Jitka KODEROVÁ (doc. Ing. CSc.)
KMTP - 182 nb (konzultace)
[email protected] potřebuje:
1. znát ekonomickou teorii, aby ho vedla,
2. statistiku, aby mu poskytla empirické údaje,
3. historii, aby ho poučovala,
a právě znalost historického rozměru nejvíce ekonomům chybí.
J. A. Schumpeter (1883 – 1950)
• Historie ekonomické analýzy (1954)
• Teorie hospodářského vývoje (1912)
• Podnikatelské cykly (1939)
• Kapitalismus, socialismus a demokracie (1942)
LITERATURAa ) základní
• Revenda, Z. a kol.: PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ. Management Press, Praha 2000. Kapitola 11 včetně dodatků.
• Holman,R. a kol.: DĚJINY EKONOMICKÉHO MYŠLENÍ. Praha, C. H. Beck 1999. Subkapitola 16.2, 17.4, 18.3
• Sojka, M. a kol.: DĚJINY EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Univerzita Karlova v Praze. Nakladatelství Karolinum. Praha 2000. Kapitola 4, 6, 9, 10
b) doporučená • Sojka, M.: JOHN MAYNARD KEYNES A
SOUČASNÁ EKONOMIE. Praha, Grada 1999
• Sojka, M.: M. FRIEDMAN. SVĚT LIBERÁLNÍ EKONOMIE. Praha, Epocha 1996
• Sirůček, P.: PRŮVODCE DĚJINAMI STANDARDNÍCH EKONOMICKÝCH TEORIÍ. Melandrium, Slaný 2001, subkapitola 2.1 – 2.5, 3.1 – 3.6, 3.8.1
• Buchholz, T. G.: ŽIVÉ MYŠLENKY MRTVÝCH EKONOMŮ. Praha, Victoria Publishing 1993
• NOBELOVA CENA ZA EKONOMII. Praha, Victoria Publishing 1994
Kvantitativní teorie peněz• Jedna z nejstarších ekonomických teorií
a) předchůdci• pol. 16. st. – univerzita v Salamance• 16. století – Jean Bodin (1530 - 1593)“Rozprava o stoupání a klesání ceny peněz” (1578)
• John Locke (1632 – 1704)“Několik úvah o důsledcích snižování úroku a růstu hodnoty
peněz” (1691)
základní tvrzení KTP: zvýší-li se množství peněz v oběhu za jinak stejných okolností, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru (hodnota resp. kupní síla peněz závisí nepřímo na jejich množství v oběhu)
• David (1711 – 1776)“Politické rozpravy” (1752)• přisuzuje se mu teorem o neutralitě peněz –
růst množství peněz v oběhu nemá vliv ani na reálnou ekonomiku ani na relativní ceny
• Humův zákon
• David RICARDO (1772 - 1823)
„Zásady politické ekonomie a zdanění“ (1814)
Základy moderní kvantitativní teorie peněz
• Irving Fisher (1867 – 1947)
“The purchasing power of Money” (1909)
MV = PTM = průměrné množství peněz v ekonomice za určité období (stavová
veličina)
P = cenová hladina, průměrná cena zboží a služeb v dané ekonomice (měřena cenovým indexem)
V = rychlost obratu peněz, transakční rychlost peněz
Hodnota transakcí, které v průměru zprostřed-
kuje jedna peněžní jednotka
T = množství reálných transakcí
Marshall, A. (1842 – 1924)
• “Základy ekonomie” (1890)
• “Peníze, úvěr a obchod” (1923)
M = kPY Y = čistý produkt (důchod) = Y*
k = cambridgeský (Marshallův) koeficient, podíl peněz na celkovém důchodu = k
J. M. KEYNES (1883 - 1946)•makroekonomické veličiny•statistika•modelování•preference likvidity•vliv M na zaměstnanost, resp. na cenovou hladinu
M. FRIEDMAN (1912)•návaznost na Fishera•reálná Md•portfoliový přístup
PRAXE CB•návrat ke KTP•obliba modelování a používání matematických metod•2 základní otázkya) jak určit potřebné množství penězb) jak zajistit jeho uvedení do ekonomiky•ne všechny země pracují s M•časté dodatečné korekce•V•časové zpoždění•peníze nejsou měnově homogenní KTP - strana pasiv bilance CBnutno i strana aktiv
Empiricky prokázáno: • Existuje vztah mezi růstem peněžní zásoby a růstem
cenové hladiny
• Existuje vztah mezi růstem peněžní zásoby a růstem reálného agregátního výstupu
MV = PY Ekonomická teorie:
• existuje pouze vztah M=>P
• existuje pouze vztah M=>Y
• existuje vztah M=>PY
• existuje vztah PY=>M
NEUTRALITA PENĚZ
• vliv peněz pouze na peněžní sektor ekonomiky
• peníze neovlivňují reálný sektor ekonomiky, resp. mohou ovlivnit reálný sektor ekonomiky, ale pouze z krátkodobého hlediska
• objem agregátního výstupu
• míru nezaměstnanosti
• reálné úrokové sazby
• reálný měnový kurz
Frait, J. – Zedníček, R.: Monetární politika,neutralita a superneutralita peněz. Bankovnictví č.4/2001, s. 19 – 21„ Zároveň se většina ekonomů domnívá, že změnyv monetární politice se časem promítnou ve vyššíči nižší cenové hladině či inflaci a jejich vliv nareálné veličiny pomine. Jinými slovy, v dlouhémobdobí je monetární politika neúčinná, to jepeníze jsou neutrální či superneutrální.“ (s. 19)
Neutralita peněz: permanentní změny peněžnízásoby nemají dlouhodobý vliv na reálné úrokovésazby, reálný měnový kurz a reálný HDP, neboťnominální veličiny se mění v poměru jedna kujedné se změnami v úrovni peněžní zásoby.
Superneutralita peněz: míra inflace a temporůstu nominálních veličin se mění v dlouhémobdobí v poměru jedna ku jedné se změnamitempa růstu peněžní zásoby
Hlavní „historické“ skupiny názorů na funkce peněz a měnovou politiku
M . V = P . Y
I. Peníze „nehrají žádnou úlohu“
(klasický a neoklasický přístup)
M . V = P . Y*
klasická („stará“) kvantitativní teorie peněz
PENÍZE - prostředek směny
- zůčtovací jednotka
II. Peníze „hrají úlohu“
(keynesiánský proud)
M . V = P . Y tvrdá verze
M . V = P . Y mírná verze
PENÍZE - prostředek směny - zúčtovací jednotka - uchovatel bohatství (aktivum)
Xenofon 401 - 399 př. Kr. aktivní úloha měnové politiky
III. „Pouze peníze hrají úlohu“
(monetarismus)
M . V = P . Y krátkodobé hledisko
M . V = P . Y dlohodobé hledisko
hospodářský liberalismus
měnová politika
Peníze = jako ad II.
IV. Endogenní peníze
• PY M . V
Význam poptávky po penězích
• SIR WILLIAM PETTY (1623 -1687)
„Všelicos o penězích“ (1695)
• Peníze jsou „tukem politického těla“ - musí jich být tolik, kolik je jich třeba (jaká je po nich poptávka
Co rozumíme pod pojmem Md?A) Teoretická definice - požadovaná optimální
velikost peněžní zásoby (kritéria optimality a faktory, na kterých závisí velikost Md jsou dány na základě teoretického přístupu)
B) Empirická definice - skutečná peněžní zásoba (M1, M2, M3…)
Rovnováha na trhu peněz!!! Pohybujeme se na trhu peněz, ale jeho vymezení
je zde jiné, než jsme zvyklí z finanční teorie!!!M=Md
• Vychází z předpokladu rovnosti skutečné peněžní zásoby a Md
• V reálné ekonomice skutečně existují mechanismy zajišťující rovnováhu mezi oběma veličinami
• K rovnováze dochází automaticky, ale na jakém principu?
1. Změny rychlosti obratu peněz
2. Změny cenové hladiny
3. Změny úrokové míry
A) Md se mění proporcionálně k PY (P,Y resp. obojí současně tj. P i Y)– V se nemění– CB může spolehlivě ovlivnit AD
B) Md = stabilní funkce určitých proměnných, je predikovatelná– V totéž– CB může spolehlivě ovlivnit AD
C) Md nelze spolehlivě predikovat
V= totéž
CB nemůže spolehlivě ovlivnit AD
Základní otázky účinnosti měnové politiky1. Je Md predikovatelná?
= do jaké míry je Md závislá na změnách IR
2. Je průměrná rychlost obratu peněz predikovatelná?
= do jaké míry je Md závislá na změnách IR?
Neoklasická ekonomie• Předchůdci:
– H. H. Gossen ( 1810 - 1858)– A. A. Cournot ( 1801 - 1877)– F. V. Thunen ( 1783 - 1850)
• Průkopníci– W. S. Jevons ( 1835 - 1882 ) : 1871 Teorie PE– C. Menger ( 1840 - 1921 ) : 1870 Základy
NH nauky– M. É. L. Walras (1834 - 1910): 1874 - Základy
čisté PE
NEOKLASICKÁ EKONOMIE
• 3 vývojové etapy 1. PŘEDKEYNESOVSKÁ (poslední třetina 19. století až do nástupu keynesovské ekonomie)2.VZNIK KEYNESOVSKÉ MAE – pol. 70. let
- ústup do pozadí
- dominující postavení v rámci mie
- od poč. 50. let oživování neoklasické mae (neoklasická renesance)
– odmítání keynesovské mae a s ní spojené HP
– reinterpretace kvantitativní teorie peněz (friedmanovští monetaristé, Don Patinkin)
– neoklasické teorie ekonomického růstu
3.OD DRUHÉ POLOVINY 70. LET
- završení neoklasické renesance = přeměna neoklasické mae v novou konzervativní ekonomii – makroekonomický charakter
- obdobný okruh problémů s key-i
- rozdílné výchozí předpoklady a m
- odlišné závěry pro HP
- odmítání státních zásahů
- reforma daňového systému
- omezování sociálních výdajů
“Předkeynesovská” neoklasická ekonomie
• Cambridgeská škola - snaha uchovat tradici anglických klasiků (A.
Smith, D. Ricardo, J. S. Mill) proto “neoklasická škola”
• škola A. Marshalla (1842 – 1924)- 1890 – Zásady PE
- 1923 – Peníze, úvěr a obchod
• D. H. Robertson, R. Hawtrey- spojovací můstek ke Keynesovi
• A. C. Pigou – kritika Keynese
• Laussaneská škola – L. Walras (1834 - 1910)– V. Pareto (1843 - 1923)
• Američané– I. Fisher (1867 - 1947)
• 1911 - Kupní síla peněz
• 1930 - Teorie úroku
Obecná charakteristika neoklasické ekonomie
1. Mikroekonomický přístup
2. Peníze - velice důležité
- prostředek směny
- zúčtovací jednotka
ekonomicky neutrální
3. Kvantitativní teorie peněz
M . V = P . Y
4. Makroekonomický dimenze trhu peněz
5. Neoklasická dichotomie = neúčinnost MP
6. Platí tzv. Sayův zákon trhu
7. S(IR) = trh kapitálu = I(IR)
IR = vyčisťující cena
8. ( W/P) = vyčisťující cena trhu práce
9. Ekonomika operuje na úrovni potenciálu
10. Determinanty reálného agregátního výstupu jsou na straně nabídky
11. Ekonomika automaticky směřuje k rovnováze
12. Hospodářský liberalismus
Předpoklady :
– racionální chování
– dokonalá informovanost
– dokonalá konkurence
Základy moderní kvantitativní teorie peněz
• Irving Fisher (1867 – 1947)
“The purchasing power of Money” (1909)
MV = PTM = průměrné množství peněz v ekonomice za určité období (stavová
veličina)
P = cenová hladina, průměrná cena zboží a služeb v dané ekonomice (měřena cenovým indexem)
V = rychlost obratu peněz, transakční rychlost peněz
Hodnota transakcí, které v průměru zprostřed-
kuje jedna peněžní jednotka
T = množství reálných transakcí
MV = MHVH + MBVVBV = PT
Za jakých podmínek platí závěry KTP?1) M je exogenní veličinou
2) Zvýšení M neovlivní VT (dáno technickými podmínkami platebního styku a institucionálně)
3) Zvýšení M neovlivní T
4) Zvýšení M ovlivní pouze cenovou hladinu, a to proporcionálně
M = MD
MD = PT/V
1. MD je závisle proměnnou
2. MD je přímo úměrná reálnému objemu transakcí a cenové hladině
3. MD je nepřímo úměrná rychlosti obratu peněz (ta se však nemění)
4. Jde o výlučně transakční MD (neuvažuje vliv úrokové míry, resp. výnosnosti alternativních aktiv, bohatství či očekávané inflace)
Co všechno může obsahovat T? (pozdější úpravy)A) pohyb zboží a služeb • reálný finální produkt Y
• meziprodukt sp
• část (v) celkového bohatství (w), která je v daném období směňována
B) transakce finančního charakteru A (+ či -)• kladné = zálohově placené zboží, splácení obchodních
úvěrů, daňové platby
• záporné = prodeje na úvěr, clearingové placení
P(Y + sp + vw) + A VT
Výhoda transakčního přístupu:• Umožňuje desagregovat, a tím i dobře
analyzovat všechny faktory ovlivňující MD
Nevýhoda: je obtížné získat všechny potřebné informace
Zjednodušení: záměna reálného objemu transakcí reálným produktem
Marshall, A. (1842 – 1924)
• “Základy ekonomie” (1890)
• “Peníze, úvěr a obchod” (1923)
M = kPYY = čistý produkt (důchod) = Y*
k = cambridgeský (Marshallův) koeficient, podíl peněz na celkovém důchodu = k
SROVNÁNÍ FISHEROVY A MARSHALLOVY TEORIE
JESTLIŽE Y = T, pak VT = 1/k => k = 1/VY
MVY = PY
VY = důchodová rychlost obratu peněz
JESTLIŽE PT = aPY, pak
kde VY = 1/a VT
PY
PTa
DYYTT
DT MV
PY
V
aPY
V
PTM
Odlišnost Marshallovy KTP
od Fisherovy verze - mikroekonomické základy (proč hospodářské
subjekty drží hotovostní zůstatky)- teorie poptávky po penězích- “praktické výhody a klid mysli”, přesto de
facto transakční MD
- M = kPY (nabídka peněz = poptávka po nich) nejde o identitu, ale o podmínku rovnováhy na trhu peněz
• zavěšení poptávky po penězích na nominální důchod a nikoliv na nominální objem transakcí
• důchodová x transakční rychlost peněz (koeficient k)
• odmítnutí Fisherova ryze mechanistického přístupu
Vyrovnávací mechanismus
• Přímý
M přebytek zůstatků v rukou hospodářských subjektů nákupy zboží
P • Nepřímý
– Knut Wicksell(1851 - 1926), H. Thornton, D. Ricardo
Peníze se dostávají do oběhu na základě úvěru
rezerv OB IR I P
Příklad 1: Jaký vliv na makroekonomické veličiny budemít podle I. FISHERA zvýšení stávající peněžní zásoby,která činí 800 p. j., o 10 %, jestliže T = 960, hospodářskésubjekty drží 3/4 svých důchodů v penězích, V T = 1,32 acenový index = 1,1.
880 x 1,32 = P x 960 P = 1,21
Jiný výpočet: 1,1 x 1,1 = 1,21
Růst cenové hladiny na 1,21, tj. o 10 %.
Příklad 2: Jaký vliv na makroekonomické veličiny budemít podle A. MARSHALLA zvýšení stávající peněžnízásoby, která činí 800 p. j., na 880 p.j., jestliže T = 1 000,Y = 720, hospodářské subjekty drží 3/4 svých důchodů vpenězích, V T = 2,08 a a cenový index = 1,48.
880 = P x 0,75 x 720 P = 1,63
Jiný výpočet: 1,1 x 1,48 = 1,63
Růst cenové hladiny na 1,63, tj. o 10 %.
První náznaky "krize" neoklasické ekonomie
• 1926 - P. SRAFFA "Výnosové zákony v podmínkách konkurence" (Economic Journal)
• 1927 - E. H. CHAMBERLIN obhájena doktorská disertační práce "TEORIE MONOPOLISTICKÉ KONKURENCE", publikována 1933
• 1933 - J. ROBINSON(OVÁ) "TEORIE NEDOKONALÉ KONKURENCE”– opuštění předpokladu dokonalé konkurence
– de facto další rozvinutí neoklasické teorie (stejné charakteristické rysy)
Další "náznaky" krize neoklasické ekonomie
1929 - 1933: světová hospodářská krize ("Velká deprese" v USA, 13 až 17 milionů nezaměst. 1933)
• pokles světové průmyslové výroby o 37 %• pokles mezinárodního obchodu v peněžním
vyjádření (1929 = 100%) o 34% (1934), dumping, ochranářství
• úvěrová krize přerostla v měnovou, znehodnocení všech měn, pád zlatého standardu
