5

ZPRAVODAJ FARNOSTIPRI KOSTELE sv. TOMASE V BRNE

Motto:

Postnı doba nas ucı obracenı, ktere tryska z vdecnosti Bohu za vsechno, co namdaroval, co pro nas kona a bude konat ve svete, v dejinach a v nasem osobnım zivote.

Papez Frantisek

Uvodnı slovoMilı svatotomstı farnıci!

Sotva skoncila doba vanocnı a jizjsme na prahu velkeho postu . . .

Asi nejsem sam, kdo vzhledemk postnı dobe zakousı urcity rozpor.Celkove nase spolecnost, a my jistes nı, ztratila smysl pro pust a odrıkanı.Zaroven, jakozto verıcı lide, touzımetoto obdobı prozıt naplno, ponevadzje vnımame jako sanci k ociste srdce,obnove vıry, prohloubenı vztahu vuciBohu i lidem. Podle stare tradice mapostnı praxe predevsım trojı formu:modlitbu, pokanı a almuznu.

Myslım, ze mnozı potrebujemeznovu objevit smysl odrıkanı

a pokanı. Ne jako cıl, protoze pustnenı sam o sobe dobrym skutkem,ale jako prostredek. Jedno vysvetlenınam dava sama postnı liturgie, kdebudeme mimo jine slychavat: Nebotty se slitovavas nad nası slabostı: kdyz sepostıme, obnovujes v nas kazen a obracısnas k sobe a davas nam sılu, abychomzvıtezili nad zlem, skrze Krista, nasehoPana. Podobne je to s modlitbou. Tanas vtahuje do Bozı blızkosti a jiz tımpusobı pozitivnı promenu v nasemsrdci.

Pak tu jsou ale jeste skutkylasky k bliznımu. K tomuto tematuradeji predam slovo Svatemu otciFrantiskovi, ktery ve svem poselstvık postnı dobe vyjadril touhu, aby

ROCNIK XXII. 7. unora 2016

se stala casem, kdy verıcı obzvlastintenzivne zakusı a oslavı Bozımilosrdenstvı. Vyzyva take ke konanıskutku milosrdenstvı,

”podle kterych

budeme souzeni“. Temito skutky setotiz probouzı svedomı cloveka, castoukolebane tvarı v tvar soucasnechudobe.

”V chudem cloveku se

Kristovo telo stava znovu viditelnymcoby telo, ktere je zmucene, bolave, zbite,podvyzivene a na uteku . . . , abychom jejrozpoznali, dotykali se jej a poskytovalimu peci. Nevıdane a pohorsujıcı tajemstvıutrpenı nevinneho Beranka, pokracujıcıv dejinach: horıcı ker nezistne lasky, prednımz si jako Mojzıs muzeme jen zoutopanky . . .“

Vyprosuji nam vsem pozehnanoupostnı dobu.

Vas farar Jan Mraz

InformaceAktualnı denı ve farnosti

• Ve stredu 10. unora 2016 zahajımepostnı dobu znamenım popelce.Toto znamenı kajıcnosti je prevzatoz biblicke tradice a pripomına nampomıjivost vecı tohoto sveta. Cılempostnı praxe vsak nenı odrıkanı, to mabyt pomocı, prostredkem pro ztisenıa povzbuzenım k dobrym skutkum.

• Popelecnı streda a Velky patekjsou dny prısneho postu. Postnı radpredepisuje strıdmost v pokrmu

(najıst se jen jednou dosyta) a uplnezdrzenı se masa.

• Ve stredy a patky postnı dobybudou vzdy v 17 hodin poboznostikrızove cesty, ve stredu zejmena prodeti.

• Jak je jiz v nası farnosti zvykem,v postnı dobe bude moznostspolecneho prijetı svatostinemocnych. Jejı udılenı planujemena patek pred Kvetnou nedelı, to je18. 3. pri vecernı msi svate.

• Prvnı svate prijımanı detı letosplanujeme na 12. cerven, s prıpravouzacneme az po Velikonocıch.Podmınky a dalsı podrobnosti najdetena farnım webu a na nastenkach, vsedulezite jeste zavcas ohlasıme.

Slovo nemocnym

Myslım, ze utrpenı tohoto casu nejsou nicve srovnanı se slavou, ktera se ma na naszjevit.

Rım 8,18

Ve vsech dobach a v kazde lidskespolecnosti byli lide vystaveni utrpenıa bolesti. Jejich forma byla v ruznychdobach odlisna, ale bolest ve sve pod-state byla vzdy stejna a lide se s nıvyrovnavali velmi tezce. Nekdy trvalodlouho, nez clovek svuj stav prijala vyrovnal se s nım. Casto to bylospojeno s velkymi boji, ktere clovek

2

prozıval a ktere utvarely jeho prıstupk bolesti a ke vsem zmenam zivota,ktere s tım byly spojeny. Lide, kterıbyli v blızkosti, vetsinou netusili, coprobıha v dusi cloveka, s cım se vy-rovnava a ceho se vzdava.

Mnohy clovek prave v takovychchvılıch pochopil, co je modlitbaa uvedomil si Bozı pusobenı ve svemzivote a zıskal osobnı vztah k Bohu.Proto se naucil prozıvat s nım vsechnosvoje utrpenı a pochopil jeho hodnotua take zıskal jistotu, ze nikdo nenıopusteny a kazdy muze pocıtat s Bozıpomocı. Cesta k dosazenı tohoto stavunebyla snadna, ale dokonale zmeniladusi cloveka a pretvorila ho. Stal seschopnym vyrovnat se se vsım, cozivot prinesl.

Lide zijıcı v blızkosti tohotocloveka videli jeho zmenu,uvedomovali si ji a ta mela i vlivna jejich duchovnı zivot. Ani lideneverıcı nemohli poprıt zmenuv prıstupu nemocneho k bolestia ocenili ucinek jeho vıry na snasenıutrpenı. Je proto dulezite, aby lidekolem nemocneho byli naplneniduverou v Bozı pusobenı v zivotekazdeho cloveka. Nemusı o tomhovorit, nemocny to pochopı ze vsechjejich postoju a celeho jejich jednanı.Tyto projevy jednanı pusobı vıc nezslova, presvedcovanı a ujistovanı.Vıme, ze jednanı ma vetsı ucinnostnez mnoho slov a jeho pusobenı ze jemnohem trvalejsı.

Kdyz zijeme delsı dobu v blızkostitezce nemocneho cloveka, tak jsmevystaveni velmi tezke zkousce, kterama vliv na nasi osobnost a zmenıji. I kdyz nebudeme pozorovatzmeny kazdy den, projevı se zanejakou dobu a uvedomıme si, jaknas pobyt v blızkosti nemocnehoovlivnil. Musıme mıt vuli odstranovatnegativnı vlastnosti ze sveho jednanıa naplnovat svoji dusi laskou k tem,kterı nasi pomoc prave potrebujı.Nikdo nevıme, jakym zkouskambudeme v budoucnosti vystaveni,a proto uz dnes musıme prosito pomoc, abychom obstali v takovychzkouskach, ktere mohou pro nas byttezke. S Bozı pomocı budeme vzdyschopni dobre prozıt vsechno, co namzivot prinese.

O. J. Sik

Z farnı charity

Drazı!Zdravıme vas v novem roce 2016

a chceme vas informovat o tom, cımjsme se zabyvali v predvanocnı dobe.

Vanocnı balıckyJeste v patek 18. prosince bylo

v sakristii nekolik balıku ovocea cukrovı, ale nasledujıcı nedelise s prıspevky roztrhl pytel. Snadv zadnem predchazejıcım roce jstenas tolik nezasobili. Cukrovı, ovoce,

3

pernıkove nadılky a kolekce jsmepouzili do balıcku. Pro velke mnozstvızbyvajıcıho ovoce, sladkostı, orechusi prijeli i z Domova pokojneho starına Kamenne a z charitnıho centrapro bezdomovce na Bratislavske 58.V poledne jsme pak velkou nadılkuodvezli do Domova svate Marketypro matky s detmi v tısni na Stankove,kde nas s vdecnostı privıtali. Jmenemobdarovanych jeste jednou z celehosrdce vsem darcum a pomocnıkumdekujeme.

Trıkralova sbırka

Od 1. 1. do 14. 1. 2015 probehl16. rocnık Trıkralove sbırky. Docharitnı pokladnicky jste namprispeli castkou 41 947 Kc, tedytemer o 1 000 Kc vıce nez v minulemroce. V ulicıch Brna koledovaly triskupinky z nası farnosti. Celkemjsme v nası farnosti vybrali 48 182 Kc.Vysledky Trıkralove sbırky v nasıdiecezi zverejnıme v prıstım cısleTomaska.

Prıspevky do charitnı pokladnicky

Osobnı asistence 3 000 KcNocleharna pro bezdomovce 3 000 Kc

Ze srdce dekujeme za penıze, kterejste v roce 2015 dali do charitnıpokladnicky. V nasledujıcım prehleduuvadıme, na co vsechno jsme penızeposkytli:

Leky pro nemocne leprou LL 18 000 KcFidcon – pomoc Haiti 3 000 KcMisijnı banka ubozaku Kc 6 000 KcSdruzenı pestounskych rodin 9 000 KcSvetlo pro svet – prevence a lecbaslepoty a systemova podpora osobs postizenım v rozvojovych zemıch

3 000 Kc

Sdruzenı SOS detskych vesnicek Kc 4 000 Kc

Ostatnı prıspevky jsmeprostrednictvım Charity sluzby Brnoposlali na tyto ucely:

Osobnı asistence 3 000 KcDennı centrum pro bezdomovce 15 500 KcNocleharna pro bezdomovce 9 000 KcChranene bydlenı 13 500 KcDennı a prechodny pobyt pro se-niory a zdravotne znevyhodneneosoby

12 000 Kc

Sbırka na Nepal 53 600 KcSbırka na uprchlıky 42 600 Kc

Celkem za rok 2015: 192 200 KcZa vasi pomoc a podporu vam

ze srdce dekujeme, vyprosujeme vamBozı pozehnanı, zdravı a pokoj odKrista, Boha s nami. Radi se s vamibudeme setkavat nejen na strankachTomaska i v roce 2016.

Dobrovolnıci farnı charity

Zname svoji cenu?

”Za kolik to je?“ – to je otazka,ktera dovede alespon na chvılizamestnat snad kazdeho z nas. I kdyztreba zrovna nemame sklon vymetatnejnizsı policky v supermarketech cihltat akcnı letaky, preci jen tu a tam po

4

ocku sledujeme, od kolika do kolikase da co porıdit.

Cena. To je to, oc tu bezı.Podrizujeme tomu vsechno: Neptamese jen, kolik stojı jake zbozı, ale takypeclive sledujeme, kolik muzemedostat za svoji praci nebo co musımudelat, abych zvysil svou cenu, abychse lepe prosadil na trhu prace.

Stejne logice od malickapodrizujeme i svoje deti: Musı umetjazyky, aby se domluvil(a), musı mıtdoucovanı, aby se dostal(a) na skolu,musı delat sport, aby nenakynul(a)a jednou se ozenil ci vdala. A vubecje jeste mnoho vecı, co se ma ci musı,aby nase ratolesti za neco staly.

Snazit se zvysovat cenu svoua cenu svych detı je jiste velmiuzitecne, ovsem nemeli bychomzapomenout, ze hlavnı cast nasıceny za nas uz davno urcil nekdojiny. Kdo? Preci sam Bozı Syn, JezısKristus. Ptame-li se, jakou mamecenu, musıme nejprve rıci, ze mamecenu krve Bozıho Syna. Bozı Synv nas natolik verı, ze nevahal prolıtsvou krev za nas i za nase deti i zavsechny lidi. Takova je nase cena: cenaKristovy krve.

Kdyz tedy tak uzkostlive pecujemeo druhorade slozky naseho osobnıhokapitalu, co kdybychom se pokusilinajıt sobe a svym detem zase o trochuvıce casu pro peci o hlavnı kompo-nentu naseho portfolia, kterou nenı nic

jineho nez osobnı vztah ke Kristu, nasevıra?

Pan Jezıs nam trpelive, den coden, pri kazde msi sv. zprıtomnenımsve obeti na krızi pripomına cenu,kterou za nas jednou provzdy zaplatil.Prihlasme se k tomuto kapitalu, kterynam nabızı. Nenechme jej propad-nout! Zkusme si najıt o trochu vıc casuna osobnı modlitbu. Zvazme, zda by-chom nemohli prijıt na msi sv. i nekdymimo nedeli. Posılejme kluky mini-strovat, a pokud uz chodı v nedeli,zkusme jim pomoci zacıt ministrovatjeste alespon jedenkrat v tydnu, aby jesluzba u oltare mohla zacıt bavit a vestk Panu. Zvazme, jestli by se nekdo

5

z detı nemohl pridat k detske schole,aby objevoval krasu zpevu pri liturgii.Premyslejme, co bychom my samimohli udelat, abychom z pokladu nej-svetejsı obeti, ktery se nam nabızı,dokazali lepe cerpat. Vzdyt i kdy-bychom svym usilım zvysovali svoucenu v ocıch lidı sebevıc, bude nam tok nicemu, pokud se nenechame omytKristovou krvı, ktera se proleva za nasa za vsechny na odpustenı hrıchu . . .

P. Jakub Tuma

Prelom rokustraveny ve Zdarci

Zacatkem prosince 2015 zajistilaMgr. Ludmila Dufkova skupinechoralistu kratkodoby pobytv rekonstruovane fare ve Zdarci. Tatoobec lezı l4 km zapadne od Tisnova,v malebnem podhurı Ceskomoravske

vysociny. Hlavnım lakadlem Zdarcea okolı je kouzelna prıroda s clenitymterenem a dvema rıckami – Bobruvkaa Libochuvka. Vesnice je zaclenena doJihomoravske integrovane dopravy,coz znamena vyhodu pro cestovanı doTisnova i do Brna. Zeleznicnı staniceRikonın je vzdalena necele 4 km. Zdevede hlavnı zeleznicnı trat Breclav– Praha. Cesta vlakem do Brna – nahlavnı nadrazı, trva 45 minut.

Fara jiz neslouzı svemupuvodnımu ucelu, je mozne siv nı pronajmout nektery z dvouaz ctyrluzkovych pokoju, kterejsou vybaveny socialnım zarızenım.Kuchyne a jıdelna jsou spolecne.Kostel, ktery je zasvecen svatymPetru a Pavlovi, spravuje fararv Dolnıch Louckach P. Pavel Krivy.Ten excurrendo spravuje i farnostiZdarec a Olsı.

Administrator excurrendo (dojız-dejıcı duchovnı spravce, latinskydoslovne ”vyjızdejıcı administrator,spravce“) je oznacenı pro knezepovereneho spravou i jine nez svedomovske farnosti (jedne nebo castoi vıce). V zemıch, kde je nedostatekknezı, jako naprıklad v Ceskerepublice, je tento jev, kdy ma jedenknez na starosti vıce farnostı, naprostobezny. Domovska farnost spolus farnostmi spravovanymi excurrendose nazyvajı farnım obvodem neboridceji farnı kolaturou.

6

Konec stareho i zacatek novehoroku jsme stravili na fare v druznychdebatach, diskusıch, vypravenıcha modlitbach, bez rozhlasu a televize.Novy rok jsme zahajili ucastı namsi svate v mıstnım kostele, kterystojı prımo naproti fary. Byli jsmemile prekvapeni znacnym poctemmıstnıch verıcıch i jejich aktivnı ucastına bohosluzbe. V opravenem kosteles gotickymi zaklady jsou zbytkystredovekych fresek. Sam pan farar jesympaticky urostly vousac strednıhoveku. Verıcı se modlili a zpıvali troskurychleji, nez je tomu ve vetsine kosteluu nas, toto ovlivnuje nejen farar, alevetsinou i varhanık.

Po msi sv. jsme podnikli kratkouvychazku, pri ktere jsme navstıvilii mıstnı hrbitov. V mrazu a sneznempoprasku jsme se prosli udolım rıckyLibochuvky a videli nejen krasnouzimnı prırodu, ale i zbytky mostu,ktery byl strzen povodnı. V udolıje nekolik peknych chat a stavenı.Hned v jednom z prvnıch jsme ob-jevili jednu z bust ”obcana Rulıka“.Tato umelecka dıla byla pred nekolikalety postavena (bez radneho povolenı)v parku na Moravskem namestı, presulici naproti vchodu do sacristie. Zjis-tili jsme, ze okolı je vhodne i procyklisticke vylety, proto nekterı z nasuvazujı o delsım pobytu na mıstnı farev letnıch mesıcıch.

PhDr. Jan Weinberger

Po stopach pana kaplanavylet do Trebıce 16. 1. 2016

Nase ucast na farnım vyletedo Trebıce byla spojena hnedse tremi ”nej“. Prihlasili jsme seuplne nejdrıv, Klarka byla nejmladsıucastnık a na sraz jsme dorazilyze vsech nejpozdeji ,. V tramvajiblızıcı se k hlavnımu nadrazı jsempropocıtavala nejrychlejsı variantutrasy pokladna – pate nastupiste,ale od behu s dıtetem za krkemme zachranila predvıdavost panakaplana, ktery nam koupil jızdenkypredem. Takze jsme se jen pridalyk davu malych, velkych, detı i babiceka Kristy Zezulove, ktera vsak mırilajeste dal na zapad, do Nemecka.

Jak vsichni dobre vıme, i cestamuze byt cıl, a prvnı zkusenosts vlakem typu rychlık Klarkunaprosto uchvatila. Dıky tomu jsmese nezdrzely v zadnem kupe dele nezpar minut a objevovali jsme spolecnes Marabuem vsechna zakoutı, spojevagonu a dlouhe chodbicky. Nez jsmedorazili do Trebıce, pan kaplan nampovypravel nekolik mıstnıch legend.Podelili jsme se o svaciny (predevsımze zasob Keberlovych a Speratovych)a o zajımave informace ohledne denıv nası farnosti. Kousek od nadrazıuz nas ocekaval ridic doprovodnehovozidla Matej a mohli jsme spolecne

7

vyrazit k bazilice sv. Prokopa. Neznas nadhernou pamatkou provedlbrnensky rodak a mıstnı pan kaplanVojta Loub, navstıvili jsme vystavubetlemu v Muzeu Vysociny, ze kteresi nejvıce pamatuji detsky koutek.Od baziliky jsme zamırili pres ulickyzidovske ctvrti prımo na namestı, kdejsme hladove vyhlızeli slibovanoujıdelnu. Obsluha byla nastestı rychlaa nabıdka pestra, takze si svujkarlovarsky knedlık vychutnalai nase Klarka. Po obede jsme bohuzelmuseli zbytek vypravy opustit, aleprivezli jsme si do Brna nejen plnopeknych zazitku, ale i nekolik vzorkuz lokalnıho pivovaru Urban ,.

Dekujeme panu kaplanovi zavyborny napad i organizaci celehovyletu a tesıme se prıste!

Veronika Veverka Papouskova

Ohlednutı za zimnıTrebıcı

Cerstve po vanocnım svatecnımmaratonu se nas 16. 1. 2016 v sobotnımchladnem ranu seslo neco presctyricet ”na Roli“ (tj. na staniciBrno hl. n.). Pote, co jsme vypocıtalikvotu povolenych ztrat, jsme sevydali k 5. nastupisti, kde nasdoplnili dalsı ucastnıci a mohlijsme se konecne vydat vlakem smerTrebıc. Cesta nam rychle ubehla.

Nejmladsı ucastnice (asi 2 roky)uspesne verifikovala Einsteinovuteorii relativity nepretrzitym behanımpo chodbicce, mladsı skolnı deti sezpusobne bavily a dospelı nostalgickyvzpomınali, jake to bylo, kdyz jestejezdili vlakem. V Trebıci nas hned poprıjezdu cekala vystava nejen mıstnıchbetlemu v tamnım zamku. Vystavumladsım zpestrila hra, kdy mohlistopovat ruzne znacky po mıstnostia plnit ukoly za drobne odmeny. Starsıa zkusenejsı zhodnotili cas navstevoumuzejnı kavarny ci nedalekehominipivovaru. Pred obedem nas jestemıstnı pan kaplan P. Vojtech Loubprovedl romansko-gotickou bazilikousv. Prokopa, ktera je s zidovskou ctvrtı,jiz jsme taky navstıvili, na seznamupamatek UNESCO.

Pohostinstvı nası bezmalapadesatihlave vyprave poskytlpodnik Trebıcanka, kde jsme nakonecbyli mile prekvapeni spontannımkoncertem nasich detı na piano ukrytev koute. Po dobrem obede jsme jestenavstıvili kostel sv. Martina s jednımz nejvetsıch trebıcskych betlemu (vizfoto), a pak uz jsme se zase rychlıkemv 15:24 ubırali zpatky na Brno.

S potesenım muzeme konstato-vat, ze jsme nakonec nemuseli ode-pisovat zadne ztraty, snad jen ztratupredsudku, ze vylet na betlemy budebavit jen deti.

Za ucastnıky P. Jakub Tuma, kaplan

8

V Trebıci pred betlemem ...

9

Farnı ples

O farnım plese farnosti sv.Tomasese letos muze psat velmi prıjemne.Termın se vratil do obdobı, kdy sev podstate rozjızdı plesova sezonaa tanecnıci(ce) jsou patricne natesenı.Predevsım pak musım pochvalneuznat, ze uroven plesu se vratilado nejvyssıch hodnocenych prıcek,mereno tedy mezinarodnımi kriterii.Zatımco vetsina z nas se jde na plespobavit, nekterı farnıci tuto akci spıseoddrou bez naroku na jakoukoliodmenu. Letos se plesu ujala skupinapod vedenım Ireny Lesakove a jakbylo jiz zmıneno, nasadila kvalitativnevelmi vysokou latku, a jak doufamepro prıstı rok, predevsım sami sobe.Touto cestou milı dobrovolnıci vamchceme rıci: DEKUJEME, skvela prace!

Ples je od slova plesat, a protochci (pro prıste) pozvat i vsechnyvahavce, kterı se domnıvajı, ze tohomoc nenatancujı. Protoze akce jeto spolecenska, pri ktere se muzeteseznamit, stmelit (nekterı i schmelit)a nechat plesat sve srdıcko, kdyz uznozickam se nechce. A muzete po-znat cleny farnosti tak trochu z jinestranky. Dozvıte se radu zajımavychinformacı, i kdyz je v budoucnu uznevyuzijete. A zjistıte, jak je to s tımkrokem a hubou. Nekdo drzı krok,nekdo hubu, nekdo obojı a mnozı anijedno. A pak, vesely vecer je lepsı, nezbatoh leku.

Na farnı ples jsme se dostavovalipostupne a to podle toho, jak

rychle se komu darilo resit domasituaci s oblecenım, ktere se rokod roku zmensuje. Kdo prekonaltuto netaktnost tkanin i dopravnıvzdalenost, mohl si vyslechnoutzahajenı od otce Mraze. Bylo namnaznaceno, ze prıtomnı patrı mezi25 procent duchovne nejvyspelejsıch,alespon podle sv. Jana Vianneye. Jato tak pochopil. Pak se akce ujalakapela Byznys TIME. Hrala dobrea s prıjemnym prostredım souznelado prıjemne atmosfery.

Parket roztancila poloneza z jejızzajımave choreografie vyzarovalaruka zkusene Marty. Nasledne serozjel program 22. tradicnıho farnıhoplesu v plne sıle. Hudebnı zanry sestrıdaly, podobne jako tanecnıci naparkete. Sve kousky v predtancenıchnam predvedla devcata ze studia

”NO FEET“. V programu nechybelatombola se zajımavymi cenami. (Nakrutı rızecky, nemylım-li se, budeletos zvat rodina Weinbergerova.) Naplese se vydavala take vecere. Ta bylavskutku domacı a taky se po jıdlerychle zaprasilo. A kde se prası, tamse musı kropit. Mıstnı bar byl v plnepermanenci, obsluha rychla.

Rychle utıkal cas. No prave, tendrahocenny. Nez by se clovek nadal,blızil se zaver. A vetsina prıtomnychsi ples uzıvala az do sameho konce.Vsak take druhy den na devate msibylo patricne vymeteno.

Nezbyva tedy nez si prat, aby seprıstı ples vydaril podobne jako tenletosnı.

- ki -

10

POHADKA

Janicka byla mala holcicka, by-dlela v male vesnicce, v malem, alepeknem domku hned na kraji velkehohlubokeho lesa. A mela jedno ve-like pranı. Mıt vlastnıho pejska. Mno-hokrat maminku a tatınka prosila, sli-bovala, jak se bude starat a taky zebude mamce pomahat a vubec budemoooc hodna. A to taky splnila, a takjednoho dne prisel tatınek s taskoupres rameno a z nı vykukovala bılastrapata hlavicka. To bylo radosti!Je, ten je tak krasny, je to nejhez-cı pejsek na svete, budu mu rıkatHafık! A Janicka se o Hafıka takyvzorne starala. Bylo to jeste stenatko,tak ho musela naucit spoustu vecı.Zatım s nım chodila jen na zahradku.Pejsek byl vzdycky pekne ucesany,mel nachystanou misticku s vodoua s jıdlem, mel se proste kralovsky.

Jednoho dne tatınek rekl: ”Hafıkuz je dost velky, muzes s nım jıtna prochazku, ale radeji ho mej navodıtku.“ To zas bylo radosti! Hafıkskakal, jakoby neco tusil a Janickaskakala taky. Jen s Hafıkem kousekpoposla, potkala deti, co si tamhraly. ”Ju, ty mas krasneho pejska,muzem si ho pohladit? Budeme sispolu hrat, chces?“ Ale tu se Janickazamracila: ”Ne,“ dupla si nozkou.

”Hafık je jenom muj. Ja mu cesukozısek, umyvam ocicka, chystampapanıcko.“ Ale prave kdyz se takhle

rozohnila, Hafık prudce poskocil,vytrhl jı vodıtko z ruky a pelasilk tomu velikemu hlubokemu lesu.Janicka se honem rozbehla za nım:

”Hafıkuuu, Hafıkuuu!“, ale kde uztomu byl konec. Janicka se rozplakala.

Tak deti, a hadejte, co udelaly deti.Mohly si rıct: Chtela si s nım hratjen sama, tak at si ho sama hleda!Ale ne. Byl tam jeden vetsı kluka ten rekl Janicce: ”Nebrec, spolecneho najdeme. Nebude daleko.“ A uzrozdeloval ukoly, kdo pujde kudy. No,chvıli to trvalo, nez stenatko nasli.Hafıkovi se totiz vodıtko zamotalokolem stromu a i kdyz se chtel vratitk Janicce a detem, proste nemohl.Jedna holcicka ale uslysela jehoknucenı a vysvobodila ho. Honemzavolala na ostatnı a ti se sebehlia Hafık po nich vesele skakal, ale detibyly trochu rozpacite, kdyz dobehlai Janicka.

A ta byla jeste rozpacitejsı. ”Bylajsem hloupa, jo, byla jsem zlaa sobecka. Odpustte mi to, prosım.Odted si s Hafıkem budeme hratvsichni dohromady.“ A ten vetsı klukse usmal: ”No, mas pravdu, bylas´hloupa, ale jsi jeste mala a ted jsi tonapravila.“ ”A taky si to budu dobrepamatovat a nikdy uz nic takovehoneudelam!“ slibovala Janicka a takyto dodrzela. Zjistila, ze je to mnohemvetsı legrace hrat si spolu s ostatnımidetmi a Hafık zjistil, ze to nenı mocvelka legrace byt v lese zamotanykolem stromu a uz nikdy neutekl.

Marie Sojka Vesela

11

TOMASEK – Zpravodaj pri kostele sv. Tomase v Brne. Vydava Rım.-kat. farnost u sv. Tomase v Brne, Lidicka 6,602 00 Brno,� 545 57 22 15, c. uctu: 4200061594/6800, Internet: http://www.svtomas.net/

Mons. Jan Mraz – farar, redakce: M. Vesela, M. Keprtova, V. Keprt. Schranka pro el. prıspevky:redakce@svtomas.net, ostatnı prıspevky predavejte kostelnıkovi. Vychazı pro vnitrnı potrebu farnosti.

Nevyzadane prıspevky nevracıme. NEPRODEJNE. Uzaverka prıstıho cısla 13. brezna 2016.