Péče o podmá čené louky u Chvojnova

Vojtěch Kodet & Dana Ko řínková

listopad 2014

2

Pobočka České spole čnosti ornitologické na Vyso čině

Úvoz 23, 586 01 Jihlava, IČ 75107988

www.cso.cz/vysocina.html

Péče o podmá čené louky u Chvojnova

Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D. & Ing. Dana Kořínková

listopad 2014

Obsah

Úvod ........................................................................................................................................................ 2

Metodika................................................................................................................................................. 3

Výsledky .................................................................................................................................................. 5

Zhodnocení přínosu projektu ............................................................................................................... 5

Literatura................................................................................................................................................. 5

Fotodokumentace ................................................................................................................................ 6

Tento projekt (č. 141414) byl v roce 2014 částečně finančně podpořen programem Ochrana biodiverzity, což je národní program Českého svazu ochránců přírody financovaný Ministerstvem životního prostředí ČR a státním podnikem Lesy České republiky. Děkujeme.

3

Úvod

Naše organizace se zabývá ochranou a výzkumem ptáků a jejich lokalit a prostřednictvím našeho Pozemkového spolku Gallinago se zabýváme i praktickou péčí o přírodně cenné lokality. Na lokalitě Chvojnov se původně v celé nivě rozkládalo rašeliniště s navazujícími rašelinnými loukami, které však byly v 80. letech odvodněny a zmeliorovány. Byl zachován pouze fragment rašeliniště, který byl v roce 1999 vyhlášen jako přírodní rezervace. V rámci výběrového řízení Ochrana biodiverzity jsme na lokalitě Chvojnov v roce 2012 realizovali monitoring ptáků a biotopů, který je pro nás jedním z podkladů pro nastavení péče o tuto lokalitu (KOŘÍNKOVÁ et al. 2012). Byly zde realizovány výkupy pozemků ze sbírky Místo pro přírodu. V současné době zde realizujeme projekt „Revitalizace rašeliniště v PR Chvojnov“, do kterého jsou zahrnuty i některé plochy ležící mimo území PR v jejím okolí. Snahou je umožnit vzácným a ohroženým druhům rozšířit se na větší plochu.

Metodika

Zájmová lokalita se nachází v Kraji Vysočina v okrese Jihlava 800 m západně od Dušejova a 10 km západně od Jihlavy. Přestože se zachoval pouze zbytkový fragment, jedná se o jedno z nejvýznamnějších rašelinišť v Jihlavských vrších. Lokalita spadá do chladné klimatické oblasti, podoblasti CH7 (QUITT 1971). Z geomorfologického pohledu leží v oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Křemešnické vrchoviny, podcelku Humpolecké vrchoviny a okrsku Vyskytenské pahorkatiny (DEMEK 1987). Geologické podloží je tvořeno žulami (granitická řada). Lokalita se nachází ve fytogeografickém okresu Českomoravské vrchoviny, obvodu Českomoravského mezofytika, v oblasti mezofytika (SKALICKÝ 1988) a ve čtverci 6558 středoevropského síťového mapování (EHRENDORFER et HAMANN 1965). V rámci středoevropské květné oblasti spadá do hercynika. Rozmezím nadmořských výšek, 605 - 614 m n. m., zasahuje do jedlo-bukového vegetačního stupně. Potenciální přirozenou vegetaci území tvoří bikové bučiny as. Luzulo-Fagetum (NEUHÄUSLOVÁ 1998). Z fytocenologického hlediska se jedná o prameništní svahové rašeliniště. Nejcenější biotopy tvoří ostřicovo-mechová a ostřicovo-rašeliníková společenstva svazů Caricion demissae, Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion a Eriophorion gracilis, v centrální části lokality. Zachovalejší část území přechází v ostřicovo-rašeliníková společenstva svazu Sphagno recurvi-Caricion canescentis a ostřicové louky svazu Caricion fuscae, významná část je degradovaná porosty terestrického rákosu obecného. V okolí rašeliniště jsou zmeliorované louky, převážně dvakrát ročně sečené. Orientační poloha a přesné vymezení je znázorněno na následujících snímcích.

4

Obr. 1: Orientační poloha zájmové lokality.

Obr. 2: Vymezení hranic zájmové lokality. Zeleně je hranice přírodní rezervace, kde také provádíme managementové práce. Červeně jsou ohraničeny zájmové parcely v okolí PR, které se podařilo vykoupit (3 parcely) nebo získat potřebné souhlasy (2 parcely).

Pro podporu biodiverzity podmáčených luk byla realizována mozaikovitá a fázově posunutá seč, která zajistí existenci vhodných podmínek pro různé druhy. Plochy zarůstající terestrickou rákosinou byly sečeny 2x ročně. Snahou je postupně navrátit degradující rašelinné louky do podoby vyhovující chráněným a ohroženým druhům, které jsou na ně vázané, a na zachovalých plochách zajistit co největší biodiverzitu s ohledem na chráněné a ohrožené druhy. Zároveň proběhlo odstranění náletových dřevin zarůstajících původní prameniště na severní ploše mimo PR i část náletových dřevin na území PR na plochách bezprostředně navazujících na ty nejzachovalejší plochy rašelinitě a rašelinných luk.

5

Výsledky

Na Chvojnově se v roce 2014 podařilo zorganizovat a provést mozaikovitou a fázově posunutou seč s vynechávkami pro přežívání bezobratlých živočichů, přičemž celkově bylo posečeno a sklizeno 11,5 ha. Na části lokality byly odstraněny náletové dřeviny zarůstající louky. Péčí o podmáčené a rašelinné louky byla podpořena jejich biodiverzita, neboť byly zajištěny vhodné podmínky pro výskyt a rozmnožování druhů, které se zde vyskytují.

Zhodnocení p řínosu projektu

Extenzivní obhospodařování území zůstává nezbytným předpokladem zachování podmínek pro výskyt charakteristických i ohrožených druhů rostlin a živočichů na této lokalitě a umožní šíření vzácnějších druhů ze zachovalých ploch na okolní plochy, které byly v minulosti zničeny. Z chráněných a ohrožených druhů zde byly zjištěny mimo jiné bařinatka obrovská (Calliergon giganteum), bařinatka třířadá (Calliergon trifarium), poparka třířadá (Meesia triquetra), štírovec dutolistý (Scorpidium scorpioides), hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba), bahnička chudokvětá (Eleocharis quinqueflora), kruštík bahenní (Epipactis palustris), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum), všivec bahenní (Pedicularis palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), tolije bahenní (Parnassia palustris), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), bublinatka menší (Urticularia minor), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica), ostřice Hartmanova (Carex hartmanii), zábělník bahenní (Comarum palustre), čolek horský (Triturus alpestris), čolek obecný (Triturus vulgaris), skokan krátkonohý (Rana lessonae), skokan zelený (Rana kl. esculenta), vodouš rudonohý (Tringa totanus), vodouš kropenatý (Tringa ochropus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola), chřástal kropenatý (Porzana porzana), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), křepelka polní (Coturnix coturnix), krutihlav obecný (Jynx torquilla), linduška luční (Anthus pratensis), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio), ťuhýk šedý (Lanius excubitor) či strnad luční (Miliaria calandra). Realizace tohoto projektu nám umožnila vedle spolufinancování prováděných prací také financování nezbytných režijních a organizačních nákladů spojených s péčí o tuto lokalitu.

Literatura

DEMEK J. [ed.], 1987 : Zeměpisný lexikon ČSR: Hory a nížiny. – Academia, Praha.

EHRENDORFER F. et HANANN U., 1965: Vorschläge zu einer floristischen Kartierung von Mitteleuropa. – Ber. Deutsch. Bot. Ges., 78: 35-50.

KOŘÍNKOVÁ D., KODET V. et MRLÍK V., 2012: Monitoring ptáků a biotopů na Chvojnově 2012. – Závěrečná zpráva projektu, Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině, Jihlava: 1-24.

QUITT E., 1971: Klimatické oblasti Československa. – Stud. Geogr., 16: 1-83.

SKALICKÝ V., 1988: Regionálně fytogeografické členění. – In: HEJNÝ S. et SLAVÍK B. [ed.]: Květena České socialistické republiky. – Academia, Praha, 1: 103-121.

6

Fotodokumentace

foto Dana Kořínková & Vojtěch Kodet

7

8