MYKOLOGIE - Univerzita Karlova MM verze 2010.pdf · ZYGOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...

MYKOLOGIE

verze 20010

MB120P18

MYKOLOGIE – časový rozvrh lekcí a praktika

1. ÚVOD a EKOLOGIE (bez praktika)

2. „Protozoální skupiny“ (saprotrofní a biotrofně parazitické hlenky

s praktikem)

3. Chromalveolární skupiny (labyrintuly, oomycety, hyfochytriomycety)

s praktikem

4. FUNGI – úvod k říši, chytridiomycety a mikrosporidie

s „malým“ praktikem

5. Zygomycety (Zygo- a Glomeromycota) vlastní lekce + část praktika

6. Houby vřeckovýtrusé – úvod, dokončení praktika k zygomycetům

7. Taphrinomycotina + Saccharomycotina s praktikem (kvasinky)

8. Pezizomycotina – „prototunikátní“ s praktikem na penicilia,

aspergilly a spol.

9. Pezizomycotina - „unitunikátní“ s praktikem na chaetomia,

xylariální houby a spol.)

10. Pezizomycotina – “bitunikátní“ a deuteromycety s praktikem

na Dematiaceae

11. Houby stopkovýtrusé I. s praktikem na rzi a sněti

12. Houby stopkovýtrusé II. s praktikem na chorošovité, kloboukaté

a břichatkovité houby

MYKOLOGIE 5. lekce

Říše Fungi: Zygomycota

incl. Glomeromycota

verze 20010

Kde se nacházíme v systému:

říše: FUNGI

oddělení: ZYGOMYCOTA – houby spájivé

incl. Glomeromycota

verze 20010

ZYGOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Zřejmě polyfyletická skupina, jejíž jádro tvoří třída Zygomy-

cetes, zatím co zařazení druhé skupiny sem kladené (třída

Trichomycetes) je zřejmě provizorní a vývojové spojení

obou skupin je zatím spíše spekulativní.

ztráta bičíků

FUNGI

ztráta bičíků

zjednodušené znázornění vývojových větví říše Fungi

Basidiomycota

Ascomycota

Glomeromycota

Mucorales+Endogonales

Zoopagales

Kickxellales

+Harpellales

+Dimargaritales

Entomophthorales

Neurospora crassa

Chaetomium globosum

100

Saccharomyces cerevisiae

100

Pneumocystis carinii

Schizosaccharomyces pombe

100

100

Coprinopsis cinerea

Phanerochaete chrysosporium

100

Cryptococcus neoformans

Ustilago maydis

100

100

Glomus mosseae

Glomus intraradices

100

Scutellospora heterogama

100

Paraglomus occultum

Geosiphon pyriforme

100

Rhizopus stolonifer

Cokeromyces recurvatus

100

Phycomyces blakesleeanus

100

Umbelopsis ramanniana

100

Endogone pisiformis

Endogone lactiflua

100

100

Mortierella verticillata

Mortierella sp.

100

100

Smittium culisetae

Furculomyces boomerangus

100

Coemansia reversa

Orphella haysii

100

97

Spiromyces aspiralis

100

Dimargaris bacillispora

Kuzuhaea moniliformis

Piptocephalis corymbifera

100

Rhopalomyces elegans

100

Entomophthora muscae

Conidiobolus coronatus

Basidiobolus ranarum

Olpidium brassicae

96

100

100

100

100

98 100

ZY

GO

MY

CO

TA

„pokročilé skupiny“ „primitivní skupiny“ skupiny „incertae sedis

Chytridio- mycota

Neocalli- mastigo- mycota

Glomero- mycota

Zygo- mycota

Ascomycota Basidiomycota

Blastocla- diomycota

Microspo- ridia

Kickxellomycotina

Entomophtoromycotina

Zoopagomycotina

Taphrino- mycotina

Saccharo- mycotina

Pezizo- mycotina

Ascomycota incertae sedis

Ustilagino mycotina

Puccinio- mycotina

Basidiomycota incertae sedis

Agarico- mycotina

FUNGI

vývojové větve

? vývojové větve











Oddělení jako celek je charakterizováno především dvěma

znaky: typem pohlavního rozmnožování, jehož výsledkem

tvorba zygosporangia a tvorbou rozsáhlého, převážně

nepřehrádkovaného mycelia; u některých zástupců už ale

dochází i k tvorbě sept ve vegetativním myceliu.






Oddělení jako celek je charakterizováno především dvěma

znaky: typem pohlavního rozmnožování, jehož výsledkem

tvorba zygosporangia a tvorbou rozsáhlého, převážně

nepřehrádkovaného mycelia; u některých zástupců už ale

dochází i k tvorbě sept ve vegetativním myceliu.

Vzhledem k uvedené odlišnosti obou tříd v morfologii,

velikosti i významu budeme charakterizovat obě skupiny

samostatně s důrazem především na třídu Zygomycetes.

ZYGOMYCETES + TRICHOMYCETES

TŘÍDA ZYGOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Vegetativní mycelium je dobře vyvinuté a rozsáhlé, nepře-

hrádkované (coenocytické), větvené, mnohojaderné,

haploidní. Lze rozlišit rhizoidy, stolony a sporangiofory.

Septa se tvoří při oddělování rozmnožovacích orgánů,

jen zřídka na vegetativním myceliu a pak s jedním či více

jednoduchými póry. Buněčná stěna je tvořena převážně

chitinem.


Vegetativní mycelium je dobře vyvinuté a rozsáhlé, nepře-

hrádkované (coenocytické), větvené, mnohojaderné,

haploidní. Lze rozlišit rhizoidy, stolony a sporangiofory.

Septa se tvoří při oddělování rozmnožovacích orgánů,

jen zřídka na vegetativním myceliu a pak s jedním či více

jednoduchými póry. Buněčná stěna je tvořena převážně

chitinem.

Nepohlavní rozmnožování pomocí endogenních nepohyb-

livých sporangiospor, které se tvoří ve sporangiích. Ta se

tvoří na koncích specializovaných hyf (sporangioforů) a

sporangiofor je ve sporangiu zakončen jako tzv. kolumela

(střední sloupek) případně s apofýzou. Po rozpadu stěny

sporangia (ve zralosti) zůstává její malá část kolem sporan-

gioforu jako tzv. límeček. Vývojový trend, postupující od

velkých sporangií s mnoha sporangiosporami k menším

sporangiím s malým počtem sporangiospor (merosporan-

gia) až k jednosporovým sporangiím (sporangioly).

Zygomycetes – mycelium a nepohlavní rozmnožování

rhizoidy

stolon

svazečky

sporangioforů

sporangia

sporangiospory

sporangiofor

límeček

kolu-

mela

původní

stěna

sporangia

Zygomycetes – sporangium s velkým počtem sporangiospor

sporangiofor

límeček

kolu-

mela

původní

stěna

sporangia

kolumela

sporangiospory

sporangiofor

MUCOR

sporangium

kolumela

sporangiofor

rod Rhizopus

kolumela

límeček

rod Mucor rod Syncephallastrum rod Cunninghamella sporangium s velkým počtem synchronní vznik merosporangií sporogenní hlavice sporangiospor a kolumela na sporogenních hlavicích, s jednosporovými s výběžky na apexu malý počet sporangiospor sporangiolami

ZYGOMYCETES – REDUKCE SPORANGIÍ

kolumela

límeček

merosporangia

sporangioly

mnohosporová sporangia

rodu Mucor

kolumela

rod Syncephallastrum

merosporangia


merosporangia


merosporangia

rod Cunninghamella

jednosporové

mladé sporangioly

rod Cunninghamella

jednosporové

mladé sporangioly

iniciáoní fáze

tvorby

sporangioly

rod Cunninghamella

jednosporové

(vyzrálé, ježaté)

sporangioly

rod Cunninghamella

jednosporové (vyzrálé, ježaté) sporangioly

rod Hesseltinella

další příklad

stopečkatých

sporangiol

Druh Thamnidium elegans

Dichotomicky větvené

sporangiofory s velkým

množstvým sporangiol.

Druh půdní, dále hojný na

koňském trusu (tedy ko-

profilní), ale i sladkých

potravinách nebo na

skladovaném mase

v chladírnách.

Druh Cokeromyces recurvatus

Další příklad dlouze stopkatých

sporangiol, obsahujících

kolumelu a malý počet

sporangiospor.

Poměrně vzácný druh, známý především z klinického

materiálu (mukormykózy).

Mucor plumbeus

Nepohlavní rozmnožování

(tvorba mnohasporových

sporangií).

Růst kolonií na

agarové půdě.

sporangiofor

sporangium Běžný druh v půdě, skladovaném osivu a potravinách, spory často ve vzdušném

spadu.

Rhizopus stolonifer

Jeden z nejběžnějších

druhů zygomycetů.

Sladké ovoce, půda,

potraviny, známý

i z klinického materiálu.

sporangiofory, sporangia

a sporangiospory

kolumela

a límeček


Pohlavní rozmnožování je

izo- nebo anizogametangiogamie.

Homothalické a heterothalické druhy.

Mnohojaderná gametangia nesena

suspensorem a oddělena septem.

Po konjugaci se vytvoří zygosporangium,

obsahující jedinou dipoidní zygosporu.

Kolem zygosporangia se může vytvářet

hyfový obal (ochanná vlákna, vyrůstající ze

suspenzorů), snad jako vývojový základ

plodnic (nejpokročilejší u Endogonaceae).

V zygospoře dochází redukčnímu dělení a

zygospora po klidovém období vytvoří

klíční hyfu, nesoucí sporangium.

Životní cyklus je tedy haplontní.

jádra

suspensory

zygospora

tvorba gametangií

ZYGOMYCETES – pohlavní proces a zygosporangia

suspensory

zygosporangium

ZYGOSPORA

AZYGOSPORA (PARTENOGENEZE

u ř. MUCORALES)

STYLOSPORA (STOPKATÁ

CHLAMYDOSPORA)

azygospora u druhu

Mucor bainieri

Tvorba pohlavních

a jim podobných spor

u zygomycetů:

Různé typy tvorby zygosporangií:

suspensory stojící proti sobě

suspensory

vedle sebe

stojící

Syncephallastrum

racemosum

Pilobolus

kleinii

Coemansia

mojavensis

Mortierella

epigma

Radiomyces

spectabilis

Piptocephalis

cylindrospora

Zygomycetes:

příklady

zygosporangií

rod Zygorrhynchus

rod Absidia (suspensory

s přívěsky)

zygosporangium druhu Zygorrhynchus moelleri

ZYGOMYCETES

životní cyklus

rodu Rhizopus

nepohlavní část

životního cyklu

nepohlavní část

životního cyklu

pohlavní část životního cyklu

plazmo-

gamie

2n

n


Ekologie: široké spektrum výskytu. Převážně půdní sapro-

trofní organizmy, některé druhy parazitují na rostlinách a

plodech, řasách krásivkách (rod Ancylistes), jiné na živo-

čiších typu vířníci nebo hlístice (řád Zoopagales), hmyzu

(řád Entomophtorales), jiné na kloboukatých houbách

(rody Spinellus, Syzygites), na jiných zygomycetech

(rod Chaetocladium), ale i na obratlovcích včetně člověka

(plicní, kožní zygomykózy, v ojedinělých případech

i napadení sliznic nebo mozkových plen).

Symbiotické druhy: ektomykorhizní (zástupci ř. Endogona-

les) nebo endomykorhizní (zástupci ř. Glomales), další

žijí v symbióze se sinicemi (rod Geosiphon má

endosymbiotickou sinici z rodu Nostoc, endocyanóza).

Koprofilní rody (Pilobolus, Pilaria).


Význam: využití produkce významných metabolitů:

výroba kyseliny mléčné (Rhizopus stolonifer, R. arrhizus,

R. oryzae), kyseliny fumarové (Rhizopus stolonifer),

citronové, šťavelové apod.

Výroba některých orientálních potravin, ale i produkce

metabolitů toxických.

Znehodnocování (hniloby)především sladkých potravin

(ovoce, džemy, sladké pečivo apod.)

V humánní medicíně mají význam druhy, působící plicní

nebo kožní zygomykózy, v ojedinělých případech

i napadení sliznic nebo mozkových plen (Rhizopus oryzae,

R. microsporus, R. azygosporus - gastrointestinální

infekce, Mucor ramosissimus, Absidia corymbifera - kožní

a podkožní zygomykózy, Conidiobolus coronatus - nasální

granuloma).


Velikost skupiny a systém: kolem 120 rodů, téměř 900 dru-

hů, dělení do 10 řádů, nejdůležitější řády jsou Mucorales,

Endogonales, Entomophtorales a Glomerales.

Pro informaci přehled řádů:

Mucorales

Mortierellales

Endogonales

Glomerales (nyní Glomeromycota)

Geosiphonales (nyní Glomeromycota)

Entomophtorales (nyní i.s.)

Basidiobolales

Zoopagales (nyní i.s.)

Dimargitales

Kickxellales (nyní i.s.)

Řády Glomerales a Geosiphonales jsou nyní na základě moleku-

lárních znaků kladeny do monofyletické skupiny Glomeromycota

(viz fylogenetické schema v úvodu).

TŘÍDA ZYGOMYCETES – řády a nejdůležitější zástupci

řád Mucorales – rody Mucor, Rhizopus, Zygorhynchus

Cunninghamella, Syncephalastrum,

Spinellus;

řád Endogonales – rod Endogone (tvorba sporokarpu);

řád Glomales – rody Glomus, Acaulospora, Gigaspora

(vesikulo-arbuskulární endomykorhiza);

řád Entomophthorales – rody Entomophthora, Basidiobolus,

Ancylistes, Conidiobolus (parazité rostlin

a hmyzu);

řád Zoopagales – rody Piptocephalis, Syncephalis, Zoopage

(parazité prvoků, hub i živočichů);

řád Dimargaritales – rody Dimargaris, Dispira (parazité na

jiných houbách včetně zygomycetů);

řád Kickxellales – rody Kickxella, Coemansia mají druhy ko-

profilní a parazitické na jiných houbách.


řád Mucorales Fr. (1832)

- vláknité coenocytické mycelium, u některých druhů se

tvoří septace, dimorfické druhy, tvořící i kvasinkovité

buňky, množící se pučením (blastogenezí);

- sporangia většinou mnohosporová (až 1000 sporangio-

spor), s kolumelou, u odvozenějších typů i jednosporo-

vá sporangia (např. u r. Cunninghamella);

- tvorba chlamydospor, arthrospor a blastospor.

Rod Mucor Fresen. (1850), plíseň, kolem 50 druhů,

nejčastější druh M. hiemalis je půdní saprotrofní houba,

asi nejznámější je druh M. mucedo (plíseň hlavičková)

na koňském trusu a tlejícím org. materiálu.

(Zajímavost: Mucor L. (1753) = Calicium; Mucor P.Micheli ex Fr. (1832) = Rhizopus!

Rod Rhizopus Ehrenb. (1821), kropidlovec působí časté

hniloby ovoce a sladkých potravin (R. stolonifer)

Rody Zygorhynchus, Thamnidium, Syncephalastrum.

Rod Mucor (plíseň), nejčastější druhy jsou M. hiemalis a

M. plumbeus půdní saprotrofní houba, M. mucedo (plíseň

hlavičková) na koňském trusu a tlejícím org. materiálu.

Z klinického materiálu jsou známy druhy M. cicinelloides,

M. racemosus, M. hiemalis ale i další.

sporangia

s kolumelou

Mucor plumbeus

Nepohlavní rozmnožování

(tvorba mnohasporových

sporangií).

Růst kolonií na

agarové půdě.

sporangiofor

sporangium Běžný druh v půdě, skladovaném osivu a potravinách, spory často ve vzdušném

spadu.

Mikroskopický obraz systemické zygomykózy,

působené druhem Mucor (Rhizomucor) pusillus.

Rod Rhizopus (kropidlovec) s hojným druhem R. stolonifer

působí časté hniloby ovoce a sladkých potravin.

Věšina druhů je schopna zkvašovat cukry.

Druhy R. microsporus a R. oryzae byly zjištěny jako

(spolu)původci kožních a gastrointestinálních zygomykóz

u savců (včetně člověka).

Rhizopus oryzae

Rhizopus stolonifer

Jeden z nejběžnějších

druhů zygomycetů.

Sladké ovoce, půda,

potraviny, známý

i z klinického materiálu.

sporangiofory, sporangia

a sporangiospory

kolumela

a límeček

Rod Syncephallastrum

tvořící merosporangia

(uvidíme na praktiku).

Rod Thamnidium má v ose

sporangioforu velké,

mnohosporové sporangium

a na postranních větvích

několikasporové sporangioly.






koňském trusu (tedy

koprofilní), ale i sladkých


skladovaném mase

v chladírnách.

rod Cunninghamella

jednosporové

sporangioly

druh Cokeromyces recurvatus




sporangiospor.



druh Cokeromyces recurvatus

druh Radiomyces embreei

druh Radiomyces spectabilis

několikasporové sporangioly

jednosporové sporangioly

zygosporangium druhu Zygorrhynchus moelleri

Rod Zygorrhynchus: běžný půdní druh Zygorrhynchus

moelleri tvoří často zygosporangia i při kultivaci na

agarových půdách.

Rod Spinellus – sporangiofory na plodnici helmovky

(rod Mycena, Basidiomycetes)

Rod Pilobolus (měchomršť) vytváří pod sporangiem

subsporangiální vak, ve kterém se hromadí tekutina.

Ve vaku se tak postupně zvětšuje tlak až vak v nejtečím

místě praskne a odmrští celé sporangium.

Koprofilní druhy, běžné na trusu býložravců, nejznámější

je druh Pilobolus crystallinus.


řád Mortierellales

- odlišuje se od předchozího řádu absencí kolumely ve

sporangiu a zygosporangia některých druhů bývají

obaleny spletí vegetativních vláken.

Nejznámější je velký rod Mortierella s několika desítkami

půdních druhů.

Mortierella polycephala

je známa jako původce

plicní zygomykózy skotu.


řád Endogonales

- zygospory jsou obaleny spletí hyf a výsledný často

makroskopický útvar se nazývá sporokarp (kvaziplodnice,

nepravá plodnice).

Nové znaky: septace mycelia, oddálení plazmogamie

a karyogamie (ale nikoli dikaryofáze), tvorba sporokarpů.

Rod Endogone zahrnuje jak půdní saprotrofy, tak i

ektomykorhizní druhy. Druh E. pisiformis lze nalézt ve

svrchních vrstvách humusu, v opadance, pod listím apod.

Ektomykorhizní druhy (např. E. flammicorona)

Endogone flammicorona - sporokarpy

Endogone

flammicorona

sporokarpy


řád Glomerales

- pohlavní rozmnožování je vzácné, často se tvoří chlamy-

dospory a azygospory. Arbuskulární endomykorhiza.

Kolem 80% všech známých endomykorhiz.

Spory se vytváření jednotlivě, ve shlucích nebo ve

sporokarpech. Rod Glomus - sporokarpy a chlamydospory.

TŘÍDA ZYGOMYCETES

řád Glomerales

rod Acaulospora – vesikuly

v kořínku a chlamydospora

rod Glomus

chlamydospory

rod Glomus

chlamydospory

rod Glomus - spora

postavení skupiny: dříve řazen do primitivnějších

vřeckovýtrusných hub či mezi lišejníky; molekulární

studie ukazují na příbuznost s Glomerales (proto je

dnes řazen do skupiny Glomeromycetes)

mladá stélka: coenocytická vlákna, na konci se tvoří

nepohlavní spory

uvnitř stélky žije endosymbioticky sinice Nostoc

punctiforme (endocyanóza)

v přírodě nacházen velmi zřídka, na podobných

místech jako Anthoceros, Blasia,

známá je lokalita v Německu (Spessart Mts.)

jediný druh: Geosiphon pyriforme


řád Geosiphonales

Geosiphon pyriforme Zygomycetes

Uvedené dva řády ( Glomerales a Geosiphonales) jsou dnes na

základě předevsím fylogenetických studií na molekulární úrovni

kladeny do nové hierarchickéjednotky na vysoké úrovni -

Glomeromycota. Jedná se především o arbuskulární

endomykorhizní houby (viz charakteristika řádu Glomerales)

Schüßler, A. D. Schwarzott, and C. Walker. 2001. A new fungal phylum, the Glomeromycota:

phylogeny and evolution. Mycological Research. 105(12): 1413-1421.

Uvedené dva řády ( Glomerales a Geosiphonales) jsou dnes na

základě předevsím fylogenetických studií na molekulární úrovni

kladeny do nové hierarchickéjednotky na vysoké úrovni -

Glomeromycota. Vnitřní uspořádání skupiny je zatím nejednotné,

nejčastěji 4 řády (Archaeosporales, Diversisporales, Glomerales a

Paraglomerales).

Uvedené dva řády ( Glomerales a Geosiphonales)

jsou dnes na základě předevsím fylogenetických studií

na molekulární úrovni kladeny do nové hierarchické

jednotky na vysoké úrovni - Glomeromycota

Glomus

http://tolweb.org/Glomeromycota/28715/2005.07.01


řád Entomophtorales

- mycelium septované na mnohojaderné segmenty, často

se rozpadá na „hyfová tělíska“. Tvorba terminálních

blastokonidií na větvených konidioforech a sekundár-

ních konidií. Tvorba zygospor a azygospor.

Fakultativně nebo obligátně parazitické druhy na

rostlinách (včetně řas) a hmyzu, další způsobují

onemocnění savců včetně člověka.

Rod Entomophtora (hmyzomorka) je entomofágní rod

s nejznámějším druhem E. muscae (původce mušího

moru). Prorůstá tukovou tkáň hostitele, mycelium se

rozpadá na hyfální tělíska a výsledně houba prorůstá celé

tělo hostitele. Po uhynutí hmyzu se na jeho povrchu

vytvářejí konidiofory, produkující blastokonidie.

Rody Conidiobolus a Basidiobolus jsou známy i

z obojživelníků a teplokrevných živočichů včetně člověka.

Entomophtora

muscae

konidiofory na povrchu

hmyzu, tvořící

apikální blastospory

Entomophthoromycosis

caused by Basidiobolus ranarum

showing a subcutaneous lesion

involving the entire thigh and

buttock of an Indonesian boy.

There was a secondary bacterial

infection following a biopsy.

Basidiobolus ranarum

se vyskytuje na exkrementech

žab, ale byl zjištěn také jako

fakultativní patogen u člověka,

působící podkožní onemocnění

končentin.


řád Zoopagales

- obligátní parazité jiných zygomycetů (např. z řádu

Mucorales, zde parazitují druhy rodů Piptocephalis

nebo Syncephalis), měňavek (Rhizopoda, parazitické

jsou např. rody Zoopage nebo Cochlonema),

hlístic (Nematoda) apod. Půdní druhy.

Tvorba sporangiospor v merosporangiích,

ale i blastokonidií a chlamydospor.

merosporangia

rodu

Piptocephalis


řád Dimargaritales

- septované mycelium, septa s čočkovitým útvarem,

připomínajícím dolipór u bazidiomycetů.

Druhy parazitické na zástupcích řádu Mucorales, ale i

na některých askomycetech.

Rod Dimargaris

zralá merosporangia

na sporiferních

větvích sporangioforu.


řád Kickxellales

- mycelium opět přehrádkované, jednosporová

merosporangia se tvoří na specializovaných

sporangioforech, zvaných sporokladia.

Na sporokládiích se tvoří lahvicovité útvary zvané

pseudofialidy, které nesou merosporangia.

Saprotrofní druhy v půdě, též druhy koprofilní.

Rod Coemansia – merosporangia na sporokládiích.

sporokládium

pseudophialidy

merosporangia

Coemansia aciculifera

sporofor se sporokladii

TŘÍDA TRICHOMYCETES

TŘÍDA TRICHOMYCETES – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA

Polyfyletická skupina, vymezená spíše ekologicky než

morfologicky a ultrastrukturálně.

Vegetativní mycelium redukované, přehrádkované nebo

bez sept, hyfy větvené i nevětvené, bazální částí přichyceno

k hostiteli. BS: chitin, glukosamin, snad i celulóza?

Nepohlavní rozmnožování dosti různorodé (arthrospory,

trichospory i sporangiospory).

Pohlavní rozmnožování: konjugace s výslednou zygo-

sporou (Harpellales), ale u mnoha zástupců redukováno

a není příliš prozkoumáno.

Velikost skupiny a ekologie: asi 50 rodů a 200 druhů,

vazba na členovce, zvláště na hmyz, mnohonožky,

korýše a podobně, vyskytují se v zažívacím traktu

hostitelů, ale zřejmě neparazitují, živí se nepotřebovanou

stravou hostitele. Komenzalizmus?

Smittium culisetae – vláknitá stélka a trichospory

Genistelloides helicoides: tvorba trichospor a uvolněná

trichospora se dvěma spirálovitě stočenými přívěsky.

Trichomycetes – příklady zástupců

Smittium alpinum

oválné trichospory. Houba je známa pouze

z larev rodu Diamesa

(Chironomidae - pakomárovití).

rod Genistellospora rod Genistelloides

Genistelloides helicoides

Uvolněná trichospora se dvěma

spirálovitě stočenými přívěsky.

Stachylina pedifer

Jednoduchý holokarpický thalus

se 4 trichosporami na larvě pakomára.

PRAKTIKUM

ZYGOMYCETES – praktikum (přehled druhů abecedně)

3239 Absidia cylindrospora - mnohosporová sporangia, kolumely

1003 Absidia spinosa - mnohosporová sporangia, kolumely

2871 Circinella umbellata - sporangia

1588 Cokeromyces recurvatus - stopkaté sporangioly v hlavici

1166 Conidiobolus sp. - konidie!

903 Cunninghamella echinulata - sporangioly na vesikulu

1574 Linderina pennispora - merosporangia

3540 Mortierella parvispora - mnohosporová sporangia, kolumely

2659 Mucor mucedo - mnohosporová sporangia, kolumely

2626 Mucor plumbeus - mnohosporová sporangia, kolumely

1876 Mycotypha microspora - sporangioly na válcovitém měchýřku (termofilní druh)

3276 Phycomyces nitens - mnohosporová sporangia, kolumely (z rašeliny ve skleníku)

1686 Rhizopus stolonifer - mnohosporová sporangia, kolumely

3850 Syncephallastrum racemosum - merosporangia

3847 Syzygites megalosporus - zygosporangia (+ sporangia) z plodnice basidiom.

2416 Thamnidium elegans - sporangioly na dichotomicky větveném sporangioforu

3242 Thamnostylum pyriforme – svazky stopkatých sporangiol na sporangioforech

2642 Zygorhynchus moelleri - pohlavní zygosporangia a nepohlavní sporangia

rod Mucor rod Syncephallastrum rod Cunninghamella sporangium s velkým počtem synchronní vznik merosporangií sporogenní hlavice sporangiospor a kolumela na sporogenních hlavicích, s jednosporovými s výběžky na apexu malý počet sporangiospor sporangiolami

ZYGOMYCETES – REDUKCE SPORANGIÍ

kolumela

límeček

merosporangia

sporangioly

Mucor plumbeus (příprava preparátu z kultury)

kolonie na agarovém médiu

sporangiofor s mnohasporovým sporangiem

Výskyt: půda, trus, potraviny, substráty obsahující polysacharidy.

Význam: příležitostný patogen živočichů, znehodnocení potravin.

sporangiofor s obnaženou

kolumelou kolumela

límeček (zbytek obalu sporangia)

sporangiofory s koncovou sporogenní hlavicí a přesleny bočních větví s menšími sporogenními hlavicemi, jednosporová sporangiola na stopečkách

Cunninghamella echinulata

jednosporová sporangiola na stopečkách na povrchu sporogenní hlavice

Cunninghamella echinulata

Zygorhynchus moelleri (trvalý preparát)

kolonie na

agarovém

médiu

mladé a zralé sporangium

(nepohlavní rozmnožování)

Výskyt:

saprotrofně v půdě.

zygosporangium

(pohlavní rozmnožování)






koňském trusu (tedy ko-

profilní), ale i sladkých


skladovaném mase

v chladírnách.









sporangiospor.







sporangiospor.

Cokeromyces recurvatus homothalický druh, zygosporangia

mladý a zralý sporangiofor

Mycotypha microspora

sporangioly na válcovitém měchýřku

(termofilní druh)

Thamnostylum pyriforme CCF 3242, sporangioly, SEM

Cunninghamella echinulata (příprava preparátu

z kultury)

kolonie na

agarovém médiu

sporangiofory

s jednosporovými

sporangii

(sporangiolami)

Výskyt:

saprotrofně v půdě. sporogenní

hlavice

sporangiola

vidličnatě větvené sporangiofory, parazit bazidiomycetů Syzygites

sporangiofory nápadně zakřivené

Circinella muscae

Circinella minor

sporangioly s papilou,

nahoře vyvíjející

se sporangiola

na konci sporangioforu

Conidiobolus klíčící sporangiola s papilou vpravo

sporangioly a chlupaté chlamydospory;

vpravo klíčící sporangiola

tvorba zygosporangia s nápadnými tmavými přívěsky


Phycomyces nitens CCF 3276, kolumely

sporangium

Phycomyces mladé sporangiofory

na agarovém

médiu pod

binokulární lupou

koprofilní houba sporangiofory dosahují délky několik cm v buněčné stěně je vysoký podíl chitinu


sporangiofory s apofýzou a kolumelou vyrůstají z obloukovitých stolonů

Absidia

ZYGOMYCETES – praktikum (přehled druhů abecedně)



2871 Circinella umbellata - sporangia



903 Cunninghamella echinulata - sporangioly na vesikulu

1574 Linderina pennispora - merosporangia




1876 Mycotypha microspora - sporangioly na válcovitém měchýřku (termofilní druh)

3276 Phycomyces nitens - mnohosporová sporangia, kolumely (z rašeliny ve skleníku)



3847 Syzygites megalosporus - zygosporangia (+ sporangia) z plodnice basidiom.




ZYGOMYCETES – praktikum (přehled druhů abecedně) strana 1


saprotrofní půdní druh


saprotrofní půdní druh

2871 Circinella umbellata – sporangia

saprotrofní druh v půdě, rostlinném opadu a exkrementech


koprofilní, půdní, příležitostný patogen


saprotofní, koprofilní a půdní, příležitostný patogen

903 Cunninghamella echinulata - sporangioly na terminálním měchýřku

saprotrof na organickém materiálu a v půdě

1574 Linderina pennispora – jednosporová protáhlá merosporangia,

koprofilní druh, tento kmen izolován z půdy v Libérii


saprotrof na organickém materiálu a v půdě


koprofilní, rostlinný opad, relativně vzácný druh,

ZYGOMYCETES – praktikum (přehled druhů abecedně) strana 2


hojný saprotrof na organickém materiálu a v půdě

1876 Mycotypha microspora - sporangioly na válcovitém měchýřku

saprotrofní půdní a koprofilní druh (termofilní ?)

3276 Phycomyces nitens - mnohosporová sporangia, kolumely

saprotrofní půdní druh (tento kmen izolován z rašeliny ve skleníku)


saprotrofní půdní druh, též hniloby skladovaného ovoce a potravin


saprotrofní půdní a koprofilní druh, příležitostný patogen

3847 Syzygites megalosporus - zygosporangia + nepohlavní sporangia

obvykle na masitých plodnicích basidiomycetů (např. holubinek, helmovek aj.)


koprofilní, snad i psychrotolerantní druh


půdní a koprofilní druh


běžný saprotrofní půdní druh

Rhizopus stolonifer a spol. se s vámi loučí –

nashledanou příště u dalších houbiček!

Date post:	03-Jan-2020
Category:	Documents
Upload:	others
View:	0 times
Download:	0 times

MYKOLOGIE - Univerzita Karlova MM verze 2010.pdf · ZYGOMYCOTA – ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA...

Documents