Škola: Cyrilometodějské gymnázium a střední odborná škola pedagogická Brno

Označení: CZ.1.07/1.5.00/34.0981, VY_32_INOVACE_nov24

Autor Mgr. et Mgr. Jitka Nováková

Vzdělávací obor: Psychologie

Tematická oblast: Vývojová psychologie

Téma: Kojenec - vývoj socializace

Určeno pro: 2. ročník středních pedagogických škol

Vytvořeno dne: 31. 8. 2013

Klíčová slova: základní důvěra, vztah k matce, úzkost osmého měsíce, objekt

Metodický popis: rozsah 1 vyučovací hodina; prezentace obsahuje výklad vývoje v období kojence, na konci je zpětná vazba, zda žáci tématu porozuměli a zařazení do periodizace lidského věku

od narození do konce prvního roku

socializace kojence

• důležitý je pravidelný režim, doteky a hlazení, řečové interakce, kladného citového vztahu

• vede k vytvoření pocitu základní důvěry – matka dodává dítěti jistotu, že svět je v podstatě dobrý přes všechny bolesti a intenzivně prožívané neukojení potřeb;

• dítě musí mít příležitost v tomto období navázat trvalý, nepřerušovaný vztah k matce;

• dítě je při narození vybaveno účinnými prostředky k psychologické interakci s lidmi, v prvém roce života tyto dispozice rozvine;

socializaci umožní rozvoj motoriky

• zvedání hlavičky → • plazení → • sed → • lezení → • chození

umožňuje:• navázání očního

kontaktu• přiblížení se k druhé

osobě

vývoj socializace (René Spitz)• 1) preobjektální stádium

– od narození do 3 měsíců; • 2) stádium předběžného objektu

– 3 – 6 (8) měsíců; • 3) stádium objektu

– počátek mezi 6. a 8. měsícem;

vývoj socializace (René Spitz)• 1) preobjektální stádium – dítě nemá žádný

rozlišený vztah k objektům okolního světa;• 2) stádium předběžného objektu – dítě

reaguje na spatření obličeje úsměvem a odlišuje jej od okolních objektů, úsměv vyvolává spatření každé tváře, ne jen určitých osob, jednoduchá struktura tvořená základními rysy obličeje (ústa-nos-oči);

vývoj socializace (René Spitz)

• 3) stádium objektu – rozlišování mezi známou a cizí tváří, úzkost při odloučení od známé osoby („úzkost osmého měsíce“), specifický vztah k jedné osobě – při odloučení separační úzkost, strach z cizích lidí;

• dominantní postavení mají emoce – signalizují základní bio potřeby,

• libost a nelibost vyjádřena nejprve křikem a vrněním, později smíchem či žvatláním, které jsou dokladem emočního vzrušení,

• výrazem emoce je i motorika celého těla;

kritické (senzitivní) období dítěte

úzkost osmého měsíce • od 8. měsíce dítě rozlišuje sociální

vazby, • výrazně se projevují negativními

emocemi strachu – strach z cizích a • separační úzkost – úzkost

z odloučení od matky;

kritické (senzitivní) období dítěte

úzkost osmého měsíce • jedinečné místo matky v citovém životě dítě –

uspokojování nejhlubších pudových potřeb lásky a bezpečí;

• při přerušení vztahu tzv. anaklitická deprese;

podmínky zdravého vývoje: • podnětnost prostředí, přehlednost, stabilní

strukturovanost;• osoba, která zajišťuje kontinuitu něžné,

láskyplné a citlivé péče, pocit bezpečí (stálý pečující objekt);

nebezpečí: časté střídání sociálního prostředí, odlučování od rodiny, umístění do ústavu;

kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová)

• 1) děti s jistým (pevným) vztahem k matce • 2) děti s nejistým – vyhýbavým vztahem k matce• 3) děti s nejistým – rezistentním vztahem

k matce

kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová)

1) děti s jistým (pevným) vztahem k matce – matky v průběhu prvního roku byly senzitivní, citlivě reagující na signály dítěte;

kvalita vztahu dítěte k matce (Mary Ainsworthová)

2) děti s nejistým – vyhýbavým vztahem k matce – matky byly v průběhu prvního roku málo citlivé s tendencí odmítat tělesný kontakt s dítětem; agrese vůči matce; 3) děti s nejistým – rezistentním vztahem k matce – matky byly méně citlivé; děti vyhledávaly kontakt s matkou, ale dávaly najevo zlost a vzdor vůči ní;

vývoj sebepojetí na základě utváření vztahu dítěte k matce (Margareta Mahlerová)

• 1) období normálního autismu • první měsíc; • 2) normální symbióza • 2. - 4. měsíc; • 3) fáze separace – individuace • od 4. měsíce do 3 let

vývoj sebepojetí na základě utváření vztahu dítěte k matce (Margareta Mahlerová)

• 1) období normálního autismu – převažují spánkové stavy, dítě nerozlišuje sebe ani svoji matku od okolí;

• 2) normální symbióza – dítě neodlišuje sebe od své matky, začíná odlišovat okolí;

• 3) fáze separace – individuace – dítě začíná odlišovat sebe od své matky, stává se samostatným jedincem

3) fáze separace – individuacea) subfáze diferenciace • 4. – 10. měsíc;b) subfáze procvičování • 10. – 16. měsíc – kojenec i batole;c) subfáze navazování přátelských vztahů • 16. – 25. měsíc – batole; d) subfáze individuace nebo stálosti objektu • 25. – 36. měsíc – batole;

3) fáze separace – individuacea) subfáze diferenciace (4. – 10. měsíc) • odlišování matky od druhých lidí, • separační úzkost;

3) fáze separace – individuaceb) subfáze procvičování (10. – 16. měsíc) • aktivní vzdalování se od matky, vracení se pro

získání jistoty (odlišení od matky a upevnění vztahu k ní);

• nárůst separační úzkosti, dítě vyžaduje neustálou blízkost matky;

• nucená separace vede ke stagnaci či regresi ve vývoji dítěte;

periodizace lidského věku• prenatální období• kojenecké období

první měsíc kojeneckého období

• batolecí období • předškolní období• mladší školní období • adolescence• dospělost • stáří

• - novorozenec

periodizace lidského věku

• početí – narození • 1. rok života • 1. měsíc• 1-3 roky • 3-6 let• 6-11 let (1.- 5. ročník ZŠ)

• prenatální období • kojenecké období • novorozenec • batolecí období• předškolní období • mladší školní období

otázky ???

• jaký je hlavní úkol kojeneckého období

• jaký je klíčový vztah kojeneckého období

• jak se nazývá matka z hlediska péče o dítě

• co je to objekt

• pocit základní důvěry

• trvalý, nepřerušovaný vztah k matce

• stálý pečující objekt

• struktura tvořená základními rysy obličeje (ústa-nos-oči)

otázky ???

• jaké jsou podmínky zdravého vývoje dítěte

• jaké je kritické období kojeneckého věku

• jak se nazývá stav dítěte v 8.měsíci

• podnětnost prostředí, stálý pečující objekt

• 8. měsíc

• úzkost osmého měsíce

Použité zdroje

VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-Xosobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU BrnoPokud není uvedeno jinak, jsou použité objekty vlastní originální tvorbou autora.