešení. Z konkrétních dat je zřejmé, že implementace ERP, resp. rozšiřování stá-vajícího ERP o další moduly, aktuálně před-pokládají přibližně dvě pětiny organizací (38 %), přičemž podíl ERP na celkovém obje-mu finančních prostředků alokovaných na rok 2007 činí 12 %.

Přestože je z časové řady patrný meziroč-ní pokles, neboť podíl organizací plánujících investici do ERP v průběhu roku 2008 činil 44 %, jde v tomto případě o běžný výkyv, kte-rý je dán specifickou situací těchto projektů, jež jsou v mnoha případech plánovány

na několik let. Z detailní analýzy konkrétních investičních plánů sledovaných organizací je patrné, že investice do ERP řešení plánují jak subjekty, které v jiných kapitolách svých IT rozpočtů očekávají redukci vynakládaných fi-nančních prostředků, tak také ty, které s žád-ným snižováním nepočítají.

Z hlediska podílu na finančních prostřed-cích vynaložených v průběhu jednotlivých let by oblast ERP bylo možné označit za stá-lici, neboť i přes kolísavý podíl na celkové výši IT rozpočtů nechyběla v žádném roce mezi prvními pěti projekty. Obecně tedy pla-tí, že oblast týkající se investic do ERP zůstá-vá v průběhu času velmi stabilní, kdy podíl finančních prostředků vyčleněných na ERP řešení činí v průměru za posledních osm let 12 procent, přičemž v žádném roce se vyčle-

www.AssecoSolutions.eu

Budoucnost informačních systémůzačala psát další kapitolu

T100-32-46-DR 39T100-32-46-DR 39 4.6.2009 16:25:324.6.2009 16:25:32


něné prostředky od tohoto průměru nevychýlily o více než 4 procent-ní body.

Celková výše finančních prostředků investovaných do oblasti ERP je pochopitelně dána charakteristikami, možnostmi a požadavky jed-notlivých vertikálních segmentů. V případě ERP jsou rozdíly mezi jednotlivými skupinami organizací definovanými na základě jejich předmětu činnosti skutečně zásadní. Pochopitelně klíčovou vertiká-lou je v tomto ohledu segment průmyslových podniků a do značné míry také ostatní organizace, tedy subjekty působící v oblasti staveb-nictví, služeb a obchodu. Výsledky dále dokládají, že i přes snahu mnohých dodavatelů ERP řešení oslovit segment malých a středních podniků plánují investice do těchto řešení v největší míře velké orga-nizace. Zatímco ve skupině nejmenších subjektů (s méně než 100 za-městnanci) plánuje investice do ERP v průběhu roku 2009 jedna or-ganizace z pěti, v případě organizací s ví-ce než tisícovkou pracovníků je to při-bližně dvaapůlkrát více.

2.2 Vlastní vývoj aplikacíNaprostá většina organizací získává své softwarové vybavení nákupem (poříze-ním licence) od distributorů nebo přímo od softwarových společností. Kromě to-ho však řada podniků získává své soft-warové vybavení (resp. jeho část) pro-střednictvím vlastního vývoje, kdy kon-krétní softwarový produkt vzniká přímo v dané organizaci. Z výsledků výzkumu vyplývá, že přibližně dvě pětiny organi-zací (43 %) aktuálně disponují vlastním vývojářským týmem; rovněž se ukazuje, že zdaleka ne každá z nich má pro svůj vývojářský tým připravenou pracovní náplň pro nad-cházející období. V rámci sledované skupiny subjektů totiž konkrét-ní projekt v oblasti vlastního vývoje aplikací plánuje jen přibližně třetina organizací (32 %). Vzhledem ke skutečnosti, že podobný jev není ničím neobvyklým, je zřejmé, že flexibilní formy zaangažování vývojářů při vytváření vlastních aplikací mohou přinášet značné vý-hody.

Z podrobnější analýzy je zřejmé, že vlastní vývoj aplikací realizují ve větší míře instituce finančního sektoru. Z celkového počtu těchto organizací totiž nadpoloviční většina (53 %) předpokládá, že během roku 2009 bude vyvíjet vlastní aplikace či nadstavby běžící nad již im-plementovaným informačním systémem, zatímco v podnicích z ostatních vertikál činí podíl takovýchto subjektů přibližně jednu tře-tinu. Výsledky výzkumu rovněž dokládají existenci rozdílů založených na velikosti jednotlivých subjektů; ukazuje se, že velké organizace disponují v tomto ohledu mnohem robustnějším vybavením, ať už jde o jednotlivé vývojářské nástroje, nebo o výši finančních prostřed-ků věnovaných na tuto oblast, či o personální zabezpečení vlastních vývojářských prací. Každopádně platí, že organizace s více než 500 pracovníky počítají s vlastním vývojem aplikace ve významně větší míře než subjekty s menším počtem pracovníků.

Dalším z ukazatelů, který dobře dokumentuje situaci v jednotli-vých segmentech koncového trhu, je srovnání organizací podle výše finančních prostředků vyčleněných na rozvoj IT. Platí, že subjekty,

the ERP area is understandably given by the characteristics, possibilities and requirements of the individual vertical segments. In the case of ERP the dif-ferences between the individual groups of organisations defined on the basis of their subject of activities are truly substantial. Understandably a key verti-cal segment in this regard is the segment of industrial enterprises and also, to a considerable extent, other organisations, i.e. subjects operating in the area of construction, services and commerce. The results also support the fact that large organisations plan investments into these solutions to the greatest extent, in spite of the attempt of many ERP solution providers to ad-dress the segment of small and medium enterprises. While one out of five or-ganisations in the group of smallest subjects (with less than 100 employees) is planning investments into ERP during the course of 2009, it is approximate-ly twice as many in the case of organisations with more than a thousand em-ployees.

2.2 In-House Application DevelopmentThe absolute majority of organisations obtain their software by purchasing it (obtaining a license) from the distributors or directly from the software compa-nies. Apart from that, however, several enterprises obtain their software (or part of it) thorough in-house development, where the concrete software prod-uct originates right in the given organisation. The results of the survey show that roughly two-thirds of the organisations (43 %) currently have their own de-velopment team; it also shows that far from all of them have work lined up for their development team for the forthcoming period. Within the studied group of subjects, only roughly one-third (32 %) of the organisations have planned a concrete project in the area of in-house development. Seeing that similar phenomena are not at all uncommon, it is apparent that a flexible form of en-gaging developers for the creation in-house applications can bring considera-ble advantages.

A more detailed analysis shows that institutions of the financial sector de-velop applications in-house to a greater extent. More than half of the total number of these organisations (53 %) expects that they will develop their own applications, or extensions running on an already-implemented information system, during 2009, while the proportion of enterprises from the other vertical segments amounts to roughly one-third. The results of the research also show the existence of differences based on the size of the individual subjects; they show that large organisations have much sturdier equipment in this regard, whether that concerns the individual development tools or the amount of the finances dedicated to this area or the manpower of the in-house development work. In any case, organisations with more than 500 employees plan on the in-

60 %

40 %

20 %

10 %


Plánovaná realizace ERP řešení (2002–2009)Planned implementation of ERP solution (2002–2009)

na rok 2002

27 %

na rok 2006

51 %

na rok 2003

29 %

na rok 2007

34 %

na rok 2004

44 %

na rok 2008

44 %

na rok 2005

47 %

na rok 2009

38 %

0 %

for 2002 for 2006for 2003 for 2007for 2004 for 2008for 2005 for 2009

T100-32-46-DR 40T100-32-46-DR 40 4.6.2009 16:25:414.6.2009 16:25:41


house development of applications to a considerably greater degree than sub-jects with a smaller number of employees.

Another of the indicators that does a good job of showing the situation in the individual end market segments is the comparison of the organisations ac-cording to the level of funds allocated for IT development. The subjects that in-vest the greatest amounts in the development of their information system plan on developing their own software applications to a much greater degree than other enterprises. The obtained data shows that roughly one-third of the stud-ied subjects spend up to five percent of their total expenses for this purpose and another roughly one-quarter of the subjects spend roughly five to ten per-cent of their IT expenses on in-house development. Meanwhile the average share of expenditures for the in-house development of applications in the total IT budget amounts to approximately 7 percent.

From a long-term perspective the in-house development of applications is a relatively stable area, where the individual year-on-year changes are not statistically significant. This relative stability thus points to the existence of the individual organisations’ relatively constant and invariable requirements; year-on-year fluctuations are a reflection of the character of this activity, where the development of applications does not have a continual character in a signifi-cant part of the enterprises, but is purely managed through projects.

2.3 Project ManagementThe data concerning the investment intentions of the studied organisations shows that 15 percent of the subjects are considering the acquisition of spe-cific software tools for the management of projects. It also shows that several

subjects do not use any project management methods; other studied compa-nies do use the principles of project management, though from the perspective of application platforms they use only commonly available office software, while specialised applications are absent. It is precisely this use of office soft-ware instead of specific applications that is the main reason why the share of organisations that are considering acquiring specialised tools has been de-creasing in the last four years.

It is evident from a more detailed analysis of the planned investment into project management tools that the share of organisations that are planning on acquiring this specific software increases as the size of the studied subject in-creases. In this context concrete findings show that 13 % of the organisations among the subjects employing less than 500 employees are planning to ac-quire specialised project management tools while their share in larger compa-nies with more than 500 employees exceeds the twenty-percent mark. Compa-

které vynakládají na rozvoj svého informačního systému nejvyšší částky, plánují vyvíjet vlastní softwarové aplikace v mnohem větší míře než ostatní podniky. Ze získaných údajů plyne, že přibližně třeti-na ze sledovaných subjektů vynakládá na tento účel do pěti procent ze svých celkových výdajů a další přibližně jedna čtvrtina subjektů vynakládá na vlastní vývoj přibližně pět až deset procent ze svých IT výdajů. Průměrný podíl výdajů na vlastní vývoj aplikací na celkovém IT rozpočtu přitom činí přibližně 7 procent.

Z dlouhodobého hlediska je vlastní vývoj aplikací poměrně stabil-ní oblastí, kdy jednotlivé meziroční změny nejsou statisticky význam-né. Tato relativní stabilita tak ukazuje na existenci poměrně konstant-ních a setrvalých požadavků jednotlivých organizací; meziroční výky-vy jsou odrazem charakteru této činnosti, kdy vývoj aplikací nemá ve významné části podniků kontinuální charakter, ale je řízen ryze projektově.

2.3 Řízení projektůZ údajů týkajících se investičních záměrů sledovaných organizací vy-plývá, že pořízení specifických softwarových nástrojů pro řízení pro-jektů zvažuje 15 procent subjektů. Dále se ukazuje, že řada subjektů vůbec nevyužívá metodiku projektového řízení; jiné ze zkoumaných společností zásady projektového řízení sice uplatňují, nicméně z hle-diska aplikační platformy využívají jen běžně dostupný kancelářský software, přičemž specializované aplikace absentují. Právě využívání kancelářského softwaru namísto specifických aplikací je hlavním dů-

vodem, proč v posledních čtyřech letech klesá podíl organizací, které pořízení specializovaných nástrojů zvažují.

Z podrobnější analýzy plánovaných investic do nástrojů pro řízení projektů je patrné, že s rostoucí velikostí sledova-ných subjektů se zvyšuje podíl organiza-cí, které počítají s pořízením tohoto spe-cifického softwaru. Z konkrétních zjištění je v této souvislosti zřejmé, že mezi sub-jekty zaměstnávajícími méně než 500 za-městnanců plánuje pořízení specializo-vaných nástrojů pro projektový manage-ment 13 % organizací, zatímco ve větších společnostech s více než 500 zaměst-nanci jejich podíl přesahuje dvacetipro-

centní hranici. Dále platí, že podniky se zahraniční majetkovou účastí plánují tento typ investic ve větší míře než podnikatelské subjekty v českém vlastnictví. V neposlední řadě je třeba poukázat na empiric-ky doloženou souvislost mezi plánovanými investicemi do nástrojů pro řízení projektů a počtem vedených projektů: ukazuje se, že čím větší počet projektů organizace realizuje, tím je větší pravděpodob-nost, že daný subjekt investuje do získání specifických nástrojů pro jejich řízení. Z hlediska celkové výše IT rozpočtu platí, že mezi subjek-ty, které vyčleňují na rozvoj svého informačního systému celkovou částku vyšší než 50 mil. Kč za rok, plánuje investice do nástrojů pro projektový management přibližně třetina organizací, zatímco mezi subjekty s IT rozpočty nepřesahujícími tuto hranici je podíl těchto subjektů přibližně poloviční.

O pozici nástrojů pro řízení projektů mezi ostatními investičními

6 %

4 %

2 %

3 %

5 %

1 %


Podíl plánovaných investic do nástrojů pro řízení projektů na celk. IT rozpočtu (2002–2009)Share of planned investment into project management tools in total IT budget (2002–2009)

na rok 2002

3 %

na rok 2006

3 %

na rok 2003

5 %

na rok 2007

3 %

na rok 2004

4 %

na rok 2008

2 %

na rok 2005

3 %

na rok 2009

2 %

0 %


T100-32-46-DR 41T100-32-46-DR 41 4.6.2009 16:25:424.6.2009 16:25:42


prioritami vypovídá údaj, který dokumentuje podíl takto alokovaných investičních prostředků v kontextu celého IT rozpočtu. Platí, že sledo-vané organizace plánují na nástroje pro řízení projektů vynaložit v průměru dvě procenta ze svých rozpočtů na rozvoj a budování in-formačního systému. Z dlouhodobého hlediska jde spíše o podprů-měrnou hodnotu, neboť dlouhodobý průměr činí tři procenta, nicmé-ně odpovídá trendu posledních několika let, kdy organizace vyčleňují na tyto nástroje stále menší část ze svých rozpočtů.

Podrobnější analýza ukazuje, že závislost na velikosti organizace není v tomto ohledu patrná. Z hlediska předmětu činnosti platí, že celkově nejnižší podíl plánují vyčlenit instituce finančního sektoru, a to zejména z důvodu aktuální saturace. Z dostupných dat je rovněž patrné, že podniky, které hodnotí své projekty jako neúspěšné, plá-nují vyčlenit na pořízení speciálních nástrojů vyšší podíl ze svých IT investic než subjekty, které považují své projekty za úspěšné.

3. Networking a spoluprácePoslední část je zaměřena na vybrané aspekty vzájemné spolupráce mezi pracovníky jednotlivých organizací, popř. mezi organizacemi navzájem. Oproti klasickému pojetí networkingu a kolaborace je však pozornost soustředěna na takové aspekty, které mají přímou souvis-lost s pracovní produktivitou (využívání vzdáleného přístupu) a efek-tivitou (využívání VoIP a videokonferencí).

3.1 Vzdálený přístupVýsledky výzkumu jasně dokládají, že vzdálený přístup k síti a k fi-remním datům již není žádným zvláštním řešením pro úzce vymeze-nou skupinu organizací, neboť je v současné době využíván přibližně čtyřmi z pěti subjektů (83 %). V rámci této skupiny organizací lze identifikovat 10 % podniků, které na základě zkušeností s dosavadním využíváním vzdáleného přístupu uvažují o jeho dalším rozvoji; typic-ky tedy plánují umožnit vzdálený přístup k firemním datům z vnější-ho prostředí širšímu okruhu vlastních zaměstnanců.

Dlouhodobý vývoj zachycující zvyšování podílu organizací, které využívají vzdálený přístup k síti, ukazuje na dva klíčové okamžiky. Prvním je přelom let 2002 a 2003, kdy došlo ke skokovému nárůstu penetrace z 47 % na 62 %, a druhým je pak přelom let 2006 a 2007, kdy se penetrace nárazově zvýšila ze 73 % na 81 %. S ohledem k rela-tivně vysoké míře aktuální penetrace nelze do budoucna očekávat takto dynamický růst, nicméně ruku v ruce s rozšiřováním práce

nies with foreign ownership interest also plan this type of investment to a greater extent than business subjects with Czech ownership. Last, but not least, it is necessary to point out the empirically-supported connection be-tween the planned investment into project management tools and the number of projects led: this shows that the greater the number of projects an organi-sation realises, the higher the probability that the given subject will invest in obtaining specific tools to manage them. From the perspective of the total amount of the IT budget we can see that roughly one-third of the organisations that are earmarking an amount greater than CZK 50 million for the develop-ment of their information system are also planning on investing in project man-agement tools while the share of those subjects with IT budgets not exceeding this limit is roughly half that.

The data that documents the share of investment funds allocated for project management tools in the context of the entire IT budget testifies to the position of these tools among the other investment priorities. On average the studied organisations are planning on investing two percent of their budgets for the development and building of their information systems on project man-agement tools. From a long-term perspective this value could be considered to be below average, since the long-term average amounts to three percent, though it corresponds to the trend of recent years, where the organisation al-located less and less of its budget on these tools.

A more detailed analysis shows that no dependence on the size of the or-ganisation is apparent in this regard. From the perspective of the subject of business we can see that financial sector institutions are planning to allocate the overall lowest share, primarily due to the current saturation. The available data also shows that enterprises that assess their projects to be unsuccessful plan to allocate a higher share of their IT investments for acquiring special tools than subjects that consider their projects to be successful.

3. Networking and CooperationThe last part is oriented on selected aspects of mutual cooperation among the employees of the individual organisations or among the organisations them-selves. In contrast to the classical conception of networking and collabora-tion, however, attention is focused on such aspects that have a direct depend-ence on job productivity (the use of remote access) and efficiency (the use of VoIP and videoconferencing).

3.1 Remote AccessThe survey results clearly show that remote access to networks and to com-pany data is no longer a special solution for a narrowly-defined group of or-

80 %

60 %

40 %

20 %

10 %


Vzdálený přístup k firemní síti (2002–2008)Remote access to company network (2002–2008)

2002

13 %

34 %

19 %

34 %

2003

14 %

29 %

9 %

48 %

2006

15 %22 %

4 %

58 %

2004

17 %22 %

15 %

47 %

2007

12 %13 %

6 %

69 %

2005

13 %20 %

14 %

53 %

2008

10 %12 %6 %

73 %

0 %

nevyužívá se, ale uvažuje se o zavedení /

/ not used, but considering implementing

nevyužívá se, neplánuje se /

/not used, no plans to use

rutinně se využívá, změny se neplánují /

/ used routinely, no change splanned

využívá se a uvažuje se o zpřístupnění dalším zaměstnancům /

/ in use and considering giving more employees access

T100-32-46-DR 42T100-32-46-DR 42 4.6.2009 16:25:424.6.2009 16:25:42


ganisations since it is currently used by roughly four out of five subjects (83 %). Ten percent of the enterprises in this group of organisations are consider-ing the further development of remote access based on experience with its current use; they are thus typically planning to enable remote access to the company data from an external environment to a wider circle of its own em-ployees.

The long-term developments capturing an increase in the share of organi-sations that use remote network access point to two key moments. The first is right around the beginning of 2003, when the penetration jumped from 47 % to 62 % and the second is right around the beginning of 2007 when the penetra-tion abruptly increased from 73 % to 81 %. With regard to the relatively high

level of the current penetration such s dynamic increase cannot be expected in the future, nevertheless the intensity of the use of remote access will un-doubtedly increase hand in hand with the increase of home offices and with a flexible work regime.

The finding that the number of subjects that consider remote access to be an irrelevant technology has decreased significantly over the course of the last seven years is also worth a mention. At the beginning of the monitored pe-riod roughly one-third (34 %) of the organisations neither used remote access nor considered it to be useful for their purposes. In the last wave of the sur-vey, however, the share of these subjects only amounted to 12 %.

With regard to the basic forms of the use of remote access in the individual organisations it is useful to differentiate between two types of remote users. The first type is an employee connecting to the company network from the field while the second type is a user constantly connecting from the same lo-cation, usually from home. Thus the first group of users is typically represent-ed by salesmen, agents and generally workers that are mobile in the perform-ance of their job activities and simultaneously need to work with a wide spec-trum of data, and usually share this data with other colleagues. The other group of remote users primarily includes home workers, i.e. workers than per-form their work obligations, or at least part of them, from their home environ-ment.

A detailed analysis points to the significant difference between the charac-ter of remote users based on vertical segmentation; the divergence of finan-cial sector institutes, in which mobile users predominate (53 % compared to 47 % of the users who connect from home) is especially apparent. The second

z domova a s flexibilizací pracovního režimu poroste bezpochyby in-tenzita využívání vzdáleného přístupu.

Za zmínku stojí rovněž zjištění, že v průběhu posledních sedmi let se významně snížil počet subjektů, které považují vzdálený přístup za irelevantní technologii. Na počátku sledovaného období tak při-bližně jedna třetina (34 %) organizací vzdálený přístup ani nevyužíva-la a ani ho nepovažovala pro své účely za použitelný. V poslední vlně provedeného výzkumu však podíl takovýchto subjektů činil už jen 12 %.

S ohledem k základním formám využívání vzdáleného přístupu v rámci jednotlivých organizací je užitečné rozlišovat dva typy vzdá-

lených uživatelů. Prvním typem jsou za-městnanci připojující se k firemní síti z terénu, zatímco druhým typem jsou uživatelé připojující se ze stále stejného místa, nejčastěji z domova. První skupi-nu uživatelů tedy typicky představují ob-chodní zástupci, agenti a obecně pracov-níci, kteří jsou v rámci výkonu své pra-covní činnosti mobilní a potřebují při-tom pracovat s rozsáhlým spektrem dat, navíc obvykle sdílených s ostatními ko-legy. Druhá skupina vzdálených uživate-lů pak zahrnuje především homeworke-ry, tedy zaměstnance, kteří své pracovní povinnosti či alespoň jejich část vykoná-vají z domácího prostředí.

Detailní analýza poukazuje na vý-znamné diference mezi charakterem vzdálených uživatelů založené na verti-

kální segmentaci; zřetelná je především odlišnost institucí finančního sektoru, v nichž převládají mobilní uživatelé (53 % oproti 47 % uživa-telů, kteří se připojují z domova). Druhou významně se odlišující ver-tikálou jsou organizace veřejné správy spolu se zdravotnickými zaří-zeními a institucemi z oblasti školství, mezi kterými významně převa-žují pracovníci připojující se k firemní síti z domova; v této vertikále dosahuje jejich podíl přibližně dvou třetin (67 %).

Neméně významnou informací je specifikace konkrétních zařízení, jejichž prostřednictvím se jednotlivé typy uživatelů připojují. V tomto ohledu je jasně patrné, že téměř všichni ze vzdálených uživatelů při-stupují k firemním datům prostřednictvím notebooků (94 %); téměř tři pětiny uživatelů přistupují prostřednictvím klasických PC, což platí zejména pro homeworkery, nicméně ukazuje se, že tento způsob vy-užívají i někteří mobilní uživatelé (ti se připojují nejčastěji z interneto-vých kaváren).

Významně menší podíl organizací umožňuje svým pracovníkům přistupovat prostřednictvím PDA zařízení a smartphonů; v rámci koncového trhu se lze s touto možností setkat v přibližně jedné orga-nizaci ze čtyř. V tomto ohledu platí, že přístup prostřednictvím chyt-rých telefonů je významně častější v největších organizacích s více než tisícovkou pracovníků, kde takovýto přístup umožňuje nadprů-měrných 34 procent ze sledovaných subjektů. Ostatní velikostní sku-piny organizací se ve využívání smartphonů neliší – platí, že alespoň někteří vzdálení uživatelé mohou takto připojovat v přibližně jednom podniku z pěti.

70 %

50 %

30 %

10 %


Podíl uživatelů připojujících se externě k firemním datůmShare of users externally connecting to company data

celkem

total

41 %

59 %

finanční instituce

financial institutions

53 %47 %

průmyslové podniky

industrial enterprises

39 %

61 %

utility, telco

utilities, telco

48 %52 %

VŠ, školství, zdravotnictví

universities, schools,

healthcare

33 %

67 %

ostatníorganizace

other organisations

44 %

56 %

0 %

připojení k firemním datům z terénuconnection to company data from the field

připojení k firemním datům z domovaconnection to company data from home

T100-32-46-DR 43T100-32-46-DR 43 4.6.2009 16:25:424.6.2009 16:25:42


Poměrně slibným údajem je informa-ce o podílu organizací, které mají pro tento rok naplánován projekt realizace přístupu k firemním datům prostřednic-tvím mobilních zařízení. Ukazuje se, že o tomto směru části svých investičních prostředků uvažuje pětina sledovaných subjektů. Z pohledu na dlouhodobou ča-sovou řadu je patrné, že s nejvyšším po-dílem podniků plánujících takovýto pro-jekt bylo možné se setkat v roce 2006, kdy téměř dvě organizace z pěti potvrdi-ly svůj záměr investovat své finanční prostředky do zpřístupnění firemních dat z vnějšího prostředí. Postupné snižování podílu subjektů s takovýmito investičními plány je dáno stupňující se saturací; v příštích letech však lze očekávat další investice vynucené potřebou rozšiřovat možnosti vzdáleného přístupu v rámci jednotli-vých organizací (zvyšování počtu vzdálených uživatelů).

Detailní analýza dat přitom naznačuje, že tyto projekty plánují v průběhu tohoto roku uskutečňovat zejména organizace z oblasti obchodu a služeb. Významně méně se na poli vzdáleného přístupu plánuje angažovat nepodnikatelský sektor; zde je podíl subjektů plá-nujících investovat finanční prostředky do vzdáleného přístupu při-bližně třetinový v porovnání s podnikatelským sektorem. V neposled-ní řadě považujeme za významné, že do vzdáleného přístupu plánují investovat subjekty bez ohledu na celkovou redukci svého IT rozpoč-tu. Tento fenomén tak podtrhuje vysoký význam, který jednotlivé or-ganizace budování vzdáleného přístupu přikládají.

3.2 VoIPTechnologie VoIP v tomto roce zaznamenává významně odlišnou si-tuaci oproti předešlým letům. Po několika letech dynamického rozvo-je (2004–2007), kdy podíl organizací využívajících technologii přeno-su hlasu prostřednictvím IP sítí se meziročně zvyšoval o desítky pro-cent, je totiž poprvé patrná stagnace. Aktuálně totiž platí, že přenos hlasu prostřednictvím IP sítě využívá více než třetina podniků, což je údaj, který je více méně identický s podílem organizací v loňském ro-ce. Příčinu ztráty dynamiky je třeba hledat jednak ve změně priorit koncového trhu, neboť subjekty, které plánují v příštím roce investo-vat své finanční prostředky od oblasti ICT, si totiž vytýčily jiné cíle, a oblast VoIP se tak dostala mimo spektrum prioritních projektů. Dal-ším z důvodů je uspokojení požadavků těch organizací, které mohou z technologie přenosu hlasu prostřednictvím IP sítí vytěžit nejvíce (subjekty s pobočkami v zahraničí). Třetím z významných důvodů je akutuálně velká neochota k vysokým vstupním investicím, s nimiž je zavedení VoIP koncovým trhem asociováno.

Nadprůměrné využívání této technologie je v současné době patr-né zejména mezi obchodními společnostmi a firmami, které se zabý-vají poskytováním služeb. Významně nadprůměrnou penetraci lze rovněž shledat mezi institucemi finančního sektoru. Z velikostního hlediska platí, že VoIP využívají ve zvýšené míře největší subjekty s více než tisícem pracovníků, v nichž technologii přenosu hlasu pro-střednictvím IP sítí používají celkem dvě pětiny organizací.

Z rozboru aktuálního stavu využívání technologie VoIP a jejího

significantly-differing vertical segment are public administration organisations along with health-care facilities and institutions from the area of education, among which workers connecting to the company network from home pre-dominate significantly; their share reached roughly two-thirds (67 %) in this vertical segment.

Information concerning the list of the individual devices that the individual employees use for remote access is no less significant. In this regard it is clear that almost all of the remote users connect to company data through their notebooks (94%); almost three-fifths of the users connect through a PC, which is particularly valid for homeworkers, nevertheless it shows that this method is also used by some mobile users (they most often connect from inter-net cafes).

A significantly smaller share of organisations enables their workers access through PDA devices and smartphones; this possibility can be encountered in approximately one out of four organisations in the end market. In this regard access through smartphones is significantly more frequent in the largest or-ganisations with more than a thousand employees, where an above-average 34 percent of the surveyed subjects enables such access. The use of smart-phones does not differ in the other organisation size groups – at least some of the remote users can connect in this manner in roughly one enterprise from five.

Information on the shares of organisations that have planned a project for this year to implement access to the company data through mobile devices is relatively promising data. It shows that more than one-fifth of the monitored subjects are considering using part of their investment funds for this. From the perspective of a long-term time frame it is evident that it was possible to en-counter the highest share of enterprises planning such a project in 2006, when almost two out of five organisations confirmed their intention to invest their fi-nances into making company data available from an external environment. The gradual decrease of the share of subjects with such investment plans is caused by the increasing saturation; in the coming years, however, we can ex-pect the further investment forced by the need to expand the possibilities of remote access in the individual organisations (increasing the number of re-mote users).

A more detailed analysis of the data indicates that organisations from the areas of sales and services are particularly planning these projects during the course of this year. The non-business sector plans to get far less involved in the area of remote access. The share of the subjects planning to invest financ-es into remote access here is roughly one-third in comparison to the business sector. Last, but not least, we consider it to be important that the subjects are

40 %

30 %

20 %

10 %


Plánovaná realizace přístupu k datům prostřednictvím mobilních zařízení (2002–2009)Planned implementation of data access through mobile equipment (2002–2009)

na rok 2002

24 %

na rok 2006

38 %

na rok 2003

29 %

na rok 2007

29 %

na rok 2004

30 %

na rok 2008

27 %

na rok 2005

33 %

na rok 2009

20 %

0 %


T100-32-46-DR 44T100-32-46-DR 44 4.6.2009 16:25:424.6.2009 16:25:42


planning on investing into remote access regardless of the overall reduction of their IT budgets. This phenomenon emphasises the high importance that the individual organisations place on the building of remote access.

3.2 VoIPThis year VoIP technology has noted a considerably different situation com-pared to years gone by. Stagnation is evident for the first time after several years of dynamic development (2004-2007), where the share of organisations using technologies to transmit voice through IP networks increased by tens of percentage points year-on-year. Currently more than one third of the enter-prises use VoIP, which is data that is more or less identical to the share of or-ganisations last year. The cause of the loss of dynamics must be looked for in the change of the end market’s priorities, since the subjects that are planning to invest their finances into the ICT area next year have set different goals and so VoIP is no longer in the spectrum of priority projects. Another of the rea-sons is the satisfaction of the requirements of those organisations that can gain the most from voice over IP technologies (subjects with branches abroad). A third important reason is the current large reluctance against the high initial investments which the end market associates with the introduction of VoIP.

The above-average use of this technology is currently evident primarily among trading companies and service providers. Significantly above-average penetration can also be found among financial sector institutions. In terms of size VoIP is used by the largest subjects with more than a thousand employees to a greater extent, with a total of two-fifths of the organisations using tech-nologies to transmit voice over IP networks.

An analysis of the current state of the use of VoIP technologies and their planned development shows significant differences between subjects operat-ing in one location in comparison to organisations with a larger number of workplaces, such as subjects with a network of branch offices. The share of enterprises using VoIP technologies reaches roughly two-fifths (41 %) among these organisations while among subjects without branches the current level of use achieves considerably lower values (27 %).

In this context it is worth mentioning that the gap between subjects without branches and organisations that have them will continue to widen. This is shown by a comparison of the proportion of enterprises that do not yet use VoIP technologies but are planning on implementing them in the future. When comparing both types of subjects it is apparent that the share of those with branch offices can increase by 19 percentage points while the share of organ-isations without branches can increase by 15 percentage points overall.

plánovaného rozvoje jsou na první pohled patrné významné rozdíly mezi subjekty působícími v jedné lokalitě oproti organizacím s vět-ším počtem pracovišť, tedy např. subjektům s pobočkovou sítí. Podíl podniků používajících technologii přenosu hlasu prostřednictvím IP sítí dosahuje v rámci těchto organizací přibližně dvou pětin (41 %), zatímco mezi bezpobočkovými subjekty dosahuje aktuální míra vyu-žívání významně nižších hodnot (27 %).

V této souvislosti stojí za zmínku, že diference mezi bezpobočko-vými subjekty a organizacemi disponujícími dislokovanými pracoviš-ti se v budoucnu bude ještě prohlubovat. Svědčí o tom srovnání po-dílu podniků, které technologii přenosu hlasu prostřednictvím IP sítí prozatím nevyužívají, ale plánují její nasazení v budoucnu. Při srov-nání obou typů subjektů je zřejmé, že mezi těmi s dislokovanými pra-covišti se podíl uživatelů VoIP může navýšit o 19 procentních bodů, zatímco mezi bezpobočkovými organizacemi se jejich podíl může zvý-šit celkově o 15 procentních bodů.

3.3 VideokonferenceVýsledky mapující míru využívání videokonferencí poukazují na sku-tečnost, že specializovaným řešením pro uskutečňování videokonfe-rencí disponuje a aktivně je používá přibližně jedna organizace ze čtyř, což je údaj, který je téměř identický s podílem takovýchto orga-nizací v loňském roce.

S videokonferencemi je možné se setkat zejména ve velkých spo-lečnostech. V rámci subjektů s více než tisícovkou zaměstnanců totiž tímto způsobem komunikuje necelá polovina organizací (46 %), na-proti tomu ve středně velkých organizacích zaměstnávajících 500–999 zaměstnanců využívají videokonference přibližně dvě pětiny subjektů, přičemž ještě menší organizace, tedy subjekty s méně než 500 pracovníky, vykazují absolutně nejnižší míru využívání videokon-ferencí. V rámci subjektů zaměstnávajících 100–500 pracovníků se lze s technologiemi pro uskutečňování videokonferencí setkat v přibližně jedné čtvrtině sledovaných organizací. Nejnižší penetrace videokon-ferenčních řešení panuje mezi organizacemi s méně než 100 zaměst-nanci, neboť v rámci tohoto velikostního segmentu používá techno-logie pro videokonference přibližně 13 % ze sledovaných subjektů (tj. přibližně poloviční podíl oproti průměru za celý soubor organizací).

Bez zajímavosti není ani skutečnost, že se jednotlivé organizace li-ší ve využívání videokonferencí podle toho, zdali svou činnost vyvíje-jí v jediném působišti, nebo zdali disponují sítí poboček či dislokova-

60 %

40 %

20 %

10 %


Využívání VoIP v organizacích (2004–2008)Use of VoIP in organisations (2004–2008)

2004

26 %

54 %

4 %

17 %

2005

29 %

44 %

9 %

18 %

2006

13 %

49 %

9 %

29 %

2007

13 %

37 %

12 %

38 %

2008

13 %

47 %

4 %

36 %

0 %

dosud nevyužíváno, ale plánováno využívat během roku /

/ do not use, but plan to use within a year

nevyužíváno a využití se neplánuje /

/ do not use and do not plan to use

využíváno / usedosud nevyužíváno, ale plánováno využívat později

v budoucnu / do not use, but plan to use in the future

T100-32-46-DR 45T100-32-46-DR 45 4.6.2009 16:25:424.6.2009 16:25:42


ných pracovišť. Z konkrétních údajů je v tomto ohledu zřejmé, že vy-užívání videokonferencí je druhým uvedeným typem subjektů při-bližně dvojnásobné v porovnání s organizacemi působícími v jediné lokaci.

ZávěremZ prezentovaného přehledu vývoje vybraných aspektů nasazení a používání IT v podnikové sféře je v podtextu jasně patrná tendence směřující k vyšší efektivitě při rozhodování o investicích do vybavení, které má pro sledované subjekty koncového trhu zásadní význam. Zvyšování racionality při volbě platformy a při správě operačních sy-stémů, rozvážný přístup k budování robustních interních týmů nebo podpora jen takových technologií, které přinášejí jasně dokumento-vatelné výhody – to vše a mnoho dalších signálů ukazuje na soustav-né zrání našeho IT trhu. 9 0291 / mar

3.3 VideoconferencesThe results mapping the degree of the use of videoconferences points to the fact that roughly one out of four organisations have and actively use a special-ised solution for videoconferencing, which is data that is almost identical with the share of these organisations last year.

Videoconferencing can primarily be encountered in large companies. Almost half (46 %) of the subjects with more than a thousand employees communicate in this manner, while in medium-sized enterprises employing 500–999 employees roughly two-fifths of the subjects use videoconferences and even smaller organisations, i.e. subjects with less than 500 employees, show the absolute lowest extent of using videoconferences. Videoconferenc-ing technologies can be encountered in one quarter of the surveyed compa-nies employing 100–500 employees. The lowest penetration of videoconfer-encing solutions reigns among organisations with less than 100 employees since roughly 13 % of the surveyed subjects in this size segment use video-conferencing technologies (i.e. roughly half of the average for the entire set of organisations).

It is interesting to note that the individual organisations differ in the use of videoconferences according to whether they are active in one place or have a network of branch or field offices. It is apparent from the specific data in this respect that the use of videoconferencing is roughly double in the second type of subjects in comparison with organisations operating in one location.

In ConclusionThe presented summary of the development of selected aspects of the imple-mentation and use of IT in the business sphere shows a clear implicit tenden-cy leading to greater effectiveness when deciding on investments in equip-ment that is of significant import for the surveyed end market subjects. An in-crease of rationality when choosing platforms and when administering oper-ating systems, a balanced approach to building robust internal teams and the support of only those technologies that bring clearly documented advan-tages – that and many other signals point to the systematic maturation of our IT market.

9 0292 / mar

O výzkumu:Pro přípravu této analýzy byly použity údaje z unikátního výzkumného projektu, který exkluzivně pro IDG Czech realizuje již devátým rokem spo-lečnost Markent. V rámci tohoto výzkumu, jehož aktuální fáze byla realizo-vána na počátku roku 2009, byl podroben detailnímu zkoumání korporátní koncový trh – konkrétně organizace, které jsou institucionálními předplati-teli odborného časopisu Computerworld. Celkem byly (podobně jako v minulých letech) zpracovány odpovědi zástupců 302 organizací, vybra-ných takovým způsobem, aby co nejpřesněji odrážely strukturu předplati-telů časopisu.Díky skutečnosti, že výzkum probíhá nepřetržitě již od roku 2000, je na zá-kladě získaných dat možné nejen popisovat aktuální vybavenost dané sku-piny organizací informačními a komunikačními technologiemi, ale také lze sledovat dlouhodobé vývojové trendy v širokém spektru jednotlivých tech-nologií.O vysoké relevanci prezentovaných zjištění vypovídá dlouhodobě ověřova-ná informace o tom, že institucionální předplatitelé časopisu Computer-world se podílejí na celkovém objemu investic do informačních technologií v ČR více než jednou polovinou.

About the Survey:Data from a unique research project (which has been prepared exclusively for IDG Czech for nine years running by Markent) was used for the preparation of these ana-lyses. During this survey, the current phase of which was realised at the beginning of 2009, a detailed examination of the corporate end market (specifically organisations that are institutional subscribers to the Computerworld trade magazine) was undertaken. Responses from representatives of a total of 302 organisations (similar to previous years) were selected in such a manner as to reflect the structure of the magazine subscribers as closely as possible.Thanks to the fact that the survey has been conducted without interruption since the year 2000, it is not only possible to describe the information and communication techno-logies the given group of organisations currently has at its disposal, but also to monitor the long-term trends in a wide spectrum of the individual technologies.The long-term verified information that the institutional subscribers of Computerworld magazine contribute more than one-half to the total volume of investment into informati-on technologies in the Czech Republic testifies to the high relevance of the presented findings.

60 %

40 %

20 %

10 %


Využívání VoIP v organizacích s pobočkami a bez nichUse of VoIP in organisations with and without branches

celkem

13 %

47 %

4 %

36 %

organizace s pobočkami

14 %

41 %

5 %

41 %

organizace bez poboček

12 %

58 %

3 %

27 %

0 %

dosud nevyužíváno, ale plánováno

využívat během roku 2009 / do not use,

but plan to use within a year

nevyužíváno a využití se neplánuje /

/ do not use and do not plan to use

využíváno / use

dosud nevyužíváno, ale plánováno

využívat později v budoucnu / do not

use, but plan to use in the future

total organisationwith branches

organisation without branches

T100-32-46-DR 46T100-32-46-DR 46 4.6.2009 16:25:424.6.2009 16:25:42


Will the Crisis Mixup the Company Rankings?We talked to the Chairman of the Czech Top 100 Associ-ation, Jan Struž, about activities in the field of “100-best list” projects and about the influence of the economic crisis on the position of Czech companies in them.

This year was marked by the economic crisis and savings. How do you expect this change will be felt in the future in the results of

the rankings of the “100 Top Companies in the Czech Republic” that your association prepares?There definitely will not be any major changes in the lead-ing positions, whether that concerns the names of the companies or the fields from which the top companies come. The Czech Republic’s position as a location for the production of the automobile industry, electronics, electri-cal equipment, transportation equipment, food processing, chemical and light engineering industries has been stabi-lised for a number of years now – and not even the results of the worldwide recession will change this.

But I expect that the crisis will end in the middle of this year, bottoming out primarily in the automobile and processing industries, while the general aid from countries to their own and foreign economies all over the world will induce demand that will once again launch production and, to a lesser degree of intensity, consumer demand as well.

I anticipate that at most 10 to 15 companies will tempo-rarily drop out of the top hundred companies. The Czech economy is also stable enough that not even the momentary crisis will be a threat to the peak of the economy. Companies with revenues of around CZK 0.5 to 3.0 billion will be faced with a different situation, more significant slumps, primarily for the subcontrac-tors of large multinational players and for companies in the area of construction.

What projects is the Czech Top 100 Association planning for this and next year?Apart from the now traditional top-100 projects, where we are trying to make the presentation of the results more attractive (e.g. on June 17 the “100 Top Czech Firms” were announced in the style of a Moravian wedding in the Na-tional Theatre in Prague), we are primarily expanding our activities towards the regions, to the presentation of the Czech Republic abroad in the form of “Czech Days” and a whole range of smaller informal events, oriented on the spontane-ous mutual introduction in the framework of a group of managers from more than three thousand companies, with which we are in regular contact. The Czech Centers of Commerce project, which has been monitoring business op-portunities in the regions and towns of the Czech Republic for two years now together with MasterCard and the University of Economics under the auspices of the Ministry for Regional Development, is receiving wide publicity. 9 0294 / mar

Zamíchá krizežebříčky firem?O aktivitách na poli žebříčkových projektů i o vlivu

ekonomické krize na pozice českých firem v nich

s námi hovořil předseda Sdružení Czech Top 100

Jan Struž.

Letošní rok je v České republice i ve světě ve znamení ekonomické krize a úspor. Jak očekáváte, že se tato změna promítne v budoucnu do výsledků žebříčku „100 nejvýznamnějších firem ČR“, který připravujete?Určitě nedojde k výrazným změnám na předních po-zicích, ať už se to týká jmen firem nebo oborů, z kte-rých nejvýznamnější podniky pocházejí. Česká re-publika již několik let stabilizovala svoji pozici jako místo výroby automobilového průmyslu, elektroni-ky, elektrotechnických zařízení, dopravních zařízení, zpracovatelského průmyslu v potravinářství, chemii a lehkého strojírenství – a to se ani přes důsledky celosvětové recese nemění. Domnívám se však, že krize se zastaví v polovině letošního roku, dosáhne dna hlavně v automobilovém a zpracovatelském průmyslu (a bude ještě pokračovat nějakých devět měsíců ve stavebnictví), nicméně všeobecně pomoc států svým i cizím ekonomikám v celém světě vyvo-lá poptávku, která nastartuje opět výrobní a s menší mírou intenzity i spotřebitelskou poptávku.

Předpokládám, že z první stovky nejvýznamnějších společností dočasně vypadne maximálně 10 až 15 firem. Česká ekonomika se už tak stabilizovala, že ani momentální krize ji nijak výrazně na špici ekonomiky neohrozí. Jiná situace nastane u podniků s tržbami kolem 0,5–3,0 miliardy Kč, kde dojde k výrazným propadům, především u subdodavatelů velkých nadnárodních hráčů a u firem v oblasti sta-vební výroby.

Jaké projekty plánuje Sdružení Czech Top 100 na letošní a příští léta?Kromě již tradičních žebříčkových projektů, u nichž se snažíme za-traktivnit prezentací výsledků (např. vyhlášení „100 nejvýznamněj-ších firem ČR“ 17. června ve stylu Moravské svatby v Národním di-vadle v Praze), rozšiřujeme činnost hlavně ve směru do regionů, do prezentace České republiky v zahraničí formou tzv. Českých dnů a celou řadou neformálních komorních akcí, jejichž zaměření cíluje na spontánní vzájemné seznámení v rámci skupiny manažerských pracovníků více než tří tisíc firem, se kterými pravidelně udržujeme kontakt. Projekt Česká centra rozvoje, který již druhým rokem společ-ně s MasterCardem a VŠE pod záštitou Ministerstva pro regionální rozvoj monitoruje podnikatelské příležitosti v krajích a městech Čes-ké republiky, dostává širokou publicitu. 9 0293 / mar

Jan Struž, předseda, Czech Top 100

T100-47-LG 47T100-47-LG 47 4.6.2009 16:27:404.6.2009 16:27:40


Vydává / Published by: IDG Czech, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5

Tel. ústředna s aut. provolbou:257 088 + linka; fax: 235 520 812

Recepce / Reception:257 088 111

Výkonný ředitel / CEO:RNDr. Jana Pelikánová

Šéfredaktor / Editor-in-Chief:Ing. Petr Mandík (pen)Tajemník / Assistant:

Růžena Holíková, tel. 257 088 143Vedoucí inzertního odd. / Manager of Advertising dept.:

Ing. Jitka Vyhlídková, tel. 257 088 181Vedoucí projektu / Project Manager:

PhDr. Martin Noska, Ph.D., tel. 257 088 184Jazyková úprava – čeština / Czech Language Correction:

Mgr. Dagmar SchafferováJazyková úprava – angličtina / English Language Correction:

PhDr. Martin Noska, Ph.D.Grafická úprava / Graphical Lay-out:

Aleš MlejnskýInternet:

[email protected] a pre-press / Lay-out and Prepress:

TypoText, s. r. o., PrahaTisk / Press:

Česká Unigrafie, a. s.Předplatné a reklamace / Subscription and Claims:

IDG Czech, a. s., Seydlerova 2451, 158 00 Praha 5, tel. 257 088 163

fax 235 520 812, e-mail [email protected]čuje Česká pošta, s. p., v systému D + 1

Předplatné pro Slovensko / Subscription and Claims for Slovakia: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., Vajnorská 137, P. O. Box 183,

830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, zelená linka 800 188 826, e-mail [email protected]

UCELENÝ INFORMAČNÍ ZDROJ PRO IT PROFESIONÁLY

ABRA Software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12, 13www.abra.eu

Alza.cz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5, 16www.alza.cz

ANECT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21, vizitkawww.anect.com

Aquasoft . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22, vizitkawww.aquasoft.eu

Asseco Solutions . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27, 39, vizitkawww.assecosolutions.eu

Capgemini Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3www.cz.capgemini.com

DataHelp . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.datahelp.cz

DC Concept . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23, vizitkawww.qi.cz

eD´system Czech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24, 35, vizitkawww.edsystem.cz

Elanor . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.elanor.cz

ERICSSON . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.ericsson.com/cz

Eset software . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30, vizitkawww.eset.cz

GAUZY . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.gauzy.cz

GORDIC. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2. obálkawww.gordic.cz

HEWLETT-PACKARD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33www.hp.cz/carepack

IBA CZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25, vizitkawww.ibacz.eu

ICZ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4. obálkawww.i.cz

IMPROMAT INT . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30, vizitkawww.impromat.cz

J.K.R. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 26, vizitkawww.jkr.eu

JANUS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3. obálkawww.kyocera.cz

KOMIX . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31, vizitkawww.komix.cz

Minerva Česká republika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28, vizitkawww.minerva-is.eu

Océ-Česká republika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29, vizitkawww.oce.cz

PDS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.pds.eu

PIKE ELECTRONIC . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37www.pikeelectronic.com

Sloane Park Property Trust . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.sloane.cz

Telefónica O2 Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vizitkawww.cz.o2.com

Trask solutions . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31, vizitkawww.trask.cz

T-Systems Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19www.t-systems.cz

Vema . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4www.vema.cz

SEZNAM INZERCECo udělat pro zařazení do příští Top 100?Pokud chcete, aby se i vaše firma objevila v příštím roce v žebříčku Top 100 ICT společností v České republice, není nic snazšího. Detailní informace o možnostech registrace najdete během března příštího roku jak na našem webu www.computerworld.cz, tak i v tištěné verzi časopisu Computerworld.

Jako vždy platí, že účast v žebříčku je otevřena všem firmám podnika-jícím v oboru ICT a je zcela zdarma. Rozhodujícím kritériem pro umístění bude obrat firmy dosažený v roce 2009, podmínkou je tedy uvedení toho-to údaje. Nejde však o soutěž klasickém slova smyslu, ale v první řadě o přehled, ve kterém by žádná významnější firma neměla chybět.

What to Do to Be Included in the next Top 100?If you would like your company to appear in the list of the Top 100 ICT Companies in the Czech Republic next year, nothing could be easier. You can find detailed information on registration opportunities next March both on our web pages, www.computerworld.cz, and in the prin-ted version of Computerworld magazine.

As always participation in the list is open to all companies operating in the ICT branch and it is completely free of charge. The deciding crite-rion for placement will be the company’s turnover achieved in 2009, thus this information must be given. This is not a competition in the classic sense of the word, however, but first and foremost a survey from which no important company should be missing.

T100-48-LG 48T100-48-LG 48 4.6.2009 16:29:154.6.2009 16:29:15

Naše tiskárna je zaručeně nejlevnější!

První příběh...

Druhý příběh...

Kdybych si jen spočítal cenu válců,

vývojnic, tonerů a údržby...

o 3 roky později..

PŘEMÝŠLEJTE www.kyocera.cz

POČÍTEJTE www.laserovetiskarny.cz

KOUPÍ TO NEKONČÍ. KOUPÍ TO ZAČÍNÁ!Tiskárny a multifunkční zařízení KYOCERA jsou založeny na patentované extrémní odolnosti použitých dílů, včetně válce, vývojnice a zažehlovací jednotky. Jediným spotřebním materiálem se tak stává pouze tonerový prášek, což zaručuje nejnižší náklady na tisk s minimální produkcí odpadu. Bezozónová technologie a nezvykle tichý chod navíc přispívá ke zlepšení vašeho pracovního prostředí.

Janus_inzerat_230x270.indd 1 5/22/08 12:22:57 PMJanus.indd ob3Janus.indd ob3 6/1/09 9:57:01 AM6/1/09 9:57:01 AM

Síla informací spojená k výkonu

www.i.cz |

[email protected]

V E Ř E J N Á A S TÁT N Í S P R ÁVA Z D R AV OT N I C T V Í O B R A N AD O P R AVA F I N A N C EV Ý R O B A T E L E KO M U N I K AC E E N E R G E T I K A

Aplikační a odvětvová řešení

Konzultační a analytické služby

Systémová integrace

Bezpečnost

Infrastruktura

ob4-ICZ.indd ob4ob4-ICZ.indd ob4 6/1/09 9:31:56 AM6/1/09 9:31:56 AM

Date post:	24-Jul-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

ICT společností v České republice ICT ... - Computerworld · álně pro časopis Computerworld,...

Documents