Odpadyodborný časopis pro nakládání s odpady a životní prostředí
Měsíčník vydavatelství Economia a.s., odpady.ihned.cz
téMa:BIOODPaD
Greenwashinga jeho sedm hříchů
Katalog odpadů –skupina 15
Zpráva o životnímprostředí
Proč recyklovatstavební odpady
12/2010cena 85 Kč / 4,2 EUR
OD000558
editorial
odpady.ihned.cz str. 3
Vážení čtenáři,přišla mi tisková zpráva s nadpisem „Udělámetrochu rachot“. Hmmm - zajímavé. Co to můžebýt? To byste nevěřili: druhý ročník Evropskéhotýdne redukce odpadu (nevymýšlím si, má todokonce webové stránky European Week for WasteReduction 2.0). Dále cituji z tiskové zprávy: „Akci,do které se v tomto roce přihlásilo 30 organizací ze16 zemí sedmadvacítky, má zahájit koordinovanébubnování na prázdné obaly pod heslem Hlučteproti odpadu. Týdenní akce, spolufinancovanáprogramem Evropské komise Life+, si klade za cílzvýšit povědomí o možných strategiích a politi-kách zaměřených na boj proti stále rostoucímuobjemu odpadu, který produkujeme."
Člověka taková zpráva potěší. Evropská unie jena tom zjevně tak dobře, že může platit i za mlá-cení do prázdných barelů. Ach, kdeže Řeckona hranici bankrotu, kdeže Irsko potácející se nadpropastí. Financovat bubnování proti odpadu, to jenám třeba. Škoda že ještě žádného opilce, kopa-jícího po večerech do popelnic, nenapadlo, že bysi mohl dát žádost o grant. Vlastně ne, popelnicenení technicky vzato obal. Ale snad by se to nějakdalo navlíknout. Třeba že do nich kope na protestproti vysoké produkci směsného komunálníhoodpadu. A prachy z Unie jsou tu coby dup.
Pamatuji se, že se už bubnovalo proti různýmvěcem. Proti Temelínu například, myslím že i pro-ti spalovně v Opatovicích. Ale opravdu nemámžádné zprávy, jestli to zabralo.
Nemám nic proti bubnování. Na pražskémPetříně se scházejí lidé, aby bubnovali při úplňku,což může být za horké letní noci a s dostatkem al-koholu celkem legrace. Šlo by to i proti odpadům,ale bude to dost poetické?
Česká republika se do chvályhodné „odpadové"akce zatím nezapojila. Nicméně tisková zprávaříká, že by mohla být v budoucnu zajímavýmúčastníkem. Tak uvidíme, kdo zabubnuje.
Toto je poslední číslo našeho časopisu v letoš-ním roce.
Jménem celé redakce časopisu Odpady vámvšem přeji krásné Vánoce, veselý Nový Rok (s bub-nováním?) a hodně zdraví a úspěchů v roce 2011.
Jarmila Šťastná,šéfredaktorka
OD000477-7
obsah
odpady 12 | 2010str. 4
téma: bioodpady
katalog odpadůnakládání s odpady praxe
kauza
str. 19 |trend vede k průmyslovým kompostárnámBudoucnost kompostárenství je v provozu řízené, monitoro-vané a dokumentované aerobní biotechnologie, která je schop-na přetvořit biologický odpad v kvalitní produkt.
str. 25 |obaly, filtry a čisticí tkaninyZ celkového množství vzniklých obalo-vých odpadů bylo v roce 2009 recyklacívyužito 70% a energeticky téměř 8%.
str. 10 |o další sanaci ve spolaněmusí rozhodnoutministerstvo financíDekontaminace budov A1420 a A1030,znečištěných dioxiny, byla dokončenazačátkem roku 2008. Od té doby se čekána rozhodnutí úřadů, co dál.
str. 22 |v cihelně s nápademPři výrobě cihel se daří využít veške-rou produkci odpadní škváry z výtopenv okolí i kaly z výroby celulózy.
str. 8 |GreenwashinG a jeho sedm hříchůSetkáváme se i u nás s fenoménem, který se nazývá greenwa-shing? Ovlivňuje nás a měli bychom o něm vědět, až se roz-hodneme udělat něco pro životní prostředí?
spektrum 5
kauzaGreenwashing a jeho sedm hříchů 8Udržitelnost v praxi 9
nakládání s odpadyO další sanaci ve Spolaně musírozhodnout Ministerstvo financí 10Změny ISPOP v roce 2011 11Proč recyklovat stavební odpady? 12Spor o sběr historickéhoelektroodpadu 14
téma: bioodpadBiologické dosušovánípro výrobu alternativního paliva 15
Bioplynová elektrárnave Švábenicích 17Rekonstrukce zvýšila kapacitukompostárny o pětinu 18Trend vede k průmyslovýmkompostárnám 19Bioplynová stanice v Číčově 20Odpady míří zpět do přírody 20
praxeMechanicko-biologická úpravaodpadů v Itálii 21V cihelně s nápadem 22Snižování produkce odpadůz pohledu statistiky 23Zpráva o životním prostředív roce 2009 24
katalog odpadů – skupina 15Obaly, filtry a čisticí tkaniny 25Čisticí utěrky –systém pro opakované použití 26Jaké novinky nastupují u obalů? 26Nepoužívejte zbytečně igelitky 27
servisBojovníci proti změnám klimatumění strategii 28Graf měsíce: Dovozy a vývozydruhotných surovin 28Do diáře 29Co nového ve Sbírce zákonů 29Společnost 30
spektrum
odpady.ihned.cz str. 5
Češi už zrecyklovali téměř19 tisíc tun bílého elektra
Byznys s biopalivyzřejmě škodí příroděZ nejnovější studie Evrop-ského institutu pro politikuživotního prostředí vyply-nulo, že když EU naplní svécíle, aby 10 procent v benzi-nu a naftě tvořily biosložky,přinese to paradoxně o 56milionů tun skleníkovýchplynů více. Dopad na životníprostředí tedy bude přesněopačný, než se očekávalo.Evropa si desetiprocentní cílstanovila do roku 2025. Pod-le studie kvůli tomu budepotřeba přeměnit 69 tisíckilometrů čtverečných země,což je přibližně dvojnásobekplochy Belgie. Zemědělskátechnika, doprava surovina průmyslové zpracování jepodle autorů evropské studiedaleko horší zátěží, než jezískaná ekologická výhodasamotného použití biosložkyv naftě a benzinu.
Evropská komise sice za-vedla pravidla, aby se kvůlibiopalivům nekácely lesya používaly zemědělské před-pisy EU, ve třetích zemích sevšak těmito normami neřídí.Podle tisku se například vIndonésii odlesňují milionyhektarů půdy kvůli poptávcepo palmovém oleji.
Podle Jaroslava Šebkaz Asociace soukromého ze-mědělství je honba za evrop-ským "nesplnitelným cílem"velmi výdělečný obchod."Kdyby to tak nebylo, nerost-la by všude řepka," řekl ČTK.
V roce 2009 se vyrobilov Česku téměř 155 tisíc tunmetylesteru řepkového olejea kolem 90 tisíc tun bioeta-nolu.
Rozhodující výrobcimetylesteru jsou ústeckáSetuza s kapacitou 100 tisíctun, Agropodnik Jihlava (70tisíc) a Primagra Milín (35tisíc). Vloni zahájily provozdva noví výrobci - společnostOleo Chemical Liberec s ka-pacitou 70 tisíc tun a PreolLovosice (člen skupiny Agro-fert) s kapacitou 100 tisíc tun.
Bioethanolu se v roce2009 vyrobilo u nás kolem 90tisíc tun. Jeho výrobci jsouAgroetanol TTD Dobrovice,s kapacitou milionu hek-tolitrů a od roku 2007 PLPTrmice a Ethanol EnergyVrdy s kapacitou 1 milion,respektive 700 tisíc hek-tolitrů biolihu. Tyto látkyse používají jako příměsido motorových paliv. n
Téměř 19 tisíc tun elektro-odpadu zrecykloval kolek-tivní systém ELEKTROWINod ledna do konce září.Každý občan od začátku rokuodevzdal k recyklaci bezmá-la 1,8 kilogramu vysloužilé-ho elektrozařízení. Recykla-ce elektroodpadu zabránilavzniku více než 28 500 tunoxidu uhličitého a ušetřilapře 110 000 MWh elektřiny.
Mezi nejčastěji recyklo-vaná zařízení po ledničkácha mrazničkách patří velkéspotřebiče, jako jsou pračky,myčky na nádobí nebo třebasporáky. Těch skončilo v po-sledním čtvrtletí ve sběrnýchdvorech nebo u prodejcůelektra 1849 tun, od začátkuroku pak 5430 tun. Drobného
elektra, jako jsou rychlovar-né konvice, vysoušeče vlasůnebo holicí strojky odevzdaliČeši 1485 tun. V recyklacidrobného elektroodpadulidé mají stále co dohánět.Podle průzkumu je totižstále běžné vyhodit drobnýelektroodpad do popelnice.Přitom i z drobného elektralze znovu využít často až 90procent. n
Výroba biosložky údajně zvýší produkci skleníkových plynů
energetická náročnost domácíchspotřebičů klesla třikrátDomácí rozpočty jsou ažz 20% zatíženy výdajiza spotřebu energií. Vyba-venost domácími spotřebičije v České republice vysoká.Spotřebiče pořízené na po-čátku 90. let mají dvakrátvyšší spotřebu než současnéspotřebiče těch nejúspor-nějších energetických tříd,u kombinovaných chladni-ček a mrazniček mají dokon-ce třikrát vyšší spotřebu neždnes nejúspornější třída A++.Také samotné stárnutí spo-třebiče způsobuje napříkladu chladniček nárůst spotřebyelektrické energie o 1-2%ročně, a to především kvůlistárnutí izolační pěny.
Nedávno byl vyhlášenprogram Partnerství Zelenáúsporám, jehož organizáto-
ry jsou MŽP, SFŽ, SEVEn,Středisko pro efektivnívyužívání energie, o.p.s.,a partnery jsou výrobci bílétechniky, Pražská energetikaa sdružení CECED a ELEK-TROWIN. Na webovýchstránkách www.zelenauspo-ram-partnerstvi.cz se každýmůže zorientovat v nabíd-ce těch nejúspornějšíchvýrobků v oblasti bíléhozboží napříč všemi značka-mi. Stránky nabízí základníinformace o nejúspornějšíchproduktech dostupnýchna trhu, ale i celou řadu rad,jak spotřebiče úsporně pro-vozovat a vhodně recyklo-vat. Seznam se průběžněaktualizuje, dvakrát ročněse mohou upravit i kritériapro jejich výběr. n
Sběr elektroodpaduza prvních 9 měSíců2010 (výběr)
Středočeský kraj 2527 tunhlavní město praha 2339 tunJihomoravský kraj 1743 tunKarlovarský kraj 473 tunLiberecký kraj 967 tunpardubický kraj 989 tun
Stručná charakteriStika jednotlivých produktůChladničky Automatické pračky Myčky nádobí Sušičky prádla
Vybavenost domácnostív ČR k 2004 (v %)
99,4 88,5 13,2 1,9
Průměrné stáří spotřebiče 9,2 roku 7,6 roku 3,5 roku 5,3 rokuSpotřeba energieu současně dostupnýchspotřebičů
až třikrát nižší spotřebanež u výrobků z počátku90. let
Třikrát nižší spotřebaenergie a čtyřikrát nižšíspotřeba vody ve srovnánís výrobky počátku 70. let
dvakrát nižší spotřebaenergie a o 1/4 nižší spo-třeba vody ve srovnánís výrobky starými 7 let
V energetické tříděa (s tepelným čerpa-dlem) až o 50 % nižšíoproti běžným sušičkám.
Označení nejúspornějšíchspotřebičů na štítcích
a++ a-10%/a/a-c a-10 %/a/a a
Zdroje: Český statistický úřad, ELEKTROWIN, a .s., SEVEn, CECED
spektrum
odpady 12 | 2010str. 6 od
Co s jaderným odpadem
Úp
Investice do nízkouhlíkovýchtechnologiíIniciativa EU pod názvemNER300 vyčlení významnoufinanční podporu nejméněna osm projektů zaměřenýchna technologie zachycovánía ukládání uhlíku a nejméněna 34 projektů zaměřenýchna inovativní technolo-gie pro obnovitelné zdrojeenergie. Evropská komisenedávno vyhlásila prvnívýzvu k předkládání návrhů.Na realizaci programu s Ko-misí spolupracuje Evropskáinvestiční banka (EIB). Pod-niky, které mají zájem návrhpředložit, mají tři měsícena to, aby podaly nabídkuna vnitrostátní úrovni.
Iniciativa NER300 jefinancována z příjmu z pro-deje povolenek na emiseCO
2, což představuje kolem
4,5 miliardy eur.
V každém členském státěbude financován nejménějeden a nejvýše tři projekty.Výrobní a provozní nákladyprojektů budou financoványaž do výše 50% a zbývajícífinanční prostředky poskyt-nou sponzoři a členské státy(celkový objem finančníchprostředků tak dosahujezhruba 9 mld. eur). V kate-gorii projektů pro obnovi-telné zdroje energie obdržífinanční podporu celkem34 projektů zaměřenýchna bioenergii, koncent-rovanou sluneční energii,sluneční fotovoltaickouenergii, větrnou, geotermál-ní a hydroelektrickou ener-gii, energii oceánů a správarozptýlených obnovitelnýchzdrojů energie (inteligentnísítě). n
Místa vytipovaná pro trvalé úložiště s jeho vybudováním vesměs nesou-hlasí (pačejov)
Evropská komise zveřejnilanávrh směrnice pro nakládá-ní s radioaktivním odpa-dem. Pokud bude schválenapodle plánu v roce 2011,státy sedmadvacítky musído konce roku 2015 před-stavit plány pro nakládánía uskladnění radioaktivníhoodpadu.
Komise primárně navr-huje stanovit právně závaznýa vymahatelný rámec EU,který zajistí, aby všechnyčlenské státy uplatňovalyspolečné normy vytvoře-né v rámci Mezinárodníagentury pro atomovouenergii (MAAE). Normy by seměly vztahovat na všechnyfáze bezpečného nakládánís radioaktivním odpadem ažpo jeho konečné uložení.
Návrh směrnice počítás vytvořením společnýchúložišť, na kterých se můžedohodnout více států, nebodovoluje export jadernéhoodpadu za účelem konečnéhouložení v rámci EU (vývozmimo EU zakazuje).
Jako nejvhodnější a nej-bezpečnější způsob koneč-ného ukládání je označenohlubinné úložiště. Směrnicevšak nespecifikuje hloubku,ani další parametry úložiš ,stejně jako termíny pro jejichvybudování.
Většina států s výstav-bou nákladných hlubinnýchúložišť nespěchá. Nejdálezatím pokročilo Finsko,které plánuje vybudováníúložiště v roce 2020. Násle-duje Švédsko (2023) a Francie(2025). Česká republika podlemateriálů skupiny ČEZ počí-tá se zprovozněním prvníhohlubinného skladu až v roce2065.
V EU je nyní v provozu143 jaderných reaktorů ve 14členských zemích. Ročněstáty EU vyprodukují 7000kubických metrů vysoceradioaktivního odpadu,přičemž většina tohoto mate-riálu se ukládá v dočasnýchúložištích, které jsou všakohroženy pády letadel, požá-ry nebo zemětřesením. n
V dsok ořomtenetena úza rpřelemV nkonazoI,z p
Na trhu vítězí starší typy bateriíVyužití nejstaršího typubaterií, niklmetalhydrido-vých (Ni-MH) u nás rychleklesá. Pohybuje se kolem5% a používají se hlavněu nářadí. Na českém trhujsou do všech elektronickýchpřístrojů z 85% využíványbaterie typu Li-Ion (lithi-um-ionové). které mají delšíživotnost i vyšší kapacitu nežLi-MH.Nejmodernější lithium-poly-merové akumulátory (Li-Pol)s nižším objemem a hmot-ností jsou používány pouzev 10% případů. Vyplývá toz aktuálních statistik inter-netového obchodu Batte-ryShop.cz. Masivnějšímurozšíření moderních Li-Polbaterií brání jejich vysokácena. Jsou proto využíványhlavně pro hi-tech elektro-
niku. U běžných přístrojůby výrazně zvyšovaly cenu,hodnota akumulátoru totižtvoří až pětinu ceny noteboo-ku či mobilu. n
oblíbenější jsou starší typy baterií,zejména kvůli ceně
e
Jediným scem v(asek
zachycování a ukládání uhlíkuFinanční podporu obdrží osm projektů zaměřených na:n separace co2 ze zplynovaného paliva před jeho spalováním,zachycování co2 po procesu spalování, kyslíkové spalovánía průmyslové využití,n ukládání co2 do hlubinných zásobníků slané vody a ukládáníco2 do vytěžených zásobáren uhlovodíku,n elektrárny, které se účastní projektů na zachycování a ukládáníuhlíku, musí mít výrobní kapacitu alespoň 250 MW a musí býtnavrženy tak, aby zachytily alespoň 85 % svých emisí co2.
Evropská agentura prochemické látky (ECHA)na svých stránkách spustilazcela novou sekci, která byměla pomoci podnikům, jež(ne svoji vinou) nesplnilyprvní termín registrací lá-tek k 30. 11. 2010. ECHA sije podle své zprávy vědoma,že v odůvodněných přípa-dech se mohou firmy dostatdo potíží se splněním termí-nu registrací, a právě v těch-to případech nabízí svoupomoc. Zmíněná pomocmůže například představo-vat stanovení náhradníhotermínu registrace v soula-du s čl.20 odst.2. nařízeníREACH.
Nové zřízená sekce"kontaktní skupina ředitelů(DCG)" obsahuje napříkladsouhrnnou zprávu mapují-cí 28 neproblematičtějšíchotázek a odpovědí, kterouvypracovala expertní skupi-na řešitelů. V tomto doku-mentu lze nalézt situace,u kterých je možné požádatECHA o pomoc a zároveň zdeuživatel nalezne i základníinformace o údajích, kterébude nutné doložit.
Agentura ECHA se sídlemv Helsinkách zajišťuje regis-traci, hodnocení, povolovánía omezování chemickýchlátek, aby tyto postupy bylyv celé Evropské unii stejné. n
Zaváv KinuzbuktblPoláno
posle
k
kdo nestihl reACH?
10
spektrum
odpady.ihned.cz str. 7
Úspora skleníkových plynů pro elektrárnyprunéřov
-
e,
h
h
ieleí-oe
4
e-h
á-
V dubnu 2010 vydalo MŽPsouhlasné stanovisko EIAk obnově elektrárny Pruné-řov II s podmínkou, kteráměla kompenzovat použitítechnologie s nižší účinností,než mají nejlepší dostupnétechnologie. Šlo o požadavekna úsporu 205 082 tun CO
2
za rok, což by za dobu 25 letpředpokládaného provozuelektrárny bylo téměř 5,13miliónů tun CO
2.
V nedávno zveřejněnýchkompenzačních opatřeníchnavrhuje ČEZ nemoderni-zovat elektrárnu PrunéřovI, ale k roku 2019 ji vyřaditz provozu. Od 1. 1. 2016 pak
převést blok B21 elektrárnyPrunéřov II do omezenéhoprovozu 1500 hodin za rok.Těmito opatřeními se v le-tech 2016 až 2018 každo-ročně uspoří 358 tis. tunCO
2a v období 2019 až 2023
každoročně 1675 tis. tun CO2.
Celkově dojde v období let2016 až 2023 k úspoře 9,446
mil. tun CO2(tj. skoro dva-
krát víc, než požaduje MŽP).Tím ČEZ, a. s., také splnídalší podmínku ze stanovis-ka EIA, která ukládá sníženíročně vypuštěných emisítuhých znečišťujících látek,oxidu siřičitého a oxidů du-síku v komplexu elektrárenPrunéřov. n
flaSh
od prvního ledna 2011 začnefungovat nový informační sys-tém iSpop, kde se počítá se šes-tinásobným nárůstem ohlašo-vatelů. V této souvislosti budesoučasný iSpop v době od 17.12. 2010 mimo provoz!
neapoli hrozí, že jí bude zasta-ven přísun peněz z evropskýchfondů. Městu se stále nedařívyřešit patnáct let trvající pro-blém s odpadky, přestože na todostává od Bruselu dotace. nea-poli podle odborníků hrozí roz-šíření nakažlivých chorob kvůlipřemnoženým krysám.
Skoro sedmdesát procent spo-třebitelů v evropě preferujeskleněné obaly na nápoje a jídlopřed ostatními obalovými mate-riály. překvapivé je, že zhruba40 procent respondentů je údaj-ně ochotno si za sklo připlatit.
evropské standardy pro elektroodpadV Praze proběhlo zasedánítechnické komise evropskéasociace WEEE Forum, kterásdružuje evropské organizacezabývající se sběrem a třídě-ním elektroodpadu. Význam-ným projektem asociace jeprojekt WEEE Labex, kterýmá za cíl vytvořit jednotnéevropské standardy pro zpra-cování starých elektrozaříze-ní. V ČR jsou členy asociacetři kolektivní systémy.Cílem projektu WEEE Labexje vytvořit jednotné evropskéstandardy pro sběr, dopravui zpracování elektrozařízení.V současné době má totižkaždý stát jiné požadavkyna zpracování elektroodpadu
a v řadě případů s ním nenínakládáno způsobem, kterýby byl ohleduplný k životní-mu prostředí. Nový souborstandardů by měl být pro-jednán a schválen do konceroku a v Evropě by měl začítplatit nejpozději do roku2012. Na tvorbě projektu sevelmi aktivně podílel českýkolektivní systém ASEKOL.Inicioval například vytvo-ření pracovní skupiny protvorbu standardů v recyklaciCRT obrazovek a jednatelspolečnosti Jan Vrba je do-konce jako jediný zástupceze zemí střední a východníEvropy členem řídícího vý-boru projektu. n
Jediným středoevropským zástup-cem ve Weee Foru je Jan Vrba(asekol)
-
de
m-ní
n
Zařízení na termické zpraco-vání komunálního odpaduv Karviné, oficiálně Krajskéintegrované centrum (KIC),uzavřelo smlouvy o smlouvěbudoucí s Teplárnou Dalkia,která stojí v bezprostředníblízkosti budoucí spalovny.Podle smlouvy by měla tep-lárna odebírat teplo spalov-nou produkované.
Předběžnou smlouvupodepsali v sídle Moravsko-slezského kraje za společ-
nost Dalkia místopředsedapředstavenstva společnostiDalkia ČR Laureat Barrieuxa Jiří Lukeš, člen předsta-venstva Dalkie ČR; signatářiza společnost KIC Odpadybyli předseda představenstvaJosef Tuhý a místopředsedky-ně Silvie Součková.
Podle hejtmanova ná-městka a předsedy dozorčírady KIC Miroslava Nováka(ČSSD) se spalovna musípostavit v blízkosti sítí
tepla, aby se teplo produ-kované spálením odpadůmohlo dále využívat. "To, žeteplo z KIC odebere Dalkia,bude znamenat méně emisído ovzduší a tisíce tun ušet-řeného černého uhlí, kterése nebude muset při výrobětepla spálit," uvedl Novák.Podle něho navíc technologiečištění spalin v KIC budemnohem modernější nežobdobná zařízení ve starýchzdrojích. Díky dodávce teplase spalovny nebudou v určitéhodiny nebudou kotle teplár-ny v provozu. n
kIC má smlouvu s Dalkií
porovnání emiSí před a po zavedeníkompenzací (t/rok)
TZL SO2 NOXRoční emise z elektrá-ren prunéřov (plán)
400 6250 7600
Rok 2016-2018po uplatněníkompenzace
296 5277 5726
Rok 2019-2023 210 3384 4206
kauza
Odpady 12 | 2010str. 8 Od
Ciné v
níje uprvvýjícktmsk
telošově
Greenwashing a jeho sedm hříchůSetkáváme se i u nás s fenoménem, který se nazývá greenwashing? Ovlivňuje nás a měli bychomo něm vědět, až se rozhodneme udělat něco pro životní prostředí?
Definice říká, že greenwashing je jedná-ní, při kterém jsou spotřebitelé uváděniv omyl, co se týče environmentálníchpostupů firmy nebo environmentálníchpřínosů určitého výrobku nebo služby.Samotné slovo odkazuje k „brainwa-shing“, vymývání mozků. Greenwa-shing je tedy podobné vymývání, alezelené.
V listopadu 2007 zveřejnila TerraChoice, přední americká společnostzabývající se environmentálním mar-ketingem, studii o environmentálníchprohlášeních na spotřebitelském trhua při té příležitosti definovala šest hří-chů greenwashingu (viz box). Reakcena studii byla podle jejích zpracovate-lů hlučná, globální a dlouhotrvající.Zejména rozjitřila spotřebitele, kteřítouží nakupovat správné věci, kterépodle jejich mínění podpoří ochranuživotního prostředí. Greenwashingjim ukazuje, jak často se stávají obětífalešných prohlášení, což určitě tomutooboru nepřidá na důvěryhodnosti.
V dubnu 2009 byla zveřejněna dalšístudie, která zkoumala momentálnístav na trhu. Zjišťovala, kolik výrobkůpoužívá pro svou propagaci prohlášenío tom, že je „přírodní“, „ekologický“,„biologicky rozložitelný“ a tak dále,a nakolik jsou tato prohlášení pravdivá.
Od listopadu 2008 do ledna 2009proběhlo šetření TerraChoice u největ-ších obchodníků v USA, Kanadě, VelkéBritánii a Austrálii. Instrukce zněla:zaznamenat každý produkt, který pou-žívá jakýkoliv druh environmentálníhoprohlášení. O každém výrobku i pro-hlášení bylo zaznamenáno co nejvícedetailů, jakýchkoliv dalších informací,vysvětlení nebo nabídek. Všechnazískaná prohlášení pak byla testovánapodle nejlepších praktik, zejména podlenávodů a metodik U.S. Federal Tra-de Commission, Competition Bureauof Canada, Australian Competition &Consumer Commission, a standardů proenvironmentální značení ISO 14021.
Z USA a Kanady se sešlo 2219produktů a bylo k nim zaznamenáno4996 zelených prohlášení (to znamená,že na každý výrobek byla nejméně dvěprohlášení). Z těchto 2219 severoame-rických produktů jich více než 98%spáchalo alespoň jeden ze šesti hříchůgreenwashingu a byl objeven hřích sed-mý. Pouze dvacet pět výrobků ze všechnespáchalo žádný hřích - tedy se dá říci,že splňovaly to, co deklarovaly.
Porovnání mezi roky 2007 a 2009
ukázalo, že daleko více produktů máenvironmentální prohlášení. V obcho-dech, které byly navštíveny v letech2007 a 2008, se celkové množství "zele-ných produktů" se zvýšilo o průměrněo 79% (v rozmezí 40% až 176%) .V jiné studii TerraChoice se ukázalo,že podíl zelené reklamy se za posled-ních 20 let zdesetinásobil, a od roku2006 ztrojnásobil.
Proč se to děje?Spotřebitelé stále více žádají zelenějšíprodukty. Ve snaze pečovat o své rodi-ny a svou planetu požadují, aby zbožía služby byly z podstaty „udržitelnější“(což je jinými slovy „zelenější“). Chtějí,aby takové výrobky byly snadno do-stupné a jejich kvalita byla ověřitelná.Výrobci a prodejci samozřejmě chtějívyhovět tomuto požadavku, ostatně
ho -svými marketingovými aktivitamisami vyvolávají a podporují.
Studie TerraChoice bohužel ukazuje,že mnoho výrobků označených obecnějako „zelené“ by vlastně měly být ozna-čeny jako výrobky, které „tvrdí-že-jsou-zelené“. Ve skutečnosti jen velmi máloproduktů skutečně vyhovuje podmín-kám pro označení environmentálnímprohlášením. Většina z nich je nanejvýšzelenější než jejich konkurence.
Podle studie je greenwashing mezi-národním fenoménem. Nejviditelnějšímrozdílem mezi jednotlivými zeměmijsou témata, s kterými jsou environmen-tální prohlášení spojena, a jak jsou tatotémata využívána v marketingu.
V Austrálii je například mnohemčastěji používáno téma ochrany vod-ních zdrojů a snižování spotřeby vody.Označení „Water Savings“ zde má
zhza1,6pino 4uVvý
imvotémpřtaký
Sedm hříchů greenwaShingu1. Hřích skrytého porovnáníhřích páchá ten, kdo tvrdí, že je produkt zelený na základě bezdůvodně zúženého soubo-ru vlastností a atributů, aniž by se věnovala pozornost jiným důležitým environmentál-ním aspektům.například papír není nutně environmentálně výhodný jen proto, že se vyrábí z udržitelněpěstovaných lesů. Stejně nebo i více důležité jsou další aspekty výroby, jako spotřebaenergie, produkce skleníkových plynů a znečištění vody a ovzduší.
2. Hřích nepřítomnosti důkazuhřích páchá ten, jehož environmentální prohlášení není podloženo dostupnými podpůr-nými informacemi nebo certifikací třetí stranou. Obecným příkladem jsou ubrousky a to-aletní papíry, které tvrdí, že mají obsah různého procentuálního množství recyklovanéhopapíru, aniž by k tomu byl jakýkoliv důkaz.
3. Hřích neurčitostihřích páchá každé prohlášení, které je tak špatně nebo široce definováno, že jehoskutečný význam nejspíš nebude spotřebitelem pochopen. příkladem je prohlášení typu„zcela přírodní (all natural)“. arsen, uran, rtuť a formaldehyd se všechny vyskytují zcelapřírodně a přitom jsou jedovaté. „zcela přírodní“ nemusí nutně znamenat „zelený“.
4. Hřích nepodstatnéhohřích páchá prohlášení, které může být pravdivé, ale je naprosto bezvýznamné nebo ne-napomáhá spotřebiteli najít environmentálně výhodnější výrobek. Obecným příkladem jeprohlášení „cFc-free“. Toto velmi časté označení nebere v úvahu, že cFc (chlorfluorovanéuhlovodíky) jsou už dávno zakázány zákonem.
5. Hřích menšího ze dvou zelhřích páchá prohlášení, které může být pravdivé u některé kategorie produktů, aleneupozorňuje spotřebitele na environmentální riziko, které mu hrozí od celé kategorie.příkladem této kategorie jsou organické cigarety (zdůrazňuje se „organické“, aniž by sebralo v potaz obecné nebezpečí kouření), nebo vozidla pro sportovní účely poháněnáalternativními palivy.
6. Hřích malé lžinejméně častý hřích se spáchá tím, že environmentální prohlášení je prostě lež. Častýmpříkladem jsou výrobky falešně tvrdící, že jsou certifikovány nebo registrovány podenergy Star (značka energetické úspornosti).
7. Hřích falešné značkynově objevený hřích páchá marketing, když chce využít požadavek spotřebitelů na certi-fikaci výrobku třetí stranou. Vytvoří falešné značení nebo falešné potvrzení třetí stranou(certifikačním orgánem). Typickým příkladem jsou výrobky z Číny, které nesou evropskéoznačení ce, ačkoliv žádnou certifikací neprošly.
u
%
10
kauza
Odpady.ihned.cz str. 9
Citujeme ze zprávy IP/10/1157, zveřejně-né v Bruselu dne 22. září 2010:
Díky slibu evropských maloobchod-níků podporovat způsob spotřeby, kterýje udržitelnější z hlediska životníhoprostředí, nacházejí evropští zákazníciv obchodech stále více ekologickýchvýrobků. Vyplývá to ze zprávy zabýva-jící se dosahováním dobrovolných cílů,které si stanovili členové Evropskéhomaloobchodního fóra (iniciativa Evrop-ské komise a odvětví maloobchodu).
Kromě zajištění širší nabídky udrži-telných výrobků v supermarketech ma-loobchodníci také pokročili ve zmen-šování své ekologické stopy tím, ževěnují zvýšenou pozornost opatřením
k účinnému využívání zdrojů. Je všakstále třeba mnoho zlepšit v komunikacise spotřebiteli o otázkách udržitelnosti.Zpráva doporučuje zřídit systém prooceňování osvědčených postupů.
Od zahájení činnosti maloobchodní-ho fóra v roce 2009 si maloobchodnícistanovili soubor jednotlivých a kon-krétních ekologických kroků, které při-spívají k udržitelné spotřebě a výrobě.Prioritními oblastmi činnosti maloob-chodníků jsou energetická náročnostbudov a zvýšení prodeje udržitelnějšíchvýrobků. Bylo stanoveno přibližně 280závazků ve třech kategoriích: co prodá-váme, jak prodáváme a jak komuniku-jeme.
Monitorování prvního souboru zá-vazků na rok 2009 ukázalo mnoho pří-kladů osvědčených postupů. Z návštěvobchodů v různých členských státechvyplynulo, že maloobchodníci nabízejísvým zákazníkům více ekologickýchvýrobků. Sem patří rozšířená nabídkavýrobků s ekoznačkou a organickýchvýrobků.
Řetězec supermarketů Carrefour zvý-šil oproti roku 2006 počet organickýchvýrobků vlastní značky o 83%, zatímcoMercadona dosáhla 100% úspěšnostiv oblasti využití obalových odpadův obchodech a distribučních středis-cích. Společnost Asda Wal*Mart snížilaoproti roku 2005 emise CO
2z vozového
parku o 40% a Lidl dosáhl v roce 2009snížení emisí CO
2o 10 000 tun jen díky
používání nákupních tašek vyrobenýchz recyklovaného materiálu. n -kce-
m
e,ě-u-o
ýš
-m
n-o
y.
zhruba třináct procent všech výrobků,zatímco jinde je to v průměru 0,4% až1,6%. Pro Velkou Británii je zase ty-pické označení „Natural“. Je jím označe-no 42,7% ze všech produktů, zatímcou jiných národů je to v průměru 29,2%.V USA je zase nejčastěji zmiňovanouvýhodou recyklovatelnost výrobku.
Obecně není vůči greenwashinguimunní žádný trh. Zájmy ochrany ži-votního prostředí jsou globální. Mnohotémat, jako je například změna klimatu,překračuje všechny hranice. Jiná téma-ta, znečištění vody, vystavení toxic-kým látkám a karcinogenům, jsou sice
lokální, ale rovněž se o nich ví na celémsvětě. Nepřekvapuje proto, že poptávkapo zelených produktech i greenwa-shing jsou globální rovněž.
jaké se v tom skrývá nebezPečíStudie má za cíl vyvolat a udržovat tlakna zachování pravdivosti informacíposkytovaných spotřebiteli ze stranyobchodníků a marketingových společ-ností. Studie zpracovala velký objemdat a poprvé byl proveden průzkum vAutrálii a Velké Británii. Jako produk-tové kategorie s vysokou frekvencí envi-ronmentálních prohlášení a značným
zájmem spotřebitelů byly identifiko-vány hračky a další výrobky pro děti,kosmetika a čisticí prostředky.
Pokud by narůstající množstvízelených environmentálních prohlášeníznamenalo, že výrobci a prodejci se stá-le více zaměřují na udržitelné produkty,byl by to pozitivní trend. Studie všakukazuje opačný efekt. Nekorigovánpřináší greenwashing rizika. Spotřebitels dobrým úmyslem může být greenwa-shingem naveden ke koupi produktu,který nevyhoví jeho environmentálnímočekáváním. Když se to stane, je důvěraspotřebitele ztracena a stejně je ztra-cena environmentální výhoda z jeho(správného) nákupu.
Kompetitivní tlak nelegálníchenvironmentálních prohlášení vedek odklonu trhu od produktů, které nabí-zejí skutečné (tedy legálně potvrzené )výhody. To ve svém důsledku zpomalu-je pronikání výrobků s environmentál-ními inovacemi na trh. Greenwashingproto kontraproduktivní.
Vede k cynismu spotřebitelů a po-chybnostem o všech environmentálníchprohlášeních. Spotřebitelé vzdávajínaději, že jejich dobře míněné výdaje bymohly jít na environmentální účel, kterýsi sami vybrali. Snaha po udržitelnéspotřebě pak není dost silná, aby k nítaké nasměrovala trh.
Studie na závěr poskytuje výrobcůma marketérům návody, jak se vyvarovathříchů greenwashingu. Je jich mnoho.Nejpodstatnější návody jsou však uve-deny na konci studie:
a) Tell the truth. Always.b) Always tell the truth. n
Jarmila Šťastná
(překlad - kce -)
Zdroj: Environmental Claims in Consumer
Markets, TerraChoice Group Inc., 2009
anou
udržitelnost v praxi
Porovnání environmentálních Prohlášení sPojovaných s výrobky
0
5
10
15
20
25
30
35
40
45USa
Kanada
Velká Británie
austrálie
%
přírodní Biologickyrozložitelné
Organické Udržitelnélesní hos-podaření
energetickáúčinnost
Kvalitaovzduší
Ochranavody
Recyklova-telný
nakládání s odpady
Odpady 12 | 2010str. 10
o další sanaci ve spolaně musírozhodnout Ministerstvo financíV několika objektech neratovické Spolany bylo před lety prokázáno jedno z největších světovýchznečištění dioxiny. Sanaci provedla společnost BCd CZ, a. s., pomocí technologie zásaditého kata-lytického rozkladu, jehož licenci vlastní. položili jsme několik otázek panu Grahamu Hamiltonovi,generálnímu řediteli BCd, a. s.
Od dokončení sanace dvou budov (zná-mých jako 1420 a 1030) v areálu SpolanyNeratovice uběhly dva roky. Jak s tímtoodstupem času hodnotíte provedenousanaci a její výsledky?
Dekontaminace budov označova-ných jako A1420 a A1030 byla dokon-čena začátkem roku 2008. BCD CZprovedla ošetření budov, chemickéhozávodu, zbytkových chemikálií a okolníkontaminované půdy, která obsahovalanejvyšší množství dioxinů ze všechsvětových projektů, dle nejvyššíchstandardů známých pro nespalovacítechnologie. Všechny strany zaintere-sované v posouzení projektu ocenilyúspěšnost prací.
Technologie BCD je světově unikátnía ve Spolaně prokázala svou účinnost.Jak je využívána nyní?
Výrobní závod a zařízení jsou v sou-časné době ve Spolaně nevyužité, neboťse čeká na vyřešení otevřeného sporumezi BCD CZ a Ministerstvem financíohledně stavu smlouvy. Práce na vyčiš-tění kontaminované půdy a stavebníchmateriálů byly ukončeny v listopadu2008. Do března 2009 bylo odstraně-no zbytkové znečištění z pracovníhoprostředí. Od té doby průběžně probíháúdržba závodu a předpokládá se, žezávod i jeho zařízení je možno opětovněuvést do činnosti do tří měsíců od vy-dání takového pokynu. K obnoveníprovozu by bylo zapotřebí jen drobnýchprací.
V areálu Spolany jsou další prostory, kte-ré potřebují sanace. Jsou i tyto oblastizmapovány, případně se pro ně chystajísanační práce?
V prostorách Spolany je několikproblémů vyžadujících okamžitoupozornost.
Jde o vyčištění takzvané budovySAE (stará amalgamová elektrolýza)a okolní půdy a podzemních prostorbudovy, které jsou vysoce kontaminová-ny rtutí a v některých oblastech směsí
rtuti, dioxinu a jiných perzistentníchorganických polutantů (POP). Vyčištěnítéto budovy bylo předmětem zakázkyz roku 2003, která byla přidělena českéstavební firmě. Technické řešení firmyse však na základě výsledků zkou-šek v pilotním projektu ukázalo jakonevhodné. BCD CZ na vlastní nákladyrealizovala pilotní studii, která ukázala,že vlastní vybavení a zařízení schopnévyčistit půdu kontaminovanou rtutía dioxiny na velmi vysokou úroveň,jakou požaduje ČIŽP ve svém rozhodnu-tí. Od roku 2003 kromě menších pracíneprobíhá žádné čištění budovy SAE,která tak díky kontaminaci prostředípředstavuje potenciální nebezpečí prolidské zdraví. BCD CZ nabídla přímostavební firmě i Ministerstvu financíurčitou škálu technických a finančníchřešení, která by umožnila dokončeníprojektu. Na základě učiněných podáníbylo schváleno zvýšení hodnoty ekono-mické záruky poskytnuté Spolaně, a.s., vládou, aby práce mohly pokračovat.Ministerstvo financí tuto nabídku stáleaktivně podporovalo, avšak její podáníbylo učiněno ve stejném termínu jakooznámení takzvaného obřího ekotendruv říjnu 2008 a poté veškeré kontaktys firmou ustaly.
Za druhé se jedná o dekontaminacipodzemních vod v celém areálu Spola-ny. Poradenská firma, která provádělarovněž technický dozor nad projek-tem dioxinů realizovaným BCD CZ,právě dokončuje komplexní průzkumkontaminace podzemních vod celéhoareálu Spolany. Přesné řešení, kteréfirma na základě průzkumu doporu-čí, není zatím známo. Nicméně se dápředpokládat, že spolu s vyčištěnímpodzemních vod bude odstraněnataké zbytková kontaminace z budovyA 1400. Zdálo by se to rozumné, jelikožodstranění kontaminace v nenasycenézóně je standardní praxí před zaháje-ním dekontaminace podzemních vod.BCD CZ disponuje vybavením, které bytuto mohlo tuto dekontaminaci provést.Nicméně, na rozhodnutí pro využitínespalovací technologie se stále čeká.
Konkrétně mám na mysli budovu A 1400Již v roce 2008 se hovořilo o tom, že byměla být rovněž sanována technologiíBCD.
V budově A 1400 se nachází přibliž-ně 7-10 000 tun půdy s vysokou konta-minací lindanem. Jedná se o 150krátvyšší koncentraci, než uvádí ČIŽPve svém rozhodnutí o dekontaminaci.
Budova Lindan, A1400 sousedí s bu-dovou A1420 kontaminovanou dioxiny(ta již byla zbourána, vyčištěna a od-straněna). Podzemní prostory budovyA1400 byly odkryty při výkopech souvi-sejících s dekontaminací budovy A1420.Bylo jasné, že bez vyčištění budovyA1400 dojde k opětovné kontaminacijiž vyčištěné půdy v budově A1420.Dekontaminace Lindanu proběhlas použitím technologie BCD CZ úspěšněv projektu Spolana a rovněž v rámciprojektů ve Španělsku i jiných zemích,např. USA.
Původní odhad množství materiáluv podloží budovy A 1400 vyžadujícíhodekontaminaci činil zhruba 3600 tun.Podrobný průzkum však ukázal, žebude nutno odstranit dalších 7-10 000tun půdy kontaminované lindanem.
„Úspěch technologie BCd v projektu Spolanadioxin je znám po celém světě,“ říká GrahameHamilton
nakládání s odpady
Odpady.iHned.CZ str. 11
Tento materiál je jádrem sporu meziBCD CZ a Ministerstvem financí.
Jak uvádíme, jednání o sanaci budovy1400 probíhala již od roku 2009 a bylapřerušena kvůli vyhlášení "ekotendru".Navázali jste jednání s novým vedenímMinisterstva životního prostředí, kteréby mohlo být této věci vstřícnější?
Ministerstvo životního prostředípůvodně podporovalo okamžité odstra-nění 7-10 000 tun materiálu kontami-novaného lindanem. Požadovalo rychléjednání. Na schůzce konané v červnu/červenci 2010 Ministerstvo financíoznámilo Ministerstvu životního pro-středí, že záležitost se řeší a že materiálbude odstraněn v rámci nové zakázky,na niž bude v dohledné době vypsá-no výběrové řízení. BCD CZ měla býtdo výběrového řízení připuštěna. Bylanastolena otázka odstranění zařízeníBCD CZ (zdá se být nesmyslné demobi-lizovat zařízení ze stále vysoce kon-taminovaného areálu Spolany), avšakMinisterstvo financí se jednoznačně vy-jádřilo v tom smyslu, že stávající smlou-vu je nutno vyřešit, k čemuž je nutnoodstranit linku a zařízení. Ministerstvoživotního prostředí doporučilo urgentníodstranění zbytkového odpadu a podpo-řilo využití technologie BCD CZ. Je všaknutné podotknout, že Ministerstvoživotního prostředí není smluvní part-ner v případě provádění prací; realizacia smluvní záležitosti může řešit pouzeMinisterstvo financí.
Uvažovali jste také o účasti ve zmiňova-ném ekotendru?
BCD CZ se pokusila vytvořit kon-sorcium a byla připravena předložitnabídku ve výběrovém řízení, avšakbylo jí sděleno, aby se nenamáhala,neboť celou věc mělo vyhrát jedno ze tříkonsorcií vedených českým subjektem.Ekotendr neklade důraz na předkvalifi-kaci technických schopností nakládánís nebezpečným odpadem a kontami-novanou půdou. Je snadné zjistit, žedůraz byl kladen na kontrolu zavážeka spaloven. Schopnosti BCD CZ bylyúčastníky výběrového řízení zpochyb-ňovány. Vítěz se v podstatě nebudemuset zaměřit na dekontaminaci mate-riálu, která je často nákladná, ale pouzena umístění materiálu na skládky.
Na celém světě je k dispozici jenmálo technologií, které nevyužívají spa-lování. Úspěch technologie BCD v pro-jektu Spolana dioxin je znám po celémsvětě. Je tedy nepravděpodobné, žev České republice by byla k dispozicikonkurenční technologie nevyužívajícíspalovny. BCD CZ má jako jediná licen-ci na technologii BCD v Evropě, mohlaby však poskytnout sublicenci na tech-nologii konsorciu, které by technologiea technických znalostí BCD CZ chtělovyužít.
Postup sanací se zastavil. Hrozí něja-ké nebezpeční z prodlení, tj. mohou senebezpečné látky z prostoru budovy1400 dostat ven do okolí, případně do jižvyčištěných oblastí?
K možnosti opětovné kontaminacejiž vyčištěné budovy A1420 nevyčiště-nou zeminou z budovy A1400 kontami-novanou lindanem se vyjádřil profesor
Holoubek (Recetox-Tocoen) ) v aktuali-zované analýze rizik v listopadu 2008a lednu 2009. BCD CZ již upozornilaMinisterstvo financí, že environmen-tální pojištění ve výši 750 milionů Kčposkytnuté jako podmínka v původnímvýběrovém řízení a zajištění plněnítechnologie BCD, již bylo porušeno.Profesor Holoubek ve své aktualizovanéanalýze rizik uvedl, že pokud kontami-novaná zemina z budovy A1400 nebudezakryta, dojde k jejímu vylouhovánído podloží a ke kontaminaci jinýchzemin a rovněž k přenosu kontaminacedo řeky Labe. V letních měsících před-stavuje riziko a problém rovněž uvolňo-vání znečišťujících látek do atmosféry.
Jaké očekáváte další kroky ?BCD CZ arbitráž buď vyhraje, nebo
prohraje. Pokud BCD CZ vyhraje, pakmůže Ministerstvo financí dokončitpříslušné smluvní záležitosti a projektmůže být dokončen před koncem roku2011. Pokud BCD CZ arbitráž prohraje,odstraní své technologické vybavenía odejde z České republiky. V takovémpřípadě nebude jisté, zda se v dohlednédobě uskuteční dekontaminace areáluSpolana, a zejména zda budou použi-ty skutečně špičkové metody a tech-nologie. Ministr životního prostředív roce 2002 ujistil saskou vládu o tom,že Česká republika dodrží své meziná-rodní závazky í a postará se o vyčištěníkontaminace. Bylo by prospěšnějšíjednou provždy napravit tuto starouekologickou zátěž, než doufat, že silnédeště nezvednou hladinu řeky. n
- kce -
Pracovníci CENIA doporučují všemohlašovatelům, aby se podrobně sezná-mili s jednotlivými manuály. Manuálybudou dostupné na webu ISPOP. Letosse počítá s šestinásobným nárůstemohlašovatelů (odhad je třicet tisíc), tudížlze předpokládat přetíženou telefonnílinku a nebude velký prostor pro vašeindividuální dotazy.
Přístup do systému ISPOP bude mítohlašovatel, ověřovatel (tj. úřady) a novězmocněnec. Jeden subjekt = jedna regis-trace subjektu, nezávisle na počtu pro-vozoven, ekologů atd. Vlastník přístupo-vých údajů, tzv. správce subjektu, budemít možnost přidělovat další přístupovéúdaje. Registrace provozoven je nutnápouze pro agendy IRZ a pro oblast ochra-ny ovzduší. Pro tyto dvě agendy budou
k dispozici dva odlišné formuláře a dvěodlišné IČP (Identifikační Číslo Provo-zovny). Pozor neplést s IČO přidělenýmživnostenským úřadem!
Autorizaci bude možno provádětelektronickým podpisem nebo formoulistinného potvrzení, a to do 5 dnů.Rozhodujícím bude v tomto případědatum, resp. razítko pošty, které serovná datu podání. Elektronický podpisse vkládá vždy úplně nakonec, tj. předodesláním. Pokud vložíte elektronickýpodpis do prázdného formuláře, případ-ně do rozpracované práce, bude elektro-nický podpis znehodnocen.
Telefonická podpora na čísle267 225 267 bude sloužit pouze protechnické problémy. V souvislostis náběhem nového systému budesoučasný ISPOP mimo provoz v doběod 17. prosince 2010.
Podání hlášení znamená ve struč-nosti stáhnout si příslušný formulář(hlášení). Případně můžeme využítformulář vlastní, ale pozor na datovýstandard! Přehled datových standar-dů je k dispozici na stránkách ISPOP.Vyplníme pouze formuláře relevantnívzhledem k naší činnosti. Termíny hlá-šení vyplývají z příslušných složkovýchzákonů. n -jhm-
Změny Ispop v roce 2011Od začátku roku 2011 se rozběhne nový informační systémuiSpOp.
PrOSTřeDNiCTVíM iSPOPV rOCe 2011 HláSí:
n ohlašovatelé, kteří hlásí dle zákonao ovzduší
n ohlašovatelé, kterým vznikla povinnosthlásit za rok 2010 do iRZ
n ohlašovatelé, kteří povinně podávalihlášení prostřednictvím iSpOp v roce2010
n e-pRTR (příloha č.1 nařízení 166/2006/eS)
V roce 2012 se přidají ti, kteří jsou povin-ni hlásit dle složkových zákonů, do iRZa nově i problematiku obalů.
nakládání s odpady
Odpady 12 | 2010str. 12
proč recyklovat stavební odpady?Odpadů vzniká lidskou činností obrovské množství. Jednou nezanedbatelnou komoditou odpadůjsou i odpady stavební, specifikováno ještě lepším označením jde o odpady stavební a demoliční.
Na stavbách, jako jsou domy, kanceláře,nemocnice, továrny, silnice, dálnice,které člověk potřebuje ke svému životua činnosti, nezadržitelně hlodá zubčasu. Jednoho dne vznikne potřebase jich zbavit – zbořit, rekonstruovat,prostě změnit k lepšímu.
Při této činnosti vzniká zákonitěmnoho odpadů. V minulosti se jedno-duše odvezly někam za dům, za osadu,za ves, za město, do nějaké rokliny, díryvytěženého lomu apod. S rozvinutouprůmyslovou revolucí se našel jinýzpůsob: recyklace.
Těžké drticí a třídicí stroje jsouschopny odpad rozdrtit a roztřídit.Recyklace stavebních a demoličních od-padů je tedy jejich jednoduchá úprava,během které dochází ke změně jejichfyzikálních vlastností. Odpady – vy-bourané kusy betonu, cihlového zdivači asfaltu – jsou rozdrceny na drobnoufrakci a roztříděny do takových zrni-tostních frakcí, které jsou snadno vyu-žitelné, například při stavební výrobě.
V 90. letech minulého století začalarecyklace stavebních a demoličníchodpadů pronikat i na náš trh. Dnes jejiž tato cesta poměrně běžná a značněrozšířená. Má to v první řadě ekologic-ký efekt, neboť vyprodukovaný odpad
je rozumným způsobem zpracován tak,že není žádnou „ekologickou bombou“.Ekologický však i v tom, že není nutnéotevírat nové lomy a pískovny, a takéodpadá velký objem dopravy odpadůi vytěžených surovin.
Nezanedbatelný je však i efekt eko-nomický. Vyrobené stavební recykláty,kterými je nahrazováno přírodní ka-menivo, je možné pořídit za zlomkovoucenu přírodního kameniva. Konec-konců – omezení dopravy surovin márovněž značný ekonomický efekt.
Prakticky každá velká aglomeracemá již dnes vybudovánu síť recyklač-ních závodů. Těchto recyklačních sub-jektů je v celé republice značné množ-ství. Nedávná hospodářská krize mánegativní dopady zejména ve staveb-nictví. Koneckonců však také přispělak lepšímu způsobu recyklace stavebnícha demoličních odpadů. Je totiž velicenutné, aby bylo dosaženo co nejvyššíhomateriálového využití vyprodukova-ných stavebních a demoličních odpadů.Tím lze na všech stavbách dosáhnoutv rozumné náhradě přírodních surovinnemálo nákladů.
Jak na to? Především tím, že bude-me provádět kvalitní recyklaci a vyrá-bět jen kvalitní stavební recykláty, které
budou schopny v mnoha směrech plněnahradit adekvátní přírodní kamenivo.Dále samozřejmě tím, že se nebudemebát stavební recykláty používat jakoadekvátní náhradu přírodního kameni-va. Mnozí architekti i investoři se totižstále ještě bojí toho, že se jedná o odpad,který podle jejich mínění nelze využí-vat pro lidskou činnost.
Důležitou podmínkou, kterou je nut-né rovněž vzít v úvahu, je i legislativnípomoc. Bylo by vhodné, aby využitelnýstavební a demoliční odpad již nebylvnímán jen jako odpad a bylo by možnés ním nakládat i jinak než pouze vrežimu odpadů. To znamená včetně sil-ného omezení příjmu takového odpaduna skládky, kde dochází k jeho znehod-nocování.
Naše legislativa by měla dalekotvrději postihovat každého, kdo sestavebního odpadu zbaví (samozřejměbezplatně) někde na „černé“ skládce, čidokonce v přírodě. O to více by naopakměla být podporována činnost všechsubjektů, které se snaží o rozvoj recyk-lace stavebních a demoličních odpadů.Je to základní cesta zajištění jejichmateriálového využití. n
Dr. Vlastimil Boháč,B&p, s. r. o.Běžný stavební odpad suťového charakteru, kterého je nejvíce
„Bylo by vhodné, aby využitelný stavebnía demoliční odpad již nebyl vnímán jen jakoodpad,“ říká dr. Vlastimil Boháč
nakládání s odpady
Odpady.iHned.CZ str. 13
Na významném enviromen-tálním veletrhu IFAT ENTSOR-GA 2010 v Mnichově se letosprezentovala také společnostREFLEX Zlín, s. r. o.V expozici, v níž do dálky domi-
noval průhledný nasvícený zvon, semohli návštěvníci seznámit s něko-lika novinkami v sortimentu stacio-nárních a podzemních kontejnerůna tříděný odpad. Zaujal napříkladsklolaminátový kontejner o objemu1800 l se spodním výsypem, jehožvývoj navazuje na předchozí menšímodel o objemu 1100 litrů, který bylletos na jaře oceněn GRAND PRIXna veletrhu FOR WASTE v Praze.Konstrukčně je kontejner připraven
pro sběr biologicky rozložitelnéhoodpadu ve venkovních prostorách.Korpus kontejneru je ze dvou skoře-pin. Mezi vnitřním a venkovním pláš-těm je mezera 40mm, ve které jsouuloženy ocelové součásti vyprazdňo-vacího mechanismu a zároveň je zdeřešeno odvětrávání, které umožňujepřístup vzduchu, redukci plynů a ná-sledného zápachu. Dna kontejnerus otvory pro cirkulaci vzduchu jsou
překryta mřížkou pro oddělení bio-odpadů od případného výluhu odté-kající tekutiny a odpařování.Jelikož mají o tyto kontejnery velký
zájem města, začínají ve vývojovémcentru Reexu Zlín připravovat po-dobný kontejner o objemu 3200 litrů.Další novinkou, představenou
v Mnichově je sklolaminátový kon-tejner na sklo. Kontejner zvonovéhotvaru o objemu 2500 litrů je vybavenkompletní zvukovou izolací včet-ně tzv. zpomalovačů, které zabra-ňují volnému pádu lahví či sklenicna dno. U tohoto výrobku bylo popr-vé pro německého zákazníka ALBABerlín aplikováno na boku průhlednéokno ke kontrole naplnění kontejneruobaly.Pro holandskou rmu Meerlanden
byl vyvinut oranžový sklolaminátovýkontejner na sběr plastových obalůse čtyřhrannou základnou. Kontej-ner má dvě verze speciálních vhozůs možností uzamykání. Rovněž u to-hoto výrobku byla aplikována prů-hledná okna.Novinkou v sortimentu podzem-
ních kontejnerů byla verze pro ko-
munální odpad s vhazovacím válcema elektronickou jednotkou se čtecímzařízením čipových karet. Pro deko-rativní část tohoto kontejneru bylopoužito tropické dřevo.Na IFAT bylo rovněž vystavena
nadzemní část zcela zapuštěnéhokontejneru s kovovým vhazovacímsloupkem a horní podlahou v imitacitrávy. Jedná se o design připravenýpro město Most. U výrobku s obchod-ním názvem CITY podzemní kontej-ner je originálním způsobem řešenabezpečnostní bariéra proti nechtěné-mu pádu do šachty v době vyprazd-ňování kontejneru. Tato konstrukceje levnější než bezpečnostní podla-ha a zvýhodňuje tak cenu nálníhopodzemního kontejneru. Výrobek jedodáván zkompletovaný jako celekvčetně polyesterové šachty, jejíž in-stalace do země není v místě mimoinženýrské sítě nákladná.Již první měsíce po veletrhu uká-
zaly, že prezentace na veletrhu bylapro společnost REFLEX Zlín úspěš-ná a vystavené novinky návštěvníkyzaujaly.
- rz -
Nové kontejneryna veletrhu zaujaly
Výrobní areál REFLEX Zlín, spol. s r. o.
OD000564
nakládání s odpady
Odpady 12 | 2010str. 14
spor o sběr historickéhoelektroodpadudva kolektivní systémy, ReMa Systém a asekol, vedou již delšídobu spor ve věci přidělení zakázky na likvidaci historickéhoelektroodpadu. nyní ve věci rozhodl nejvyšší správní soud. Obaúčastníci sporu však interpretují výsledek rozdílně.
Z tIskové Zprávy společnostIreMa systéM:Společnost REMA Systém dosáhla dal-šího úspěchu ve svém sporu s Minister-stvem životního prostředí Za pravdu jídal Nejvyšší správní soud a otevřel takcestu k nápravě současné situace. Protirozsudku již neexistují řádné opravnéprostředky.
Rozsudek se dotýká systému finan-cování sběru a likvidace starých elek-tropřístrojů, které byly na trh uvedeny(prodány) ještě před platností zákonao odpadech z roku 2005. Pro oblasttelekomunikačních a IT zařízení získalazakázku společnost ASEKOL, přestoženejvětší podíl 85 procent trhu doložilaspolečnost REMA Systém.
Proti Ambrozkovu rozhodnutípodala REMA Systém řadu správníchžalob k Městskému soudu v Praze,v nichž namítala nezákonnost napade-ných rozhodnutí. Městský soud v létě2009 žalobě vyhověl a rozhodnutíministra životního prostředí zrušil.Proti rozsudku podali ministr životní-ho prostředí i firma ASEKOL kasačnístížnosti. Nejvyšší správní soud nynírozhodl tak, že kasační stížnost minis-tra životního prostředí zamítl a ostatní
(ASEKOL a jeho zřizovatelé) odmítl.V odůvodnění rozsudku Nejvyššísprávní soud uvedl, že ministerstvoživotního prostředí nevedlo společnéřízení o všech žádostech o zápis do Se-znamu pro zajištění financování naklá-dání s historickými elektrozařízenímipro určitou skupinu, a tím se dopustilotěžké vady řízení, která mohla mítza následek nezákonné rozhodnutío věci samé.
Z tIskové Zprávy společnostI asekol:Nejvyšší správní soud ČR (NSS) v říjnutohoto roku rozhodl o kasační stížnostiMinisterstva životního prostředí ČR(MŽP) a několika výrobců elektrozaří-zení v řízení, které se týká zápisu do se-znamu výrobců. Předmětem přezkumuze strany NSS byla pouze formálnístránka řízení, tedy s jakým okruhemúčastníků mělo být řízení vedeno.
V souvislosti s rozsudkem NSS vyšelve středu 3. listopadu v Hospodářskýchnovinách článek, v němž se tvrdilo,že verdikt soudu zpochybnil oprávně-nost sběru historického elektroodpaduspolečností ASEKOL ve prospěch spo-lečnosti REMA Systém. Nic takovéhoovšem nenastalo. Předmětem soudního
přezkumu nebylo to, zdali byl ASEKOLzapsán právněně, či nikoliv.
Na rozdíl od našeho kolektivníhosystému je to právě společnost REMASystém, kdo nemá od roku 2005 od státuoprávnění sbírat historický elektrood-pad, a přesto za jeho likvidaci vybíráod svých klientů peníze. Navíc má jižrok a půl Městským soudem v Prazezrušeno oprávnění na sběr veškeréhovyřazeného elektra na území ČR.Společnost ASEKOL již podala ná-vrh u MŽP k provedení hloubkovéhofinančního auditu všech subjektů, kterése u nás zabývají sběrem elektroodpadu.Záměrem byla snaha poukázat na ne-transparentnost nakládání s vybranýmipříspěvky a možné finanční machinace.
REMA Systém hrozí žalobou za ušlýzisk, který má být ve výši několika sto-vek milionů korun. Ovšem u zpětnéhoodběru elektrozařízení se jedná o zá-konné plnění povinností výrobců a do-vozců elektrozařízení, které je veřejnouslužbou občanům, aby mohli zdarmaodevzdávat vysloužilé elektrospotřebi-če. Proto mají být kolektivní systémyneziskové, a proto musí být založenypouze výrobci a dovozci. n
–jhm–
Zdroj: TZ ASEKOL, TZ REMA Systém
ROČNÍ PŘEDPLATNÉ ČASOPISUODPADYV BALÍČKU S HOSPODÁŘSKÝMI NOVINAMI SE SLEVOU 30%.
800 11 00 22 - [email protected]
Objednejte si roční předplatné časopisu Odpady společněs Hospodářskými novinami za cenu 4 729 Kč vč. DPH.
Nabídka platí pro nové nebo navýšené předplatné do 28. 2. 2011.
OD000557-1
témabioodpady
odpady.ihned.cz str. 15
Biologické dosušování pro výrobualternativního paliva
Pro provoz zařízení musí být zajištěnnejen přísun vstupních surovin, alei odbyt prostřednictvím trhu. Existujevšak možnost vyrobit z běžných biood-padů biomasu k energetickému využití,a to na bázi aerobní fermentace (biolo-gické sušení). Jako výchozí surovinylze použít čistírenský kal, seno, slámua odpad z údržby zeleně, tedy materi-ály, které se vyskytují v dostatečnémmnožství a nelze je samostatně přímozhodnotit na trhu s odpady. Vyráběné
biopalivo je nejméně ze 70% tvořenorostlinným materiálem pocházejícímze zemědělství a označuje se zkratkouBDB.
PodoBně jako komPostTechnologie aerobní fermentace pro-bíhá na zastřešené ploše v pásovýchprovzdušňovaných a překopávanýchhromadách, podobně jako u běžnévýroby kompostů. Proces výroby BDB
se iniciuje a řídí nucenou aerací, kdyje do kompostované hromady vháněnnebo vysáván vzduch pomocí perforo-vaných, betonových, provzdušňovacíchkanálů umístěných po celé délce podprofilem zakládky. Provzdušňovacísystém je jádrem aerobní technologie.
Vzhledem k tomu, že během fermen-tace dochází ke sléhávání zakládky (za-náší se póry, kterými proudí vzduch), jenutné tento systém doplnit o mechanic-ké překopání, které je prováděno v ča-sovém intervalu 1x týdně. Jeho hlavnímúčelem je provzdušnit kompost, a tímdosáhnout řízené mikrobiální činnosti.Dalším důvodem překopávání je řádnépromísení všech použitých substrátůa minimalizace teplotní a vlhkostní ne-homogenity – na povrchu, a předevšímna dně kopy je materiál silně ochlazo-ván a fermentace v této části neprobíhádostatečně intenzivně, při nižší teplotěnemusí být také zajištěna dostatečnáhygienizace.
Průměrná doba zrání na ploše jezhruba 21 dní v závislosti na typu kom-
ne všechny země mohou založit funkční výrobu kompostu spojenou s uplatněním na trhu. předpi-sy a dotační politika v zemědělství, chybějící zkušenosti s využitím v zahradnictví a při tvorbě kra-jiny představují nepřekonatelné překážky, které bývají odstraněny až po několikaletém lobování.
Porovnání Průběh tePloty Při komPostování a aerobní fermentaci
01020304050607080
0
°C
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 týdn
y
Vyskladnění
BdBFáze odbourávání
mineralizaceFáze přeměny Fáze syntézy
dozrávání
téma bioodpady
odpady 12 | 2010str. 16 od
postovaných materiálů a klimatickýchpodmínek. Optimální počáteční vlhkostvsázky je okolo 60%, výsledná vlhkostna konci zrání pak 35-40%. Po ukon-čení překopávání a zrání se substrát zezakládky pomocí kolového nakladačeexpeduje do zastřešeného skladu.
Řízení ProcesuPro snížení obsahu pachových látekve vzdušnině, která je odsávána z halya ze dna zakládky, je součástí techno-logie biofiltr. Jeho úkolem je odstranitmikrobiálně odbouratelné znečištěnívzduchu (organické nečistoty a pachy)pomocí mikroorganismů zachycenýchna nosném povrchu. Jako filtračnínáplň biofiltru bude použit aktivní fer-mentát (rašelina, kompost, vřes, kůra),který se po ztrátě filtrační schopnostizpracuje ve fermentační lince.
Řízení, obsluha fermentační linkya celé výrobní haly bývá automatizo-vaná prostřednictvím řídicího systému(ŘS). ŘS přijímá signály z jednotlivýchvětších, či menších logicky spojenýchsouborů zařizení a monitorovánísystémů a zpětnou vazbou předávásignály k řízení těchto souborů. Řízenía monitoring budou prováděny z cent-rálního velínu nebo pomocí místníchovládacích panelů. Jednotlivá zařízeníbudou vybavena systémem nouzovéhoodstavení a spínače budou umístěnyve velínu a na strategických místechv celém areálu.
Zejména teplota představuje důle-žitou indikační hodnotu pro optimálníprůběh kompostování a je podle zákonapoužívána jako důkaz provedenéhygienizace. Při biologickém sušení sepoužívají tyčové teploměry z ušlechtilénerezové oceli, jež měří teplotu každouhodinu v pěti místech průřezu za-kládky. Informace o teplotě se odesílápomocí rádiového signálu do řídicí sta-
nice. Senzor je tak použitelný v každémbodě kompostárny, není omezen žádnoudélkou kabelu.
Pro každou zakládku je v závis-losti na změřené teplotě regulovánoprovzdušňování ventilátory, procesfermentace je řízen individuálně. Srd-cem řízení procesu je programovatelnájednotka s obslužným panelem proznázornění parametrů a jejich změnu.S řídicí jednotkou je spojena záznamo-vá jednotka, která znázorňuje měřenéúdaje jednotlivých zakládek. Vždy jsouznázorněny aktuální měřené teplotys jejich minimálními, maximálnímia průměrnými hodnotami, které jsoupro kontrolu procesu a jeho řízení důle-žité. Výstupem záznamové jednotky setak stává jak v digitální, tak tiskové po-době informace o vstupech do zakládky,průběhu reakce, hodnota výstupu.
kvalita BioPalivaNa lince pro úpravu biologického odpa-du je technologií aerobního vysoušenívyráběno biopalivo, které splňuje defi-
nici výrobku ve smyslu zákona o ochra-ně ovzduší č. 86/2002 Sb. Ve smysluvyhlášky č. 482/2005, resp. její novelyz 21. 12. 2006 je podle přílohy č. 1 zařa-zena tato biomasa do skupiny O2 a kate-gorizována v procesu termické přeměnyjako spalování čisté biomasy.
Palivo BDB může být certifikovánojako využitelné palivo podle přílohyčíslo 4 nařízení vlády 146/2007 Sb.,kterým se stanoví emisní limity a dalšípodmínky provozování spalovacíchstacionárních zdrojů znečištění ovzdu-ší. Emisní limity spalovacích zařízenína biomasu, a to pro kapacitu 0,2-50MW, jsou stanoveny za normativníchstavových podmínek (pro suchý plyn,vztažené k referenčními obsahu kyslíku11 %). Tyto limity jsou pro SO
2stanove-
ny na 2500 mg/m3, pro oxid dusíku jakoNOX na hodnotu 650 mg/m3, pro tuhéznečišťující látky je limit 250 mg/m3
a pro oxid uhelnatý (CO) 650 mg/m3.Vyrobené biopalivo (BDB) může být
spalováno v režimu spalování nebo spo-luspalování biopaliva na středním nebovelkém zdroji znečistění.
Zbytky po spálení lze dále využítjako hnojivo např. aplikované s kejdounebo fugátem z BPS přímo na poleve vhodném poměru běžnou zeměděl-skou technikou.
BdB u násBiologickým sušením se u nás zabýváspolečnost Trigad, která realizovalaprovozní pokus aerobní fermentace s24tunami čistírenských kalů, 4 tunamisena a 2 tunami odpadu z úprav zeleně.Pokus proběhl v kooperaci s výrobcemprovzdušňovacího systému COMPO-nent. I za nepříznivých rámcovýchpodmínek (pokus proběhl v říjnu) seběhem tří týdnů zrání snížil obsahvody z původní vstupní směsi 20,2 tunna méně než jednu čtvrtinu – 4,6 tun.Z energetického hlediska byla nepřízni-vá energetická bilance (čistírenské kalybez vnějšího přísunu energie nehoří)pozitivní díky biologickému dosoušení.Výhřevnost výsledného produktu sepohybuje okolo 12 000 kJ/kg, na úrovnihoršího hnědého uhlí. Optimistickébyly i výsledky spotřeby energie proventilaci a překopávání. V současnédobě se pracuje na projektových podkla-dech prvního zařízení v České republi-ce – projekt byl podpořen ze Státníhofondu pro životní prostředí.
Zdá se, že zpracování biomasypředstavuje zajímavou možnost pro pře-klenutí chybějícího trhu s kompostem.Rovněž se jedná o rozumnou cestu, jakekonomicky zhodnotit na trhu čistíren-ské kaly z důvodu zákazu skládkování. n
Ing. DavID DytrIchTrigad, s. r. o.
BvBpst
Již pvyEnkový
odnaphntentebienktZízpdo dobob
EL
d
V
K
Br
bL
Mi
Rp
Jeh
z(
Ge
Kuk
Sklady výrobků BdB
pro město Liberec zpracovala společnostTrigad studii možnosti energetického využitíměstského biologicky rozložitelného odpadua případně regionálního gastroodpadu. Studie sepromítla do závěrů projednávání energetickékoncepce města v rámci územního plánu v půliroku 2010. ing. dytrich (vpravo) při podpisusmlouvy.
10
témabioodpady
odpady.ihned.cz str. 17
a-
a-e-ny
o
í
-
kue-o
to-o
iě.
n
i-y
í.
ni
a--
e-
-n
Bioplynová elektrárnave ŠvábenicíchBioplyn z obnovitelných zdrojů a biogenních odpadů je ideálnímpříkladem obnovitelných zdrojů energie a jeho získávání nabývástále více na významu.
Již pět bioplynových elektráren u násvybudovala společnost ENSERVEnergieservice, součást rakouskéhokoncernu Energie AG. Dalších šest vevýstavbě.
Bioplyn vzniká při bakteriálnímodbourávání organického materiálu,například z rostlin, močůvky nebohnoje. Oproti kompostování probíhátento proces bez přístupu vzduchu, jdetedy o anaerobní fermentaci. Získanýbioplyn se používá jako primární zdrojenergie pro místní výrobu elektřiny,která je pak dodávána do veřejné sítě.Získávané teplo lze využít různýmzpůsobem. Mohou to být dodávky teplado dálkové teplovodní sítě, zásobováníobjektů nebo dodávky tepla do sušičekobilí a substrátů na výrobu hnojiva.
K největším a nejmodernějšímelektrárnám patří bioplynová elektrárnave Švábenicích. Elektrárna je zásobo-vána kukuřicí a jáhly z vlastní země-dělské produkce, jakož i 2500 tunamiprasečí kejdy ročně. Dosahuje výkonuokolo 1000 kW, vyrábí okolo 7,1 mil.kWh elektřiny, což odpovídá zásobo-vání elektřinou pro 3000 domácností.Bioplynová elektrárna v areálu o roz-loze přibližně jednoho hektaru ve Švá-benicích je v provozu od prosince 2008a v červenci 2010 byla rozšířena. n
- jhm -
ElEktrárny vE výstavběLokalita Výkon kW Zahájení
provozu
dubinka i 526 únor 2011
Velešovice 526 únor 2011
Karlovice 1000 únor 2011
Bratčice 1000 duben 2011
bioplynové ElEktrárny v provozuLokalita Výkon Surovina Zahájení provozu
Mutěnice,ing. Vojtěch Marek
526 kW Kejda, hovězí tuhý hnůj,kukuřičná a GpS siláž
Květen 2009
Radešínská Svratka,pRoaGRo
888 kW Kejda, hovězí tuhý hnůj,kukuřičná, GpS, travní siláž
prosinec 2009
Jevíčko,hanácká zemědělská
1000 kW Kejda, hovězí tuhý hnůj,kukuřičná a GpS siláž
Listopad 2009
zahnašovice(holešov), doubrava
888 kW Kejda, hovězí tuhý hnůj,kukuřičná, GpS a ccM siláž
Únor 2010
GpS: siláž z celých drcených rostlin, luskovin, obilnin (budované s know-how enSeRVenergieservice)
Kukuřičná siláž uskladněná pro další využití
ing. František Bureš, majitel bioplynové stanice
Prodejní a servisní střediska:SOME Jindřichův Hradec: mob.: 602 295 408,SOME Vysočina: mob.: 607 555 191, 602 207 405,602 294 806, SOME Trutnov: mob.: 724 145 860,725 740 151, SOME Žamberk: mob.: 602 619 318,602 653 481, SOME Severní Morava: mob.: 602 207 471,725 731 367, SOME Nečtiny: mob.: 602 619 324,SOME Chvalšiny: mob.: 602 253 389, SOME Sušice:mob.: 724 137 076, SOME Střední Čechy: mob.: 725 827210, SOME Sever: mob.: 602 490 622, 602 155 849,SOME Jižní Morava: mob.: 777 044 012, 777 044 212
Produkt manager: Kamil KorandaKontakt: 384 372 029
e-mail: [email protected]
ww
w.s
om
ejh
.cz
Pro
de
ja
serv
isze
mě
dě
lsk
é,
lesn
ick
éa
ko
mu
ná
lní
tech
nik
y
OD000496
téma bioodpady
odpady 12 | 2010str. 18 od
rekonstrukce zvýšila kapacitukompostárny o pětinupřímo u elektrárny Ledvice a na hraně dolu Bílina stojí kompostárna pitterling, která nedávno pro-šla razantní rekonstrukcí a rozšířením.
Kompostárna, která zde funguje od roku1992, vždy těžila ze svého umístěnív průmyslové zóně. Značná část vy-robeného kompostu směřovala na re-kultivace výsypek v okolí. Postupnýmvývojem se spektrum služeb rozšířilona zpracování bioodpadu, výrobu a pro-dej kompostových substrátů a organo-minerálních hnojiv. „Na rekultivacednes jde 40-50 procent celkové pro-dukce,“ říká Luboš Hora ze společnostiEkodendra, která kompostárnu vlastní.„Zbytek odebírají města, firmy zabývají-cí se zahradní a krajinářskou tvorbou ahodně prodáváme přímo lidem, kteří sipro kompost přijedou.“
Velká rekonstrukce, kterou kom-postárna prodělala, byla spolufinanco-vána Fondem soudržnosti EU a Státnímfondem životního prostředí. Zahrnulavýstavbu kompostové haly, haly fermen-tace/hygienizace, třídicí haly a dalšíhovybavení. Kapacita kompostárny se tímzvýšila o 10 000 tun/rok, na současnýchzhruba 50 tisíc tun, kterou je však podlepotřeby dále možné zvyšovat.
Velkou výhodu vidí Luboš Horave zpevněných plochách a novémzastřešení mísicí a třídicí haly: „Lépese nám teď třídí a míchá materiál.
Jezdí k nám zákazníci, kteří potřebujínamíchat substrát podle konkrétníreceptury, třeba na střešní zahradunebo fotbalové hřiště. To se za špatnéhopočasí na otevřené ploše dělalo velmiobtížně.“
Rekonstrukci dominuje velká kom-postovací hala, kam se naváží namícha-né vstupní suroviny ze zkompostování.Hala má dvě provozně nezávislé lodi."V každé lodi je v podlaze zabudovánošest kanálků. Jejich průměr je dostatečněvelký, takže jimi může odtékat přebyteč-ná voda, ale taky se jimi provzdušňujesubstrát. Každý má vlastní ventilátora funguje nezávisle," vysvětluje LubošHora. Celý systém provzdušňováníje napojen na biofiltr a pomáhá takéregulaci teploty v hale, kde může v létědosáhnout vzduch teploty až 70 stupňů.
Další z nových staveb je fermentačníbox, kde se provádí hygienizace biood-padů z velkokuchyní, jídelen a sběrubioodpadů z domácností. Má obsah160 m3 a momentálně se zde rozjíždípoloprovoz.
Surovina pro něj se připravujea míchá v kontejneru. Po naplněnía uzavření boxu se směs intenzivně pro-vzdušňuje. „Během dvaceti čtyř hodinproběhne hygienizace vlastním teplem,“popisuje Luboš Hora. Směs zhruba tý-den vychládá a pak se dále kompostuje.Průběh hygienizace se detailně sledujea zaznamenává, včetně grafu průběhuteplot. Fermentační box není napojenna biofiltr jako kompostárenská hala.Je vybaven speciální fólií, která nepro-pouští vznikající plyny, ani zápach.
Kuchyňské zbytky a další surovinydodávají na kompostárnu svozové fir-my. „Zatím nejsme, ani nechceme býtsvozovka,“ uvažuje Luboš Hora. „Ob-chod s odpady se ale hodně přitvrzuje.Není vyloučeno, že nás situace doženeke svážení těchto odpadů, abychom sizajistili jistotu dodávky surovin.“
Nyní odebírají materiály za mi-nimální ceny. Dodavatelé zaplatíza odebrání tuny listí nebo trávy kolem100-150Kč. Za odpad, který musí projítfermentací, je to zhruba 650 korunza tunu.
„Výhodou je, že 15-20% vstupnísuroviny pochází z vlastních provozůEkodendry, která provozuje zahradnic-ké služby,“ uzavírá Luboš Hora. n
- jhm -
kompostárna pittErlingRekonstrukce probíhala:
09/2009 - 06/2010Financování:celkové uznatelné náklady: 45,3 mil. Kčdotace eU z opŽp: 23,2Kč (51%)dotace SFŽp: 4,079 mil. Kč (9%)příspěvek příjemce dotace:
18, 1 mil. Kč (40%)
tk
n Š
prmscpřvetivřeznNamVšzprůkoupresi p
n H
tenái slycitpro
n H
zpho oje pvhdnTyobpřče
n H
odzp
ČlkonoinJainininin
nový hygienizační box pojme až 160 m3 materiálu
„na rekultivace jde dnes zhruba polovina našíprodukce,“ říká Luboš hora
10
témabioodpady
odpady.ihned.cz str. 19
o-
ní-
o-
m,“
e.e
.
mt
-
m -
trend vede k průmyslovýmkompostárnám
n ŠreflTato nová kompostárna představuje
provoz řízené, monitorované a doku-mentované aerobní biotechnologie. Jeschopna „nepotřebný“ biologický odpadpřetvořit v kvalitní produkt. Splňujeveškeré aktuální hygienické a legisla-tivní požadavky. Představuje technickéřešení na špičkové evropské úrovni,znamená významný krok dopředu.Naznačuje trend, kam by se podlemého názoru měly kompostárny ubírat.Všechno je pod střechou, plochy jsouzpevněné, zařízení umožňuje vyrábětrůzné substráty atd. Kvalitní produkt –kompost má pak podstatně větší šanciuplatnit se v tržním systému. Jehoreálná hodnota je podstatně vyšší, nežsi prozatím jsme ochotni připustit.
n HejátkováJsem zastáncem jednodušších
technologií pro kompostování. Tohle jenákladná technologie a musíme počítati s výdaji na komplexní systém kontro-ly, který se vyplatí až od určité kapa-city, stejně jako technologie spodníhoprovětrávání.
n HoraKdyž chcete jako jednu ze surovin
zpracovávat bioodpady z komunální-ho odpadu nebo kuchyňské zbytky,je průmyslová technologie dalekovhodnější. Navíc si myslím, že i podlednešní legislativy jako jediná možná.Tyto druhy bioodpadu zvláště v letnímobdobí silně zapáchají a nedovedu sipředstavit pracovat s nimi v nezabezpe-čeném prostředí.
n HejátkováJenže kolem osmdesáti procent bio-
odpadů z obcí a měst je tráva, s jejímžzpracováním není vůbec žádný problém
a lze ji zpracovávat zemědělskou tech-nologií se zachováním všech podmíneka pravidel ochrany životního prostředívčetně jistoty kvality pro využití na ze-mědělskou půdu. Kuchyňských zbytkůje proti tomu zanedbatelné množství,což by se v technologii mělo zohled-nit především v ekonomice a ochraněživotního prostředí (logistika systémusběru a třídění se správnou specifikacíkoncové technologie).
n marijczukVelká zastřešená kompostárna
na kapacitu 50-60 tisíc tun je samo-zřejmě drahá. Jenže když pro stejnoukapacitu postavíte několik malýchkompostáren, dostanete se k mnohemvyšším celkovým nákladům. Navícv malých kompostárnách neuhlídátekvalitu a i malé kompostárny musí mítmonitoring.
n HoraV našem zařízení máme velmi
důkladný monitoring všeho, co sedá, a úřady to po nás požadují. Což jeabsurdní, protože většina kompostárenje otevřená a měřit je vůbec nejde, takžekontrola je nemožná. Bohužel při kon-trolách stále platí, že ten, kdo má věciv pořádku, musí prokázat svou nevinu.
n tomekJe pravda, že většina kompostáren
u nás je technicky nedokonalá a máčasto potíže s odbytem kompostů. Protomyslím, že by bylo třeba do komposto-vání více zapojit zemědělce. Do bu-doucna by se mělo uplatnit decentra-lizované kompostování, které budezaložené na projektech úzké spolupráceobcí a zemědělců, přičemž sami země-dělci by měli být provozovateli vlast-ních kompostárenských zařízení.
n matějůPůda akutně potřebuje doplňovat
humus, k čemuž je kompost ideální.Farmáři ho však teď nechtějí používat,protože z něj mají obavy (a taky je ob-tížnější používat na pole kompost, nežjen rozmetat hnojiva). Kdyby ale mělisvůj vlastní kompost, určitě by mu vícvěřili.
n HejátkováV Rakousku funguje velmi dobře
spolupráce měst a zemědělců. Městavozí do kompostáren na farmách svéodpady z údržby zeleně a odebírají sičást vyrobeného kompostu. Farmářzná dobře zdroj suroviny, takže nemáobavy potom kompost použít na svýchpolích.
n ŠreflTakové zemědělské kompostárny
pak mohou skutečně být jednodušší,zemědělec je schopen si vstupní suro-vinu uhlídat a tak i mít důvěru ve vý-sledný produkt. Na druhou stranu serozvíjí ve městech a obcích komunitnía domovní kompostování, o jehožsystémovém přínosu nejsem přesvěd-čen. Lidem se rozdávají kompostéry,které ze značné části nebudou schopnivyužívat a stanou se pak výrobnoumetanu, který uniká do ovzduší. Tatoforma řešení vypadá ekonomicky příz-nivěji pouze zdánlivě. Pokud sečtemenáklady na celý systém a porovnáme jes náklady na vybudování kompostárnys kvalitní technologií, vyjde kvalitnítechnologie nesporně ekonomickyvýhodněji.
n tomekKompostéry skutečně nejsou moc
efektivní, ale jejich význam je spíšepropagační a osvětový. Učí lidi třídita nakládat s biologicky rozložitelnousložkou komunálního odpadu.
n matějůA ještě je tu jedna cesta, kterou mizí
spousta kompostovatelných materiálů- a to jsou kompostárny na skládkách,které se prezentují jako komplexnízařízení pro nakládání s odpady. Tím,že provozují „kompostárnu“, získá-vají nejlevnější rekultivační materiálna skládku.
Zpracoval - jhm -
Členové sekce Kompostárenství při cz Biom se sešli na nově re-konstruované kompostárně pitterling, aby diskutovali o budouc-nosti svého oboru. debaty se zúčastnili:ing. Josef Šrefl, cSc., agrointeg, s. r. o.Jan Tomek, odbor odpadů MŽping. Luboš hora, ekodendra, s. r. o.ing. Květuše hejátková, agentura zeRaing. Ladislava Matějů, Státní zdravotní ústaving. Klaus Marijczuk, Fabok, s. r. o.
téma bioodpady
odpady 12 | 2010str. 20
Bioplynová stanice v ČíčověV podbrdském Číčově roste bioplynovástanice, kterou bude provozovat společ-nost ČEZ Obnovitelné zdroje. Kogene-rační jednotka bude mít instalovanývýkon 526 kW, což odpovídá spotřeběvíce než 1000 domácností za rok. Zdroj
bude v provozu 7750 hodin ročně (tj.téměř 90% běžného roku) a vyrobí vícenež 3 miliony kWh elektřiny.
Jako „palivo“ zde bude sloužithovězí kejda a energetické plodiny.Ty při fermentaci produkují bioplyns vysokým obsahem metanu. Tento jenásledně využit jako palivo k výroběelektřiny. Kromě ní je dalším výstupemteplo v podobě horké vody.
„K prvnímu tzv. krmení fermentorůby mělo dojít v březnu 2011,“ přiblížildalší program číčovské „bioplynky“vedoucí projektu za ČEZ Obnovitelnézdroje Adam Moravec. Dodavatelemvstupního substrátu, kterého spotřebujebioplynová stanice 55 tun denně, budesousední farma a další drobní pro-ducenti z blízkého okolí. Energeticképlodiny v podobě travní senáže a ku-kuřičné siláže jsou skladovány po celýrok. n
- jhm -
vybrané paramEtrybioplynové stanicE ČíČovSuroviny hovězí kejda,
kukuřičné siláže,travní senáže
elektrická účinnost 40,4%
dodaná elektřina 3,372 GWh ročně
Množství surovinza rok
20 tisíc tun
Fermentory celkový objem2800 m3
plynojem 500 m3
nádrže na kal 2000 m3Trojice kruhovitých skeletů o výšce 6 metrůjsou základem pro budoucí fermentory a skla-dovací nádrž bioplynové stanice.
odpady míří zpět do přírody
Už téměř před sto lety se začal v Praž-ské čisticí kanalizační stanici vyrábětprvní průmyslový kompost z bioodpo-dů. Autory této technologie byli údajnědocenti Německé techniky pánovéErnest a Kroulik. Ti vyráběli produktFeka, ve kterém byl zastoupen nevy-hnilý čistírenský kal, popel, městskésmetky a rašelina. Postupně se pak tatotechnologie dále rozšiřovala do dalšíchmíst Čech a Moravy i do zahraničí.
Dnes pod značkou VITAHUM na-jdeme certifikované organické hnojivohnědé až šedočerné barvy, které sevyrábí za použití osvědčených biotrans-formačních procesů z kalů komunál-ních čističek odpadních vod a dalšíchbiologicky rozložitelných látek. U násnapříklad na skládkách v Benátkáchnad Jizerou, Čáslavi a JindřichověHradci. Vzájemným mísením a zrá-ním těchto složek dochází ke vznikuhumusní zeminy bohaté na živiny,kterou lze použít pro technické ozele-ňování při rekultivaci parků, lesoparků,průmyslových zón nebo povrchovýchdůlních děl a skládek. Hodí se také proterénní úpravy při stavbě komunikací
nebo jako hnojivo v zahradnickýchcentrech. Podle rozhodnutí Státníhozdravotnického ústavu z roku 2007 lzehopoužít na jakoukoliv půdu nezemě-dělského charakteru. Výroba produk-tu VITAHUM elegantně řeší zpětnévyužití čistírenských kalů, které by jentěžko hledaly jiné využití. Zbytečněby zabíraly místo na skládkách a svýmnekontrolovaným rozkladem a reakce-mi s ostatním odpadem by nepříznivěovlivňovaly životní prostředí. n
- kce -
k ČEmu jE vHodný vitaHumpro technické ozeleňování - zakládání,rekultivace a sanace veškeré zeleněTerénní úpravy, rekultivace parků, sanaceapod. – technické ozeleňováníVýživová vrstva pro městskou zeleň(rekultivace parků, lesoparků, intravilánprůmyslových zón, povrchové úpravyprůmyslových zón)Rekultivace biologicky aktivní vrstvypovrchových důlních děl, skládeknáhrada ornice u velkých stavebníchprojektů – úprava terénu při stavběkomunikacíhnojivo pro zahradnické firmy
co je to ViTahUM? zjednodušeně řečeno je to hnojivo získávanéz odpadu. ačkoliv jde o technologií budoucnosti, nejde o techno-logii nijak novou.
Součástí
předplatitelských výhod
je elektronické
zpravodajství
Newsletter
měsíčníku Odpady
přinášídvakrát měsíčněaktuální zpravodajstvío nakládání s odpadya životním prostředí
Přihlaste sek zasílání ZDARMAna adrese:[email protected]
OD000565
praxe
odpady.ihned.cz str. 21
Mechanicko-biologická úpravaodpadů v ItáliiHlavními cíli a výhodami tohoto typunakládání s odpady je snížení množstvíodpadů určených ke skládkování, zlep-šení jejich spalitelných vlastností, čiumožnění dalšího využití jednotlivýchfrakcí na výstupu z MBÚ zařízení. Me-chanicko-biologickou (aerobní) úpravouje každoročně zpracována necelá čtvr-tina veškerého italského komunálníhoodpadu. Tento způsob nakládání s od-padem je na druhém místě po sklád-kování (necelých 45 %), následovánspalováním (přibližně 10 %), komposto-váním (7 %), a jinými formami využití(viz časopis Odpady 11/2010).
Podle aktuálních oficiálních datbylo v posledním vyhodnoceném roce(2008) touto metodou zpracováno při-bližně 8,4 milionů tun odpadů. Zpraco-vávané odpady jsou složeny v poměru89,4% ze směsných komunálních odpa-dů, zbylých 10,6% představují odpadypocházející například z úpravy měst-ských a průmyslových odpadních vod,zbytkové frakce z odděleně vytříděnýchkomunálních odpadů, jako je papír,plast, kovy, dřevo, či odpady pocházejí-cí z průmyslu textilního a agrárního.
V současné době se v Itálii nacházípřibližně 130 MBÚ zařízení. Celkovápovolená kapacita všech zařízení přesa-huje 14,3 milionů tun odpadu. Největšípočet MBÚ zařízení je umístěn v se-verních regiónech země, kde se obecněnachází většina zařízení zpracovávají-cích odpady.
Toky odpadůZařízení aerobního mechanicko-biolo-gického zpracování, používané v Itálii,zpracovávají odpady v rámci odděle-ných toků či v rámci jednotného toku.V prvním případě je v rámci mecha-nické předúpravy na vstupu do zaří-zení získána organické frakce, která jepostoupena k další biologické úpravě.Suchá frakce je dále samostatně upravo-vána a putuje k energetickému využitínebo finálnímu odstranění na skládce.Oddělený tok je v Itálii aplikován v 72zařízeních.
V případě druhého typu spočívámechanická úprava jednoduše v drceníveškerého vstupního odpadu a dalšíúpravy společně s biologickou frakcí
(tzv. biosušení). Jednotný tok byl použí-ván ve 20 MBÚ zařízeních (podle údajůk roku 2006.
Výstup ze zařízení představovalv roce 2008 přibližně 7,1 milionu tunodpadů. Složení výstupů dle oficiálníchdat: suchá frakce 27,6% (asi 2 mi. tun),biostabilizátor 13,4% (946 765 tun),palivo z odpadů 12,2% (862 096 tun),skarty 23,3% (1,6 milionu tun), dalšímisložkami na výstupu jsou vlhká frakce(4,9 %), biologická vysušená frakce(1,4 %), kovy (0,4 %), a další materiályjako dřevo a plast (16,8 %).
Finální destinace výstupních frakcíz MBÚ zařízení je následující: přibliž-ně 4 miliony tun, odpovídající 56,1%,jsou uloženy na skládkách odpadů,15,4% (přibližně 1 mil. tun), je předá-no do spaloven odpadů, přičemž vícenež polovina (56%) je tvořena palivemz odpadů, necelých 5% (349 061 tun),tvořených biostabilizátorem, je použitopři rekultivaci skládek. Ve výrobníchzařízeních k výrobě energie je využito3,3% (235 073 tun) převážně tvořenýchpalivem z odpadů, a konečně 2,3% (164199 tun) představují kovy, které jsoupředány k materiálovému využití.
požadavky na palIvoNe všechna MBÚ zařízení mají sou-časně povolení ke zpracování a výroběpal
