jihoafrická republika anigérie - img.ihned.cz · 5 Té ma českýexportér listopad 2017,číslo...

Partneremmagazínu je:

číslo 09listopad 2017

jihoafrickárepublikaa nigérie

Státy s největšími ekonomikamiv Africe, ale také s velkými

politickými problémy

Historie Ghany je dlouhodoběprovázána s Českem

Prémiová kosmetika PlayGolfchce dobýt i jiná zahraniční hřiště

Šance pro export: bezplatnýprogram pro vývozce

pohled na region Úspěšný exportér informační servis

HN051661

3

Obsah

ČESKÝ EXPORTÉR listopad 2017, číslo 09

Vážení čtenáři,dovolte mi přivítat vás

na stránkách listopado-vého čísla Českého ex-

portéra, které vás tentokrát zavedena africký kontinent, konkrétnědo Nigérie, Jihoafrické republikya Ghany. Ve dvou z těchto zemí máagentura CzechTrade zastoupení –zahraniční kanceláře, které mohoučeským firmám pomoci zprostřed-kovat lukrativní obchodní příleži-tosti, jež tyto trhy nabízejí.Nigérie je druhou nejsilnější

ekonomikou celé Afriky, z tohotodůvodu se k jejímu trhu obrací po-zornost obchodníků z celého světa.Působí tam řada světových firemz Asie i USA a české společnosti bymezi nimi rozhodně neměly chybět.V Nigérii jsou propastné rozdílymezi chudými a bohatými. Přestozde žijí miliony milionářů, což s se-bou nese obrovskou příležitost proobchodování s kvalitním spotřeb-ním zbožím jakéhokoli druhu. Předsamotným vstupem na tamní trh jevšak důležité si zjistit jeho specifi-ka, s čímž umí pomoci naši kolego-vé ze zahraniční kanceláře, kterásídlí v největším nigerijském městěLagosu. Jejich úkolem je mimo jinénalézt vhodného místního part-nera, který je nepostradatelný přizískávání státních zakázek.Rovněž trh Jihoafrické republiky

má obrovský potenciál. Díky svépoloze je vstupní branou do sub-saharské Afriky, takže zájemcio export do Namibie, Angoly,Botswany, Mosambiku nebo kte-rékoli další africké země na severod JAR by měli začít svůj byznysprávě tam. I tento trh nabízí zají-mavé tendry, o kterých se můžetedozvědět zejména prostřednictvímagentury CzechTrade.Přeji vám mnoho exportních

úspěchů na africkém kontinentěi mimo něj.

Radomil Doležalgenerální ředitel agentury CzechTrade

TÉMANigérie a Jihoafrická republika: nerostnébohatství a půl africké ekonomiky

ROZHOVORJihoafrická republika je branou pro obchodováníse subsaharskými státy

ROZHOVORNigérie je velkou příležitostí pro všechnyexportéry. Češi ji zatím neumí využít

POHLED NA REGIONGhana — vycházející hvězda Afriky

NA CESTĚV Nigérii i JAR ocení osobní kontakt.Přes e-mail obchod neuzavřete

KRÁTCE ZE SVĚTARegionální zprávy a novinky z Egypta, Číny,Austrálie a Ruska

ODVĚTVÍ BYZNYSUVývozu chemických výrobků se dařía v cizině má renomé

ZAČÍNAJÍCÍ EXPORTÉRČeská kosmetika pro golfisty s pomocíCzechTradu proniká na evropská hřiště

INFORMAČNÍ SERVISUkrajina: tradiční partner s novým potenciálem

Specifické požadavky severských zemí nejsou proČechy překážkou

Program Šance pro export otevírá vývozcůmdveře do dalších teritorií

Sdílená ekonomika funguje na principu vzájemnédůvěry

CzechTrade nabízí po celém Česku službyregionálních konzultantů

Chorvatsko se probírá z krize. Vzestupekonomiky je šancí i pro české dovozce

Státní správa by mohla komunikovat s klientyjednotnou chatovou aplikací

KALENDÁŘ AKCÍZahraniční veletrhy, kde mohou firmy využítspolečnou prezentaci

Nejbližší akce exportního vzdělávání CzechTradu

České oficiální účasti na veletrzích

Kvíz

4

8

10

1212

18

20

14

16

18

20

22

32

4

Téma

český exportér listopad 2017, číslo 09

Nigérie a Jihoafrická republika: nerostnébohatství a půl africké ekonomikyDva nejbohatší státy subsaharské Afriky se potýkajís rychlým růstem počtu obyvatel i politickými problémy.Našim exportérům ale nabízejí řadu příležitostí.

Zhruba polovinu hrubého domácíhoproduktu subsaharské Afriky vy‑tváří Nigérie a Jihoafrická republi‑ka a zároveň jde o největší ekono‑

miky celého regionu. Pokud se zaměřímena přepočet HDP na hlavu, jsou to dokoncenejsilnější státy celé Afriky. I když v žebříč‑ku všech afrických zemí podle celkovéhoHDP se mezi Nigérii a Jižní Afriku vklínilještě Egypt. Nigérie a JAR se potýkajís rychlým růstem počtu obyvatel a s politic‑kými problémy.

Zatímco Jižní Afrika je tradičně považová‑na na africké poměry za průmyslovou zemi,i když je závislá především na těžbě surovin,Nigérie svůj průmysl teprve rychle buduje,dynamicky se zde rozvíjí finanční a teleko‑munikační služby a důležitý je také zábavníprůmysl, zejména filmový, který je druhýmnejvětším zaměstnavatelem v zemi. Nigérieje po Jihoafrické republice v Africe druhým

nejvýznamnějším obchodním partneremČeské republiky.

Nigérie a Jihoafrická republika podleagentury Bloomberg nedávno překonalyekonomickou krizi, která vedla na přelomu let2016 a 2017 k propadu růstu jejich hospodář‑ství, a Nigérie se nedávno dokonce propadlado recese. Nigérii pomohlo zvýšení produkceropy a jejích cen, zatímco ekonomiku JARtáhne vzhůru růst maloobchodních prodejůa vzpamatovalo se také zemědělství, kterébylo před tím postiženo nejhorším suchemza posledních sto let.

stát závislý na ropěNigérie je se svými více než 180 miliony oby‑vatel nejlidnatější zemí Afriky a počet jejíchobyvatel dál rychle roste. Kolik přesně Nige‑rijců je, není jasné. K dispozici je jen odhadzaložený na sčítání z roku 2006, při kterémdošlo k chybám patrně v řádech milionů lidí

Marek [email protected]

a počet obyvatel byl záměrně v některých ob‑lastech podhodnocen a jinde nadhodnocen.

Země má velké zásoby ropy, je 12. největšímvývozcem ropy na světě a od roku 1974 ječlenem Organizace zemí vyvážejících ropu(OPEC). Nigérie má také značné, dosud málovyužívané zásoby zemního plynu. Většina ply‑nu, který je vedlejším produktem těžby ropy,se spaluje, i když se to vláda snaží změnit.

Těžbu ropy se zemi podařilo v poslednídobě zvýšit, mimo jiné díky novým investicíma také díky tomu, že bylo uzavřeno příměřís povstalci. Ti požadovali, aby vláda dávalavíce peněz na rozvoj ekonomiky v deltě řekyNiger, kde jsou největší ropná naleziště a dů‑ležité ropovody.

Značná část ropy se dosud vyvážela ne‑zpracovaná a země musela dovážet benzina naftu. Mělo by se to změnit v příštím rocepo dostavbě obří rafinerie. Buduje ji AlikoDangote, nejbohatší Afričan, podnikající

Přístav Lagos je největším městem Nigérie a jednou z nejlidnatějších metropolí Afriky. Ačkoliv přišel o postavení hlavního města v roce 1991, stále je nejvýznamnějším ob-chodním střediskem země. Foto: ShutterStock

5

Téma


dosud hlavně ve výrobě umělých hnojiv.Kapacita nigerijských rafinerií se tak má vícenež zdvojnásobit.

I když těžba ropy tvoří jen 16 procent nige‑rijské ekonomiky, příjmy z ní jsou podstat‑nou složkou státního rozpočtu. Jde zhrubao 90 procent příjmů a spolu s plynem dokonceo 95 procent. Země se proto už delší dobusnaží závislosti na ropném průmyslu zbavita vláda navrhuje plány pro diverzifikaci a mo‑dernizaci ekonomiky země.

Vláda chce vytvořit z Nigérie průmyslovouvelmoc Afriky a podpořit rozvoj domácíhoprůmyslu tak, aby vyvážel nikoliv nezpra‑cované suroviny, jak je tomu ve velké míředosud, ale hotové výrobky. Prezident Mu‑hammadu Buhari předloni schválil značněnekonkrétní Plán na ekonomickou obnovua růst. Jeho předchůdce Goodluck Jonathanměl zase program SURE, vláda před ním sed‑mibodový program rozvoje průmyslu, ener‑getiky, vzdělání a zemědělství a ještě předtím byla schválena Vize 2020, podle které byse Nigérie měla stát do roku 2020 dvacátounejvětší ekonomikou světa.

„Klademe důraz na otevření ekonomiky,“prohlásil nedávno nigerijský viceprezidentYemi Osinbajo, který v této souvislosti zmínil

Velká korupce i velké ziskyNigérie nabízí pro české firmy příležitostiv oblasti energetiky, zemědělských strojů,automobilů, strojírenství, výroby hnojiv čimontovaných staveb. Do země nyní vyvážínapříklad Škoda Auto. Se žiletkami se zdeuplatnila firma Czech Blades a úspěšný jev Nigérii výrobce čepic a fezů Tonak NovýJičín. Nigérie je považována za velmi kom‑plikovanou zemi pro podnikání a obchod.Na druhou stranu tam lze dosáhnout vyššíhozisku než jinde. Hlavními problémy země jsounefungující nebo špatně fungující doprava,nedostatek elektrické energie, potíže při jed‑nání s úřady, korupce, špatně fungující soudya v některých částech země také bezpečnost‑ní hrozby.

Proclení zboží při dovozu může trvat velmidlouho a hodnota zboží pro výpočet cla můžebýt úředně uměle změněna, většinou zvýšena.Nigérii chybí dostatečná síť železnic a přesdvě třetiny oficiálních silnic nemá zpevněnýpovrch. Ve městech vznikají rozsáhlé doprav‑ní zácpy. Elektrická síť v Nigérii je nespoleh‑livá, časté jsou výpadky proudu a někdy jetřeba používat vlastní generátory elektrickéenergie. Země nevyrábí dostatek elektřiny,chybí nové elektrárny. Navíc podle ame‑

výstavbu silnic, železnic a energetických pro‑jektů. Uvedl také, že v současnosti je v zemizemědělsky využíváno pouze osm procent ob‑dělávatelné půdy a že i to chce vláda změnit.

Podle Osinbaja chce firma General Electricpostavit v Nigérii solární elektrárny o výko‑nu 500 MW. Přesněji v sedmi nigerijskýchstátech. Země je totiž federací 36 států a májedno federální teritorium, Abuju, kde ležístejnojmenné hlavní město. Osinbajo zmíniltaké dokončení výstavby železnice mezi Lago‑sem a městem Kano na severozápadě země.

Nigerijským vládám se skutečně s jejichplány podařilo v předchozích letech dosáh‑nout určitého pokroku například ve výroběspotřebního zboží či stavebnictví. Nigérietaké vyrábí vlastní osobní i nákladní automo‑bily a autobusy značky Innoson. Neúspěšnáje ale snaha provést reformu zemědělství.Země je tak stále závislá na dovozu potravin,i když by je dokázala vyrobit sama. Zeměděl‑ství trpí velmi nízkou produktivitou, chybíhnojiva, ale například i traktory. Pěstuje sehlavně maniok (cassava), který je základnísložkou výživy. Používá se podobně jako našebrambory a může sloužit i jako krmivo prodobytek. Na vývoz je určeno nigerijské kakaonebo palmový olej.

Zdroje: ČSÚ, CIA FACtbook, CItI – eMergINg MArketS eCoNoMIC outLook

NigérieJihoafrickárepublika

Obchod ČR s Nigérií(v mil. korun)

Obchod ČR s Jihoafrickou republikou(v mil. korun)

90 12245 61

137

Srovnání ekonomiky Nigérie Jihoafrická republikaPočet obyvatel 183,3 milionu 56 milionůMěna nigerijská naira jihoafrický rand

Úřední jazyk angličtina 11 úředních jazyků včetněangličtiny, která je široce používána

Pořadí v žebříčku snadnostipodnikání Světové banky 145. (ze 190) 82. (ze 190)

Veřejný dluh 17,6 % HDP 51,6 % HDPMeziroční růst reálného HDP* –1,6 % 0,30%

HDP na hlavu v paritě tržní síly 5600 USD(ČR má 33 200 USD)

13 200 USD(ČR má 33 200 USD)

Inflace 15,70 % 6,30 %Nezaměstnanost 13,90 % 26 % (oficiální údaj)

2013

2013

2012

2012

2014

2014

2015

2015

2016

2016

13901487 1520

1787

1044

6163

9070

5506

9844

6109

10801 1064811568

6487

7827

dovozvývoz

dovozvývoz

* za období 2016/2015

6

Téma


rických odhadů obvykle pracuje současně jentřetina jejich instalovaného výkonu. Zbytekse opravuje či je mimo provoz z jiných důvo‑dů. Současně zhruba za polovinu vyrobenéelektřiny nikdo nezaplatí. Buď se ztratí cestoukvůli špatnému stavu přenosového vedení,nebo je odebírána načerno.

Od podnikatelů jsou vyžadovány různétypy daní a licenčních poplatků. Byrokracieje rozsáhlá, země má podle časopisu Econo‑mist přes 260 různých federálních úředníchagentur, registrace výrobků je drahá a zdlou‑havá. Dovážené zboží musí být označenov angličtině. Problémem jsou různé podvodya korupce. Úplatkářství je sice trestné, alev podstatě se stalo jistým způsobem sou‑částí místní kultury. Podle některých zprávz médií korupce v posledních dvou letechopět vzrostla. V žebříčku vnímání korupceorganizace Transparency Internationalbyla Nigérie v roce 2016 na 136. místě ze 176hodnocených zemí seřazených od nejméněpo nejvíce korupční. V roce 2008 obsadila121. místo. Úplatné jsou údajně i soudy,které rozhodují velmi pomalu a cizinec jeu nich většinou v nevýhodě oproti místnímobčanům.

Vysoká je zejména ve městech úroveň kri‑

minality. V deltě Nigeru stále fungují gangy,které kradou ropu a specializují se na únosy,i když proti nim nedávno podnikla nigerij‑ská armáda rozsáhlou operaci. Na severua východě země stále pokračují boje protiislamistické organizaci Boko Haram (v pře‑kladu Západní učení je zakázané), kterouse přes opakované sliby vedení země a přesvojenskou spolupráci s okolními státy stálenedaří potlačit.

Nigérie je rozdělena na křesťanskou a mus‑limskou část, jsou tu i vyznavači místníchnáboženství a přes pět stovek různýchnárodnostních a kmenových skupin. Některéz nich se snažily nebo snaží o větší autonomiiči nezávislost. V posledních měsících se mluvínapříklad o možném obnovení boje kmeneIgbů za samostatný stát. Mezi léty 1967 a 1970vyhlásili Igbové nezávislou republiku Biafra,kterou nakonec dobyla nigerijská armáda.Výsledkem bylo zhruba 100 tisíc mrtvýchbojovníků na každé straně a odhaduje se, žehlady přitom zemřelo až dva miliony obyvatelBiafry.

V Jižní Africe upadá těžební průmyslV porovnání s Nigérií je Jihoafrická republikazemí mnohem podobnější vyspělým státůmv Evropě. Neformální sektor ekonomikyneboli šedá ekonomika je na rozdíl od jiných

afrických či jiných rozvojových zemí velmimalý. Uvádí se číslo okolo 15 procent HPD.V zemi je poměrně dobrá vymahatelnost prá‑va, soudy fungují, i když jejich rozhodovánítrvá dlouho a to může prodražovat případnésoudní spory.

Jihoafrická republika má podle zprávyporadenské společnosti PwC rozvinutoua kvalitní dopravní síť, ať již jde o silniceči železnice. Dopravní infrastruktura bylanavíc vylepšena v souvislosti s tím, žeJihoafrická republika v roce 2010 hostilaMistrovství světa ve fotbale. Problémy jsouale kvůli rychle rostoucímu počtu obyvatelse zásobováním vodou a elektrickou energií.U elektřiny dochází nezřídka k časově ome‑zeným výpadkům. Podle organizace GlobalInfrastructure Hub potřebuje Jižní Afrikado této oblasti investovat do roku 2040 zhru‑ba půl miliardy dolarů.

Vysoká je úroveň zločinnosti, zejménave městech. Z bezpečnostních důvodů senapříklad při jízdě autem doporučuje přílišnezastavovat a nechávat uzavřená okna.Hrozí ozbrojené přepadení. Zároveň je třebapoznamenat, že se úroveň kriminality v zemivýrazně snížila oproti situaci v polovinědevadesátých let minulého století. Například

počet vražd v Jižní Africe je sice vyšší nežv evropských zemích, ale výrazně nižší nežv některých zemích Jižní a Střední Ameriky.

Jihoafrická ekonomika je velmi diverzifi‑kovaná, silný je podíl textilního průmyslua maloobchodu. Roste podíl telekomunikacína ekonomice, které předstihly zemědělstvíči turismus. Už od poloviny minulého stoletíroste podíl služeb na celkovém HDP. V minu‑lém roce dosáhl 67 procent. Setrvale naopakklesá podíl těžby nerostného bohatství –Jihoafrická republika má důležité zásobynapříklad uhlí, zlata a diamantů – na výkonuekonomiky. V roce 1980 tvořila těžba rekord‑ních dvacet procent HDP země, v současnostije to okolo sedmi procent. V posledních pětiletech se snížil počet zaměstnanců v těžeb‑ním průmyslu o 70 tisíc.

Hospodářství Jihoafrické republiky je častooznačováno za smíšenou ekonomiku, kdehrají důležitou roli státní podniky a státní re‑gulace a plánování. Podle některých expertůale politici razí pojem „smíšená ekonomika“spíše proto, aby se zalíbili voličům, a vlivstátu zůstává, ovšem s některými důležitýmivýjimkami, spíše na papíře. Stát vlastní napří‑klad energetický holding Eskom, železnice,národního leteckého dopravce a také ropnoua plynárenskou firmu PetroSA či Land andAgricultural Development Bank of South

Africa, prostřednictvím které podporujezemědělce.

Jižní Afrika se potýká s vysokou nezaměst‑naností a nerovností v rozdělování bohatství.Počet lidí bez zaměstnání dosáhl v roce 2016oficiálně 26 procent, neoficiální čísla nynímluví až o 36 procentech. Nejvíce postiženíjsou mladí lidé, zejména černoši. Nepracujeani nestuduje přes polovinu žen ve věku mezi20 a 24 lety. Údaje Světové banky, které jsouale několik let staré, uvádí, že Jižní Afrika mánejvyšší Giniho koeficient, tedy číslo ukazují‑cí rozložení příjmů mezi chudými a bohatými,na světě. Tedy jsou zde největší majetkovérozdíly.

Rozdíly v bohatství, stejně jako vysokánezaměstnanost jsou často dávány za vinudědictví apartheidu. Režimu, který rozdělo‑val jednotlivé „rasy“, nedovolil nebělošskýmobyvatelům vykonávat některá zaměstná‑ní a omezoval je v přístupu ke vzdělání.Apartheid definitivně skončil v roce 1994a princip „nerasovosti“ byl zakotven v ústavěpřijaté o dva roky později. Dnes se úroveňvzdělání postupně vyrovnává. Jak uvádí časo‑pis Economist, v posledních letech výrazněklesl počet těch nejchudších a zároveň ná‑padně stoupl podíl černochů, kteří jsou podlestatistik řazeni do skupiny s nejvyšší životníúrovní v zemi.

Vládní strana ve válceMomentálně poškozuje důvěru v budoucnostjihoafrické ekonomiky napětí v souvislostise skandály ve vládní straně Africký národníkongres (ANC), která dominuje zemi od páduapartheidu. Navíc ANC bude v prosinci volitsvého šéfa, a tedy i předpokládaného příštíhojihoafrického prezidenta. Současný prezi‑dent Jacob Zuma, který se v zahraničí snadnejvíce proslavil svým výrokem z roku 2006,že minimalizovat možnost nákazy nemocíAIDS může sprcha po sexu, totiž nebudemoci v roce 2019 znovu kandidovat. Ústavaumožňuje prezidentovi zastávat úřad jendvě pětiletá období a Zuma je prezidentemod května 2009.

Časopis Economist popisuje boj o Zumovonástupnictví jako „válku uvnitř vládnoucístrany“, která už vedla k desítkám nevyřeše‑ných politických vražd. Šéfem ANC po Zu‑movi chce být Cyril Ramaphosa, zástupceprezidenta a nejbohatší černý podnikatelv zemi, který vlastnil například jihoafrickýřetězec rychlého občerstvení McDonald’s.Ten byl podle říjnových průzkumů favori‑tem. Zuma ale prosazuje jako svoji nástup‑kyni Nkosazanu Dlaminiovou‑Zumovou,svoji bývalou ženu. Předpokládá se, že ta bypo svém nástupu udělila současnému prezi‑dentovi obviněnému ze 783 případů korupcea podvodů milost. Zatím není jasné, jaktento zápas může ovlivnit budoucí stabilituJihoafrické republiky.

Zuma je v centru současného úplatkářské‑ho skandálu, který je označován za největší

Nigérii chybí dostatečná síť železnic a přes dvě třetinyoficiálních silnic nemá zpevněný povrch. Ve městechvznikají rozsáhlé dopravní zácpy.

7

Téma


v historii země. Ten dokonce vedl k neúspěš‑nému pokusu o odvolání Zumy v parlamentua k velkým pouličním demonstracím. Zumaa jeho lidé jsou kromě jiného – například žesi prezident pořídil nákladné sídlo za státnípeníze – prý spojeni s bohatou podnikatel‑skou rodinou Guptů. Guptové vlastní v Ji‑hoafrické republice množství nemovitostí,doly, média i zbrojovku a jeden ze tří bratrůGuptových, Atul, je sedmým nejbohatšímJihoafričanem. Guptové údajně ovlivňovalive spolupráci se Zumou jmenování ministrůi dalších úředníků a dostávali za to státnízakázky. Prezidentovi prý pomáhali financo‑vat jeho luxusní život, a navíc údajně za po‑moci PR firmy vyvolávali rasovou nenávistve snaze manipulovat s veřejným míněním,zakrýt politické skandály a diskreditovat svéprotivníky.

Nevyužité příležitostiI když s Jihoafrickou republikou má Českonejvětší objem obchodu ze všech africkýchzemí, jsou zde nevyužité příležitosti zejménav oblasti chemického průmyslu, energetiky,potravinářského průmyslu a zdravotnictví.Česko zatím vyváží do Jihoafrické republikyhlavně automobilové díly, elektronické kom‑ponenty, dováží naopak speciální přístrojepro čištění plynů a je důležitým dovozcemjihoafrické vlny. Do Česka směřuje také jiho‑africké ovoce a víno.

Pokud jde o investice, podle týdeníku Eko‑nom chce výrobce netkaných textilií PegasNonwovens postavit v Jižní Africe výrobnízávod zhruba za dvě miliardy korun.

Více o obou regionech na www.businessinfo.cz/nigeriea www.businessinfo.cz/jihoafricka‑republika

johannesburg je největším městem jihoafrické republiky. Se svými 4,4 milionu obyvatel je průmyslovým a ekonomickým centrem země. Foto: ShutterStock

Momentálněpoškozujídůvěruv budoucnostjihoafrickéekonomikyskandályve vládní straněAfrický národníkongres.

8

Rozhovor


Jihoafrická republika je branou proobchodování se subsaharskými státy„Je stále něčím nová. Překvapuje mě rychlostí, jakouse rozrůstá a mění,“ říká o Jihoafrické republice PetrHaramul, ředitel kanceláře CzechTradu v Johannesburgu.

Rok a půl působí v kanceláři Czech‑Tradu v Johannesburgu Petr Ha‑ramul, člověk z byznysu, který znádobře potřeby českých exportérů.

Na Jihoafrické republice ho fascinuje hlavněvelikost tamního trhu, a tudíž i obrovsképříležitosti pro tuzemské firmy.

Čím je Jihoafrická republika pro exportéryzajímavá?Samotná Jihoafrická republika je trh s ob‑rovským potenciálem a drobnými exportní‑mi bariérami. Navíc je to brána do subsahar‑ské Afriky. Kdo chce exportovat do Namibie,Angoly, Botswany, Mosambiku nebo do kte‑rékoliv další africké země na sever od Jiho‑africké republiky, začíná byznys právě tam.

Vědí to čeští výrobci?Prostřednictvím novinek z teritoria, zveřej‑ňovaných na webových stránkách Czech‑Tradu, seminářů, teritoriálně zaměřenýchkonferencí nebo na B2B jednáních s firmamityto informace českým exportérům předá‑váme.

Jak vstupují domácí firmy na tamní trh?Ve většině případů musí mít lokálníhodistributora. Toho jim umíme najít, dove‑deme zároveň prověřit, že se jedná o solid‑ní firmu. Poté můžeme kontrolovat vstupdodávek na trh, tedy zda distributor dělákroky, na kterých se dohodl se svým českýmprotějškem. Proniknout na jihoafrický trhbez místního partnera je velmi těžké. Každáfirma, která tam působí, musí splňovatBBBEE — podmínku zaměstnávat minimál‑ně 70 procent místních obyvatel musí dodr‑žet i distributor, takže i takovou informacije třeba před uzavřením obchodní dohodyprověřit.

Mají české podniky v JAR své pobočky?Je jich minimum, ale jsou takové. Teď jsmezrovna spolupracovali se dvěma firmamiz oboru vodohospodářství a energetiky,které do toho šly. Dlouhodobě tam působínapříklad Hutní montáže, které vyhrály ten‑dr na subdodávku pro firmu Hitachi, jež sepodílí na stavbě největší uhelné elektrárnyna světě.

Jak domácí exportér zjistí, že se v zemichystá nějaký zajímavý tendr?Dozví se to u nás v CzechTradu. Napříkladteď, protože je velký problém s nedostatkemvody, bude Kapské Město vypisovat tendrna reverzní osmózu, tedy odsolování mořskévody a produkci vody na zavlažování i té pitnépro domácnosti. Jakmile se o podobné za‑kázce přes naše kontakty dozvíme, posílámeinformace na centrálu CzechTradu, která jezveřejňuje na webu Businessinfo.cz, a záro‑veň kontaktujeme přímo české firmy, kteréby to mohlo zajímat. Představitelé těchtopodniků si ovšem musí v rámci rozhodová‑ní, zda se do tendru přihlásí, zvážit všechnyokolnosti včetně větší vzdálenosti JAR, kteráje pro zajímavost ještě o sto kilometrů dálnež Peking.

Je velká vzdálenost podstatnou bariérou?Nijak zvlášť, jen je třeba volit lodní dopravuzboží, nikoliv leteckou, která je příliš náklad‑ná. České firmy se vesměs domluví a posílajísvé zboží jedním kontejnerem. Bariérou mo‑hou být nezbytné certifikace výrobků, jejichžzískání je časově náročné. Systém jejich vy‑stavení je sice jasně dán, ale jde o administra‑tivně náročný proces. Ovšem jakmile výrobcezíská certifikáty v Jihoafrické republice, můžepak prodávat i v dalších zemích subsaharskéAfriky, kde tyto dokumenty platí.

Jak to vypadá s bezpečností v JAR?Johannesburg patří k nebezpečnýmměstům,takže obezřetnost je nanejvýš žádoucí. Jenutné dodržovat bezpečnostní pokyny, jak sechovat a kudy chodit. Obchody jsou ovšembezpečné. Jihoafrické podniky si financovánísvých obchodů zajišťují bez větších potíží, byťjsou úvěrové sazby kolem 10 procent, což je proEvropu šílené číslo, ale tam jsou na to zvyklí.V Johannesburgu působí všichni největší ban‑kovní hráči, kteří jsou připraveni na akreditivy,investice i úvěry. Akreditivy jsou nejjednoduššía nejčastější formou financování obchodů.

Využíváte pro posílení tuzemského exportudo této země i nějaké mise?Osvědčují se nám, letos v březnu jsme mělijednu smíšenou, které se účastnilo osm firemzejména z oboru energetiky, vodohospodář‑

Ivana Gračková[email protected]

Petr Haramul

ředitel kanceláře CzechTradu v [email protected]

Petr Haramul po studiu na Západočes-ké univerzitě v Plzni a Univerzitě JanaAmose Komenského v Praze pracovalv soukromém sektoru jako obchodníředitel Sixt Leasing Czech Republica posléze jako ředitel Sanocreditu.Od roku 2015 působí v CzechTradu.Ve volném čase rád sportuje, cestujea věnuje se historii.

Foto: MateJ Slávik

9

Rozhovor


1. Pro jednání postačí angličtina. Znalost jinýchřečí se od obchodníka neočekává. Naopak s jinýmisvětovými jazyky zde neobstojíte. Není nutné anitlumočení do afrikánštiny.

2. Plánujte cestu mimo období Vánoc. JAR ležína jižní polokouli, proto jsou vánoční svátky spojenys obdobím letních dovolených, podobně jako v Českérepublice červenec a srpen.

3. Mějte na paměti etnické, kulturní a nábožen-ské rozdíly Jižní Afriky. Počítejte s tím při jednánía neukvapujte se v názorech, které vyslovíte. Jednomají všichni obyvatelé Jihoafrické republiky společ-né – jsou pyšní na svou zemi, na to, kde se v rámciAfriky nacházejí ekonomicky, a rádi uslyší, že sevám v Jižní Africe líbí.

4. Zjistěte si, kdo je vlastníkem společnosti, sekterou jednáte. Je rozdíl mezi státní a privátnísférou. Pro státní sféru určitě bude vhodné naléztmístního zástupce.

5. Jihoafričané jsou ve společenském i obchodnímstyku velmi přátelští a otevření. Buďte jako oni a za-nechte ustaranou tvář a problémy doma. Projedná-vat obchodní záležitosti při lehkém obědě je běžné.Taktéž je častá pracovní snídaně. Formální záležitostipak můžete dokončit v kanceláři. Vhodné je sakoa kalhoty, třeba i rozdílné, kravatu mít při běžnémjednání nemusíte.

6. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvláštěohledně svého nabízeného produktu. Zkuste dobřeprezentovat především sami sebe. Snažte se býtvybaveni pravomocemi obchod dojednat. Nadšeníprotistrany pro výši objemů a široké možnosti obcho-du korigujte vždy směrem dolů.

7. České produkty a ani to, kde leží Česká repub-lika, nejsou v Jihoafrické republice v obecnémpovědomí, což však není na překážku. Nejdůležitějšíje „value for money“, dobrý poměr ceny a výkonunabízeného produktu.

8. Zvládněte dobře své obchodní a dodací pod-mínky. Zvláště důležité je respektovat mezinárodnípravidla Incoterms.

9. Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte opatrnína sebe i na svůj majetek. Jižní Afrika má bohuželjednu z nejvyšších kriminalit na světě.

10. Jižní Afrika je větší než Francie, Španělskoa Portugalsko dohromady. V zemi není městskáhromadná doprava, jak ji známe z Evropy, a taxíkynejsou vždy bezpečné. Dobře si naplánujte, jak sev zemi budete pohybovat.

Na příští rok připravuje CzechTrade veletrhy sespolečnou českou účastí. Soustředí se na oborypotravinářství, vodohospodářství, energetika a důlníprůmysl.

Pro více informací sledujte Kalendář akcí na webuagentury CzechTrade.

Desatero pro obchodovánís Jihoafrickou republikou

ského průmyslu a zbrojaři. Pro dvoustrannájednání na půdě Johannesburské obchodníkomory, se kterou jsme po více než ročnímjednání uzavřeli dohodu o spolupráci, se námpodařilo získat řadu silných partnerů. Na za‑čátku příštího roku chceme uspořádat misido Johannesburgu pro dodavatele v oboruobnovitelných zdrojů a zdravotnictví, kteréje na vysoké úrovni. Rádi bychom se dostalina jihoafrický trh s nemocničními lůžky firmyLinet, která se svými produkty postupně pro‑niká do celého světa. Věříme, že zájem budei o různé potravinové doplňky a vitaminy.

Hodně drahá je nejspíš účast na odbornýchveletrzích. Vyplatí se?Veletrhy jsou nákladnou záležitostí, ale určitěmají smysl, protože na nich se navazují prvníosobní kontakty. Kontrakt tam nepodepí‑šete, ale pro vstupní jednání je to výbornáplatforma. Letos v květnu jsme měli několikfirem na veletrhu energetiky a vodohospodář‑ství African Utility Week v Kapském Městě.Zúčastnilo se ho 7500 lidí z byznysu. Prezen‑tovali se tam výrobce kotlů Benekov z Hor‑ního Benešova, firmy zabývající se čištěnímvody Antares‑AZV z Přerova a Mega ze Strážepod Ralskem a výrobce transformátorů ETDTransformátory. Návštěvy potenciálníchpartnerů na stáncích samozřejmě nenechá‑váme náhodě, zveme je jménem CzechTradu.Přítomnost zástupců firem na veletrhu je dů‑

ležitá, protože na místě mohou potenciálnímzájemcům představit technickou specifikacinabízených produktů.

Jaká je historie obchodních kontaktů s Ji-hoafrickou republikou? Jaký zvuk tam majíčeské výrobky?Československo dříve do země dodávalove velkém hlavně strojírenské výrobky.Dodnes tam fungují elektroměry s nápisemMade in Czechoslovakia. Poté se vzájemnýobchod úplně propadl, jednak po roce 1989a také po pádu apartheidu a nástupu prezi‑denta Nelsona Mandely v roce 1994.Po roce 2010 otevřela agentura CzechTrade

v Johannesburgu svou kancelář, protože bylojasné, že země skýtá pro české exportéry vel‑ké možnosti. Zatímco v Evropě i Asii se hrajeo cenu, až se marže dostávají téměř na nulu,na jihu Afriky jsou stále slušné. Navíc je tovelký trh, jen v Jihoafrické republice žije ofi‑ciálně na 50 milionů lidí, další miliony proudído této bohaté země ze severu neoficiálně.Země se rozvíjí a potřebuje přesně ty typy

dodávek, v nichž mělo Česko vždy špičkovéknow‑how a dobré jméno. Ovšem následkempředchozího propadu ještě nemá nová značkaMade in Czech Republic tak dobrý zvuk jakota předchozí. Ale už se to začíná lámat, kdyžse k tomu přidají dobré reference, nejlépez Velké Británie nebo Nizozemska, je napůlvyhráno.

Jihoafrická republika se rozrůstá, mimo jiné buduje celá města. Na snímku Kapské Město. Foto: SHutterStock

10

Rozhovor


Nigérie je velkou příležitostí pro všechnyexportéry. Češi ji zatím neumí využítPředstavuje obrovský trh. „Domácí exportéři alevelkého potenciálu Nigérie kvůli předsudkům zatímnevyužívají,“ říká ředitel kanceláře CzechTradu v Lagosu.

Štěpán Beneš otevíral letos v lednu kan‑celář CzechTradu v nigerijském Lagosu.Věří, že se českým exportérům na dru‑hém největším africkém trhu podaří

dobýt zpět ztracené pozice.

Na Meeting Pointu v Praze, který se konalletos v létě, projevovali čeští exportéři velkýzájem o nigerijský trh. Co je nejvíce zajímalo?Zájem je velký napříč obory, ale zástupci domá‑cích firem zatím spíše zjišťují situaci. Už slyšeli,že je to obrovský trh, ale na druhou stranu majíhlavně informace, že jde o nebezpečnou oblast.Takže kvůli předsudkům potenciál, který sev Nigérii nabízí, zatím bohužel zdaleka nevyu‑žívají.

Ale v Nigérii operuje islámská militantnískupina Boko Haram, uskutečnilo se tamněkolik teroristických útoků. Přesto tvrdíte,že obavy jsou důsledkem předsudků?

Teroristické útoky zažily i Paříž, Berlín neboLondýn. Přesto se tam dál dělají obchody.Do Nigérie se tlačí byznysmeni z celého světa,je to druhá nejsilnější ekonomika Afriky. Byťjsou tam propastné rozdíly mezi chudýmia bohatými, tak tam žije 30 milionů milionářů,což je obrovský trh pro kvalitní spotřební zboží.Největší nigerijské dvacetimilionové město, pří‑stav Lagos, generuje 60 až 70 procent obchodůcelé západní Afriky. Na tamním trhu působířada světových firem z Asie i USA. Kdyby bylaoblast tak nepřátelská, jak se šíří v médiích, takby tam nikdo ze světových obchodních hráčůnebyl. Opak je pravda, velcí exportéři si prostěnemohou dovolit tam nebýt.

Jaká je bezpečnost obchodů?V překotných 90. letech získali tehdy nezkušeníčeští obchodníci bohužel řadu špatných zku‑šeností, když naletěli třeba na různé podvodnée‑maily, v nichž podivní nigerijští princové

žádali o pomoc se získáním svého královské‑ho majetku a podobně. Myslí si proto dodnesto nejhorší. Ale obchody v Nigérii probíhajístandardně, při menších objemech se vyžadujestoprocentní platba předem nebo se využívajíakreditivy. Ostřílení exportéři jiné platebníinstrumenty nepoužívají, spálit se samozřejměmůže nezkušená firma, která si platební pod‑mínky neošetří.

Takže do nezajištěného obchodu byste nešel?Do toho bych nešel ani v Česku. Byznyss Nigérií ale lze standardně pojistit, dobře tutolokalitu zná třeba pojišťovna Lloyd's.

Kteří výrobci by se měli zajímat o tamní trh,co se tam dá dovézt?Jde o proimportní zemi, dá se do ní dovézt té‑měř všechno. Nigerijci v podstatě nic nevyrábě‑jí, nefunguje tam žádná průmyslová produkce.Od 80. let se začali postupně zcela spoléhat

Ivana Gračková[email protected]

Pokrývky hlavy české firmy Tonak Nový Jičín nosíjedna z místních komunit. Na fotografii prezidentNigérie Muhammadu Buhari. Foto: reuters

11

Rozhovor


na ropu, která je dnes náplastí na veškeré pro‑blémy země. Rezignovali na svůj textilní a kože‑dělný průmysl i na zemědělství. A byť se vládadnes snaží nastartování průmyslu podpořit, jedovoz podstatně jednodušší než zavedení vlast‑ní výroby. Nigérie je proto už dlouho obrovskoupříležitostí pro všechny exportéry, kterou zatímčeští výrobci neumí využít. CzechTrade protodělá masivní osvětu.

Má země nějaké výrazné exportní bariéry?Velkou bariérou by mohla být cla a certifikace.Pokud by si je chtěli čeští výrobci zajišťovatsami, zaplatili by spoustu peněz na různýchpoplatcích, ztratili by mnoho času a stejněby nakonec nic nevyřídili. Proto tuzemskýmfirmám doporučuji, aby své aktivity ukončily užv přístavu, kde předají zboží svémumístnímupartnerovi, který se musí umět v byrokratickéma bohužel i korupčním prostředí pohybovat.

Je i jiná cesta, jak najít v Nigérii partnera,než se spolehnout na služby CzechTradu?Dají se využít například odborné výstavya veletrhy. Účast na nich je ale hodně nákladnáa nedá se očekávat, že by první cesta přineslanějaký konkrétní výsledek. Velmi dobře můžefungovat doporučení, pokud už nějaká českáfirma spolupracuje s nigerijským partnerema kontakt poskytne dalšímu tuzemskémuvýrobci, s nímž si nekonkuruje. To je ale spíševěcí náhodných setkání než systematické prá‑ce, kterou nabízí CzechTrade.

Na jaká specifika se musí čeští obchodníciv Nigérii připravit?Bez osobního doporučení neuděláte nic.Každého nového partnera si přitommusíteprolustrovat, zda někde nedluží, zda v obcho‑dě nedělá podrazy. Informace můžete zasezískat jen přes známé, protože třeba bankavám oficiálně neřekne nic, ani kurz nigerijskéměny naira k dolaru, a to přesto, že jinak tamníbanky fungují dobře. V zemi se dělá přes osobní

kontakty – všechno od registrace výrobků přesclení až po dopravu. Proto je tak důležité mítmístního partnera.

Mají tuzemští výrobci šanci uspět i v tendrechna dodávky pro státní projekty?Určitě mají, ale musí se ve spolupráci se svýmmístním partnerem angažovat kolem státní za‑kázky o hodně dříve, než se tendr vůbec vypíše.Pak už bývá většinou pozdě.

Sice říkáte, že se dá do Nigérie přivézt vše,ale jsou jistě obory, které vnímáte jako zvlášťperspektivní. Které to jsou?Aktuálně připravujeme ve spolupráci s českouambasádou v Nigérii obchodní misi a disku‑tujeme, které firmy pozvat. Pravděpodobněse soustředíme na výrobce strojírenskýchtechnologických celků, například armatur prodistribuci ropy a plynu, a na potravináře. Třebatrvanlivé, konzervované potraviny, paštiky sev Nigérii téměř vůbec nevyrábí.

Tamní trh z minulosti české výrobky zná.Proč jsme ho opustili?Historicky vyváželo Československo do Nigériehlavně obráběcí stroje. Místní obyvatelé znajílátky z Veby Broumov, populární žiletky CzechBlades Jevíčko, nebo dokonce pokrývky hlavyz Tonaku Nový Jičín, které nosí jedna z míst‑ních národních komunit. V 90. letech se všichničeští výrobci rozhodli vyvážet na Západ a dlou‑ho budované obchodní kontakty se zpřetrhaly.Takže teď po dvaceti letech dobýváme pozice,které jsme dříve dobrovolně opustili. Ale českýdovoz do Nigérie začíná, byť opatrně, stoupat.Třeba tuzemská společnost Knights dodala pro‑střednictvím regionálních vlád místním firmámminitraktory. A protože nigerijská reprezentacesi už uvědomuje, že spoléhat jen na ropu bylachybná strategie, stává se zemědělství hneddalší prioritou. Minitraktůrky tak byly podle měonou pomyslnou první vlaštovkou českých do‑dávek pro jejich zemědělství a pro další obory.

Štěpán Beneš

ředitel kanceláře CzechTradu v [email protected]

Vystudoval Českou zemědělskou univerzituv Praze. Poté působil v České energetickéagentuře, vedl projekty obnovitelnýchzdrojů energie a dělal tajemníka MirrorGroup (orgán EU) pro fotovoltaiku. Byl ob-chodním ředitelem Global Estate na Kap-verdských ostrovech, pro Strojexport vedlobchod s civilním i vojenským materiálemv Africe. Pracovně působil také v Ugandě,Angole, Ghaně, Etiopii a Keni. Nyní vedekancelář CzechTradu v Nigérii.

1. Pro jednání postačí angličtina.

2. Plánujte cestu mimo období Vánoc a ramadánu.Vnímejte, co se okolo vás děje, buďte obezřetní,opatrní na svůj majetek, dbejte o svou bezpečnosta vyhýbejte se rizikovým situacím.

3. Mějte na paměti etnické, kulturní a náboženskérozdíly země. Velmi obvyklým a častým jevem v Nigé-rii je všeobecná nedisciplinovanost a nedochvilnost.

4. Zjistěte si, kdo je váš obchodní partner, s kterýmspolupracujete. Bez kvalitního místního partnera,jenž vám otevře dveře k zákazníkům, se absolutněneobejdete.

5. Nigerijci jsou v obchodním styku velmi sebevě-domí a asertivní. Jednání může předcházet dlouháneformální předehra, během které se klient s chutípochlubí svými úspěchy. Bohatí či vlivní Nigerijci rádidávají okázale najevo své bohatství (vliv), včetněperfektního oblečení a automobilu.

6. Vyžadovaným oblečením během jednání jsoukalhoty a sako. Kravatu míst nemusíte.

7. Buďte vlídně sebejistí a sebevědomí, zvlášť na svůjnabízený produkt. Dobře prezentujte především samisebe.

8. Nenechte se uchlácholit prvotním dojmem, žeklient chce vše a ve velkém. Nigerijci jsou mistři mani-pulace a rádi vytváří dojem, že je již obchod sjednánběhem prvního jednání.

9. Připravte se na neočekávané průtahy a změnyv zadání požadavků z nigerijské strany.

10. Velmi dobře si zajistěte platební instrumenty.Nejčastěji se používá potvrzený neodvolatelnýakreditiv (L/C) s co možná nejjednoduššími podmín-kami, aby nedocházelo k průtahům s platbami. Snažtese mít většinu svých plateb uhrazenou a na svém účtuještě před odesláním zboží.

Více informací o regionu naleznete nawww.businessinfo.cz/nigerie

Desatero pro obchodovánís Nigérií

Foto: Matej slávik

12

Pohled na region


Ghana – vycházející hvězda AfrikyPrvní subsaharská země, která před 60 lety získala nezávislost,urazila za dobu své existence kus cesty a dnes má Ghanaambici stát se jednou z nejprůmyslovějších ekonomik v Africe.

Ghana zaujímá speciální místov rámci dlouhé historie vztahůmezi Českou republikou a Afrikou.Po několikaletém útlumu hospodář‑

ské aktivity se nyní Ghana opět dostává mezinejrychleji rostoucí země světa.Třicetimilionový ghanský trh nabízí ne‑

jenom stabilní podnikatelské prostředí, alei nebývalé obchodní a investiční příležitosti.Díky výborné pověsti českých průmyslovýcha strojírenských výrobků v západní Africemají tuzemské firmy v tomto teritoriu stálekonkurenční výhodu, která ovšem nebudetrvat věčně.

Historické vazbyPříběh moderní Afriky je nerozlučně spjats Ghanou. Jakožto první subsaharskázemě, která získala nezávislost (již v roce1957), podnítila další africké národy, abyse vydaly vstříc svobodě a realizaci svého

obrovského potenciálu. Ghana upozornilana rozsáhlé možnosti Afriky napříkladstavbou jednoho z největších vodních dělna kontinentu, přehrady Akosombo na řeceVolta, či prezentací myšlenky africkéintegrace na institucionální úrovni, jež jednes představována Africkou unií. Vzhle‑dem ke své dlouhodobé politické stabilitě,současnému demokratickému střídání vlád,bohatým nalezištím zlata a ropy, výnosnéprodukci kakaa a značným rozvojovýmambicím je i dnes s Ghanou spojeno mnohopozitivních očekávání.Pro Českou republiku výjimečnost země

spočívá především v bohaté minulosti vzá‑jemných politických a hospodářských vztahů,na které je možné navázat i dnes. Když Ghanabyla ještě britskou kolonií známou jakoZlatonosné pobřeží, Československo dováželona tento trh své průmyslové výrobky, sklo,textilie a další zboží.

Michal Prokopsekce Evropské unie a zahraničního obchodu,

oddělení Afriky, Asie a Austrálie,ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

Československo bylo také jednou z prvníchzemí, které navázaly s novým africkým státemdiplomatické styky, a to v roce 1957. Prvníghanský prezident Kwame Nkrumah navštívilv roce 1961 Prahu a obdržel kromě jiných pocti Řád bílého lva. V témže roce byla podepsánadohoda o vědecko‑technické a průmyslovéspolupráci mezi Československem a Ghanou.Díky československé finanční a technicképomoci bylo v africké zemi postaveno ně‑kolik vodních elektráren, nemocnice a řadatechnologických celků, jako například podnikna výrobu juty, cukrovar ve městě Komenda,továrna na sklo v Abosu, gumárenský závodv Bonsu a továrna na boty v Kumasi. Stovkámghanských studentů bylo také poskytnutovyšší odborné vzdělání v Československu.Nicméně když byl prezident Kwame Nkru‑mah v roce 1966 během vojenského převratusvržen, politické a ekonomické vztahy bylyna dalších 25 let značně utlumeny.

Foto: shutterstock

13

Pohled na region


Kontakty mezi oběma zeměmi se podaři‑lo obnovit až na počátku nového tisíciletí.V roce 2010 zavítal do Česka tehdejší ghan‑ský viceprezident John Dramani Mahamas početnou podnikatelskou delegací. V tétodobě se obrat obchodní výměny blížil k hra‑nici jedné miliardy korun. Dnes se vzájemnýobchod pohybuje okolo 656,3 mil. koruna Ghana se řadí mezi pět nejdůležitějšíchexportních trhů pro Českou republiku v sub‑saharské Africe.Hlavními vývozními komoditami do Gha‑

ny jsou zejména chemikálie, sklo a bižu‑terie, zemědělská technika, osobní auto‑mobily Škoda, dále se ve větším množstvíobjevují položky jako pneumatiky, barvy,svítidla, látky, oděvy a drobné spotřebnízboží.Předními dovozními artikly do Česka jsou

ovoce, kaučuk, hliník, kakao, zlato a tropickédřevo. Velice důležitou úlohu v rámci rozvo‑je česko‑ghanské ekonomické relace hrajei obnova starších československých průmy‑slových závodů v Ghaně. V roce 2011 bylanapříklad znovuotevřena továrna na botyve městě Kumasi a minulý rok byl spuštěnprovoz v nově vybaveném cukrovaru „NewKomenda“.

Nástup modrého slona a průmyslová revoluceV africké mytologii slon se vztyčeným cho‑botem symbolizuje sílu, stabilitu a přízeň.Je proto příznačné, že v ghanských prezi‑dentských volbách v prosinci 2016 uspělprávě kandidát strany, která má modréhoslona ve svém znaku. Současný prezidentNana Akufo‑Addo, který nastoupil do funkcev lednu 2017, zvítězil na základě reformníhoprogramu, který počítá s tvorbou novýchpracovních míst a nastartováním ekonomic‑kého růstu pomocí široké industrializacehlavně v oblasti zemědělství a ve zpracova‑telském odvětví. Tato agenda má předsta‑vovat odpověď na dlouhodobé problémy, sekterými se ghanské hospodářství potýká.Těmi jsou zejména vysoký státní dluh,nedostačující energetická infrastruktura,nezaměstnanost mladé populace, malá di‑verzifikace exportu a s tím související deficitběžného účtu platební bilance.Již na konci září 2017 prezident Akufo‑

Addo vyhlásil při příležitosti otevřenítovárny na zpracování ovoce v obci Ekumfivládní program „One District, One Fac‑tory“, jenž má za cíl zprovoznit alespoňjednu továrnu v každém z 216 ghanskýchokresů. Jde o ambiciózní plán odpoutánízdejší ekonomiky od exportu primárníchsurovin a příklonu k ekonomickému modeludávajícímu ghanským výrobkům nezbytnoupřidanou hodnotu. Prezident dále uvedl, ženová vláda již vyčlenila 465 milionů dolarůna výstavbu a renovaci 51 továren v Ghaně,přičemž tamní vláda zajistila ve východníAsii úvěrové půjčky až ve výši dvou miliarddolarů na nákup nezbytných technologií.

Za předpokladu, že rozvojový plán prezi‑denta Akufo‑Adda uspěje, budeme bezesporusvědky západoafrické průmyslové revoluce.„One District, One Factory“ může pomociGhaně zlepšit její potravinovou soběstačnosta také se příznivě projeví i v navazujících sek‑torech. Otevírají se tedy široké možnosti pročeské firmy specializující se na obory, jakojsou zpracovatelský a potravinářský průmysl,zemědělská technika, silniční a železničníinfrastruktura a energetika.Nová ghanská administrativa ani ne rok

od voleb sklízí jeden úspěch za druhým.V červenci se ghanský ekonomický růst HDPvyšplhal až na devět procent, což je nejlepšívýsledek za poslední tři roky. V současné dobězemě roste dokonce stejně rychle jako dyna‑mický premiant Afriky – Etiopie. O zlepšujícíse konkurenceschopnosti ghanské ekonomikyvypovídá i fakt, že deficit běžného účtu za po‑sledních několik měsíců klesl o tři procentníbody na 5,7 procenta, Ghana tedy zvyšuje svojivýkonovou bilanci ve vztahu k exportu.Nemalou úlohu hraje uzavření Prozatímní

dohody o hospodářském partnerství meziEvropskou unií a Ghanou, která odbouráváobchodní bariéry mezi oběma trhy. Tamnívláda také efektivně zvládá tlumit inflačnítendence spojené se skokovým navýšenímhospodářského růstu. Daří se i v ropném prů‑myslu, neboť v červenci 2017 bylo otevřenojiž třetí ropné pole zvané Sankofa Gye Nyameu pobřeží země. Zvýší se tak ghanská produk‑ce o více než 30 tisíc barelů ropy a 5,07 milio‑nu kubických metrů plynu denně. Významnýje i verdikt Mezinárodního soudu pro mořsképrávo (ITLOS), jenž nedávno rozhodl ve pro‑spěch Ghany ve věci sporné námořní hranicemezi Ghanou a Pobřežím slonoviny v kontex‑tu zdejších ropných zdrojů.

renesance česko‑ghanských vztahůReformní agenda prezidenta Akufo‑Addapřináší nebývalé obchodní a investiční příle‑žitosti pro české firmy. Vzhledem k tomu, žev Ghaně se ještě stále nachází mnoho průmy‑slových závodů dodaných Československem,tato skutečnost dává českým exportérům ur‑čitou konkurenční výhodu a otevírá možnostizískání kontraktů při modernizaci ghanskéhoprůmyslu i v podobě subdodávek.Ghaňané mají bezpochyby zájem o rozšíře‑

ní spolupráce s ČR, jak o tom svědčí rostoucíintenzita bilaterálních vztahů. Letos v dubnubyla podepsána s Ghanou dohoda o zamezenídvojího zdanění. V roce 2018 se počítá s do‑hodou o hospodářské spolupráci a výhledověs uzavřením dohody o ochraně investic.O perspektivě česko‑ghanské spolupráce

vypovídá i konání dvou velice úspěšných pod‑nikatelských fór jak v Ghaně (Czech Days inGhana 2017), tak v České republice za velkéhozájmu firem z obou zemí. Na konci září 2017zorganizovalo ministerstvo průmyslu a ob‑chodu ve spolupráci se Svazem průmyslu ČR,zastupitelským úřadem ČR v Akkře a GhanaFree Zone Board v Praze obchodní seminář,který slavnostně zahájili náměstci průmyslua obchodu ČR a Ghany, Vladimír Bärtl a Car‑los Kingsley Ahenkorah. Ghanská podnika‑telská delegace čítající přes dvě desítky osobbyla jednou z největších, které kdy do Českérepubliky zavítaly.Obě strany se shodly na prospěšnosti part‑

nerství mezi Českem a Ghanou, jelikož obězemě jsou perspektivními vstupními branamina mnohonásobně větší regionální trhy – proČeskou republiku je to západní Afrika a proGhanu střední Evropa.

Více informací o regionu naleznete nawww.businessinfo.cz/ghana

Památník prvního ghanského prezidenta Kwamea Nkru-maha v národním parku v Akkře. Foto: shutterstock

Za předpokladu,že rozvojový plán„One District,One Factory“prezidentaAkufo‑Addauspěje,budeme svědkyzápadoafricképrůmyslovérevoluce.

14

Na cestě


V Nigérii i JAR ocení osobní kontakt.Přes e‑mail obchod neuzavřeteJednání s africkými byznysmeny trvají déle, rádi sipovídají. Důležitá je během nich osobní přítomnost.Předejdete tím případné korupci i podvodům.

Za exotickými slovy hausa, joruba čiibo se skrývají názvy lokálních ja‑zyků, kterými se domluvíte v Nigé‑rii. Tedy jen zlomku z nich. V zemi

se používá dohromady více než 250 dalších.Není ale třeba se děsit, úředně se v celémstátě hovoří anglicky. Navíc místní podni‑katelé, nejenom ti v Nigérii, si cení osobní‑ho kontaktu a rádi konverzují. Byznysovájednání bývají neformální a srdečná.

Vyjednává se o dost delší dobu, než jezvykem v Evropě. Žádný spěch a strohost.„Rozhovor se zahajuje optáním ‚How areyou?‘ a přes počasí se přejde k ragby nebogolfu. Zejména černoši nejdou přímo k věci.Vhodným tématem je také rodina nebocestování. Řada místních podnikatelů byla

na dovolené v Praze, a to i opakovaně, tak‑že nás znají, v tom máme velkou výhodu,“objasňuje ekonomický diplomat v Jihoaf‑rické republice Viktor Dolista. Doporučujei uvolněnější dress code. Stačí sako a koši‑le, kravata není nutná. Ženy mají ještě většívolnost.

Ještě důležitější však je zemi navštívit.„Začátky a problémy obchodování v Africejsou po desetiletí stejné. Pro úspěch je bez‑podmínečně nutné alespoň malé fyzické ev‑ropské zastoupení na místě. Řešit dokonče‑ní exportu jen telefonem nebo po internetuje nereálné,“ upozorňuje Michal Jirkovský,výkonný ředitel exportní konzultační firmyXenia a bývalý šéf Česko‑africké obchodníkomory.

Barbora Loudová[email protected]

pomalejší tempoKromě osobnějšího pojetí byznysu se lišíi chápání času. Obchodníka tak můžepřekvapit občasná nedochvilnost partnera,za kterou ale mnohdy stojí dopravní zácpynebo stávky. Od Evropana se však očekávápřesnost a dochvilnost.

„Afričan chce přátelský vztah, pomalejšítempo, osobní komunikaci a velmi častoz odborného hlediska i poradit, co má vlastněz Česka koupit a jak formulovat nabídku,“shrnuje Jirkovský a znovu vyzdvihuje nutnostsetkání. Tuzemský dovozce si tak lépe ověří,co tamní zákazníci vlastně potřebují. Českáfirma by pak podle něj měla sestavit nejennabídku, ale i poptávku. „Když se českýexportér rozčiluje, že partner z Afriky musí

Nigerijci a Jihoafričané mají rádi české hračky. Foto: shutteRstock

15

Na cestě


umět jasně specifikovat zboží z Česka, kterépo něm chce, tak vůbec nepochopil filozofiiobchodu v Africe,“ uzavírá.

S lokálními zástupci spolupracuje i spo‑lečnost Techo, která region zásobuje kan‑celářským nábytkem už 15 let. Obchodníředitel firmy Petr Hampl ale naopak tvrdí,že Afričané jsou velmi schopní vyjednáva‑či a rádi obchodují. „Čím dál častěji navícjednáme s lidmi, kteří mají zkušenosti s pracípro nadnárodní korporaci, případně studova‑li v Evropě nebo USA. Díky tomu se pak jinýpřístup k byznysu i některé kulturní rozdílystírají,“ popisuje.

Nigerijské dopisyI udržování navázaných kontaktů probíhájinak než v Evropě. Výsledky jednání se musípodle jihoafrického diplomata připomínata kontakty udržovat. Bohužel ne vždy to, cose dohodne, stoprocentně platí. „Jednánív JAR je podobné tomu v Británii, je tampatrný britský element. Ovšem někdy místnítrochu přehání, v člověku to vzbuzuje velkýoptimismus, ale nemusí z toho nic být,“varuje politoložka Lenka Piknerová, která sena Filozofické fakultě Západočeské univer‑zity v Plzni věnuje problematice africkéhoregionu. Jihoafrická republika sice nepatříke klasickým rozvojovým zemím, přestomezi obyvateli panují velké sociální rozdílya setkáte se také s korupcí.

Specifická situace panuje v Nigérii, kteráje pověstná pochybnými praktikami – tak‑zvanými nigerijskými dopisy. Podvodnícise snaží vylákat na důvěřivém partnerovipředběžné poplatky a slibují obrovské zisky.Těch se ale nikdy nedočká. Proto je podletamní ekonomické diplomatky Beaty Ma‑tusikové vždy vhodné kontaktovat i zastu‑

pitelský úřad, který může jakoukoliv firmuprověřit.

České firmy by podle ní měly mít na paměti,že nigerijské podnikatelské klima patří k těmobtížným. Nigérie se v tomto ohledu umístilana 170. místě z celkového počtu 189 hodnoce‑ných zemí. „Rada pro české firmy je jedno‑duchá, snažit se o podmínku platby předemnebo jištění neodvolatelným akreditivem přespobočku evropské banky v Africe, tak se dáobchodovat i v Nigérii,“ doplňuje Jirkovský.

Břitvy i minitraktoryI přesto mají Češi se zemí letité zkušenosti.Podle Matusikové vnímá Nigérie i Jihoaf‑rická republika Česko dlouhodobě jakospřátelenou zemi. Ekonomickou spoluprácizapočal už v dobách první republiky zlínskýpodnikatel Baťa. Obchodním vztahůmse daří dodnes. Loni vyvezly české firmydo JAR zboží v hodnotě 11,5 miliardy korun.Podle Asociace exportérů tvořily 66 procentstroje a dopravní prostředky. Tamní trhale stál i o české hračky, optické přístroje,zbraně a střelivo či například sklo. K netra‑diční, přesto významné položce vývozu patříi umělá střeva používaná k výrobě uzenin.Jejich export se v minulém roce vyšplhalna 300 milionů korun.

Nigérie minulý rok zaznamenala finančníkrizi. Český dovoz proto ve srovnání s rokem2015 klesl o 60 procent a činil něco málo přesjednu miliardu korun. I přes nepříznivý stavmístní ekonomiky však diplomatka Beata Ma‑tusikova hodnotí situaci pozitivně: „Vzhledemk tomu, že se ve druhé polovině roku 2016 Ni‑gérie ocitla oficiálně v hluboké recesi a hodno‑ta nairy poklesla za stejné období na pouhých40 procent své hodnoty, lze vývoj českéhoexportu pokládat za relativní úspěch.“

Také do Nigérie putují téměř z polovinystroje a dopravní prostředky domácí výroby.Kromě strojů se dováží české textilie, břitvya holicí čepelky, chemikálie, trubky a potrubí,tradiční pokrývky hlavy, vojenské zboží nebokancelářský nábytek. V Nigérii tak působíčeské firmy, jako je Škoda, Aero Vodochody,nábytkářská firma Techo, tradiční výrobceklobouků Tonak či textilka Veba Broumov.Brokát, který podnik vyváží, je v zemi velmioblíbený, místní ho považují za luxusní dar.

V budoucnu by se mohl rozvinout také exportdo zemědělského sektoru. V současné době jetotiž podle politoložky Piknerové aktuální pře‑devším otázka zemědělské diplomacie a zřízenípostu zemědělského diplomata. Ten by mělusnadnit vývoz českých zemědělských produk‑tů. Zatím se letos podle informací ambasádypodařilo dovézt minitraktory.

čínská konkurence svým méně kvalitnímzbožím zaplavuje tamní trhyNa obou trzích panuje poměrně tvrdý boj.„Silná konkurence je v každé zemi světa,i v Nigérii a JAR. Nigérie má však méně penězna dovozy z ciziny a neexistuje tam skorožádná místní konkurence pro české dovozce,“tvrdí Jirkovský z exportní společnosti Xenia.

V Jihoafrické republice s poměrně vyspě‑lým trhem panuje opačná situace. Zastoupe‑ní tam mají téměř všichni významní světovíhráči. Jde hlavně o Británii, USA, Kanadu,Indii, Nizozemsko, Francii nebo Čínu. Sou‑těživé podmínky potvrzuje i diplomatka Ma‑tusiková. Upozorňuje zejména na rostoucípřítomnost Číny, která svým méně kvalitnímzbožím za výhodné ceny zaplavuje místnítrh. Stejně jako v jiných afrických zemíchi v Nigérii citelně narostlo její obchodníangažmá.

Podle ředitele firmy Techo Petra Hamplamá ale Česká republika v řadě afrických zemískvělou reputaci a Afričané Česko znají.„Oproti čínské konkurenci jsme tamnímtrhům schopni nabídnout tuzemskou kvali‑tu, světový design a vysoký standard práce.Naše služby zároveň doplňuje i kvalitní servisa péče o klienta, které u asijských konkuren‑tů nebývají zvykem,“ dodává Hampl.

Konkurenceschopnost a kvalitu výrobkůtuzemských podniků uznává i Viktor Doli‑sta z ambasády v Pretorii. Vyzdvihuje takémožnost proniknout přes JAR i na další trhy.Země je součástí nejstarší celní unie světa,kam patří i státy jako Lesotho, Svazijsko,Namibie nebo Botswana.

„Důležité je najít místní firmu, se kterou byty české mohly spolupracovat na projektech,hlavně v sektorech, jako je energetika či vo‑dohospodářství, nebo distributora, který byšířil jejich produkty. Takový postup úspěšněvolí firmy jako Linet nebo Česká zbrojovka.Pohybovat se na místním trhu samostatně senedoporučuje, alespoň na začátku je vhodnéspojit se s poradenskou firmou,“ radí ekono‑mický diplomat.Brokát české firmy Veba Broumov v Nigérii vnímají jako luxusní dar. Foto: RAdim bezNoskA

16

Krátce ze světa


Regionální zprávy

egypt zažívá stavební boom, dostane nové hlavní městoEgyptský prezident Abdal Fattáh as‑Sísí se počátkem říjnazúčastnil slavnostního zahájení výstavby nového administra‑tivního hlavního města země, které bude domovem vládníchministerstev, rezidenčních staveb i mezinárodního letiště. Novéadministrativní centrum, pro které se teprve bude vybírat jméno,se nachází asi 40 km východně od Káhiry a v první fázi tam mábýt soustředěno až sedm milionů lidí.Megaprojekt ohlášený v březnu 2015 je součástí plánu vlády

rozšířit městské oblasti, a to v odpovědi na rychlý růst populacea ve snaze zlepšovat komunální infrastrukturu. Prezident as‑Sísí,kterého doprovázeli další vrcholoví vládní představitelé, na slav‑nostním ceremoniálu prohlásil, že toto dílo „vstoupí do dějin“a „město bude domovem všech Egypťanů“. Zároveň ujistil, ževysoké náklady na jeho výstavbu nijak neovlivní výdaje na jinédůležité projekty.Nové správní centrum má vyrůst na ploše 714 kilometrů čtvereč‑

ních a kromě vládní čtvrti s desítkami sídel významných státníchinstitucí bude mít i vlastní mezinárodní letiště, veřejné zahradya parky o celkové rozloze 35 kilometrů čtverečních (nazývanéGreen River). Rezidenční čtvrtě nabídnou až 23 tisíc bytových jed‑notek, pro účely kancelářského využití vznikne park mrakodrapů,který bude s výškou 345 metrů nejvyšší v Africe. Hlavním develo‑perem města jsou složky egyptské armády. Ministerstva se začnoustěhovat již na konci roku 2018, stejně jako samotní obyvatelé.Celý projekt má být dokončen v roce 2020.Díky grandiózním plánům výstavby – vedle nového hlavního

města také nových sídlišť, elektráren, silnic a železnic – budestavebnictví v Egyptě v nadcházejících letech pilířem celé eko‑nomiky. Pokud by měl jakýkoli český subjekt zájem se do novýchprojektů zapojit, má možnost setkat se s klíčovými hráči a firmamina specializovaném veletrhu Batimat 2018. Ten se koná v Káhiřeve dnech 1.–4. března 2018 (www.batimat‑egypt.com) a má přesahi do dalších zemí Afriky a Středního východu; jde tedy o unikátnípříležitost nejenom pro české stavební firmy. V případě zájmuo tuto akci je možné kontaktovat zahraniční kancelář CzechTraduv Káhiře, která může pro vystavovatele zajistit nejen stánek, alei související logistické a asistenční služby.

Připravili pracovníci zahraničníchkanceláří agentury CzechTrade

[email protected]

Nová kontejnerová trasa z číny přes kazachstán k BaltuV polovině října dorazil z města Urumči na severozápadě Čínypřes Kazachstán a Rusko do svobodného přístavu v Rize prvníkontejnerový vlak, který společně vypravily Čínské železnice,dceřiná firma lotyšských státních drah LDz Loģistika a spo‑lečnost TransContainer. Informovala o tom pobaltská médias tím, že jde o novou trasu kontejnerových vlaků Urumči–AltynKol–Riga–Rotterdam. V jejím závěrečném úseku, tedy z Rigydo Rotterdamu, bude náklad dopravován po moři.Slavnostní uvítání vlaku na této další z „Hedvábných stezek“ se

uskutečnilo na území rižského univerzálního přístavního termi‑nálu. Lotyšský ministr dopravy Uldis Augulis při té příležitostivyzdvihl zejména fakt, že nastartovat novou tranzitní cestu sepodařilo v rekordně krátké době. „Dohoda o společném záměrubyla podepsána v červenci 2016, testovací vlak vyjel už v listo‑padu téhož roku, zatímco obvykle přípravy takové akce zabe‑rou několik let,“ konstatoval ministr. „Obchodní výměna meziEvropskou unií a Čínou z roku na rok roste, 200 tisíc kontejnerůdo roku 2020 je vcelku reálný výhled. Pokud se zboží přepravujez Číny do Evropy po moři, trvá to 48 až 50 dní,“ připomněl velvy‑slanec Kazachstánu v Lotyšsku Bauržan Muhamedžanov.Na vedení trasy, která celkem měří přes 6000 kilometrů, se

vzájemně dohodly státní železnice Číny, Kazachstánu, Ruskaa Lotyšska. Vlak by ji měl zdolat asi za osm dnů. Nynější první„řádnou“ soupravu tvořilo 41 kontejnerů a po třech dnech sevydala z lotyšské metropole na zpáteční cestu.

Trasu nové „Hedvábné stezky“ by vlak měl zdolat za osm dnů.Foto: shutterstock

Nedaleko Káhiry vyroste do roku 2020 nové administrativní město.Foto: shutterstock

17

Krátce ze světa


V rusku zavádějí daň z dodatečného příjmuOd počátku roku 2019 začne v Rusku platit nový druh daně.„Daň z dodatečného příjmu“ se bude týkat prodeje ropy z no‑vých těžebních projektů a prakticky má nahradit takzvanéexportní clo. Novou daní bude zatížen nikoli objem vytěženéropy, ale finanční pohyb z prodeje této suroviny. Zákonná nor‑ma bude primárně uplatněna vůči pilotním projektům na těžburopy, a tedy ve vztahu ke společnostem Gazpromněfť, Lukoil,Surgutněftěgaz a Rusněfť, které již podaly žádosti na jejichrealizaci. Každá z těchto společností bude těžit v uvedenýchprojektech kolem sedmi milionů tun ročně. Daný zákon je v při‑pomínkovém řízení a má být schválen do 1. prosince 2018.

české letouny Bristell vynikají v Austrálii díky svému kokpituV Austrálii zažívají letouny Bristell velký úspěch. Nejúspěšnějšíčeský exportér letounů do tohoto teritoria, společnost BRMAero, zde za uplynulých šest let již prodal téměř 50 strojů. Vel‑kou roli v tom hrál jejich australský dealer Brett Anderson.Již od roku 2009 společnost BRM Aero v Česku vyvíjí, vyrábí

a prodává lehká sportovní letadla. Letouny Bristell, jejichžprvní verze byla vyvinuta a prodána v roce 2011, se nyní vyváže‑jí do celého světa. Firma má vlastní distribuční síť se zástupcinejen po Evropě, ale také v Severní i Jižní Americe, na Blízkémvýchodě či právě v Austrálii.Do Austrálie se letadla Bristell dovážejí již osm let. Brett

Anderson, nyní dealer společnosti BRM Aero pro australskýa novozélandský trh, tehdy pro sebe sháněl sportovní letoun.Na místním trhu však nenašel kvalitu, kterou požadoval.Jeho představy naplnilo až letadlo Bristell, a protože s nímbyl spokojený, chtěl tuto možnost dát i dalším Australanům.„Brett strávil 14 dnů v našem závodě a sám se podílel na výro‑bě celého letadla, aby se seznámil s jeho konstrukcí a mohl sestát plnohodnotným reprezentantem naší společnosti v Aus‑trálii. Když jsem ho sledoval při práci, byl jsem si jist, že sto‑jíme na prahu úspěšné spolupráce,“ vzpomíná Milan Bříštěla,výkonný ředitel a zakladatel firmy. Dle jeho slov je australskýtrh s letouny velmi náročný, pro evropské výrobce srovnatelnýs trhem americkým.„Nejsložitější bylo protlačit letadla přes australskou certifi‑

kaci. Právě teď pracuji na získání certifikace v jiné kategorii,jde pokaždé o něco úplně jiného,“ říká Anderson, australskýdealer BRM Aero a majitel podniku Anderson Aviation. Dleslov Milana Bříštěly se však dodávky na australský trh nelišíod jiných: „Protože dodáváme do všech teritorií letadla v nej‑vyšší kvalitě, je pro nás vývoz do Austrálie vlastně stejný jakodo kterékoliv jiné země.“„Už jsme tu prodali kolem 50 letounů a teď jsme v jednání

o prodeji dalších 28 strojů. Třetinu našich zákazníků tvoříbývalí piloti, třetinu soukromé osoby a poslední třetinu leteckéškoly. Největší trh pro nás představuje východní pobřeží, aleúspěch sklízejí naše letouny i na Novém Zélandu, kam zrovnadva posíláme,“ popisuje prodeje v Austrálii Anderson. „Tamnítrh je pro nás významný tím, že v době, kdy Evropa uléhá k zim‑nímu spánku a prodeje slábnou, v Austrálii je léto a obchodjede naplno, což nám pomáhá udržet plynulý přísun zakázeki v zimním období,“ míní Bříštěla.Největší konkurenční výhodu vidí v konstrukci letounu. „Vel‑

ký a velmi pohodlný kokpit je největší devíza na australskémtrhu, protože zdejší zákazníci s našimi letadly cestují na velkévzdálenosti. Není výjimkou, že v něm tráví čtyři i pět hodinv průběhu jednoho letu.“ Anderson zase vidí hlavní výhoduv poměru ceny a kvality.Obě strany jsou se vzájemnou spoluprací velmi spokojené.

Anderson si také pochvaluje snížení překážek importu letadeldíky vzniku organizací pro jeho podporu, což oběma stranámtento komplexní úkon zjednodušuje. Anderson by se v současnédobě chtěl zaměřit na zlepšení komunikace v Austrálii a na No‑vém Zélandu a poté také více na region jižní Asie a Pacifiku, prokterý je také dealerem. V minulém roce se BRM Aero v Českuztrojnásobila výrobní kapacita pro inovace a vývoj nových mo‑delů letounů. Díky tomu bude moci oslovit nové segmenty trhupo celém světě.

Letoun Bristell RG se zatahovacím podvozkem. Foto: archiv brm aero

Foto: shutterstock

18

Odvětví byznysu


Vývozu chemických výrobků se dařía v cizině má renoméČeské firmy jako Farmak nebo Proxim se shodují, ženejdůležitější na zahraničních trzích je získat zákazníkovudůvěru. Cesta k tomu vede přes kvalitu a dodržení lhůt.

Chemický průmysl patří k těm odvět‑vím, kde zboží za výrazně více penězdovážíme, než vyvážíme. Loni před‑stavovalo záporné saldo 161 miliard

korun. Ale to není výjimečný stav, naopakdovoz nad exportem převažuje delší dobu.„Deficit je sice dlouhodobý, ale celková zápor‑

ná bilance zahraniční výměny v tomto odvětví jedána strukturou a velikostí českého chemickéhoprůmyslu na jedné straně a potřebami Českana straně druhé,“ vysvětluje Ivan Souček, ředitelSvazu chemického průmyslu ČR (SCHPČR).

Chemický průmysl je značně diverzifikovanýV loňském roce jsme dovezli produkty z che‑mického odvětví za necelých 550 miliard ko‑run a vyvezli za méně než 400 miliard korun.A to do bilance není započítaný dovoz ropy.Jde pouze o zpracované chemické, plastovéa farmaceutické výrobky.Na druhou stranu to neznamená, že český

chemický průmysl zaostává. Produkty z to‑hoto odvětví se prosazují i na nových trzích,mají dobré renomé na náročných trzích jakoNěmecko a pyšní se dobrou kvalitou. Jenomnemá tento průmysl v Česku tak výsadníexportní postavení jako třeba ten automobi‑lový.„Chemický průmysl je stále tradičním od‑

větvím české ekonomiky a zaujímá významnépostavení ve zpracovatelském průmyslu.Přesněji dosahuje kolem 12 procent z hle‑diska tržeb, počtu zaměstnanců či přidanéhodnoty. A z pohledu podílu na tvorbě HDP jedvakrát vyšší než u významných evropskýchprůmyslových zemí,“ tvrdí šéf Svazu chemic‑kého průmyslu.Podle jeho názoru je tento průmysl v tuzem‑

sku značně diverzifikován, přesto nemůžepokrývat celý požadovaný sortiment potřebchemických polotovarů a výrobků, nezbyt‑ných pro toto a navazující odvětví. Na druhéstraně je pro udržitelnost existujících kapacitchemického průmyslu export byť jen částiprodukce zásadní.

klíčové firmy dosahují evropského standarduMá‑li Souček vyzdvihnout pozitiva českéhochemického průmyslu, pak uvádí význam‑nou flexibilitu tuzemských vývozců, která jeovlivněna i majetkovou strukturou.

Prioritou firmy Farmak je vývoj chemických postupů, které se dále využívají při výrobě produktů prodávanýchnejen v Česku, ale především na zahraničních trzích. Foto: hn – Jiří CaJska

Marcela Honsová[email protected]

A negativa? „Negativem je přetrvávajícívnímání zboží z Česka některými dovozci. Tiočekávají nižší ceny oproti západoevropskékonkurenci,“ uvádí Souček.Přitom podle jeho zkušeností jednotliví

představitelé odvětví inovují svůj výrobníprogram dle požadavků trhu a nových export‑ních příležitostí, dokázali západní konkuren‑ci dohnat, zavádějí nové technologie, kterénapomohou i dalšímu růstu exportu.„Z hlediska technologické úrovně dosahují

klíčové tuzemské firmy zcela standardníchevropských měřítek,“ je přesvědčený Souček.Podle jeho názoru jsou všechny významnějšíspolečnosti chemického průmyslu v tu‑zemsku orientovány na export. I s ohledemna efektivnost provozování instalovanýchkapacit a velikost českého trhu.„Podle objemu produkce jsou nejvýznam‑

nějšími exportéry skupiny Unipetrol a Agro‑fert. S ohledem na podíl exportu na vyráběné

Pokudvystavujetena veletrhuve Stuttgartu,Kolíně nadRýnem neboMoskvě,řadíte se mezidůvěryhodnéfirmy.

19

Odvětví byznysu


produkci nebo jednotlivých výrobkách patřímezi nejvíce exportně orientované společnos‑ti Silon Planá, MCHZ Borsodchem Ostrava,Lučební závody Draslovka Kolín, ExplosiaPardubice nebo Synthesia Pardubice,“ vyjme‑novává ředitel SCHP ČR.

proxim vítězí na trzích prvotřídní kvalitouVyvážet se daří nejenom velkým chemickýmfabrikám s dlouholetou tradicí, ale i firmámstřední velikosti či i těm malým, které vzniklypo roce 1990. Musely se složitě prosazovatna tuzemském trhu, v zahraničí to bez referen‑cí z minulých let a tradice měly ještě složitější,přesto uspěly.Mezi takové úspěšné patří třeba rodinná spo‑

lečnost Proxim sídlící v Rybitví na Pardubicku.Vyrábí chemické a enzymatické produkty prodomácnost, zahradu a potravinářský průmy‑sl. Nosným programem jsou přípravky probazény, vířivky, jezírka, odpady a septiky. Lonifirma dosáhla obratu 56 milionů korun, letosodhaduje nárůst o dva miliony. Exportuje34 procent výrobků do 13 zemí, předevšímna Slovensko, do Německa a Nizozemska.„Do většiny zemí vyvážíme přípravky

na úpravu vody v bazénech, na Slovenskoa do Pobaltí i enzymatické přípravky pro septi‑ky,“ uvádí Jan Kroupa mladší, ředitel a spolu‑majitel firmy.Na rozdíl od ředitele svazu chemického prů‑

myslu je Kroupa junior přesvědčený, že od nichv zahraničí jako od malé české firmy neočeká‑vají nižší ceny. „Velmi si ceníme toho, že dlou‑hodobě exportujeme na trhy, kde jsou opravdunáročné požadavky na kvalitu zboží a bez‑chybnost dodávek, jako jsou třeba Švýcarsko,ale i Rusko,“ tvrdí šéf Proximu a dodává, žežádný trik pro rozšíření do zahraničí nemají.„Nic takového neexistuje, jenom musíme přiosobním kontaktu přesvědčit možné budoucípartnery o tom, že dané oblasti rozumíme a připrvních, většinou menších dodávkách, ale aninikdy později, si nesmíme dovolit dodat vý‑robky, kde kvalita není prvotřídní a zboží nenídodáno v požadovaném termínu.“On sám osobně věří, že exportu firmy pomá‑

há i účast na oborových veletrzích. Nedávnobyl v Barceloně a Kolíně nad Rýnem, v únoru

2018 se chystá do Moskvy. „Veletrhy jsou dů‑ležité jak pro získávání nových kontraktů, takpro setkávání s lidmi z oboru a se stávajícímizákazníky. A je to opět o budování důvěry,pokud vystavujete na veletrhu ve Stuttgartu,Kolíně nad Rýnem nebo Moskvě, tak se jižtímto řadíte mezi důvěryhodné firmy.“Jan Kroupa přiznává, že firma Proxim využí‑

vá k účasti na veletrzích i pomoci CzechTradunebo ministerstva průmyslu a obchodu. „My‑slím, že to jsou vhodné způsoby, jak českýmexportérům pomáhat. Možná bychom se mohliptát, zda by systém podpory nemohl být jed‑nodušší a přehlednější,“ dodává spolumajitelrodinné společnosti.

Farmak roste právě díky exportuStejně tak státní pomocí nepohrdne mno‑hem větší firma Farmak. Její tržby jsoudesetinásobné oproti Proximu, loni dosáhly561 milionů korun, letos odhadují nárůsto dvě procenta.„Od roku 2013 jsme vykazovali i dvouciferný

meziroční růst. Letošní zpomalení souvi‑sí s výraznou fluktuací kurzu koruny vůčieuru a dolaru, ale na druhou stranu hlavnímfaktorem udržení růstové strategie je rostoucíexport do exotických destinací, jako jsou Ja‑ponsko, Jižní Korea, ale paradoxně také Ruskoa Brazílie,“ uvádí Jiří Raška, obchodní ředitelFarmaku.Jde o českou firmu vyrábějící generické

léčivé látky, kterých exportuje kolem 90 pro‑cent. Celkově vyváží do 50 zemí světa. Polovi‑na vývozu do Evropy směřuje do Německa.„Německé farmaceutické firmy od svých

dodavatelů vyžadují špičkovou kvalitu,a protože v ní neděláme kompromisy, jsmejejich trvalým dodavatelem,“ prozrazujeRaška. V Německu, ale také v USA, Japonskua Bangladéši má firma dokonce exkluzivnízastoupení.Zatím Farmak nevyváží do Číny, protože

měl obavy ze zcizení know‑how. Aktuálně svůjpostoj ovšem mění. „Začíná se ukazovat, že sepřece jen může vyplatit trochu riskovat, trh jeto obrovský s nespočtem příležitostí,“ přiznávášéf obchodu významné české farmaceutickéspolečnosti.

Důležité je získat zákazníkovu důvěruFarmak aktuálně velmi lákají asijské země.Proto si letos začali s pomocí CzechTradumapovat obchodní příležitosti v Indonésiia Malajsii. Další na řadě pak budou zřejmězemě Středního východu. „Potenciál mají ob‑rovský, jde většinou o bohaté země, které alemají svá specifika. Bohužel je to také v sou‑časnosti velmi turbulentní a nestálé obchodníprostředí,“ míní Raška s tím, že bude třebazvolit správnou strategii.Pro všechny trhy je společná nutnost být vy‑

trvalý, velmi zákaznicky orientovaný a schop‑ný nabídnout klientům víc než konkurence.„Vždy chceme jít dál než naši konkurenti,nabídnout zákazníkům víc, než čekají. Někdyi jen dobrou radu nebo doporučení, v tomhorším případě pak i přesměrování na našehoověřeného partnera, když zjistíme, že jsmena něco takzvaně krátcí,“ přiznává obchodníředitel, že Farmak tak přichází o zákazníka.Ale ne navždy.„Získáme tak zákazníkovu důvěru, vrátí se

k nám příště s ještě zajímavějšími obchodnímipříležitostmi. To se nám již několikrát stalo,takže víme, že tato strategie je správná.“Podle Rašky se na nové trhy nejlépe proniká

tak, že je firma úspěšná v sousedních zemíchnebo na podobných teritoriích. „Hodně námpomáhá doporučení spokojeného zákazníka,který se zmíní svému kolegovi nebo partnerovia ten nás osloví,“ uvádí obchodní ředitel firmyFarmak.

evropa, ale i vzdálenější trhy jsou perspektivníPodle statistik z minulého roku se českýmfirmám z chemického průmyslu nejvícedařilo v Německu, Polsku, Maďarsku, Itálii,Francii, USA, Rakousku a pochopitelněna Slovensku. To je nejvýznamnější export‑ní osmička českého chemického průmyslu,která se jen v malých obměnách opakujeposlední roky.„Určitě však perspektivním trhem zůstává

Ukrajina, Rusko, Írán, Indie, Čína, státy Již‑ní Ameriky a vybrané africké země. Přístupna tyto trhy je však v řadě případů význam‑ně ovlivňován geopoliticky,“ tvrdí IvanSouček, ředitel Svazu chemického průmyslu.Osobně se domnívá, že je třeba rozlišo‑

vat trhy komoditních výrobků, které jsouvýznamně ovlivňovány logistickými nákladyv případě větších vzdáleností. Pro tyto vý‑robky zůstávají tradičními trhy okolní zeměa lze na nich úspěšně konkurovat globálnímhráčům.Na druhou stranu speciální unikátní

produkty mohou uspět kdekoli na světě,i když i v tomto případě sehrává logistikavýznamnou úlohu. Proto tam firmy v případěexpanze staví vlastní výrobní provozy. „Tadyjde o Čínu, Indii, Austrálii, USA a jiné země,kde mají své zkušenosti třeba společnostiPrecheza Přerov, Lučební závody DraslovkaKolín a další,“ míní Souček, šéf Svazu che‑mického průmyslu.Zdroj: ČSÚ

Rok 2016 v tuzemském chemickém průmyslu(vývoz a dovoz nejvýznamnějších skupin produktů v milionech korun)

Produkty vývoz dovoz bilance

Léčiva a farmaceutické výrobky 60 318 103 414 –43 096

Plastické hmoty v neprvotní formě 40 948 52 423 –11 474

Silice a vonné látky, lešticí a čisticí přípravky 34 542 39 875 –5 333

Plasty v prvotní formě 32 622 77 591 –44 968

Chemické prostředky a výrobky jinde nezatříděné 24 687 47 650 –22 963

Organické chemikálie 19 070 29 593 –10 523

20

Začínající exportér


Česká kosmetika pro golfisty s pomocíCzechTradu proniká na evropská hřištěZatím se zkouší značka PlayGolf uchytit na golfovýchhřištích v Itálii a Nizozemsku. Postupně plánuje atakovatkosmetikou pro sportovce především jihoevropské trhy.

Ještě se ani řádně neprosadili v tu‑zemsku a už atakují zahraniční, za‑tím především evropské trhy. Tak lzepopsat exportní snahy firmy World

Business Corporation Group. Jde o velicemladou společnost, která vznikla přednecelými čtyřmi roky a zacílila na poměrněbohatou a exkluzivní klientelu – na hráčegolfu.„Aktuálně nabízíme osm kosmetických

produktů od krémů na ruce, opalování, bal‑zámy na rty, sprchové gely až třeba po repe‑lenty proti komárům, klíšťatům a podobně,“vyjmenovává Martin Savara, statutárníředitel a jediný vlastník společnosti.

prosadit novou značku trvá minimálně tři rokyFirma si nechává kosmetiku vyrábět ve spe‑cializovaných provozech, sama je ovšemvlastníkem veškeré receptury na výrobkyznačky PlayGolf. Tyto produkty obsahujílátky využívané především ve farmaciia také v kosmetice určené pro prodej v lé‑kárnách.„Ještě než jsme podnik začátkem roku

2014 založili, vyvinuli jsme první produk‑ty a nechali si je atestovat a samozřejměschválit Státním zdravotním ústavem.Na vývoji této specializované kosmetikys odborníky spolupracoval jeden ze zakla‑datelů firmy – plastický chirurg,“ vzpomínána začátky ředitel World Business Corpora‑tion Group. Parta zakladatelů sice objevilazřejmou díru na trhu, ale to nestačilo.Savara byl mezi zakladatele firmy při‑

zván kvůli tomu, že měl určité zkušenostis odbytem, znal zákonitosti tuzemskéhotrhu, i když hlavně v potravinářském byz‑nysu. „Nikdo z nás majitelů neměl kontaktyz golfového prostředí,“ přiznává Savara, žetam proniknout bylo zásadní. Legislativníproblémy při atestování kosmetiky se ve vý‑sledku neukázaly tak složité, jako získánípotřebných kontaktů z golfu.„Začal jsem nakonec se společníky i golf

hrát, což se ukázalo dobré jak pro byznys,tak i pro pochopení, co všechno musí našeprodukty splňovat. Golfisté mají totižna kosmetiku specifické požadavky,“ míníSavara. Například po použití krému na rucenebo opalovacího krému nesmí zůstat ruce

mastné, krém musí být rychle vstřebatelný.Balzám na rty se zase nesmí roztéct v bagu,když leží venku při 35 stupních Celsia. Nebodámské mýdlo musí být méně parfémované,aby nepřehlušilo dámskou voňavku, naopakpánské mýdlo může mít výraznější parfémevokující pocit čistoty. „Většinu produktůděláme v menším 75mililitrovém balení, abyv bagu zbytečně nepřekážely a nezatěžovalyho.“Nakonec zůstal z pětice zakladatelů firmy

World Business Corporation Group MartinSavara sám. Zřejmě díky své urputnostia víře, že jde o sortiment, který má šancina trhu uspět. „Je jasné, že nové značce trváminimálně tři roky, než se na trhu trochuprosadí, zviditelní. PlayGolf je první značkakosmetiky pro golfisty, a to už nám nikdonevezme. Navíc já si za produkty stojíma věřím jim,“ říká.Savarovi je jasné, že začínající česká

firma nemůže konkurovat nadnárodnímspolečnostem, které mají známé řady opa‑lovacích krémů. Ale věří, že řada specializo‑vaná na golfisty, jejíž jednotlivé produkty secenově pohybují kolem 200 korun, uspěje.A nejenom v tuzemsku, ale i v zahraničí.„Spousta lidí prvně sáhne po osvědčenýchznačkách. Vím, že to není jednoduché seprosadit.“

Na zahraniční trhy s pomocí CzechtraduV Česku začínal majitel kosmetiky PlayGolftak, že si našel mezi golfisty přátele, sezná‑mil se s majiteli golfových hřišť a pořada‑teli turnajů a posléze vítězům turnajů svéprodukty daroval. Třeba na berounskémturnaji WGM Beroun Czech Open. A právěna golfové hřiště do Berouna jezdí mnohocizinců, stejně tak třeba na hřišti v NovéBystřici je běžné potkat hráče z Rakous‑ka a v Karlových Varech zase z Německa.V současné době je speciální kosmetickářada pro golfisty k sehnání na vlastníme‑shopu a právě na golfových hřištích, kdesi ji mohou zakoupit i zahraniční hráči.A stejnou cestu volí Savara i v cizině.

Také tam chce nejprve kosmetiku hráčůmgolfu darovat, aby si ji ozkoušeli a samiusoudili, zda se jim hodí, či nikoli. Navíck proniknutí do golfového světa v cizině se

Marcela Honsová[email protected]

Martin Savara (49)Majitel a statutární ředitel firmyWorld Business Corporation Group.Po absolvování střední ekonomic-ké školy se nejprve věnoval jakozaměstnanec práci v realitách.V roce 1996 se přestěhoval z Brnado Prahy a založil vlastní realitníkancelář. Asi za tři roky rozšířil svépůsobení o obchodování s potravina-mi. V současné době pod firmou FBGroup distribuuje na tuzemský trhdětské nápoje a především se věnujerozjezdu nového byznysu – kosme-tiky určené pro hráče golfu. Dřívehrál závodně hokej, takže má blízkoke sportu, a zřejmě i proto se zapojildo takto orientovaného byznysu. Pě-tice podnikatelů v roce 2014 založilafirmu World Business CorporationGroup, v současné době je majitelempouze Savara, který věří v uplatněníkosmetiky značky PlayGolf i na za-hraničních trzích.

foTo: hn – libor fojTík

21

Začínající exportér


rozhodl využít šéf české firmy také zahra‑niční kanceláře CzechTrade.„Třeba v Itálii pro nás mapovali golfový

trh a prostředí, našli distribuční společ‑nosti působící v golfu, významná golfováhřiště a podobně,“ naznačuje ředitel WorldBusiness Corporation Group. Takže vedlezkušeností českých golfistů ze zahraničníchhřišť sbírá potřebné vědomosti i kontaktyprostřednictvím CzechTradu.Letos se s agenturou také poprvé zúčastnil

golfového veletrhu v Nizozemsku. Ve spo‑lečném českém stánku se prezentovalatuzemská golfová hřiště i kosmetika znač‑ky PlayGolf. „Pomalu si budujeme pozicii v zahraničí, získáváme kontakty, abychombyli partnery turnajů a naše produkty jsmetam mohli prezentovat i darovat. Kosmetikaje velice individuální věc, proto chceme,aby s ní měli golfisté osobní zkušenost.“Konkrétně na golfové turnaje v Nizozemskuse už Savara dostal a přivezl si kontakty.„Někteří se ozvou už sami, jiným se připo‑meneme.“Především jižní Evropa je podle Savary

pro export značky PlayGolf nejvhodnější.Golfová sezona je tam delší, sjíždějí se tamhráči ze severněji položených zemí. Takžeideálními odbytovými trhy pro kosmetikuurčenou golfistům je vedle už vzpomínanéItálie také například Španělsko, Portugalskoa další.

„Třeba Dubaj je zaslíbené místo, ale tamje těžké se dostat. Je to složitý trh kvůlilegislativě, ale hlavně i vnitřní uzavřenostibránící se cizincům,“ tvrdí Savara s tím, ženež se pokusí o dubajský trh, bude sbíratzkušenosti a kontakty hlavně v Evropě.„Pro golf jsou také ještě dobré Švédskoa Anglie,“ dodává s tím, že se teprve učí, jakfunguje vnitřní svět golfistů v jednotlivýchzemích.

playGolf pro vyznavače venkovních sportůA jaké tedy má PlayGolf šance v zahraničí?„Těžko říct, v každé zemi je to jinak, někdeje to ještě snobský sport, kde jeho hráčinekoupí nic, co není top osvědčenou znač‑kou. Ale ne všude,“ míní šéf české firmy.Aktuálně se mezi golfisty hovoří o tom, žeby to měl být přístupnější sport pro širšíveřejnost. „Záleží na současné generaci, zdaz golfu bude sport pro horních deset tisíc,nebo nebojím se říct lidový sport. Kde silidé vezmou bag a půjdou se projít do pří‑rody.“Prosazení na zahraničních trzích není

jedinou ideou spjatou se značkou PlayGolf.Její majitel ji chce rozšířit do celého světasportů provozovaných pod širým nebem.Příští rok by se chtěl zaměřit na to, aby jipostupně prezentoval jako prémiovou spor‑tovní kosmetiku. „Chtěl bych, aby PlayGolfbyl sportovní brand. Abychom do sportov‑ního světa přenesli to, co se nám osvědčilov tom golfovém. Plánuji rozšíření produktů,vytvoření specializované řady pro ženya muže a podobně,“ naznačuje Savara.V současné době je v České republice

registrováno 60 tisíc golfistů, ale aktivně jichhraje méně. Mnohem více lidí se věnuje ven‑kovním sportům, třeba cyklistice, orientač‑nímu běhu, míčovým sportům jako beach‑volejbalu a podobně. „Také tito sportovcinechtějí mít rozpraskané ruce a potřebujíkrém, který se rychle vstřebává. Uvítají kva‑litní opalovací krémy nebo repelenty. Protosi začnu postupně hledat další kontaktya rozšiřovat povědomí o naší značce,“ uvádíředitel World Business Corporation Group.Zřejmě je zbytečné dodávat, že pak doufá

i ve zvýšení exportu. „Zatím jsem měl v tu‑zemsku v golfu velké štěstí. Potkal jsem ses přátelskou atmosférou,“ věří, že podobnéto bude i v jiných sportech. „Ale netlačímna odbyt, nechci z toho udělat zprofanova‑nou značku. Věřím, že tato kosmetika másvou sílu a kvalitu a že ji propagují nejlépelidi, kteří ji sami používají.“To ovšem neznamená, že Savara už ne‑

počítá s pomocí CzechTradu. „Kosmetikapro sportovce je specifický byznys a zatímse nám pomoc agentury osvědčila,“ říkás úsměvem a dodává, že nejlepší je český di‑plomat nebo pracovník CzechTradu, kterýse aktivně věnuje sportu a používá značkuPlayGolf. „Osobní doporučení považujiza nejúčinnější.“

World business Corporation GroupObchodní společnost sídlící v Praze, kteráv tuzemsku jako první připravila pro hráče gol-fu speciální kosmetiku. Firmu založilo v roce2014 pět společníků. Posléze zůstal majitelemspolečnosti jen Martin Savara.Firma vlastní značku a veškeré recepturyna prémiovou funkční kosmetiku PlayGolfproduktů, jejichž základem jsou látky známéz farmaceutického a kosmetického průmysludostupné pouze v lékárnách.Jde o produkty vyráběné takzvaně na míru,na jejichž vývoji pracovali profesionálovénecelý rok ještě před založením firmy, abyodpovídaly potřebné legislativě a splňovalynezbytné atesty Státního zdravotního ústavujako třeba dermatologické testy, zkouškykožní snášenlivosti a podobně.Aktuálně společnost nabízí osm produktůod krémů na ruce a opalování přes balzámyna rty, sprchové gely až třeba po repelentyproti komárům, klíšťatům a další.Vizí firmy je, aby se kosmetika PlayGolf stalaznačkou používanou lidmi, kteří se věnujívenkovním sportům.Pouze první rok byla firma na takzvané nule,poté už je v zisku, i když podle majitele Marti-na Savary zatím nikterak významném.

Značka PlayGolf je v tuzemsku první speciální kosmetika pro hráče golfu. foTo: hn –MiChaela haSíková

22

Informační servis


Ukrajina: tradiční partner s novýmpotenciálemUkrajinské hospodářství se v roce 2014 kvůli rusko‑ukrajinskékrizi propadlo do hluboké recese. Po vlně strukturálníchreforem se nyní ekonomika země opět zvedá.

Pro Českou republiku je Ukrajinahistoricky významným obchodnímpartnerem. Od získání nezávislostiv roce 1991 prošla ukrajinská ekono‑

mika, jejímiž pilíři byly zemědělství, těžkýprůmysl a příjmy z tranzitu ropy a zemníhoplynu, dramatickým vývojem. Pozdě zavádě‑né reformy, restriktivní makroekonomickápolitika a ruská finanční krize roku 1998brzdily větší růst hospodářství po většinu 90.let. Zlom nastal až po roce 1998, kdy zača‑la ukrajinská ekonomika dynamicky růst.Český vývoz na Ukrajinu tak vzrostl v letech1999–2012 na více než osminásobek (o 718 %),až k rekordní hodnotě 33,4 mld. korun v roce2012, zatímco dovoz z Ukrajiny skoro na čtyř‑násobek (o 272 % na 22,3 mld. korun).Od roku 2014 je však vzájemný obchod

negativně ovlivněn rusko‑ukrajinskou kri‑zí, vojenským konfliktem na východě zeměa trvalou okupací Krymu, které v roce 2014způsobily propad HDP Ukrajiny o 6,6 % (dlestatistik Světové banky), v následujícím roce2015 dokonce o 9,8 %. Složitá mezinárod‑ně‑politická a ekonomická situace v zemi způ‑sobila každoroční propad obratu vzájemnéhoobchodu o 20 %, český vývoz se propadaldokonce o 28–35 % (pokles z 32,3 mld. korunv roce 2013 na 15,3 mld. korun v roce 2015).

euromajdan a reformní úsilí nové vládyVnitropolitická krize, ekonomický propada proevropský kurz spojený s velkým tlakemEU a mezinárodních finančních institucíodstartovaly vlnu rozsáhlých strukturál‑ních reforem ukrajinské ekonomiky, kterépokračují dodnes. Implementace je pomalá,nicméně fakta mluví jasně. Od roku 2016Ukrajina deklaruje transformovaný bankovnísektor, přijetí zákona o státní službě, přijetíprotikorupčního zákona a zákona o elektro‑nickém deklarování majetku politiků a stát‑ních úředníků, částečnou privatizaci státníchpodniků, významnou reformu soudnictví,daňovou a penzijní reformu, přijetí zákonao nezávislém energetickém regulačním úřadua další klíčové změny v oblasti ekonomiky.Poslední novinkou roku 2017 jsou decentrali‑zační snahy ukrajinské vlády, kdy ukrajinskéregionální správy dostávají více peněz a auto‑nomie na rozvoj oblasti.

Kontejnerový terminál je důležitou součástí největšího ukrajinského přístavu v Oděse, jednoho z největšíchpřístavů v Černém moři. Foto: ShUtterStock

Olga Kalinováodbor zahraničně ekonomických politik I,

ministerstvo průmyslu a [email protected]

23

Informační servis


Pomajdanovské reformy se vzápětí pro‑mítly do stabilizace ukrajinské ekonomikyv roce 2016, která ukázala meziroční růst2,3 % HDP. Takový růst byl zaznamenánpoprvé od roku 2012. Míra inflace kleslao několik desítek procent, směnný kurz sedíky restriktivní monetární politice stabi‑lizoval. Nepochybně na tom měl zásluhui fakt, že Ukrajina začala implementovatProhloubenou a komplexní zónu volného ob‑chodu (DCFTA), která prozatímně vstoupilav platnost v lednu 2016. Zlepšující se situacena světových trzích komodit, rostoucí cenaropy a příznivé počasí, které umožnilov posledním čtvrtletí 2016 nejlepší úroduobilí a nejvyšší exportní čísla od nezávislo‑sti země, dodatečně podpořily ekonomickýrůst. V červnu 2017 Evropská unie ohlásilavízovou liberalizaci s Ukrajinou a podpoři‑la tak nejen proevropské tendence v zemi.Prognóza Světové banky výhledově uvádí 2%růst HDP v roce 2017 a 3,5% v roce 2018.Makroekonomická stabilizace Ukrajiny se

odrazila v podstatném oživení česko‑ukra‑jinského obchodu. Návrat českých firemna ukrajinský trh či aktivizace jejich podni‑katelské činnosti po několikaleté pauze sepromítla především ve statistikách českéhovývozu, který vzrostl v roce 2016 o 42 %v porovnání s předchozím rokem na hodnotu21,7 mld. korun. Český dovoz klesl za danéobdobí o 7,4 % na hodnotu 19,2 mld. korun.Česká republika opět dosáhla po dvou letechaktivního salda zahraničního obchodu.Trend růstu pokračoval i v prvním pololetíroku 2017. Co se týče obratu obchodu, zazna‑menáváme za období leden až červenec 2017růst o 19 % oproti stejnému období předcho‑zího roku.

Blýskání na lepší časyOživení obchodní spolupráce se promítloi na institucionální úrovni. Od začátku roku2017 se uskutečnily čtyři významné návštěvyčeských ministrů (zemědělství, zahraničníchvěcí, obrany a průmyslu a obchodu) v Kyjevě,a tak se nezmýlíme, pokud rok 2017 ozna‑číme rokem Ukrajiny v zahraniční politiceČR. V březnu a dubnu se na obou stranáchvyměnili vedoucí diplomatických misí a došlok zintenzivnění jejich činnosti. I díky jejichaktivnímu úsilí byla v červnu 2017 po dlou‑hých čtyřech a půl letech obnovena činnostMezivládní komise pro ekonomickou, průmy‑slovou a vědecko‑technickou spolupráci meziČeskou republikou a Ukrajinou. A v říjnu 2017byla dokonce v rámci Mezinárodního strojí‑renského veletrhu v Brně obnovena tradiceBusiness dne Ukrajiny. Úspěšně pokračujedialog o problémech na ukrajinském trhu,které se ministerstvo průmyslu a obcho‑du ve spolupráci s Velvyslanectvím Českérepubliky na Ukrajině snaží dlouhodobě řešit.Uvedený pokrok by měl být dostatečným im‑pulzem pro realizaci dlouho plánované cestyčeského premiéra na Ukrajinu.

Pozitivní signál je vysílán i ze strany stát‑ních institucí na podporu exportu. V reakcina stabilizaci ukrajinské ekonomiky Export‑ní a garanční pojišťovací společnost oznámi‑la zrušení specifických opatření a režimu proschvalování pojišťování exportu na Ukrajinua nastavila nový teritoriální limit. Ten jenastaven na 2,5 miliardy korun. Při projed‑návání nových obchodních případů na Ukra‑jinu budou mít výhodu krátkodobé a střed‑nědobé transakce, případně transakce sesubjekty strategického významu a s příjmyv devizách.Možná i díky těmto signálům se české

firmy stále více zajímají o ukrajinský trh.Česká oficiální účast organizovaná MPOna listopadovém veletrhu „Mining IndustryExpo“ v Kyjevě hlásí účast 15 českých firemz oboru dobývací techniky, což je nejvícevystavujících firem na všech ukrajinskýchveletrzích za poslední čtyři roky. Stálicíperspektivních oborů pro spolupráci jsoutradiční průmysl a energetika, ale v důsled‑ku zahraničněpolitických změn a reforemhospodářství vznikají pro české firmy i dalšínové příležitosti. Původně ruské dodávkyse nahrazují zbožím ze Západu, což před‑stavuje příležitosti například v leteckémprůmyslu. Kvůli deindustrializaci země nynípodíl zemědělství na HDP převyšuje podílprůmyslu (v roce 2010 byl objem průmyslovévýroby o 70 % vyšší než zemědělské) a vzni‑ká tu šance mimo jiné pro výrobce zeměděl‑ské techniky.

potenciál s otazníkemKaždá mince má však dvě strany a i v tom‑to případě je žádoucí se nad celou situacízamyslet z jiného úhlu pohledu. I dvacet šestlet po vyhlášení nezávislosti Ukrajina stáleještě hledá adekvátní politický, ekonomickýa společenský model svého rozvoje a stra‑

Jeden ze symbolů Kyjeva – pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra. Foto: ShUtterStock

tegické zahraničněpolitické a bezpečnostníukotvení. Hospodářství je silně postiženostále probíhajícím konfliktem na východězemě, jakož i obchodními sankcemi ze stra‑ny Ruska. V důsledku konfliktu na východěUkrajina přišla o 10 % svého průmyslovéhopotenciálu, dalších 25 % podniků zastavilovýrobu.I přes snahy ukrajinské vlády a částečnou

stabilizaci ekonomické situace jsou probí‑hající strukturální reformy, stejně jako celáekonomická politika, spíše nahodilé a jejichimplementace zpravidla nedůsledná. Ukraji‑nu dlouhodobě trápí neduhy, jako je korup‑ce, přebujelá administrativa a provázanostpolitiky s klíčovými ekonomickými subjektyvčetně neprůhledných zájmů nejmocnějšícholigarchů. Ekonomická situace a podmínkypro podnikání jsou i nadále velmi složité.S velkými obtížemi země obnovuje ztrátudůvěryhodnosti ve svou hospodářskoupolitiku, která se naplno projevila sníženíminvestičních ratingů. Také v klasifikaciúvěrových rizik OECD je Ukrajina stálena dolních příčkách, z čehož vyplývá pro‑dražení vývozních úvěrů a jejich pojištění.Chybí podstatné zlepšení podnikatelskéhoa investičního prostředí v zemi. K systémo‑vým změnám zatím nedošlo, země se pouzestabilizovala v krizi.Zda nastane udržitelný hospodářský

vzestup Ukrajiny, se ukáže až po delší době.Ukončení konfliktu, efektivní zaváděníreforem a vymýcení dlouhodobých neduhůUkrajiny jsou podmínkou pro to, aby sezemě stala pro Česko nejvýznamnějšímobchodním partnerem postsovětskéhoregionu po Ruské federaci. Potenciál na tomá, i díky povědomí Ukrajinců o kvalitnícha konkurenceschopných českých výrobcích,které tak českým firmám přináší významnoukonkurenční výhodu.

24

Informační servis


Specifické požadavky severskýchzemí nejsou pro Čechy překážkouŠvédská pobočka CzechTradu patří k těm nejvytíženějším.Před dvěma lety pod názvem Skandinávie rozšířila svoupůsobnost na další trhy severských zemí.

Dánsko, Finsko a Norsko jsou země,o které před dvěma lety rozší‑řila svou působnost zahraničníkancelář CzechTrade Skandinávie

(dříve Stockholm). Na švédském trhu tatopobočka působí již od roku 2002, také má svésídlo ve Stockholmu. Spolu s ředitelem v tétopobočce pracují dva místní zaměstnancia aktivity kanceláře, jejichž hlavním cílem jezvýšení vývozů českých firem a poskytova‑telů služeb na severské trhy, se dají rozdělitdo dvou rovin.

První z nich je aktivní asistence českýmfirmám při kompletní akviziční činnosti a roz‑voji trhu. Ta spočívá především v cílenémvyhledávání a oslovování potencionálníchodběratelů, realizaci tržních průzkumů, pod‑poře při jednání s místními subjekty a zpro‑středkování konkrétních poptávek a obchod‑ních příležitostí.

Druhou rovinou je aktivní asistence sever‑ským firmám při identifikaci a zprostředková‑ní kontaktů na relevantní dodavatele z Českérepubliky. Kancelář tímto způsobem velmiefektivně propojuje místní poptávku s na‑bídkou českých firem. Zahraniční kancelářSkandinávie patří k nejvytíženějším po‑bočkám CzechTradu a během svého působenína severu Evropy vybudovala jméno velmispolehlivého partnera jak pro české, tak promístní firmy.

Švédská ekonomika je velmi podobná té českéJedním z příkladů úspěšné asistence je ne‑dávný vývoz unikátních technologií českých3D skenerů na švédský a finský trh. S firmouAbbas navázala kancelář první kontaktv rámci meeting pointu, který pořádalaagentura CzechTrade na Mezinárodnímstrojírenském veletrhu v Brně v říjnu 2016.Při této příležitosti byla řediteli kancelářepředstavena společnost, nabízené produktya technologie v oblasti 3D skenování a bylprodiskutován tržní potenciál na severskýchtrzích (podrobnosti na vedlejší straně).

Obecně lze říci, že české výrobky a firmymají na severských trzích velmi dobré jméno,a to především díky stávajícím referencím,kvalitě výrobků a spolehlivosti dodávek.Tuzemské firmy se zde uplatňují předevšímv oblastech strojírenských subdodávek,

dodávek kompletních energetických celkůa stavebních materiálů a služeb. Švédskáekonomika je svou strukturou velmi podobnáté české, nejvíce poptávek po tuzemskýchdodavatelích registruje kancelář Skandináviez oblasti strojírenského průmyslu, tedy vý‑roby technologií pro těžbu, stavebních strojůnebo filtračních a separačních technologií.

Na dánském trhu se jedná předevšímo příležitosti subdodávek pro firmy vyrábějícípotravinářské a balicí stroje a podniky půso‑bící v oblasti výroby technologií pro větrnouenergetiku. Pro Norsko je samozřejmě zají‑mavý segment dodávek pro off‑shore těžbuzemního plynu a ropy, i když tento průmyslje nyní kvůli nízkým cenám těchto komoditv investičním útlumu a vyžaduje po dodavate‑lích určité specifické certifikace.

Ve Finsku opět jde o příležitosti dodá‑vek do strojírenství, železničního, lodníhoa těžebního průmyslu. Finské mzdy patřík nejvyšším na světě a kvůli zachováníkonkurenceschopnosti se tamní společnostistále více zaměřují na outsourcing kompo‑nent z Česka.

Švédský trh má hlad po tuzemských dodavatelích technologií pro těžařství. Na snímku je hornická oblast ve Falunu.Foto: ShutterStock

Vítězslav Blažekředitel zahraniční kanceláře CzechTrade Skandinávie

[email protected]

České výrobkya firmy majína severskýchtrzích velmidobré jméno,a to předevšímdíky stávajícímreferencím,kvalitě výrobkůa spolehlivostidodávek.

25

Informační servis


Program Šance pro export otevírávývozcům dveře do dalších teritoriíPokud uspějete na cizím trhu díky CzechTradu, můžete získatzajímavý bonus z programu Šance pro export, kdy exportérobdrží pomoc při vstupu na další trh zdarma.

Zkusit štěstí v severských zemích lákámnoho firem, ovšem v oboru novýchtechnologií je to výzva pro ty nejam‑bicióznější. Vzhledem k vyspělému

průmyslu a pokročilé digitalizaci a automa‑tizaci výroby shledalo vedení firmy Abbastyto trhy velmi zajímavými pro svou dalšíexpanzi. Firma se zabývá vývojem, výroboua prodejem mimo jiné bezpečnostních kame‑rových systémů, termovizí a digitální analýzyobrazu, technologií pro 3D skenování, kterénacházejí uplatnění v mnoha sférách – od au‑tomobilového průmyslu přes průmyslovýdesign, digitalizaci historických památek ažpo zdravotnictví a vzdělávání.

Zástupci podniku se rozhodli využítasistenční služby zahraniční kanceláře (ZK)Skandinávie nejprve na švédském trhu. Před‑cházely tomu ovšem první kontakty v Itálii,kde se jim s pomocí zahraniční kancelářeCzechTrade v Miláně v krátké době podařilonastartovat nové distributory pro tamní trh.

„Po dobré zkušenosti s italskou pobočkoujsme se rozhodli oslovit kancelář CzechTraduve Stockholmu, protože jsme neměli žádnéhodistributora, který by pro nás zastřešil Švéd‑sko a Norsko,“ líčí začátky kontaktů s agen‑turou CzechTrade Michal Vyplašil, marketin‑gový specialista firmy Abbas, a dodává, žei tady se jim podařilo poměrně rychle rozjetspolupráci s firmou, která má v regionu velmidobré kontakty a zkušenosti.

„Cílem asistenční služby byla nejprve iden‑tifikace vhodných obchodních partnerů, tedydistributorů podobných technologií s již zave‑denou sítí finálních odběratelů. Kancelář takdetailně zanalyzovala švédský trh, sestavilapřehledný seznam potenciálních obchodníchpartnerů, včetně jejich popisu a finančníchukazatelů. Společně s firmou Abbas bylopotom vybráno 20 relevantních švédskýchobchodních partnerů, které pracovníciCzechTradu postupně oslovili, představilijim produkty a technologie firmy,“ vysvětlujeVítězslav Blažek, vedoucí ZK Skandinávie,a dodává, že díky této akviziční činnosti sepodařilo vzbudit zájem o spolupráci celkemu osmi švédských firem. Díky pohotovýmreakcím klienta se z možných švédskýchzájemců vyprofiloval jeden distributor, sekterým následně společnost Abbas navázala

spolupráci. Nyní již dodává na švédský trh 3Dskenery.

Kromě Itálie a Švédska firma Abbas využilaslužeb CzechTradu také ve Španělsku, Ně‑mecku a ve Velké Británii, kde propojili účastna veletrzích s přímým oslovením vhodnýchpartnerů prostřednictvím zahraničníchkanceláří. „Je třeba říci, že ačkoliv je náš oborpoměrně specifický, pracovníkům CzechTraduse daří nacházet pro nás vhodné potenciálnípartnery,“ oceňuje Vyplašil. Jejich strategií propříští rok je posílit své pozice hlavně v nejsilněj‑ších evropských ekonomikách, rozšířit distribu‑torskou síť v jihoamerických zemích a připravitvstup značky na trhy Severní Ameriky.

Díky úspěšné spolupráci se zahraniční kan‑celáří Skandinávie a vývozům, které z tohotospojení vznikly, se společnost Abbas kvalifiko‑vala do programu Šance pro úspěšný export.Získala tak od CzechTradu nárok na obdobnouasistenční službu na dalším trhu, tentokrát jižzdarma.

Firma Abbas se rozhodla pro akvizici na fin‑ském trhu. Také v tomto případě se zahraničníkanceláři podařilo pro společnost nalézt vhod‑ného distributora, a její výrobky jsou tedy nyní

Michal Vyplašil, marketingový specialista firmy Abbas,která vyváží 3D skenery do 15 zemí světa. Foto: abbaS

Marcela Havlovávedoucí PR a komunikace,

CzechTrade

[email protected]

k mání též na trhu ve Finsku. „Oslovení a na‑startování finského partnera už proběhly velmirychle, protože tamní firma měla namířenona velký strojírenský veletrh v Helsinkách a 3Dskenery tam už chtěla prezentovat. Operativnějsme se tedy domluvili na schůzce a školenív Praze a do týdne jsme podepisovali smlouvu,“vzpomíná marketingový specialista podniku.

Zopakování úspěchu je opravdu výjimeč‑né. Firma si uvědomuje, že jí velmi pomohla„průkopnická“ zkušenost z programu Šance proexport. „Vidíme, že se využití služeb Czech‑Tradu momentálně ukazuje jako nejrychlejšía nejefektivnější cesta, pokud chcete budovatdistributorskou síť. Můžete jít samozřejměna oborově zaměřené veletrhy, kde je velkápravděpodobnost, že narazíte na zajímavéhopartnera. Nicméně náklady na tuto akci budoupěti‑ až desetinásobně vyšší než cíleně domlu‑vené schůzky v teritoriu pomocí kanceláříCzechTradu,“ shrnuje Vyplašil.

Na nedávném meeting pointu při brněnskémstrojírenském veletrhu proto již vedl jednáníse zástupci dalších zahraničních kancelářío případném využití jejich služeb na světovýchtrzích, mimo jiné i v Severní Americe.

Individuální asistenční službu zahraničníkanceláře mohou bezplatně získat klienti,kteří již využili služeb agentury CzechTrade,s její pomocí prokazatelně uspěli na zahra-ničním trhu a dali souhlas s medializací svéhoexportního úspěchu. Tím, že klienti získajíslužbu zahraniční kanceláře zdarma, jimumožníme rozšířit působnost a zároveň snížitrizika. Kromě toho, že agentura CzechTradepomáhá malým a středním podnikům uspětv zahraničí, se také snaží prostřednictvím pre-zentace jejich úspěchů motivovat a inspirovatdalší firmy, které ještě nevyvážejí.

Šance pro úspěšný export

Desatero pro obchodováníse Skandinávií naleznete zde:

26

Informační servis


Sdílená ekonomika fungujena principu vzájemné důvěryVýznam platformové ekonomiky exponenciálně rostea zákonodárci se na něj snaží reagovat. Inovativní segmentekonomiky bychom ale neměli dusit.

Když nemůžeš, Uber – Emil Zátopek.Tento slogan vymyslel kdosi, umístilho na sociální sítě a vtípek si nyní žijesvým životem, autora asi nedohledá‑

me. A tak je to s mnoha moderními technologie‑mi. Řečeno opisem jiného literárního velikána,stát to může chtít zakázat, může se zlobit, ale toje asi tak všechno, co s tímmůže dělat. Ekono‑mika on‑line platforem, jakými jsou napříkladAirbnb, Taxify či Uber, je realitou 21. stoletía úředníci a zákonodárci se urputně snaží, abys ní aspoň trochu drželi krok.Nové technologie a jejich kombinacemají tendenci přinášet takzvanou kreativnídestrukci, kdy je staré postupně nahrazenonovým, stejně jako byli koně na přelomu mi‑nulého století vytlačeni auty, zhruba v polovi‑ně století nahradila zaoceánské lodě letadlaa stolní počítače byly na začátku novéhomilénia do určité míry nahrazeny mobily.Nositelem těchto změn bývá zpravidla byznysdíky svým inovacím, vynálezům a novýmobchodním modelům. Federální vláda USAzavedla standardní čas až mnoho let poté, co

se na něm dohodli na konci 19. století provo‑zovatelé železničních tratí. Z digitální dobyse pak nabízí analogie s nástupem nelegál‑ního stahování hudby či filmů na internetu,kdy se zavedené společnosti dlouho bránilydistribuovat hudbu a další audiovizuální dílaprostřednictvím internetu. Nicméně tech‑nologie, která je pro zákazníky uživatelskypřívětivější a zároveň i levnější, si dříve čipozději stejně cestu najde.

princip vzájemné důvěryVyužívání kapacit jinak ležících ladem či sdí‑lení jednoho statku více lidmi jsou šetrnějšík životnímu prostředí než jejich vlastnictví.On‑line služby v dopravě a ubytování jsou prospotřebitele cenově dostupnější, což podpo‑ruje cestovní ruch i dostupnost cestovánípro širší skupiny obyvatelstva a přináší

příjmy z turismu i v oblastech, kde se třebaz kapacitních důvodů tradičnímu poskyto‑vateli nevyplatí působit. Spotřebitelé mohoutyto služby celkem transparentně hodnotita tato (aspoň částečná) samoregulace můžebýt ve většině oblastí efektivnější než státnízásahy.Tato pozitiva samozřejmě nejsou bez rizik.Na lehkou váhu nelze brát otázku férové hospo‑dářské soutěže, jakkoliv to je spíše výzva proúředníky a zákonodárce než přímé negativum.My Evropané jsme zvyklí, že nás stát trochuvodí za ručičku, že se o nás téměř vždy postará,a není záměrem autora s tím jakkoliv polemizo‑vat. Ekonomika on‑line platforem však fungujevíce na principu vzájemné důvěry a jisté míryneformálnosti. Proběhlé soudní spory v ČRi v jiných zemích EU ukazují, že se s těmitonovými fenomény utkávají nejen konkurentize strany zavedeného byznysu, ale i úřednícia soudci. Zkrátka zatím platformovou ekono‑miku neumíme přesně zaškatulkovat a ještěnějakou dobu bude trvat, než se nám to podaří.Sdílená, kolaborativní či platformová eko‑

nomika však nesestává jen z Airbnb a Uberu.Její význam exponenciálně roste a vyvíjí se,je tedy těžké odhadovat vývoj digitálníchplatforem v řádu několika let. Ekonom BoydCohen upozorňuje, že v rámci ní může existo‑vat přes 700 nových byznysmodelů. Tato širo‑ká variace je dána například strukturou danéspolečnosti, strukturou spojených aktérů,tím, do jaké míry je orientovaná na zisk, jestlioptimalizuje využití již existujících věcí, nebovyužívá statky zcela nové.

Univerzální řešení? těžkoMožná i proto se již v jiných zemích ukázalojako chybné hledat řešení univerzální. V Berlí‑ně a Barceloně se pokusili omezit pronajímáníbytů přes Airbnb, avšak soudy v obou přípa‑dech rozhodly o neférovosti regulace v tomsmyslu, že stát nemá právo zakazovat majite‑

Jan Havlíkředitel odboru evropských záležitostí a vnitřního

trhu, ministerstvo průmyslu a obchodu

[email protected]

lům disponovat jejich majetkem. Proti tomuRio de Janeiro během olympijských her naopakmístní občany vybízelo, aby nabízeli ubytovánískrz Airbnb, a město tak nemuselo stavět toliknových hotelů ke krátkodobému účelu. Londýnvydal společnosti Uber licenci na poskytovánídopravních služeb, kterou jí následně sebralproto, že Uber nedodržoval dohodnuté pod‑mínky vydání licence. V Praze městský soudrozhodl o jednom konkrétním řidiči společnos‑ti Uber, že není taxikářem, aby toto rozhodnutíNejvyšší správní soud následně zrušil. NaopakVrchní soud v Olomouci zrušil předběžnéopatření brněnského soudu, které zakazovalospolečnosti Uber fungovat v Brně, a totožně sevyjádřil i Vrchní soud v Praze o předběžnémopatření vůči společnosti Taxify.Po Evropě probíhají vleklé soudní spory,avšak ani Soudní dvůr Evropské unie nebylzatím s to přijít se svým posudkem, zda jeUber taxislužbou, nebo platformou (tak‑zvanou službou informační společnosti dlesměrnice 2000/31/ES o elektronickém obcho‑dování), či dokonce obojím zároveň. Cestouvpřed se nezdá být ani stanovení minimálníhranice, od které již jde o podnikání (napří‑klad počet nocí za rok, stanovení maximál‑ního výdělku apod.). Nepoctiví hráči na trhuby se totiž pravděpodobně umně schovali podtuto minimální hranici.

Byznys si vždycky cestu najdeCo s tím? Někteří si myslí, že správnoucestou jsou zákazy, omezení a překážkyvstupu na trh. Proč však tolerují okrádánístátu na daních od současných nepoctivýchhráčů, na které stát nemá moc možnostídohlédnout? Byznys si vždycky cestu najdea vždy budou na trhu poctiví a nepoctiví.Proč by však měl stát najednou trvat na na‑tolik důsledné kontrole byznysu přes on‑lineplatformy a tím zabíjet inovativní segmentekonomiky? Proč v 21. století trvat na filozo‑fii pozitivisticky pojatých zákazů? Částečněze zištných důvodů (já na bráchu…), čás‑tečně z neochoty opustit tradiční uvažovánío nutnosti tuhé regulatorní kontroly podnika‑telů ze strany státu (na úrovni státní správyi samosprávy).Jediné spravedlivé a střednědobě udržitel‑né řešení spatřujeme ve zjednodušení všech

Zatím platformovou ekonomiku neumíme přesnězaškatulkovat a ještě nějakou dobu bude trvat, než senám to podaří.

27

Informační servis


pravidel v daném sektoru tak, že necháme trhotevřený i pro další hráče, kteří mohou při‑nést zlepšení kvality služeb. Ameriku již pronás objevili Estonci. Tamější daňová a celníspráva propojila svůj systém bezkontaktní‑ho výkaznictví s bezhotovostním platebnímsystémem společnosti Uber. Výsledkem je, žeklesá administrativní zátěž uložená na po‑skytovatele služeb platformy a zároveň sezvedá úroveň evidence a míra odvádění daní.Estonci díky tomuto jednoduchému systémuza rok 2016 od společností Uber a Taxify vy‑brali 450 tisíc eur na daních. Neformálně pakinformovali, že daňová výnosnost z on‑lineplatforem v dopravě je vyšší než u klasickétaxislužby. To proto, že řidič objednaný přesplatformu ví, že jeho jízda je vždy elektronic‑ky zapsána v přehledu jízd, a je pro něj těžšípodvádět než pro taxikáře, na kterého simávnete na ulici a zaplatíte mu hotově.

Hledání společného zájmuZjednodušeně řečeno, služby poskytovanépřes on‑line platformy jsou potenciálně

Ani Soudní dvůr Evropské unie nebyl zatím s to přijít se svým posudkem, zda je Uber taxislužbou, nebo platformou. Foto: ShutterStock

transparentnější než některé klasické byz‑nysy. Je proto namístě se ptát, proč někteříaktéři tak hlasitě volají právě po omezeníon‑line platforem. Cui bono? Dosavadní českádiskuse se jeví tak, že nejlepší bude zakázatauta, protože máme koně. To jest bez ostychuomezit on‑line platformy neopodstatněnýmipožadavky, ale hlavně mít takzvaně odškrtnu‑to. Druhým koutkem úst pak budou ti stejníhlasitě volat po nutnosti podpory inovací,deregulaci či zvyšování zaměstnanosti.Je na státu, na úřednících a politicích, abynastavil mantinely, které budou férové. Pokudk tomu skutečně potřebujeme nové zákony, takty by měly mít delší než jepičí život. Jinými slo‑vy, takové zákony by měly umět postihnout vícenež jen třeba Uber a Airbnb v listopadu 2017.Ideálně by měly být natolik obecné a „věštecké“,aby dokázaly předjímat vznik nových obchod‑ních modelů, o kterých dnes ještě nevíme, žebudou existovat. To je obtížné, nikoliv všaknemožné. Pro začátek bude stačit, když námvůdčím principem bude otevřenost k inovacím,férovost a hledání společného zájmu.

Nové zákonyby měly býtnatolik obecnéa „věštecké“,aby dokázalypředjímatvznik novýchobchodníchmodelů,o kterých dnesještě nevíme, žebudou existovat.

28

Informační servis


CzechTrade nabízí po celém Českuslužby regionálních konzultantůOd začátku letošního roku agentura CzechTradespolupracuje s regionálními kancelářemi CzechInvestu.CzechTrade tak rozšířil své služby pro místní podnikatele.

CzechTrade letos slaví 20. výročísvého založení. K jubileu si agentu‑ra na podporu exportu „nadělila“rozšíření svých aktivit o ty regio‑

nální, nyní pomáhá podnikatelům napříčcelou republikou.Od začátku roku totiž naplno spolupra‑

cuje s regionálními kancelářemi agenturyCzechInvest, jejíž pracovníci nyní působítaké jako zástupci CzechTradu. Díky tomumohou podnikatelé své plánované export‑ní aktivity a ambice konzultovat ve všechkrajských městech, kde s nimi tamní re‑gionální konzultanti agentury CzechTradeochotně proberou všechny možnosti a pod‑mínky vstupu na zahraniční trhy.„Regionální zástupci díky svým detailním

znalostem všech činností agentury Czech‑Trade a přehledné orientaci v rámci krajůmohou podnikatelům nabídnout všechnypotřebné informace a služby v dané oblasti.Obchodníci tak získají veškeré cenné radya poznatky od agentur CzechTrade, Czech‑Invest i Agentury pro podnikání a inovacena jednom místě,“ říká generální ředitelCzechTradu Radomil Doležal.

Základní informace o zahraničních prezenta-cích na jednom místě a v domácím prostředíRegionální konzultanti pro zájemce nej‑prve zajistí prvotní kontakt s agenturoua projednají s nimi základní otázky, kterénásledně usnadní jejich rozhodování o vstu‑pu na konkrétní zahraniční trh. V případěpotřeby jim předají kontakty na příslušnéoborové specialisty v konzultačních týmechv centrále CzechTradu nebo přímo na ve‑doucí zahraničních kanceláří agentury.„Podstatným přínosem těchto prvních

setkání s regionálními konzultanty je propodnikatele úspora času i nákladů. Zá‑jemci se od představitelů vládní agenturyCzechTrade dozvědí relevantní informace,které by jinak museli zjišťovat na několikamístech,“ říká Doležal.Velkou výhodou je nepochybně i to, že

veškerá tato jednání probíhají v jejichdomácím prostředí. Podnikatelé se infor‑mují o způsobu fungování zahraniční sítěCzechTradu, možnostech vlastní prezentacena zahraničních trzích, například ve formě

účasti na veletrzích či výstavách. Získajítaké kompletní přehled možných placenýchi neplacených služeb agentury.Kromě toho regionální konzultanti mohou

poskytnout i konkrétní informace z jednot‑livých zahraničních teritorií a oborů, kteréjsou příslušnými představiteli CzechTradupovažovány za nejzajímavější.S rozvojem sítě regionálních konzultantů

došlo také ke vzniku nového oddělení v cen‑trále. „Hlavním úkolem tohoto oddělení jekoordinovat spolupráci právě mezi regionya pracovníky zahraničních kanceláří,“ vy‑světluje Radomil Doležal a dodává, že jehodalším a neméně významným úkolem budetaké prohlubování povědomí o aktivitáchCzechTradu v regionech. „A to nejen mezipodnikatelskou veřejností, ale i u orgánůstátní správy a místních samospráv, respek‑tive u subjektů, které se zabývají hospodář‑skou činností a ekonomickými vazbami sezahraničím,“ říká generální ředitel Czech‑Tradu.

Podnikatelé mohou své plánované exportní aktivity nově konzultovat se zástupci CzechTradu ve všech krajskýchměstech. FoTo: shuTTersToCk

Miroslav Manďákvedoucí oddělení regionální sítě ČR,

[email protected]

Ve kterých městech působíexportní konzultanti?– Brno– České Budějovice– Hradec Králové– Jihlava– Karlovy Vary– Liberec– Olomouc– Ostrava– Pardubice– Plzeň– Praha– Ústí nad Labem– Zlín

Po načtení QR kóduse zobrazí kontaktníúdaje na jednotlivézástupce CzechTraduv regionech.

29

Informační servis


Chorvatsko se probírá z krize. Vzestupekonomiky je šancí i pro české dovozceVleklá krize je už v Chorvatsku zapomenuta. Díkyfinančním nástrojům EU zažívá ekonomika zeměozdravení. Toho by měli využít i tuzemští exportéři.

Zapojení do jednotného trhu EUa schopnost absorbovat unijní fi‑nanční nástroje pomohly chorvatskéekonomice k ozdravení po vleklé kri‑

zi. Země ovšem potřebuje investice a výraz‑nější rozvoj průmyslu. Českým firmám se zdenabízejí příležitosti v nejrůznějších odvětvích.Teprve v roce 2015 se Chorvatsko vymanilo

z šestileté recese, která zde trvala zhruba o třiroky déle než v jiných evropských zemích.Způsobila celkový pokles HDP o 12 procent.V současné době se meziroční růst HDP pohy‑buje kolem tří procent a táhne jej předevšímdomácí spotřeba. Do budoucna by ale mělyekonomickou dynamiku podpořit i velké inves‑tice do infrastruktury, vyšší průmyslová akti‑vita, aby se podařilo udržet roční růst průmys‑lové výroby přinejmenším na úrovni 5 procentz posledních tří let, a posilující cestovní ruch.V posledních pěti letech český vývoz zboží

do Chorvatska vytrvale roste, zatímco dovozspíše stagnuje. V roce 2016 se z ČR do Chorvat‑ska vyvezlo zboží v rekordní hodnotě 457 mi‑lionů eur, dovozy chorvatského zboží činily134 milionů eur. Za první tři měsíce 2017 to byloobdobně 126,5 mil. eur ve vývozu a 44,3 mil. eurv dovozu, takže vysoký přebytek obchodníbilance na české straně pokračuje. Chorvatskodlouhodobě vyrovnává svůj zbožový schodekslužbami poskytovanými v cestovním ruchu.Podle posledních dostupných statistik za celýrok 2016 vycestovalo z Česka do Chorvatska,nejčastěji k Jadranu, 828 tisíc osob, čímž se lonitato destinace znovu po roční přestávce dostalana nejvyšší příčku zájmu českých rekreantů.

Co dal a vzal vstup do unieChorvatsko vstoupilo do EU v červenci 2013,tedy uprostřed hluboké a vleklé ekonomickékrize. V přístupovém procesu země otevře‑la svůj vnitřní trh konkurenci ze zemí EU,zároveň ovšem ztratila preferenční přístupna trhy okolních nečlenských zemí EU,zejména Srbska a Bosny a Hercegoviny, cožmělo nepříznivý dopad na obchodní bilancis těmito partnery. Nepříznivý vývoj v obcho‑du se zbožím je ve větší míře kompenzovánslužbami spojenými s turistickým ruchem.„Zapojení do společného trhu a také schop‑

nost absorbovat unijní grantové fondy pomoh‑ly ozdravení chorvatské ekonomiky,“ řekla

počátkem října v rozhovoru pro Poslovnidnevnik Elisabetta Cappannelli, nově jmeno‑vaná teritoriální manažerka Světové banky proChorvatsko a Slovinsko. Naopak zdrojem nejis‑toty podle ní zůstává vysoký státní i korporátnídluh, problematická situace na pracovním trhu,přetrvávající sociální nerovnost a chudoba.„Ani tříprocentní hospodářský růst, byť se jevíjako udržitelný, není pro novou členskou zeminijak vysoký, navíc pouhá soukromá spotřebaplus služby jej dlouhodobě neutáhnou,“ mínímanažerka s tím, že by země potřebovala jas‑nější vizi dalšího rozvoje a důraznější reformy.

perspektivní obory pro české firmyCelková alokace dotací z fondů EU do vodníhohospodářství, kterou Záhřeb musí realizovatdo konce roku 2023, činí 1,2 miliardy eur a jeurčena především na investice do výstavby čis‑tiček odpadních vod, úpraven pitné vody neboprotipovodňových zábran. Velkým tématembude v dohledné době i řešení ztrát ve vodo‑vodech, které průměrně činí kolem 50 procenta v některých vodovodech až 96 procent.Takové plánované investice skýtají velký počet

Alen Novosadředitel zahraniční kanceláře CzechTradu v Záhřebu

[email protected]

příležitostí jak pro projektanty, tak pro dodava‑tele technologií, zařízení a komplexních děl.Další zajímavou příležitostí budou i dodávky

vozidel pro veřejnou osobní dopravu, předevšímautobusů s pohonem na CNG/LPG a tramvají,včetně modernizace českých tramvají, kterése v Chorvatsku stále používají. Záhřebskýdopravní podnik ZET plánuje pořízení 60 krát‑kých nízkopodlažních tramvají (plánovanáinvestice 2,23 mld. Kč, realizace 2018–2020).Počítá se také s realizací řady projektů

v oblasti dopravní infrastruktury, kterébudou spolufinancovány z fondů EU. Aktuál‑ně probíhají velké tendry na modernizaci a re‑konstrukci železničních tratí a připravují sedalší projekty, například zdvojkolejnění tratiKriževci – státní hranice s Maďarskem, což sivyžádá investice v rozsahu 300 mil. eur.Právě probíhá také tendr na výstavbu

mostu na poloostrov Pelješac, který umožnípřímý kontakt s územně oddělenou oblastíDubrovníku, výše investice je 430 mil. eur.Kapacity tamních stavebních firem prorealizaci specializovaných prací na tomtoprojektu jsou nedostatečné. V blízké budouc‑nosti se budou modernizovat také teplárnyve všech chorvatských městech. V Záhřebumá být do konce příštího roku zveřejněn ten‑dr na výstavbu nové paroplynové kogeneračníjednotky s plánovanou investicí 130 mil. eur.Na ostrově Krk se chystá stavba terminálu

na zkapalněný zemní plyn a právě probíhápředkvalifikační řízení pro generálního do‑davatele. Spolu s terminálem se bude stavětdalší přidružená infrastruktura, jako jsouzařízení pro skladování plynu a plynovody.Příležitosti pro české firmy představují

i subdodávky pro loděnice a místní výrobukolejových vozidel. Ovšem nejvýznamnějšímiprůmyslovými obory v Chorvatsku jsou po‑travinářský a farmaceutický průmysl, a tudížexistuje poptávka po technologiích, strojícha zařízeních pro uvedené obory. V posledníchněkolika letech vznikají nové menší výrobnízávody na zpracování kovů, plastů a gumy,které exportují zejména do Německa. Oče‑kává se pokračování tohoto trendu, a příleži‑tosti se tedy nabízejí v dodávkách obráběcíchstrojů a nástrojů.Více informací na www.czechtrade.cznebo www.businessinfo.cz/chorvatsko

Pro rok 2018 se odhaduje příjem z turistiky asina 10 mld. eur. FoTo: shuTTersToCk

30

Informační servis


Státní správa by mohla komunikovats klienty jednotnou chatovou aplikacíAgentura CzechTrade a další evropské organizacena podporu obchodu diskutovaly na maltskémworkshopu o lepších podmínkách pro vývozce.

Sociální média a jejich role v komunikaciklientů se státní sférou a také koordi-nace informačního obsahu webovýchstránek patřily k řadě témat, jimiž

se zabýval podzimní intenzivní dvoudenníworkshop evropských organizací v oblastipodpory obchodu (European Trade PromotionOrganisations, ETPO) na Maltě. Pracovníhosetkání se zúčastnila také česká agentura propodporu exportu CzechTrade, která je členemorganizace již řadu let.„ETPO a CzechTrade mají společné zájmy.

Podporují exportéry a společně hledajícesty, jak pro vývozce vytvořit co nejlepšípodmínky a služby a usnadnit jim tak pů‑sobení na zahraničních trzích,“ vysvětlujeRadomil Doležal, generální ředitel agen‑tury CzechTrade. Pravidelné semestrálnísetkávání členů ETPO probíhá již od roku1977 a letošního workshopu v hlavním malt‑ském městě Valletta se zúčastnili zástupciz 18 zemí.Podzimní schůzku uspořádal ve své

domovské zemi nejmenší člen organizace

TradeMalta. Tamní ministr zahraničníchvěcí a obchodu Carmelo Abela zmínil ve svéúvodní řeči snahu pomoci malým a střednímpodnikům s dobýváním zahraničních trhů.Představil obchodně‑vývozní potenciál Mal‑ty a vyzdvihl prioritní obory země (námořní,letecký a potravinářský průmysl – zvláštěpak sušené ryby a nápoje, turismus, vzdě‑lávání a služby). „Díky historickým vaz‑bám na Velkou Británii je pro nás výhodoui anglický jazyk, který je jedním z úředníchjazyků Malty,“ dodal Abela.

státní správa by mohla komunikovat přes chatpodobný Messengeru nebo WhatsAppJedním z hlavních témat setkání bylasociální média a jejich role v komunikaciklientů se státní sférou. V současné doběpodle průzkumu, který představil Gege Gattz ICON Studios, důvěřuje médiím 50 procentobyvatel, zatímco vládě a státním systémůmjen 41 procent.Dostupnost informací na internetu vede

podle Gatta postupně k tomu, že více lidí

Stále více lidí důvěřuje svým blízkým nebo lidem z pracovního prostředí spíše než odborníkům. Foto: ShutterStock

Hana Štičkovávedoucí oddělení marketingu,

CzechTrade

[email protected]

začíná důvěřovat svým blízkým, lidemz pracovního prostředí, nebo dokonce ko‑mukoliv v on‑line diskusi spíše než profe‑sionálům a odborníkům. Zástupci ETPO seproto zabývali možnostmi on‑line komuni‑kace státní správy, která by mohla své služ‑by a informace prostřednictvím internetuzpřístupnit klientům rychleji, pohodlnějia jednotněji. „Firmy i obyvatelé očekávají,že státní organizace budou reagovat a cho‑vat se stejně proaktivně jako ty soukromé.Státní správa by měla být 100procentněnastavená proklientsky – služby a procesymají být vystavěny pro potřeby klienta,“říká Doležal.Jedním z řešení je vytvořit pro celou

státní správu jednotnou chatovou aplika‑ci na obdobném principu jako Messengernebo WhatsApp. Do té by se uživatel mohlpřihlásit a odpovědi na dotaz by se mu pakmohlo dostat velmi rychle. Není to přitomnic nemožného. Pětačtyřicet procent reakcíje dnes automatizováno na základě předemnahraných standardizovaných odpovědí.Jako příklad Gege Gatt uvedl běžná call cen‑tra nebo vládu Singapuru, kde se již obdobnákomunikace využívá. Messenger Bíléhodomu, který podle Gatta funguje od roku2016, denně automaticky zpracovává odpo‑vědi na miliony e‑mailových, telefonickýcha on‑line dotazů.

Aplikace na základě vyplnění testu firmě dopo-ručí, které služby jsou pro ni vhodnéDánští a norští zástupci v ETPO otevřelitéma cesty ke klientovi a plnění jeho potřeb.V průběhu prezentace představili aktuálnímodel, který zohledňuje různá stadia při‑pravenosti firem na export. Pomocí aplikace„exportní připravenosti“ si může jakýkolivpodnik udělat test a na základě jeho vyhod‑nocení dostane doporučení, jaké služby jsoupro něj vhodné.Na workshopu také zaznělo, že by vhod‑

nějším výstupem měla být již konkrétnístrategie vstupu na zahraniční trh a dopo‑ručení týkající se daného klientova výrobkunebo služby. Další zajímavou myšlenkoubylo vytvoření eMarketplace určenéhopro prodej produktů a služeb celosvětověa on‑line.

31

Informační servis


kvalitní web je základ, radí ŠpaněléŠpanělsko prezentovalo další aktuálnítéma – koordinaci informačního obsahu zís‑kávaného od své sítě zahraničních kancelářía zveřejňovaného na webových stránkáchorganizace. Na workshopu zástupci disku‑tovali o tom, do jaké míry je potřeba obsahjednotně koordinovat z centrály, jak jej conejjednodušeji zpracovávat a předávat dálklientům tak, aby převážila kvalita nadkvantitou. Věnovali se také tomu, jak zajistitjednotnost komunikace pomocí standardizo‑vaných marketingových nástrojů.

Czechtrade prezentoval téma, jak správněnastavit síť zahraničních kanceláříMezi účastníky nechyběla ani estonská agen‑tura, která aktuálně řeší konkrétní nastave‑ní podpory pro oborově zaměřené klastry.Britští zástupci přišli s návrhem sdružovatfirmy ne podle oborového zaměření, alespíše podle konkrétní obchodní příležitosti.To by znamenalo při získávání konkrétníhoprojektu podporu firem, které se nepohybujíve stejném oboru, ale v produkci se navzá‑jem doplňují. Většina zástupců organizacína podporu obchodu se shodla, že mají sespoluprací s klastry rozporuplné zkušenostia že v současné době neplánují žádné inova‑ce nebo větší finanční podporu.

Agentura na podporu exportu CzechTradea Enterprise Ireland společně zpracovalytéma sítě zahraničních kanceláří. Zabývalyse výběrem lokalit, základními službamia také například nastavením kvalitativ‑ního hodnocení jednotlivých kanceláří.„Z workshopu jednoznačně vyplynula důleži‑tost spolupráce s diplomaty v cizích zemích.Proškolení zaměstnanců v kanceláříchusnadňuje procesní řízení. Jde předevšímo školení pro konkrétní teritorium a školenív diplomatických dovednostech. Důležitáje rovněž konzistentní grafická a PR komu‑nikace značky agentury, s čímž se potýkánejedna evropská země. V takovém množ‑ství kanceláří není snadné udržet jednotu,“vysvětluje Radomil Doležal.UK Department of International Trade

prezentovalo novou strukturu a komuni‑kační kampaň, která spočívá v jednotnostiprezentace země ve všech ohledech: z hledis‑ka exportu, importu, vzdělávání i turismu.Vše je pod sloganem „Great“ doprovázenosignifikantní grafikou britské vlajky.Kromě kampaně hovořili britští zástupci

o cílení na zahraniční nákupčí rozdělenépodle sektorů. Vytvořili obchodní balíčkyurčené pro snadnější komunikaci obchodní‑ho oddělení. Materiály jsou rozděleny do tříkategorií – britští exportéři, nákupčí a inves‑

Státní sféra by měla pro komunikaci s klienty začít intenzivně využívat sociální média. Jednou z možností je vytvořit pro celou státní správu jednotnou chatovou aplikacina obdobném principu jako Messenger nebo WhatsApp. Foto: ShutterStock

toři. Také marketingová kampaň rozdělujeinzerci a strategii do těchto tří skupin.Paul Kelly z International Trade Centre před‑

stavil nově vznikající portál Trade Helpdesk,který firmám umožňuje získat rychlé základnístatistiky exportu vázané na konkrétní výrob‑ky. Po zadání produktu, místa výroby a des‑tinace se klient dozví, v jaké hodnotě se danézboží vyveze a jaké administrativní kroky jepotřeba podniknout.Na jednom místě získá také informace

o necelních překážkách obchodu, výši daní,odhad doby potřebné pro administrativua vývoz, kontaktní údaje na místní samo‑správu, potřebné certifikace a další data.Během druhého dne mezinárodního set‑

kání ETPO se zástupci organizací věnovalii dalším významným tématům. Zabývali senapříklad budoucností workshopů a setká‑vání organizace s cílem maximalizovat jejichpřínos pro malé a střední exportéry.„Je potřeba nastavit co nejefektivnější

sdílení zkušeností a definovat témata, kteráchceme řešit. Shodli jsme se, že cenný jetaké vnější pohled na problematiku, ideálněze zkušenosti firmy s konkrétní zajímavouslužbou či aktivitou,“ dodává generální ředi‑tel agentury CzechTrade Radomil Doležal.Příští pracovní setkání agentur ETPO sebude konat na jaře roku 2018 v Praze.

32

Kalendář


30. 11. 2017praha: Jak maximálně využít soCIÁLNÍMéDIA pro úspěšné podnikáníZajímavý seminář zaměřený na sociální médiaa jejich maximální využití pro úspěšné podnikání.Dozvíte se například, co stojí za úspěchemsociálních sítí, co zajímá fanoušky a jak si je získat,kdo by se měl o sociální média starat, a mnohodalších rad týkajících se Facebooku, Twitteru,LinkedInu.Cena: 2000 korun bez DPH

4. 12. 2017praha: exportní potenciál trhů Jihoafrickérepubliky a NigérieNa této exportní konferenci se dozvíte strategievstupu na dané trhy, jejich překážky a příležitosti, jak

Nejbližší akceexportního vzdělávání CzechTradu

28.–31. 1. 2018Ispo Mnichov, Německo

Agentura CzechTrade organizuje společnouúčast na odborném veletrhu sportovních potřeba sportovní módy ISPO Mnichov 2018. Přes 2500vystavovatelů z 50 zemí představí své novinky pronadcházející sezonu na výstavní ploše 140 tisíc m2.Účast na této akci je podpořena z projektuNOVUMM spolufinancovaného z OP PIK a je možnéna ni čerpat podporu formou zvýhodněné službyaž do výše 80 tisíc korun na pronájem plochy,registraci a další služby na veletrhu. Kontakt:[email protected], 224 907 524.

6.–18. 2. 2018Woodtech egypt, káhira, egyptJedná se o mezinárodní veletrh nábytku, strojůna výrobu nábytku i interiérového designu. Egypt jejedním z největších dovozců nábytku na světě a účastna akci je příležitostí k setkání s velkými developery,zvláště v období očekáváného stavebního boomu.V případě zájmu o prezentaci ve společném stánkukontaktujte [email protected], 224 907 522.

27. 2. – 1. 3. 2018embedded World, Norimberg, NěmeckoVeletrh zaměřený na vestavěné počítačovésystémy pokrývá širokou škálu využití embeddedsystémů od Internet of Things přes čistou

mobilitu až po energetickou účinnost. Účastna této akci je podpořena z projektu NOVUMMKET spolufinancovaného z OP PIK a je možnéna ni čerpat podporu formou zvýhodněné službyaž do výše 90 tisíc korun na pronájem plochy,registraci a další služby na veletrhu. Kontakt:[email protected], 224 907 512.

20.–22. 3. 2018Metalloobrabotka. svarka, Jekatěrinburg,ruskoStrojírenství patří v Rusku tradičně k perspektivníma přitažlivým průmyslovým oborům. Možnosti najítnového obchodního partnera v odvětví kovoobrábění,sváření či obecně ve strojírenství nabízí 18. ročníkspecializovaného veletrhu Metalloobrabotka. Svarka,2018. Kontakt: [email protected], 607 001 720.

16.–19. 4. 2018Alimentaria, Barcelona, ŠpanělskoJde o nejdůležitější španělský veletrh v potravinářskémsektoru s mezinárodním přesahem. V posledních letechse významně zvýšila výroba, prodej i spotřeba bioa ekologických potravin a ze Španělska se stal jedenz nejrychleji se rozvíjejících trhů v Evropě. Výhodou pročeské potravináře je také fakt, že se v zemi doposudsilně neetablovaly jednotlivé značky a spotřebitelé jsouochotni zkoušet nové produkty bez ohledu na původ.Veletrh je vhodným krokem nejen pro vyhledánínových obchodních partnerů, ale také pro upevnění již

existujících vazeb a zviditelnění vaší značky. Kontakt:[email protected], 702 213 099.

11.–15. 6. 2018Achema, Frankfurt nad Mohanem, NěmeckoAchema je prvotřídní platformou pro prezentacisvětových novinek z oblastí laboratorní techniky,chemického strojírenství, farmaceutické obalovétechniky, environmentálních technologií a vývojea výzkumu v rámci chemického průmyslu. Veletrhpřitahuje pozornost hlavních světových hráčů na trhuřady významných průmyslových odvětví. Na tomtoveletrhu tak máte jedinečnou příležitost oslovit přímopřední světové firmy z oblasti zpracovatelskéhoprůmyslu, obchodu a průmyslového výzkumu. Kontakt:[email protected], 724 340 444.

Agentura CzechTrade organizuje české účastina mezinárodních veletrzích, při kterých zahraničnízastoupení kromě příprav společné expozice nabízířadu doprovodných služeb pro zvýšení zájmu o českévystavovatele ze strany zahraničních obchodníchpartnerů. Společná expozice umožní prezentaci těmfirmám, které neplánují samostatnou prezentaci. Maléa střední firmy mohou na svou prezentaci na vybranýchveletrzích čerpat finanční dotaci v rámci projektůNOVUMM a NOVUMM KET.

Všechny akce najdete na www.czechtrade.cz neboportálu pro podnikání a export www.businessinfo.cz.

Zahraniční veletrhyse společnou českou prezentací

a s čím na tamních trzích obchodovat. Důležité budoui kulturní a obchodní zvyklosti v regionech a praktickézkušenosti z daných teritorií.Cena: zdarma

5. 12. 2017praha: Naučte se jednat s japonským a korej‑ským obchodním partneremIntenzivní seminář zabývající se japonskou a korejskoukulturou na pracovišti a s tím související otázkou, jakbudovat a udržet korektní pracovní vztahy s asijskýmiobchodními partnery a kolegy. Na konkrétníchpříkladech z byznysu pochopíte, jak vzájemněefektivně komunikovat a čeho se vyvarovat. Součástíprogramu bude i méně známá etiketa pro společensképříležitosti.Cena: 1000 korun bez DPH

6. 12. 2017praha: Business etiketa v obchodním jednáníTechniky pro navazování přirozené konverzace,představování, oslovování, titulování, práce s vizit‑kami, zasedací pořádek, pozvání na recepci, raut,koktejl či číši vína, dress code, etiketa stolování.

8. 12. 2017praha: Jak nastartovat export českého pivado Velké Británie?Zaměřeno na aktuální informace o Velké Britániia britském pivovarnictví. Dostanete užitečné radya tipy, jak se prosadit na britském trhu s českýmipivy a obchodovat s britskými partnery. Na závěrse dozvíte, jak si vede úspěšný exportující českýpivovar ve Velké Británii.Cena: zdarma

33

Kalendář


České oficiální účasti na veletrzích

16.–18. 1. 2018euroguss,Norimberk, NěmeckoOficiální účast České republiky na mezinárodnímveletrhu se zaměřením na oblast lití pod tlakema související průmyslové obory byla organizovánaministerstvem průmyslu a obchodu již v minulosti.Účast byla iniciována Svazem sléváren ČR.Na veletrhu „Euroguss 2016“ se prezentovalyfirmy z následujících produkčních oblastí: výrobatlakových odlitků z neželezných kovů (hliník,zinek, magnezium), výroba strojů a nástrojů prolití pod tlakem, výroba pecí, výroba forem a jejichpříslušenství, dělicí látky a materiály, dodatečnéúpravy odlitků, měřicí a regulační technika, kontrolakvality, suroviny a technika pohonu apod.Hlavními cílovými branžemi jsou strojírenskávýroba, především automobilový a letecký průmysl,investiční celky a medicínská technika.Kontakt: Eva Zakševická, [email protected],tel. 224 852 805.

6.–8. 3. 2018Middle east electricityDubaj, spojené arabské emirátyOficiální účast České republiky na mezinárodnímveletrhu se zaměřením na oblast energetikya elektrotechniky. Navrhovatelem jeElektrotechnická asociace České republiky (ELA).Veletrh „Middle East Electricity“ je jednouz největších mezinárodních obchodních událostí proenergetický průmysl v Asii. Každý rok veletrh přivítávíce než 1500 mezinárodních vystavujících firema více než 21 tisíc návštěvníků ze 130 zemí světa.Hlavní sektory výstavy Middle East Electricity jsounásledující: výroba, přenos a distribuce elektrickéenergie, automatizace, řízení a regulace, osvětlovacítechnika, pohony, výkonová elektronika, napájecísoustavy, vodiče a kabely, nové a obnovitelné zdrojeenergie, jaderná energie, projekce, poradenství,vzdělávání.Kontakt: Lenka Koucká, [email protected],tel. 224 852 745.

16.–18. 3. 2018Agrotech a Las‑expokielce, polskoJde o významný veletrh výrobců zemědělskéa lesnické techniky. Veletrh byl navržen Asociacízemědělské a lesnické techniky (A.Zet). Veletrhobsahuje komplexní nabídku zemědělské techniky,včetně značkových traktorů. Souběžně s Agrotechemse bude konat veletrh plánování dřevařskéhoprůmyslu a lesního hospodářství Las‑Expo.Kontakt: Věra Brožková, [email protected],tel. 224 852 680.

Další program MPO na podporu českých oficiálníchúčastí na mezinárodních veletrzích a výstaváchv zahraničí naleznete na www.mpo.cz

Český stánek na minulém ročníku výstavy Middle East Electricity, která se konala v Dubaji. FoTo: veleTrhy brNo

34

Fotokvíz


tirážČESKÝ EXPOrtÉr: příloha Hospodářských novin a týdeníku Ekonom – vydavatelství Economia, a. s. / Magazín vznikl ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturouCzechTrade / Ředitel speciálních projektů: Petr Orálek / Vedoucí přílohy: Martin Knížek / Editorka: Markéta Prokšanová / Foto: HN − Jiří Cajska, HN − Libor Fojtík, HN − MichaelaHasíková, HN − Matej Slávik, Radim Beznoska, archiv firmy Bristell RG, archiv firmy Abbas, Reuters, Shutterstock, archiv Veletrhy Brno / Grafická úprava: Jan Vyhnánek, Jan Stejskal,Albert Bartoš / inzerce: [email protected] / tisk: EUROPRINT A.S. / Samostatně neprodejné

A – Astana, Kazachstán

B – Baku, Ázerbájdžán

C – Aksai, Kazachstán

Uhodnete, které místo na světě zobrazuje fotografie?Architektonicky velmi zajímavá věž je hlavním orientačním bodem města. Toto dílo, které mápředstavovat topol, je vyobrazeno na zadních stranách tamních bankovek. Turisty je věž hojněvyhledávána, protože ze skleněné kopule je krásný výhled na panorama města. Bohužel stejněimpozantní fotky jako třeba z pařížské Eiffelovy věže ale nepořídíte. Vyhlídka má totiž zaoblenáa tónovaná skla. Ve kterém městě se tato věž nachází?Odpověď naleznete v příštím čísle.

Kazachstán a Ázerbájdžán

V příštím čísle Českého exportéra

Zdravotnická technikaPoslední letošní číslo magazínuvyjde v HN 12. 12. a v týdeníku

Ekonom 14. 12.

Správná odpověď z minulého čísla:V říjnovém čísle jste měli na fotografiipoznat národní park Tsitsikamma.

HN052907

HN051257

Date post:	31-Aug-2019
Category:	Documents
Upload:	others
View:	4 times
Download:	0 times

jihoafrická republika anigérie - img.ihned.cz · 5 Té ma českýexportér listopad 2017,číslo...

Documents