Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Časopis přerovského děkanátu Kaple Bolestné Panny Marie v poli – dnes známá spíše pod označením kaplička pod nemocnicí. „…procesí ke kapli chodilo z Přerova vždy 8. září…“ z kroniky Letos se pouť ke kapličce konala 18. září. Říjen 2016 Číslo 9 Ročník 22 Úvodník sestra Marie Goretti Liturgický kalendář Zimní pořad bohoslužeb na Svatém Hostýně Rosteme ve víře Světec měsíce Misie Pramen radosti Slovo z Charity Rozhovory s P. Tomášem Klíčem Dětské okénko Stránka pro mládež Ministrantský víkend Velký Újezd Z Centra pro rodinu Ráj Letní jáhenská návštěva Texasu Jen tak ve stručnosti Sedmikrásek rozšířený o … Pouť kokorských rodin na Velehrad Výlet do Luhačovic Přečetli jsme a doporučujeme Informace …a mnoho dalšího...
Transcript
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Ča
sop
is p
řero
vsk
éh
o d
ěk
an
átu
Kaple Bolestné Panny Marie
v poli – dnes známá spíše
pod označením kaplička
pod nemocnicí.
„…procesí ke kapli chodilo
z Přerova vždy 8. září…“ z kroniky
Letos se pouť ke kapličce
konala 18. září.
Říjen 2016
Číslo 9
Ročník 22
Úvodník
sestra Marie Goretti
Liturgický kalendář
Zimní pořad bohoslužeb
na Svatém Hostýně
Rosteme ve víře
Světec měsíce
Misie
Pramen radosti
Slovo z Charity
Rozhovory
s P. Tomášem Klíčem
Dětské okénko
Stránka pro mládež
Ministrantský víkend Velký Újezd
Z Centra pro rodinu Ráj
Letní jáhenská návštěva Texasu
Jen tak ve stručnosti
Sedmikrásek rozšířený o …
Pouť kokorských rodin na Velehrad
Výlet do Luhačovic
Přečetli jsme a doporučujeme
Informace …a mnoho dalšího...
Strana 2 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Milá farníci,
měsíc říjen je
měsíc modlitby růžence. My-
slím, že růženec je nám všem
důvěrně známý. Přesto bych
Vám ale chtěla připomenout ně-
které základní myšlenky a na-
bídnout několik pohledů na
modlitbu růžence.
Růženec – (lat. rosárium), „Za-
hrada růží“ je meditativní opa-
kovací modlitba velmi rozšířená
mezi katolíky. Je považována za
tradiční symbol římsko-katolic-
ké církve a významný prvek ma-
riánské úcty. Jako růženec se
označuje také pomůcka, kterou
používáme při této modlitbě. Je
to šňůrka nebo řetízek s navleče-
nými korálky a křížkem, které
nám slouží k tomu, abychom se
při modlitbě nemuseli rozptylo-
vat počítáním jednotlivých mod-
liteb, ze kterých se modlitba rů-
žence skládá.
Tato pomůcka může být i
úspornější podoby, například
růžencový prstýnek. Původním
záměrem bylo, vytvořit pro lai-
ky přístupnou modlitbu napo-
dobující žaltář, který byl velmi
rozšířenou pobožností v klášte-
rech. Opakovaná mariánská
modlitba je tedy náhradou
žalmů, které si lidé nemohli za-
pamatovat, proto nahradili jejich
počet (150) vhodným jednodu-
chým vzýváním Panny Marie.
Základní modlitba růžence –
Zdrávas Maria – získala svoji
dnešní podobu v 16. století.
Nejrozšířenější způsob recitace
je tento: modlitba Věřím v Bo-
ha, Otče náš a 3x modlitba Zdrá-
vas Maria, do níž vkládáme –
v kterého věříme, v kterého dou-
fáme, kterého nade všechno mi-
lujeme – ukazují na tři božské
ctnosti (víru, naději a lásku)
a zakončí se modlitbou Sláva
Otci… Pak následuje 5 desátků
a celý růženec se zakončí mod-
litbou Zdrávas Královno. Desá-
tek růžence se skládá z modlitby
Otče náš a 10x Zdrávas Maria,
do kterého se za jméno Ježíš
Říjen v liturgii
Měsíc říjen je v církvi zasvěcen modlitbě růžence.
V říjnu slaví také farnosti, u nichž není známo da-
tum posvěcení kostela, Slavnost výročí posvěcení
kostela. Prožíváme liturgické mezidobí. To tvoří 33, nebo 34 týdnů mezi dvěma svá-
tečními okruhy – vánočním a velikonočním. Nazývá se také dobou během roku. Dříve
se rozlišovala doba „po Zjevení Páně“ a „po Duchu svatém“.
1. 10. Sv. Terezie od Dítěte Ježíše, panna a učitelka církve
2. 10. Sv. Andělé strážní
„Od svého počátku až k hodině smrti je lidský život obklopen ochranou andě-
lů a jejich přímluvami. Každý věřící má u sebe anděla jako ochránce a pastýře,
aby ho vedl k životu. Křesťanský život má již zde na zemi podíl na blaženém
společenství andělů a lidí sjednocených v Bohu.“ (Katechismus katolické
církve). Tak nás učí církev i Písmo svaté. V Bibli nacházíme mnoho úryvků,
které ohlašují existenci andělů a jejich poslání. V nakladatelství Paulínky vy-
šla před několika lety malá knížečka „Novéna k andělu strážnému“, která na-
bízí k zamyšlení i modlitbě např. tyto služby andělů: Anděl spojuje nebe a ze-
mi (Gen 28, 12). Anděl průvodce na cestě (Ex 23, 20-21). Anděl pomáhající
porozumět Božímu slovu (Dan 9, 21-23). Anděl, který předkládá Pánu naše
modlitby a léčí. (Tob 12, 12. 14-15). Anděl, který vysvobozuje z jámy lvové.
(Dan 6, 23). Anděl, který se zjevuje ve snu. Anděl, který posiluje v úzkostech.
Anděl vzkříšení. Anděl, který přenáší do nebe.
„Jak málo se lidé zamýšlejí, že při sobě stále mají takového hosta a současně
svědka všeho – anděla. Pamatujte, že existuje svědek vašich skutků.“
(Deníček, sestra Faustyna Kowalská).
4. 10. Sv. František z Assisi, řeholník
5. 10. Sv. Faustyna Kowalská, řeholnice
„Modlitba, která je mi nejmilejší, je modlitba za obrácení hříšných duší, věz,
má dcero, že tato modlitba je vždy vyslyšena.“ (Deníček, sestra Faustyna)
7. 10. Panna Maria Růžencová
Modlitba růžence se ve své dnešní podobě šířila v 15. století především záslu-
hou dominikánů. Jednotnou podobu růžence stanovil papež Pius V. r. 1569.
Svátek Panny Marie Růžencové se původně jmenoval Panny Marie Vítězné
a byl zaveden roku 1572 na památku slavného vítězství křesťanských vojsk
nad Turky v námořní bitvě u Lepanta, která se odehrála 7. října 1571. Aby
zachránil křesťanství před invazí islámu, vyhlásil Pius V. křížové růžencové
tažení a svěřil osud rozhodující bitvy Růžencové Panně Marii. Prosil křesťany
v Římě, aby se v den válečného střetnutí v římských chrámech modlili nepře-
tržitě svatý růženec. Na poděkování Panně Marii za vítězství byl potom zave-
den svátek Panny Marie – Královny svatého růžence a přeložen na první říjno-
vou neděli. Po vítězné bitvě nad Turky v bitvě Petrovaradina (v bývalé Jugo-
slávii) 5. srpna 1716 bylo slavení svátku rozšířeno na celou církev. Při úpravě
liturgického kalendáře za papeže Pia X. r. 1913 se slavení svátku vrátilo zpět
na 7. říjen. (Mariánské svátky během liturgického roku, Helena Švubová)
„Bůh chtěl sestoupit k nám lidem na zem. Chtěl být
na tomto světě přítomný v lidské podstatě, v lid-
ském těle, v lidské existenci jako Žid, narozený ze
ženy. K tomu se vztahuje nejstarší mariánské místo
– list Galaťanům, kapitola 4, verš 4. K tomu použí-
vá Bůh současně stupně sestupu, jedním z nich je
Maria. A proto věříme, že Maria je cestou, kterou
můžeme vystoupit k Bohu. Není to žádná konkurence Ježíši! Na zrníčcích rů-
žence se odříkávají určité modlitby. Co se tam modlí, tedy Otče náš a Zdrávas
Maria je biblicky podloženo. Vždyť Otče náš je modlitba, které učil sám Ježíš,
a první část Zdrávas Maria se skládá ze dvou po sobě uváděných slov. Marián-
ská úcta není žádný vynález katolíků, nýbrž nakonec vynález Boha, Stvořitele,
který nás chtěl vykoupit. On nechává ženu v Nazaretu pozdravit slovy anděla:
„Zdrávas Maria…“. Druhé biblické slovo je pozdrav, kterým zdraví Alžběta
Marii. „Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.“
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Strana 3
vkládá některé tajemství z Ježí-
šova a Mariina života. Celý de-
sátek je zakončen modlitbou
Sláva Otci i Synu i Duchu Sva-
tému – oslavou Nejsvětější tro-
jice, po kterém následuje tzv.
fatimský dodatek: „Pane Ježíši,
odpusť nám naše hříchy, uchraň
nás pekelného ohně, přiveď do
nebe všechny duše, zvláště ty,
které tvého milosrdenství nejvíce
potřebují.“
Radostný růženec: Ježíš, kterého jsi z Ducha svatého
počala
Ježíš, s kterým jsi Alžbětu
navštívila
Ježíš, kterého jsi v Betlémě
porodila
Ježíš, kterého jsi v chrámě
obětovala
Ježíš, kterého jsi v chrámě nalezla
Bolestný růženec Ježíš, který se pro nás krví potil
Ježíš, který byl pro nás bičován
Ježíš, který byl pro nás trním
korunován
Ježíš, který pro nás nesl těžký kříž
Ježíš, který byl pro nás ukřižován
Slavný růženec Ježíš, který z mrtvých vstal
Ježíš, který na nebe vstoupil
Ježíš, který Ducha svatého seslal
Ježíš, který tě, Panno, do nebe
vzal
Ježíš, který tě v nebi korunoval
Od roku 2002 svatý otec Jan Pa-
vel II. rozšířil modlitbu růžence
o tajemství světla: Ježíš, který byl pokřtěn v Jordánu
Ježíš, který zjevil v Káně svou
božskou moc
Ježíš, který hlásal Boží království
a vyzýval k pokání
Ježíš, který na hoře proměnění
zjevil svou slávu
Ježíš, který ustanovil Eucharistii
Navrhuje nám také, rozjímat o
Kristových tajemstvích násle-
dovně: Radostný – po a so,
světla – čt, bolestný – út a pá
a slavný - st a ne.
Růženec se můžeme modlit kde-
koli a kdykoli – v kostele, doma,
v přírodě, na cestách i na lůžku.
K meditaci lze použít různé po-
můcky – základem je Písmo
svaté nebo to mohou být myš-
lenky svatých či různé úvahy.
Po příkladu nazaretské Panny
poslouchejme Boží slovo, ucho-
vávejme ho v srdci a rozvažuj-
me o něm. sr. Marie Goretti
Nejprve je nutno říci, že si člověk pro růženec musí najít čas. Mnozí lidé říkají
většinou jako výmluvu: Já se modlím něco jiného. Ve skutečnosti se často ne-
modlí vůbec nic. Ty jednoduše potřebuješ určitý čas, který si vyhradíš pro Bo-
ha. A u růžence je to potřebné automaticky. Na naší škole jsme měli více stu-
dentů z Asie a Afriky a s jedním knězem z Nigérie jsem se při cestě autem
modlil růženec anglicky. Máme sklon růženec protahovat. Má se modlit ply-
nule, v určitém rytmu, abychom byli vtaženi do hloubky setkání s Bohem.
Růženec se zmíněným otcem Goodwinem trval 16 minut. Rozjímání je velmi
důležité, je to biblická modlitba. Proto má každý desátek svoje biblické tajem-
ství, což papež sv. Jan Pavel II. Dokonce rozšířil v „růženci světla“. Vezmeme
si například tajemství „Ježíš, který z mrtvých vstal“. Pak se mi stane, že při
prvním Zdrávas Maria si představím vzkříšení z mrtvých. Potom mě většinou
napadnou nějací lidé, situace, které musím zvládnout. Tyto myšlenky nezahá-
ním, ale podržím je s Terezií z Lisieux, která řekla: „Když tě napadnou osoby
a přijdou myšlenky, pak je zapoj do modlitby!“ Matka Tereza nedávala růže-
nec nikdy z ruky. V roce 1988 jsem jí dělal řidiče. Matka Tereza nastoupila do
auta a lidé se okolo něj tlačili. Seděla vedle mne. Sotva jsem zařadil druhý ry-
chlostní stupeň, už řekla. „Pomodleme se za pana Gorbačova.“ Ano, za Gor-
bačova! Perestrojka, události roku 1989 tenkrát nebyly ještě v dohledu. A ona
se potom se svými sestrami, které seděly vzadu, modlila růženec. Myslím si,
že růženec je vhodný pro celý svět, zvláště také pro mládež. Je to tak jednodu-
chá modlitba. Musíme znát jenom tři základní modlitby: „Otče náš“, „Zdrávas
Maria“, „Sláva Otci“, pak ještě snad fatimskou modlitbu (Pane Ježíši, odpusť
nám naše hříchy…).
Jaký je rozdíl mezi posvěceným předmětem, který používá katolík k úkonu
své víry, a nějakým amuletem, který má přinášet štěstí? Je jiná základní struk-
tura. Pomocí amuletů a kamenů chce člověk donutit božstvo, chce úplně ego-
centricky manipulovat. Naše posvěcené předměty jsou darované Bohem, aby
nás a naše smysly lépe spojovaly s Bohem. Ponecháváme na Bohu, aby odpo-
věděl na naši modlitbu tak, jak to odpovídá jeho lásce. To je obrovský rozdíl.
Je těžké vysvětlovat chuť vídeňského řízku někomu, kdo ho nikdy nejedl.
Chuť se pozná teprve tehdy, až se někdo zakousne. A totéž radím i pro růže-
nec: jednou se vážně zakousnout a bez ostychu se pustit do těch padesáti Zdrá-
vas. Mládež by snad měla začínat s jedním desátkem. Potom se ukáže, jak vel-
ký účinek toto opakování má. Ale tím, že se probírá perla za perlou, objasní se
mnohé. Člověk potom cítí skoro vždycky stále více energie, aniž by to zname-
nalo něco esoterického. Člověk touto modlitbou jednoduše dostane více milos-
ti, rady a síly.“ (Podle P. Karla Wallnera OCist,
Rozhovor o významu růžence, týdeník Světlo 39/XXIV. ročník)
11. 10. Sv. Jan XXIII., papež
12. 10. Sv. Radim, biskup
15. 10. Sv. Terezie od Ježíše, řeholnice, učitelka církve
16. 10. Sv. Hedvika, řeholnice
Letos slavíme v tento den 29. neděli v mezidobí. Zároveň prožíváme Den
modliteb za misie.
17. 10. Sv. Ignác Antiochijský, biskup a mučedník
18. 10. Sv. Lukáš, evangelista
22. 10. Sv. Jan Pavel II., papež
23. 10. Sv. Jan Kapistránský, kněz
28. 10. Sv. Šimon a Juda, apoštolové Jaroslav Branžovský
Zimní pořad bohoslužeb na Svatém Hostýně (od 16. října 2016) ve všední dny: 7:15, 9:15, 11:15
v sobotu: 7:15, 9:00, 10:15, 11:30
v neděle: 7:15, 9:00, 10:15, 11:30, 15:00
Podzimní poutě:
Dušičková– v sobotu 8. 10. (mše sv. v 17:00, po ní světelný průvod na lesní hřbitov)
a také v neděli 9. 10. v 10:15. h. 18. Svatohubrtská – sobota 15. 10. v 10:15 hodin.
Každou sobotu a neděli ve 13 hodin je
svátostné požehnání. Denně modlitba
svatého růžence v 18:45.
Strana 4 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Jak číst správně Bibli
Čti Bibli po malých částech Bible – vzhledem k tomu, že obsahuje
66, resp. 73 knih – má celkem kolem
tisíce stran. Tento rozsah mnohdy čtenáře od čtení odrazuje. Přečtení tak
"tlusté" knihy se podobá pokusu sníst na posezení slona – a to by se urči-
tě nikomu nepodařilo. Ale když si z něj každý den ukrojí kousek, pak by
takovým způsobem dokázal sníst slona každý. Boží slovo může být při-
rovnáno k pokrmu – chlebu (Mt 4,4), který musíme užívat pravidelně
a denně, má-li nám přinést plný užitek. Největší význam proto pro nás
bude mít pravidelný a vytrvalý kontakt s touto knihou života, která nám
může vždy být zdrojem duchovní síly (Joz 1,8; Ž 119,27.97). Lépe je číst
Bibli denně a po malých částech než dlouhý úsek jednou za týden. I zde
totiž platí pravidlo: „méně je více“. A i v případě, že už ji budeme mít
jednou přečtenou, najdeme v ní vždy znovu něco nového (Mt 13,52). Vši-
chni, kdo to s Biblí zkusili, zjistili, že už pravidelné čtení této knihy má
zvláštní sílu – ovlivňuje pozitivně naši mysl a je pro nás trvalým povzbu-
zením.
Čti Bibli podle vzorce 25 + 50 + 25 Při četbě Bible dobře uplatníš také tzv. vzorec pro správné čtení Bible:
25 + 50 + 25 = 100. Co tento vzorec znamená? 25 % času věnuj čtení +
50 % přemýšlení nad přečteným + zbývajících 25 % času využij k mod-
litbě = pak budeš mít ze čtení Bible maximální užitek. Když se například
rozhodneš své Bibli věnovat 20 minut času, pak to bude 5 minut čtení,
10 minut rozjímání a 5 minut rozhovoru s Bohem formou modlitby.
Čti Bibli s tužkou v ruce a) Pokud např. ve čteném textu narazíš na místo, kterému nebudeš rozu-
mět, udělej si v Bibli u takového místa obyčejnou tužkou otazník. Tato
poznámka ti bude do budoucna připomínat, že bys měl hledat správné po-
chopení textu. (Po nalezení odpovědi pak můžeš otazník snadno vygumo-
vat; anebo si vedle připoj vykřičník jako znamení nalezené odpovědi.)
b) Narazíš-li při čtení na něco pozoruhodného, podtrhni si takové místo
třeba zelenou pastelkou. Výrok, který je důležitý pro tvůj život, podtrhni
červeně nebo si po straně udělej červený vykřičník. Do rámečku můžeš
dát verše, které tě v nějaké zvláštní životní situaci povzbudily. Připoj k
nim rovněž místo a datum, kde a kdy k tomu došlo… V příloze (strana
55) najdeš návrh barevného klíče, podle kterého si můžeš dělat do Bible
poznámky. Takto se tvá Bible stane časem úplně novou knihou, ke které
budeš mít úzký osobní vztah. Poznámky však dělej jen u nejdůležitějších
míst, a to vždy pečlivě a přehledně, aby ses za ně po čase nemusel stydět.
Nezapomeň, že i zde platí pravidlo: „méně je více“! Barevné označení v
Bibli má sloužit podobnému
účelu jako turistické značky
na cestě v nepřehledném te-
rénu, pomáhá nám ve správ-
né orientaci.
c) Pro obsáhlejší poznámky
si pořiď deníček, který bude
stejně velký jako tvoje Bible.
Každý nový záznam začni
psát na novou stránku a do
záhlaví vždy uveď biblický
text, o který ve tvé poznám-
ce půjde. Zapisuj si pojmy
a myšlenky, kterým jsi při
prvním čtení neporozuměl,
nebo i to, co tě nějak zaujalo,
aby ses k tomu mohl později
vrátit a ještě víc to promyslet
(viz str. 53). Zaznamenávej
si ve stručnosti poučení, které z přečteného
textu vyplývá, abys je mohl uvádět do svého
každodenního života. Kdosi kdysi prohlásil:
„Nejlepší překlad Bible je její překlad do
života!“ (Jk 1,19–25)
d) Pro starší a hloubavé čtenáře doporučuji
rozšíření základního čtení o porovnání
přečteného textu s jinými překlady a komen-
táři. Zkus si přečíst stejné místo Bible v ji-
ném jazyce a také porovnat své pochopení
daného textu s výkladem teologických od-
borníků. Každé takovéto srovnání je užiteč-
né proto, abychom si ověřili, zda jsme něco
důležitého ve svém porozumění biblickému
textu nepřehlédli.
Uváděj principy Bible do života Bible je Božím slovem – duchovní knihou,
a proto je dobré, než v ní začneme číst, ztišit
se ke krátké, jednoduché, ale upřímné mod-
litbě. (Např.: „Bože, prosím, promluv z Bib-
le ke mně a pomoz mi, abych tvému slovu
správně porozuměl.“) V modlitbě totiž mlu-
víme k Bohu my, ON promlouvá z Bible.
Ať už budete s četbou Bible začínat anebo ji
už delší dobu studujete, zůstaňte těmi, kdo v
Bibli hledají Boží slovo – poučení a povzbu-
zení ke změně života. Pro ty je zaslíbeno
Boží požehnání (Zj 1,3), takoví čtenáři
v Bibli najdou svého osobního Přítele a Za-
chránce – Ježíše Krista (J 5,39). Důležité je,
abychom k Bibli přistupovali s touhou najít
v ní něco důležitého a užitečného pro sebe.
A jen tehdy, když budeme ochotni podle rad
vyčtených z Bible i žít, budeme moci z Bible
získat vše, co do ní pro nás Bůh vložil. Jde o
tzv. aplikaci čteného textu do našeho každo-
denního života. Pán Ježíš to hezky vyjádřil v
podobenství o rozsévači (Mt 13,1–23).
Vždy musíme pozorně sledovat, jaký byl pů-
vodní záměr pisatele (kdo, komu, co a za ja-
kých okolností chtěl původně sdělit). Teprve
potom můžeme tyto principy aplikovat do
obdobných životních situací našeho součas-
ného života. Když se naučíme rozumět to-
mu, jak k nám Bible promlouvá, tak se nám
tato kniha stane živým Slovem, které bude
ovlivňovat naše jednání. Nemáme v ní kon-
krétní rady pro každou naši situaci, můžeme
však pochopit principy, jak naše problémy
vznikají, a také to, jak je můžeme s Boží
pomocí řešit.
„Prožij“ tedy podobným způsobem drama-
tické události ze života Abrahama, Jákoba,
Mojžíše, Jozueho, Davida, Gedeona a dal-
ších biblických hrdinů. „Naslouchej“ apoš-
tolům, kteří psali listy (epištoly) svým spolu-
věřícím, aby je poučili. „Vžij se“ do atmo-
sféry prvokřesťanského shromáždění, ve
kterém se tyto epištoly četly, a přemýšlej o
tom, co mohou znamenat pro tebe dnes…
P. Zdeněk Mlčoch
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Října 2016 Strana 5
Blahoslavená Marie Restituta Kafková
sestra kongregace SFCC a mučednice za 2. světové války
a Ma-
S h é V -Z h 3 j é ž
h V
S é ž ž V - g V h -
j h R č , a tak se v 17 letech stala trafikantkou. Jako pro-
č g j j h P h hý
ů h ý ž č j é ý V j 3 h čů j -
ý h L V ť é III F D 23 0
č ž h h j é R T j é O P ž -
h j j j ů é j j R
R h V j -
j ů ž P j j h ý h j g j é j -li se o
é ž V h č g ů
a ý h
P j h g é j j L O
ž ö g ž č ž č V č é
ž 6 23 N R j é
j ž N h S h j ý h -
P j ý j ž T é éh
ž éh j J j ž éh ď éh
h ů é T é é č h j h ž ů -
h č j J h jů ž h
Ch j é h ž j h h ů ž
h é é ů ý J h j ý S h j g j
h ž Z ů ž éh ý x
„V j é “ j ž é ň j ž é ú -
č h ž é ž F g N P č 2 č h
odvedena do v 2 0 2 „za velezradu“ ý č
30. 3. 1943, gilotinou.
P é 2 : „Odpustila jsem ze srdce všem, kteří se podíleli
na mém odsouzení... prosím, nikomu nic nevyčítejte, odpusťte všem ze srdce tak, jak to činím já.“ O j j h -
ň : „V ; “ J j č
č j č é P ň éh h h : „Jdu k slavnosti: Pro Krista
jsem žila, pro Krista umírám!“ T h ú h : „S ý ý h -
ňů é “
V h j č 2 6 j V ž J P II h č P -
h é R j é ň é é 2 0 tým spolupracovníků redakce
Misie .
é j é
K é h V P j ž
ů é č P é ý ž é Z
v h j h ů ů P ! Z ůž ý ž
ý j é ů j N ý ž
N é j P ž I LL P -
g j hů P P ž é j ž ž ISIJNÍ OLÁČ, a to
j ž P ůh ť j j j ý ů
D j ž ů
„V roce 1926 vyhlásil Sv. otec Pius XI. každou předposlední říjnovou neděli za Světový den
modliteb za misie, který od té doby na celém světě organizuje Papežské misijní dílo šíření
víry.Tento den modliteb je spojený s finanční sbírkou, z níž se pravidelně podporují projekty
na pomoc nejpotřebnějším (dnes přibližně v 1100 misijních diecézích). Letos opět můžeme
společně vytvořit Misijní Most Modlitby, a to v předvečer letošní Misijní neděle, tj. v sobotu
22.10. ve 21.00 hodin. Všichni zájemci se mohou doma či v kostele sejít, zapálit svíčku a
pomodlit se růženec nebo jakoukoliv modlitbu za misie, misionáře, chudé a trpící lidi, za šíření radosti evangelia na ce-
lém světě. Svíce pro tuto aktivitu mohou být předem požehnány v kostele. Libuše Calábková
Strana 6 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Pramen radosti .
PŘÍTOMNÝ OKAMŽIK: JEDINÝ SKUTEČNÝ A JIŽ TEĎ VĚČNÝ
„Abych tě mohla na zemi milovat, nemám nic než dnešek.“ Sv. Terezie z Lisieux
„Tajemství štěstí je v tom, žít jeden okamžik za druhým a děkovat Bohu za vše,
co nám den za dnem dává ve své velké dobrotě.“ Sv. Jana Beretta Molla
Vsunutý mezi dva masivy času – minulost a budoucnost – se přítomný okamžik zdá být tak
křehký: nepolapitelný. Zato je jediný skutečný. Minulost? Překonaná! Ta už skončila. Budouc-
nost? Ještě nepřišla, dosud je skrytá. Přítomný okamžik je tedy ten jediný, který je, který exi-
stuje a ve kterém existuji. Jediný čas, kdy mohu žít. Když se obracím zpět ke své minulosti
nebo když se snažím předstihnout svou budoucnost, nechávám uplynout přítomný okamžik,
aniž bych v něm skutečně přebýval, aniž bych jej naplnil, aniž bych si ho uvědomoval… Zůstávám stranou života.
Minulost je nezvratná. Už nikdy nebudu moci změnit, co jsem učinil a prožil. Co mohu udělat? Vložit minulost do
Ježíšova srdce, skrýt ji do jeho milosrdenství, prosit ho o odpuštění za všechny omyly, chyby a hříchy. Děkovat za vše, co
se již stalo, co jsem prožil i co jsem utrpěl. Učinit dnes, co jsem včera nemohl prožít (např. odpustit) a žít dnes co nejlépe
to, co jsem žil včera špatně. Je dobré litovat svých selhání, ale především je odevzdávat Pánu.
Co se týká budoucnosti, je dobré si dělat plány, ale především je svěřovat Bohu. Přemýšlet o zítřku, aniž bych si o něj
dělal starosti. Když udělám dnes, co mám udělat dnes, Bůh opatří zbytek. Když se budu starat o něj, on se postará o mě.
Hledání a plnění Boží vůle se mi stane zdrojem hlubokého pokoje a radosti.
Určitě to znáte – jinak běží čas v čekárně u doktora, kdy se zdá, že se nekonečně vleče, a jinak ve chvílích, kdy prožívám
něco pěkného, nebo potřebuji dokončit nějaký úkol. Tuto bezmocnost vůči času mohu prožívat jako frustraci, že mi ten
čas utíká, že je mi brán. Mohu ale také trávit čas jako něco, co mi patří, jako dárek, který jsem dostal. Každá minuta příto-
mnosti je mi dávána. Je místem setkání s Bohem. Kdo nedokáže věnovat svůj čas svému Pánu, bude otrokem časomíry.
Stále ve stresu, uhoněný, napjatý. Ale když dám svůj čas Bohu, budu ho moci věnovat svým bratřím. Ty chvíle, které nej-
více vydám ostatním, budou chvíle největší modlitby.
Cit pro přítomnost mě také naučí rozlišovat mezi důležitostí a naléhavostí. To, co je nejvíce naléhavé, není nutně to
nejdůležitější. A důležitým věcem by se měla vždy dávat přednost. Naplnit každý okamžik láskou nás povede
k nepřetržité radosti – i v utrpení.
K zamyšlení
Jak prožívám přítomný okamžik, čas, který je mi dán? Ne-
svazují mě výčitky kvůli minulosti nebo obavy z budouc-
nosti? Mám čas pro Boha?
Modlitba
Pane Ježíši, vkládám s důvěrou svoji minulost do Tvého
milosrdenství a svoji budoucnost svěřuji Tvé Prozře-
telnosti. Uč mě prožívat přítomný okamžik ve shodě
s Tvojí vůlí. Amen.
Zpracováno podle knihy Daniela Ange: La joie (Pramen radosti) zpracovala Petra Pročková
Milé sestry a bratři,
od září jsme opět zahájili pravidelný program Setkávání seniorů SPOLU. V první polo-
vině roku jsme udělali pár vycházek do okolních kostelů (Troubky, Horní Moštěnice).
Protože se vycházky moc líbily, budeme v nich pokračovat, dokud nám to počasí do-
volí. Na říjen jsme nachystali vycházku do kostela v Bochoři. Pro ty, kdo mají rádi zví-
řata, je připravená exkurze na školní farmu Střední zemědělské školy v Přerově. S sebou je možné vzít nějaké pamlsky,
jako jsou jablíčka, mrkev, suchý chleba apod.
V průběhu prázdnin se nám podařilo získat dva sponzorské dary, díky
kterým budeme moci pokračovat v počítačových kurzech i dalších ak-
tivitách. Firma Meopta – optika s.r.o. nám věnovala počítače a monito-
ry a od Nadace Agrofert jsme dostali 50 600 Kč.
První dva kurzy pro začátečníky a pro pokročilé jsme zahájili v září.
Další kurzy poběží od 7. 11. 2016. Pana Ing. Čepku vystřídala v únoru
letošního roku paní Ing. Hana Zamcová. Paní lektorka je trpělivá a kurzy probíhají v malých skupinkách, takže se může
věnovat každému téměř individuálně. Umět zacházet s počítačem minimálně tak, aby si člověk něco našel na internetu je
dnes důležité i pro starší generaci. Pokud byste měli zájem se něco nového naučit, můžete se přihlásit u M. Krejčířové na
tel.: 777 729 521.
Nově jsme začali spolupracovat s organizací Profingram, která se zabývá finančním vzděláváním. I když jsou jejich prio-
ritou vzdělávací programy pro základní školy, byl pan Ing. Kuboš tak laskavý, že si připravil přednášku i pro naše senio-
ry. Ohlasy byly velmi dobré, a tak budeme v těchto přednáškách v průběhu podzimu pokračovat. Již tradičně nás v říjnu
a listopadu čekají dvě větší rukodělné akce – výroba dušičkových a adventních věnců. V prosinci si pak vyrobíme půvab-
né andílky z květináčků. Pokračovat budeme samozřejmě i ve zdravotnických přednáškách paní Olgy Župkové a paní
Mgr. Julie Havlíkové.
Pravidelný program najdete na vývěskách, v Přerovských listech a na webových stránkách www.prerov.charita.cz.
Na všechny se těší Martina Krejčířová
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Strana 7
Milí farníci,
chtěli bychom Vám představit kněze, který od 1. července
působí ve farnostech Rokytnice u Přerova, Citov a Brodek u
Přerova – P. Tomáše Klíče, ThLic. Do těchto farností
nastoupil po P. Pavlu Šírovi, který byl poslán na nové
působiště – farností Brodek u Prostějova, Otaslavice a Želeč u Prostějova.
Můžete se nám krátce představit a říci něco o sobě?
Farníci mě znají většinou pod jménem otec Tomáš, kamarádi ze světa skautingu pod zjednodu-
šenou přezdívkou Didy a bratři dominikáni mi přiřkli biblické jméno Didymos v plném znění.
Ve všech případech se jedná o přihlášení ke křestnímu patronovi, kterým není nikdo jiný než
svatý apoštol Tomáš. Do jeho péče jsem byl svěřen krátce po svém narození v roce 1979, ale
docenil jsem to až v době dospívání. Vyrůstal jsem v Prostějově spolu s rodiči a mladší sestrou
Renátou. Před studiem teologie jsem odmaturoval na Střední průmyslové škole elektrotech-
nické v Olomouci a prožil roční vojenskou službu vlasti ve výcvikovém prostoru Libavá.
Duchovní život naší rodiny se s nástupem náboženské svobody po roce 1989 postupně dostával
z komunistického kómatu. V roce 2005 jsme téměř současně oslavili moji primici a sestřinu
promoci. Renáta se pak vydala cestou řeholního života ve Společnosti sester Ježíšových (SSJ),
kde se nyní připravuje na věčné sliby. Vzdělání ke službě v církvi jsem až do letošního roku postupně prohluboval na
různých teologických fakultách (Olomouc, Řím, Bologna). Vedle Moravy se proto cítím jako doma i v Itálii.
A co „historie“ Vašeho duchovního povolání?
Don Bosco prý říkával, že mezi věřícími má povolání ke kněžství každý třetí kluk.
Nevím, jestli je to skutečně tak, ale moc bych se tomu nedivil. Známe přece
Ježíšovo podobenství o velkorysosti Rozsévače. Pokud jde o počátky mého
povolání, rád vzpomínám na noční modlitbu, kterou jsem chtěl ve svých čtrnácti
letech mírnit bolest po operaci na jednotce intenzivní péče. Na rozdíl od svých
dřívějších modliteb jsem tentokrát od Boha něco konkrétního naléhavě očekával.
Dnes si myslím, že také On diskrétně čekal na tuto chvíli, aby se mi přiblížil.
V následujících měsících jsem prožil to, čemu se říká osobní obrácení. Měl jsem
štěstí na vynikajícího zpovědníka a duchovního rádce, který ode mě později jako
první slyšel, že přemýšlím o kněžství. Bylo mi šestnáct let. Než jsem se otci
Stanislavovi svěřil se svým tajemstvím, zapsal jsem si do deníku tuto modlitbu:
Ježíši, Králi nebe i země, … vlož do mě svou touhu po spáse všech. Toužím šířit
světlo tvé lásky, pokoj, mír a jistotu zakořeněnou v Tobě. Můj Pane, … otevři mé
srdce, abych Ti sloužil s neutichající důvěrou, že mi pomůžeš, a že se nade mnou
smiluješ. Chtěl bych se stát knězem.
Koníčky, zájmy, záliby?
Nejlépe si odpočinu při pobytu v přírodě, zvláště putování po horách. Ze sportu, který bohužel dlouhodobě zanedbávám,
dávám v létě přednost běhání a plavání, případně rekreačnímu fotbalu. V zimě bych si vyjel na lyžích. Určitou
„sportovní“ zálibou je pro mě i řízení auta, což jde dobře dohromady s každodenní prací kněze v pastoraci. Musím se
však naučit dávat větší pozor na pokuty. Četba knih, hra na kytaru a zpěv se také staly oblíbenou součástí mých
pracovních povinností. Z teologických oborů mám nejraději morální teologii se zaměřením na etické výzvy současnosti.
Velikou radost mi proto udělal papež František se svojí průkopnickou encyklikou na ekologické téma Laudato sii (2015).
Televizi už asi patnáct let téměř nesleduji a vůbec mi nechybí. V jistém smyslu mohu říct, že ve volném čase rád uklízím
nebo vařím jednoduchá jídla. Nepořádek kolem sebe snáším jenom z donucení a vždy si oddechnu, když se mi podaří dát
zase všechny věci na správné místo a utřít pod nimi usazený prach.
Jak jste prožil roky Vašeho minulého působení ve farnostech a kde?
Každá farnost, do které jsem byl poslán, mě něčemu naučila. Jako čerstvě vysvěcený kaplan jsem sloužil ve Valašských
Kloboukách, Kroměříži a okolních obcích. Po návratu z Říma jsem jako farář působil ve Zborovicích (2009-11) a Senici
na Hané (2011-14). V Kroměříži jsem měl první příležitost pozorovat zblízka katolické skautské dílo. Líbilo se mi to.
Nebylo tedy těžké využít pozdější příležitost ke složení vlastního skautského slibu (2013). Moje úsilí při doprovázení
skautů z 8. střediska v Olomouci ocenila v červnu tohoto roku Ústřední duchovní rada Junáka udělením tzv. černého
stupně liliového kříže pro kněze. Velmi si toho vážím a chci být i do budoucna nablízku lidem, kteří se ve skautu sdružují,
aby se dobrovolně věnovali výchovné práci pro své mladší kamarády. Vím, že potřebují modlitbu a pomoc, aby neztratili
elán a také víru v možnost společně tvořit lepší svět. Tato slova rezonují se skautským náramkem, který už dlouho nosím
na pravé ruce. Stojí na něm anglický nápis: Creating a Better World (Tvoříce lepší svět). Při pastorační práci ve
farnostech si stále více všímám důležitosti cílené podpory duchovního života rodin.
Chtěl byste něco vzkázat čtenářům? za rozhovor
Učme se společně budovat naši místní církev jako „rodinu rodin“ (Amoris laetitia, čl. 87). děkuje redakce
Strana 8 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Milí chlapci a děvčata!
Měsíc říjen nám přinesl mnoho krásného žlutého listí. Sluníčko pozdě vychází a br-
zy zapadá, je dlouho tma, ale příroda to vše nahrazuje svou krásnou zářivou barvou.
V zahrádkách je již zelenina sklizena, zůstávají kvést jen podzimní květiny: sluneč-
nice, jiřinky, chryzantémy, doubky a další květiny, které se na začátku listopadu nosí
na hřbitovy. Po trávě dupou ježci a hledají, co by snědli, neboť se za chvíli uloží k zimnímu
spánku. Veverky vesele sbírají oříšky a ukrývají si je na zimu. A co my prožíváme v říjnu?
Připomeneme si svatého Františka z Assisi a jeho krásné poselství nám lidem: Budeš-li mít
rád Pána Boha, celým svým srdcem a celou svou duší, potom budeš mít rád i to, co stvořil
a budeš chránit a stále více poznávat tento překrásný svět. Můžeš se naučit chválit Boha
například podle ptáků: Sovy patří k ptákům, kteří dobře vidí v noci. Kromě toho umí otočit
hlavu skoro kolem dokola, takže jim nic neujde. I jejich sluch je skvělý: zvláště v hluboké
noci zaslechnou pohyb jakéhokoliv zvířete.
Modlitba: Milý Bože, buď mi nablízku, když je kolem mě hluboká noc.
Dej, ať bděle čekám na tvé znamení, i když je v mé duši temno.
Buď mým ukazatelem, i když sejdu ze správné cesty.
Když chodíte s rodiči nakupovat, nebo procházíte městem, určitě uvidíte za výlohou sošky
andílků. Každý je jiný, tak jak si je člověk představuje. Andělé jsou duchové bytosti a stvořil je
Bůh. V měsíci říjnu mají svátek naši ANDĚLÉ STRÁŽNÍ, a pokud vím, jen málo z vás umí
modlitbu k andělu strážnému. Nezapomínejte, že vás chrání, můžete si klidně namalovat svého
anděla.
Milí kamarádi, misijní neděle se na celém světě slaví již od roku 1926 – a to vždy předposlední neděli v říjnu.
Svatý otec Benedikt XVI. napsal, že „misie jsou věcí lásky“. V tento den se všichni křesťané společně modlí za
misijní působení církve ve světě, za mír a zároveň přispívají svými dary na nejchudší a nejpotřebnější lidi na zemi.
Jaký je náš nápad: Nemusíte se modlit jen jednu neděli, ale celý měsíc říjen je zasvěcený Panně Marii a modlitbě
růžence a jistě znáte misijní růženec! Tak nezapomeňte třeba každý den jeden desátek za jiný kontinent. Vkládejte do
modlitby i prosby a přímluvy za jednotlivé země. Liba Calábková
A jestli nevíte, jak se růženec modlit, tady je návod. Tajemství 4 růženců si můžete najít třeba v kancionálu.
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Strana 9
Chvála Kristu,
pěkně zdravím z kněžského semináře v Olomouci.
Po prázdninách nastalo pár změn. Někteří dostali přerušení kněžské formace a jiní ode-
šli ze studijních nebo jiných důvodů. Je nás letos 35, z toho dva bratři studují ze Slo-
venska. Jeden k nám přibyl letos na pobyt, tzv. Erasmus. Je to výměnný pobyt s mož-
ností studovat na jiné fakultě a v jiné zemi. Bohoslovec Dominik k nám přišel z Prešova a studuje již 5. ročník. Na Slo-
vensku to však funguje trošku jinak, než u nás. Zatímco v naší zemi probíhá jako první formační rok konvikt a následně 5
let studia na fakultě, na Slovensku mají 6 let fakulty a navíc tzv. pastorační rok. Kandidát kněžství si zvolí místo působiš-
tě, kde je celý rok k dispozici. Dominika tedy čeká ještě další rok studia na Slovensku. Prešov je známý tím, že v místním
semináři studují
bratři řeckokatolíci.
Není mezi námi
velký rozdíl, a pře-
ce na první pohled
ano. U řeckokatolí-
ků je možné, že se
mohou ženit. Je to
tak i v případě naše-
ho spolubratra, kte-
rý má již po zásnu-
bách a přece nebrání nic tomu, aby jako kandidát kněžství se formoval v kněžském semináři. Proč tomu tak je a u nás je
tak diametrální rozdíl, doporučuji knihu Řeckokatolická církev v českých zemích.
Jako každý rok jsme svou formaci začali duchovními cvičeními na Velehradě, které nám dával bývalý rektor kněžského
semináře Mons. Vojtěch Šíma. Nastartování novými podněty a předsevzetími jsme se vraceli zpět, do našeho „druhého
domova“ v Olomouci. Na programu toho máme v blízké době mnoho. Čeká nás exkurze do Vídně, kde zhlédneme litur-
gická paramenta, která nosila biskupové, kněží, jáhni, podjáhni v době Marie Terezie (1740 - 1780). Exkurze je spojena s
prohlídkou kapucínské hrobky, kde je panovnice také pohřbena, nebo známé vídeňské katedrály. Následně se uskuteční
setkání bohoslovců České a Slovenské republiky na Velehradě. Děje se tak každé dva roky a je to moc krásná akce.
Zažíváme zde nejen krásná a spontánní setkání mezi sebou, ale jsou na programu i přednášky, akatist (zpívané modlitby k
Matce Boží) ale především společné slavení mše svaté v bazilice. A to je opravdu síla. Bazilika je plná seminaristů a věřte
mi, když z plna plic, jak se říká, zpívají zbožné písně,
je to nádhera. Setkání probíhají celý víkend a to tak,
že některá rodina si nás vezme k sobě a zde trávíme
noci. Je to zase něco nového, co přes rok jen tak
nejde zažít. Poprvé jsem se tohoto setkání účastnil,
když jsem byl v prvním ročníku.
Děkuji Vám všem, kteří se za mě modlíte, nebo mě
jakkoliv podporujete, abych šel za Tím, kterému jsem
uvěřil a naslouchal Jeho pozvání. Čím dál tím více
pociťuji, jakou obrovskou sílu má Vaše modlitba za
nás. Opravdové „stojanovské“ Pán Bůh zaplať!
S upřímnou radostí a vděčností Josef Hovád
Drakiáda V neděli 25. 9. se na poli u Hvězdárny ko-
nala již tradičně drakiáda pro děti. Jelikož
počasí působilo jako objednané, těšili jsme
se hojné účasti. Už před samotným vy-
puknutím akce mohli Přerované na obloze
pozorovat téměř tucet třepotajících se dra-
ků. Nakonec přišlo kolem 35 dětí v dopro-
vodu svých rodičů a strávili společně po-
hodové odpoledne za-
končené hrou a předá-
ním diplomů a drob-
ných odměn. Moc dě-
kujeme za vaši účast a
budeme se těšit na
další ročník!
Anička Štěpánová
Strana 10 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Října 2016
OKÉNKO Z CENTRA PRO RODINU RÁJ, se sídlem v Pavlovicích u Přerova 5
O LETNÍ PŘÍMĚSTSKÉ TÁBO-
RY je mezi rodiči velký zájem. Je čas
přemýšlet, jestli by takový tábor mohl
být taky u vás na faře… Nebojte se
do toho pustit, pomůžeme vám svými
zkušenostmi…Ozvěte se.
V říjnu budou na Ráji tyto akce:
pondělní BESEDY PRO MAMINKY: 17.10. s Kateřinou Doleželovou
- Jak prožívat s dětmi podzim + ukázky tvoření, 24.10. s Martinou
Veselou - Jak zlepšovat kvalitu půdy na našich zahradách a 31.10.
s Janou Pavelkovou - Zdravé vaření nejen pro děti, vždy od 10 hodin. Před besedami od 9 hodin vás zveme na
MODLITBY MATEK, pojďte se společně modlit za naše děti.
KROUŽEK KERAMIKY pro dospělé i rodiče s dětmi v Ráji v Pavlovicích bude od října probíhat v úterý od 15 do
16:30 hodin 1x za 14 dní.
Na VÍKEND TÁTŮ (nebo i dědečků) S DĚTMI se můžete těšit 21. - 23. října v Ráji v Pavlovicích u Přerova
a v okolní přírodě. Program: v pátek táborák, v sobotu celodenní výlet plný her, dobrodružství a nevšedních zážitků,
večer pro táty beseda s vojenským psychologem a tátou dvou dětí Mgr. Františkem Zakopalem, téma bude upřesněno; pro
děti kino a stolní hry, v neděli střelba ze vzduchovek, luků a jiné dovednosti. Přijeďte prožít aktivně i pohodově čas se
svými dětmi a zažít společné dobrodružství... Více informací a přihlášky u Petra Školouda na tel. 739 245 905.
Ženy zvu ke strávení odpočinkového víkendu se svou dcerou nebo maminkou – první listopadový víkend – 4. 6. 11.
Sobotním lektorem bude tentokráte muž Mgr. Petr Smékal a naučí nás, co dělat „KDYŽ STRES PŘEBÍJÍ RADOSTI
KAŽDÉHO DNE“. Kromě toho budeme tančit biblické tance a tvořit s Lenkou Pchálkovou, jezdit na koních,
občerstvovat se v místní přírodě…. Více informací a přihlášky u Hanky Školoudové na tel. 739 245 905.
Do terénu na základní
školy děkanátu Pře-
rov jezdí naše lek-
torka Kateřina Dole-
želová. Pokud chcete,
aby i vaše děti měli
INTERAKTIVNÍ
BESEDY Z
PREVENTIVNÍHO
PROGRAMU
ETICKÉ OTÁZKY
KAŽDÉHO DNE,
ozvěte se a uvidíme,
třeba se to podaří i na
vaší škole.
Pokud byste se chtěli
potkat a popovídat si
s pastoračními pra-
covníky Centra pro
rodinu přímo ve vaší
farnosti, rádi vás navštívíme. Zavolejte či napište a domluvíme se, jak setkání zorganizovat….
Další informace, přihlášky i plakátky naleznete na našem webu:
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Strana 11
AMORIS LEATITIA – RADOST LÁSKY – exhortace papeže Františka
Dnes pokračujeme úryvky z další části druhé kapitoly, kde papež mapuje situaci dnešních rodin
REALITA A PROBLÉMY RODIN – ….Potřebujeme nalézt slova, motivace
a svědectví, které nám pomohou dotknout se těch nejniternějších tkání mla-
dých lidí tam, kde jsou nejvíce schopni velkorysosti, závazku, lásky i hrdin-
ství, abychom je tak vybízeli k nadšení a odvážnému přijetí výzvy manželství. „Manželské dvojice jsou často nejisté, váhají a mají těžkost s nalezením způsobů
svého růstu. Mnozí mají tendenci zůstávat na primárních stádiích emočního a sexu-
álního života. Krize manželů destabilizuje rodinu a kvůli rozlukám a rozvodům
může mít řadu důsledků pro dospělé, děti i společnost a oslabovat jedince i spole-
čenské vazby.“ Manželské krize se často řeší „unáhleně a bez odvahy k trpělivosti, k ověření pravdy, ke vzájemné-
mu odpuštění, ke smíření a také k oběti. Selhání pak způsobují nové vztahy, nové svazky, nová spojení a nové sňatky,
čímž se vytvářejí komplikované situace, problematické pro rozhodování křesťana.“ „Rovněž demografický pokles, způso-
bený smýšlením směřujícím proti porodnosti a prosazovaný světovými politikami reprodukčního zdraví, nejenže vede k
situaci, kdy není zajištěna mezigenerační reprodukce, ale také představuje riziko, že časem dojde k ekonomickému zchud-
nutí a ke ztrátě naděje v budoucnost.“ K tomu lze přidat další faktory jako „industrializace, sexuální revoluce, obava
z přelidnění, ekonomické problémy. Konzumní společnost rovněž může odrazovat lidi od toho, aby měli děti, i kvůli
pouhému zachování svobody a vlastního životního stylu.“ Je pravda, že správné svědomí manželů, pokud byli velkorysí v
předávání života, může vést k rozhodnutí omezit počet dětí z důvodů dostatečně vážných, ale církev stále „z lásky k dů-
stojnosti svědomí ze všech sil odmítá donucovací zásahy státu ve prospěch antikoncepce, sterilizace nebo dokonce potra-
tu.“ Takováto opatření jsou nepřijatelná i v místech s vysokou porodností. Je však třeba zmínit, že politici je prosazují i v
některých zemích, které trpí dramaticky nízkou porodností. Oslabení víry a náboženské praxe v některých společnostech
ovlivňuje rodiny, vystavuje je samotě a jejím těžkostem. Synodální otcové prohlásili, že „jedním z největších druhů
chudoby v současné kultuře je samota jako důsledek nepřítomnosti Boha v životě lidí a křehkosti vztahů. Rodiny se
často cítí být opuštěné kvůli nezájmu a malé pozornosti ze strany institucí. Je zodpovědností státu, aby vytvářel legislativ-
ní a pracovní podmínky zaručující mladým budoucnost a aby jim napomáhal k realizaci plánovaného založení rodiny.“
Nedostatek důstojného a náležitého bydlení vede často k odkládání formalizace vztahu. Rodina je dobro, od něhož spo-
lečnost nemůže odhlížet, a které potřebuje ochranu. Rodiny mají kromě jiného „právo očekávat od veřejné moci spra-
vedlivou rodinnou politiku v otázkách právních, hospodářských, sociálních a finančních. Současný ekonomický systém
vytváří různé formy společenského vyloučení. Rodiny trpí zvláště problémy týkajícími se práce. Mladí mají málo mož-
ností a pracovní nabídka je velmi výběrová a na omezenou dobu. Pracovní dny bývají dlouhé a často jsou zatíženy dlou-
hodobými pracovními pobyty mimo domov. To nenapomáhá členům rodiny, aby se setkávali mezi sebou a s dětmi,
a tak mohli každodenně posilovat své vztahy.“ „Především v některých zemích se mnoho dětí rodí mimo manželství
a je mnoho takových, které vyrůstají pouze s jedním rodičem nebo v rozšířeném či restrukturovaném rodinném prostředí.
Pokračování 2.kapitoly bude v příštím čísle. Dle překladu vatikánského rozhlasu připravila Hana Školoudová
Ministrantský víkend Velký Újezd V prvních říjnových dnech jsme se my, ministranti z Přerova a okolí vydali, na faru ve Velkém Újezdu s cílem strávit tam
společně jeden víkend. Takový víkend slouží především k upevnění vazeb mezi námi ministranty, protože se často
potkáváme v zákristii a presbytáři. Ti věrnější z nás pak i na ministrantských schůzkách, ale víkend přece jenom
poskytuje víc příležitostí pro společné zážitky. A těch bylo dost i letos, ať už to byly hry venkovní i vnitřní, na hřišti, či
v lese, odpočinek při filmu, krátký výlet po okolí, společné vzpomínání na minulé víkendy nebo třeba „Čokoláda“.
V našem případě to znamená jednak
mezi námi již kultovní hru a jednak
tanec, který jsme se naučili při SDM
v Polsku od mládežníků z Koźle, kteří
k nám v listopadu zavítají. Nesmím
také zapomenout na společnou mši
svatou (děkujeme panu kaplanovi, otci
Zdeňkovi) a návštěvu hrobky pod
kostelem. Po celý víkend jsme měli
velmi pěkné počasí, takže jsme mohli
dvakrát obědvat venku a až sym-
bolické bylo, že začalo pršet jen chvíli
poté, co jsme nasedli do autobusu
směr Přerov. Tentokrát bych chtěl po-
děkovat kolegům starším ministran-
tům, že se úspěšně zhostili role ku-
chařů a dokázali nasytit 30 strávníků.
Kryštof Mráz
Strana 12 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Letní jáhenská návštěva Texasu .
Milí farníci,
rád bych se s Vámi tímto krátkým článkem podělil o některé zá-
žitky z mé letní návštěvy USA. Spolu s jáhny Ondrou Poštulkou
a Ladislavem Bublánem jsme v polovině července vyrazili na
měsíční návštěvu do Texasu. Byli jsme pozváni katolickým kně-
zem Stephenem Nesrstou, který už mnoho let zve jáhny z olo-
mouckého semináře k sobě, aby jednak poznali život lidí i církve
v Texasu a jednak, aby povzbudili tamější skupinu obyvatel, kte-
rá se hlásí k českým kořenům. Během naší návštěvy jsme oprav-
du poznali mnoho lidí, jejichž předkové pocházeli z Moravy,
především z Valašska. Překvapila nás hrdost těchto „Moravanů“
na své kořeny. Mnoho lidí nás zdravilo v českém jazyce, dokon-
ce jsme potkali několik odvážných lidí, kteří se rozhodli náš
krásný, ale složitý jazyk studovat na univerzitě. Také jsme
navštívili mnoho muzeí, jež jsou věnována české kultuře
a umění. Překvapením pro nás byly i mnohé obchody s nápisem
„Kolache“, kde si člověk mohl zakoupit jednoduché ovocné
koláče, které se jinak v USA vůbec nedělají.
Kromě návštěv a setkání s potomky českých imigrantů jsme také objevovali krásy Texasu. Navštívili jsme například krás-
né město San Antonio, pláže Corpus Christi i hlavní město Austin. Také jsme byli několik dní v Houstonu, kde nás přijal
český kněz Pavel Chovanec. V Houstonu jsme nemohli nenavštívit vesmírné středisko NASA. K vidění byly především
kosmické moduly misí Apollo, ale také lunární vozítko, raketoplán, nebo velká maketa vesmírné stanice Skylab, před-
chůdce dnešní mezinárodní vesmírné stanice (ISS).
Dalším důležitým rozměrem naší návštěvy Texasu bylo set-
kání s tamější katolickou církví. Situace církve v USA je sa-
mozřejmě velmi odlišná od té naší. Rozdíl, který ovšem po-
malu mizí, je ve financování farností. V USA je již léta za-
běhlý model, kdy věřící sami financují chod farností. Přispí-
vají jak na opravy farních budov a kostela, tak i na plat faráře
či dalších zaměstnanců farnosti. Lidé jsou daleko více zapo-
jení do chodu farnosti, než je tomu u nás. Trochu nás překva-
pilo, že kněz například téměř neučí náboženství a má jen ně-
které z příprav na svátosti. Většinou tyto úkoly zajišťují laičtí
spolupracovníci.
Za možnost navštívit Texas jsem velmi vděčný a těším se, že
dá-li Pán, tak další léto přivítám i u nás některé kněze a věřící
z USA, kteří plánují navštívit naši krásnou zemi.
Jan Berka
Sedmikrásek rozšířený o wellness
pro maminky .
Milé maminky (tatínci, babičky, tetičky,….),
již tradičně pro Vás otevíráme
klub pro maminky s malými
dětmi (většinou do 4 let).
Scházíme se každou středu od
9 do cca 11 hodin na Sonusu.
Věnujeme se zde nejen dětem
a jejich rozvoji (volná hra,
písničky, ukazovačky, tvoře-
ní,…), ale také sobě samým. Kromě vzájemného sdílení nyní
zveme i na povídání na zajímavá témata, výměny receptů,
ochutnávky a masáže kvalifikovanou masérkou!!!
Srdečně zveme všechny, obzvláště maminky a děti, které u
nás ještě nebyly. Pokud budete chtít přijít, kontaktujte mě,
prosím, předem na tel.: 739 303 652. (Když máme děti
nemocné, Sedmikrásek není).
Za maminky se na Vás těší Katka Neugebauerová
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Strana 13
Poznámka k financím farností a arcidiecéze
V pastýřském listě otce arcibiskupa, který jste slyšeli minulou neděli, zazněla i řada
konkrétních informací vztahujících se k tzv. církevním restitucím. Chci se zastavit
u jedné věci a to u mzdových nákladů arcidiecéze. Občas, ale opakovaně, se setkávám
s názorem, že teď po restitucích je církev bohatá a že by arcibiskupství mělo více
finančně pomáhat jednotlivým farnostem například s opravami kostelů a far. Někdy to říkají lidé nevěřící, někdy
představitelé samosprávy a někdy i farníci. Arcibiskupství na to ale bohužel nemá dostatek peněz. Prostě to nejde.
Je důležité si uvědomit, že arcibiskupství pomáhá farnostem tím, že platí mzdy kněží. Vím, že řada lidí to bere
jako něco samozřejmého, což do nedávna také tak bylo. Ale teď, když se církev stává finančně nezávislou na státu
(naštěstí je to proces postupný), už to žádná samozřejmost není. Když se arcibiskup zmínil, že průměrná hrubá mzda
v arcidiecézi je 18.301,- Kč, tak můžeme spočítat, jakou částku prostřednictvím mezd farnostem arcibiskupství dává.
Je-li hrubá mzda 18.301,- Kč, tak to znamená asi 14.600,- čisté mzdy a celkové mzdové náklady arcibiskupství na
jednoho pracovníka za měsíc jsou 24.600,- Kč, tedy asi 300.000,- Kč ročně. V našem děkanátu máme 12 duchovních a 6
laiků (přepočtené úvazky) a tedy celkové mzdové náklady arcibiskupství pro náš děkanát činí cca 5.400.000,- Kč.
V děkanátu máme 24 farností, tedy průměrně každé farnosti dává arcibiskupství 225.000,- Kč ročně. V roce 2015 se
vybralo ve všech farnostech našeho děkanátu při všech sbírkách za celý rok dohromady 4.876.712,- Kč, tedy průměrně
203.000,- Kč v jedné farnosti. Arcibiskupství tedy dává farnostem víc, než se ve farnostech ve sbírkách vybere.
Je dobré si také všimnout, že naprostá většina farností děkanátu funguje s menšími příjmy a rozpočtem, než je průměrný
příjem jedné rodiny.
Mzdové náklady děkanátu jsou přes pět milionů korun a ve sbírkách vybereme necelých pět milionů, což svádí
k myšlence, že bychom byli téměř schopni zaplatit mzdy ze sbírek. Bohužel ani zdaleka ne. Zhruba polovina vybraných
peněz totiž hned padne na nezbytné výdaje, jako jsou elektřina, topení, vodné stočné, dešťová voda, revize a poplatky
apod. Druhou polovinu vydají farnosti na opravy. Část oprav není nutných a bylo by možné je odložit, ale některé jsou
nezbytné k řešení havarijní situace našich objektů, typicky havarijního stavu střech. Přitom tato polovina vybraných peněz
na prováděné opravy sama o sobě nestačí a většinu oprav bychom nebyli schopni realizovat bez dotací. Jeden
optimistický závěr ze srovnání mzdových nákladů a sbírek přece jen udělat můžeme: Stačilo by, aby lidé dávali ve
sbírkách dvakrát tolik co teď, a náš děkanát by se uživil.
Zajímavé je také zamyšlení nad veřejně známými čísly za celou arcidiecézi. Pokud jsou mzdové náklady našeho
děkanátu 5,4 milionu korun a děkanátů máme v arcidiecézi 21 a k tomu ještě přidáme něco na pracovníky arcibiskupství,
tak můžeme odhadnout mzdové náklady celé arcidiecéze na 160 milionů korun ročně. A to nepočítáme režijní a
ostatní náklady. Chci také připomenout, že
zhruba 40% mzdových nákladů se odvádí
státu na daních a sociálním a zdravotním
pojištění. Tedy cca 64 milionů korun ročně
v rámci mezd odvádí arcibiskupství státu (za
zaměstnané pro náš děkanát je to více než
dva miliony korun).
V rámci tzv. církevních restitucí má
církev římskokatolická dostat 47 miliard
korun jako náhradu za nevydaný majetek.
Může to vypadat jako velká částka, ale má
být splácena 30 let a to je cca jeden a půl
miliardy ročně. To ve státním rozpočtu nic
neznamená. Jen si všimněte, jak během
sestavování rozpočtu na příští rok létají
desítky miliard sem a tam. Navíc, když tuto
částku rozdělíme mezi 8 diecézí, tak
vychází průměrně 197 milionů korun na
jednu diecézi za rok. Když to srovnáme se
mzdovými náklady naší arcidiecéze 160
milionů ročně, představíme si náklady na
režije a nutné opravy, tak už nám rozhodně
částka nepřipadne jako obrovská, ani
zdaleka.
Výše uvedené údaje jsou průměrné,
odhadované a tedy ne zcela přesné a pohled
na financování farností a arcidiecéze jsem
značně zjednodušil. Přesto si myslím, že
základní představu nám čísla dávají a stojí za
zamyšlení.
P. Pavel Hofírek
Strana 14 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Pouť kokorských rodin na Velehrad .
V neděli 11.9. jsme my, „Kokoráci“, navštívili baziliku Nanebevzetí Panny Marie a Svatého Cyrila a Metoděje na Vele-
hradě. Tato bazilika je součástí Velehradského kláštera a je nejvýznamnějším poutním kostelem České republiky s boha-
tou historií.
Počasí nám přálo (na září až moc horko),
a tak jsme ráno vyrazili auty na cestu. Nej-
dříve jsme šli na mši svatou, která se nám
moc líbila. Po ní jsme si prohlédli baziliku,
ale já jsem se těšila do katakomb. Venku
se naše početná skupinka (10 dospělých
a 16 dětí) rozdělila, aby si každý pochutnal
na obědě. A co by to bylo za výlet, kdyby
aspoň polovina účastníků neměla řízek s
chlebem. Po obědě jsme prošli Bránou mi-
losrdenství a spěchali jsme do katakomb.
Tam jsme viděli kostnici, ze které mi běhal mráz po zádech a pak jsem z ní měla i noční můry. Viděli jsme zlatou růži,
jako symbol vyznamenání Zlaté růže, udělené velehradské bazilice papežem Janem Pavlem II. Byla velice krásná.
Naše skupinka se opět sešla před Archeoskanzenem Modrá. Dívali jsme se, jak se dřív žilo, k vidění byla domácí zvířata
(dokonce i málo viděný oslík) i to, jaké úly obývaly včeličky. Prohlédli jsme si kovárnu, srub, vyhlídkovou věž, mlejn
a mohli jsme pozorovat při práci „malérečku“ – její krásné kraslice jsme si mohli zakoupit.
Zvládli jsme navštívit i botanickou a sladkovodní expozici Živá voda. Nejvíce nás všechny zaujal vodní tunel, ve kterém
byly obří ryby. Všechno jsme si poctivě prohlédli. Odměnou za to, že jsme tento výlet zvládli i ve velkém horku, nám
bylo nečekané koupání s rybičkami. My větší jsme si mohli vyhrnout nohavice a svlažit si nohy, někteří z nás byli ovšem
tak „šikovní“, že jim ujela noha a hned bylo veselo.
Všichni účastníci děkují Dominikovi Jurečkovi a jeho rodině, kteří tuto pouť rodin zorganizovali. Terezie Zlámalová
Výlet do Luhačovic .
V sobotu 24. září jsme se s dětmi z náboženství vydali vlakem do Luhačovic. V Hulíně se k
nám ještě připojila skupinka rodin z Kroměříže. Ve vlaku jsme hráli seznamovací hru a čas
nám rychle ubíhal. Po příjezdu jsme se vydali do kostela Svaté Rodiny, kde na nás čekal otec
Jiří Orság se scholou a rodina Štěpánova.
Společně jsme směli prožít krásnou mši svatou v moderním kostele. Během kázání si děti
mohly výjimečně hvízdnout a otec Jiří nám vyprávěl, jak všichni Boží tvorové poslouchají
Pána Boha. (V souvislosti s 1. čtením: Izaiáš 7,18 „V onen den hvizdem přivolá Hospodin
mouchy z delty řeky egyptské a včely z asyrské země.“). Vzpomenul na vlaštovky, které na
podzim sedávají na elektrických drátech a jako na povel odletí do teplých krajin - jak praví
pranostika: Panny Marie narození, vlaštoviček rozloučení. Uvědomili jsme si, jak všechno v
přírodě funguje, jak tvorové Pána Boha opravdu poslouchají. Také nám připomněl třetí bod z
Desatera - pomni, abys den sváteční světil. Zamyslel se nad otázkou, jak by to vypadalo v
kostelích, jak by praskaly ve švech, kdyby všichni lidé, kteří jsou pokřtění, přišli v neděli do
kostela Pánu Bohu poděkovat za uplynulý týden a vyprosit si požehnání pro ten další... Děti od otce Jiřího dostaly po mši
svaté malý dárek - píšťalku, která jim bude připomínat náš výlet, ale také to, že mají Pána Boha poslouchat. Kéž je to
výzvou a povzbuzením i pro nás čtenáře, abychom na žádné nedělní bohoslužbě nechyběli!
Po mši svaté jsme si prohlédli Bránu milosrdenství, která nám připomíná, že prožíváme rok Božího milosrdenství a sešli
jsme se u křtitelnice, kde jsme si začali vyprávět o 7 pramenech, ze kterých na cestě životem smíme čerpat. Nás ten den
čekala dlouhá trasa k přehradě, ale zamysleli jsme se i nad tím, co bychom potřebovali na pouť, která by trvala třeba 50
nebo 80 let... Ta pouť je vlastně náš život. A jak na výlet potřebuje-
me svačinu, pití, batůžek, dobré boty, v životě nám pro duchovní
posilu pomáhají svátosti. Využili jsme některé luhačovické lázeňské
prameny, osvěžili se u nich, ochutnali jsme je a u každého jsme si
povídali o další svátosti. Prošli jsme kolonádu a kolem potůčku jsme
Jurkovičovou alejí pokračovali až do sportovního areálu, kde jsme si
zahráli minigolf. Po projití všech stanovišť jsme vrátili hůlky a míč-
ky a pokračovali jsme k přehradě. Tam jsme se rozloučili se Štěpá-
novými a my jsme se vrátili do centra, abychom si načepovali Vin-
centku a koupili lázeňské oplatky. Na nádraží už na nás čekal vlak
a cestou zpátky jsme si povídali, hráli hry a odpočívali unavení po
náročné výpravě. Cesta rychle utíkala a my jsme vzpomínali, co
krásného jsme prožili. Markéta Matlochová
Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016 Strana 15
Přečetli jsme a doporučujeme… .
Chudobka z Orlických hor Kolektiv autorů
Životní píseň lásky a oběti stigmatizované Anny Bohuslavy Tomanové
Anna Bohuslava Tomanová se narodila 8. listopadu 1907 v Pastvinách u Žamberka a Kláš-
terce nad Orlicí. Asi ve třech letech utrpěla úraz, na jehož následky postupně ochrnula.
Byla obdařena od Boha mimořádnými dary, mystickými modlitbami, extázemi. Měla dar
rozlišování např. pravosti ostatků, poznala, zda je dotyčný host knězem, případně jáhnem,
nebo biskupem. Čelila podezírání a pomluvám z podvodu, byly pokusy ji ublížit, otrávit.
Své utrpení obětovala za kněze, snášela i nemoci svých bližních za jejich uzdravení. Nejpr-
ve se obětovala za svého bratra, aby se uzdravil a stal se knězem. Kniha je tvořena vlastním
Aniččiným životopisem, vzpomínkami a svědectvími těch, kteří se s ní setkali. Je připojeno
vysvětlení dobových okolností a souvislostí a také pojednání o mimořádných darech, kte-
rých se Aničce dostalo. V roce 1944 na svátek Božského Srdce Páně byla omilostněna stig-
maty. Krvácející rány se objevily na rukou nohou, boku i čele a tak se stala spolutrpitelkou Spasitele. Ačkoliv její bolesti
bývaly časem tak hrozné, že celé noci probděla, trpěla tiše a s radostí. Je pochopitelné, že tento nevysvětlitelný případ se
neutajil, a proudy zvědavých, věřících i nevěřících její utrpení ještě zvyšovaly. Přesto byla vždy veselá, i bolesti jiných na
sebe přijímala, a tak mnohým zdraví navracela. Mimořádnými milostmi obdařil ji Spasitel, dal jí poznat muka očistcová i
blaženost svatých v nebi, měla schopnost poznávat věci skryté a vidět do budoucnosti. (Ze svědectví kanovníka Mons.
ThDr. Antonína Stříže, který ji duchovně doprovázel.) Pána Ježíše nazývala Bílým Králem. Trpěla za kněze, aby žili sva-
tě, za nenarozené děti. Jak uvedl dnes už zesnulý klášterecký farář P. Halík, Anička zvlášť bolestně nesla hříchy smysl-
nosti, smilstva, jimiž se proviňuje český národ. Také komunistické pronásledování Katolické církve ji pobídlo, aby své
utrpení obětovala na tento úmysl. R. 1953 před generálním vikářem královéhradecké diecéze, který z pověření biskupa
Mořice Píchy vyšetřoval její případ, řekla: „Obětuji své utrpení za čisté, svaté kněžství a celý český národ, a potom za to,
aby v neděli nehučely továrny, aby lidé místo kombajnů a traktorů v neděli měli v rukou sv. růženec a aby našim dětem
nebylo bráno náboženství.“ Stala se členkou III. řádu sv. Dominika a přijala jméno Bohuslava. Zemřela 29. března 1957.
Je pohřbena v Klášterci nad Orlicí.
Knihu vydalo nakladatelství Flétna v roce 2016. Přeji hezké čtení. Jaroslav Branžovský
Neděle 30.10. 19:30 Centrum Sonus Příprava mládeže na biřmování
Pondělí 31.10. 10:00 Pavlovice Beseda pro maminky, viz str. 10
Úterý 1.11. Slavnost Všech svatých Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00
Předmostí v předvečer v pondělí v 18:00
16:00 Centrum Sonus Setkání společenství křesťanských žen
Středa 2.11. Vzpomínka na všechny
věrné zemřelé
Mše svaté: Přerov 8:00 a 18:00
Předmostí 18:00
17:15 Předmostí, hřbitov Dušičková pobožnost v Předmostí
Čtvrtek 3.11. 8:45 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina „A“
17:30 Dluhonice Mše svatá v kapli v Dluhonicích
17:30 Centrum Sonus Příprava dospělých na biřmování
19:30 Fara v Přerově Modlitby matek
Pátek 4.11. Pavlovice Víkend pro matky a dcery, viz str. 10
Sobota 5.11. 8:00 Přerov, sv. Vavřinec Ranní mše svatá první soboty
9:00 Centrum Sonus Schůzka ministrantů
16:30 Předmostí Mariánské večeřadlo
Neděle 6.11. 9:45 Předmostí, fara Setkání po mši svaté na faře u kávy a čaje
15:30 Přerov, hřbitov Ekumenická modlitba za zemřelé
Pondělí 7.11. 16:00 Centrum Sonus Začátek přípravy rodičů na křty dětí
18:45 Předmostí, fara Náboženství pro dospělé
Středa 9.11. 16:00 Centrum Sonus Kavárna pro seniory
18:00 Přerov, sv. Vavřinec Mše svatá pro školní děti
18:45 Fara v Přerově Pastorační rada farnosti Přerov
Čtvrtek 10.11. 8:00 Přerov, sv. Vavřinec Mše svatá za zemřelé kněze děkanátu
15:00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina „B“
17:30 Čekyně Mše svatá v kapli v Čekyni
19:00 Centrum Sonus Setkání s rodiči přípravy dětí na přijímání
Strana 16 Slovo pro každého Ročník 22, Číslo 9, Říjen 2016
Sob
Neděle 9.10. 9:45 Předmostí, fara Setkání členů Živého růžence Předmostí
Pondělí 10.10. 18:45 Předmostí, fara Náboženství pro dospělé
Středa 12.10. 16:00 Centrum Sonus Kavárna pro seniory
Čtvrtek 13.10. 15:00 Nemocnice, LDN Společná modlitba růžence v nemocnici
15:00 Přerov, sv. Vavřinec Úklid kostela, skupina „B“
16:00 Fara v Přerově Setkání františkánského společenství
