Koncepce a úkoly personálního řízení v podnicích

Osnova přednášky:

Vymezení pojmů Externí podmínky personálního řízení Interní podmínky personálního řízení

v podniku Trh práce Politika zaměstnanosti

Vymezení pojmů

Personální řízení

v širším smyslu - veškeré činnosti vedoucích pracovníků i specialistů, orientované na člověka.

v užším smyslu - systém řízení personální práce v podniku, tj. činnosti specializovaných útvarů, resp. specialistů - personalistika.

Základní součásti personální řízení

utváření systémových podmínek a předpokladů pro ovlivňování jednání pracovníků – úkol personálního útvaru;

vlastní vedení lidí (bezprostřední ovlivňování vědomí - postojů, hodnotových preferencí, sociálních norem a vzorců jednání) a jednání pracovníků (iniciativy, výkonnosti) – úkol vedoucích pracovníků.

Hlavní úkoly personálního řízení

1. vytváření dynamického souladu mezi počtem a strukturou pracovních míst a počtem a strukturou pracovníků;

2. optimální využívání pracovních sil v podniku, resp. optimální využívání potenciálu pracovníků podniku;

3. formulace pracovních skupin (týmů), úsilí o efektivní způsob vedení lidí a zdravé mezilidské vztahy;

4. personální a sociální rozvoj pracovníků podniku, tj. rozvoj potenciálu lidí;

5. dodržování zákonů v oblasti práce, zaměstnávání lidí a lidských práv.

Rozvoj a řízení lidských zdrojů

moderní koncepce zdůrazňující plné využití lidského potenciálu;

poskytování příležitostí, které jsou přínosem pro jedince i pro podnik;

koncentrovaná a soustředěná péče o pracovníka jako člověka, tj. bytost nadanou vlastním rozumem, tvůrčími schopnostmi, zkušenostmi, znalostmi a vůlí pracovat na určité motivační úrovni.

Znaky řízení lidských zdrojů strategický (dlouhodobě zaměřený) komplexní

systémový přístup k lidským zdrojům; aktivní účast manažerů; sladění a integrace dílčích oblastí řízení lidských

zdrojů do jednoho celku; efektivní vnitropodniková komunikace; úsilí zaměřené na dosažení konkurenční výhody; součinnost za účelem dosažení synergického

efektu; podpora rozvoje, participace, odpovědnosti,

kreativity.

Personální politika souhrn relativně stabilních zásad, jimiž se podnik řídí při

rozhodování týkajících se přímo nebo nepřímo lidského činitele (pracovníků) a práce;

součást podnikové politiky jako celku, tj. pravidel a zásad chování podniku, která vyjadřují systém podnikových hodnot a jejich preference;

obsah - hlavní cíle, priority a normy jednání pro personální oblast;

rozpracována do dílčích oblastí, např.:- zásady vyhledávání a přijímání nových pracovníků,- vzdělávací politika, - mzdová a platová politika,- zásady realizace pracovní kariéry v podniku,- politika vůči zaměstnaneckým (odborovým)

organizacím apod.

Sociální politika

souhrn specifických opatření a činností, zaměřených na optimalizaci bezprostředních podmínek práce i širších okolností pracovního zařazení;

důležitá podmínka pro stabilizaci pracovníků, jejich identifikaci s vykonávanou prací a s podnikem.

Dílčí složky sociální politiky

zdokonalování fyzikálních parametrů pracovního prostředí;

zvyšování bezpečnosti a hygieny práce; rozvoj právního, sociálního a

psychologického poradenství v podniku; péče o bývalé pracovníky podniku; sociálně zaměstnanecké výhody pro

pracovníky, apod.

Nejběžnější personální činnosti personální plánování, tj. tvorba a průběžná inovace personální

strategie a v návaznosti na ni formulace personálních plánů různých typů;

analýza práce, pracovních míst a kompetencí; vyhledávání, výběr a rozmisťování pracovníků; organizování a řízení procesů adaptace pracovníků; motivace a stimulace, včetně odměňování pracovníků; hodnocení pracovních výkonů a hodnocení pracovníků; řízení osobního rozvoje pracovníků včetně výchovy a

vzdělávání; řízení a stimulace pracovní kariéry pracovníků; uvolňování pracovníků; koncipování zaměstnaneckých vztahů; péče o pracovní podmínky, zdraví a bezpečnost pracovníků; vedení personální evidence.

Externí podmínky personálního řízení

Vnější podmínky personálního řízení

trh práce, do něhož se promítají faktory:- demografický vývoj společnosti;- změny hodnotových orientací lidí (profesně

kvalifikačních, vzdělanostních apod.);- prostorová mobilita obyvatelstva, pracovních zdrojů a

pracovních sil vnitrostátní;- předpokládaná mezistátní mobilita, imigrační politika

státu;- pracovně právní legislativa a politika zaměstnanosti;- změny techniky a technologie.

Vnější podmínky personálního řízení

změny v obsahu pracovní činnosti, zejména:

- automatizace a robotizace výrobních procesů;- informatizace práce;- humanizace práce;- ekologizace práce.

obecné trendy:- globalizace;- internacionalizace.

Interní podmínky personálního řízení v podniku

Vnitřní podmínky personálního řízení

finanční situace podniku; podniková strategie; technologické vybavení podniku; organizační uspořádání podniku; podniková kultura a filozofie; způsob a styl řízení a vedení lidí.

Trh práce

Trh práce

- součást trhu výrobních faktorů, charakterizovaný:

nabídkou práce (pracovních sil), tj. počtem lidí v produktivním věku, kteří mají různou pracovní způsobilost;

poptávkou po práci, tj. počtem pracovních míst různého typu v různých podnicích, organizacích.

Základní charakteristiky trhu práce

zaměstnanost – situace, kdy lidé v produktivním věku nalézají na trhu práce uplatnění;

nezaměstnanost - situace, kdy lidé v produktivním věku nenalézají na trhu práce uplatnění.

http://www.mpsv.cz/files/clanky/7574/08092009.pdf

Za přirozenou míru nezaměstnanosti lze považovat takovou míru nezaměstnanosti, při níž je počet nezaměstnaných nižší nebo rovný počtu volných pracovních míst (2 – 3%).

Výpočet míry nezaměstnanosti

1. MPSV

- míra registrované nezaměstnanosti

- dosažitelní uchazeči o zaměstnaní

dosažitelní uchazeči evidovaní na ÚP

pracovní síla

2. EUROSTAT, ČSÚ

- obecná míra nezaměstnanosti

- vychází z výběrového šetření pracovních sil

- Nezaměstnaní = osoby, které v referenčním období neměly žádné

zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu

a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději

do dvou týdnů.

* 100

Nezaměstnanost

dobrovolná nezaměstnanost – nezaměstnaní nemají z různých důvodů zájem o volná pracovní místa, tj.:

- frikční nezaměstnanost (nedostatek informací);- strukturální nezaměstnanost;- sezónní nezaměstnanost;- preference volného času před prací;

nedobrovolná nezaměstnanost – celková poptávka po práci je nižší než celková nabídka práce.

Další formy nezaměstnanosti

latentní – nedochází k plnému využití pracovní síly;

dočasná; stagnativní - část nezaměstnaných dlouhodobě

a marně hledá zaměstnání; cyklická – vliv cyklického vývoje ekonomiky; nepředvídatelná – např. náhlé změny v

politických vztazích.

Nejčastější příčiny nezaměstnanosti

technický rozvoj, automatizace a robotizace; vysoká porodnost a v důsledku toho vysoký přírůstek

obyvatelstva; prodlužování pracovního dne a zvyšování přesčasové

práce; vysoká zadluženost a úpadky drobných výrobců a

podnikatelů; nízká úroveň akumulace kapitálu a v důsledku toho i

nízká míra investic do rozšiřování výroby; dosažený stupeň ekonomické prosperity a

materiálního bohatství země, který se projevuje např. v tom, že ve vyspělých zemích je vyšší míra nezaměstnanosti žen a vyšších věkových kategorií lidí.

Důsledky nezaměstnanosti

Negativní: ekonomické povahy; sociální povahy; politické povahy; psychického a

duchovního rázu.

Pozitivní možnosti přesunu

pracovních sil do rozvíjejících se a prosperujících firem a celých odvětví (restrukturalizace hospodářství);

upevnění pracovní kázně a morálky;

zájem o zvyšování kvalifikace;

lepší úroveň motivace pracovníků.

Opatření ke snižování nezaměstnanosti zvýšení poptávky po práci; snížení nabídky práce; snížení přirozené míry nezaměstnanosti; organizované formy pomoci a podpory

nezaměstnaným:- zřizování úřadů a zprostředkovatelen práce;- poskytování hmotné, finanční podpory

v nezaměstnanosti;- aktivní politiku zaměstnanosti podporou vytváření

nových pracovních míst;- legislativní úpravou zaměstnávání a propouštění

z práce, tj. omezování pravomoci firem (podniků).

Lokální trh práce- území, z něhož se rekrutuje rozhodující část

podnikové pracovní síly, vymezené: adresami trvalého bydliště pracovníků; geografickou a dopravní situací a dopravními

podmínkami v širším okolí sídla podniku; stávající a retrospektivní dojížďkou pracovníků

za prací do podniku (zejména každodenní); dalšími údaji ze sčítání lidu - zejména o vyjížďce

a dojížďce do zaměstnání v širším okolí podniku; konkurenční nabídkou pracovních příležitostí v

širším okolí podniku (zejména „substituční“).

Politika zaměstnanosti

Politika zaměstnanosti

systém relativně stabilních zásad, jimiž se subjekt politiky zaměstnanosti (stát, orgány lokální správy, podnik aj.) řídí při rozhodování o pracovních zdrojích a souladu mezi počtem a strukturou pracovních zdrojů a strukturou pracovních příležitostí;

soubor opatření, jimiž se subjekty politiky zaměstnanosti snaží ovlivňovat množství pracovních zdrojů, míru jejich využívání atd..

cíl: žádoucí míra a struktura zaměstnanosti

Státní politika zaměstnanosti

Soubor zásad, uplatňovaných při řízení trhu práce v daném státě.

Soubor opatření směřujících k zajištění vyváženosti nabídky pracovních sil a poptávky po pracovních silách na celostátním trhu práce.

Dlouhodobá koncepce.

Lokální politika zaměstnanosti

ve zvýšené míře přihlíží ke specifickým rysům trhu práce v daném regionu;

musí být v souladu se státní politikou zaměstnanosti a jejími cíli;

nesmí prosazovat lokální zájmy na úkor zájmů ostatních regionů či na úkor státu.

Podniková politika zaměstnanosti

soubor zásad a opatření, jimiž se podnik řídí při zaměstnávání lidí;

autonomní, v první řadě je podřízena cílům podniku a jen v omezené míře musí respektovat záměry státní či lokální politiky zaměstnanosti;

zaměřuje se na formování, fungování či využívání pracovní síly na podnikové úrovni.

Podniková politika zaměstnanosti

PODNIKOVÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

=

PODNIKOVÉ ZÁSADY

ZAMĚSTNÁVÁNÍ LIDÍ

Otázky k zopakování

Vysvětlete pojmy personální řízení a řízení lidských zdrojů.

Vymezte externí a interní podmínky personálního řízení v podniku.

Charakterizujte základní rysy trhu práce a definujte pojem nezaměstnanost.

Definujte pojem státní/regionální/podniková politika zaměstnanosti.