MagazínHnutí DUHA

číslo 2/2011

Téma: Hra o ŠumavuRozhovor: Vít Klusák Zprávy: Trh v Ostravě

ma

gazí

n

výroční zpráva

+

Magazín Hnutí DUHA, XV. roč ník, číslo 2/2011. Vydává: Hnutí DUHA, Údolní 33, 602 00 Brno, telefon: 545 214 431, e-mail: pra te le@hnutiduha.cz. Redakce: Zuzana Vlasatá, Ota Kubinec, Dagmar Smolíková, Markéta Jedličková, Slavka Málková, Marie Švédová, Michal Šimoník. Fotografie (obálka): Markéta Jedličková. Podávání novinových zá si lek po vo li la Česká poš ta, s. p., OSP Brno, č.j. P/23623/93 ze dne 25. 10. 1993. Registrováno u MK ČR E 12145. Tištěno na re-cyklovaném pa píře.

Hnutí DUHA s úspěchem prosazuje ekologická řešení, která zajistí zdravé a čisté prostředí pro život každého z nás. Navrhujeme konkrétní opatření, jež sníží znečištění vzduchu a vody, pomohou omezit množství odpadu, chránit krajinu nebo zbavit potraviny toxických látek. Naše práce zahrnuje jednání s úřady a po-litiky, návrhy zákonů, kontrolu průmyslových firem, pomoc lidem, rady domácnostem a vzdělávání, výzkum, informování novinářů i spolupráci s obcemi. Hnutí DUHA působí celostátně, v jednotlivých městech a krajích, i na mezinárodní úrovni. Je českým zástupcem Friends of the Earth International, největšího světového sdružení ekologických organizací.

Kompletní nabídku a objednávkový formulář najdete na obchod.hnutiduha.cz.

Drobné radosti nejen pro parádu

Obchod Hnutí DUHA pro vás vyhledal další milé dárky s příbě-hem. Tentokrát jde o produkty malých českých výrobců s regi-onálním značením. Jejich koupí pomůžete promazat kolečka místní ekonomiky a podpoříte originální ruční práci.

Dřevěné spony do vlasů a reflexní dřívka mají úžasně hladké, oblé tvary, které dávají vyniknout původní kresbě letokruhů. Vý-robky jsou napuštěné směsí včelího vosku a přírodních olejů. Vyrábí Karel Kříž. Produkt Českosaského Švýcarska. 110–160 Kč

Skleněné vitráže a malované obrázky s přírodními motivy rozve-selí nejen dětské pokojíky.Vyrábí rodina Toncerových. Produkt Moravského krasu. 80–400 Kč

Ručně malované a batikované šátky ze 100% hedvábí vyrábí Stu-dio Talisman.300–700 Kč

Nakupováním v našem obchodě přispíváte na práci Hnutí DUHA. S každým zbožím podporujete záchranu šumavské divočiny, mo-derní čisté technologie či lepší recyklaci.

ne

pře

hlé

dn

ěte

Vážení přátelé Hnutí DUHA,

v posledních týdnech naše práce probíhala především ve znamení obrany Národního parku Šumava. Podrobnosti najdete na následujících stránkách.

Neméně nás zaměstnávala příprava Festivalu Velká výzva, který se odehrál první červnovou sobotu v Praze v parku na Kampě a kam nakonec dorazilo na deset tisíc lidí. Pokud jste u této příjemné hudebně-divadelní akce chyběli, můžete nasát trochu atmosféry alespoň z fotoreportáže naší kolegyně Markéty Jedličkové.

V rámci Velké výzvy také momentálně pracujeme na vzniku tzv. Programu energetické nezávislosti, který má být de facto pokračováním Zelené úsporám. Snažíme se hlavně, aby tento úspěšný a populární program dokončil, co začal, a aby mohl i nadále pokračovat. Krom snížení rodinných účtů za energie, sražení škodlivých emisí a omezení závislosti na uhlí a plynu pomůže vytvořit množs tví pracovních míst.

Vážení přátelé, v následujících týdnech a měsících se můžeme potkat na Šumavě, na odborných energetických seminářích nebo tradičně na naší tour po vybraných let ních festivalech. Brzy také do světa vypustíme dokumentární film o cestách i necestách potravin, ležících na pultech českých obchodů. Jmenuje se Rajče on the road. Sledujte náš web, facebook nebo emailový čtrnáctideník Duhovky (mimochodem, mají nový, atraktivní formát) a v pravou chvíli se dovíte víc.

A ještě něco. Trochu netradičně najdete na stránkách tohoto Magazínu i výroční zprávu, letos ji tedy neobdržíte jako samostatnou publikaci. Rozhodli jsme se tak v rámci šetření papírem, což, jak doufám, oceníte.

Mockrát děkuji za vaši přízeň a přeji vám léto podle vašich představ.

Petr Machálek

P. S. Pokud ještě Duhovky neodebíráte a máte o ně zájem, klikněte na www.hnutiduha.cz a na úvodní stránce najdete jednoduchý přihlašovací formulář.

Léto v lese

Jako obvykle vás před létem zveme na jeden z našich evergreenů – na Týdny pro les a krajinu. Týdenní pracovně-vzdělávací workcampy jsou jako stvořené pro každého, kdo chce pomáhat přírodě, odreagovat se od stereotypu všedních dní a strávit několik dní v přírodě. Více informací na www.hnutiduha.cz/tpl.

EKObiograf posedmé

Filmové chuťovky s ekologickou a environmentální tematikou pro vás chystáme ve spolupráci s Nadací Veronica letos už posedmé – od 14. do 16. listopadu poběží v brněnském Sále Břetislava Bakaly. Škodní nezůstanou ani zájemci o diskuse se zajímavými hosty. Nové informace k festivalu sledujte průběžně na www.ekobiograf.cz.

Buďte s námi v síti

Nejčerstvější ekozprávy a novinky přímo od zdroje se k vám dostanou nejrychleji po sociálních sítích. Na facebooku se můžete přidat k Hnutí DUHA, Sedmé generaci či ke skupině Proti tunelování lesů. Pro příznivce informačních jednohubek doporučujeme twitter Hnutí DUHA, Sedmé generace a Chytré energie.

2

zprá

vy

Stráský kašle na zákony

Ředitel šumavského národního parku má problém. Česká inspekce životního prostředí potvrdila, že svým pokynem k použití chemických látek na Šumavě porušil zákon o ochraně přírody. „Na případ upozornily naše terénní hlídky. Je hrozné, že Stráský svým podřízeným vědomě nařídil porušit zákon,“ konstatuje lesnický expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha. Inspektoři už k této kauze zahájili řízení o udělení pokuty.

Experti z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti označili che-mickou metodu boje s kůrovcem za „drastickou“. Postřik totiž nezabíjí pouze tohoto brouka, ale rovněž veškerý další hmyz, například i druhy, které se živí jeho larvami. Dochází také k nadměrnému úhynu hmyzožravých ptáků a nebezpečí může hrozit i živočichům žijícím ve vodě.

I přesto zůstávají chemicky ošetřené kmeny v parku i nadále, a to dokud se nerozhodne o udělení či neudělení výjimky. Nyní stojí například u turistického odpočívadla u Javoří pily nebo také podél cest, kudy chodí turisté. Nenajdeme zde však jediné varování, aby se postříkaných stromů nedotýkali.

Obce se postavily kamionům

Už 150 českých a moravských měst a vesnic oficiálně potvrdilo, že se nechtějí nechat válcovat koly kamionů. Na problémy spojené s nedokonalým mýtným systémem na našem území upozorňuje ve spolupráci s obcemi postiženými ná-kladní dopravou Dopravní federace – sdružení ekologických organizací, jejímž členem je i Hnutí DUHA. „Mýtné se prozatím nevztahuje na všechny státní a kraj-ské silnice. Kamiony po nich proto objíždějí placené dálnice a rychlostní silnice,“ vysvětluje Pavel Přibyl z Hnutí DUHA.

Ministr dopravy Radek Šmerda sice hodlá mýtné pro kamiony rozšířit na 5500 kilometrů silnic první třídy a také na vybrané silnice druhé třídy ve správě krajů, požadavky krajů ale seškrtá a problémy obcí mimo zpoplatněné úseky bude řešit pouze zákazovými značkami. Dopravní federace naopak prosazuje, aby vláda mýtné zavedla rovnou na větší části silnic. Státní ani obecní policie totiž nemá dostatečné kapacity na to, aby na dodržování zákazů vjezdu účinně dohlížela.

Pavel Přibyl rovněž upozorňuje na další možnosti, jak situaci s nadměrnou kamio-novou dopravou řešit: „Samotné zpoplatňování silnic nestačí. Stát také musí podpořit železniční dopravu tak, aby byla rychlá, pružná a konkurenceschopná. Měl by tímto směrem investovat výnosy z mýtného. Inspirací může být Švýcarsko, kde jdou do lepší železnice dvě třetiny těchto výnosů a třetinu dostávají jednotlivé kantony na údržbu své silniční sítě.“

Češi chtějí zdravé lesy

Přeměnit státní podnik Lesy ČR na akciovku a zhruba pětiprocentní podíl prodat na burze? S kontroverzním návrhem ministra zemědělství Ivana Fuksy souhlasí pouze necelá pětina české veřejnosti. Vyplývá to z nezávislého výzkumu veřejné-ho mínění, který pro Hnutí DUHA vypracovala společnost Factum Invenio. Nao-pak třikrát více lidí se zvažovaným projektem nesouhlasí.

Nové šetření také prokázalo, že v horkém sporu o Fuksovy obří tendry na péči o státní lesy a prodej dřeva veřejnost s velkou převahou podporuje ekologické organi-zace. K jejich názoru se kloní 64 % dotázaných. Ministra zemědělství, který výběrové řízení nechal vypsat, podporuje pouze 17 %.

Hnutí DUHA a protikorupční organizace Oživení v souvislosti s megatendry spustily web Netunelujtelesy.cz, odkud píšou předsedům vládních stran tisíce lidí a žádají je, aby snahám proměnit veřejné lesy v pouhou továrnu na dřevo učinili přítrž. „Lesy ČR spravují více než šestinu české krajiny. České luhy a háje jsou víkend co víkend cílem asi dvou milionů výletníků a chrání města a obce před povodněmi. Ukazuje se, že lidé chtějí státní lesy, které pečují o krajinu, nikoliv továrnu na pěstování a prodej dřeva,“ říká lesnický expert Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

foto

: arc

hiv

Hnu

tí D

UH

Afo

to: P

hoto

spin

foto

: ar

chiv

Hni

tí D

UH

A

zprá

vy

3

Vitaminy pro Ostravu

Ocelové srdce republiky otevřelo první skutečně farmářský trh s potravinami od zemědělců, pekařů, řezníků a dalších výrobců z nedalekého okolí. A pomohlo mu s tím Hnutí DUHA. „Trh v Ostravě-Porubě se nám podařilo otevřít po měsících tvr-dé práce a složité organizace ve spolupráci s radnicí a místními nadšenci do kva-litních potravin. Na zákazníky čekalo jen skutečné, sezonní a čerstvé místní jídlo, biopotraviny, regionální pochoutky, přebytky zahrádkářů či bylinářů a jako bonus i řemeslné výrobky. Tedy žádný dovoz či chemizované megamrkve a ředkvičky jako tenisové míčky,“ popisuje koordinátorka Lenka Kaspříková z Hnutí DUHA.

První porubský trh se konal v sobotu 11. června a další se budou opakovat co čtrnáct dní vždy od osmi do dvou hodin na Hlavní třídě „pod rondelem“.

Farmářské trhy znamenají velké plus pro lokální ekonomiku a zdravou péči o krajinu, mohou také snížit dálkový dovoz zboží v kamionech. „Zorganizovat far-mářský trh právě v Ostravě jsme se rozhodli hlavně proto, abychom ukázali, že na-kupovat čerstvé místní potraviny lze i v takto průmyslovém městě. A doufáme, že se nám tak podaří inspirovat i mnoho dalších měst,“ dodává Lenka Kaspříková.

Další informace najdete na www.farmarske-trhy-ostrava.cz.

Sedmá generace jde k jádru věci

Společenko-ekologický dvouměsíčník Sedmá generace ve svém nejnovějším čísle přináší ohlédnutí za událostmi v japonském městě Fukušima a hledá také odpo-věď na otázku, nakolik tato tragédie změní jaderný svět.

Lesnický expert Jaromír Bláha v rozhovoru rozkrývá další a další vrstvy příběhu, který se odehrává ve jménu „ochrany přírody“ mezi vedením národního parku na Šu-mavě a jihočeskými politiky: „Myslel jsem si, že není možné, aby nějaká politická re-prezentace šla změnit v Národním parku Šumava kurs zase o sto osmdesát stupňů. Po tom všem, co příroda za těch dvacet let ukázala, že dovede v oblastech, kde se proti kůrovci nezasahuje, a naopak zase tam, kde se kácením lesníci snažili gradaci kůrovce zabránit.“

Dále se můžete těšit na ekomódu, geeky v lese, přírodní hřiště, ženy v růžovém, okrašlovací spolek ve Znojmě a pohled do šimpanzího světa.

Sedmá generace také připravila několik zlepšováků na svém webu a v rámci oslav svých dvacátých narozenin vyhlásila soutěž o zajímavé ceny s ekopříběhem. Více se dovíte v Sedmé generaci, na webu www.sedmagenerace.cz nebo na zadní obálce Magazínu.

Šetříme papír, chráníme lesy

Dřív, než radíme ostatním, co změnit ve svých návycích, aby za sebou zanechali co nejmenší ekologickou stopu, se díváme sami na sebe. „Hnutí DUHA se v rámci projek-tu „Šetři papír chráníš lesy“ zapojilo do celoevropské iniciativy za snižování spotřeby papíru. Spolupracujeme při tom se šesti dalšími partnery z Německa, Anglie, Finska, Polska, Nizozemí a Francie. Pravidelně se scházíme a plánujeme aktivity ke snižování spotřeby papíru,“ říká koordinátorka Eliška Kvitová.

Díky projektu Hnutí DUHA například rozjelo „zelené úřadování“. „Za půl roku jsme uspořili 165 kilogramů papíru, což se rovná pěti ušetřeným stromům a 16 500 litrům vody. A to vše díky přechodu na elektronickou komunikaci s našimi dárci. Vytvořili jsme HTML emaily, kterými dárce informujeme o našich aktivitách, a zprovoznili platební bránu. Dále jsme přesunuli propagaci obchodu Hnutí DUHA z papíru na internet,“ do-dává Eliška Kvitová.

Nápady na šetření papíru můžete realizovat i ve vaší kanceláři či domácnosti. Když například tisknete, vyberte si raději recyklovaný papír a zvolte oboustranný režim. Mů-žete také zmenšit písmo, okraje a řádkování. Značný přínos má také tisk více stran na jednu stránku. A nebo, než vyhodíte tištěné materiály, staré noviny či časopisy, zjistěte, jestli se ještě někomu nehodí.

Projekt je realizovaný díky finanční podpoře Evropské komise.

společensko-ekologický časopis, 3/2011 | XX. ročník | 60 Kč

Téma: Větší než malé množ-ství radiace

Reportáž:Jak se rodí patrioti /11/

Seriál:Geekové v lese /17/

Drobnohled:Critical Mass cyklojízdy /19/Móda ekomódy /26/Kudy z diktatury HDP? /29/Ženy v růžové /32/

Kulturní zahrada:Pohled do světa šimpanzů /36/Poroučení větru a dešti /38/

Rozhovor: Jaromír Bláha /43/

foto

: Pho

tosp

info

to: P

hoto

spin

výroční zpráva

Hnu

tí D

UH

A 20

10

Náklady Částka

Osvětové a informační projekty 3 378 397 Kč

Program Energie 4 500 873 Kč

Program Lesy 3 652 858 Kč

Program Zemědělství 1 385 511 Kč

Program Odpady 785 376 Kč

Provoz kanceláře 3 008 015 Kč

Získávání prostředků 556 215 Kč

Péče o dárce 766 580 Kč

Knihkupectví a internetový obchod 413 781 Kč

Celkem 18 447 606 Kč

Příjmy Částka

Granty 12 305 959 Kč

Příspěvky Přátel Hnutí DUHA 6 455 032 Kč

Tržby za prodané zboží, poradenství 421 526 Kč

Předplatné Sedmé generace 393 262 Kč

Prodej služeb 809 051 Kč

Ostatní 116 184 Kč

Převod příjmů do roku 2011 -2 053 408 Kč

Celkem 18 447 606 Kč

Za podporu v roce 2010 děkujeme těmto nadacím a organizacím:

Bund Naturschutz in Bayern, CEE Bankwatch Network, Česko-německý fond budoucnosti, European Climate Foundation, Eu-ropean Commission, Friends of the Earth Europe, Friends of the Earth International, Fundacja im. Stefana Batorego, Heinrich Böll Stiftung – Brandenburg, International Visegrad Fund, Jihomoravský kraj, Land Oberösterreich, Magistrát města Brna, Minis-terstvo vnitra České republiky, Ministerstvo životního prostředí České republiky, Nadace Partnerství, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace Veronica, Národní agentura pro evropské vzdělávací programy, Oak Foundation, Patagonia, Přátelé Šumavy, Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina, Státní fond životního prostředí České republiky, Stichting FERN, Tides Founda-tion, Zelený Kruh

a také všem našim 6861 dárcům.

Výroční zpráva Hnutí DUHA 2010

V loňském roce jsme odvedli kus prospěšné práce a je to z velké části právě vaše zásluha. Bez vašich darů a vaší podpory bychom mohli jen těžko vysázet další tisíce stromků při Týdnech pro les, chránit vzácné rysy a vlky před pytláky nebo probouzet zájem o čerstvé místní potraviny. Řada z vás také osobně – dopisem, emailem či telefonátem ministrovi – přispěla k tomu, že byly zrušeny kontroverzní megatendry na lesnické práce (současná vláda tendry vyhlásila znovu, byť v přijatelnější podobě, a my podnikáme další kroky k jejich zastavení). Vaše pravidelné dary nám také umožňují promyšlenou a dlouhodobou práci, jako byla v loňském roce Chytrá energie: plán proměny energetického metabolismu, který vzbudil velký ohlas a uznání nejen mezi odborníky.

Společně s vámi můžeme všechno dotáhnout do zdárného konce. Děkujeme.

Hnu

tí D

UH

A 20

10

rozh

ovo

r 5

Chtěl bych proměňovat věci k lepšímuRežisér Vít Klusák vstoupil do světa celovečerních filmů velkolepě. Ve čtyřiadva-ceti letech s kolegou Filipem Remundou natočil nezapomenutelný Český sen. Letos na jaře do kin vstoupila jeho novinka Vše pro dobro světa a Nošovic.

Váš poslední film pojednává o stav-bě automobilky 900 metrů od CHKO Beskydy, na poli, kde se v minulosti pěstovalo zelí. Továrna dnes chrlí nová auta, zelí není kde pěstovat a místní lidé jsou poněkud rezigno-vaní. Existuje z toho nějaké ponau-čení? Řekněme pro obec, která by se mohla dostat do podobné situa-ce? Můžu jen doufat, že to tak je, že ten film zafunguje jako odstrašující po-můcka pro vesnice, které se teprve rozhodují, zda se nechají přebudovat na průmyslovou zónu. V době, kdy krajští politici Tošenovský s Drobilem lámali lidi v Nošovicích, v Suchohr-dlech na Znojemsku se lidé rozho-dovali, jestli si mají za humny nechat postavit fabriku na biolíh. Někdo ná-paditý a nelhostejný tehdy ten kolos v měřítku vyřezal z polystyrenu, posa-dil na mapu a přinesl mezi štamgasty do hospody. Během pár dnů bylo roz-

hodnuto a v Suchohrdlech investora slušně odmítli – i přesto, že několik ro-din přišlo o miliony, které mohly získat za své pozemky. A to je gró problému. V Nošovicích spousta lidí vůbec netu-šila, jak velká ta automobilka bude. Souhlasili s něčím, co si vůbec nedo-vedli představit.

Zažil jste při vašich výjezdech do Nošovic něco zvláštního, co se ne-dostalo do filmu? Paní Kozlová, jedna z nejvytrvalejších odpůrkyň automobilky, mi vyprávěla, jak je u nich doma v obýváku lámal tehdejší náměstek hejtmana Pavel Drobil. Bylo to den poté, co lidem, kte-ří nechtěli svá pole prodat, došly ano-nymy vyhrožující smrtí. Drobil naléhal, Kozlovi už byli unavení, navíc je ten nechutný dopis skutečně vyděsil. Po několika hodinách přemlouvání paní Kozlová vstala a řekla: Já to teda po-depíšu. V ten moment se ozvala děsná

rána. Polička nad televizorem se zříti-la, všechny věci se sesypaly na zem a mezi nimi i rámeček s fotografií její maminky. V slzách mi pak říkala: Víte, co se maminka na tom poli nadřela? Já se jí vůbec nedivím, už se na to ne-mohla dívat.

Ve vašich čtyřiadvaceti letech jste s kolegou Filipem Remundou nato-čil Český sen, film o otevření fiktiv-ního hypermarketu. Vzpomínáte si ještě, jak vás tohle téma napadlo? Nápad jsme si půjčili od mého kamará-da Petra Lorence, který spolu s Krišto-fem Kinterou uspořádal takový komor-ní happening: otevřeli si na Evropské třídě v Praze neexistující hypermarket Gigadiga. Ale přijelo tam jen pár rodin. Nikdo to netočil ani jinak nezazname-nal, jen to tak mýtotvorně kolovalo mezi Petrovými přáteli. Vyprávěl jsem o tom Filipovi při našem prvním setká-ní a on vykřikl: To je film!

Na to, že byl Český sen vaše absol-ventské dílo na FAMU, se nebývale proslavil. Dokážete vysvětlit, jak se to povedlo?Těžko říct a ani mě analýza téhle sou-hry náhod příliš nezajímá. Zvláštní a pozoruhodná je jiná věc. Ten film má čím dál lepší pověst. Kolem premiéry se o něm hodně mluvilo jako o pod-razu na slabých a nemajetných. Čas-to padala výtka, že jen konstatujeme pravdu, kterou všichni dávno znají: že reklama funguje. Kolovala pomluva, že film je pouze záznam dne, kdy se lidé rozeběhli ke kulise supermarketu. Do dneška nám ale chodí emaily ve smyslu „myslela jsem, že je to nějaká kravina, a teď jsem to náhodou viděla a děsně mě to zaujalo“. Nechápu, čím ten film tak a priori odpuzuje, respekti-ve odpuzoval.

Hlavní argument zněl asi tak, že jste si za státní peníze udělali laci-nou srandu z méně majetných lidí, kteří jenom chtějí nakupovat levné zboží…My tento argument považujeme za absurdní a nepoučený. Nepoučený proto, že náš film nevznikal za státní peníze, ale z prostředků Fondu kine-matografie, které pochází z prodaných lístků do kina a z aktivit Národního filmového archivu. A absurdní proto, že my jsme jen simulovali a potažmo

foto

: Ibr

a Ib

rahi

mov

ič

6

„Náš film Český sen kriticky po-ukazuje na to, co dělají obchodní řetězce. Je komické, že to za ně sám schytal.

Proto mám tak rád fotografie dvojice Jasanský-Polák.

A v čem vidíte smysl dokumentů pro diváka, srovnáte-li je třeba s hraný-mi filmy a zpravodajstvím?Nemá smysl to oddělovat. Hraný film nebo dobrá reportáž může analyzovat, povznášet či uzdravovat úplně stejně ne-li víc jak dokumentární. Dokument je možná o stupeň cennější jako zprá-va pro budoucí generace. Už jen pro-to, že v Čechách příliš hraných filmů ze současnosti nevzniká nebo jsou často pitomé. Český hraný film má teď jednu opomíjenou hvězdu, Roberta Sedláčka, a je legrační, že začínal jako dokumentarista. Na jeho nový film se děsně těším.

Snažíte se svými filmy něco změ-nit? O tomhle s Filipem často vedeme řeč. Říkáme si, že nás vlastně víc zajímá něco proměnit k lepšímu, než do toho jen kriticky šťouchnout. Otázka je, jest-li se nám to daří. Máme rádi okamžiky, kdy se třeba jednoznačně negativní postava filmu projeví nečekaně laska-vě, kdy probleskne přirozená ambiva-lence, protože máloco je černobílé.

Ve vašich filmech nechybí scény, které zachycují lidi ve vypjatých nebo trapných situacích. Máte nebo měl jste s tím nějaký morální pro-blém?V dokumentu je to přece přirozené a snad to i potvrzuje, že naše filmy ni-jak zvlášť necenzurujeme. Občas jsme tam i sami trapní nebo rozpačití a tyhle životné momenty se nám prostě nechce zakrývat. Ale pochopitelně, že pokaždé nad podobnými místy ve střižně uvažu-jeme a ptáme se, zda to někomu zbyteč-ně neubližuje, zda to není samoúčelné. Při natáčení s většinou postav strávíte spoustu času, takže vám pak rozhodně nejsou lhostejné.

Zároveň se mi zdá, že máte ten-denci skloubit vážná témata s ko-mikou. Je to záměr?Je to spíš životní postoj, který navíc s Filipem Remundou cejtíme až vzác-ně podobně. Doufám, že je z těch fil-mů patrné, že v tomhle ohledu nijak netlačíme na pilu, spíš se ironii, nad-sázce a bizarnostem nebráníme. Ne-vnímám to jako nějakou samoúčelnou

nerozčílí, ani se nikoho na nic neptají. Dokonce tam někdo pronese: Raději moc nevyskakujme, ať nedoskočíme! Myslím, že to je ta poloha, v níž velká část národa přikrčeně prošla všemi to-talitami 20. století. Někdo se teď mož-ná rozčiluje, co o tom ve svých třiceti letech můžu vědět. Na vlastní kůži nic moc, ale naše máma v roce 1975 se-děla ve vazbě na Ruzyni, tak si ten nor-malizační pocit zmaru odvozuju z jejího vyprávění.

V čem vidíte smysl natáčení doku-mentů? Smysl dokumentu, ale i hraného filmu nebo jakéhokoliv tvořivého aktu spat-řuji především ve snaze rozpouštět stereotypy, překonávat klišé, napravo-vat chyby, usmiřovat a hravě se bránit osudu. Dokumentarista by měl být tro-chu ufon i dítě. Neměl by přijímat věci tak, jak jsou standardně představová-ny, měl by se koukat zdálky i zblízka zároveň. Dobří čeští fotografové doká-žou přivézt třeba z Paříže nebo Moskvy skvělé fotky každodenního života, ale v Praze nic takového pořídit neumí. Všechno jim tu připadá běžné, ne-překvapivé, tuctové. Dokumentarista by se měl umět nad tuhle znuděnost svým prostorem i životem povznést.

kriticky poukazovali na to, co dělají ob-chodní řetězce při svých slavnostních otevřeních: nabídnou vybrané zboží za dumpingovou cenu, lidé se tam o něj porvou a novináři to převezmou do normálních zpráv. Celé to pak obcho-du zajistí nebývalou reklamu, mnohem účinnější než okoukané billboardy. Je komické, že zrovna náš film, který na tenhle odpudivý trik poukazuje, to za všechny ty Electroworldy a další řetěz-ce schytal.

Mají vaše celovečerní filmy Český sen, Český mír a Vše pro dobro svě-ta a Nošovic něco společného?Filmový kritik Kamil Fila mě nedávno upozornil, že všechny tyto filmy mají společný stěžejní motiv. Obecně by se dal nazvat jako „chiméra“. Ve Snu je to vzdušný hypermarket, v Míru neméně fiktivní radar (několik let se měl stavět a náhle během jediného telefonátu nebyl) a v Nošovicích třistahektarové pole a především odpor těch sedlá-ků, který mávnutím proutku pominul. Všechny ty filmy zkoušejí zhmotnit něco, co se nakonec nekoná. A já mu v téhle diskusi připomenul, že navíc se všechny odehrávají na ohrožené zelené louce alias poli. Ten společný cíl bych možná hledal někde tady. Je za ním snaha poukázat na něco, co většina společnosti přijímá jako sa-mozřejmost. Možná by se taky trochu odvážně dalo říct, že se snaží podně-covat ke kritickému myšlení.

Vaše filmy taky vypovídají o tom, jak se Češi dokážou nebo nedo-kážou postavit za svoji věc. Je to téma, které vás nějak hlouběji za-jímá?Spíš než aktivismus mě zajímá aktiv-nost, nelhostejnost, nerezignovanost. V Českém snu je jeden strašidelný moment. Část lidí se poté, co zjistí, že supermarket je jen kulisa, otočí na obrtlíku a vůbec nepátrají, co to má znamenat. Ani se nezasmějí, ani

foto

: arc

hiv

Víta

Klu

sáka

rozh

ovo

r 7

„S Filipem si často říkáme, že nás víc zajímá něco proměnit k lepšímu, než do toho jen kriticky šťouchnout.

Jak často kolem sebe vídáte téma-ta, která byste natočil? Je to tak, že vás každý den něco zaujme, nebo se to stává jednou za pár let?Každý den ne, ale třikrát do měsíce jo. Teď nedávno mě úplně svrběly ruce, když jsem četl o pánovi, co mu lékaři po padesáti letech vrátili zrak. Popr-vé uviděl svou ženu, své dospělé děti a především svět, naši současnost, která se za to půlstoletí naprosto pro-měnila. Všechno je pro něj nové, na všechno hledí, jako by se probudil po hibernaci. Ten pán je prostě jako ná-vštěva z minulého století nebo jako zosobněná nepředpojatost. A to mě úplně fascinuje.

Prozradíte, zda nyní nějaká téma-ta nosíte v hlavě?O tom hlavním, co nás teď s Filipem zaměstnává, mluvit nemůžu. Nezlobte se, nechci dělat tajemného, ale ohrozi-lo by to samotný vznik toho filmu.

ingredienci, ale jako metodu, která často odhaluje podstatu věci.

V souboji Nošovice versus Hyun-dai vidím jistou paralelu s Horním Jiřetínem a těžbou hnědého uhlí či Národním parkem Šumava a ji-hočeskými politiky. Sledujete tyto kauzy nějak podrobněji a zaujalo vás na nich něco?Na těchto kauzách je pozoruhodné, jak průhledně v nich mocní lžou a jak bezelstně, unaveně a lhostejně jim to lidé věří. V dnešních Lidovkách se píše, že vědci z Akademie věd na semi-náři o prolomení těžebních limitů pro-hlásili, že pod Horním Jiřetínem jsou zanedbatelné zásoby uhlí a že těžaři tohle městečko chtějí zbořit jen proto, aby se mohli dostat do míst, kde už by se těžit vyplatilo. Vědci zároveň snesli ostrou kritiku na těžaře za to, že ne-dokázali zabezpečit svahy Krušných hor proti sesuvům. Akademik Martin Říha v tom článku říká: Tvrzení těžařů, že mají situaci pod kontrolou, bylo a je

falešné. Srandovní je, že editor ten člá-neček v novinách nadepsal titulkem „Těžaři mlží. Pod Jiřetínem není tolik uhlí“. Dokud se ale nezačne psát, že „Těžaři lžou a ohrožují českou krajinu“, k lepšímu se to nepohne.

Stává se vám také, že za vámi cho-dí lidé a říkají: U nás na vsi se děje takováhle věc, pojďte to natočit?Stává se to čím dál častěji. Naposledy mě se svým příběhem oslovila žena, kterou její manžel dlouhá léta týral. Vy-měnili jsme si pár emailů a musím na rovinu říct, že v posledním z nich jsem té dámě navrhl, aby o tom spíš napsa-la knížku – už jen proto, že nebude muset vystoupit z bezpečí anonymity.

A nechal byste se tímto způsobem k natáčení přesvědčit?Ano a rád. Je to vlastně základní prin-cip dokumentu. Příliš nevymýšlíte, nedi-rigujete a spíš se snažíte se vylaďovat na impulzy z vnějšku, náhody, překva-pivé zvraty…

Řekl o Hnutí DUHA

Vážím si lidí z Hnutí DUHA a je-jich práce, protože kromě třídění odpadu, ekologického pracího prášku a nepříliš vydařené sna-hy používat auto co nejmíň sám moc ekologický nejsem (ačkoliv můj poslední film o Nošovicích vlastně docela zelený je). Tak-že jsem rád, že organizace jako Hnutí DUHA vymýšlejí a prosazu-jí akce typu Velká výzva a snaží se za mě, pro mě i moje blízké a hlavně děti dělat to, co sám po-važuji za nesmírně důležité, ale už nemám tolik sil, času, odhod-lání a erudice se osobně angažo-vat. Takže díky.

Připravila Zuzana Vlasatá.

foto

: arc

hiv

Víta

Klu

sáka

8

Na Festivalu Velká výzva zahrály kapely Mako!Mako, Priess-

nitz, Mňága a Žďorp, Květy, Please the

Trees, G-point Hun-ters a Zdeněk Bína. Nechyběly ani diva-

delní představení, farmářský trh a pře-

hlídka energetických vychytávek. Podpořit

Velkou výzvu přišlo asi 10 000 lidí.

rozh

ovo

r 9

První červnová sobota se v Praze na Kampě odehrála ve znamení

Velké výzvy – naší iniciativy, která má

za cíl pomocí nového zákona posílit inves-

tice do moderních technologií a čistého

průmyslu. Celodenním festivalem provázeli

Pavel Anděl a Marké-ta Rachmanová.

foto

: Mar

kéta

Jed

ličko

vá

10

I když v tom Přátelé Hnutí DUHA mají nejspíš jasno, připo-meňme si, proč vlastně existují národní parky. Snad všude ve světě to funguje tak, že jde o místa, kde za hlavního re-žiséra platí příroda. Místa, kde tudíž můžeme sledovat fas-cinující procesy a kde žijí pozoruhodné rostliny a tajuplná divoká zvířata. Jen v takovém prostředí se skutečně dovíme zajímavé a důležité poznatky o fungování přírody. Šumava je naším největším národním parkem. Chrání rozsáhlá ra-šeliniště, zbytky horských pralesů, divoké řeky, ledovcová jezera i květnaté louky. Domov zde mají rysi, tetřevi, datlíci tříprstí či masožravé rostliny rosnatky anglické.

Tajfun Stráský a spol.

Jenomže ředitel národního parku Jan Stráský (jmenovaný v únoru tohoto roku) zastává názor, že „proti přírodě je tře-ba bojovat“. Národní park by nejraději přebudoval na sys-tém chodníků, hotelů, sjezdovek a dalších atrakcí – vlastně jakýsi lunapark –, což se líbí většině šumavských starostů, hejtmanům jihočeského a plzeňského kraje, některým se-nátorům (například Tomáši Jirsovi za ODS) a dalším politi-kům v čele s prezidentem Václavem Klausem.

Další, a možná ještě větší, problém spočívá v podezřelém týmu lidí, kterými se Stráský obklopil. Najdeme v něm osoby napojené na podnikatele, kteří na Šumavě vlastní rozsáhlé pozemky – například na pozemkového magnáta Františka Ta-liána, který sám sobě nechává říkat Král Šumavy, staví hotel Alpská vyhlídka na Bučině, vlastní mimo jiné i pozemky poblíž plánovaných lanovek na Hraničník a Smrčinu plus mnoho dal-ších po celé Šumavě. Nitky Stráského lidí vedou také k velkým dřevařským firmám, z nichž jedna patří nechvalně proslulému jihočeskému „kmotrovi“ Pavlu Dlouhému z ODS.

Nové vedení národního parku už pár týdnů po svém nástu-pu vyrukovalo s plánem na masivní kácení v nejcennějších částech Šumavy. Pily a harvestory dřevařů se měly zakousnout

do stromů v oblasti Černohorského močálu, v okolí Tříjezerní slatě, Rybárenské a Mlynářské slatě, Jezerní a Mezilesní slatě, v pralesovitých porostech na Smrčině, v močálech v oblasti Vysokých Lávek a Hůreckých slatí a do dalších míst, kde do-posud kouzlila ruka přírody. Tento plán sice stávající ministr životního prostředí Tomáš Chalupa na nátlak Hnutí DUHA, sto-vek občanů, desítek vědců, několika univerzit a ústavů akade-mie věd Stráskému částečně seškrtal. Ale i nadále je v plánu kácení například v oblasti Ptačího potoka a tzv. Zelené cesty v Modravských slatích, na Hraničníku, Radvanovickém hřbetu, v části kaňonu Křemelné, na hraničním hřebenu mezi Polední-kem a Ždánidly a na dalších místech.

Ve jménu „zdravého rozumu“

Ředitel se ale svého plánu na razantní „zkulturnění“ Šuma-vy nevzdává a stanovisko ministerstva se snaží všemožně obcházet. V druhé polovině května zahájil masivní kácení podél turistických cest. Na mnoha místech, včetně velmi cenných území, vznikly až padesátimetrové průseky. Dů-vodem tohoto zásahu má být ochrana turistů, což je sice chvályhodné, ale evropské národní parky už to umí dělat mnohem šetrněji. Na popud Hnutí DUHA a našich příznivců nakonec ministr Chalupa toto kácení dočasně zastavil.

Ale podobných excesů mají Stráský a jeho lidé víc. Hlíd-kám Hnutí DUHA se podařilo vypátrat stovky ilegálních ot-rávených trojnožek a lapáků na kůrovce. Ještě hrůznější byl však nález kůrovcových návnad na zdravých stromech, což je metoda drsná pro hospodářský les, natož pak pro národní park.

Prokácet se až k lanovkám

Většina médií nám šumavskou kauzu podává jako hádku o kůrovce. I když nejde jen o tohoto brouka, připomeňme

Hra o ŠumavuSledujete-li zprávy, asi vás nepřekvapí, že Hnutí DUHA v posledních měsících žije hlavně Šumavou. Politické změny na ministerstvu životního prostředí s sebou přinesly odlišný pohled na ochranu přírody. Obzvlášť výrazně pak tato změna dopadla právě na národní park, který je terčem pravidelných útoků už po mnoho let.

Ost

rý fo

to: W

ikim

edia

tém

a11

si pár zajímavých informací. Tak třeba v Německu platí, že divoká příroda má v národních parcích prostor na více než polovině plochy. Na Šumavě to naopak není ani třetina. Tr-valé zásahy proti kůrovci také v zahraničí nedělají jen tak, kde je napadne, ale pouze na okrajích zón ponechaných přírodě, aby se nemohl šířit mimo národní park.

A co že se stane s místy, která se ponechají kůrovci „napospas“? Dočkáme se jen suché a mrtvé Šumavy, jak hrozí Jan Stráský? Kdeže. Občasné odumírání části stromů prostě patří ke koloběhu horského smrkového pralesa. Na Šumavě se v posledních letech neděje nic neobvyklého, obdobný proces se zde opakuje už po tisíciletí. Plochy se suchými pahýly stromů na dálku možná vypadají nevábně, ale ve skutečnosti doslova přetékají životem. Žijí zde spous-ty druhů hmyzu, ptáků a dalších živočichů, nejrůznější rost-liny či houby. A hlavně, ze změti rozkládajících se mrtvých kmenů zde vyrůstají tisíce nových stromků. A přesně to je důvod, proč bavorská strana národního parku přitahuje to-lik turistů.

Musíme si vybrat. Buď budeme mít v některých částech Šumavy lesy s odumřelými stromy (pod jejichž ochranou vyrůstají mladé smrčky), nebo je vykácíme a vzniknou zde holé, prázdné kopce (kde brzy vyrostou lanovky nebo hote-ly). Třetí možnost neexistuje.

Pokud někteří politici říkají, že chtějí kácet napadené stromy, nedělají to pro zelenou Šumavu. Kácení má totiž úplně opačný výsledek: nekonečné paseky spalované slun-cem. Holiny navíc otevírají do lesa cestu větru, který kosí další a další stromy jako domino. Poslední takovou lekcí byl orkán Kyrill. Právě v sousedství holých ploch, které kdysi vykáceli kvůli kůrovci, zbytečně padly statisíce stromů.

A ještě jedno zajímavé číslo. Na Modravsku, v dočas-ně uschlém horském lese, vědci spočítali 2540 mladých stromků na hektar. Přitom k obnově lesa by stačilo jen asi pět set kusů. Podobně dobré výsledky hlásí také z bavor-ské strany. Přirozeně rostoucí stromky jsou navíc oproti těm uměle vysázeným daleko odolnější. Kůrovec tedy pro Šumavu představuje mnohem menší riziko než stávající ře-ditel a jeho parta.

Potřebujeme vás

O co stávajícímu vedení parku a jeho politickým a podnika-telským souputníkům jde, si můžeme docela snadno do-myslet. Nahlas se o těchto záměrech pravděpodobně mlu-vilo na uzavřené oslavě dvaceti let výročí národního parku, kterou správa uspořádala v šumavském hotelu zmíněného Františka Taliána.

Toto léto může pro Šumavu znamenat zásadní zvrat, ale Hnutí DUHA je připraveno národní park usilovně bránit. Pro-zatím se nám podařilo zarazit řadu šílených plánů, otázkou však je, na jak dlouho. Čím více lidí se k nám přidá, tím je větší šance, že to dobře dopadne. Někdo může pomoci na místě, třeba s obsluhou informačního stánku pro turisty (více informací na www.hnutiduha.cz/infostanek). Zásadní je i finanční podpora, protože nám umožňuje věnovat Šu-mavě potřebnou kapacitu dlouhodobě a koncepčně.

Připravil Petr Machálek.

Med

vědí

ste

zka,

foto

: Mar

kéta

Jed

ličko

váB

řezn

ík, f

oto:

NP

Šum

ava,

Mar

ek D

rha

Velk

á M

okrů

vka,

foto

: NP

Šum

ava,

Mar

ek D

rha

Troj

mez

ná, f

oto:

NP

Šum

ava,

Mar

kéta

Jel

ičko

vá

12

Poutnictví zažívá v posledních desetiletích rozmach – do Santiago de Compostella se ročně vydává až sto tisíc lidí ročně. Města a vesnice na poutních trasách si mohou uží-vat docela obyčejnou radost z privilegia „být u toho“ a ješ-tě mají zajištěný příliv turistů a potažmo peněz. Není tedy divu, že síť „Camino de Santiago“ neustále houstne.

V Čechách vedou tři značené cesty z Prahy k jihozápad-ním hranicím (přechody Železná, Koranda a Všeruby), loni v létě k nim přibyla cesta ze Zhořelce přes Žitavu do Prahy. Na Moravě však Svatojakubská cesta chyběla, což se zača-lo měnit před rokem, kdy dolnorakouští poutničtí nadšenci vyznačili trasu z městečka Mautern an der Donau regionem Weinviertel přes Mistelbach a Poysdorf až na Svatý kopeček v Mikulově. Pro nás tento krok znamenal výzvu k propojení Mikulova s Brnem. A na co se mohou poutníci těšit?

Brno-Rajhrad-Věstonice

Začnete-li stylově u kostela sv. Jakuba v centru Brna, na červeně značenou jakubskou cestu se dostanete nejsnáze po cyklistických trasách podél řek Svratky či Svitavy. U je-jich soutoku už na turistickém značení narazíte na nálepky s tradiční žlutou svatojakubskou mušlí hřebenatkou v mo drém

poli. Trasa opouští Brno po levém břehu Svratky a pokra-čuje k Benediktinskému opatství v Rajhradě. Šestice mni-chů se zde stará o rozsáhlý klášterní areál, kterému vévodí veřejnosti celoročně přístupný a vskutku monumentální chrám sv. Petra a Pavla. Doporučuji navštívit i prastarou knihovnu ve zdejším Památníku písemnictví na Moravě.

Za klášterem se stezka vrací k řece a míří k židlochovic-kému zámku s rozlehlým anglickým parkem. Zde se Svato-jakubská cesta dělí na dvě varianty, které se po několika kilometrech opět spojují. Hlavní trasa vede přes most na náměstí, za nímž si můžeme udělat odbočku na nedalekou rozhlednu Akátová věž na vrchu Výhon. Okrajem vinohradů pak přijdeme k vinařským sklípkům v Nosislavi a opět po-dél řeky pokračujeme k zámku ve Velkých Němčicích. Stez-ka vstupuje do nedalekého třešňového sadu, míří k lehce meandrující Svratce a travnatou cestou přichází na okraj Uherčic. Zatím neznačenou variantní trasu po vesměs zpevněných cestách přes les Židlochovické bažantnice ocení hlavně cyklo-poutníci.

Jakubská cesta poté stoupá mezi lány polí ke křížku pod košatou lípou, dále se vine ke svahům osázeným vinnou révou směrem na Popice. Zájemci o botaniku si cestou mohou od-běhnout kilometr vpravo na blízkou národní přírodní rezervaci Pouzdřanská step a lesostepní doubravu Kolby. Zchlazení una-veným chodidlům nabízí před Popicemi menší rybník a odpoči-nek masivní dřevěná svatojakubská lavička. Kromě návštěvy některého ze sklípků či kostela sv. Ondřeje si můžete ve svahu nad obcí procházet zbytky tvrze z 15. století.

U vlakového nádraží v Popicích se napojíme na stávající červenou značku a pokračujeme dále přes obec Strachotín a hráz Novomlýnských nádrží do Dolních Věstonic – domova

Evropou protékají desítky cest, které se jako potůčky sbíha-jí v řeku ústící do moře s názvem Santiago de Compostel-la, města na severozápadě Španělska. K tamní katedrále a hrobu apoštola Jakuba Staršího se poutníci vydávají ze všech koutů světa nejméně od roku 951. Na jeden z těch-to potůčků vás zve náš bývalý kolega, věrný dobrovolník a zkušený poutník Roman Klecker.

Svatojakubská cesta – ochutnávka kouzel jižní Moravy

výle

t13

světoznámé sošky Venuše či Habánských vinných sklepů. Za návštěvu stojí i archeologické muzeum či archeostezka se zajímavými naučnými panely.

Kavárna mezi vinnými sklípky

Stále po červené značce vstupujeme jakubskou cestou do CHKO a Biosférické rezervace Pálava a od hřbitova míříme mezi vinice. Následné ostré stoupání na středověkou zříceni-nu Dívčí hrady (Děvičky) a vyhlídku Tři panny nám za odměnu odhalí impozantní rozhled do všech stran. Před sebou máme opět dvě varianty. Zdatnější poutníci pokračují k Soutěsce po červené značce přes vrchol Děvína a poté prudce dolů, ostatní mohou jít po zelené – ta vede po vrstevnici. V obou případech vás čekají překrásné výhledy a díky přírodovědné naučné stez-ce i detailní informace o přírodě zdejších vápencových bradel, lučních stepí, lesostepí, suťových lesů či teplomilných doubrav. V Soutěsce si můžete nabrat pitnou vodu a spočinout v pro-storném přístřešku, vybaveném turistickými mapami.

Klesáme k obci Klentnice, proslulé četnými archeologic-kými nálezy, a pak opět stoupáme – na hřeben Pavlovských vrchů k romantické gotické zřícenině Sirotčího hrádku ze 13. století. Za hrádkem následuje pozoruhodná Stolová hora, jejíž ploché temeno bylo osídleno již v mladší době bronzové. Přímo v Klentnici neváhejte využít další možnosti k odpočinku: útulné nekuřácké Café Fara s dokonalou ká-vou a deserty, navíc s možností ubytování.

Po dvou kilometrech začíná jakubská cesta obtáčet kopec a podél okraje vinic se dostává k otevřené plošině bývalého lomu, na jejímž konci čeká vstup do jeskyně Na Turoldu. Můžete zde navštívit i geopark.

V srdci Mikulova

Jakubská cesta dále uhýbá po krátké propojovací žluté značce k vinným sklípkům a kapli sv. Rozálie a po modré značce stoupá úbočím kopce na Svatý kopeček nad Mi-kulovem – čeká vás zde krásný výhled na město a široké okolí. Pokud však budete u jeskyně Na Turoldu na pokraji sil, pokračujte raději jižně po červené značce. Dostanete se tak snadnější cestou kolem synagogy a rozhledny na Kozím hrádku přímo na mikulovské náměstí.

V infocentru na náměstí se nezapomeňte zapsat do svatojakubské poutnické knihy a přihlásit se o razítko do credencialu (poutnického pasu). Také vám zde poskytnou informace o pokračování Svatojakubské cesty v Rakousku. Samotný Mikulov stojí i za delší zdržení. K návštěvě dopo-ručuji zdejší zámek či hrobku Dietrichštejnů. K zajímavos-tem patří i to, že Mikulov kdysi patřil mezi největší židovské obce v Čechách a na Moravě. Více se dovíte z tabulí na naučné stezce vedoucí přes zbytky mikulovského ghetta.

Přeji Svatojakubským cestám hodně poutníků a všem, kteří se na ně vydají, příjemné a obohacující putování.

Buen Camino!

Připravil Roman Klecker, fotili Juraj Flamik a Roman Klecker.

Svatojakubská cesta na Moravě v kostce

Trasa Brno-Mikulov měří zhruba 55 kilometrů. Pro jed-nodenní výlet pro rodiny se hodí zejména úseky Brno-Židlo-chovice, Židlochovice-Popice či nejvyhledávanější pasáž: hřeben Pálavy z Dolních Věstonic do Mikulova.

Brno by se v následujících letech mohlo stát významnou křižovatkou svatojakubských tras. V plánu jsou přípojné cesty po stávající síti značení Klubu českých turistů od Velehradu směrem na Slovensko, severní pokračování přes Moravský Kras na Svatý kopeček u Olomouce a dále k polským hranicím či západní větev dolním okrajem Vy-sočiny směrem na Český Krumlov. Zájemci mohou vše sledovat na webových stránkách www.jakubskacesta.cz.

14

zele

ná

Sezóna, kdy na nás v metru, na billboardech, v novinách a časopisech, na webech a na černých výlepech vyskakují pozvánky na všemožné letní festivaly, je zpátky. Pokud na ně jezdíte, nejspíš si vybíráte podle oblíbených kapel nebo atmosféry. Jenže právě k atmosféře pro mnoho lidí patří víc než dobrá party, studené pivo a fajn počasí...

Pokud jste už někdy zavítali na některý z velkých českých letních festivalů, zřejmě dobře víte, jak taková akce vypadá. Spousta lidí, zábavy, muziky, pití a jídla, často i po více dní, uzavřená na jednom místě. Což může být pěkný „záhul“. Tak například pokud areálem Colours of Ostrava během čtyř dnů projde pětadvacet tisíc návštěvníků, logicky mů-žeme po doznění posledního koncertu očekávat hory od-padků, zadupaný trávník či dlouhý emisní účet za spotřebu energií. A to nepočítáme tisíce kilometrů, které návštěvníci najezdí ve svých automobilech.

Dlouho to bylo pořadatelům letních akcí spíš fuk. Ale trend ekoodpovědnosti se nakonec rozšířil i mezi ně – nej-dřív v zahraničí a teď už postupně i u nás. Zjednodušeně se dá říct, že dnes se můžeme na festivalech setkat se třemi druhy postojů k ekologii. První z nich stále nic neřeší. Druhý obnáší pár šolichů, jako třeba koupi několika odpadkových košů na třídění (jinými slovy, jde tady jen o vylepšení image v očích veřejnosti). A třetí se k věci staví opravdu čelem.

Když lakují na zeleno

Každá upřímná snaha se cení. Ale také platí, že snažit se lze minimálně dvěma způsoby: hodně a málo. Vloni se v Česku vyrojila certifikace Čistý festival, kterou uděluje obalová společnost EKO-KOM. Získala ji hned dvacítka vět-ších letních akcí. Pěkná bilance, ale co nám říká dooprav-dy? Jedinou podmínkou pro získání značky Čistý festival je zajištění možnosti třídit papír a plasty a posléze je ode-vzdat přímo k recyklaci, tedy nikoli na skládku či do spalov-ny. Vzhledem k tomu, co všechno lze ve skutečnosti dělat lépe, je to trochu málo.

S plnou vervou

Kromě Čistého festivalu se můžete setkat i s prestižní brit-skou cenou Greener Festival Award, kterou mohou získat akce v Evropě i ve Spojených státech. Jedná se vlastně o soutěž, kam zájemci vstupují s obvykle sáhodlouhým se-znamem svých ekoplánů, nápadů a inovací. Ocenění letos dostala například myšlenka zavést na festivalech fontán-ky s pitnou vodou, kde by si každý mohl zadarmo nebo za malý poplatek pravidelně doplňovat svou vlastní trvanlivou láhev, což by snížilo spotřebu PET lahví a kelímků. Soutěž Greener Festival Award v podstatě funguje jako fórum, kde si účastníci vyměňují zkušenosti a nápady. Za pozornost

stojí i samotný název a v něm slovo greener, tedy zeleněj-ší, nikoliv zelený. Organizátoři tím dávají najevo svůj úmysl svět festivalů i nadále vylepšovat. Nic tedy není definitivní.

Loni obdržely Greener Festival Awards pouze dva české festivaly: tradiční královéhradecký Rock for People a úplný

Ekonávod k použití letních festivalů

foto

: arc

hiv

Hnu

tí D

UH

Afo

to: a

rchi

v H

nutí

DU

HA

Dot

řiďov

ací l

inka

, fot

o: M

artin

Dut

kiew

ic

do

má

cno

st15

Fest

ival

Vel

ká v

ýzva

, fot

o: M

arké

ta J

edlič

ková

Fest

ival

Vel

ká v

ýzva

, fot

o: M

arké

ta J

edlič

ková

Dot

řiďov

ací l

inka

, fot

o: M

artin

Dut

kiew

ic

nováček Open Air Festival, který se letos bude konat teprve podruhé, a to na letišti v Panenském Týnci. Kde se loudají zkušení mazáci jako Trutnov, Colours of Ostrava, United Is-lands a podobně? Některým sice nelze upřít pohostinnost vůči neziskovým aktivitám nebo snahu aspoň zálohovat a vykupovat pivní kelímky (Trutnov), ale jinak spíš skutek utek.

Chce to dobrý nápad

Co vše lze vlastně na festivalech ozelenit? Prakticky každá aktivita má svoji zelenější variantu. Odpady můžete třídit a recyklovat, a to nejen obligátní plasty a papír. Na zmíně-ném Rock for People loni asi nejvíc zaujala třídicí linka, na které dobrovolníci (získaní chytře nabídkou volného vstu-pu za pár hodin práce) vyseparovali přes 30 tun odpadů, z nichž na recyklaci poslali plných 80 %. Jednalo se přitom nejen o plasty a papír, ale i hliník a sklo. A ještě jedno číslo pro zajímavost: parta hravých lidí na Rock for People také vytvořila kilometrového hada z 110 904 kelímků.

Další téma k úvaze je jídlo – do stánků s občerstvením můžete pozvat místní drobné (bio)výrobce a (bio)farmáře či fairtraďáky. A co toalety? Staré známé chemické toitoi-ky lze nahradit kompostovacími záchodky. Prostor pro za-jímavé nápady festivalům nabízí také doprava. Pokud chce akce, kam jezdívají tisíce lidí, ulevit hostitelskému městu od kol osobních automobilů a výfukových plynů, může svým návštěvníkům nabídnout po ukázání lístku na vlak nebo autobus slevu ze vstupného či jinou výhodu. Rock for Pe-ople se letos pravděpodobně opět blýskne: dva dny před začátkem vyrazí z Prahy organizovaná cyklojízda, věci kola-řům poveze festivalová dodávka a na místě bude pro kola zajištěné nonstop hlídané parkoviště. Řidiči automobilů naopak zaplatí relativně tučné parkovné.

Oblastí, kde je co vylepšovat, se nabízí samozřejmě hod-ně. Zmínit můžeme třeba ještě propagaci, kde se lze v rám-ci úspory papíru zaměřit hlavně na elektronické možnosti anebo si k tisku vybrat „recykl“.

České festivaly jsou zatím pole neorané a zelených se-mínek tady klíčí jen pár. Pokud se vám zdá, že i váš oblíbe-ný open air zaostává, neváhejte kontaktovat jeho pořada-tele. Protože na co jiného než na hlas návštěvníků by měli slyšet...

Více o Čistých festivalech: www.cistyfestival.cz a o Greener Festival Award: www.agreenerfestival.com.

Připravil Michal Šimoník.

16 16

na

ši li

dé

Martin Sedlák (29) vystudoval energetické inženýrství a od roku 2005 pracuje v programu Energie. Zabývá se legisla-tivní agendou a má na kontě řadu studií. Kvůli potenciálu šířit inovativní myšlenky fandí facebooku a twitteru. Jeho duši si získalo slunné Španělsko, avšak poohlíží se i po Por-tugalsku. Aktuální velkou výzvou je pro něj kolo a zdolávání krajiny vlastní silou. Má rád nezávislou filmovou a hudební klubovou scénu, a knihy Williama Saroyana.

Po havárii v japonské jaderné elektrárně ve Fukuši-mě se členské státy EU shodly, že své reaktory pod-robí zátěžovým testům. Německo chce dokonce od-stavit sedm nejstarších reaktorů. Čeští politici nás však povětšinou přesvědčují, že se u nás nemůže nic takové stát. Opravdu?Fukušima ukázala, že žádná technologie není neomylná. V Česku nehrozí vlna tsunami nebo masivní zemětřesení, ale třeba pád letadla nebo teroristický útok nikdy nelze zce-la vyloučit. Bezpečnostní rizika pak také vycházejí ze samé podstaty reaktorů. Ty v Dukovanech mají pomalu přes 25 let. Dochází v nich k procesům stárnutí klíčových součástí a ča-sem může přibývat počet vážnějších událostí. Otazníky vždy budou viset nad tím, zda se podaří problém odhalit včas.

Podle květnového průzkumu společnosti Ipsos Tambor pokládaly dvě třetiny respondentů jadernou energii za bezpečnou, což znamená, že havárie ve Fukušimě nijak neovlivnila názory české společnosti. Čím to je?Naše společnost je hodně technooptimistická. U atomu si možná řada lidí vzpomene na vědeckofantastické vize ja-derné budoucnosti v ABC. Podle nich jsme už měli dávno létat na Mars a jezdit v nukleárních autech. Vize se ne-naplnily, víra zůstala. Pak je tu také velký vliv ČEZ, který

vede masivní kampaň od základních škol a vychovává si nakloněné „zákazníky“.

Jak ovlivní Fukušima rozvoj jaderné energetiky v Ev-ropě i jinde ve světě?Vyhodnocení havárie by se mělo promítnout do kritérií pro-vozu stávajících i nových elektráren. Nutná opatření se po-chopitelně promítnou do ceny reaktorů. Jaderná renesan-ce, o které se už pěkných pár let mluví, ale zatím na dveře energetiky nezaklepala, tak pravděpodobně dostane další podstatnou ránu. Obecným důvodem, proč se v Evropě či v USA nestaví skoro žádné atomové reaktory, není riziko havárie, nýbrž náklady na stavbu. Atomové elektrárny jsou extrémně drahé a investoři o ně nemají zájem.

Oponoval jsi jaderné kapitoly ve zprávě Nezávislé energetické komise při Vládě ČR v roce 2008. V čem spočívaly tvé hlavní výhrady?Naše kritika se soustředila na chybějící porovnání s možnostmi obnovitelných zdrojů. Jak jsem již zmínil: reaktory jsou investič-ně náročné. Naproti tomu díky inovacím cena větrných nebo solárních elektráren prudce klesá. Mezinárodní energetická agentura předpovídá, že „vítr“ bude už v roce 2015 levnější než elektřina z uhlí. Analýza zpracovaná pro německou vládu předvídá, že „slunce“ za čtyři roky dosáhne ceny běžné elek-třiny. Dále jsme také navrhovali, aby z legislativy zmizela ob-skurní klauzule, která uměle snižuje ČEZ pojištění za škody při případné jaderné havárii, nebo aby obce dotčené procesem vyhledávání místa pro uložení vysoceradioaktivních odpadů dostaly možnost v řízení spolurozhodovat.

České vlády se v porevolučních letech opakovaně vracejí k energetice založené především na jádru a uhlí, čímž ztrácíme krok s evropskými trendy. Co nejvíc paralyzuje zdejší politiku, že není s to vykročit ze zajetých kolejí?Kámen úrazu je v silné pozici energetických kolosů. Státní energetická politika často vypadá, jako by si ji napsaly samy. Česká debata se pak nesmyslně točí kolem zdrojů a paliv. Tře-ba spor o zachování limitů těžby, které chrání města a obce v Podkrušnohoří před bouráním. Teplárnám dochází uhlí a stát by klidně obětoval dvoutisícové město, jen aby nemusel měnit svou politiku. Přitom existují reálná řešení, která nás mohou zbavit závislosti na fosilních palivech nebo uranu. Tuto promě-nu ekonomiky představilo Hnutí DUHA loni v koncepci Chytrá energie. Plán staví hlavně na inovacích a zvyšování energetic-ké efektivity, třeba pomocí zateplování domů. Ty kombinuje s možnostmi zelených zdrojů, které mohou do poloviny století pokrýt více než dvě třetiny poptávky po elektřině.

V jaké společnosti podle tebe žijeme?Myslím si, že dnešní většinová společnost je hodně otupě-lá. Nedokážeme se silně ozvat proti korupci nebo zneuží-vání politické moci. V takovém prostředí se pak i velmi těž-ko prosazují dlouhodobé vize, jako se to snaží dělat Hnutí DUHA ve své iniciativě Velká výzva. Naštěstí existují části společnosti, kterým není osud Česka lhostejný. Jsem rád, že mezi ně patří také Přátelé Hnutí DUHA.

Připravila Dagmar Smolíková.

Jaderný oříšekfo

to: M

arké

ta J

edlič

ková

EK P RADNA Hnutí DUHA

Na Vaše dotazy rádi odpovíme:

osobně na adrese Hnutí DUHA, Údolní 33, 602 00 Brno po–čt: 10–15 h pá: 10–14 h

telefonicky na čísle 545 214 431

elektronicky na adrese: info@hnutiduha.cz

www.hnutiduha.cz/o-nas/ekoporadna/

Projekt Síť environmentálního poradenství v Jihomorav-ském kraji, evidenční číslo 00020962, je realizován za fi nanční podpory SFŽP, MŽP a Jihomoravského kraje.

Bliž

ší in

form

ace

o ča

sop

ise

najd

ete

na

ww

w.n

asep

riro

da.c

z

Za medvědy Malou Fatrou

Hadi České republikyRozhovory s jestřábem

9771803009002

06

3 / 2011 / 58 Kč, 3 €

Želva bahenní | Pavoučí sítě | Rozhovor: Zdeněk Troška

Vlha se hlásí!

3 / 2009 / 48 Kč, 2,5

2 / 2011 / 58 Kč, 3 €

9771803009002

04 Tažní ptáci

Kdo nám pije krev?

Rozhovor: Dan Bárta

2 / 2011 / 58 Kč, 3 €

9771803009002

04

04

9771803009002

12

6 / 2010 / 58 Kč, 3 €

Liška – skrytě žijící lovecNaše velké vymřelé kočkyFotosoutěž – vyhodnocení

Brouci staletých dubů | Pohled do hnízda čápa bílého

Veverky

2 / 2010 / 48 Kč, 2,5 €

9771803009002

04

Kukaččí triky a pověry | Fotografujeme ptáky v letu

Pestrý svět našich motýlů

3 / 2010 / 58 Kč, 3 €

9771803009002

06

PŘEDPLATNÉ ZAJIŠŤUJE:SEND Předplatné, Ve Žlíbku 1800/77,

193 00 Praha 9 Horní Počernice,tel. 225 985 225 www.send.cz

Půlroční předplatné: 144 KčRoční předplatné: 288 KčDvouleté předplatné: 576 Kč

ac ajd s

V

3 / 2009 / 4

2 / 2010 / 4

9771803009002

771803

3 / 2010 / 5

ce dete

na

epri

roda

.cz

Želva bahenní | Pavo čí ítučíčí sčíučí sísítě | Ručí sítučí sítě ítě | tě |ě | Roučí sučuččí sččíučí sítíttěsítě | R| RRRRčí sítě | Rtě | RRRRučí sčí | RRRRRu í sítě | Rsí ě Ru | RR hhovor: Zdenhovhovor: Zdevor: Zor: Zdozhovor: Zvorhovor: Zd ěkeněkněk Trěk TněkZdeněk Těk TrTk Trozhhovor: Zdvor: Zor: Zovor: Z: ZZZzhovor: ZdeZdenozhovor: ZddeněkZdeeněk Teněk Trěk Trněkěk TrTněk TTozhovor: Zdenozzhozhovor: Zdenovor:ovorr: Zddeněk Trěk Trěkk TTTrTrozhovor: Zdozhovor: Zdoozzhovor: Zdenoor:orozhovorozhovor:ovor: Zde ěěěk Trkk TTTrozhovor:ozhovor: ozhovor: Zdenhho orr: ZZ eně Trooozzhovoor: Zddeněk škaššškoošooškašškakkaaoooššškaaaoošošošškkaaaoooškka

Vlha se hlásásásssssssssssssássssssásssssssssssássáásássssáássí!íííí!!!íí!íí!!!íííííí!!íí!í!ííí!!íí!íí!í!!ííí!!íí!!!í!!!íí!í!!!íí!ííí!

48 Kč, 2,5

Brouci staletých dubů | Pohled do hnízda čápa bílého

Veverky

48 Kč, 2,5 €

58 Kč, 3 €

Předplatné se vyplatí!Udělejte si radost a předplaťte sobě nebo svým blízkým časopis Naše příroda! Na každém čísle oproti volnému prodeji ušetříte 10 Kč a navíc časopis dostanete pohodlně přímo do své schránky dřív než ostatní !

Časopis Naše příroda

Sedmá generace

Společensko-ekologický časopis Sedmá generace vydává Hnutí DUHA už od roku 1991. Všichni, kteří se na jeho tvorbě podílejí, se snaží vytvářet prostor pro debatu o moderní společnosti, sociálních a ekologických dopadech jejího vývoje i politických, hospodářských a kulturních souvislostech současných společenských trendů.

Pro předplatitele soutěž o 55 cen s (eko)příběhem:

předplatné 7.G na sedm

generací dopředu, víkendový pobyt v Hostětí-

ně (ráji ekologů), domácí m

armeláda s recepturou od profesorky H

any Librové, čerstvě pražená biokáva od M

amacoffee, poukázka do bioba-

vlněného e-shopu Ecovoice, zásoba domácího m

edu od Grůnů a m

e-dolády z Těchonic, knihy od Václava C

ílka, Erazima Koháka a Václava

Bělohradského (i s podpisem), obraz strašáka od fotografa-sociologa

Rudolfa Šmída, originální krm

ítko pro ptáky od originálních ekologů A

leše Máchala a M

ojmíra V

lašína, a dalších čtyřicet bio a FSC cen.

Stačí vyplnit kvíz se sedmi m

azanými otázkam

i.Soutěž končí 15. září 2011.

ww

w.sedmagenerace.cz/narozeniny

K p

ředp

latn

ému

dáre

k po

dle v

ýběr

u: b

ioln

ěná t

aška

s po

tiske

m n

ebo

knih

a bio

-

�lo

ga R

icha

rda

Višň

áka

Les v

hod

ině

dvan

ácté

vstu

p do

e-a

rchi

vu

�10

% sl

eva

v in

tern

etov

ém k

nihk

upec

tví H

nutí

DU

HA

� w

ww.

sedm

agen

erac

e.cz/

pred

plat

ne