[Krizová připravenost zdravotnictví] 0

[Krizová připravenost zdravotnictví] 1

Číslo: 1/2015 5. ročník

Časopis se věnuje krizovému řízení a plánování ve

všech složkách IZS, organizacích působících ve

zdravotnictví a dalších subjektech, které vytvářejí,

příp. se spolupodílejí na krizové připravenosti

zdravotnictví a bezpečnosti ČR a okolních zemí.

Vydavatel a distribuce: Společnost krizové připravenosti zdravotnictví Šéfredaktor: MUDr. Josef Štorek, Ph.D. Tajemník redakce: Mgr. Šárka Nováková Stálí pracovníci redakce: MUDr. Jiří Mašek; MUDr.

Jana Prattingerová; Ing. Pavel Častulík, CSc.; Pavel

Štyndl, DiS.; Ing. Vratislav Příhoda; Ing. Tomáš

Halačka a Ing. Jan Soukup. Ing. Vašek Fišer

Adresa: Mgr. Šárka Nováková, KHS Středočeského kraje, Dittrichova 17, 128 00 Praha Tel.: 775 163 814, email: redakce@skpz.cz

Číslo vychází: 30. 8. 2015 Termín vydání dalšího čísla: 30. 12. 2015

Grafická úprava časopisu: SKPZ ČLS JEP Periodicita: 2x ročně (od 1. 1. 2013) ISSN 1804-9303

PŘÍJEM PŘÍSPĚVKŮ A INZERCE: Jazyk: čeština a slovenština Obrazová dokumentace musí být původní.

Technické parametry: příspěvky zasílejte ve

formátech DOC, *.XLS a *.PPT Softwarové vybavení

od Microsoft. Text neformátujte (písmo Ariel velikosti

10 b. nebo Times New Roman velikosti 12 b.).

Nezapomeňte uvést jméno autora, pracoviště a kon- taktní údaje. Příspěvky zasílejte na adresu redakce. Zaslané podklady se nevracejí, otištěné příspěvky nejsou honorovány. Redakce nezodpovídá za jazykovou a obsahovou správnost textových a grafických podkladů.

OBSAH

Revizní zpráva SKPZ za rok 2013 …….... str. 1

Úvodní slovo …….... str. 3

Činnost SKPZ

Zápis ze Shromáždění členů SKPZ v Hradci

Králové, 27. 11. 2014 ….…..… str. 2

Výsledky voleb do orgánů SKPZ, Hradec Králové

27. 11. 2014 ……….. str. 4

Akce SKPZ

Ostatní akce

Nováková Š.: Seminář sucho, série seminářů ČNV

ONK a ČSŽP ……….. str. 6

Fišer V.: Úskalí zřizování hazard týmů ZZS

v souvislosti s IHR (2005) ……….. str. 8

Fišer V.: Připravenost zdravotnictví na krize –

environmentálního-sociální rozměr bezpeč-

nostní politiky ve zdravotnictví ……….. str. 13

TÉMATA ČASOPISU

PRO ROK 2015

Redakce časopisu odsouhlasila pro následující

rok témata, na která se bude v rámci

jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:

MEDICÍNA KATASTROF, ČERVEN - ROŽNOV POD

RADHOŠTĚM

OBSAH

Úvodní slovo …….... str. 2

Činnost SKPZ

Zápis z jednání Výboru společnosti dne 26.1.2015

….…..… str. 3

Záznam z pracovní cesty dne 30.1.2015….…..… str. 5

Závěry Výboru SKPZ ….…..… str. 19

Akce SKPZ

Fišer V.: XV. Konference pracovníků krizové

připravenosti ve zdravotnictví ve Sloupu v Čechách

……….. str. 17

Závěrečná zpráva z workshopu VNN v Jihlavě

……….. str. 21

Ostatní akce a články

Nováková Š.: Mozaika připravenosti zdravotnických

složek v ČR na hrozby biologického charakteru aneb

poznatky odborné společnosti z nácviků a cvičení

VNN v roce 2014 ……….. str. 7

Nováková Š.: Nová bezpečnostní strategie ČR

……….. str. 16

TÉMATA ČASOPISU

PRO ROK 2015

Redakce časopisu odsouhlasila pro následující rok témata, na která se bude v rámci jednotlivých čísel časopisu zaměřovat:

MEDICÍNA KATASTROF, ČERVEN - ROŽNOV POD

RADHOŠTĚM

SEMINÁŘE SKPZ PRO ZZS A KHS SE ZAMĚŘENÍM NA

PROBLEMATIKU VNN

JINÁ AKTUÁLNÍ TÉMATA

Pokud Vás témata zaujala a máte zájem přispět do časopisu svými příspěvky, zasílejte je, prosím, na adresu redakce.

Těšíme se na Vaše příspěvky.

[Krizová připravenost zdravotnictví] 2

ÚVODNÍ SLOVO

Vážení čtenáři, vážení členové SKPZ,

příprava červnové konference Medicína katastrof je

vždy vysilující a vyžaduje max. nasazení nejen členů

Výboru SKPZ, ale i dalších osob, které se

dobrovolně staly členy výborů konference MEKA za

účelem její důstojné organizace a kvalitní náplně po

stránce obsahové, tj. odborné.

Společně s další vzdělávací odbornou akcí –

workshopem pro ZZS k tématu VNN - kterou jsme

v první polovině roku pořádali vedle posledního

„Sloupu“ a jedním odloženým seminářem na téma

povodně, který se opět nepodařilo zajistit

především z hlediska odborných účastníků, je toto

období důkazem, že silami (členů Výboru SKPZ) je

nutné šetřit, a to nejen v terénu, ale také při

výkonu dobrovolné činnosti ve Výboru SKPZ.

Výbor konference víceméně kopíroval Výbor SKPZ,

proto je nutné ocenit, že za účelem přípravy

konference se sešel hned 3x (Brno, Sloup a Rožnov

pod Radhoštěm) vždy s měsíčním odstupem. Plnění

úkolů přesto vázlo stejně jako vázlo přihlašování

českých účastníků (k 30.3. t.r. bylo přihlášeno 50

účastníků konference, ale z tohoto počtu tvořili

účastníci z ČR sotva 20 %). „Světluškou“ tohoto

ročníku konference se stal Štěpán Mana ze zlínské

ZZS, kterému bych tímto ráda poděkovala nejen za

sebe, ale i za celý výbor konference, protože díky

jeho vstřícnosti, pečlivosti a především výdrži se

konference uskutečnila a měla hladký průběh.

Závěry z konference Vám přineseme v dalším čísle.

Výbor SKPZ tedy potřeboval letošní léto na

odpočinek, protože bylo nutné znovu načerpat síly

a energii. Nízká aktivita členské základy si totiž, po

prvním čtyřletém (vlastně spíše pětiletém) období,

vybírá svou daň. Přestože Vám v tomto čísle

představujeme složení Výboru a Revizní komise

SKPZ, tak jak se na něm členové obou orgánů

dohodli, otázkou zůstává, zda se v této podobě

sejdou zástupci obou orgánů i v září. Aktivity SKPZ

se neustále rozrůstají a lidí ochotných se na nich

aktivně podílet bohužel spíše ubývá.

V listopadu tak můžete s velkou pravděpodobností

očekávat, že na Shromáždění členů SKPZ v Hradci

Králové (nebude-li dříve) se bude Výbor i Revizní

komise ptát, zda vůbec členové stojí o aktivní

odbornou společnost a co jsou ochotni udělat či jak

k tomuto stavu přispět.

Velice neradi bychom kromě poslední letošní

konference ve Sloupu (která naštěstí našla svého

pokračovatele i místo – více se dočtete uvnitř),

oznamovali i konec konference Medicíny katastrof

ve Zlínském kraji a konec celé SKPZ.

Věřím, že SKPZ mám ještě co členům a od-

borníkům nabídnout, že její možnosti jsme stále

ještě nevyčerpali způsobem, který by jí

neumožňoval další existenci. Bohužel nutno

konstatovat, že s tím nejcennějším, co má (měla) - s

lidskými zdroji - jsme hospodařili (sice v dobré víře)

natolik špatně, že se nám dlouhé latentní období

členské základy vrátilo i s úroky.

Využijte proto, prosím, následujících měsíců

k zamyšlení nad tím, co odborná společnost SKPZ

nabízí za možnosti, co Vám jednotlivcům přináší

a co můžete naopak udělat Vy pro její rozvoj

a světlou budoucnost.

Redakce časopisu pro Vás připravila novou obálku

časopisu, kterou díky opožděnému vydání tohoto

čísla můžete vidět již nyní. Nové čtyřleté období

SKPZ tak i navenek avizuje první změny, které

budou pokračovat.

V Praze dne 13. srpna 2015 Mgr. Šárka Nováková

redaktorka

[Krizová připravenost zdravotnictví] 3

ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ VÝBORU SPOLEČNOSTI

USKUTEČNĚNÉ DNE 26.1.2015

Účastníci: MUDr. J. Štorek, Mgr. Š. Nováková, MUDr. J. Mašek + dva členové korespondenčně

1) Výbor

VÝSLEDKY VOLEB:

a) složení Výboru SKPZ

předseda: MUDr. Josef Štorek, Ph.D.

místopředseda: MUDr. Jiří Mašek

sekretář: MUDr. Pavel Hrdlička

tajemník, pokladník: Mgr. Šárka Nováková

vědecký sekretář: Ing. Pavel Častulík, CSc.

b) složení Revizní komise

předseda: Ing. Tomáš Halačka

člen: MUDr. Jiří Wachsmuth

člen: Ing. Václav Fišer

Členská základna, členské poplatky:

- informace o platbách členských příspěvků

v roce 2014: k 25.11.2014 neuhrazeno 24

členy, tj. téměř jedna třetina, projednáno na

výboru dne 26.11., úhrada některými členy,

celkové příjmy za členské poplatky od roku

2011 klesly o 3 tis. Kč z důvodu poklesu počtu

členů SKPZ

- vyřazení neplatičů: Lenka Caklová (ověřen její

souhlas), Monika Kornerová

- informace o zrušení členství na základě

předložené žádosti člena SKPZ:

- odchod do důchodu: Ing. J. Mlejnecký, Ing.

V. Pour

- změna zaměstnání: Mgr. T. Halajčuk, Z.

Vodková

- v roce 2014 přijata jedna nová žádost o

členství

- pro srovnání v roce 2013 bylo vyřazeno 8

členů + 1 úmrtí + 1 vlastní žádost

- úkol Výboru a RK: zvýšit činnost v prezentaci

SKPZ za účelem získání nových členů, zaměřit

se především na kraje, VŠ, nemocnice, ZZS,

KHS (viz informace o struktuře členské

základny uvedené ve výročních zprávách SKPZ)

schválen návrhu rozpočtu pro rok 2015 (viz

příloha č. 1)

PŘÍPRAVA NOVÉHO PROGRAMOVÉHO

PROHLÁŠENÍ 2015-2018 (odloženo na další

jednání Výboru).

2) Konkrétní akce SKPZ

Informace o připravovaných/plánovaných

vzdělávacích akcích

- setkání s dobrovolníky (zvážit);

- seminář k VNN na Vysočině (uspořádat na

jaře?);

- konference ve Sloupu (duben, tajemník

zajišťuje dárek za SKPZ, finance?);

- MEKA 2015 v Rožnově pod. Radhoštěm

v termínu 10.-12.6.2015; jednání proběhne

dne 5.2.2015 v Brně*

- Seminář „utopená nemocnice“ v Uherském

Hradišti v termínu 13.-14.5.2015;

- Setkání s hejtmany (zvážit);

- Kulatý stůl ve spolupráci se SZÚ**;

- seminář „radiace“ ve spolupráci s prof.

Navrátilem a jeho OS ČSL JEP v termínu 18.-

19.9.2015 na Kladně (viz zápis prof.

Navrátila příloha č. 2).

*Dne 30.1.2015 MUDr. Štorek a Mgr. Nováková

uskutečnili pracovní cestu do Uherského

Hradiště a Zlína za účelem projednání

spolupráce se starostou UH, děkana FLKŘ a

hejtmana ZK, zápis z této cesty viz příloha č. 3

**Jednání na konferenci Ochrana obyvatelstva

v Ostravě, zápis viz příloha č. 4

Zahraniční akce

[Krizová připravenost zdravotnictví] 4

- Izrael 2016 – článek do časopisu z roku

2014 spojit s pozvánkou na rok 2016

- Projednat na MZ ČR (BKŘ) možnosti využití

krizových peněz ZZS na tyto akce (které

náklady lze z toho proplatit, vybrat

zástupce ZZS napříč ČR), současně zda je

možnost pro ostatní subjekty resortu

zdravotnictví obdržet nějakou dotaci MZ na

tyto zahraniční akce

3) Redakční rada časopisu

Složení redakční rady pro 2015-2018

- dosavadní složení: MUDr. Štorek, MUDr.

Mašek, Ing. Halačka, Ing. Častulík, Mgr.

Nováková, Ing. Soukup, MUDr.

Prattingerová, Ing. Příhoda, p. Štyndl

- členové Výboru (příp. RK) chtějí vystoupit

z redakce časopisu, budou nadále přispívat

z titulu svého členství v orgánech SKPZ. Tyto

nahradit jinými členy SKPZ – řešit ve Sloupu

v Čechách na konferenci.

- Výbor konkrétně navrhuje nabídnout místo v

redakci Martinu Brejchovi a v případě

potřeby realizovat jednání redakce v Plzni.

- jednání redakce 2015-2018 budou spojena

s jednání Výboru či RK (duben Sloup, listopad

Hradec K., tj. dvakrát ročně).

- Příprava nové obálky časopisu.

Články do časopisu SKPZ v roce 2015, resty

z roku 2014:

- Častulík+Mašek – Lýbie, Izrael,

- FTN – spolupráce ZZ a ČČK,

- Nováková - závěry MEKA 2014 budou/jsou

obsahem druhého čísla roku 2014()

- Možnost zařadit studentské práce pokud se

rozvine spolupráce s fakultami

článek do Praktického lékaře (neuskutečněno -

Štorek).

4) Věda a výzkum – projekty

- SKPZ nadále usiluje o spolupráci v projektech

do bezpečnostního výzkumu a dalších

programů EU

Ú: Schůzka na SZÚ Praha ke grantům (MUDr.

Vít a MUDr. Novotná)

Ú: Projekt „komunikace“ s FTN – připravit

studii = dotazníková akce

5) Různé

ČLS JEP: Návrhy na jmenování nových členů

akreditačních komisí pro MZ ČR na funkční

období 2015-2020 – za urgentní medicínu

MUDr. Josef Štorek, Ph.D. – odesláno na MZ

na začátku ledna 2015 (vyřizuje na MZ ČR:

Zbyněk Podhrázký)

28.1.2015 valná hromada ČLS JEP (prof. Blahoš

čestným členem předsednictva ČLS)

Jiří Mašek – spojka mezi SKPZ a Asociací ZZS,

zahájit větší spolupráci – dodat písemnou

informaci o možnostech spolupráce, které by

J.M. prezentoval na jednání Asociace ZZS dne

25.2.2015. Podklady zaslat do 20.2., Z: Štorek

(včetně vzdělávání v UM), na dalším jednání

Asociace ZZS by byla možná osobní přítomnost

s ústní informací

Zpráva o cvičení VNN v Plzeňském kraji

s úmrtím pacienta – za pozorovatele SKPZ

vypracovat sumarizaci postřehů a doporučení

Cvičení VNN v Brně na letišti – zvážit výstup do

časopisu

Zápis z jednání Výboru bude postoupen na

vědomí členům Revizní komise k jejímu

vyjádření a schválení vzhledem k bodům

týkajících se hospodaření a Revizní komise.

Zapsala: Mgr. Šárka Nováková

Schválil: MUDr. Josef Štorek, Ph.D.

Dne: 3.2.2015

[Krizová připravenost zdravotnictví] 5

ZÁZNAM Z PRACOVNÍ CESTY VÝBORU

SPOLEČNOSTI ZE DNE 30.1.2015

Účastníci: MUDr. J. Štorek, Mgr. Š. Nováková

1. Děkan FLKŘ UTB, Uherské Hradiště

Nejprve projednána konference MEKA 2015 –

aktivní účast FLKŘ jak ze strany pedagogů, ale i

studentů, FLKŘ vyšle v případě potřeby

autobus na konferenci.

Studentům uspořádat studentskou sekci na

konferenci a přizvat i studenty z jiných fakult.

Pokud bude více studentů, lze uspořádat

v květnu prezentaci studentských prací

s následným výběrem přednášek na

konferenci (optimálně skloubit se semináře,

resp. volně navázat termínově). Příp. možnost

prezentace EGO Zlín.

Ú: Oslovit dopisem děkana FLKŘ a předsedy

SKPZ ostatní děkany fakult s nabídkou účasti,

Z: Nováková+Štorek

Ú: Aktualizovat seznam fakult zabývajících se

krizovým řízením, Z: Nováková+Navrátil

Ú: Oslovit vedoucí kateder s nabídkou zařazení

do studentské sekce a současně vytvoření

„výboru“ pro výběr studentských přednášek.

Dále pak lze využít i do časopisu SKPZ

v rozsahu cca 5 stran. Vytvořit z nich redakční

radu pro časopis SKPZ. Z:

Nováková+Štorek+Hron.

Projednána spolupráce při žádosti o granty

z vědy a výzkumu, a to nejen Bezpečnostního

výzkumu, u kterého lze předpokládat, že bude

ještě letos znovu vypsána výzva na

nevyčerpané finanční prostředky; ale i OPVZ.

Ú: Seznam recenzovaných a impaktovaných

časopisů (vyžádat od prof. Navrátila), Z:

Nováková+Štorek

Ú: Zaslat náměty společného projektu

společně s poděkováním za přijetí děkanem, Z:

Štorek+Nováková+Častulík, T: během února

Ú: Zaslat na základě výzvy z FLKŘ projektový

záměr pro společný projekt. Z:

Štorek+Častulík+Nováková

Projednána propagace SKPZ na FLKŘ – formou

plakátu nebo textu v informačním televizním

systému fakulty. Dodat text s dvojí či trojí

obměnou podle aktuální společně

připravované akci.

Ú: Příprava textu a projednání podmínek ze

strany FLKŘ, Z: Nováková, T: během února

Ú: Odsouhlasit časové rozvržení a plán

propagace, úprava navržených textů do finální

podoby, Z: Nováková, T: do konce března

Projednána možnost uspořádat seminář

„utopená nemocnice“ v prostorách fakulty.

Ú: Prověřit termín semináře a možnosti fakulty

na přednáškové prostory (cca 30 osob),

možnosti ubytování a stravování a

přípravy/tisku finálního sborníku přednášek. Z:

Nováková, T: do konce února

Konference v krizové logistice na regionální

úrovni bude zřejmě letos pokračováno (září).

FLKŘ pořádá na konci května vlastní konferenci

k chemickým zbraním, pozvánku výbor obdrží.

2. Starosta města Uherské Hradiště

Starosta se z jednání omluvil, zastoupil jej

tajemník Mgr. Josef Botek, dále byl přítomen

Ing. Lacka, pracovník krizového řízení. Oba

přítomní velmi pozitivně přivítali možnost

spolupráce a vzájemně se přítomní shodli na

důležitosti a přínosu krizové připravenosti

prováděné nejen v retrospektivní formě.

Předmětem jednání bylo dohodnutí základní

podoby semináře „utopená nemocnice“, který

se bude konat, po dohodě s tajemníkem, ve

dnech 13.-14. května 2015. Seminář bude

dvoudenní s dopoledním příjezdem a předpo-

kládaným zahájením ve 13 h za účasti

starosty. Starosta převezme nad akcí záštitu,

nutno ještě ověřit způsob žádání (Ing. Lacka) a

možnost finanční podpory, která nebyla na

setkání projednána. Místo konání FLKŘ. První

den bude věnován zdravotnickým zařízením

(nemocnice UH zatopena v roce 1997,

[Krizová připravenost zdravotnictví] 6

následně v roce 2006 evakuována z důvodu

možného zatopení, ovšem záplavová vlna

nepřišla, dále v roce 2010 zvažována opět

evakuace ze stejného důvodu, nakonec nebyla

provedena. Možnost porovnání provedených

opatření v těch třech letech.). Druhý den bude

věnován sociálním zařízením, které bylo v UH

rovněž evakuováno. Zde byl zaznamenán velký

stres klientů ze samotné evakuace, přidat tedy

psychosociální aspekt evakuace (přednese

např. tajemník). Všechny potřebné dokumenty

jsou nám k dispozici, pohledat fotky aj.

K dispozici jsou také zkušenosti z evakuace

městského úřadu Uherský Brod (několikrát

ročně) kvůli nespokojenému občanovi. Dalším

námětem této akce je metodika výpočtu

Štěpána Many při zkoumání krizové

připravenosti stanovišť ZZS ve Zlínském kraji a

výsledná zjištění.

Ú: Dopisem potvrdit termín, požádat o

poskytnutí loga města a starostu o finanční

prostředky, vypracovat předpokládaný

rozpočet akce. Z: Nováková. T: do 15.2.2015

Ú: Příprava pozvánky a ve stejném termínu

požádat o její schválení, následně rozeslat

účastníkům. Z: Nováková, T: do 28.2.2015

Ú: Oslovit dopisem dohledané

přednášející/aktivní účastníky (bývalý starosta

Karásek, bývalý ředitel nemocnice Karásek a

další) s žádostí o aktivní účast. Kontakty předá

Ing. Lacka.

Ú: Připravit program semináře, Z:

Nováková+Štorek+Lacka, T: do konce března

Ú: Zjistit pro Ing. Lacku aktuální stav ZZKS

Příbram – zájem o Sety2000 pro rozšíření

lůžkové kapacity.

Následně může seminář volně pokračovat

další akci zaměřenou na environmentální

problematiku a zdraví s dopadem na krizovou

připravenost ve smyslu zabývat se problémy,

které přijdou: jak zabránit znečištění zdrojů

pitné vody? Ekologická zátěž ze slunečních

elektráren či polystyrenu ze zateplování

obytných prostor?

3. Hejtman Zlínského kraje

S MVDr. Stanislavem Mišákem, hejtma-nem

Zlínského kraje, byla projednána spolupráce

při přípravě konference Medicína katastrof

2015 v podobě převzetí záštity a poskytnutí

finanční dotace, v obou případech s pozitivním

výsledkem jednání. Dále byl hejtman pozván

na konferenci a bude nutné s ním v nejbližší

době projednat termín jeho účasti a při-

způsobit program konference. Současně bylo

projednáno přizvání hejtmana Jihomoravského

kraje, Moravskoslezského a Olomouckého,

příp. také Kraj Vysočina na konferenci. Pan

hejtman přislíbil v tomto směru svou podporu.

Ú: Připravit dopis ZK včetně žádosti o dotaci a

rozpočet akce, Z: Nováková, T: do konce února

Ú: Připravit pozvánky ostatním hejtmanům, Z:

Nováková a Štorek, T: do konce března,

optimální nejprve ověřit termíny zasedání

komisí AK ČR s ohledem na konferenci MEKA.

Dále byl pan hejtman pozván na seminář

v Uherském Hradišti, který byl ten den

dojednán s děkanem FLKŘ a tajemníkem

města UH.

Ú: Zaslat pozvánku s konkrétním termínem

akce, Z: Nováková, T: do konce března

Zapsala: Mgr. Šárka Nováková

Schválil: MUDr. Josef Štorek

Dne: 2.2.2015

CITÁTY

Proboha, radujte se více! Je to jediný a nejspoleh-livější lék na všechny nemoci.

Nikolaj Vasilijevič Gogol

Někteří se stanou odvážnými až tehdy, když už nemají jiné východisko.

William Faulkner

[Krizová připravenost zdravotnictví] 7

MOZAIKA PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICKÝCH

SLOŽEK V ČR NA HROZBY BIOLOGICKÉHO

CHARAKTERU ANEB POZNATKY ODBORNÉ

SPOLEČNOSTI Z NÁCVIKŮ A CVIČENÍ VNN

V ROCE 2014

Mosaic of health care components preparedness in the Czech Republic against

biological threats and/or the findings of the expert health association from the

training and exercises on HIDs in 2014

- konferenční příspěvek -

Mgr. Šárka Nováková1), MUDr. Josef Štorek, Ph.D. 1,2), Ing. Pavel Častulík, CSc.1,3) 1) Společnost krizové připravenosti zdravotnictví ČLS JEP, Sokolská 31, 120 26 Praha, email: info@skpz.cz 2) Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Jírovcova 24, 370 04 České Budějovice, www.zsf.jcu.cu; email: storekj@seznam.cz

3) Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, Výzkumné centrum toxických látek v životním prostředí; Kamenice 126/3, 625 00 Brno; pcastulik@yahoo.co.uk

ABSTRAKT

Krizová připravenost zdravotnických složek na hrozby biologického charakteru se nadále zásadním způsobem vyvíjí a především zpřesňuje v detailech. Krajské specifikace je samozřejmě nutné zohledňovat, nicméně z nácviků a cvičení, kterých se zúčastnili zástupci naší odborné společnosti a další odborníci v roce 2014, je patrné, že těchto „krajských odlišností“ je více a netýkají se pouze nepodstatných detailů. Postupně se sice daří přejímat osvědčené a prověřené postupy, přesto však převažuje územně příslušný přístup, který tříští připravenost České republiky jako celku. Jak to ve výsledku v ČR vypadá, mapuje tento příspěvek, který se sice přednostně věnuje zdravotnickým složkám IZS, ovšem v tomto případě je spolupráce s HZS ČR nezbytná a tudíž jako složka neopominutelná.

ABSTRACT

Crisis preparedness of the health care components against biological threats undergoes continuous development and detailed improvements. Regional´s specifications are taken into account, however the findings obtained by the representatives of our expert health care association during 2014 shows, that there some more differences and not only in the details.

Gradually there is the success in accepting of confirmed and verified procedures, nevertheless, there still remains an exclusive regional approach, which fragmented preparedness of Czech Republic as whole. This presentation is mapping the situation in Czech Republic, with the priority of the health care components within the Integrated Rescue System. Naturally in this case the collaboration with the Fire Brigade Corps is also indispensable and as such the vital component of the system.

[Krizová připravenost zdravotnictví] 8

Posouzení Hlášení Reakce

VÝCHODISKA

Připravenost na import vysoce nebezpečných nákaz

(dále jen „VNN“) se v uplynulých letech zásadním

způsobem změnila a nabyla konkrétnější

hmatatelné podoby. Hybným momentem se

ukazuje tlak Evropské komise na implementaci

evropských směrnic, v tomto případě

Mezinárodních zdravotnických předpisů z roku

2005 (dále též „MZP (2005)“) a další dokumenty,

jejichž cílem je zvýšit ochranu veřejného zdraví a

tedy i bezpečnost občanů EU.

Pozn.: Revidované Mezinárodní zdravotnické

předpisy (2005) vychází z předpokladu, že žádná

země nemůže plně chránit své občany v izolaci,

nebo prostřednictvím tradičních kontrol na

hranicích. Široké definice pojmů "rizika pro veřejné

zdraví", "nemoc" a "akce" mají zajistit, aby se na

rizika způsobená náhodným nebo úmyslným

uvolňování patogenů nebo chemických či

radioaktivních látek předpisy vztahovaly.1

V případě vzniku události s potenciálem pro

ohrožení veřejného zdraví na mezinárodní úrovni

je v souladu s MZP (2005) zajišťováno posouzení,

hlášení a reakce podle typu vzniklé události:

a) hlášení infekčních onemocnění = odpovědna

krajská hygienická stanice jako OOVZ

b) hlášení události radiační povahy = SÚJB

c) dohled nad událostmi chemické povahy má

v oblasti ochrany zdraví člověka MZ ČR.

V České republice byl v návaznosti na evropské

předpisy vydán příslušný akční plán (schválen

Usnesením Vlády České republiky ze dne 25. října

2011 č. 785) a dvě směrnice pro jednotný postup

při vzniku mimořádné události podléhající

Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005)

v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci:

na palubě letadla a ve zdravotnickém zařízení.

1 http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2007/pr44/en/

Na základě výše uvedených dokumentů jsou na

úrovni krajů vypracovány „plány reakce na výskyt

VNN“, které jsou zahrnuty do havarijních plánů

krajů.

Historické okénko

Zpráva WHO (The World Health Report, z roku 1996) varuje, že u některých závažných nemocí, jako je cholera, malárie a tuberkulóza, byl zaznamenán „smrtící comeback“ v mnoha částech světa, přestože je možné jim předcházet nebo jsou léčitelné. Ve stejné době mnoho nových a vysoce infekční onemocnění, jako je HIV/AIDS a nechvalně proslulá hemoragická horečka Ebola (v obou případech neléčitelné nemoci), představují další hrozby.

1996 „Stojíme na pokraji globální krize infekčních chorob. Žádná země není před nimi v bezpečí. Žádná země si už nemůže dovolit ignorovat jejich hrozbu," říká v této zprávě generální ředitel WHO, Dr. Hiroshi Nakajima. „V posledních 20 letech se objevilo nejméně 30 nových onemocnění a nyní společně ohrožují zdraví stovek milionů lidí. Pro mnohé z těchto nemocí, neexistuje žádná léčba, lék nebo vakcína.“2

2007 Stejná zpráva z roku 2007 již používá nové slogany: „diplomacie, spolupráce, transpa-rentnost a připravenost." V našem stále více propojeném světě, vznikají nové nemoci nevídaným tempem, často s možností překročení hranic a rychlého šíření. „Když svět je v nebezpečí kolektivně, stává se obrana společnou odpovědností všech národů.“3

2 http://www.who.int/whr/1996/media_centre/press_release/en/ 3 http://www.who.int/mediacentre/news/releases/2007/pr11/en/

Obr. č. 1 – reakce na událost s potenciálem ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu; Zdroj: vlastní

[Krizová připravenost zdravotnictví] 9

Obr. č. 2: Trendy v četnosti výskytu malárie; Zdroj: WHO

(http://gamapserver.who.int/mapLibrary/Files/Maps/ProgressTowardsTragets_final.jpg)

Z čeho se skládá mozaika připravenosti na výskyt

VNN v ČR?

a) V první řadě se jedná o připravenost samotných

subjektů podílejících se na události dle MZP

(2005), v její kterékoli fázi. Vezmeme-li to od

konce, je tím posledním střípkem v souladu s

MZP (2005) Ministerstvo zdravotnictví a jeho

ohlašovací povinnost vůči ostatním členským

státům. První v řadě je místně příslušný orgán

ochrany veřejného zdraví (dále jen „OOVZ“),

který v tomto případě představuje krajská

hygienická stanice (dále jen „KHS“) provádějící

prvotní posouzení události. Ta pak předává

hlášení všem dotčeným, mmj. také Ministerstvu

zdravotnictví ČR, a spouští reakci včetně

aktivace, resp. přípravy určeného poskytovatele

zdravotních služeb na hospitalizaci pacienta

s podezřením na VNN, v případě ČR se jedná o

Nemocnici Na Bulovce.

Samotná reakce na vzniklou situaci však nemusí

být zvládnutelná pouze prostředky a silami KHS

a zpravidla požádá o pomoc složky IZS: HZS, ZZS

a PČR, popř. další subjekty poskytující

plánovanou pomoc na vyžádání.

Do systému reakce je zapojen také Státní

zdravotní ústav, zdravotní ústavy v ČR pro

zajištění dílčích úkolů (převážně následného

charakteru, tj. transport a analýza vzorků,

provedení ohniskové dezinfekce apod.). Do

systému reakce jsou vzaty také subjekty plnící

„pojistnou“ roli pro případ vyčerpání sil a

prostředků subjektů „první linie“, např. útvary

Armády ČR (Vojenský zdravotní ústav a jeho

odbor biologické ochrany Těchonín).

b) Zvládnutí vzájemné spolupráce, tzn. znalost rolí

a kompetencí, způsobu komunikace a zadávání

úkolů, ale také např. sjednocení odborné

terminologie. Teprve na tomto základě lze začít

s praktickou částí spolupráce formou dílčích

nácviků složitějších úkonů.

c) Ověření vlastní součinnosti formou cvičení s následným vyhodnocením a promítnutí zjištěných poznatků do plánovacích a

[Krizová připravenost zdravotnictví] 10

prováděcích dokumentů i praktických dovedností a znalostí.

2. AKCE „CIMIC 2012“

Akci „CIMIC 2012“ uspořádala Společnost krizové

připravenosti zdravotnictví České lékařské

společnosti J. E. Purkyně, z. s. (dále jen „SKPZ“) ve

spolupráci s tehdy Ústředním vojenským

zdravotním ústavem Praha (ÚVZÚ Praha, dnes VZÚ

Praha) a jeho organizační složkou Centrem

biologické ochrany Těchonín (CBO Těchonín) ve

dnech 10. až 13. září 2012 (bližší informace o

průběhu a zjištěných výstupech poskytuje

příspěvek z minulého ročníku této konference, tj.

z roku 2014). Tato akce potvrdila nezbytnost

vypracování nových společných postupů pro řešení

události s výskytem VNN, neboť STČ 05/ IZS „Nález

předmětu s podezřením na přítomnost B-agens

nebo toxinů“ není určena pro tento typ

mimořádných událostí, přestože lze její některé

listy složek IZS použít zcela nebo s minimálními

úpravami.

Samostatná STČ je nezbytná pro správnou

koordinaci řešení události (operační řízení), její

zdokumentování a dodržování zákona č. 239/2000

Sb., o IZS. Následně vydané směrnice MZ ČR

reagující na MZP (2005) řeší tyto události

především z hlediska odpovědnosti a pravomocí,

časového rámce; a garanci předává orgánům

ochrany veřejného zdraví, tj. krajské hygienické

stanici v místě události. To však neznamená, že

pracovník KHS bude současně velitelem zásahu na

místě události, přestože je garantem - nebude na

místě události včas k tomu, aby řídil záchranné a

likvidační práce v místě zásahu. Ve směrnicích není

dostatečně řešena organizace na místě zásahu, ani

skutečnost, že tento typ události se zpravidla

dotýká minimálně dvou krajů (Praha jako příjemce

pacienta s VNN a další obec/kraj, ve kterém byl

pacient „zachycen“). Oproti nálezu předmětu se

v případě VNN její zdroj nákazy, tj. osoba podezřelá

z nákazy, pohybuje, má zdravotní obtíže atd.

V případě výskytu VNN na letišti je situace ještě

komplikovanější díky mezinárodnímu prostoru, ve

kterém se osoba podezřelá z nákazy nachází.

3. NÁCVIKY VNN V JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH V PRŮBĚHU R. 2014

Ve všech krajích postupně probíhají nácviky reakce

na výskyt VNN, některé kraje dokonce v průběhu

roku 2014 řešily skutečné podezření (ve všech

případech bylo podezření vyvráceno, míra rizika

však v jednotlivých případech byla různá, proto i

vyvrácení nebylo vždy doloženo laboratorními

výsledky). Přehled případů podezření je uveden na

obr. č. 2.

Ať už jsou scénáře nácviků umístěny do jakéhokoli

prostředí, základní osnova – sled dílčích úkolů,

které je nutné řešit, je stále stejná:

1. Zajistit bezpečnost okolí včetně ochrany osob

v bezprostředním okolí pacienta

2. Zajistit bezpečný transport pacienta do ZZ

3. Zajistit bezpečnost prostoru po jeho opuštění

pacientem a jeho návrat do běžného provozu

bez omezení

4. Zajistit likvidaci nebezpečných odpadů

5. Zajistit hospitalizaci a léčbu pacienta včetně

laboratorní diagnostiky

1. Zajistit bezpečnost v okolí pacienta

Bezpečnost zasahujících osob ve smyslu BOZP je

řešena použitím vhodných adekvátních osobních

ochranných pracovních pomůcek (dále jen „OOPP“)

poskytujících biologickou ochranu (EN14121).

Skutečnost, že OOPP musí splňovat požadavky

normy pro biologickou ochranu ještě neznamená,

že je to jediné kritérium výběru. Poznatky

z praktických cvičení zdůrazňují, že rozhodnutí o

výběru a nákupu OOPP není vhodné provádět,

dokud není definován postup a rozsah

Obr. č. 3: Případy podezření na ebolu v ČR, Zdroj: vlastní

[Krizová připravenost zdravotnictví] 11

vykonávaných činností. Bez znalosti postupů

nasazování, svlékání a dekontaminace OOPP nelze

vybrat jejich správné dílčí komponenty. Druhá fáze

ovlivňující výběr OOPP pak spočívá v jejich

vzájemném slaďování jednotlivých prvků OOPP při

zachování ochranné funkce jako celku. Poslední

fáze před nákupem představuje ověření

dostupnosti všech potřebných velikostí a jejich

ověření funkčnosti OOPP na budoucích uživatelích.

Je nutné si uvědomit, že každý jsme originál a

nestavíme laťkový plot, ale vytváříme tým

specialistů pro specifické činnosti ve specifickém

rizikovém prostředí.

Postupně se objevují také nové přístupy v používání

OOPP – některé jsou vzhledem k aktuálně

probíhající epidemii eboly zaměřeny pouze na virus

eboly, jiné jsou obecnější a platí pro celou skupinu

VNN, čímž v doporučeních a radách vztahujících se

k OOPP vznikají rozdíly ve struktuře doporu-

čovaných OOPP i postupu jejich oblékání a svlékání.

Zatím není používání OOPP ve zdravotnictví

postaveno na „evidence-based medicine (medicína

založená na důkazech), proto je dle sdělení ECDC

nutno používat „zdravý rozum“ a nad prováděnými

postupy přemýšlet a hledat skutečné riziko. OOPP

je nutné používat vždy na základě hodnocení rizika

(posoudit rozsah prováděných činností, infekčnost

VNN, zdravotní stav pacienta, místo zásahu a

vzdálenost jeho přepravy, atd.).

Jedním z dalších okamžiků, které je nutné v této

fázi řešit, je jak zajistit rychlou a bezpečnou izolaci

pacienta podezřelého z VNN. Jednotlivé nácviky na

VNN v krajích se s tímto úkolem vypořádali různě.

Vyberme tedy ty nejzajímavější, neboť neexistuje

jediné řešení uplatnitelné vždy a všude: např.

infekční klinika v Plzni (samostatný pavilon) usiluje

o odklon takového pacienta ještě před jeho

vstupem na kliniku (viz obr. 1 ze série Postřehy

z nácviků v jiných krajích, obr. č. 3). Pacient je

ohlášen venkovním zvonkem na sestru, která jej

okamžitě směřuje do izolační místnosti, která má

přístup zvenku, tudíž pacient nevstupuje do

vnitřních prostor kliniky mezi další pacienty a

zdravotnický personál.

V ostravské nemocnici využili registrace ve vstupní

hale, kde jej sestra rovněž odkloní (po uvedení

příznaků a pozitivní cestovní anamnézy) do izolační

místnosti. Opět pacient nemluví se sestrou

napřímo, ale sestra je chráněna přepážkou se skelní

výplní (viz obr. 2 a 3 série Postřehy z nácviků, obr.

č. 3). V tomto případě se neosvědčila izolace

pacienta na oddělené nevybavené chodbě (pacient

si neměl kde sednout, doba do transportu je

poměrně dlouhá, je nutné zajistit také přístup na

toaletu), nicméně je zde opět využit komunikační

prostředek (telefon) pro nepřímou komunikaci

s pacientem (viz obr. 3 série Postřehy z nácviků).

V obou uvedených případech bylo zamezeno

přímému kontaktu zdravotnického personálu

s pacientem. Určený personál je při následném

přímém kontaktu s pacientem již vybavený OOPP,

rovněž poskytne základní osobní ochranné

prostředky (rukavice – pot, respirátor – sekrety)

pacientovi, aby zamezil šíření nákazy. S nasazením

respirátoru je možné pacientovi pomoci, ale

personál při této činnosti již není ohrožován na

svém vlastním zdraví.

Další opatření je zapotřebí provést pro okamžité

zajištění bezpečnosti a ochrany okolí a osob před

možným nekontrolovatelným šíření VNN. Musí být

vymezena kontrolovaná pásma zabraňující pohybu

nekvalifikovaných osob, tj. vymezit nebezpečnou

zónu a stanovit ohnisko nákazy, což jsou dva

odlišné prostory. Je nutné vyznačit prostor zásahu,

stanovit vhodné transportní (evakuační) trasu pro

pacienta a určit vhodné místo pro přivezenou

techniku, zajistit přístupové koridory a pamatovat

na zázemí pro zasahující, kam bude zamezen vstup

jiným osobám.

Současně musí být všem osobám, které se nachází

uvnitř zdravotnického zařízení, zabezpečeno pos-

kytnutí zdravotní péče. Tyto pacienty, jejich

doprovod nebo návštěvníky není vhodné „odložit“

z hlediska zdravotní péče a dalšího informování a

na dvě hodiny zavřít v čekárně bez dalšího kontaktu

s nimi.

[Krizová připravenost zdravotnictví] 12

Obr. č. 4: Postřehy z nácviků v jiných krajích

2. Zajistit bezpečný transport pacienta

Bezpečný transport pacienta patří z pohledu

ochrany veřejného zdraví mezi nezbytná

ochranná/preventivní opatření, kterými je nutno

zamezit šíření nákazy. Mezi odborníky

i zasahujícími složkami se v uplynulém roce 2014

podařilo rozšířit osvětu z pohledu vhodných

transportních izolačních prostředků osob (dále jen

„TIPO“), které podle zásad biologické bezpečnosti

musí být funkční v podtlakovém režimu filtro-

ventilace k zamezení úniku infekce generované

pacientem z TIPO (ať už se jedná o pevný box AČR

nebo „měkký“ vak, viz obr. č. 5 - 8) do vnějšího

prostředí. Bohužel současná praxe v používání

některých TIPO v přetlakovém filtro-ventilačním

režimu je zcela nepřípustná a v přímém rozporu se

zásadami biologické bezpečnosti při nakládání se

zdroji VNN. Některé druhy TIPO, jež jsou k dispozici

pro transport VNN pacientů, nesplňují základní

bezpečnostní požadavky ohledně výkonnosti filtro-

ventilace (dosažení podtlaku min. -50 Pa, obměna

vzduchu uvnitř TIPO min. 50 krát za hodinu).

Nedostatečná obměna filtrovaného vzduchu uvnitř

TIPO (např. 12 krát/hod.) vytváří vysoké riziko

tepelného stresu pro pacienta s horečkou.

Nedostatečná obměna vzduchu způsobuje

negativní mikroklimatické podmínky v TIPO (nárůst

vlhkosti a teploty), které zásadně omezují možnost

termoregulace pacienta pocením při jeho izolaci

v TIPO. Při vnější okolní teplotě (letní podmínky) se

toto riziko znásobuje. Tepelný komfort pacienta

s horečkou musí být zajištěn, neboť „pobyt“

pacienta v TIPO může dosahovat řady hodin

(uložení pacienta do TIPO, příprava k transportu,

dekontaminace, vlastní transport, proces příjmu ve

VNN zdravotnickém zařízení, atd. může dosahovat

3-6 hod.).

Bezpečný transport při tak dlouhém uložení

pacienta v TIPO, který by neměl být otevřen

v průběhu vlastního transportu, vyžaduje také

důkladnou přípravu pacienta (zajištění žilních

vstupů, ale také záchyt moče, popř. zacévkování

močových cest).

[Krizová připravenost zdravotnictví] 13

Obr. č. 5 – 8: Ukázka transportních izolačních prostředků osob (zleva nahoře: biobox AČR, biovak EBV 40 a EBV 30 a

„izraelský“ IsoArk N36)

Optimální je také přizpůsobení převozní sanity typu

transportu, a to nejen z hlediska minimalizace

přístrojového vybavení uvnitř sanity, provedení

preventivních opatření pro usnadnění následné

dezinfekce vnitřního prostoru anebo vybavení

vlastní filtroventilační jednotkou chránící okolí

během transportu pacienta (min. je vypnutí

klimatizace, je-li společná pro část řidiče i pacienta,

nezávislost jednotky na provozu vozidla, zajištění

vytápění apod.), ale také zajištění dostatku

náhradních OOPP pro případ protržení, náhradního

civilního oblečení po skončení transportu,

dezinfekčního prostředku a jiné.

Další úkol spojený s bezpečností transportu

pacienta spočívá v dezinfekci/dekontaminaci

samotného TIPO po opuštění ohniska nákazy. Tato

činnost je sama o sobě náročná a specifická,

vyžaduje znalost TIPO a stanovení vhodných

dezinfekčních prostředků včetně správného

principu jejich nánosu a příp. po uplynutí stanovené

doby působnosti jejich oplachu. Vzhledem k časové

náročnosti dekontaminace TIPO je vhodné zajistit

buď předání pacienta v TIPO druhému týmu

zajišťující jeho transport anebo provádět

dekontaminaci osob, které pacienta připravovali

k transportu, souběžně s dekontaminací TIPO.

Další otázkou je místo provádění dekontaminace

TIPO. Podle bojového chemického řádu HZS se

dekontaminace provádí na výstupu z nebezpečné

zóny, resp. před vstupem do čisté zóny.

Dekontaminaci je možné provést při odchodu

z ohniska nákazy, pokud je ohnisko skutečně

totožné s nebezpečnou zónou tzn., že přístupové

chodby a prostory, kterými pacient prošel, nejsou a

nemohou být kontaminovány. Pak může vzniknout

situace simulovaná ve zdravotnickém zařízení (dále

též „ZZ“) v Ostravě, kde byla dekontaminace

pacienta v TIPO prováděna před opuštění izolační

místnosti. Chceme-li provádět dekontaminaci uvnitř

ZZ, vznikají další „kritická místa“ zásahu. Je nutné

umět se vypořádat s mokrým povrchem a šířením

dezinfekčního přípravku v daném prostoru ZZ. Dále

je nutné zvážit, zda bude dekontaminace prováděna

v dekontaminační sprše nebo bude nános

dezinfekčního roztoku proveden jiným, např.

ručním, způsobem a bez oplachu. Každopádně je

nutné v obou případech zajistit záchyt odpadní

vody. Zda dekontaminovaný TIPO s pacientem je

[Krizová připravenost zdravotnictví] 14

vhodné přenášet k přistavené sanitě před ZZ bez

OOPP, je další diskutovaný problém (viz obr. č. 7

vlevo dole).

3. Zajistit bezpečnost prostoru a jeho návrat do

běžného provozu bez omezení

Tato část zatím není předmětem prováděných

cvičení, z části také proto, že činnosti, které vedou

ke splnění tohoto úkolu, jsou teprve ve fázi příprav

a jejich sestavování. Jedná se o průběžnou a

především závěrečnou ohniskovou dezinfekci

ohniska nákazy. V případě zdravotnického zařízení

vyvstává otázka, zda pověřený personál (ať

poskytovatele zdravotních služeb nebo

nasmlouvaného subdodavatele pro úklid) je

dostatečně připraven pro provádění dezinfekce

v potřebných OOPP, které by měly být vyššího

stupně než u běžně prováděné dezinfekce bez

předchozí kontaminace VNN. V případě ohniska

nákazy v prostorách urgentního příjmu nebo jiného

vysoce frekventovaného a důležitého oddělení ZZ je

obnova provozu vysoce akutní záležitostí z hlediska

času, neboť může dojít k vyřazení jediného

traumatologického centra v kraji. Kromě otázek

KDO a KDY tuto ohniskovou dezinfekci provede, se

objevila také nová otázka: JAK a CO? Kromě

povrchové dezinfekce je totiž nutno počítat

s vnitřním vybavením, které může být v některých

případech (hotely, ale i ZZ) značně drahé a jejich

zničení či poškození povede k vyčíslení vysokých

škod ze strany majitele. Navíc toto vnitřní vybavení

nemusí být prioritně vybíráno z hlediska snadné

dezinfekce (potahy, koberce apod.).

Překvapivě dekontaminací pacientů na příjmu do ZZ

a následnou dekontaminací kontaminovaných

prostor ve ZZ se některé nemocnice zabývaly více

v roce 2013 než 2014. Jednalo se však o první

vlaštovky váhající mezi variantou jakéhosi

předpřipraveného „improvizovaného dekontami-

načního pracoviště“ ve ZZ a zbudováním profe-

sionálního dekontaminačního pracoviště obsluho-

vaného příslušníky HZS, které by bylo rozvinuto

v případě odpovídající mimořádné události4.

4 Více informací najdete v časopise Krizová připravenost

zdravotnictví, SKPZ ČLS JEP, 2. číslo 3. Ročník: Dekontaminace osob – mýty a skutečnost, Ing. Pavel

4. Zajistit likvidaci nebezpečných odpadů

Poslední fází reakce na výskyt VNN je likvidace

nebezpečných odpadů vzniklých v průběhu zásahu

na místě události, tj. sběr, bezpečné uložení

s předchozím tříděním odpadu a následně bezpečný

odvoz ukončený vlastní likvidací. Směrnice se touto

částí podrobně nezabývá, je tedy na dohodě

hygienické stanice a HZS, jakým způsobem budou

tuto část řešit.

Z odpadu je vyčleněn materiál, který je určen

k dekontaminaci, v tomto případě dezinfekci,

a následně je znovu začleněn do používání. Tento

však musí být rovněž bezpečně uložen k transportu

do místa dekontaminace, povrchově dekon-

taminován a teprve pak odvezen na místo určení.

Na samotný odpad určený k likvidaci se pak

vztahuje stejný postup, využít lze soukromé

subjekty, spalovny, které jsou schopny si pro odpad

ve stanovém čase přijet a odvézt jej do spalovny,

v případě potřeby mohou přivézt i potřebný počet

odpovídajících obalů vhodných pro transport

nebezpečného odpadu.

5. Zajistit hospitalizaci a léčbu pacienta včetně

laboratorní diagnostiky

Směrnice pro VNN schválené Vládou ČR v roce 2013

stanovují jako cílové zdravotnické zařízení

Nemocnici Na Bulovce, záložním pracovištěm pro

hospitalizaci pacientů s VNN je Centrum biologické

ochrany Těchonín, jehož využití schvaluje Hlavní

hygienik ČR. Další alternativou mohou být i

regionální infekční pracoviště, kterých může být

využito v případě vyhodnoceného nižšího rizika.

4. STAV K 31. 12. 2014

Realizované nácviky a cvičení složek IZS odhalila bílá

místa a zpravidla přinesla potřebné upřesnění a

zdokonalení způsobu reakce. Rozkryly ovšem také

širokou škálu možných scénářů od místa zásahu

(vysokoškolské koleje, zdravotnické zařízení

ambulantního či lůžkového typu, hotel, byt

nemocného atd.) až po vlastní průběh zásahu

Častulík CSc. nebo ve stejnojmenné příspěvku na konferenci Ochrana obyvatelstva – Dekontam v Ostravě z roku 2013

[Krizová připravenost zdravotnictví] 15

s možným úmrtím pacienta během transportu či

naopak chodícím pacientem v dosud dobrém

zdravotním stavu.

Vzhledem k velkému množství variantních řešení

tak logicky vzniká otázka garance správného

postupu. V rámci cvičení je proto nezastupitelná

úloha nezávislých pozorovatelů z jiných krajů a

odborníků z řad odborných společností a jiných

nezávislých subjektů, kteří pak pomáhají

s vyhodnocováním průběhu cvičení. Hodnotící

zprávy ze cvičení jsou pak neocenitelným zdrojem

zkušeností s možností jejich předávání dál, bohužel

jsou často považovány za „interní“ materiál v rámci

kraje a prezentovány jsou jen hrubé obrysy průběhu

cvičení.

Jedním z problémů, často na pokraji zájmu, je

způsob komunikace v průběhu zásahu, kdy se na

místě setkávají i dvě tři složky s různými způsoby

„vnitřní“ komunikace, která však v souhrnu může

být vzájemně neslučitelná a přinést naopak

problémy druhým. Dalším dosud řádně

nedoceněným rizikem je délka zásahu, která se

může lehce dostat nad 2 – 3 hodiny, což se sebou

nese nároky na zvyšování počtu zasahujících osob

pracujících v OOPP. V odpovídajících OOPP se

doporučuje práce v délce trvání max. 3 – 4 hodiny

(např. pokud je příslušník HZS vybaven stlačeným

vzduchem v lahvi, pak toto obecné doporučení

neplatí). Z dosud provedených cvičení vyplývá, že

délka zásahu pod dvě hodiny je téměř nemyslitelná

(není-li vyhodnocení rizika epidemiologem sníženo

na nízké či nulové, což může mít za následek změnu

režimu prováděného zásahu), přičemž komplikace,

které mohou nastat, mohou snadno tuto délku

zvýšit na šest hodin.

5. ZÁVĚR

V závěru roku se uskutečnila dvě setkání s cílem

předat si vzájemně mezi kraji poznatky z těchto

cvičení uvnitř jedné složky: jedná se o seminář

Institutu ochrany obyvatelstva Lázně Bohdaneč

určený chemikům HZS krajů konaný v listopadu a

setkání ředitelů KHS v gesci Ministerstva

zdravotnictví ČR v prosinci. Věříme, že tato setkání

budou probíhat nadále. SKPZ se bude i nadále

aktivně podílet na těchto úkolech a podobně, jako

tomu bylo v roce 2014, nabízí svou účast formou

pozorovatelů nejen u plánovaných nácviků a

cvičení, ale také spolupráci na doporučených

postupech a dalších materiálech pro reakci na

výskyt VNN.

Na základě dosavadních zkušeností a získaných

informací považujeme za důležité se v připravenosti

na VNN koncepčního charakteru zaměřit na

následující:

Připravenost na zdravotnického systému na

nakládání s VNN pacienty vyžaduje především

cílené vypracování a sjednocení protokolárních

postupů činností prvního kontaktů s VNN

pacientem, postupů OOVZ, činností ZZS-

Biohazard týmů, spolupráce se složkami IZS (HZS,

Policie ČR), příjmových zdravotnických zařízení

pro VNN pacienty, atd.

Pro pozemní a letecký převoz pacientů s VNN je

zapotřebí definovat základní technické

požadavky na TIPO pro zajištění bezpečnosti

vnějšího okolí a zdravotnického personálu,

včetně bezpečných mikroklimatických

podmínek pro pacienty izolovaných v TIPO.

Pro ochranu zdravotnického personálů proti

expozici VNN je zapotřebí stanovit požadavky na

vlastnosti OOPP, postupů jejich použití,

nasazovaní a bezpečného odkládání, včetně

postupů různých úrovní dezinfekce a

odpovídajících prostředků.

Zavést inovované vzdělávací programy a

praktické výcviky na problematiku připravenosti

zdravotnického personálu při řešení událostí

spojených s únikem nebezpečných materiálů

a CBRN událostí.

Předložit náměty na potřeby bezpečnostního

výzkumu pro rezort zdravotnictví (2016-2020)

pro řešení připravenosti jednotlivých

zdravotnických složek na nekonvenční události

spojené s unikem nebezpečných materiálů, vč.

CBRN ohrožujících zdraví a životy osob.

Společnost děkuje všem, kteří ji dosud na svá

cvičení přizvali, a zve Vás na další seminář na toto

téma, který připravuje na jaro 2015, jako

pokračování cyklu seminářů určených pro ZZS, ZZ

(urgentní příjmy, infekční oddělení) a KHS.

[Krizová připravenost zdravotnictví] 16

SEZNAM ELEKTRONICKÝCH ZDROJŮ

STČ 05/IZS „Nález předmětu s podezřením na přítomnost B-agens nebo toxinů“; zdroj: http://www.hzscr.cz/clanek/dokumentace-izs-587832.aspx

Národní akční plán ČR pro případ události pod-léhající Mezinárodním zdravotnickým předpi-sům; zdroj: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/narodni-akcni-plan-cr-implementace_3039_5.html

Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající Mezinárodním zdravotnickým předpisům (2005) v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotních služeb; zdroj: http://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/smernice-pro-zdravotnicka-zarizeni_2879_5.html

Časopis Krizová připravenost zdravotnictví, SKPZ ČLS JEP; 3. ročník, číslo 1 a 4. ročník číslo 1; zdroj:

http://www.skpz.cz/wp-content/uploads/2012/07/1-2013.pdf a http://www.skpz.cz/wp-content/uploads/2012/07/Číslo-1-2014.pdf

tiskové zprávy WHO, zdroj: http://www.who.int/mediacentre/news/releases/en/

Použité fotografie:

http://www.hzscr.cz/clanek/v-ostravske-fakultni-

nemocnici-se-konalo-cviceni-izs-s-ebolou.aspx http://www.hzscr.cz/clanek/metodicke-cviceni-

pro-vysoce-nebezpecnou-nakazu.aspx

Pozn. redakce: Příspěvek byl prezentován na

konferenci Ochrana obyvatelstva 2015 v Ostravě

NOVÁ BEZPEČNOSTNÍ STRATEGIE ČR

Vláda ČR dne 4.2.2015 schválila Bezpečnostní

strategii ČR, která slouží jako základní dokument

bezpečnostní politiky ČR a navazují na ni další

strategie a koncepce. "Bezpečnost ČR je založena na

prinicipu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany

jeho života, zdraví, svobody, lidské důstojnosti a

majetku. Ačkoli je za zajišťování bezpečnosti

primárně odpovědná vláda, pro snižování rizik

naplnění hrozeb je žádoucí aktivní spolupráce

občanů ČR, právnických a fyzických osob a orgánů

veřejné správy." (str. 6 Bezpečnostní strategie ČR

2015)

Řada východisek a hrozeb uvedených v Bezpeč-

nostní strategii ČR 2011 zůstává v plat-

nosti. Zvyšující se závažnost nevojenských hrozeb

(přerušení dodávek strategických surovin, negativní

aspekty mezinárodní migrace, kybernetické

útoky nebo závažná hospodářská a finanční

kriminalita) překračují hranice a omezují schopnost

ČR reagovat samostatně. V souvislosti se zhoršující

se bezpečnostní situací v oblastech bezprostředně

sousedících s členskými státy NATO a EU kladou

také rostoucí nároky na schopnost Evropy

samostatně reagovat. Narůstajícím bezpečnostním

rizikem v Evropě fenomén tzv. zahraničních

bojovníků.

Mezi nově identifikované hrozby patří:

oslabování mechanismu kooperativní

bezpečnosti i politických a mezinárodně-

právních závazků v oblasti bezpečnosti (některé

země posilují svůj vojenský potenciál a snaží se

budovat si exkluzivní sféry vlivu prostřednictvím

destabilizace sousedních zemí a využívání

místních konfliktů a sporů),

extremismus a nárůst interetnického a sociál-

ního napětí (existence sociálně vyloučených

lokalit a sociálních skupin se spolupodílí na

vytváření kriminogenního prostředí, vyvolává

interetnické a sociální napětí, které následně

využívají nejrůznější extremistické skupiny).

[Krizová připravenost zdravotnictví] 17

Změny textu oproti bezpečnostní strategii z roku

2011 se prakticky týkají jen tří oblastí:

1. reflexe změn mezinárodního prostředí (Rusko/

Ukrajina, Blízký východ),

2. politických důrazů současné vlády (zvyšování

obranných výdajů, bezpečnostní rozměr EU) a

3. rostoucího významu kybernetické bezpečnosti.

O potřebě aktualizovat Bezpečnostní strategii z roku

2011 v důsledku změn bezpečnostního prostředí

rozhodla v červnu 2014 Bezpečnostní rada státu.

Úpravy aktualizují vybrané části původního textu a

zpřesňují některé formulace, revizi koordinovalo

Ministerstvo zahraničních věcí.

Ke stažení: Bezpecnostni_strategie_2015; UV č.79

bezpečnostní strategie ČR 2015 - 04022015

Odkaz:

http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskov

e_zpravy/x2015_02_04_vlada_aktualizovala_bezpe

cnostni_strategii.html

Pozn. redakce: Bezpečnostní strategie ČR společně s

dalšími strategickými a koncepčními dokumenty

najdete také v sekci Odkazy/Materiály

XV. KONFERENCE PRACOVNÍKŮ KRIZOVÉ

PŘIPRAVENOSTI VE ZDRAVOTNICTVÍ

VE SLOUPU V ČECHÁCH

V nepřerušené řadě se letos již po patnácté sešli

v Rekreačním zařízení Dolů Bílina pracovníci

různých typů poskytovatelů zdravotních služeb

a institucí ke společnému rokování o praktických

i teoretických otázkách připravenosti zdravotnictví

k řešení zdravotních následků celého spektra

současných hrozeb. Za zastavení ale stojí tato

konference hned z několika důvodů.

Historie konference

Jak je patrné z uvedeného ročníku, konference má

na dnešní poměry již úctyhodnou trvanlivost. Její

první konání se odehrálo v roce 2001, symbolicky

současně v roce vzniku odboru bezpečnosti a

krizového řízení Ministerstva zdravotnictví podle

právě nového krizového zákona. Účast pracovníků

odboru ministerstva již od prvních ročníků také

významně přispěla k vytvoření a nakonec i přijetí

„Koncepce krizové připravenosti zdravotnictví ČR“

Bezpečnostní radou státu v dubnu 2007.

S položením teoreticko-praktických základů dalšího

směrování příprav na mimořádné události a krize

v rezortu se pojem krizové připravenosti posléze

ustálil v rezortní praxi i názvu konference.

Specifika konference

Laickým pohledem může vzniknout dojem, že bez

ohledu na název se každoročně mnoho akcí

přinejmenším významnou částí v problematice

krizové připravenosti zdravotnictví překrývá.

Namátkou vedle „Sloupu“ např. několik konferencí

Medicína katastrof, Dostálovy dny, dny urgentní

medicíny organizované zdravotnickými záchranný-

mi službami v krajích atd.

Čím si tedy právě tato akce zasluhuje pozornost?

Především charakterem své netypické organizace.

Stala se určitým „lidovým“ fórem svého téma,

nesvázaného akademickými obyčeji ostatních

odborných konferencí a oficiálních setkání.

Například je zvykem, že na jednotlivá vystoupení je

již od přípravy programu vyčleněno tolik času, kolik

je ho zapotřebí pro srozumitelné ucelené sdělení,

od 30 do 60 minut!

[Krizová připravenost zdravotnictví] 18

Nabídkou „řadovým“ zaměstnancům zdravot-

nických zařízení a úřadů sdělit osobní zkušenosti

bez obvyklých nároků v neformálním přátelském

prostředí za příznivou cenu pobytu (díky rekreační

úrovni ubytování při výborné kuchyni) a

symbolickém účastnickém poplatku se staly

„Sloupy“ zdrojem poučení pro dnes již v souhrnu

stovky účastníků, byť převážně ze severozápadní

části republiky. Díky tomu není dnes krizová

připravenost zdravotnictví alespoň mezi účastníky

personálně anonymní. Od záchranných služeb, přes

nemocnice až po orgány a zařízení ochrany

veřejného zdraví. I letošní program takto přivedl

k sobě témata vysoce nebezpečných nákaz, cvičení,

legislativy, plánování nebo i využití IT včetně

kamerových systémů.

Dvojité jubileum Při informaci o patnáctém ročníku nelze

nevzpomenout, že stejně jako i v jiných případech

by ani Sloupu nebylo bez obětavého organizátora,

v našem případě dlouholeté pracovnice Nemocnice

s poliklinikou v České Lípě, Olgy Markové.

Díky jejímu neutuchajícímu elánu, nadšení pro věc

a osobitému humoru se stala téměř legendou a

právě jí je za trvanlivost a přínos sloupských

konferencí zapotřebí poděkovat. Za svou činnost

byla oceněna i hejtmanem Libereckého kraje. Při

jejím letošním životním jubileu je namístě jí

srdečně poděkovat a vyjádřit přání, aby při

ohlášeném ukončení pracovního poměru spolu s ní

neodešla do penze i „její“ konference.

Přínos patnáctého ročníku Nakonec je třeba říci, čím je hodný pozornosti

letošní ročník? Je to především tím, že pozadí

vlastního programu konference využil při svém

jednání výbor Společnosti krizové připravenosti

zdravotnictví ČLS JEP mimo jiné k charakterizování

současné situace a vymezení dvou klíčových

priorit pro nejbližší období.

Východiskem pro závěry odvíjející se od výše

zmíněné Koncepce je přitom platná legislativa a

zejména §§6 a 23 zákona o zdravotnické záchranné

službě. Praktické nenaplnění těchto ustanovení je

nahlíženo jako aktuálně zásadní překážka plné

realizace tzv. zdravotnického záchranného řetězce,

přičemž působnost stanovená MZ zákonem má

charakter státní správy! Odborná společnost proto

bude aktivněji vstupovat do jednání s MZ v zájmu

zabezpečení komplexní krizové připravenosti

zdravotnictví se dvěma zásadními návrhy:

1) v rámci MZ vytvoření pracovní pozice k zajištění výkonu koordinace úkolů ZZS krajů podle zákona, 2) vytvoření podmínek pro plnohodnotné zapojení poskytovatelů akutní lůžkové péče v IZS vedle ZZS včetně obdobných podmínek financování krizové připravenosti.

Ing. Václav Fišer ZZS JmK, p.o. a člen SKPZ ČSL JEP

Pozn. redakce: Konference ve Sloupu budou pokračovat. Dohodli se na tom členové výboru SKPZ, přičemž organizaci konference převzala nové členka SKPZ – MUDr. Eva Tauchmanová. Konference se bude konat ve stejném termínu i místě. Pozvánka bude zveřejněna na webu SKPZ a Společnost bude nadále jejím odborným garantem.

JUBILANTI SKPZ

V první polovině letošního roku oslaví významné

životní jubileum hned několik našich členů:

Štěpán Mana

Aleš Pauly

Dagmar Poláková

Jménem Společnosti všem ze srdce blahopřejeme a

přejeme hodně štěstí zdraví, ale i úspěchů

v osobním i profesním životě.

[Krizová připravenost zdravotnictví] 19

ZÁVĚRY VÝBORU SPOLEČNOSTI KRIZOVÉ

PŘIPRAVENOSTI ZDRAVOTNICTVÍ

Při příležitosti tradiční konferenční akce proběhlo

dne 14. dubna řádné jednání výboru Společnosti

krizové připravenosti zdravotnictví, odborné

společnosti České lékařské společnosti Jana

Evangelisty Purkyně, z. s.

Hlavním odborným bodem jednání bylo

vyhodnocení přínosu hlavních očekávaných

vystoupení na konferenci vzhledem k dalšímu

zaměření činnosti společnosti ve směru hlavních

priorit ve smyslu „Koncepce krizové připravenosti

zdravotnictví České republiky“ (dále „Koncepce“)

jako stěžejního programového dokumentu

při založení společnosti.

Výbor při svém jednání konstatoval, že

v uplynulém období se v připravenosti

zdravotnictví na adekvátní odezvu na velké

mimořádné události s hromadným postižením

zdraví sice podařilo realizovat mnoho aktivit a

dílčích záměrů a to především na úseku

připravenosti poskytovatelů zdravotnické

záchranné služby a ochrany veřejného zdraví.

Poukazuje však na skutečnost, že bez ohledu

na existenci právního prostředí jsou aktivity

krizové připravenosti realizovány jednotlivými

poskytovateli zpravidla bez zastřešení ústřední

úrovní, a koordinovány ponejvíce právě cestou

odborné společnosti, tedy mimo výkon státní

správy na úseku zajišťování bezpečnosti. Bohužel,

[Krizová připravenost zdravotnictví] 20

problémy a to i legislativní povahy spatřuje

společnost v naplňování všech pěti základních

sektorů Koncepce.

Jako zásadní, ale aktuálně odstranitelnou,

překážku naplnění Koncepce vidí výbor

společnosti po reformě (legislativy) zdravotnictví

ve výstavbě krizového managementu ústředního

správního úřadu tak, aby byly pokryty obě

nedílné součásti působnosti MZ ČR, tj. zdravotní

část a část ochrany veřejného zdraví; nejvhodněji

v úseku zdravotního náměstka ustanovením

pozice krizového tajemníka ZP, obdobně v úseku

HH ČR krizového tajemníka OVZ; a to k zajištění

odborné náplně krizové připravenosti obou

součástí resortu. Koordinaci předat do působnosti

1. NM, popř. resortního koordinátora krizové

připravenosti, a administrativní podporu zajistit

odborným útvarem úřadu (OKŘ), který zajišťuje

funkčnost sekretariátu resortního krizového

štábu.

Dokončit konstrukci funkčního „zdravotnického

záchranného řetězce“ (laik/občan – PNP ZZS –

NNP nemocnic) jako výchozí úrovně skutečné

schopnosti poskytovatelů zdravotních služeb být

efektivní součástí integrovaného záchranného

systému a zajištění elementární úrovně stavu

krizové připravenosti rezortu. Východiskem

pro řešení je platná legislativa, zejména §§ 6 a 23

zákona 374/2011 Sb. o zdravotnické záchranné

službě. Působnost stanovená MZ zákonem má

charakter státní správy, bez ohledu na

zřizovatelskou roli krajů k poskytovatelům ZZS.

Fakticky nestejnorodé naplnění těchto

ustanovení znamená v praxi nadále

problematické zapojení zejména poskytovatelů

akutní lůžkové péče do IZS. Z pohledu společnosti

je to nahlíženo jako aktuálně zásadní překážka

plné realizace zdravotnického záchranného

řetězce.

Výbor Společnosti krizové připravenosti

zdravotnictví ČLS JEP k tomu pro nejbližší období

vymezil dvě klíčové priority pro jednání

s Ministerstvem zdravotnictví, odvětvovým

ústředním správním úřadem:

1) v rámci výkonu státní správy podle platného

zákona o ZZS vytvořit na MZ funkční (pracovní)

pozice (v úseku 1.NM, ZN a HH ČR) k zajištění

výkonu ústřední koordinace úkolů

zdravotnictví krajů v krizové připravenosti,

v součinnosti s kraji jako zřizovateli ZZS a

poskytovatelů zdravotních služeb dotčených

plněním opatření krizových plánů (resortního,

krajského);

2) v rámci výkonu státní správy vytvořit podmínky

pro plnohodnotné zapojení poskytovatelů

akutní lůžkové péče a ochrany veřejného

zdraví do IZS dle zákona o IZS a do krizové

infrastruktury dle krizového zákona, zejména

v podobě obdobných podmínek financování

krizové připravenosti jednotlivých posky-

tovatelů zdravotních služeb.

Pro další období navrhuje výbor Společnosti KPZ

ČLS JEP, z. s. kultivovat spolupráci s resortním

orgánem krizového řízení (MZ ČR) na platformě

výbor SKPZ a členové BRS a jejích pracovních

orgánů (M, NM, HHČR) a prostřednictvím

přítomnosti členů společnosti v pracovních, popř.

poradních komisích a orgánech ministerstva

k problematice krizové připravenosti a krizového

řízení resortu.

Podmínky a pravidla spolupráce projednat na

společném prvním setkání představitelů

krizového managementu ministerstva a výboru

SKPZ ČLS JEP, z. s.

Projednáno výborem SKPZ ČLS JEP, z. s.

CITÁT

„My ve Zlíně chceme vykonat velkou práci nejen

pro sebe, ale pro celý svět. Celý svět pracuje pro

nás a my jsme povinni pracovat pro celý svět.“

Tomáš Baťa

[Krizová připravenost zdravotnictví] 21

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z WORKSHOPU

„Řešení VNN v ČR – zkušenost a praxe“

Jihlava, dne 19.5.2015 (40 účastníků ze 12 ZZS)

Akcelerace problematiky řešení VNN v ČR a zájem

o resortní i meziresortní spolupráci stoupl

s ohrožením epidemií Eboly v průběhu roku 2014.

Opožděná reakce centrálních orgánů na

mezinárodní předpisy IHR (2005) byla důvodem

pro vznik 14 krajských individuálních řešení

v průběhu uplynulého roku.

Účastníci jednání (zástupci ZZS, ZZ, OOVZ, HZS a

další) vyslechli 9 odborných sdělení s tematikou

krajského řešení BHT, nácviky činnosti BHT,

reálné nasazení BHT (Karlovy Vary), ale také

přednášky na téma optimálního materiálního

vybavení a logistiky činnosti BHT.

Ke každé přednášce byla poměrně bohatá

diskuse, která ukázala na potřebu některé

postupy dále upravit. Na základě přednášek a

diskuse jsme společně dospěli k následujícím

závěrům a doporučením:

1) Aktivace BHT

– operátor KZOS provádí jeho aktivaci5:

1. za podmínky, že OOVZ aktivuje „systém

reakce na VNN“ na základě informace od:

a) OOVZ

b) operátorů KOPIS či OS PČR;

2. pokud se jedná o akutní stav pacienta,

který se vrátil ze zemí s výskytem VNN na

základě informace lékaře ze ZZ (lůžkové, PL,

ambulantní specialista), přičemž vyslání

speciálního týmu ZZS nepovede k riziku

z prodlení, které by ohrozilo život pacienta

(současně bude informace neprodleně

předána OOVZ k dalšímu posouzení

5 Rozhodnutí o vytvoření a nasazení BHT je

rozhodnutím jednotlivých ZZS, neboť tyto speciální týmy nejsou uloženy žádným orgánem a není právně vymahatelné. Jejich vnitřní pravidla se tak mohou v jednotlivých krajích lišit.

události). Jinak je vyslána standardní

výjezdová skupina ZZS s osobními

ochrannými prostředky.

3. V případě vytěžení informace volajícího

z terénu (domov, veřejná místnost, ulice

apod.), které vede operátora KZOS

k podezření na VNN (cestovní anamnéza

pacienta) a vyslání posádky ZZS

představuje jedinou možnost posouzení

zdravotního stavu pacienta zdravotnickým

pracovníkem (současně žádá o spolupráci

OOVZ).

- Doporučujeme přepojit volajícího z KOPIS na

ZOS ZZS a hlasovou komunikaci operátora KZOS

přímo s volajícím z místa události; rovněž

v případě aktivace „systému reakce na VNN“6

z rozhodnutí OOVZ doporučujeme komunikaci

KZOS s OOVZ za účelem jasné a jednoznačné

komunikace zamezující špatnou interpretaci

předávaných zpráv.

2) Výjezd BHT

– akceptovány různé modely s výjezdem od 5 do

60 min. od aktivace cestou KZOS

Pozn.: Zde dochází k obecné spokojenosti

s aktivací BHT do 60 minut, což souvisí s aktivací

výjezdního týmu OOVZ. Z diskuse vyplynula

reálnost výjezdu BHT do 10 – 15 minut (resp.

nasazení BHT v každé službě, viz ZZS KHK) a

dojezdem do 60 minut na kterékoli místo v kraji,

což je přínosné v případě, že pacient

6 „Systémem reakce na VNN“ rozumí autoři předem

dohodnutý a nacvičený systém reakce na výskyt podezření na VNN, který v jednotlivých krajích vytvářejí OOVZ ve spolupráci se složkami IZS. Tento systém reakce vychází z příslušných směrnic zpraco-vaných Ministerstvem zdravotnictví.

[Krizová připravenost zdravotnictví] 22

s podezřením na VNN se nenachází ve ZZ a je bez

zdravotního dozoru (v terénu).

Závěr č. 1: Nutno analyzovat efektivní složení a

dostupnost BHT a efektivnost z pohledu zkrácení

doby aktivace BHT i celého zásahu.

Argumentace PRO: 1. V terénu bez lékaře musí

zdravotní stav pacienta posoudit zdravotník (lékař

x záchranář), při aktivaci „systému reakce na

VNN“ je HZS i PČR na místě do 10 – 15 minut,

přesto je pacient s podezřením na VNN bez

zdravotnického dozoru, neboť prioritně řeší tyto

složky zajištění a organizaci místa zásahu. 2.

Všechna dosavadní podezření v ČR byla vyslovena

zpravidla mimo pracovní dobu OOVZ a tedy i sítě

praktických lékařů a ve 2 případech z celkových 5

se jednalo o vyslovení podezření ve ZZ.

Argumentace PROTI: 1. Nasazení členů BHT do

všech služeb na ZZS je náročnější na organizaci,

může zvyšovat mzdové prostředky ZZS. 2. Výskyt

pacienta s podezřením v terénu není jediným

identifikovaným scénářem (navíc zde vstupuje

otázka, kdo vyslovil podezření na VNN - KZOS?

a z jakých zdrojů posuzuje země navštívené

pacientem z hlediska rizikovosti) a v případě

pacienta ve ZZ je poskytnutí zdravotní péče

zajištěno ze strany ZZ.

Otázkou zůstává efektivita celého zásahu, pokud

složky IZS (HZS a PČR) jsou k činnosti připraveny

po více než 30 minutách a s realizací vlastního

zásahu je vyčkáváno na příjezd OOVZ, potažmo

ZZS, které vyjíždějí centrálně z jednoho místa

v kraji a navíc mají aktivaci 60 minut. Přitom se

jedná o zdravotnický zásah složek IZS.

3) Systém práce BHT na místě

- diskutovány 2 varianty:

1. Rychle aktivovatelná (do 5 minut), úsporná,

ovšem méně komfortní z hlediska

realizovaných úkolů v místě zásahu.

Výjezdní skupina (dále též „VS“) je složena

ze dvou osob, tj. 2x „exponovaný“

záchranář (vzor ZZS KHK),

2. Aktivace do 60 min., komfortní, bezpečnější,

založeno na dvou dvoučlenných týmech 2x

„exponovaný“ záchranář a 2x „čistý“

záchranář, kteří nemusí být ve službě a jsou

aktivováni až pro výjezd sanitního vozidla a

doprovodného vozidla (ZZS JMK, Plzeňský

kraj aj.)

Závěr č. 2: Obě varianty systému práce v místě

zásahu jsou možné, bude nutné porovnání při

dalších nácvicích především z hlediska

bezpečnosti a rychlosti reakce, poněvadž délka

zásahu má vliv na počet nasazených záchranářů

(pobyt v OOP). Následně bude vyvozen

doporučený postup pro ZZS.Za tímto účelem

bude svolána pracovní skupina k dalšímu jednání,

nicméně 2 samostatné výjezdní skupiny

představují rychlejší zásah a poskytují větší

bezpečnost nasazených pracovníků ZZS.

Závěr č. 3: Určit do štábu velitele zásahu zástupce

složky ZZS (či jiného poskytovatele zdravotních

služeb pro převoz pacienta).

Jeden z možných návrhů k další diskusi: Nasazení

BHT na převoz VNN suspekta lze členit na 2 sku-

piny však ve složení vždy 1+2:

BHS A: Přejímací skupina v počtu 1+2. Dva

záchranáři koordinovaní a podporovaní jedním

vedoucím skupiny (lékař) pro převzetí suspektu,

jeho příprava pro transport, uložení do TIPO

a provedení průběžné dezinfekce. Vedoucí

skupiny má na starosti jak koordinaci, tak

komunikaci a bezpečnost nasazované skupiny

a stává se členem štábu velitele zásahu.

BHS B: Transportní skupina v počtu 1+2. Dva

záchranáři (jeden z nich řidič) koordinovaní

a podporovaní jedním vedoucím skupiny (lékař).

Druhý záchranář a lékař poskytují zdravotnickou

péči suspektu v TIPO.

Celkový počet aktivního BHT by měl být 12, tj. 2x

BHS A a 2x BHS (12). Celkový počet vycvičených

záchranářů by měl být alespoň o 6 více jako

doplňkoví členové v případě nedostatku řádných

členů BHT.

Tímto návrhem není dotčeno doporučení

„Těchonínské pracovní skupiny“ na manipulaci

pacienta s TIPO třemi osobami, zde se

předpokládá spolupráce s příslušníky HZS, kteří

fyzicky pomohou s přenášením pacienta.

Současně výše předložený návrh připouští i

[Krizová připravenost zdravotnictví] 23

variantu, kdy bude vedoucí obou BHS zastoupen

jednou osobou (bez přímého kontaktu

s pacientem), která bude dozorovat prováděné

činnosti obou BHS, poskytovat informace štábu

velitele zásahu a předávat informace o průběhu

zásahu BHS A přebírající BHS B. Počet členů BHT

by tedy nemělo být dogma a v současnosti je

předmětem dalších diskusí.

4) Vybavení členů BHT – OOP

- V současnosti akceptovatelné vybavení

představených týmů (ZZS Kraje Vysočina, JMK,

MSK, Plzeňský, Ústecký i Královéhradecký kraj).

- Objevují se problémy s protržením obleků –

náhradní OOP jsou nezbytností, stejně tak

vlastní dezinfekce (dezinfekce rukou se provádí

po každé činnosti, proto BHT musí mít nezbytné

vybavení s sebou při vstupu do nebezpečné

zóny).

- Je nutné sledovat délku zásahu – není možné,

vzhledem k zátěži, kterou OOP představují,

nechat jeden tým v OOP více než 4 hodiny –

bohužel neexistují žádné limity pro použití OOP

s filtroventilací. (Přípustná doba pobytu v OOP

je limitována zejména vnější teplotou. Pro

izolační OOP existují časové limity nošení dle

vnější teploty, rovněž existují experimentální

údaje (SÚJCHBO) o vlastnostech jiných typů

OOP z hlediska jejich používání.)

- OOP s filtroventilací, která by zabezpečovala

i tepelný komfort uživatele, nejsou na českém

trhu dostupné a nabízené nesplňují účinnou

ventilaci na podporu chlazení. Součásti

používání OOP je podmínkou zdravotní

prohlídka a zátěžový test jednotlivců, včetně

doporučení absolvovat praktickou zátěž ve

zvolené sestavě OOP v tepelné komoře

(SÚJCHBO), k ověření odezvy organizmu při

pracovně-tepelné zátěži. Doporučení pro výbor

SKPZ - jednat se SUJCHBO a dalšími výzkumnými

organizacemi na tvorbě doporučení pro délku

pobytu v OOP i vhodný výběr OOP (jednání vést

cestou MZ ČR) – tato skutečnost vede mnohé

ZZS k tvorbě BHT jako dvou týmů (jeden pro

vstup do nebezpečné zóny a uložení pacienta do

TIPO včetně dekontaminace a předání

„čistému“ týmu, který zajišťuje transport do

cílového ZZ).

- Závěr č. 4: Nabízené OOP na českém trhu mají

převážně charakter pro průmyslovou BOZP a

nesplňují zcela potřeby na spolehlivou ochranu

příslušníků BHT. Základním nedostatkem

nabízených ochranných oděvů je chybějící

integrita kapuce s ochrannou maskou a celková

konstrukce ochranných oděvů umožňujících

samostatné bezpečné odkládání. Je žádoucí

vejít do kontaktu s výrobci ochranných oděvů

k provedení změn v konstrukci a v integraci

s dalšími součástmi OOP. V tomto smyslu by MZ

ČR mělo podpořit zainteresované výrobce ke

zlepšení ochranných vlastností OOP potřebných

k profesionální ochraně členů BHT. Obecně je

zapotřebí jednotlivé prvky materiálního

vybavení BHT sjednodit tak, aby byla

zabezpečena potřebná úroveň ochrany,

zaměnitelnost a ekonomická efektivnost. Tím

budou zefektivněny náklady výrobců na inovaci

OOP pro zdravotnictví i podpořena

a zjednodušena mezikrajská výpomoc a sou-

činnost s HZS krajů. Pracovní skupina pod

vedením Ing. P. Častulíka připraví doporučení

technických parametrů OOP pro VŘ na doplnění

vybavení v jednotlivých krajích.

Další vybavení BHT představila ZZS JMK –

voděodolné obaly na matry, „balíčky“ pro

pacienta.

5) Vybavení BHT transportními prostředky pro

pacienta

Tj. BIOBOXY, BIOVAKY, vhodné podvozky pro

transportní izolační prostředky osob (TIPO),

vozidla s filtroventilací, atd.

- žádné z prezentovaných řešení nelze označit za

ideální (nedostatečná filtroventilace zjištěna u

armádního bioboxu i Biovaku EBV 30/40 –

Pracovní skupina pod vedením Ing. P. Častulíka

připraví doporučení tech. požadavků na

transportní prostředky pro VŘ na doplnění

vybavení v jednotlivých krajích)

Závěr č. 5: za optimální vybavení se jeví:

1. Speciální vozidlo amb. typu C

s filtroventilací a vnitřní zástavbou

[Krizová připravenost zdravotnictví] 24

vhodnou pro snadnou dekontaminaci.

K přepravnímu účelu může být vyčleněno

starší (neperspektivní) vozidlo s minimální

zdravotnickým vybavením a opatřené

vyměnitelnou izolační fóliovou vestavbou,

chránící původní interiér vozidla

a usnadňující dekontaminaci/dezinfekci.

2. - TIPO s výkonnější filtroventilací (zatím

není na trhu k dispozici, potenciálně takové

TIPO je k dispozici, vyžaduje ještě

sjednocení požadavků BHT na doplňkových

funkcích), vždy s podtlakovým režimem.

- Představena možnost izolace chodících pacientů

s použitím ventilovaných chráničů horní

poloviny těla s kuklou v režimu podtlaku, tato

varianta umožňuje pěší přesun pacienta

a možnost transportu pacienta vsedě, přičemž

vychází ze shody mezi krajskými ZZS, že pacient

bude ukládán do TIPO s ohledem na svůj

zdravotní stav.

Podmínce „bezpečného transportu“ nařízeného

OOVZ vyhovuje kromě použití TIPO také použití

prostředků osobních ochrany (jak členy posádky

ZZS, tak nasazení těchto prostředků

transportovanému pacientovi), ty by však vždy

měly odpovídat riziku přenosu VNN (kontaminace

tělesnými tekutinami, sekrety, exkrety), tj. kromě

ochrany dýchacích cest také rukou a dalších

nekrytých částí těla z důvodu nutnosti zabránit

expozici kůže a sliznic, kontaminaci oblečení a tím

i dalšímu přenosu patogenů. Z tohoto důvodu by

u chodícího pacienta neměla být opomenuta

dezinfekce podrážek obuvi a rukou, nasazení

prostředků osobní ochrany (respirátor bez

výdechového ventilu, ochranný oděv, rukavice

a návleky).

- Všechny ZZS, které při nácvicích používají

přetlakový EBV 30, jsou srozuměni s riziky

tohoto nevhodného TIPO.

6) Dekontaminace na místě

- Při nácvicích dekontaminace se projevila

propustnost BIOVAKŮ EBV 30 při použití

dekontaminačního prostředku, tento

nedostatek byl odstraněn následně výrobcem u

modelů EBV 30/40 pomocí nepropustných zipů

(musí být použity kombinované filtry na záchyt

nejen biologického agens, ale také chemických

látek!), minimální propust je však nadále

hlášena.

- Stejný problém s minimální propustností byl

rovněž zjištěn u původního modelu izraelského

IsoArku N-36. Nový model IsoArk N36-7 je již

zcela odolný proti průniku kapaliny/aerosolu do

vnitřního prostoru.

- Optimální z hlediska nulové propustnosti je

BIOBOX od Armády ČR, avšak má nedostatečný

ventilační výkon a omezenou filtrační účinnost.

- Pro dezinfekci TIPO doporučen mimo jiné roztok

PERSTERILU 2 % (2x) v režimu ošetření, oplach

vodou, ošetření bez oplachu.

- Přijato doporučení č. 1: individuální možnost

dekontaminace členů BHT a TIPO vlastními

silami BHT bez nutnosti rozvinutí

dekontaminační jednotky HZS (mechanický

rozstřikovač například se širokospektrálním,

nedráždivým, nekorozivním a bezoplachovým

dezinfekčním prostředkem VIRUSOLVE PLUS) -

(Doporučení připraví pracovní skupina po

konzultaci s hygienickou službou a infek-

cionisty).

- Dekontaminaci je nutné cvičit po jednotlivých

okresech (s předurčenými stanicemi HZS

k dekontaminaci) a prověřit schopnost HZS

použít dekontaminační jednotku v praxi včetně

znalosti HZS všech typů OOP používaných

složkami IZS a TIPO (zkušenosti z dosavadních

nácviků jsou různé….)

- Dekontaminace dalších osob a prostor na místě

zásahu (ordinace, veřejná místnost) dále bude

probíhat podle pokynů epidemiologa a HZS.

- Dezinfekce osob, které nebyly v kontaktu

s pacientem, nevyžaduje zprovoznění

dekontaminační sprchy, lze využít jednodušší

alternativy dekontaminačního pracoviště - při

použití rozprašovače s dekontaminačním

prostředkem pak lze pustit do nebezpečné zóny

i zasahující složky IZS jako doprovod těmto

osobám (představuje urychlení zásahu).

[Krizová připravenost zdravotnictví] 25

7) Účast epidemiologa

- Stěžejní role při řešení MU v posouzení

a následném vyhodnocení situace7,

- aktivace do 60 minut (telefonické spojení

k dispozici na všech OS – KOPIS, KZOS a OS PČR)

k výjezdu na místo události,

- zajištění a zahájení transportu 1. pacienta

s podezřením na VNN nečeká na fyzickou

přítomnost epidemiologa (je dostatečná

„konzultace na dálku“), prioritně jsou však

„evakuováni“ z místa události osoby mimo

kontakt s tímto pacientem (po dezinfekci rukou

a podrážek obuvi předáni PČR). Zde se jako

stěžejní ukazuje otázka, kdo a jak provede tuto

„triáž“ na místě události, pokud není přítomen

epidemiolog, který je oprávněn provádět

hodnocení rizika. V případě události ve ZZ, může

tuto činnost provést ZZ v rámci prozatímních

opatření.

- Rychlost „evakuace“ pacienta s podezřením na

VNN je závislá na těchto faktorech:

a) rychlost vyhodnocení celé situace

a spuštění „systému reakce na VNN“,

b) určení závažnosti/rizikovosti osob v místě

události, tj. kontaktů (OOVZ, příp. ZZ),

c) rychlost „evakuace“ jednotlivých skupin

osob nacházející se v nebezpečné zóně,

v místě události (evakuovat jen ty, osoby,

jejichž vyvedení z nebezpečné zóny umožní

bezpečný transport pacienta z ohniska

nákazy),

d) rychlost, resp. prostupnost PČR při

provádění evidence/legitimace osob

a následně

e) poučení těchto osob OOVZ,

přičemž může jít o prostory ve ZZ nebo mimo něj

a je rozhodující také místo, kde bude docházet

k legitimaci a poučení osob (velitelské vozidlo PČR

v bezpečné zóně apod.).

- Ostatní problematiku řeší epidemiolog na místě

(vyhodnocení epidemiolog. situace a následná

opatření v místě ohniska nákazy).

7 Není předmětem tohoto materiálu popsat veškerou

činnost epidemiologa

- Prioritou OOVZ je především zjištění kontaktů

nejen ve ZZ, ve kterém pacient pobýval a ve

kterém bylo vysloveno podezření na VNN, ale

především kde pobýval a s kým se stýkal do

doby, než přišel do tohoto ZZ. Rychlost zjištění

a vyhledání těchto kontaktů v rámci kraje a ČR

je důležitá z hlediska zamezení dalšího šíření

VNN.

8) Účast PČR

- Zajištění místa zásahu a kontrola pohybu osob,

- zajistí doprovod BHT do Prahy – doprovodné

vozidlo,

- další činnosti PČR nediskutovány (odvoz odpadu

apod.).

- Jinak činnost bez připomínek, pouze od

potencionálně exponovaných pacientů

nevyžadovat doklady, které nemají přímo

u sebe a musí je někde dohledávat … (zavazadla

turistů v letadlech apod.), čímž dochází ke

zbytečné další kontaminaci předmětů i osob

(přehrabávání zavazadel v zavazadlovém

prostoru, přesun osob v prostoru apod.), ale

řešit vstupem PČR do nebezpečné zóny

a odebrání dokladů přímo v místě jejich uložení

příslušníky PČR (třeba i se systematickým

vynesením zavazadel).

9) Možnost transportu zemřelého přímo do

krematoria

- Postup představila ZZS PK, bohatá diskuse

(biovak s pacientem, ale bez FVJ vložen do tzv.

konečné rakve, biobox se do konečné rakve

nevejde!).

- Má určité administrativní limity (list o prohlídce

těla zemřelého, časový odstup kremace od doby

vlastního úmrtí, povolení kremace hygienikem

apod.), proto do okamžiku rozhodnutí OOVZ

uložení těla v transportním prostředku

v mrazícím boxu v krematoriu. Tak vznikne

časový prostor pro bezpečné dořešení.

- Přijato doporučení č. 2 k dalšímu projednání

s MZ ČR a Nemocnice Na Bulovce (NNB) -

pacienta, který zemře při převozu, dovézt do

cílového ZZ (Praha – NNB nebo OBO Těchonín),

[Krizová připravenost zdravotnictví] 26

kde řešit po dohodě na místě (jedno řešení pro

potencionální pacienty ve všech krajích

v republice).

- Řešit odběr biologických vzorků před převzetím

suspekta BHT a jeho transportem do ZZ pro

účely potvrzení/vyvrácení podezření na VNN

- Závěr č. 6: „krajské řešení“ – spolupráce

s místním krematoriem – připravit pro případ

zvýšeného počtu úmrtí při ev. epidemii VNN

10) Předání transportovaného pacienta do

cílového ZZ

- Pro BHT všech krajů existuje tč. jediné cílové

pracoviště pro pacienta s podezřením na VNN =

infekční klinika NNB (záložním řešením je

nemocnice Odboru biologické ochrany Těchonín

– ale po 24 hod. aktivaci s požadavkem na MZ

ČR – využití již při druhém pacientovi

s podezřením na VNN v ČR).

- Zkušenosti s předáním pacienta z Karlových

Varů a telef. konzultacemi s lékaři tohoto

pracoviště (Praha NNB) nejsou dobré

- Doporučení č. 3: uspořádat společný nácvik

předání pacienta s VNN od posádky BHT do

tohoto ZZ (za účastni zástupců BHT ze všech

krajů), stejný nácvik realizovat s OBO Těchonín a

vypracovat postupy pro ZZS s uvedením specifik

pro obě výše jmenována pracoviště – úkol pro

výbor SKPZ.

- Je nutné vyřešit problematiku předání pacienta,

který zemře během transportu

11) 14 krajských modelů BHT

- Tč. objektivně existuje 14 krajských modelů BHT,

z nichž 7 bylo představeno na workshopu

(Vysočina, ÚK, PK, MSK, JMK, KVK, KHK),

u zbývajících ZZS je model BHT zjišťován

elektronickou formou prostřednictvím

dotazníku).

- Z důvodu absence centrální koordinace vzniklo

14 různých modelů BHT a počáteční nevýhoda

tč. umožňuje porovnat a vybrat na základě

zkušeností z nácviků i „ostrých nasazeních“ BHT

optimální řešení pro: vyhodnocení tísňové

výzvy, aktivace BHT, složení BHT, materiální

vybavení a společné postupy, spolupráce mezi

resortními složkami (ZZS, hygiena) ale

i meziresortní (zdravotníci, PČR, HZS).

- Specifikum představuje zásah na letišti, kde je

velké množství osob a práce se zdravými

nekontaminovanými pasažéry je časově

i organizačně náročná.

- Dále bylo upozorněno na problém „jednoho

pacienta“ – všechny nácviky počítají s jedním

pacientem podezřelým na VNN, žádná ZZS

nemá víc než 1 ks TIPO, což odporuje logice –

cestující jsou zpravidla dva, při izolace dvou

osob s podezřením na VNN vznikne požadavek

na mezikrajskou výpomoc mezi ZZS – BHT je

tedy nutné max. sjednotit a seznamovat

s odlišnostmi v jiných krajích (lze předpokládat,

že by BHT ZZS jiného kraje přebíral pacienta

s podezřením na VNN v čisté zóně).

12) Odborná pracovní skupina a příprava dalších

workshopů

Ustanovit odbornou pracovní skupinu pro

operačních postupy BHT, materiální vybavení

a výcvik. Úkolem odborná skupiny složená

z odborných zástupců ZZS, OOVZ, ZZ, HZS

a výzkumných pracovišť bude:

a) Vypracování návrhů standardních operačních

postupů (SOP) pro činnosti spojené

s převzetím suspekta na VNN, jeho

medicínské přípravy na transport, umístění

v TIPO, průběžné dezinfekce věcných

prostředků, transport do určeného

příjmového ZZ, předání do ZZ a ukončení

zásahu

b) Vypracování návrhů standardní postupy

spolupráce v rámci IZS (HZS, Policie, OOVZ,

ZZS)

c) Vypracování návrhů na jednotné materiální

vybavení BHT (zdravotní vybavení, OOP,

TIPO, dezinfekčních prostředků, transportní

prostředek)

d) Vypracování návrhu výcvikového programu

na přípravu BHT

Realizace workshopů k bodům a)+b); c) a d).

[Krizová připravenost zdravotnictví] 27

Zpracovali: kolektiv autorů SKPZ ČLS JEP, z.s. Dne: 30.6.2015

Použité zkratky:

BHT biohazard tým ZZS

BHS biohazard skupina BHT

HZS hasičský záchranný sbor

KOPIS krajské operační a informační středisko

(HZS)

KZOS krajské zdravotnické operační středisko

ZZS

OOP osobní ochranné prostředky

OOVZ orgán ochrany veřejného zdraví

(Hygienická stanice hl. m. Praha a

krajské hygienické stanice)

OS PČR operační středisko PČR

PČR Policie ČR

PL praktický lékař

TIPO transportní izolační prostředek osob

ZZ zdravotnické zařízení, resp. poskyto-

vatel zdravotních služeb

ZZS zdravotnická záchranná služba

Další fotografie najdete na http://www.skpz.cz/akce/fotoalbum/nggallery/fotoalbum/jihlava-2015

POZVÁNKA NA KONFERENCI MEDICÍNA

KATASTROF, ROŽNOV POD RADHOŠTĚM