www.freshtime.cz Muž, který ví, co chce

srpen 2017

Jaroslav KurčíkZákazník si chce pečivo dnes více užívatrozhovor na stranách 2–4

Osobnosti tohoto vydání:

Jaroslav KurčíkJiří Weigl

Blahoslav ŽilkaRadim PavelkaMiroslav Kroc

Jaroslav Vavřina

2

fresh rozhovor

www.freshtime.cz

Rytmus života této místnosti je podřízen vi-bracím energie, kterou je potřeba zapojit kaž-dý den trochu jinak. Manažerská osa práce mápatrně své někdy těžko definovatelné manti-nely. Obrovský potenciál hledání, vynalézání,koncepce, styl, který má smysl. Všechno, co

jsem zde dokázala vnímat, přesně zapadalo dosebe, jedno umocňovalo druhé. Zdaleka jsemneměla čas se zeptat na vše, co bych ráda, zda-leka jsem nestačila zpracovat tu inspiraci k če-mukoli, jíž byl prostor přeplněn. Charizmaosobnosti Jaroslava Kurčíka formulovalo samo

od sebe vše s přirozenou samozřejmostí, nad-hledem, humorem, taktem i pokorou k tomu,co může převracet k lepšímu. Byly to okamži-ky jiskřící chutí měnit svět i vůlí to dokázat:

Co je dnes trendem v zásobování trhu pe-čivem? Co chce zákazník kupovat?

To je velké téma pro každého pekaře. My věří-me, že zákazník si dnes chce pečivo více užívata stále méně ho vnímá jen jako „nosič“ proněco dalšího v podobě šunky, sýru, pomazán-ky nebo másla. Vidíme to na velké popularitěnašich „super novinek“, jsou super jak z po-hledu prostého složení, tak z pohledu jejichpřidané hodnoty. Večerní chlebík napříkladnepřestává udivovat tím, jak málo sacharidůobsahuje a naopak, kolik skýtá hodnotnýchbílkovin. Je prostě ideální nejen k večeři. Ve-dle toho mají zákazníci rádi Sporty chléb, kte-rý skvěle zasytí na delší dobu a nemá „prázd-né“ kalorie. Jeho složení vychází z doporučenívýznamných evropských sportovců a možnávás překvapí i svým složením, které zahrnujenapříklad výhonky z jetele lučního, vojtěškynebo slupky jitrocele indického. To pomohlovytvořit další unikátní výrobek ve spoluprácis našimi dodavateli. Nesmíme ale zapomenoutani na sladké pečivo, my tedy správně použí-váme výraz „jemné pečivo“. Vnímáme, že si jezákazník ochoten připlatit za kvalitu a dobřepřijal naši prémiovou řadu „Ze srdce sladké“,která nabízí jen to nejlepší z naší nabídky.Jsme hrdí hlavně na náš čokoládový Swing,který stojí za „hřích“. Když bych se na trh podíval z pohledu celko-vých čísel, mohu říci, že klesá prodej velkýchkonzumních chlebů a naopak roste prodejmenších, ale zajímavějších druhů pečiva s vyš-ší koncovou cenou. To je případ i naší dalšíklíčové řady „Z jádra dobrý“, která má čtyřivyladěné výrobky, každý něčím zcela unikátní.Další budou následovat.

Je rozdíl mezi generací Y a českými se -niory? Čemu při výběru pečiva dávají tyto skupiny přednost?

Vnímáme, že starší generace stále sice preferujeklasický bochník 1200 g a rohlíky, ale zároveňsi, díky velmi dobré nabídce supermarketů, na-vykla na novinky. Mezi generacemi jsou velkérozdíly, jedním z nich je samotný styl konzu-mace pečiva. Například snídaně, starší generaceposnídá více v klidu, generace Y je už při sní-dani často zcela online, když v jedné ruce držímobil. I s tím dnes musíte počítat, když přiná-

Zákazník si chce pečivodnes více užívat

Měla jsem tu čest povídat si o všem možném s Ing. Jaroslavem Kurčíkem,generálním ředitelem společnosti Penam, a.s., v obci Herink nedalekoŘíčan u Prahy, v jeho kanceláři, kde sálal tvořivý a tvůrčí duch přísnéhošéfa a mísil se s rozvahou vizionáře, který je oporou týmu a nabízí jistotu.Pracoviště, kde se cizelují nápady, je přesně tím, kde neotřelé myšlenkya kreativita ekonoma, lídra oboru, dostávají tržní směr a s nábojempozitivní energie putují až k zákazníkovi. Některé věci, i ty neviditelné,jsou tu jakoby pohozeny, ale mají své pevné a důstojné místo, byť třebana podlaze vedle křesla či věšáku. Jiné zrcadlí potřeby všedního dne, abydaly duchu i tělu odpočinout a neburcovaly k výkonu, když je nutné řešitběžné provozní záležitosti. Proč ne?

Ing. Jaroslav Kurčík foto Kateřina Šimková

3Muž, který ví, co chce

fresh rozhovor

šíte na trh novinky. Musí být co nejjednoduššína přípravu a konzumaci jednou rukou.

Brojí se proti bílé mouce, rohlíkům, kolá-čům, tukovému pečivu, ale pekaři tvrdí, žedvě housky denně nikomu neublíží. Jak tovlastně je?

Nemyslím si, že by boj vůči bílému pečivua mouce měl vzestupnou tendenci.Souhlasím, že vše je o přiměřenosti,s ničím se to nesmí přeháněta strava by měla být vyvážená.Bílé pečivo vám dodá rychlouenergii, ale bývá slabší z pohle-du nutričních hodnot, na to jeideální naše Fit den řada.

Loni jste uspěli v soutěži Česká chuťovka,váš pekař také vstoupil do Síně slávy.Zúčastníte se klání českých potravinářůi letos?

Soutěže a výzvy máme v Penamu rádi a tentorok pro nás byl velmi úspěšný. Obdrželi jsmevýznamná ocenění. Jak jste již zmínila, Rytířečes ké chuti pro rok 2016 získal Václav Boz-děch, technolog společnosti, a já jsem byl poc-těn oceněním Zlatý delfín v soutěži Marketérroku 2016. Úspěch slavily i naše výrobky, cožje pro nás neméně důležité. Vedle České chu-ťovky 2016, kde uspěly hned dva naše chleby,jsme v tomto roce získali další důležité cenypro pekárny Rosice, Olomouc a Zelená loukaza chleby Vynikající kvality od Svazu pekařůa cukrářů ČR. Určitěmusím zmínit i krás-né bronzové místopro tlačený koláčz českobudějovicképekárny od Regionál-ní agrární komory.Z toho je vidět, žesoutěžíme opravdurádi a pro správnéfungování firmy jedůležité měřit nejen kvalitu, ale obohacovat jio nové nápady, postřehy a zkušenosti. Získanáocenění jsou dobrou zprávou také pro naše zá-kazníky, říkáme tím, že pekařině rozumímea děláme ji co nejlépe.

Zmínil jste, že jste letos v květnu získalii další ocenění, Zlatého delfína v soutěžiMarketér roku 2016, a to za produktovoupolitiku a komunikaci. V čem je principúspěchu?

Když jsem se do Penamu v roce 2015 aktivněvrátil, dal jsem si za cíl přebudovat Penam odzákladu. Chtěl jsem, aby Penam nebyl jen spo-

lečnost, která přináší dobrý ekono-mický výsledek, ale aby to byla „duchemmladá“ společnost, do které chodíme rádi pra-covat, jsme pekařem první volby pro naše záka-zníky nebo dodavatele, a samozřejmě i dobrým

aktivem pro našehoakcionáře. Změnujsme vystavěli na ně-kolika důležitých pilí-řích, které jsme začalisystematicky apliko-vat dovnitř společnos-ti. Mezi nimi byly na-příklad zcela novéfiremní hodnoty, kte-ré jsou srozumitelné

a vycházejí od našich lidí, nebo třeba projektnových komfortních denních místností pro na-še zaměstnance na jednotkách a ustavení Juni-or týmu, našich mladých talentů z Generace Ys jejich vlastními projekty a nápady. To byly pro

naše zaměstnance první signály, že se něco dě-je. To největší teprve přišlo, když jsme zorgani-zovali Strategickou konferenci 2016, kdevznikla nová strategie do roku 2021, strategie,na které se poprvé podíleli přímo naši lidé na-příč celou společností. Marketingově jsem celýkoncept nazval „hravou firmou“, a to z pohle-du, že děláme věci hravě. Důležité je, že se změ-ny začaly projevovat i v tom, co děláme nave-nek. Nebyla to tedy otázka několika projektů,ale celé koncepce. Tedy mohu říci, že se to po-dařilo a dává nám to náskok před konkurencí.

Podle čeho obměňujete a inovujete sorti-ment? Podle zkušeností ze zahraničí, mož-ností technologie, měnících se požadavkůspotřebitelů, podle cenových měřítek, či

tlaku na zisk, nebo výsledků konkurence?

V Penamu máme Inovační komisi,která se pravidelně schází a inovu-

je. Kolega z marketingu, který jivede, docela často slyší, že

předbíhá technologickémožnosti naší společnosti.Já si ale myslím, že je tosprávně, že nikdy nesmí-me uvažovat v mantine-

lech našich možností, alemusíme sledovat, kam směřu-

je trh, co se děje v zahraničí,a hlavně trh zkoušet tvořit. Díky to-

mu se nám povedlo uvést například Večerníchlebík, který je dnes fenoménem, ale na za-čátku mu spousta lidí nevěřila. Dnes jsme rá-di, že ho můžeme zákazníkům nabízet.

Jaké novinky nás překvapí letos?

Zmiňovat zde ještě na trh neuvedené novin-ky by byla strategická chyba! Můžu ale pro-zradit, že se na trh právě uvádí náš Veganchléb, který se veze na trendu veganství, kdyžneobsahuje žádné droždí a je rostlinného pů-vodu. Milovníky sladkého zase potěší již zmí-něný nový Swing z řady Ze srdce sladkés 50 % náplně. Vybírali jsme z celé řady čoko-lád a myslím si, že to stálo za to. Dnes patřímezi naše nejoblíbenější výrobky. Novinekale máme nachystanou celou řadu, takže semůžete skutečně těšit.

Když bych se na trh podívalz pohledu celkových čísel, mohuříci, že klesá prodej velkýchkonzumních chlebů a naopakroste prodej menších, alezajímavějších druhů pečiva s vyššíkoncovou cenou.

Grand opening rosické pekárny 2017 Pohled na novou pekárnu v Rosicích u Brna

fresh rozhovor

4 www.freshtime.cz

V čem se Penam odlišuje od jiných firemv oboru v ČR? Troufnu si tvrdit, že možnáprávě tím, co ne každý umí: stavět na vy-tříbené komunikaci, motivaci, nápadech,snaze navzájem si porozumět, dát prostorkreativitě zaměstnanců, naučit lidi žít s fir-mou každý den...

Děkuji, to mě těší, pojmenovala jste to tak, jakto je. Není to tak dlouho, co jsme toto témařešili v rámci vedení společnosti na worksho-pu. Byli jsme zajedno, že naše výhoda spočíváv našich lidech, v naší ekonomické stabilitě,v našich řízených inovacích a také silné mar-ketingové podpořevýrobků. Ta pořádnení v naší branži sa-mozřejmostí, a kdyžse navíc nebojíte dě-lat věci jinak, tak vásto velmi odliší. Tomožná nejdůležitějšíale spočívá v našemobchodě. Už před ně-kolika lety jsme přešliod transakčního ob-chodu ke strategické-mu prodeji a novýobchodní ředitel na-stavil obchod od zá-kladů jinak. Našímcílem je nebýt „jen“výrobcem a prodejcem pečiva, chceme nabízetperfektní servis a služby. Pro naše obchodníkyjsme proto připravili celkem 47 výukovýcha tréninkových dní v rámci naší Sales Acade-my. To je už pořádná dávka know-how, kterése jim dostane.

Spolupracujete s lékaři, vědeckým praco-vištěm nebo výživovými poradci? A dátena jejich doporučení?

Ano, a velmi rádi. Česká republika má v tomtoopravdu perfektní zázemí. My spolupracujemes Vysokou školou chemicko-technologickoua mnoha dalšími školami. Těch průsečíků spolu-práce je více, patří sem vývoj výrobků, testováníkvality nebo pak spolupráce na přípravě novýchodborníků v oboru. Ti pak mohou využít našeprogramy pro absolventy. Ceníme si také spolu-

práce s prezidentem Aliance výživových porad-ců ČR Ing. Ivanem Machem v rámci Fit den řa-dy pečiva. Jeho názor je velmi podstatný, protožepatří mezi nejlepší v oboru a zdravou výživoudoslova žije. Pro mě je velmi důležité, aby kolemmě byli lidé zapálení pro věc, i do svého týmu sivždy hledám „vítězné“ typy.

Kdo vymýšlí názvy výrobků?

Převážně marketing, ale díky naší otevřené fi-remní kultuře názvy vznikají i jinde. Dobrýchnápadů není nikdy dost, příležitost má každý.Naše inovačka, jak říkáme Inovační komisi, je

totiž nápadům zcelaotevřená. Jsem mocrád, že názvy našichklíčových výrobků seinterně velmi ujaly.Často tak slýchámZSS, ZJD a ZJT, cožjsou zkratky našichstěžejních produkto-vých řad: Ze srdcesladké, Z jádra dobrýa Z jiného těsta. To jedůležité pro internímarketing, zaměst-nanci vědí o těchtořadách, vědí, jaké vý-robky v nich jsoua jaký mají „rodný

list“, což je informace o tom, co dané výrobkyv řadě mohou, nemohou, a naopak musí obsa-hovat. Díky tomu je řada konzistentní a záka-zník přesně ví, co v dané řadě dostane.

Dokážete se inspirovat i nabídkou drob-ných výrobců?

Z mého pohledu se malý a velký pekař vhodněsortimentně doplňují, ale zároveň také neinspi-rují z pohledu výrobků a produktových řad.Menší pekař se může více specializovat a zamě-řit na určitý segment zákazníků, zatímco velkýpekař musí zaujmout mnohem širší portfoliospotřebitelů a dělat ve velkém. Pak je hodně za-jímavé, jak se tyto dva světy střetávají v soutěžiChléb roku. Rukodělnost menších pekařů ver-sus moderní technologie pod dohledem profe-sionálních technologů. Menší pekaři se mohou

u větších pekařů inspirovat právě v těch novýchtechnologiích. Z výsledků soutěže pak plyne, žese z Penamu pekařina a profíci pekaři rozhod-ně nevytratili, a pokud přímo nevyhrávámehlavní ceny, držíme krok s těmi nejlepšími. Prozákazníka pak může být klíčové to, jakým způ-sobem se dodržují hygienické požadavky vevelké pekárně, ty jsou zde na mimořádně vyso-ké úrovni. Je to dáno i tím, jak velké nárokyjsou dnes kladeny na velké pekaře a jakým čelí-me denně kontrolám, a samozřejmě díky těmtechnologiím, kdy se často chleba dotkne až ru-ka zákazníka v jeho kuchyni.

Jste špičkový manažer. Nač musí člověkv pozici šéfa největší pekárny u nás mysletpředevším?

Děkuji za poklonu! Šéf takto velké firmy musímyslet na milion věcí a zároveň se nerozptylo-vat maličkostmi, které musí nechat svým klí-čovým lidem. Pro mě je důležité mít jasný cíla za tím jít. Proto si každý rok stanovím ty jas-né cíle a vím, kam směřuji. K tomu vedu i svénejbližší kolegy. Jen tak se posouváte dál a ne-děláte neproduktivní věci. Často říkám, že šéfmá dělat správné věci, a ne pouze věci správ-ně, to je velký rozdíl a často vás může oddělitod úspěchu.

Jak prožíváte svou zodpovědnost?

Zodpovědnost jde ruku v ruce s kompetence-mi, a to si plně uvědomuji. Díky tomu mámvelké možnosti ovlivňovat Penam a toho si vá-žím. Pak i odpovědnost, která je mimořádněvelká, přijímáte mnohem pozitivněji.

Dokážete přehodit myšlenky? Hrajete kar-ty, čtete poezii nebo milujete houbaření?

Určitě. Velkou oporou je moje rodina, manžel-ka, dva dospělí synové a moje nejmladší dcera,se kterou moc rád trávím volný čas. Rád si za-hraji také golf.

A umíte upéct buchty?

Tak určitě! Té otázce jsem se tedy musel za-smát.

ptala se Eva Brixi

Když jsem se do Penamu v roce 2015 aktivně vrátil, daljsem si za cíl přebudovat Penamod základu. Chtěl jsem, abyPenam nebyl jen společnost,která přináší dobrý ekonomickývýsledek, ale aby to byla„duchem mladá“ společnost, do které chodíme rádi pracovat,jsme pekařem první volby pronaše zákazníky nebo dodavatele,a samozřejmě i dobrým aktivempro našeho akcionáře.

Rohlíková linka v rosické pekárně Ruční výroba koláčků v českobudějovické pekárně

5Muž, který ví, co chce

odpočinek milionářů

Namlsaná kamarádkou upalovala jsemkoupit si los, protože jsem tušila, žetentokrát to opravdu vyjde. Jako jípřed pár týdny. Určitě bych jela naskvělou dovolenou, starosti bych hodilaza hlavu a snažila bych se dokonale siodpočinout, nabrat energii. Kdea s kým, to však neprozradím. Nenítřeba. Výhra se totiž nekonala...

Výlety po Česku, odpočinek u Jadranu, turisti-ka v sousedním Slovensku – tak vypadají třinejčastější způsoby letní dovolené Čechů. Spo-lečnost Sazka ve svém unikátním průzkumuzjišťovala, kam by lidé chtěli vyrazit v případěmilionové výhry. Jejich sny pak porovnala seskutečnými dovolenými českých milionářů. Milionová dovolená podle Čechů musí býtpředevším plná netradičních a nezapomenutel-ných zážitků. „Respondenti v našem průzkumupracovali s výhrou jeden milion korun, kteroumohli jakkoli využít na letní dovolenou. Uká-zalo se, že pro Čechy není vůbec lákavé trávitdovolenou na jednom místě, ale naopak si přejícestovat, bavit se a poznávat svět. Ze speciál-ních požadavků by největší část peněz připadlana gastronomii,“ uvedl Václav Friedmann, ti-skový mluvčí Sazky. Večeře ve špičkových re-stauracích a možnost dopřávat si gurmánskézážitky patří mezi hlavní přání, které by si lidéurčitě chtěli splnit na své milionové dovolené.Oproti běžné dovolené by se Češi nechali takémnohem více hýčkat, ať už prostřednictvímmasáží, nebo jiných wellness procedur. Zatímco na klasické dovolené v Chorvatsku,které je i letos hlavní zahraniční cílovou desti-nací, si Češi dopřejí adrenalinu maximálněprostřednictvím vodních atrakcí, tak na svévysněné dovolené se chtějí bavit mnohem ví-ce. Díky výhře v loterii by si neodpustili např.let vrtulníkem, potápění, safari, pronájemsportovního vozu nebo také relax na soukro-mém ostrově bez dalších lidí. Téměř polovinaČechů by ráda část svého milionového zážitkuprožila na luxusní jachtě a pětina respondentůsi svou dovolenou nedokáže představit bez

privátního tryskáče. Češi naopak zdaleka ne-prahnou po službách osobního kuchaře, pro-fesionálního trenéra nebo komorníka.

Nejvíce chceme za velkou loužiPrůměrná útrata za letní dovolenou se v Českérepublice pohybuje okolo 10 000 korun naosobu. Podle průzkumu Sazky budou letosČeši trávit své volné letní dny nejčastěji v tu-zemsku, Chorvatsku nebo na Slovensku.V případě milionové výhry by však vyrazilimnohem dál. Vůbec nejlákavější země, kteréby Češi chtěli navštívit, jsou Spojené státyamerické, Austrálie a Nový Zéland. „Do Sazkykaždý týden dorazí minimálně dva výhercipro milionovou částku. Většina z nich se námsvěří, že díky penězům konečně vyrazí na po-řádnou dovolenou. Prakticky polovina míří dostejných destinací, které uvedli respondentiv průzkumu,“ popsal Václav Friedmann.Pouze 15 % Čechů má svou vysněnou dovole-nou spojenou s pobytem v luxusním hotelu.Zbytek naopak touží cestovat a poznávat zají-mavá místa napříč celým světem. Součástí mi-lionářské dovolené musí být jednoznačně ne-tradiční a jedinečné zážitky. Představy a sny o milionovém zájezdu se nijakzásadně neliší od skutečných dovolených čes -kých milionářů. Podle cestovní kanceláře Pri-vileq, která se specializuje na movitou kliente-

lu, musí být milionářská dovolená předevšímunikátním zážitkem. Pokud už si někdo můžedopřát dovolenou za vyšší stovky tisíc neboi jednotky milionů korun, chce si odnést ze-jména neopakovatelné vzpomínky.

Jak tráví dovolenou opravdoví milionáři?Vše začíná už samotnou cestou. Privátní letad-lo je nezbytnou součástí milionářské dovolené.„Sestavujeme klientům dovolené hned v něko-lika metropolích nebo zemích. Přesuny sou-kromým letadlem ušetří spoustu času, navíc jetakové cestování pochopitelně mnohem po-hodlnější,“ řekl Jan Bezděk, tiskový mluvčícestovní kanceláře Privileq. Čeští milionáři ta-ké stále častěji volí ubytování v soukromých vi-lách, ať už v exotických přímořských rezortech,nebo například v horách. Tento způsob ubyto-vání totiž poskytuje dokonalé soukromí, kteréje pro bohaté Čechy jednou z hlavních prioritdovolené. Klasickým požadavkem je vlastníkuchař, který vaří přesně podle přání klienta. Mezi speciální požadavky milionářů patří mi-mo jiné soukromé prohlídky muzeí nebo gale-rií, případně zařízení vstupenek na akce, kterénejsou běžně k dostání. „V Itálii jsme napří-klad klientovi zařizovali návštěvu milánskéopery La Scalla v kombinaci s privátním výle-tem na Lago di Como ve Ferrari 488 Spider,“prozradil Jan Bezděk. (rix, tz)

Vysněná dovolená Čechů:USA, Austrálie i Nový Zéland

Češi a letní dovolená

Kam by se Kam letos chtěli podívat skutečně pojedou

USA Česká republikaAustrálie ChorvatskoNový Zéland SlovenskoKuba ItálieJaponsko Řecko

foto

Pix

abay

Po čem Češi touží✔ Let vrtulníkem✔ Pobyt na jachtě✔ Pronájem sportovního vozu✔ Soukromé letadlo✔ Potápění

o souvislostech a hodnotách

6 www.freshtime.cz

Poslání Institutu Václava Klause je zřejmé,stačí si oživit informace na webovýchstránkách. Přesto – jak byste ho charakte-rizoval, pokud byste chtěl upoutat vnímánípodnikatelské obce? Co může podnikate-lům a manažerům nabídnout?

Institut Václava Klause se – vedle toho, že jejakousi obdobou „prezidentské knihovny“v americkém smyslu slova – snaží uchovávata rozvíjet myšlenky svobodného trhu a občan-ské svobody, tj. ideje, na kterých byla postave-na transformace naší ekonomiky a společnostiv 90. letech a které jsou dnes stále více vytla-čovány a negovány všudypřítomným etatiz-mem a státní regulací. Tyto ideje jsou u násspojeny se jménem prezidenta Václava Klause,

a je proto logické, že jejich obrana a propagacepatří k náplni práce našeho institutu. Snažímese být vidět a slyšet ve veřejné diskuzi a bránitlidskou svobodu a svobodné podnikání předpřesilou hlasatelů „dobra“ placeného z cizíchkapes. Důraz klademe na české podnikání,protože to má pro prosperitu naší země a jejíbudoucnost klíčový význam.

Jaké místo tedy business v široké škáleokruhů vaší pozornosti zaujímá?

Václav Klaus s oblibou říkává, že je ve svýchpostojích „pro market“, nikoliv „pro business“,tj. nejde nám o lobbing za konkrétní podnika-telské zájmy, ale o svobodu podnikání jako ta-kového. Myslím, že právě v dnešní době je po-

třeba neustále připomínat, že bohatství je třebanejprve vytvořit, a až potom rozdělit. V éřebobtnajících nárokových práv všech na všech-no to vypadá, že posloupnost může být obráce-ná. Stejně tak je nezbytné bojovat s představou,která bohužel zasahuje velkou část veřejnosti,včetně té podnikatelské, že dnešní business jepředevším o získávání kvót a dotací, namístoo tvorbě zisku, konkurenceschopnosti a službězákazníkům. Dalším zásadním tématem souvi-sejícím s podnikáním je dnešní chronickéšpatné hospodaření státu a jeho neustále sílícívliv do všech oblastí. Konečně evropská inte-grace a souvislost jejího dnešního směřováníse stagnací a úpadkem Evropy jsou naše stálátémata, které se businessu bytostně týkají.

Institut se věnuje tématům, která obhajujítradiční hodnoty, na nichž dosud západnícivilizace stála. Jste proti nadbytečné re-gulaci života jednotlivce i společnosti. Jakby se daly popsat tendence, které se obje-vují a představují hrozbu svobodě podni-kání u nás a v Evropě?

O tom, že je dnešní Západ v krizi, málokdopochybuje. Po skončení studené války jsmemy ve střední a východní Evropě věřili, že sevrátíme na ten Západ, který měli v paměti na-ši prarodiče a který jsme si spojovali se svobo-du a prosperitou. Bohužel tento vysněný Zá-pad se vydal opačným směrem. Postupněv něm převládlo přesvědčení levicových elit,že dosavadní západní společnost je třeba od-mítnout, protože je prý vykořisťovatelská, ut-lačující a diskriminující. Hesly dneška, jimiž jebourán „starý svět“, jsou rovnost a antidiskri-minace. V jejich jménu státní regulace získávávšudypřítomný charakter. Znovu vítězí sociál-ní inženýrství a chiméry o vybudování novéspolečnosti a nového člověka. Snaha o maxi-mální oslabení takových základních institucíspolečnosti, jako je rodina, národ a národnístát, potlačování tradic a tradičního způsobuživota na sebe bere i zcela bizarní podoby (ex-trémní feminizmus, genderizmus, podporamasové migrace atd.). Potřebná snaha

Bohatství je třeba nejprvevytvořit, a až potom rozdělit

O tom, co se u nás i v Evropě děje proti logice podnikání, mluví majiteléfirem i jejich manažeři každý den. Namísto hýčkání příležitostí tvořita nápady uvádět do praxe roste byrokracie, business svazuje nespočetpředpisů, nařízení, požadavků a kauz. I morálka se pečetí do šanonů,protože málokdo věří, že se lze ještě chovat eticky a samozřejmě, bezesmluv a podpisů. Každé tvrzení musí být podloženo mnoha argumenty,jako by byl prostý život skoro životem v soudní síni. Přeháním? Možná.Pod tíží negativ, jejichž zorným úhlem mnozí posuzují realitu kolem sebe,pak zaniká vnímání mnoha dalších dobrých věcí, činů, událostí, kterénaopak přinášejí člověku pocit užitečnosti. O souvislostech podnikánía náhledu na něj jsem hovořila s výkonným ředitelem Institutu VáclavaKlause PhDr. Jiřím Weiglem, CSc.:

Stejně tak je nezbytné bojovats představou, která bohuželzasahuje velkou část veřejnosti,včetně té podnikatelské, že dnešníbusiness je především o získáváníkvót a dotací, namísto o tvorbězisku, konkurenceschopnostia službě zákazníkům.

PhDr. Ing. Jiří Weigl, CSc.

o souvislostech a hodnotách

7Muž, který ví, co chce

o ochranu životního prostředí zmutovalav agresivní zelenou ideologii dusící hospodář-ský život a nutící společnost k nesmyslnýmmegalomanským projektům (například tzv.boj se změnou klimatu a solární businessu nás). Namísto reforem k obnovení konku-renceschopnosti a prosperity se dnešní Západsnaží udržet svůj životní standard a moc svýchstarých elit tištěním peněz a stupňováním re-gulací. Jeho bohatství se ale přesunulo do Asiea nový protekcionizmus to nemůže vyřešit.Proto v západním světě roste nespokojenosta politické napětí, které se odráží i v některýchvýznamných politických událostech (brexit,Trump atd.).

Někteří se odvolávají na Baťu a jeho tvrze-ní o krizi morálky, tedy krizi společnosti,což jim připadá jako nejlepší označení vše-ho možného, s čím se dnes v praktickémživotě setkávají, zejména pokud jde o ob-chodní vztahy. Není v krizi dnes opravdu„česká morálka“? Jednotlivců, politiků, bu-sinessmanů, celé společnosti? Nebo spíšezapomínáme vidět to dobré, milé a potě-šující a zabýváme se jen negacemi?

O krizi morálky se hovoří v každé generaci.Myslím však, že není tak zle. Lidé se tolik ne-mění a historie ukázala, že pokusy přirozenoulidskou morálku zničit a nahradit umělýmikonstrukcemi díkybohu vždy zkrachovaly. Vě-řím, že neuspějí i pokusy novodobých pokro-kářů, o nichž jsem hovořil v odpovědi napředchozí otázku. Koneckonců nespokojenostlidí napříč Evropou dává takovou naději.I v businessu dlouhodobě stále platí, že solid-nost a poctivost jsou podmínkou úspěchu a žese ve stabilní a zdravé společnosti musejí pro-sadit. To však neznamená, že neprožíváme de-ziluzi v mnoha oblastech. Není to pouze do-minancí negativních zpráv v médiích. Vidíme,že historie zdaleka není u konce, že členstvív EU není záruka blahobytu, že mnoho jistotkolem nás se stává nejistými. Přesto si myslím,že naše země zažívá úspěšné a šťastné období.

Dříve se tvrdilo, že lidé potřebují vzory.A jaký politik, podnikatel, představitel stá-tu, učitel nebo lékař, takový národ. Platí toi v současnosti? Je šance, aby výjimečnývzor ovlivnil určitou komunitu, třeba poli-tickou stranu? Nebo díky informační ex-plozi i jiným faktorům by to nebylo taksnadné?

Samozřejmě, úloha vynikajících osobnostív dějinách byla a je velká. Máte pravdu, žev současnosti se zdá, že se nám jich mnohonedostává. Ale je to také daň za relativní stabi-litu našeho vývoje poslední řady let. Velkéosobnosti, schopné strhnout, vést a dávat pří-klad se objevují obvykle v okamžicích krizía dějinných zlomů, kdy po nich existuje vespolečnosti silná poptávka. V letech prosperitylidé bohužel dávají přednost těm, kteří jim ří-kají, co chce většina slyšet, těm, kteří neprovo-kují, nevybočují příliš z řady.

Přesto „obecná veřejnost“ volá po přísunukladných příkladů, i když řada lidí zrovnavzorných není. Moudřejší generace vyzývámédia, aby psala, co se kde a komu poda-řilo, častěji, než kdo koho kde okradl, zná-silnil, zabil. Jak vyhovět, když nakonec ma-sa ráda sáhne po bulváru místo toho, abyse v trafice rvala o časopis plný příběhůvynálezců a chlebodárců? A majitelé médiípotřebují i mají za úkol vydělávat...

Analýza úlohy médií v současné společnostiby si vyžadovala daleko delší prostor než jed-nu zkratkovitou odpověď. Ale lze říci, že mé-dia v dnešní době zásadně mění charakter ve-řejného prostoru. Není to pouze otázkavztahu bulvár vs. seriózní žurnalistika. Médiaposouvají fungování politické demokracie,politická manipulace a mediální marketingo-vé kampaně vytlačují seriózní politickou ak-tivitu, společnost žije virtuálními problémya ignoruje věci podstatné. Jak zajistit odpo-vědnou a kvalifikovanou zprávu o věcech ve-řejných, tak zůstává zásadním problémemi moderní doby.

Také často vídáme příklady toho, jak chut-ná moc. Faleš, osobní prospěch bez vizí, tojsou fenomény, které až příliš zahlcují lid-ské aktivity. Budoucnost však potřebuje asiněco jiného – prostor, který dá příležitostučit se, vzdělávat, tvořit, neplýtvat poten-ciálem. Nadhled i snílkovskou ohledupl-nost. Nevím, zda nemám hlavu v obla-cích... Co si o tom myslíte?

Myslím, že je přirozené a správné, že lidé ta-kové ideály stále sdílejí. Dává to naději, že povšech peripetiích a zákrutech je demokratickáspolečnost schopna díky takovým požadav-kům většiny překonat různé excesy a nacházetřešení. Proto je tak důležité bránit občanskésvobody, především svobodu projevu a svobo-du podnikání, bránit hodnoty, které nám za-jistily rozvoj a prosperitu. To je podle názoruIVK zásadní otázka dnešní doby.

Na webu institutu vycházejí i fejetony. Tose mi líbí. Jaké jsou ohlasy? A kdo můžeautorsky přispívat?

Jsme malý kolektiv zahrnující zkušené i mladéautory a snažíme se, aby naše názory byly ma-ximálně vidět a slyšet. Není to snadné, protoženepatříme k „mainstreamu“, nedostáváme žád-né veřejné peníze ani evropské dotace, nepatří-me k oblíbencům hlavních médií. Přesto jeohlas značný, jak svědčí data na facebooku,počty předplatitelů, zájem o naše knihy (i v ci-zině) i návštěvnost seminářů. Texty, které pu-blikujeme, jsou dílem pracovníků IVK, případ-ně malého okruhu stálých spolupracovníků.Nejsme platformou pro publikaci textů z okru-hu široké veřejnosti.

Hojně činnost opíráte o publicistickou čin-nost. Nakolik je to efektivní? Tendence ne-číst, ale jen vidět, se mocně šíří...

Tendence nečíst je jednou z tragédií dnešní do-by a ti, kteří jí podlehnou, časem poznají, jakouudělali chybu. Naštěstí těch, kteří tomuto ne-švaru odolali, je stále mnoho, a tak si na početčtenářů a zájem veřejnosti nemůžeme stěžovat.

Co do konce roku chystáte a čím byste rá-di oslovili podnikatele?

Závěru letošního roku budou dominovat par-lamentní volby a příprava na ty prezidentské –tj. vrcholná politická sezona. I když nejsmespojeni s žádnou politickou stranou, budemese aktivně účastnit veřejné diskuze k hlavnímpolitickým otázkám, jako je postoj k evropskéintegraci, přijetí eura, sílící regulace a omezo-vání podnikatelů, hospodaření státu atd. Trva-lou pozornost věnujeme problému masovémigrace a snahám o nucené usazování mi-grantů na našem území. Tradicí se stalo i po-řádání seminářů k významným historickýmvýročím, která změnila běh dějin. Letos sechceme zamyslet nad dvěma z nich – 500 letod vystoupení Martina Luthera a 100 let odVelké říjnové socialistické revoluce v Rusku.

otázky připravila Eva Brixi

Hesly dneška, jimiž je bourán„starý svět“, jsou rovnosta antidiskriminace. V jejich jménustátní regulace získávávšudypřítomný charakter. Znovuvítězí sociální inženýrstvía chiméry o vybudování novéspolečnosti a nového člověka.Snaha o maximální oslabenítakových základních institucíspolečnosti, jako je rodina, národa národní stát, potlačování tradica tradičního způsobu života na sebe bere i zcela bizarnípodoby (extrémní feminizmus,genderizmus, podpora masovémigrace atd.).

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc.,exprezident ČR, a PhDr. Ing. JiříWeigl, CSc.

očima odborníka

Vaše firma je v Čechách pojem. OPTIK Žilka je spojován s ojedinělou nabídkoui službami...

Věřím, že tomu tak je. Vždyť oči je potřebachránit, o zrak pečovat a jiskru v oku umoc-ňovat i designově a s vkusem vybranými brý-lovými obroučkami. S tím souvisí prevence,a u fajnšmekrů samozřejmě značka výrobceobrouček, to se nedá zapřít.

Filozofií je tedy dopřát lidskému zraku tépozornosti, již opravdu zasluhuje. Co tov praxi vaší optiky představuje?

Pracujeme s podporou nejmodernějších špič-kových přístrojů renomované nadnárodníspolečnosti Carl Zeiss a jde vlastně o projektceloživotní péče o zrak. Klientům nabízímekontinuální sledování, měření, které je přesnéna setiny dioptrií, a to neposkytuje nikdo jinýv České republice. Najdete nás v showroomechv Praze a Jihlavě.

Nechat si jen přeměřit oči, to by ale bylocelkem nudné. Zákazník u vás hledá určitěmnohem více.

To máte pravdu. Péče o zrak nespočívá jenv hodnotách, které nám sdělí technika. Číslase musí takříkajíc skamarádit s designem,a to se dá zase pomocí optimálně vybranýchobrouček. Tedy korekce oční vady a synergies citem pro estetiku a krásno. I obroučky byměly podpořit správné vidění, a zároveňpodtrhnout osobité rysy tváře, dotvořit do-

jem z řeči těla. Vybrat „ty nejlepší“ brýlovéobroučky, to není úkol na pár minut, i když,i zázraky se dějí. I láska na první pohledfunguje.

Dokážete tedy odhalit zrakovou vadu, vy-jádříte se k řešení a pomůžete člověku vy-brat brýlové obroučky takové, s nimiž jehoosobnost doslova souzní?

Odpověděla jste otázkou. Je to přesně tak.S klientem si trochu hrajeme, musíme cítit, žejsme pro něj udělali to nejlepší. Systematickykonané kroky začínají vstupním pohovorema pokračují refrakční diagnostikou provádě-nou kvalifikovaným optometristou na špič-kových přístrojích. Samozřejmostí jsou běžnékonzultace týkající se například kontaktníchčoček nebo opravy brýlových obrub. Na čemsi hodně zakládáme, je letité poradenstvív oblasti designu a stylu. A protože víme, jakdůležité je nejen dobře vidět, ale také se dob-ře cítit, vybíráme brýlové obroučky prestiž-ních světových značek.

Ano, to mohu potvrdit. Jednou z nich jeluxusní značka Lafont Paris. Měla jsem tučest být na její prezentaci letos na jaře pří-mo u vás v Praze v showroomu Na Slupi,a musím se přiznat, že mnohé o této znač-ce mne velmi zaujalo...

Značka byla založena v roce 1923 a dodnesje vlastněna a řízena rodinou, jde tedy o tra-diční rodinnou firmu. Tři generace Lafontůsdílí francouzský rafinovaný přístup „art de

Na první pohled, a nejen to

8 www.freshtime.cz

Znáte ten pocit, když si ze zvědavostizkusíte nasadit brýlové obroučky a onyvám padnou jako ulité? Když cítíte, že je to přesně ono, přesně to, co vaše charizma ještě potřebovalo?Když víte, že bez nich ze showroomuneodejdete? Kdy jste umocnili podstatusvé osobnosti barvou, která je samabez obličeje jen šedou nevýraznoumyškou, ale v souznění s vaší tvářívynikne a podpoří vaše statné já? Zažilijste ten slastný pocit, který vám nejprveotevřel srdce a pak i kreditní kartu?Osobně jsem ho zažila v pražskémsalonu OPTIK Žilka v den, kdy k jejímumajiteli Blahoslavu Žilkovi přijel jehovýznamný partner, reprezentantfrancouzské značky brýlových obroučekLafont Paris, Georges Guibert, ředitelpro export. Ten podvečer jsem spatřilasvé oči úplně jinak rozsvícené. Stokrátjsem jedny obroučky Lafont zdánlivěnevýrazného tvaru i barvy zkusilapropojit s vlastní vášní k barvám,s touhou po nenápadnosti, a přestotaktní výstřednosti, jež k novinářskémuřemeslu patří. Intuice mne vedla tak dokonale, že jsem si řekla: budou mé! A Blahoslavu Žilkovi jsempoložila pár otázek:

brýlové obruby značky Lafont

očima odborníka

INZERCE

vivre“ – umění žít. Design modelů je mírněvzdorovitý, diskrétně avantgardní, s barev-ným know-how, vášní pro krásné, ale záro-veň funkční brýle.

Zaujaly mne snímky ateliéru, kde sevšechny ty modely rodí. Jen pozorovat,co všechno hlavního designéra obklopujea jak je to uspořádané i neuspořádané,vzbuzuje silné emoce, které, kromě bra-vurně zvládnutého řemesla a smysl proinovace, musí patrně designér mít...

Nejste sama, kdo je nadšený, když má byťjen letmou možnost nahlédnout do inspira-tivního prostředí ateliéru Lafontových. Jetvůrčím rájem, a jak by řekl Georges Gui -bert, i středem vysoké odpovědnosti k uži-vatelům, zákazníkům. Nelze totiž vymýšletobroučky, které budou atraktivní, aniž by sebralo v úvahu cokoli dalšího – třeba vhod-nost materiálu, možnosti barev, módní tren-dy, potřeby člověka, jeho osobnost... Ateliérnabízí dvě kolekce ročně, zaručuje výtvar-nou nezávislost značky, která vyznávápředevším ojedinělý přístup k barvám.V kolekci, z níž jsem letos vybíral, je 230 ba-rev a 80 % z toho je naprosto exkluzivních.Zdá se to až neuvěřitelné. Značku Lafont na-jdete zastoupenou ve 40 zemích světaa v mnoha buticích.

Jaké jsou trendy v brýlových obroučkách?

Jsou poplatné 30. až 50. rokům minulého stole-tí. Návratu se dočkala i léta 70. se svými třpyt-kami. Mezi barvami vládne hnědá doplňujícítyrkysovou. Návrháři se rovněž nechali inspiro-vat barevností květin. Klasické tvary se stáleopakují, byť s drobnými obměnami.

Prohlížím si katalog firmy Lafont a je mibáječně. Stojí to za to. Balzám pro duši.Zážitek. Radost. Inspirace. Energie. Nepře-háním to?

Myslím, že ne. Lafont se na scéně oboru pohy-buje téměř sto let. Za tu dobu se z malé rodin-né firmičky stala významná francouzská znač-ka, která pronikla do milionů obchodů. Jejichobruby jsou skutečně jedinečné, dalo by se říciaž geniální, založené na tradičním vnímánídesignu. To je důvod, proč se nedají srovnávats žádnou další brýlovou značkou. Tyto obrubymají charakteristický rukopis, předávanýa vnímaný z generace na generaci, je to cit probarvu, tvar, funkci. Je to prostě výjimečnéknow-how. A já jsem rád, že moje značka OP-TIK Žilka s touto ikonou spolupracuje. Samo-zřejmě zastupuji i další světové pojmy, jako jenapříklad L.A.Eyeworks a Orgreen. Věřím, žeoči našich klientů z toho mají patřičný benefit.Ostatně – kvalita zrakového vjemu přímo

ovlivňuje využití kapacity mozku... Takže dí-vejte se, rozhlížejte se po světě, vnímejte jehokrásy. Budu rád nápomocen.

připravila Eva Brixiwww.optik-zilka.cz

Blahoslav Žilka

Knihkupectví Neoluxor se umístilomezi deseti zákaznickynejoblíbenějšími značkami v ČR

Společnost KPMG zkoumala firmy působící v České republice na základě jejich oblíbenosti u zákazníků. Z 220 firem, které by-ly do průzkumu zařazeny, obsadilo knihkupectví Neoluxor devá-té místo. Z výsledků vyplynulo, že zákazníci na Neoluxoru oceňujírozsáhlou síť 27 poboček (což z něj činí největší síť knihkupectví v Če-ské republice), bezbariérovost obchodů nebo možnost posezení v ka-várně v některých pobočkách. Sympatie zákazníků firma Neoluxor zí-skává i díky svému e-shopu. Je možné zde využít 10% slevua vyzvednout si knihu hned druhý den na pobočce, zákazníci ale oce-ňují i levné poštovné, které Neoluxor nabízí. „Velice si vážíme toho, ženám naši zákazníci v tomto průzkumu vyjádřili důvěru. Budeme sei nadále snažit zkvalitňovat svou nabídku a služby tak, aby se u nás zá-kazníci vždy cítili ,jako doma‘,“ uvedl Martin Rigler, ředitel marketin-gu a vnitřních vztahů knihkupectví Neoluxor.Do průzkumu byly zařazeny firmy z různých odvětví, které byly vybrá-ny na základě důležitosti na trhu (objemu tržeb) a toho, jak jsou zapsá-ny do povědomí zákazníků napříč demografickou strukturou. Hodnoti-lo se prostřednictvím metody Nunwood, která rozděluje přístup firmyvůči zákazníkům do šesti pilířů. Jde o personalizaci (zda se zákazník cítíbýt pro firmu důležitý), integritu (jaké má firma hodnoty a zda nestojíjen na zisku), očekávání (zda se naplnilo, případně bylo překonáno), ře-šení problémů (jak je firma schopna zvládnout reklamaci), čas a úsilí(jak je obsluha rychlá) a empatii (zda je firma schopna vcítit se do po-třeb zákazníka).Na prvních třech místech se umístily banky. Zákaznicky nejoblíbenějšíznačkou je podle průzkumu KPMG Air Bank, na druhém a třetím mís-tě pak Equa bank a Fio banka. (tz)

10 www.freshtime.cz

jak obstát na ulici

Populární téma: sebeobrana. Avšak nejenpopulární, ale asi i nanejvýše aktuální. Na-padá mne: cožpak je svět opravdu tak zlý,že bychom měli ve větší míře, a zcela účelo-vě, pomýšlet na sebeobranu? Dříve šlo v na-šich zemích o exotický sport, o radostz umění, které může napomoci při zvlášt-ních situacích. A spíše utužit mysl, sebeovlá-dání, podpořit smysluplnou filozofii života...

Dříve byla sebeobrana chápána jako sport. Re-spektive synonymum pro judo nebo karate. Ale

pokud se cvičenec ocitne v reálné sebeobrannésituaci, karate pravděpodobně nebude stačit.Ani judo. Na ulici neexistují pravidla, na kteráje cvičenec zvyklý, a mnohdy si uvědomí, že ta-dy se může odehrávat boj o život. A to už je cel-kem slušná stresová situace, se kterou se přitréninku nesetká. Dnes je sebeobrana chápánajako systém cvičení a postupných kroků, aby-chom na ulici obstáli. Nejde jen o fyzické zne-škodnění nepřítele, ale především o preventivníchování a taktické rady, jak jednat. Tyto systé-my nejsou sportem s pravidly, učí jedince, jak

zlikvidovat útočníka, jak přežít. Některé systé-my z blízkého východu se v dnešní době stalyale také fenoménem a chodí je cvičit lidé, kteříby ani dřív na to karate či judo nešli. Nejdevšak o radost z umění pohybu, ale z pocitu, žeumím víc než ostatní a budu na sebeobrannousituaci připravený. Když sledujeme média, mů-že se nám zdát, že je svět čím dál „zlejší“, alenemyslím si, že to tak docela platí. Minimálněv České republice. Násilných trestných činů ne-ní více než v minulosti, jen se o nich ve většímíře dozvídáme.

Vy se tématu věnujete již 20 let. Nejenže řadu sportů vyučujete, ale také propagujeteopodstatnění a účel bojových sportů. Pročjdete zrovna tímto směrem? Byla to náho-da, která neexistuje? Osudová dělicí čára?

Pohybuji se v bojových sportech opravdu po-měrně dlouho. Po závodní kariéře jsem hle-dal cestu, jak být prospěšný nejen tím, že bu-du vychovávat další sportovce a poslézetrenéry, ale přemýšlel jsem také o tom, žebych mohl své zkušenosti zužitkovat i ve pro-spěch běžné nesportovní populace. Mámzkušenosti z mnoha bojových sportů, a tudížmám možnost vybrat ty nejjednodušší tech-niky, které jsou opravdu účinné, a naučit je„normální“ lidi. Žádné těžké techniky ani ak-robatické kousky, které vypadají dobře, alebohužel s realitou nemají nic společného.Troufám si říct, že právě ta znalost několikabojových sportů mi pomohla odhalit a vytvo-řit náš koncept sebeobrany.

Roste zájem veřejnosti o bojová umění?I jako laik bych si dovolila tvrdit, že ano.Je to opravdová potřeba lidí, nebo spíšehledání adrenalinu a snaha se odlišit?

Ano, zájem o bojové sporty roste. Lidi v soběmají odjakživa rivalitu, touhu někoho fyzickypřemoci, ale v dnešní společností je tato zdra-vá lidská vlastnost potlačena. Proto hledajíúnik mezi sporty, které jim to dovolují. To, colidé vyhledávají, se v průběhu času mění.V 80. letech to bylo karate, v 90. letech aikido,

Paradoxem je, že učíme něco, co nechceme, aby bylo potřeba využít

Typické je to, že se lidé chtějínaučit bránit strašně rychle.Ideálně za pár lekcí, a třebadokonce proti noži. Neuvědomujísi, že trénink je dlouhodobázáležitost, soustavná a je všenutné opakovat a postupovatv didaktických krocích.

PhDr. Radim Pavelka, Ph.D.

Bývaly časy, kdy jsem se nebála jít jako přespolňák cestou domů nad ránemz diskotéky lesem či podél pole zkratkou. Genetické dispozice mi nadělily sílu,odvahu i rychlé „kecky“. Když mě dva pobudové kdysi přepadli a chtěli po mně mojiprvní výplatu, kterou jsem si večer hrdě z redakce nesla v peněžence, měla jsemštěstí, utekla jsem jim. Dnes už mám strach a také vím, že ne všechno je o svalecha rychlosti, pokud se člověk potřebuje ubránit nástrahám, které na něj číhají ne nakaždém, ale třeba na pětistém kroku. PhDr. Radim Pavelka, Ph.D., je vedoucímoddělení úpolových sportů na Univerzitě Karlově – Fakultě tělovýchovy a sportu,garantem výuky bojových sportů tamtéž a hlavní instruktor a jednatel organizacepro výuku sebeobrany ve spolku Sebeobrana Praha, z.s. Je také diplomovanýmtrenérem karate I. třídy, v kterém je držitelem 4. dan. Dále potom spoluautoremněkolika publikací, např. titulu Sebeobrana – Nebuďte snadnou obětí!, a má 20letou praxi v oblasti bojových sportů. Nejen proto mu patřily následující otázky:

11Muž, který ví, co chce

jak obstát na ulici

teď je to MMA apod. Ale ta hrstka lidí, kteráhledí i na užitečnost pro běžný život, hledáprávě kurzy sebeobrany. A to se děje neustále,bez ohledu na to, které sporty zrovna „frčí“.

Myslím, že právě podnikatelé a manažeřimají o vaše znalosti zájem. Vedete lekce,kroužky? Podnikáte sám v tomto oboru?Kde lze získat další informace?

Je pravda, že naše klientela se z většiny rekru-tuje z řad vysokoškolsky vzdělaných lidí. Ne-vím, jestli je to dáno tím, že se zároveň pohy-bujeme na akademické půdě, nebo tím, koliktitulů lidé vidí u našich jmen. Ale je pravda, ženáš koncept sebeobrany je tak trochu empiric-ky založený. Na základě nových zkušenostíhledáme neustále dokonalejší metody, jak tré-nink vylepšovat. Vedle akademické působnos-ti na Univerzitě Karlově vedeme i různé kurzysebeobrany v našem spolku Sebeobrana Pra-ha. Na webových stránkách www.sebeobrana-praha.cz se dají nalézt veškeré informaceohledně základních kurzů sebeobrany, otevře-ných lekcí, až po speciální modelové situace.

A co je specifické pro tento business?

Typické je to, že se lidé chtějí naučit bránit straš-ně rychle. Ideálně za pár lekcí, a třeba dokonceproti noži. Neuvědomují si, že trénink je dlou-hodobá záležitost, soustavná a je vše nutné opa-kovat a postupovat v didaktických krocích. Aleto je naše práce vymyslet koncept tak, aby bylykurzy efektivní, účelné a v rámci daných specifiktěchto kurzů také zá-bavné. Dalším tren-dem je skutečnost, žese do kurzů hlásí lidé,kteří doposud pravi-delně nesportovali.Takže ten progres trváo něco déle, ale vždyse dostaví. Napříkladnáš základní kurz Level 1 trvá tři měsíce, a zaru-čujeme i u nesportovního jedince výsledek.Sportovně nadaní jedinci si často myslí, že kdyžse věnují nějakému sportu, tak se musí zákonitě

umět ubránit třeba jen útěkem. V terénu bohu-žel ale nikdy nevíte, do jaké situace se dostanete.

Když si vás najme, objedná firma a poža-duje vedení kurzů pro svých například pětzaměstnanců, můžete vyjít vstříc? Jakvlastně výuka probíhá a co je výsledkem?

Ano, děláme i akce pro firmy. Buď jako zaměst-nanecké benefity ve formě několikaměsíčníhopravidelného cvičení sebeobrany, nebo jako teambuildingové akce sebeobranných modelo-

vých situací. Jde o to,že si klienti projdoupředem vytyčenou tra-su, během které musípřekonávat překážkyve formě střetnutís potenciálním agreso-rem. Naši instruktořijsou vyškoleni, jak jed-

nat, mají rozdané své role a mají speciálníochranné obleky, díky kterým si klienti mohouakci vyzkoušet naplno. Zaměstnanci firmy majípotom zpětnou vazbu o tom, jak by se zachovaliv krizové situaci pod stresem. Kdo si to nikdynevyzkoušel, neví, jak se zachová. Samozřejměve finále dostanou konzultaci s instruktorem,kde na videozáznamu rozebírají chyby.

Lze se také věnovat pouze jednotlivci? Zajakou dobu je šance, že „se něčemu naučí“?

Ano, individuální lekce pro jednotlivce jsou na-ší běžnou prací. Klientům, kteří nechtějí choditcvičit s ostatními a chtějí individuálnější pří-stup, nabízíme VIP lekce, ve kterých zaručuje-me rychlejší progres zdokonalení nejen sebe-obranných dovedností. Zpravidla na sobě cítíčlověk už po třech měsících určité změny v re-akci na podnět, a hlavně je stabilnější po psy-chické stránce. Jinou možností jsou otevřenélekce, kam může přijít kdokoliv kdykoliv bezohledu na délku své cvičební praxe. Každá lek-ce je jiná, jinak tematicky zaměřená. Openclass

jsou většinou pro lidi, kteří nemohou choditpravidelně, nebo si chtějí po nějakém časeosvěžit již získané dovednosti.

A kdy může absolvent využít svých znalos-tí? Pouze když je napaden?

Paradoxem je fakt, že my učíme něco, co ne-chceme, aby bylo potřeba využít. Takže ideálněvychováváme jedince i preventivním způsobem,aby se do sebeobranné situace nedostali nebo sez ní uměli vymluvit. Pochopitelně hlavní náplnítréninku je příprava na fyzický konflikt pro-střednictvím technických prostředků sebeobra-ny (chvaty). Pokud si někdo chce uměle vy-zkoušet (přiblížit se) reálnou situaci, můžeabsolvovat již zmíněné modelové situace.

Pořádáte kurzy i pro ženy? Neztratí přitomto sportu kus své ženskosti?

Naše klientela jsou převážně ženy. Ale to ne-znamená, že nechodí i muži. Každý nahlíží nasebeobranu z různých důvodů a s různými cíli.Nemyslím si, že by žena ztratila kus ženskosti.Na kurzech většinou cvičí s instruktorem, dokterého si techniky vyzkouší naplno. Kdybycvičila s kolegyní, pochopitelně by efekt nebyltakový. Kolegyně ji reálně nenapadne a nikdopřece nechce praštit přítele. Proto se instruktořifyzicky aktivně zapojují do cvičení.

Liší se pojetí sebeobrany mužů a žen?

Cíl je stejný – zůstat naživu, pokud možno bezzranění a dostat se do bezpečí. Jen prostřed-kem mohou být různé techniky a taktiky. Zá-leží přitom nejen na pohlaví, ale obecně napředpokladech a možnostech každého jednot-livce. To, co bude například fungovat silnému,urostlému muži, nemusí zafungovat křehkédívce a naopak. A proto by sebeobrana mělabýt otevřený systém, který lze přizpůsobit so-matotypu každého jedince.

ptala se Eva Brixi

Pochopitelně hlavní náplnítréninku je příprava na fyzickýkonflikt prostřednictvímtechnických prostředkůsebeobrany (chvaty).

12 www.freshtime.cz

filozofie radosti

Češi si nejčastěji spoří na budoucnostpro sebe a svou rodinu. Běžné spořicíprodukty však dnes kvůli nízkýmúrokovým sazbám často nepokryjí aniinflaci. Potenciál lepšího zhodnocenímůže nabídnout investování, kterépřitom nutně nezatěžuje rodinnýrozpočet.

Data nám ukazují, že Češi investují primárněs cílem vytvořit si finanční rezervu, ale takéaby si plnili různé sny a touhy. Jaké? Kvalitníkolo, cesta na olympiádu, rozlučka se svobo-dou v exotické zemi, bazén na zahradě neboinvestice do vzdělání potomků. Po čem všemtoužíme, to ukázal podrobný pohled na dataklientů UniCredit Bank, kteří využívají pro-dukty pravidelného investování. Odbornícidoporučují investovat přibližně 10 % z čistéhoměsíčního příjmu.Češi nejčastěji investují, aby získali finančnípolštář do budoucnosti (62 %). Často ale myslíi na budoucnost svých dětí. Prostřednictvímpravidelných investic zhodnocuje peníze nastart do života svého dítěte každý desátý Čech.Zhodnocené úspory pak jejich potomci využí-vají například na studium, bydlení či financo-vání svateb. Rodiče chtějí svému dítěti darovatvětší finanční částku k plnoletosti nebo jimulehčit start do manželství.„Investování není jen o finanční budoucnosti,ale můžeme si díky němu dovolit plnit maléi velké životní sny. Nová motorka, drahé koníč-ky, exotická dovolená nebo návštěva olympij-ských či fotbalových mistrovství, či dokonceplastické operace – na to všechno si Češi podlenázvů jejich investičních programů neváhajíodkládat peníze bokem nebo investovat,“ řeklAleš Mátl, manažer investičních produktůUniCredit Bank pro Českou republiku, a dodal:„Nejdůležitější a často zároveň to nejnáročnějšína investování je podle našich zkušeností vůbeczačít. Mnoho lidí o sobě tvrdí, že nemají naspoření či investování sebedisciplinu. Kdo ale

už jednou začne, jde mu to potom tak nějak sa-mo.“ Aleš Mátl uvedl i několik rad z praxe:„Nejlepší je zadat trvalý příkaz na den výplatya na dalších deset let na něj zapomenout.“Dalším častým přáním Češek a Čechů je in-vestice do bydlení. Šetříme si na rekonstrukcia koupi vlastního bytu, domu nebo chaty, alei nového bazénu nebo zahrady. Každý dvacátýČech potom pravidelně investuje na přilepšeník důchodu, například na cestování nebo ko-níčky, kterým by se mohl nově věnovat.UniCredit Bank svým klientům pomáhá s plně-ním snů a přání i díky programu pravidelnéhoinvestování U invest Plus. V době nízkých úro-kových sazeb na běžných i spořicích účtech na-bízí výhodnější alternativu s výrazně vyššímpotenciálem zhodnocení odložených prostřed-ků. „Podle našich zjištění není pro Čechy hlav-ním motivem investování získaný výnos, častochtějí jen ochránit hodnotu svých prostředků.Je zbytečné nechat všechny své peníze ležet naúčtu, když mohou díky pravidelným nebo jed-norázovým investicím přinášet svým majitelůmzhodnocení,“ vysvětlil Aleš Mátl. „Pravidlo ří-ká, že na vytvoření dostatečné finanční rezervyna neočekávané události bychom si měli odklá-

dat alespoň desetinu svého čistého příjmu. Nekaždý rodinný rozpočet to však unese. Ale my-sleli jsme i na ně, minimální pravidelná investi-ce začíná na 500 korunách,“ sdělil.S programem U invest plus mohou tedy kli-enti investovat částky již od 500 Kč za měsíc,a pohodlně tak zvýšit svou finanční rezervu,nebo odkládat peníze na splnění svých přání.Stačí zvolit měsíční částku, vybrat jednu z in-vestičních strategií (konzervativní, vyváže-nou nebo dynamickou) a zvolit dobu, po kte-rou chce dotyčný investovat (pět, sedm nebodeset let). Pravidelnou investici může klientkdykoli zrušit nebo upravit výšku a frekvencisvé investice. Stejně tak je možné kdykolia bez poplatků vybírat částku, kterou právěpotřebuje. „Na pobočce s vámi můžeme pro-brat konkrétní sny, jejich finanční realizova-telnost a podle toho vhodně nastavit para-metry programu pravidelného investovaní,“doplnil Aleš Mátl. U invest Plus má díky renomovaným investič-ním správcům jako například Pioneer Invest-ments, BlackRock či J. P. Morgan velice blízkok produktům soukromého bankovnictví proširokou maloobchodní klientelu. (tz)

Peníze a sny: nové auto, bazén či exotická rozlučka se svobodou

Jaké sny si Češi plní díky pravidelným investicím Jak zhodnotíte pravidelnou investici 1000 Kč měsíčně

kresba Pixabay

13Muž, který ví, co chce

věčné téma

Až dvojnásobek obyvatel by ve svýchstávajících hranicích mohla pojmout Praha, pokud by následovala příkladuzápadoevropských metropolí, jako jeAmsterdam, Mnichov nebo třeba Vídeň.Všechna tato města proslulá vysokoukvalitou života mají až s 5000 obyvateli na km2 téměř dvojnásobnou hustotuosídlení než české hlavní město.

Tento faktor pak přímo ovlivňuje jak kvalituobčanské vybavenosti, tak dostupnost bydlení,jež je v české metropoli dlouhodobě nízká.Podle aktuálních dat Českého statistickéhoúřadu o stavebnictví a bytové výstavbě přitomv květnu úřady vydaly povolení jen na 336 by-tových jednotek, čímž Praha dlouhodobě ne -jen nevyužívá svůj prostorový potenciál, aledokonce ani neobnovuje svůj bytový fond. Jen 2585 obyvatel na kilometr čtvereční. To jepodle posledních dat hustota osídlení hlavní-ho města Prahy. V porovnání s ostatními ev-ropskými aglomeracemi jako Brusel, Londýn,Mnichov, Stockholm nebo Amsterdam je če-ská metropole zhruba na polovině jejich míryosídlení. V hlavních městech Belgie, Švédskanebo Spojeného království žije v průměru5000 obyvatel na km2. V porovnání s Prahoutak na 1 km2 bydlí dvojnásobek obyvatel. Pod-le dat KPMG nižší hustotu obyvatel než Prahamá z evropských velkoměst západní a střední

Evropy pouze slovenská Bratislava, kteráv současnosti čelí taktéž strmému nárůstu cennemovitostí, a německý Hamburg, který dlou-hodobě pracuje na kultivaci a rozvoji přístav-ního HafenCity.Urbanisté přitom dlouhodobě dokazují, že proměsta je z hlediska plánování infrastrukturya služeb obyvatelům výhodné spíše hustšíosídlení. Umožňuje totiž infrastrukturu lépeplánovat a efektivněji provozovat. Nemluvěo dostupnosti bydlení. Praha tak v posledníchletech čelí prudkému růstu cen nemovitostí,který se v současnosti snaží zkrotit centrálníbanka novými pravidly pro poskytování hypo-ték. Ty přitom některým příjmovým skupi-nám obyvatel v celé České republice praktickyznemožní získat vlastní bydlení. Odborníci sezároveň shodují, že více než znepřístupňováníhypoték by uklidnění cen pomohlo předevšímzvýšení nabídky. Jde ale o dlouhodobý proces,který předpokládá změnu uvažování místních

úředníků a zrychlení celého procesu povolo-vání. Schválení novely stavebního zákonav posledních dnech června je podle našehonázoru prvním krokem správným směrem.Praha má zároveň v širším centru několikbrownfieldů, které by bylo možno téměř oka-mžitě využít k rozvoji města a částečnému ře-šení problému s dostupnosti bydlení. Konzer-vativní přístup úředníků města, kteří jižněkolik let odmítají – přes poptávku trhua připravenost developerů – uzávěry z rozvo-jových území sejmout, ale blokuje další rozvojmetropole. Praha, přes svou rostoucí atraktivi-tu pro české i zahraniční obyvatele, tak zůstá-vá ukotvena někde ve dvacátém století a jejípřeměna na moderní metropoli v určitýchaspektech očividně vázne. I proto v hodnoceníkvality života oproti západním centrům přessvou přirozenou atraktivitu zaostává.

Michaela Tomáškovávýkonná ředitelka Central Group a.s.

Obyvatelé ČR nejsou příliš spokojeni se svýmbydlením. Ve srovnání s průměrem Evropskéunie bydlí v menších a starších bytech. Nabydlení navíc dávají větší část svých příjmů,než je v Evropě zvykem. Lidé proto cítípotřebu své bydlení vylepšovat a na trhu je obrovský prostor pro rekonstrukcea modernizace. První volbou při financovánítěchto úprav je pro ně stavební spoření.

Obyvatelé Česka zaplatí v průměru za bydlení26 % ze své celkové spotřeby. „Náklady na byd-lení v ČR patří v Evropě v poměru k celkovýmvýdajům domácností na jejich spotřebu mezinejvyšší. Průměrná velikost bytu je přitom men-ší, než je průměr v EU, a zároveň je toto bydlenístarší,“ uvedl předseda představenstva Česko-moravské stavební spořitelny Vladimír Staňura.Nejmenší zatížení v EU mají obyvatelé Malty,kteří za bydlení zaplatí jen něco málo přes 10 %ze svých celkových výdajů. Hluboko pod prů-měrem jsou ještě pobaltské státy, a dále Kypr ne-bo Slovinsko. Naopak nejvíce platí lidé ve Skan-dinávii a Francii (nejvíce Dánsko 29,5 %), výdaje

českých domácností jsou podle statistik Eurosta-tu páté nejvyšší v celé EU. „Čtvrtina domácnostívnímá výdaje spojené s bydlením jako velkouzátěž. Vyšší náklady jsou způsobené částečněkvůli investicím spojeným se starým bytovýmfondem,“ vysvětlil Vladimír Staňura. To otevírávelký prostor k rekonstrukcím. Podle nedávné-ho průzkumu ČMSS se v nejbližších letechchystá vylepšovat své bydlení téměř polovinadomácností ČR. Pokud budou tuto investici fi-nancovat prostřednictvím úvěru, první volbouje pro ně úvěr od stavební spořitelny.České bydlení je nejen staré a v porovnání s cel-kovými výdaji drahé, ale také menší. Průměrnávelikost bytu v ČR dosahuje 78 m2, zatímco prů-měr EU je 96 m2. Největší byty využívají obyva-

telé Kypru (141 m2), Lucemburska (131 m2)a Belgie (124 m2). Naopak v nejmenších bytechžijí lidé v Rumunsku (45 m2), Litvě (62 m2) a Lo-tyšsku (63 m2). S velikostí svého bytu v ČR jepřitom nespokojeno jen zhruba 6 % domácnos-tí, tzn. že pro téměř 300 000 domácností je jejichbyt malý.„Hlavním důvodem nespokojenosti s bydlenímv ČR jsou právě vysoké náklady na bydlení,které vadí čtvrtině domácností,“ dodal Vladi-mír Staňura. Téměř 14 % pak vadí hluk, násle-dují znečištěné okolní prostředí, vandalizmusa kriminalita v blízkosti, vlhkost, velikost či ne-dostatečná světlost bytu. Právě silná potřeba re-konstrukcí a modernizací přispívá k rostoucímuzájmu o úvěry ze stavebního spoření. Ty jsoupro klienty vhodnou volbou na rekonstrukcea modernizace – není nutná zástava nemovitos-ti, úrokové sazby jsou zároveň výrazně nižší nežu spotřebitelských úvěrů. Zajištěný úvěr ze sta-vebního spoření lze získat se sazbami obdobný-mi jako u hypoték, sazby nezajištěných úvěrů za-čínají pod 4 %. Stavební spořitelny protozaznamenávají nárůst zájmu o úvěry, ČMSSv prvních pěti měsících roku poskytla o 27 %úvěrů více než loni. (tz)

Praha je obydlena řídce, metropole tím trpí

Češi bydlí ve srovnání s EU dráž a hůře, ale chtějí to změnit

foto Pixabay

energie z obce

14 www.freshtime.cz

Vydáte-li se z Rokycan na sever směremna Radnice, dostanete se po dvanáctikilometrech do obce Břasy. Ta váspřekvapí nejen svým názvem, alei uspořádáním, rozlohou a spoustoudalších zajímavostí. Břasy také majíšikovného starostu Ing. Mgr. MiroslavaKroce. S ním jsme si povídali nejeno obci a řídicí práci, ale i o jejím ocenění.

Uspěl jste ve 24. ročníku prestižní soutěžeMANAŽER ROKU. Jak se pozná, že „mužna radnici“ dělá svou práci dobře?

Nejsem na radnici dlouho, jen od roku 2014,ale působil jsem téměř 20 let ve státní správě,a mám tedy zažité postupy a legislativu ve ve-řejné správě z mnoha oblastí. Hodnocení mojípráce musí samozřejmě dělat občané, zastupi-telé nebo návštěvníci obce. Přes 30 let dělámna obci v různých spolcích, hlavně v Sokole,a tak ze schůzí nebo z hospody slyším, na co siobčané stěžují. Řada věcí se dá zrealizovat jed-noduše a rychle, některé potřebné věci trvajídéle z důvodu schvalování nebo nedostatku fi-nancí. Není možné všechny uspokojit a někdymáme zbytečně přehnané nároky.

Má pro vás a vaše spolupracovníky a spo-luobčany zmíněné ocenění význam?

Určitě si tohoto ocenění velmi vážíme. Dostatse postupně až mezi finalisty byla pro našiobec velká pocta a obdržený Čestný titul bylhned pověšen v budově obecního úřadu. Na-víc si vážíme ocenění v soutěži malých firemdo 50 zaměstnanců, a hlavně toho, že Národníkomise nezapomněla na veřejnou správu.

Snad se hodnoticí komisi líbil tvůrčí kolektivobecního úřadu, spolupráce jednotlivých částíobce a přitažlivost zdejšího prostředí v okolíBerounky.

Čím je vaše obec výjimečná?

Obec má dlouhou hornickou historii povrcho-vé těžby černého uhlí, která skončila až v ro-ce 1968. Byl zde i významný průmysl na výro-bu kyseliny sírové, ultramarinu, keramiky, ná-těrových hmot, nábytku apod. Po ukončenítěžby se podařilo přeměnit průmysl na spíšedrobnější provozy do 100 zaměstnanců a v bý-valých dolech vznikly lesy nebo jezera. Je zdekrásné údolí řeky Berounky vhodné pro vodá-ky, turisty i cyklisty. K historii těžby jsme zbudovali naučnou stez-ku, která začíná u Chráněného přírodního vý-tvoru Bašta. Černé uhlí se u nás těžilo v někte-rých místech jenom asi dva metry podpovrchem a to je téměř světová rarita. Prohorská kola je zde příhodný terén po důlníčinnosti a vytvořeno je i několik tras, na kte-rých vyrostl olympionik Ondra Cink. Turistéhojně navštěvují rozhlednu Na Vrchách nebonejvyšší místo obce, skálu Křemenáč. Hezkáprocházka je i k vodopádu Dírka, přes řekuBerounku dosud fungují dva přívozy, kterépřepraví nejen lidi, ale i automobily. Návštěvníci najdou zázemí hlavně v Darové,kde je k dispozici ubytování pro 250 osob sezařízením vodního světa, hřišť, bazénui 27jamkového golfu. Historici zase dávajípřednost návštěvě novorománského kostela

sv. Vavřince ve Stupně nebo empírové hrobcespoluzakladatele Národního muzea v PrazeKašpara Mária Šternberka. Na území obce alemáme i několik keltských nalezišť nebo geolo-gy velmi ceněný profil vrstev zkameněléhokarbonského pralesa, který tu před 310 mi -liony let překryla sopečná láva.

Žijete v malebném kraji, který je však po-znamenán důlní a průmyslovou činností.Nemůžete se sice srovnávat s Ostravou,Mostem nebo Kladnem, přesto i vy plánu-jete revitalizaci obce. Co pokládáte za nej-větší úkol?

V současné době řešíme dvě oblasti. Západo-české uhelné doly Zbůch provádí revitalizacibývalého dolu Terezka a na dvou třetináchúzemí dojde k zasypání dolu a zalesnění. Dru-hou oblastí je bývalý tovární areál Ultramarin-ky, který obec odkoupila v letech 2013–2016.Koncem minulého roku jsme již zajistili de-molici zchátralých budov a v letošním roceplánujeme výstavbu vnitřní komunikace s in-line dráhou. Chceme postupně na tomto místěve středu obce vybudovat odpočinkovou zónupro občany s nabídkou sportovních a kultur-ních aktivit, ale i připomenout 150letou prů-myslovou historii této oblasti.

Dokážete přilákat i turisty, máte víkendo-vým návštěvníkům co nabídnout?

Turistům lze nabídnout zázemí s ubytováním,funguje zde 11 pohostinství, dálnice je vzdále-

Snad se líbil tvůrčí kolektivobecního úřadu

Kostel sv. Vavřince ve Stupně

Ing. Mgr. Miroslav Kroc

15

energie z obce

Muž, který ví, co chce

na 15 kilometrů a využít se dá i vlakové neboautobusové spojení. Obec každoročně upravu-je síť místních komunikací, více než 60 kilo-metrů dlouhou pro cyklisty, a navíc je vytvo-řeno i několik cest pro horská kola. Krásnouprocházku nabízí okolí Berounky nebo okruhnaučnou stezkou.

Za dvě desetiletí ve veřejných funkcíchmáte zkušeností na rozdávání. Co vás ta-to práce naučila, čím pro vás zůstává stálepřitažlivá a co vám přidělává největší starost?

Měl jsem možnost pracovat v řadě odvětví, naokresním úřadě jsme zajišťovali věci od život-ního prostředí přes sociální a zdravotní služby,školství, kulturu, archiv, hasiče apod. To mneasi na té práci pořád baví, veliká rozmanitost.Srovnat se musí člověk s nepříjemnými zásahypři změně politiků. Řadu věcí třeba děláte ro- ky a s novým „názorem“ se léta práce dokážou

zničit během chvilky. Marně se snažíte argu-mentovat, špatně se motivují spolupracovnícik další práci po zničení několikaleté činnosti,někdy jsem byl i nucen změnit pozici. Jakostátní úředník jsem nebyl nikdy v žádné poli-tické straně a obhajovat dodržování zákonůa odpovídajícího fungování je někdy složité.

V jakém stavu byste chtěl předat obecsvému nástupci?

Práce na obci a obecně ve veřejné správě nenínikdy konečná. Pořád je co zlepšovat, realizo-

vat a nastavovat. V průběhu roku se spolupra-covníky zrealizujeme 120 většinou stavebníchprací na údržbě obce, s téměř 30 spolky v obciproběhnou každý týden přibližně 2 až 3 kul-turní nebo sportovní akce a hodně času věnu-ji i nastavení chodu úřadu – aktualizaci vyhlá-šek, předpisů, smluv, zpracování přehledůapod. Nástupce zde najde fungující úřad, alei plán akcí na další nejméně tříleté období.Bude záležet jenom na něm, jak podkladya znalosti úředníků využije v další činnostipro obec.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer ❚❚❚Šternberská hrobka ve Stupně

Křemelák v Břasích

Léto si bez zmrzliny nedokážemepředstavit. Podle průzkumu řetězce Albertsi osm z deseti Čechů kupuje zmrzlinu nebonanuk během sezony alespoň jednou týdně.Nejraději sáhneme po kusové variantě, napopularitě ale získávají i rodinná balení.V příchutích zůstávají neporažené vanilkaa čokoláda, které za oblíbené označila vícenež polovina dotázaných. Češi si navíc zakvalitní zmrzlinu nebo nanuk rádi připlatí.

Data z exkluzivního průzkumu, který si nechalzpracovat obchodní řetězec Albert, potvrzujíi prodejní čísla. „V letních měsících se poptávkapo nanucích a zmrzlinách ze strany našich záka-zníků zvyšuje až pětinásobně,“ řekla Simona Fá-berová, manažerka nákupu sortimentu v obcho-dech Albert, kde se za rok prodají řádově desítkymilionů kusů nanuků a zmrzlin. „Velkou rolihraje při prodeji nanuků počasí,“ doplnila Fábe-rová. Přes 80 % Čechů si dopřeje sladké osvěženíjednou za týden, více než polovina pak hned ně-kolikrát týdně. Podle aktuálního průzkumu ře-tězce Albert žijí největší spotřebitelé zmrzlinyv Libereckém kraji, kde si ji kupuje vícekrát týd-ně na 70 % lidí, naopak v Pardubickém kraji je

to jen 36 %. Pouhé jedno procento Čechů pakzmrzlinu konzumuje jen výjimečně. Vůbec největšími konzumenty zmrzliny jsou ce-losvětově Novozélanďané – spotřebují přes 28 li-trů na osobu za rok. Na paty jim šlapou nepře-kvapivě ve Spojených státech a Austrálii.Z evropských států vládnou skandinávské země.Desítku největších světových zmrzlinářů, do kte-ré Česko nedosáhlo, uzavírá Velká Británie sesedmi litry na osobu a rok.Šest z deseti Čechů si v obchodě nejraději koupíkusový nanuk či zmrzlinu, zbývajících 40 % pre-feruje větší rodinná balení. Kusové nanuky jsounejoblíbenější v Pardubickém (72 %) a Středoče-ském kraji (69 %), zájem roste takés vyšším vzděláním. Průzkumukázal, že nejčastěji si bale-ní pro jednoho koupí lidés vysokoškolským vzdělá-ním. V obchodech Albertjsou menší porce ještě oblí-benější. „Kusové nanuky nadřívku a kornouty tvoří v létěvíce než tři čtvrtiny prodejů,“komentovala Simona Fáberová.Co se týče příchutí zmrzliny,v České republice vítězí tradice.Jedničkou zůstává vanilková,

nejraději ji má 30 % Čechů, na druhém místě sedrží čokoládová, která je nejoblíbenější příchutíčtvrtiny národa. Na stupni vítězů se umístila ješ-tě pistáciová, která vede převážně mezi muži, že-ny by na třetím místě raději viděly jahodovou.Co se týče typu nanuků, nejpopulárnější jsousmetanové (60 %), následují ovocné (20 %), jo-gurtové a vodové (10 %). Průzkum také ukázal, že si za kvalitní letní osvě-žení oblíbených značek rádi připlatíme, uvedloto 45 % respondentů, raději však investují muži(50 %) než ženy (42 %). „Sledujeme meziročnínárůst prodeje dražších značkových nanukůa zmrzlin,“ potvrdila trend Simona Fáberová

a dodala, že český zákazník zůstává věr-ný především tradičním českým

značkám. Podle krajů si dražšívariantu nejraději dopřejí li-dé ze severu, konkrétněz Ústeckého (63 %) a Libe-

reckého kraje (60 %), nejšetři-vější jsou naopak obyvatelé

Zlínského kraje (24 %). Naakční nabídky ale stále slyšíme,

každý třetí si vybírá zmrzlinupodle toho, která je zrovna v ak-

ci, nejlevnější variantu si koupíjen 5 %. (tz) ❚❚❚

Zmrzlina či nanuk jsou symbolem léta pro 97 % Čechů

16 www.freshtime.cz

ze všech koutů světa

Příští rok u nás přivítáme majitele motocy-klů Harley-Davidson. Jak hodnotíte tutoudálost a jaký má význam a nejen pro mo-torkáře?

Harley-Davidson slaví každých pět let své na-rozeniny. To poskytuje příležitost nejen k to-muto výročí vyrobit novou modelovou řadu,ale i připravit setkání. Harlejáři se často a rádipotkávají, těch eventů bývá celá řada běhemroku, ale výroční akce jsou nejzajímavější. Sténarozeniny v roce 2003 jsme oslavili v Barce-loně a samozřejmě v Milwaukee. A příští rok115. výročí bude slaveno nejen v kolébce spo-lečnosti v Milwaukee, ale rovněž v jedinémdalším místě na světě, v Praze. Z toho vyplývávýznam. Na oslavy se v červenci 2018 sjedoumotorkáři, ale i příznivci značky ze všech kou-tů světa. Rok před jejich konáním už mámeregistrace nejen ze všech evropských států, alei z USA, Saúdské Arábie a dalších zemí.

Kolik účastníků očekáváte?

Vycházíme z toho, kolik se sjelo motocyklůpřed čtyřmi lety do Říma, kde jich bylo přes60 000. Jsme optimisti, Praha je stejně krásná,méně okoukaná, bezpečnější, geograficky lépeumístěná, z Evropy k nám má spousta lidí blíž,

takže si myslíme, že by jich mohlo přijeti 70 000. Ale necháme se překvapit.

A co jim můžete nabídnout?

Motorkáři takovou událost považují za dovo-lenou. Nepřijíždějí na klasický motorkářský

sraz jen kvůli muzice a pivu, ale jedou na vý-let. Vyrážejí už týden předem a my se je bude-me snažit co nejrychleji dostat na území ČR.Chceme jim představit co nejvíc z toho, comůžou zajímavého vidět. Pokud budou smě-řovat z jihu, měli by se zastavit v ČeskémKrumlově, pokud pojedou ze západu, pakv Karlových Varech, a tak podobně. Vychází-me z toho, že především chtějí jezdit, takže bě-hem výletu poznají velkých kus naší zeměa skončí v Praze. Zastaví se na holešovickémVýstavišti, kam soustředíme centrum oslav.Partnerem se stal Středočeský kraj. Už jsmevytipovali nejméně deset lokalit, kam bychommotorkáře poslali, například na Karlštejn, Ko-nopiště, do vojenského muzea v Lešanech...

Určitě se chystá i řada překvapení přímona Výstavišti v Holešovicích, jaký bude zla-tý hřeb programu?

Těch „hřebů“ tam návštěvníci najdou něko-lik. Harley-Davidson nabízí v této chvíli 35 různých modelů, ale jen jednoho choppe-ra. Většinou to překvapí, protože veřejnost siznačku H-D spojuje právě s motorkamis dlouhou přední vidlicí, vysokými řidítkypodle filmu Easy Rider, v českém znění Bez-starostná jízda. Z toho vyplývá, že na našichmotocyklech jezdí všichni, od mladých postarší, chlapi i ženy... Podle toho rozdělujemerůzné aktivity do tzv. ostrovů. Jeden z nichbude československý, protože nejstarší fungu-jící H-D klub na světě pochází z Prahy a budeslavit své devadesátiny. K té příležitosti tampřipravíme spoustu dobrého, typického jídla,

Harley-Davidson oslaví v Praze115 let bezstarostné jízdy

Česká republika se stane příští rok středobodem pozornosti majitelů a milovníkůznačky Harley-Davidson z celého světa. Americká motocyklová legendaz Milwaukee zde oslaví 115 let od založení firmy. To bylo také hlavní témarozhovoru s Jaroslavem Vavřinou, který je Managing Director Harley-DavidsonPrague a organizátor oslav.

Jaroslav Vavřina

Motocyklů H-D bude v červenci 2018 v Praze k vidění na tisíce

foto

Pav

el K

ačer

17Muž, který ví, co chce

ze všech koutů světa

pití a také muziky. Další ostrovbude zaměřen na mladší, kteřímají rádi adrenalin. Této kate-gorii říkáme Dark Custom, a jeto řada, která nemá charakte-ristické lebky, plameny, třásně...Své si najdou rovněž přátelécestování ve společné expozicis Jeepem. Ve všech třech pavi-lonem Průmyslového paláce seuskuteční obrovská výstava,kde budou k vidění přestavěnémotocykly, současná produkcei muzeum historických vozidel.Nebudou pochopitelně chybětspanilé jízdy, jedna dedikovanápro dámy, a také jedna noční.

Odhadnete, kolik je v Českuharlejářů?

Bude jich víc než 10 000. Ročněse prodá kolem 500 novýchstrojů H-D.

Co dnes charakterizuje znač-ku Harley-Davidson?

Pořád představuje základní hod-noty, které si nese v genech – tu pohodu, bez-starostnou jízdu, přátelství, potkávání se,i chlubení se tím strojem. Rozšířila se všakskupina lidí, kteří na harleyi jezdí. Už nejdejen o klasického, vlasatého, vousatého, poteto-

vaného padesátníka, ale zasahujeme všechnyvěkové kategorie a do obou pohlaví. Už to ne-ní jen pohodlná cestovní motorka, ale i sport-ster, motorka do města, dokonce i tříkolka.Kam to půjde dál, uvidíme. Před několika lety

H-D představil koncept elektric-kého motocyklu jako prvníz výrobců velkých strojů. O jehovýrobě už je rozhodnuto, čekáse na vhodný termín. Bude todalší směr rozvoje, nicméněnikdy zřejmě nepřestaneme s tě-mi hřmotnými, klasickými mo-tocykly, které máme rádi proto,jak vypadají, jak burácejí a jakse na nich jezdí.

Tvoří velkou skupinu harlejářůpodnikatelé a manažeři?

Evidujeme jich spoustu. A spa-třuji v tom jeden z důvodů, pročse oslavy v ČR chystají tak dob-ře. Téměř v každé instituci i fir-mě narážíme na někoho, kdobuďto jezdí, nebo někdo z rodi-ny vlastní tuto značku, či máalespoň k Harley-Davidsonvztah. Lidé z businessu tvoří dů-ležitou cílovou skupinu. Titomotorkáři bojují s jediným pro-tivníkem – a tím je čas, kterýmusí najít na projížďku. Mnohoz nich považuje tyto chvíle

s motorkou za nejlepší relax, kdy ujedou všemstarostem všedního dne.

vydařené oslavy 115. výročí značky v Prazepopřál Pavel Kačer

Nemocný podnikatel je čím dál větší raritou. Ukazuje to analýza Asociace malýcha středních podniků a živnostníků ČR, podlekteré se osoby samostatně výdělečně činnéoproti předchozím rokům ještě více vyhýbajípracovní neschopnosti. U zaměstnanců lzenaopak pozorovat trend přesně opačný.Jaké příčiny za tím hledat?

Zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti 16xčastěji než podnikatelé a živnostníci. Vyplýváto z analýzy Asociace malých a středních pod-niků a živnostníků ČR. Ačkoliv tato skutečnostplatí dlouhodobě, oproti minulosti jde o rapid-ní nárůst – v roce 2010 byli zaměstnanci vesrovnání s OSVČ v pracovní neschopnostipouze 6x častěji. Příčiny této změny lze přitomhledat u obou skupin – zatímco zaměstnancivyužívají pracovní neschopnosti oproti minu-losti ještě častěji, u OSVČ klesl počet na třeti-nu ve srovnání s dřívějšími čísly. Zatímco v ro-ce 2009 tak bylo na jednoho podnikatele čiživnostníka vykázáno 0,06 neschopností, o šestlet později to bylo už jen 0,02. Na jednoho za-městnance připadalo dříve 0,33 neschopenek,aby tento počet v roce 2015 narostl na 0,38.

Finanční důvodyProč jsou však zaměstnanci daleko častějiv pracovní neschopnosti? Jedním z hlavníchdůvodů je finanční hledisko. Na rozdíl od za-městnanců totiž osoby samostatně výdělečněčinné marodí na vlastní náklady. Děje se takprvních 14 dnů nemoci. A pokud si OSVČdobrovolně neplatí nemocenské pojištění, taki ve dnech a týdnech následujících. V opačnémpřípadě má podnikatel či živnostník od 15. dnena nemocenskou nárok. Avšak těch, kteří toho-to nástroje využívají, rok od roku ubývá. Vlonijich podle údajů České správy sociálního za-bezpečení bylo poprvé méně než 91 000, tedypouhých 9 % z celkového počtu OSVČ.Oproti tomu zaměstnanci pobírají od čtvrtéhodne nemoci náhradu mzdy od zaměstnavatele,po 14 dnech pak od státu. Výše nemocenskétvoří část tzv. denního vyměřovacího základu,který se odvíjí od dosaženého hrubého příjmuv posledním roce. Například v Lucembursku čiDánsku přitom nemocenská dosahuje stejnévýše jako dosavadní příjem před nemocí.

Nenahraditelnost podnikatelePro neslučitelnost pracovní neschopnostia podnikání se však nabízejí i další důvody.„Jedním z nich může být nezastupitelnost

podnikatele, a to především u menšícha středně velkých firem, kde má hlava firmynenahraditelnou roli. I když na tom tedy pod-nikatel není z hlediska zdraví nejlépe, udržujese v pracovním zápalu. Často to bývá totižprávě on, kdo má všechny potřebné informacea znalosti pro to, aby mohl činit klíčová roz-hodnutí a vést firmu správným směrem,“ po-psal Jiří Jemelka, ředitel společnosti J.I.P. profirmy, jež působí na poli revitalizace zejménastředně velkých podniků. Zaměstnanec oprotitomu v mnohých případech dokáže být za-stoupen svými kolegy. Právě to je jeden z dů-vodů, proč se raději rozhodne strávit několikdní v posteli, aby po svém návratu mohl opětodvádět stoprocentní výkon.

Vztah k práciKlíčový je také vztah člověka k práci. Podnika-telé své firmy, které vytvořili, nezřídka přirov-návají k potomkům, proto jsou pro prácischopni obětovat i kus svého zdraví. „Takovísrdcaři se jistě vyskytují i mezi zaměstnanci, nadruhé straně ale existuje i řada těch, kteří z růz-ných důvodů využijí pracovní neschopnostii v případě, kdy se jim pouze mírně přitíží. Tomůže být jeden z pohledů, jak tyto statistiky in-terpretovat,“ doplnil Jiří Jemelka. (tz)

Proč se podnikatelé a živnostníci vyhýbají marodění?

Ministryně Karla Šlechtová na motocyklu značky, jíž fandí foto

Pav

el K

ačer

18 www.freshtime.cz

na slovíčko

Léto a mocnéafirmacePeníze ke mně plynou lehce a snadno. Dostalajsem za úkol si opakovat těchto několik slovpoté, co jsem prohlásila, že se na ten businessmohu tak akorát... no, vykašlat. Byla jsem roz-čílená, protože klienti odmítají inzerovat, a na-še časopisy potřebují kapitál. Vsugerovala

jsem si, že místo klasických obchodních vztahů se podnikatelské prostře-dí v České republice točí do stoky barterů, přešlapuje na hranici vykořis-ťování, podceňování novinářské práce, odmítání pochopit fakt, že i medi-ální prostor je svým způsobem postaven na pravidlu: Má dáti, dal. Jenže,tahle cesta nikam nevede. Nasadila jsem tedy brzy všechny páky, abychzbrzdila tempo, jímž se řítíme s kolegy do propasti. Vzorně jsem naši re-dakci uklidila. Začala jsem důsledněji komunikovat obchodní nabídky.Přestala jsem si stěžovat. Uvědomila jsem si vlastní kvality i přednostimého týmu. A trénuji afirmace. Peníze ke mně plynou lehce a snadno. Tévětě se snažím uvěřit. Ano, psychika je mocná a dokáže vyladit pozitivníenergii v synergii světa. Magická věta, která by měla přinést své ovoce.Proces myšlenky, která má okolnosti naladit tak, aby se stal už konečnějednou zázrak. A jak to vidíte vy? Eva Brixi, šéfredaktorka

Nízké úrokové sazby i vyššífinanční gramotnost stojí za větším zájmem Čechůo podílové fondyČeši stále více investují do podílových fondů. Důvodem jsou níz-ké úrokové sazby u bankovních produktů, ale i vyšší finanční gra-motnost, a v neposlední řadě též podstatně regulované prostředífondů, které je pro investora bezpečné. Ve srovnání s jinými země-mi, kde má investování větší tradici, však Češi investují poloviční podílsvých finančních prostředků. Zainvestováno ve fondech má každýsedmý Čech.Podle informací Asociace pro kapitálový trh ČR vzrostl v letošním prv-ním čtvrtletí majetek, který mají Češi uložený v podílových fondech na-bízených v ČR, o 15 miliard na 445,1 miliardy korun. Investice do fon-dů dlouhodobě stoupají a aktuálně jsou na rekordní úrovni. „Pomalu,ale jistě se přibližujeme k zemím, kde má investování delší tradici nežv České republice,“ uvedla Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.„V západní Evropě je běžné, že lidé mají ve fondech zainvestováno až30 % všech svých finančních prostředků, zatímco u nás je to jen kolem15 %,“ dodala Jana Brodani.Nízké úrokové sazby v posledních letech způsobují, že peníze, které ležív bankách na spořicích účtech nebo termínovaných vkladech, ve výsled-ku mnohdy ztrácejí hodnotu kvůli inflaci. „Je vidět, že dlouhodobě nízkéúrokové sazby depozitních produktů nutí lidi hledat jiné alternativy, jaksvé peníze zhodnotit,“ uvedl Miloslav Kufa, finanční ředitel finančnískupiny Ramfin. Přesto podle něj leží na účtech v bankách v porovnánís podílovými fondy mnohem větší objem finančních prostředků. Rostouvšak nejen investice ve fondech, ale i počet lidí, kteří své finanční pro-středky některému fondu svěří. „S rostoucím objemem peněz ve fon-dech roste i počet investorů, takže peníze v některém fondu má každýsedmý Čech,“ dodal Miloslav Kufa.

Podle Jany Brodani je příčin zvyšující se obliby investic ve fondech ně-kolik. Kromě aktuální situace na trhu, kdy nízké úrokové sazby ne-umožňují dosahovat takového výnosu na bankovních účtech, na jakýbyly české domácnosti v minulosti zvyklé, jsou to podle ní rovněž většífinanční gramotnost a kvalitní dohled na trhu. „Penzijní reforma sicenebyla úspěšná, nicméně úspěšně rozšířila finanční gramotnost obyva-telstva tím, že upozorňovala na nutnost odkládat si finanční prostředkyna stáří,“ vysvětlila Jana Brodani a doplnila, že velmi důležitým fakto-rem je také bezpečnost fondového prostředí, které je nejen podstatněregulované, ale i dohlížené Českou národní bankou. (tz)

čtěte s námi

Odesílejte a přijímejte peníze v TescuZasílání peněz do zahraničí, případně jejich přijímání, je díky služ-bě Mezinárodní převod peněz (IMT) zase o něco jednodušší. Pení-ze můžete během několika minut snadno poslat ze všech hypermarketůTesco do kterékoliv z více než 350 000 poboček společnosti Money-Gram po celém světě. Jako odesílatel finančních prostředků pouze sdě-líte příjemci referenční číslo, pomocí kterého si peníze může vybrat,a to zpravidla jen o několik minut později. Poplatek za službu platí ode-sílatel, příjemce už žádný poplatek nehradí. Zákazníci Tesco mohou no-vě využívat službu převod peněz, který společnost nabízí ve spoluprácise společností MoneyGram pro posílání peněz do nebo ze zahraničí,stejně tak jako v rámci České republiky. „Chceme neustále zdokonalo-vat služby, které nabízíme svým klientům. Věříme, že uvítají i tuto no-vou službu, prostřednictvím které mohou posílat peníze snadno, rychle,a především velmi bezpečně. Nyní je dostupná na všech našich hyper-marketech Tesco,“ sdělila Lucie Hadaričová, manažerka finančních slu-žeb společnosti Tesco. Využijete-li tuto službu v hypermarketech Tesco,můžete poslat nebo přijmout částku do výše 25 000 korun. Stačí jen při-jít do vybraného hypermarketu Tesco, kde vám vyškolení zaměstnancise vším pomohou. Vaši příbuzní nebo známí se tak dostanou k peně-zům v nejkratším možném čase a nemusí složitě řešit výběry prostřed-nictvím bank, které jsou zpravidla časově nesrovnatelně delší, a přitomza podobnou cenu. Posílání peněz nebylo nikdy snazší. (tz)

Prosperita Fresh Timevychází jako příloha časopisu Prosperita, ročník 6, srpen 2017Vydává RIX, s. r. o., Ocelářská 2274/1, 190 00 Praha 9

Šéfredaktorka: PhDr. Eva Brixi-Šimková, e-mail: brixi@iprosperita.cz, mobil: 602 618 008

Šéfredaktor www.freshtime.cz: Martin Šimek,

e-mail: martin@iprosperita.cz, mobil: 606 615 609

Redakční tým: Pavel Kačer, Jiří Novotný, Kateřina Šimková

Grafický design: Michal Schneidewind

Korektury: Mgr. Pavla Rožníčková

Tisk: H.R.G. spol. s r.o. Distribuce: 5 P Agency, spol. s r. o.

Placené textové materiály jsou označené grafickým symbolem ❚❚❚

www.freshtime.czInternetový marketing: Media Know, www.mediaknow.net

kresba Shutterstock

19Muž, který ví, co chce

otazníky léta

Ve kterých krajích republiky jenejvíc cestovatelů? Řeší cestovnípojištění spíše muži, nebo ženy?Pojišťují se zpravidla jednotlivci,nebo rodiny s dětmi? Na jakdlouhou dobu do zahraničívyrážíme? A liší se cestovnípojištění podle toho, jestli jeuzavřou ženy, či muži? Z dat ČSOB Pojišťovny vychází celá řada zajímavých skutečností, která nabízí na uvedené otázkyjasnou odpověď.

„ČSOB Pojišťovna analyzovala smlouvy ces-tovního pojištění uzavřené za období od led-na 2015 do dubna letošního roku bez rozdílutoho, zda byla smlouva uzavřená na pobočce,přes internet, nebo přes partnerské společnos-ti. Výzkum byl zaměřen především na rozdílyv pojistkách sjednaných muži a ženami,“uvedla produktová manažerka cestovního po-jištění ČSOB Pojišťovny Ivana Nekvindová.Výzkum ukázal, že cestovní pojištění sjednáva-jí častěji muži (54 %) než ženy (46 %), ale roz-díl už není tak dramatický, aby se potvrdil mý-tus, že finance a pojištění řeší především muži.Co se týče věku klientů, kteří cestovní pojištěnísjednávají, mezi muži i ženami je nejpočetnějizastoupená věková skupina 35–49 let (44 %z celkového počtu mužů, 40 % z celkovéhopočtu žen). Druhá nejpočetnější věková skupi-na u mužských klientů je 25–34 let (22 % mu-žů), mezi ženami je to však věková skupina50–64 let (21 %). „Ženy tak potvrzují současnýtrend, kdy se věková hranice cestovatelů po-souvá,“ doplnila Ivana Nekvindová z ČSOBPojišťovnyV otázce, na jak dlouhou dobu Češi do zahra-ničí cestují, se muži a ženy rozcházejí jen vel-mi málo. S výhledem na nadcházející obdobíletních dovolených bychom mohli předjímat,že nejčastěji se Češi pojišťují na tradiční tý-

denní dovolenou. Výzkum však ukázal, žecesty na 7–13 dní jsou zastoupeny pouzeo 1 % častěji (31 %) než cesty na 1–3 dny(30 %). „Vysoký počet cest na 1 až 3 dny simůžeme vysvětlovat rostoucím zájmem o ces-tování na prodloužený víkend v zahraničí, aletaké počtem pojištěných na služební cesty,“

vysvětlila Ivana Nekvindová s tím, že předcestami na 14 dní a déle (11 %) vedou vícenež dvojnásobně cesty na zkrácené dovolenéo délce 4–6 dní (28 %). ČSOB Pojišťovna sledovala také to, v jakémkraji je nejvíce klientů, kteří si sjednali cestov-ní pojištění, opět se zohledněním toho, zda jdeo muže, nebo ženy. „Rozdělíme-li smlouvy naty, které sjednali muži a které sjednaly ženy, napomyslné zlaté příčce se umístily ženy a mužiz Prahy, a to 13 % klientek a 12 % klientů,“uvedla Ivana Nekvindová.Na stříbrné příčce jsou pak ženy a muži z Ji-homoravského kraje (11 % klientek, 12 % kli-entů), bronzovou příčku obsadily ženy ze Stře-dočeského kraje (11 % klientek) a mužiz Moravskoslezského kraje (11 % klientů).Když bychom tyto výsledky porovnávalis počtem obyvatel ve zmíněných krajích, neče-ká nás žádné překvapení, protože jde o čtyřikraje s nejvyšším počtem obyvatel. Pokud nevezmeme v potaz rozdělení do sku-pin žen a mužů a všechna data bychom sečetli,nejpočetnější skupinu cestovatelů tvoří mužiz Prahy (6,7 % z celkového počtu uzavřenýchpojištění), na druhém místě jsou muži z Jiho-moravského kraje (6,4 %) a na třetím místěženy z Prahy (5,8 %).Výzkum také zjišťoval, kolik osob je na uza-vřených smlouvách cestovního pojištění pojiš-těno. „Dalo by se očekávat, že nejčastěji klientipojišťují nejen sebe, ale také své blízké, se kte-rými cestují. Pravda je však jinde. Ve více nežpolovině smluv cestovního pojištění ČSOBPojišťovny je pojištěna pouze jedna osoba,“popsala Ivana Nekvindová.Ve 27 % případů jsou pak v rámci jedné pojist-ky pojištěny osoby dvě, pojištění celé rodiny seobjevuje pouze v 18 % případů. „Důvodem,proč pojištění jednotlivců vede, můžeme hledatv již zmiňovaném cestování v rámci pracovníchpovinností, ale také v tom, že mnoho klientů jepojištěno jednotlivě v rámci jiných finančníchproduktů, jako je např. služba cestovního pojiš-tění k platebním kartám, a tak členové jednérodiny vyrážejí na dovolenou s několika pojiš-těními v zavazadle,“ uzavřela výsledky průzku-mu Ivana Nekvindová. (tz)

Nejčastěji vyrážejí za hranicePražané po pětatřicítce

foto

Pix

abay