Projekt Analýza činnosti

informačních a poradenských středisek úřadů práce v procesu přechodu mladých lidí

na trh práce

KVALITATIVNÍ ČÁST ŠETŘENÍ

Metoda skupinového rozhovoru (FGD)

- Diskuze řízená moderátorem, která má za cíl prozkoumat postoje a názory zúčastněných respondentů

- Nástroj kvalitativního výzkumného šetření- Kvalitativní rozhovor s větším počtem respondentů

(6 -10 respondentů)

Projektivní techniky:

Do skupinových rozhovorů s pracovníky IPS bylyimplementovány prvky projektivních technik dotazování(konkrétně doplňování významů, slovních asociací asymbolické analogie), a to především u otázek, u kterých bybylo jinak pro respondenty obtížné vyjádřit své emoce.

Projektivní metody jsou ideálním nástrojem k testování názorů

respondentů. Projekce taktéž rozvíjí schopnost respondentůpřemýšlet o tématu IPS směrem do budoucna.

Hendl: 2005

Výhody skupinového rozhovoru

1. Během krátké doby se získají kvalitní informace od celé skupiny lidí, ne pouze od jednoho člověka

2. Při dobře vedené skupinové diskuzi se uvolňují racionalizační schémata a psychické zábrany a diskutující snadněji uvolňují postoje a způsoby jednání, své myšlení a pocity

3. Bezprostřední hodnocení kvality informace, vzájemná kontrola, dochází tak k vyrovnání stanovisek

4. Skupinová dynamika přispívá k zaměření na nejdůležitější témata

5. Zároveň lze jednoduše zjistit, kdy nastává ve skupině souhlas a kdy naopak většina nesouhlasí

Hendl: 2005

Cíle výzkumu / průběh šetření

• Zjistit názory a postoje respondentů na činnost a postavení IPS

• Zjistit názory a postoje respondentů na možnosti budoucího směřování IPS

• Prohloubit a doplnit závěry kvantitativní části šetření

Respondenty skupinových rozhovorů jsme rozdělili na dva subsegmenty, a to na segment tvořený řadovými pracovníky IPS a subsegment managementu IPS.

Diskuzi vedl moderátor podle předem připraveného scénáře, který shrnoval několik tematických celků problematiky IPS.

Sebraná data z fokusních skupin byla transkribována a data získaná z přepisů analyzována a interpretována za pomoci sociologického programu pro zpracování dat Atlas.ti.

PRŮBĚH ŠETŘENÍ

Popis metodologie / Tematické zaměření FGDs

• Vnímání IPS• Ideální IPS• Struktura a zařazení IPS na ÚP• Silné a slabé stránky IPS• Externí a interní spolupráce

FGDs POPIS METODOLOGIE

ROZSAH 2 skupinové rozhovory

LOKALITA Hlavní město Praha – prostory NVF o.p.s.

CÍLOVÁ SKUPINA Zástupci pracovníků IPS

REKRUTAČNÍ KRITÉRIUM

Pracovní pozice: řadový pracovník vs. vedoucí pracovník, přihlédnutí k výběrovým parametrům krajské representativity a pohlaví respondentů

DATUM KONÁNÍ 10.11. 2010 / 17.3. 2011

DÉLKA DISKUSE 1,5 - 2 hodiny

NÁSTROJE Scénář skupinového rozhovoru

VÝZKUMNICKÝ SOFTWARE

Atlas.ti

• Budoucnost IPS • Garance – monitorování –

koordinace přechodu mladých lidí na trh práce

• Problematika DROP OUTS

Tematické zaměření

Deskripce dotazovaného vzorku

1. SKUPINOVÝ ROZHOVOR – 10.11. 2010

- 9 respondentů- 4 vedoucí pracovníci : 5 řadových

pracovníků- Praxe v IPS od 4 let po rekordních 20 let- Krajská representativita- Využití techniky projektivního dotazování:

• Slovní asociace/větné doplňování/dokončování

• Analogie/symbolická analogie

2. SKUPINOVÝ ROZHOVOR – 17.3. 2011

- 8 respondentů- 2 vedoucí pracovníci : 6 řadových

pracovníků- Republiková representativita- Využití techniky projektivního

dotazování:

• Slovní asociace/větné doplňování/dokončování

• Analogie/symbolická analogie

Skupinové rozhovory byly nahrávány na diktafon, respondenti byli před začátkem rozhovoru ujištěni, že nahrávané informace budou sloužit pouze pro účely sociologické analýzy. V této souvislosti s nimi byl i

podepsán informovaný souhlas se zpracováním poskytnutých informací. Primární data, která má realizátor k dispozici, odpovídají standardům ochrany osobních údajů respondentů, jsou tak zcela důvěrné a neslouží k

vytváření konkrétních ucelených a souvislých informací o určitých osobách.

Etika výzkumu

Ideální IPS

• Do značné míry podobné období vzniku IPS před dvaceti lety• Dispozice s psychologem• Minimálně dva pracovníci• Pravidelné společné setkávání• V rámci struktury ÚP (spíše) samostatně

„Je to velmi důležité, protože si tam předáváme určité informace a můžeme i čerpat informace od jiných úřadů, od jiných IPSek, což bylo v minulosti běžné, že jsem se scházeli v Českých Budějovicích, v Brně atd. a bylo to celkem bezproblémové, a v současné době už to je trochu jinak.“

Projektivní technika - slovní asociace

„První pomoc při

volbě povolání“

„Málo medializovaná“

„Prevence nezaměstnanosti“

Q1. Co se Vám vybaví, když se řekne IPS? Jedním, dvěma slovy …

„Podceňovaná“

„Nedoceněná“

„Pomáhající“

„Radící“

„Všemotevřená“

„Volba povolání“

„Srdeční záležitost

“

„Široká škála klientů“

Projektivní techniky – symbolická analogieQ2. Kdybyste si měli představit IPS jako nějaké auto, jaké by bylo? Co za značku auta by to bylo?

Škodovka „Český výrobek.“„Karosérie stará, motor vynikající.“„Škodovka Octavie, Superb to teda není…“„ Škoda Yetti, s náhonem na všechny čtyři kola.“

Liaz s tahačem „Hodně se do něj vejde..“„Silnej!“„Má pozici!“

Papamobil „Výkladní skříň“„Neprůstřelný!“„Prosklený“

Další typy aut „Nějakej starší Japonec. Málokdo o něm ví, a všichni si ho můžou dovolit.“„Starší spolehlivý vůz.“ „No, asi bychom neplatili tu daň za desetiletý vozidlo, ale auto by to bylo už pěkně ojeté, už by se ten lak neblýskal, ale auto by to bylo spolehlivé. S velkým úložným prostorem!“

IPS je pracovníkyvnímána jako silná a

spolehlivá součást ÚP,které má vybudovanoupozici, jejíž devízou jevšeobecná dostupnost.

Podlerespondentů však

zaostává v inovaci a vestetickém úhlu

pohledu. Z výpovědí jepatrné, že respondenti

jsou na IPShrdí a jsou tak k IPS

zcela loajální.

STAV K 17.3. 2011 !!!

Propagace IPS

V případě propagace respondenti potvrdili, že je v mnoha případech nedostatečná a proto tak velice potřebná. O propagaci se často starají sami, ale bohužel si uvědomují, že činnost IPS není pro média atraktivním tématem.

Pokud respondenti zmiňovali možné využívané kanály propagace, pak nejprve mluvili o klasických kanálech.

V tomto směru byla zmiňována především televize, a to jak na státní, tak regionální úrovni. Ideální formou propagace by v tomto případě byl televizní spot, který by cílil na určitou klientelu lidí a ve zkratce by představil, jaké IPS nabízí služby.

Další zmíněnou formou propagace byl regionální a státní tisk. Dobrou zkušenost potvrzují především ve spolupráci s novináři regionálními.

„ Já si myslím, že úplně nejvíc lidi vnímají televizi. Takže mně by možná stačil jenom takovejhle kraťoučkej vsunout někam, že teda na úřadu práce se dělá tohle.“

STAV K 17.3. 2011 !!!

Propagace IPS

I do prostředí IPS se dostalo téma tzv. nových médií, tedy především sociálních sítí. Mladým lidem je prostředí sociálních sítí blízké a pracovníci IPS si tak uvědomují, že je to jedna z cest, jak cílit na své mladé klienty.

Sociální sítě by měly zejména sloužit propagaci IPS a v určitém směru by se používaly i v rámci poradenství.

„…já bych se přimlouvala k tomu, aby se jakoby modernizovalo IPS třeba i v těch sociálních sítích. Podle mě pro ty mladý je to strašně důležitý. A pokud my se v tom, co chceme dělat pro ty mladý, nebudeme schopni zúčastnit plně, nebo nebudeme nabízet naše služby na těch sociálních sítích, nemít tam svůj profil, to je nejširší možnost. Dneska už je to nutnost.“

STAV K 17.3. 2011 !!!

Spolupráce s externími institucemi

IPS spolupracují především s výchovnými poradci, s krajem a obcemi, s jednotlivými odbory a v neposlední řadě i se školami. V několika případech byla zmíněna i spolupráce s neziskovým sektorem či hospodářskou komorou. Byla hodnocena povětšinou kladně, i přesto se objevily výpovědi, ze kterých je patrné, že spolupráce není ideální.

Diskuze se rozproudila ohledně spolupráce s výchovnými poradci. Ta byla oproti školám hodnocena vlažněji, ovšem musíme zdůraznit, že se nedá spolupráce hodnotit jako špatná.

Nejlépe byla hodnocena spolupráce se školami. Ve výpovědích respondentů se také opakovala potřeba spolupráce i s rodiči. S těmi je nutné spolupracovat především z důvodu prevence problematiky drop outs.

„Oni nepřijdou do školy nebo někam na třídní schůzky samozřejmě, známe z vlastní zkušenosti jako rodiče, přijdou všichni, který děti zajímaj, ale ty problémový děti, který maj ty čtyřky, pětky a problémy s výchovou, tak ty nepřijdou, protože to jde z rodiny, že jo. Takže je potřeba začít pracovat s těma rodinama.“ STAV K 17.3. 2011 !!!

Garance – monitorování – koordinace IPS

Garance byla v diskuzi chápána jako převzetí politické zodpovědnosti za tento proces a jeho finanční zajištění. Problematiku IPS by dle pracovníků IPS mělo garantovat MŠMT a MPSV, případně MPO, dle výpovědí respondentů jde o spíše politické rozhodnutí.

V případě pojmu monitorování, které bylo ve skupinových rozhovorech pojímáno jako sledování procesu přechodu mladých lidí na trh práce respondenti znovu hovořili o vzájemné koordinaci tohoto procesu. Monitorování problematiky IPS by pak mělo být v gesci MPSV, obecně však panovala skepse k monitoringu vzhledem k neměřitelnosti práce v IPS.

Koordinace problematiky IPS by mělo zaštiťovat znovu MPSV.

„ No protože jsou to mladí lidé mezi školami, nebo těsně po škole, ta škola je důležitá pro ten trh a to ministerstvo je důležitý potom taky pro ten trh. Jo a ta vzájemná koordinace musí být nutná a vzájemně propojená, jinak to nikdy neklapne. “

STAV K 17.3. 2011 !!!

Problematika DROP-OUTS

Fenomén, se kterým se v rámci práce v IPS nejhůře pracuje, v poslední době dle výpovědí účastníků FGDs narůstá. Důvodem je dle názoru pracovníků IPS především fakt, že většina mladých lidí míří na maturitní obory a zde zjistí, že na studium na tomto typu škol nemají schopnosti.

Tato skupina by se dala segmentovat na 3 různé podskupiny:

1. Skupina, která si svůj problém uvědomuje a uvědomuje si i potřebu dokončení vzdělání2. Skupina sociálně slabých, co na dokončení studií nemají finance3. Skupina, u které již není motivace na dokončení vzdělání

Garance problematiky: MPSV, MŠMT + krajské úřady a zaměstnavatelské svazyPotřeba legislativního ošetření problematiky!

„A já se na to vykašlu a na pracáku dostanu peníze…“ A život je naučí, nedostanou nikde nic, s prací na ně nikdo nečeká, prosí si rodiče o kapesné, a dozrajou, mentálně dozrajou, psychicky. Ale těch je mnohem míň, podle mě.“

STAV K 17.3. 2011 !!!

Projektivní techniky – slovní asociaceQ1. Co se Vám vybaví, když se řekne IPS? Jedním, dvěma slovy …

PRACOVNÍ KAPACITAPřetížená

PružnáNedostatečná

MATERIÁLNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Strašně individuálníNedostačující

Slušné

DIAGNOSTICKÉ NÁSTROJE

PotřebnéDůležité

NedostatečnéMimo dobu

ŽádnéMinimální

VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮPotřebné

NedostatečnéŽádné

STAV K 17.3. 2011 !!!

Projektivní techniky – slovní asociaceQ1. Co se Vám vybaví, když se řekne IPS? Jedním, dvěma slovy …

METODIKY A PŘÍRUČKYŽádnéStaré

Archaické

MATERIÁLNÍ A TECHNICKÉ VYBAVENÍ

Strašně individuálníNedostačující

Slušné

SUPERVIZENeexistující

Nedotáhla se do konceŽádná

SPOLUPRÁCE S MPSV

Bývala lepšíSmutná

UpadajícíŽádná

DůležitáVelmi pomalá

Neznalá poměrů

STAV K 17.3. 2011 !!!

SWOT analýza

• Propojení a návaznost ÚP na trh práce

• Služba, která je dostupná a je dostupná zdarma

• Nástroj prevence nezaměstnanosti

• Odborníci, know how

SILNÉ STRÁNKYSLABÉ

STRÁNKY

PŘÍLEŽITOSTI OHROŽENÍ

• Utlumení práce IPS ze strany MPSV• Redukce služeb IPS na ÚP

(rozvrácení několikaleté tradice)

• Nedoceněnost center• Neměřitelnost činností IPS• Malá propagace

• Internet – sociální sítě (forma poradenství, propagace)

• Zacílení na více cílových skupin• Zacílení na problematiku celoživotního

a dalšího vzdělávání• Spolupráce s rodiči

STAV K 17.3. 2011 !!!

Kontakt

Národní vzdělávací fond, Opletalova 25 , 110 00 Praha 1, tel.: +420 226 513 111

Mgr. Radka VepřkováGarant kvalitativní sekce výzkumu

Tel: +420 607 205 273Email: veprkova@nvf.czhttp://www.nvf.cz/spps

Děkuji za pozornost!