ObsahApokryf.................................................................................................................................................2 Vetelec.................................................................................................................................................3 Projekt revoluce v New Yorku...........................................................................................................13 Smrt ve stedu.....................................................................................................................................39 Nenpadn pvab AIDS demokracie.................................................................................................59 Konvergence la G. B. Shaw.............................................................................................................80

ApokryfSovy nejsou, m se zdaj bt," prav tajemn zvltn agent Dale Cooper v Lynchov kultovnm americkm serilu Twin Peaks. Tato vta dostala kdla a obletla na nich svt. Pokrytectv, dezinterpretace, mystifikace, stejn jako absurdn, krkolomn a spikleneck vklady kad banality. To jsou prvodn znaky problm i problm", jimi ns denn prostednictvm mdi v nekoncch erupcch zahlcuje technologick svt konce a potku tiscilet. Nejen reisr David Lynch, kter svou poetiku na oteven mystifikaci stav, se tomu dovedn a prvem ironicky smje. Je-li lovk paranoidn, neznamen to jet, e nen pronsledovn," pipomn stejn oprvnn znm, k Lynchovi komplementrn bonmot neznmho autora. Plat-li vak oboj, jak se v tom zmatku vyznat? Tko. Mdii se zabvm vlastn cel ivot a ze vech stran. Pedevm jsem v nich dlouho pracoval. Ped rokem '89 jako reportr v asopisu Kvty, po nm v asopisu Reflex, kter jsem v roce 1990 zaloil a nkolik let dil. Napsal jsem tak nkolik knek, beletrii i takzvanou literaturu faktu. Posledn z nich [Pedbn portrt, o fenomnu Boleslav Polvka) vyla nedlouho ped pdem komunismu. O t doby jsem se u do dnho vtho kninho projektu nepustil. Nebyl na to as, mohl bych ci. Publikoval jsem sice dle v novinch a asopisech, intenzivn il vzruujc dobu pechodu z komunismu do kapitalismu, ale na knku to nebylo. Ctil jsem, e nen jasn tma. Takov, kter by nesneslo odkladu. Kter by o dob, do n jsme spadli", mohlo nco podstatnjho ci. Podstatn naopak bylo, e jsem z mdi odeel. Zaloil jsem s kolegou z Reflexu reklamn agenturu, a dostal se tak trochu na druhou stranu. V kritickm roce 1997, v dob sarajevskho atenttu", m cesta zavedla do blzkosti Vclava Klause. Spolupracoval jsem s nm na nkolika pedvolebnch kampanch ODS, ml jsem svj podl na jeho rozhodnut kandidovat v roce 2003 na prezidenta republiky, nebyl jsem stranou ani kampan za jeho prvn zvolen do nejvy stavn funkce. To mj ivot opt dramaticky zmnilo. Pijal jsem nabdku vst Tiskov odbor prezidentsk kancele a poslze jsem se stal i prezidentovm mluvm. Tm jsem se opt naplno ponoil do svta mdi, ted ale ji zcela na opan stran barikdy". Bylo to neuvitelnch, vyerpvajcch, ale na zitky a zkuenosti nesmrn bohatch pt rok. Po dramatickm zvolen Vclava Klause na druh funkn obdob v noru 2008 jsem peel do pece jen trochu klidnj funkce zstupce editele prezidentsk kancele. ekl bych, e sotva lze poznat svt mdi (a politiky) z bliho doteku a rznorodjch hl pohledu, ne mi bylo osudem dno. Jist to neznamen, e bych o tchto specifickch svtech, kter tak zsadn ovlivuj nae ivoty, vdl ve. Ani zdaleka ne. Nicmn dlouh desetilet intenzivn prce uvnit i vn mdi a politiky m vedou k jistm obecnjm zvrm, kter snad mohou bt pro nkoho zajmav. V roce 2008 jsem na toto tma udlal obshlej rozhovor s Bohumilem Peinkou pro brnnskou Revue Politiku. K mmu pekvapen vzbudil rozhovor pomrn siln zjem nejen u odborn" veejnosti, ale dokonce i tam, kde bych to ze veho nejmn pedpokldal v mdich. Nakladatelstv

Dokon mi pak velkoryse nabdlo, abych o tto problematice napsal nco souvislejho. Nsledujc texty tedy rozhodn nejsou pokusem o njakou vdeckou prci". Jde o nkolik esej spojench tmatem permanentn mystifikace, kter je veejnost nikoli jen u ns ve stle dramatitj podob vystavena. Mm za to, e prv z takto zvolenho hluje mon zahldnout ji i obrysy nov se utvejcho svta na prahu tetho tiscilet. Nen to nejveselej pohled, i kdy neteba hned propadat panice. Ostatn mnoha souasnkm pipad nae technologick epocha jako cosi zcela uniktnho, v cel lidsk historii neznmho, bezprecedentnho. Jsem pesvden, e je to iluze. e v jinch kulisch na spirle, pokud ne v kruhu ijeme vcelku standardn problm, kter tady byl ji nejednou. Znm starozkonn apokryf l nehostinn svt, v nm se ocitli nai prarodie, kdy uvili Pokuiteli. V marniv touze bt rovni Bohu pojedli ze zakzanho Stromu poznn dobrho a zlho, a Hospodin je proto vykzal z Rje: Adam stl pak tyicet dn po krk v chladn ece a lidsk existence visela na vlsku. Mnoh nasvduje, e dnes na tom nejsme o mnoho lpe. Naplno oteven stavidla racionalismu, jen stvoil nai technologickou civilizaci, rozvodnila postupn bystinu kritickho rozumu do divokho kalnho toku, jeho hladina rychle a nebezpen stoup. Sociln ineni, velekn nboenstv vemocnho lovka, na nm projektuj a stavj pehrady, kter brn pirozenmu proudn. Ujiuj ns, e tak in pro nae Dobro, e maj ve pevn v rukou, e ve skutenosti jen dovedn reguluj protichdn proudy pirozench lidskch zjm tak, aby zen a trvale" vyrbli energii pro pozemsk rj. Je to vzneen zmr. Opt stojme po krk ve vod. Okol u tm nevidme. Mdium, kter ns od nj oddluje, poskytuje jen jeho virtuln obraz. Mdia ns ze vech stran omvaj, tla na ns, smkaj nmi, manipuluj. Mnohm to zatm pipad sp zbavn, vzruujc a trochu snov. Kolbni usnaj. Proto je pli neznepokojuje, e pokud hladina stoupne jet o kousek v, zcela ztrat pevninu pod nohama. Souasn svt nen tm, m se zd bt. Co s tm? V prvn ad nejprve odloit brle mmen a pokusit se pochopit, co se kolem ns -as nmi doopravdy dje. K tomu by svm malm dlem rda pispla i tato knka.

VetelecPotek tetho tiscilet pinesl mnoh oekvn. Povtinou optimistick, co je vcelku pirozen. Lid si s potkem ehokoli obvykle rdi spojuj nadji na lep pt. Potek stolet a co teprve tiscilet! je pro nadji jako stvoen. Ve sv seln symbolice nese cosi vznamnho ji sm o sob. Pelomov datum m v sob automaticky zabudovan patetick tympn, burcujc zvon. A chceme, nebo nechceme, psob to skoro na kadho tedy alespo na toho, kdo se dozv, e konec jednoho a zatek dalho tiscilet je tady. Aby se o tom lovk dozvdl, mus to z vnjku doputovat k jeho smyslm. Letopoet je samozejm zleitost povtce imaginrn, spoleensky dohodnut, modernm medilnm slovnkem bychom ekli virtuln". Nelze ji odest z pravidelnho zdnlivho pohybu Slunce po zemsk orbit. Letopoet v sob nemme geneticky zabudovan. A je tud velmi nejist. Podle idovskho kalende rok dva tisce nastal, kdy o na kesansk euroamerick civilizaci nebylo ani vidu, ani slechu. Vyvolen nrod si oslavu roku 2000 uil u zhruba 1760 let ped narozenm Jee Krista, take kdy svt ped pr lety zachvtilo mileniln naden, pro idy lo o vcelku bn rok 5760. A to u nezmiuji mnoh jin kalende jinch kulturnch okruh, protoe pro nai souasnost je ten judaisticko-kesansk urujc. Ostatn je aktuln urujc i pro zbytek svta. Ne vystelily k nonm oblohm prakticky vech kontinent ohostroje vtajc pchod roku 2001 a miliny lid v ulicch mcgamst sc s nadenm oekvnm koupaly v zplavch alkoholu, stly tisc rok pedtm, pod tout oblohou (relativn) obdobn davy. V absolutnm vyjden jich sice bylo mn, protoe populan exploze prv nijak aktuln nehrozila, ale jejich oekvn nebylo o nic men. Vlastn naopak bylo nekonen vt a nekonen radostnj: kadou chvli se mla zat hroutit3

nebesk klenba, jasn signl ohlaujc konec svta v dramatick parusii, druhm pchodu Kristov. Bohi se na posledn chvli divoce zbavovali majetku (rozdvali ho chudm), hnci (tj. vichni) se usilovn kli, crkevn pedstavitel stli vzruen pipraveni pivtat Pna a s koncem dosavadnho i potek novho, definitivnho svta. Jene konec svta nenastal, prvn leden 1001, jako i nsledujc dny, tdny, msce a roky, byly podobny jako vejce vejci tm pedmilenilnm, rozbhla se desetilet a stalet vstc dalmu milniu. Nco se vak pece jen stalo: otes z faktu, e se nestalo nic. To nebylo mon vysvtlit jinak, ne e lid byli mystifikovni, kdy uvili zprv o nadchzejcm konci svta, ztotonili se s n a podle toho jednali. Bez ohledu na to, zda parusii oekvali astn a s nadj, i v zoufalstv ze patnho svdom, realita okovala vechny a svt mlem uvedla v hlubok zmatek a chaos. V kadm ppad podstatn nabourala dosavadn paradigma, ne nhodou brzy nastartovaly velk racionalistick a dal hereze, jako mnoc se pznaky eroze pvodnho kesanskho tosu. To vechno zpsobila jedin neoven zprva. Na prvn pohled oviteln pomrn tko. Stailo se vak podvat do Bible, abychom v Kristovch slovech nali jej jasn dementi: O tom pak dni a hodin dn nev, ani andl nebet, jedin sm Otec mj." (Matou 24/36) Pokud by tohle njak vznamn noviny i televize zveejnily, a konkurence by se do toho opela, aby jinmi citacemi z tho zdroje obhajovala nzor establishmentu, urit bych stl na stran tch, kdo by tvrdili, e zmnn vta je nepekroiteln, nelze ji napadnout jakmkoli jinm argumentem i citac. Vznikla by pkn mela, a protoe jde o tma zsadn, mediln i politicky pitaliv (strach a nadje jsou jedin skuten pouiteln tmata pro mediln a politick hry), dohadovali bychom se o tom nejsp dodnes, pestoe kauza by byla u podn uvlen a rozmlnn. Jene nebylo televize ani novin, ba ani knihtisku, a tak se svt dosud nepekonanou poplanou zprvou (medializovanou pouze z kazatelen) otsl v zkladech. Neexistovala nezvisl mdia, nebylo, co by zprvu relativizovalo, co by se ptalo po jejch autorech, jejich dvryhodnosti, majetkovch pomrech, co by dalo prostor pochybovam, investigativnm serilm prost nebylo nic, ne jedin uznvan, veobecn pijat a nezpochybniteln moc a jej katastrofln omyl. i zmr, jeho konce autoi zvstovatel apokalypsy nedohldli, a jen se obrtil proti nim. Tisc let pot u bylo zdnliv k dispozici ve, co tehdy schzelo. Alespo v technologickm smyslu slova. vahy o Armagedonu sice tak nechybly, ale pli lid to neovlivnilo. To proto, e jak se zdlo jejich nositelem a iitelem nebyla dn veobecn uznvan autorita, ale nezvisl" mdia. Jene to je opravdu jenom zdn. Rozhodujc postaven, jakm ped deseti staletmi disponovala katolick crkev (od utven veejnho mnn v nejintimnjch lidskch vcech, a po rozhodujc vliv v mocenskch hrch), pelo na potku tetho tiscilet zcela do vlastnictv mdi. Jen se to jejich bnmu uivateli tak jednoznan nejev. Ve skutenosti vak souasnost na civilizace mdia zcela ovldaj, co krom jinho znamen, e pokud nm to ona sama na sebe neeknou, nevme to. A protoe nae civilizace je vzhledem ke sv technologick pevaze pro zbytek svta urujc (a se mu to lb, nebo ne), je mediokracie skutenm pnem tohoto svta. Zatmco ovem struktura crkve byla (a je) pes svou uzavenost relativn pehledn, pyramidln, odvozen od volenho zstupce Pn na Zemi, s mdii je tomu prv naopak: nemaj dnou hierarchickou i jakoukoli jinou viditelnou strukturu, zd se, jako by se tkav vznela v beztnm veejnm prostoru a vcemn nahodile vznikala a zanikala v ltm konkurennm boji. Jako by byla jen jakmsi zbavnm doplkem, z uctiv vzdlenosti obhajcm po promnlivch orbitch reln ivot, zcela zvisl na pzni i nepzni veejnosti. Je tomu vak zcela naopak. Mdia jsou ivouc organismus, skuten vetelec, daleko beltj, odolnj a nezniitelnj ne vechna straideln monstra, kter nm kdy Hollywood stihl pedstavit. Jeho tlo napohled nem jasn tvar. Je skryto, nebo pi svm rstu kopruje vechno viditeln i4

neviditeln s takovou psychologickou sugestivnost, e u stailo prorst vekerm veejnm i soukromm prostorem, kter je k dispozici. Nejprve pozvolna a nenpadn, pak stle dynamitji. V souasnosti opisujc exponenciln posloupnost technologickch vynlez u naprosto nezakryt, s omraujc rychlost a bezohlednou ravost. Vetelci poskytujeme nejen sv tla, ale pedevm svou jet nedvno pomrn svobodnou mysl to je pro hloubkov vkoenn nezbytn k jeho smrtc parazitick existenci. A inme tak dobrovoln. Nebo si to alespo myslme, co je opt prce mdi. Napohled to tak skuten vypad. Meme pece kdykoli dlkovm ovladaem vypnout televizi i rdio (neboje vbec do sv domcnosti i pracovnho prosted nevthnout), nekupovat kad rno noviny a asopisy (tm sp si je nenechat poslat za vlastn penze do schrnky), nestisknout na potai tlatko, kter ns napoj na celosvtovou datovou (nikoli informan) s. Jene to je naprost fikce. Nememe to udlat. Nememe (protoe ani nechceme) udlat nic a dvod je fatln: Nevdli bychom, co si mme myslet. Pipadali bychom si sociln deprivovan, protoe bychom hovoili o nem jinm ne vichni ostatn, a nevdli bychom, o em hovo oni. Jsme dokonale indoktrinovni tmaty, kter u dvno nevychzej z naich pirozench zjm a z nich vyplvajcch pedstav, mylenek a pocit. Starme se o vci a vymezujeme se k imaginrnm skutenostem, kter za ns stanovila mdia. Ponaje jejich permanentnm zpravodajstvm, kter pedstr, e ns informuje o dn v naem okol od zchodov msy po zbytek planety, pes nekonen serily a telenovely z neexistujcch svt, gladitorsk hry se stechovm oznaenm Sport a ve dal, co souvis se ivotnm stylem, a po piznan i skryt reklamy na cokoli, co si mme koupit, kam mme jt, co vidt a slyet, co jst a pt. eho se bt, emu vit, kde je nebezpe a kde nadje. Co mme udlat a neudlat. To vechno vetelcv parazitick organismus u hostitele ovld. Je k nmu v dvrnm vztahu a tv se pevn jako pomocnk. Je pist k jeho vdom s hladovmi otzkami: co si jet peje? Jak to m vypadat? Pokud to dme jen hnutm prstu (teba na ovladai) najevo, okamit se pesn pizpsob vtinov odpovdi. A posune se. A promn. A zase je silnj. Aby nevyvolal imunitn odmtvou reakci, metabolizuje do napadench organism ochromujc nasldl jed vn zbavy. m dle je mu hostitel vystaven, tm bezbrannj je proti bezdnm i clenm manipulacm, kter jsou vlastnm smyslem vetelcovy existence. Kdyby se byl napklad ped zmnnmi oslavami" milnia rozhodl, e uvede svt do obdobnho chiliastickho chaosu, jak nastal potkem jedenctho stolet, nic by mu v tom nedokzalo zabrnit a byl by daleko spnj. Kdyby, eknme, jednohlasn zavelel: Pevninsk svt bude na Nov rok napaden a znien neznmm virem, jen se jako blesk roz od vchodu k zpadu, a zachrn se pouze ten, kdo bude v tu dobu na moi a setrv tam nejmn tyicet dn!" Blazeovan civilizovan lidstvo by vyskoilo od petkajcch stol materiln hojnosti a chvatn by napochodovalo do moe jako lumci. Na soui by zbyly jen zoufal izolovan skupinky, kter by to nestihly, i jednotlivci-devianti, kte mdia nevnmaj a s ostatnmi lidmi nejsou v kontaktu. Co vak vc vzpt by se na rozdl od nkdejho planho poplachu ukzalo, e nelo o kachnu mediln fikce by se toti nejsp stala realitou. Oputn msta, nefungujc i havarovan (protoe oputn) elektrrny a vechna dal technologick zazen by bhem nkolika dn stvoila z civilizovanho prostoru pou, kterou by bloudily dsiv osaml existence, neschopn se o sebe postarat a vcemn pasivn oekvajc svj konec. Nco podobnho ml mon na mysli americk spisovatel Cormac McCarthy ve sv temn knize Cesta. Jeho text je natolik zsadn, e bylo tm nepochopiteln, e mu za nj (fakticky mdia) udlili prestin" Pulitzerovu cenu. Srozumiteln vysvtlen proto mus bt opt mediln, tedy potvrzujc souasn axiomy a paradigmata, na nich mediln manipulace stoj: protoe pvod on literrn globln katastrofy (kter je ovem pouhou kulisou a pozadm zsadnho pbhu o nem zcela jinm) nen jasn, a hlavn mediln proud prv investuje miliardy dolar do absurdn fikce o akutnm nebezpe globlnho ekologickho5

sebeznien lidstva, byla kniha udlenm vysoce politicky korektn ceny vyloena jako vysoce politicky korektn varovn ped ekologickou katastrofou, m bylo skuten poselstv knihy brutln znehodnoceno. Pro se to dje, brzy uvidme. Vrame se vak jet zpt k vetelcov anatomii, protoe bez pokusu alespo sten trepanovat peliv oetovan povrch jeho tla a nahldnout do zapchajcch tkn pod k by vechno, o em byla a bude e, mohl ten prvem brt jako tisc padest zbyten povzdech, e s mediokraci je to holt tk, ach jo, no jo, no nic. Sebezniujc mediln povel lidstvu se tedy tentokrt nekonal. Nebyl toti ve vetelcov zjmu. Buduje pece naopak iluzi o nekonench monostech a schopnostech lovka, jen m planetu zcela v rukou, a proto s n m zachzet tak, jak mu bude pedepsno. Pedstava lovka zcela zvislho na Bom radku se pro leton milnium tedy viditeln nehodila. pln tyto pedstavy vak ignorovat tak nelo. Proto se mdia omezila na okrajov a vcemn bizardn historky na tma konce svta. V takzvan seriznch" mdich, s patin ironickm komentem. V takzvan bulvrnch" s patinmi plstrnkovmi vykinky a jakoby vn mnnmi otaznky. Celkov vak bylo kadmu hostiteli nad i podtextov sdlovno, e pokud je jen trochu petn, pochop, e mylenky na fatln podstatu lidsk existence jsou jen nic neznamenajc hra asi jako kadodenn i kadotdenn zbavn" amatrsk horoskopy. Tady u vidme prvn typ lenn organismu, kter zkoumme. Sledujeme, e se vyvj a jeho sti se specializuj. Pvodn dn dlen na serizn a bulvrn" neexistovalo. Prvn noviny nic takovho neznaly, vechno bylo pkn na jedn (nevaln) hromad. To je docela podstatn, protoe tm parazit odkazuje ke svmu pvodu a vvoji, jen je v pravm slova smyslu evolucionistick. Nen proto divu, e soudob evolucionismus pat k hlavnm axiomm enm totln vtinou mdi, je jako nepochybn lidsk vtvor vyspla do dnen podoby prv evoluc, a tmt procesem (bez ohledu na revolun technologick skoky) se nadle udruj a vyvjej. Musme proto v tomto ppad vzt spornou Darwinovu evolun teorii velmi vn, alespo (i vhradn) pokud jde o tlesnou konstituci vetelcovu. Pro vzkum je tedy nezbytn oddlit tlo (dnes u je pesnj pout slova hardware) od podstaty (software), kter je oivuje. Ml bych asi podotknout, e se za darwinistu nepovauji. Nepovaoval se za nj ostatn ani Charles Darwin. Je pznan a mnoh napovdajc, e mlokdo dnes v, e Darwin ani na okamik nezapochyboval o pvodu svta jako stvoitelskho aktu Boho. Darwin a darwinismus jsou toti dv zcela odlin vci. Tou prvn je prodovdec a myslitel, autor (dnes ji fakticky vyvrcen) teorie, kter by mohla poslouit jako hezk ilustrace slep cesty evropskho, v sob zbloudilho, postrenesannho racionalismu. Darwinismus je pak vynikajcm pkladem jedn z prvnch rozshlch manipulac mdi, kter po prodovdcov smrti jeho teorii rozezala, elov poskldala a svvoln doplnila neovenmi nesmysly, vmysly i skutenmi podvrhy, aby ji pak mohla prohlsit za prokzanou, a pot tuto bibli ateismu zafixovat v hlavch mnoha generac tak brutln, e pedchoz dky budou i mnoz pemliv teni dost mon pokldat za nadsazen nebo blzniv. Ale to by bylo na pln jin text. Pro tento je dleit, e v ppad vzniku a vvoje medilnho organismu plat evolucionistick teorie beze zbytku. O co jde? Darwinistick teorie veho druhu toti funguj jako pouiteln (protoe realitu sprvn popisujc) pouze v ppad, e na potku toho kterho spoleenskho jevu stoj v roli stvoitele lovk. Pokud nslednmu vvoji nech plus mnus voln prbh, v nm se budou stetvat ve voln souti nejrznj zjmy, pokusy a omyly, je zarueno, e jev bezpen proke i neproke ivotaschopnost. Vnj zsahy i uml omezen jej naopak bezpen atrofuj a pokud je odstaven od nepetritho psunu uml vivy poslze i zni. Takovm procesem prolo v modern historii zpadn civilizace kdeco. Dobrm pkladem je marxismus i nacismus: jejich autoi svmi tvrmi kreacemi (v zjmu Dobra samozejm) bezmla spn destruovali samu podstatu civilizace. e lo o scestn (protoe nepirozen) ideologie, se ovem pro vtinu aktr (organiztor i obt) i pihlejcch stalo zjevnm a ve chvli, kdy se ideologie veobecn manipulace za vydatn, nikoli vak rozhodujc pomoci mdi stala prax.6

Jak se stalo, e tohle vechno mdia peila? m to, e se jako jeden z mla vynlez udrela od svitu modern demokracie a do postdemokratick epochy, jej se nakonec stala definic (mediokracie), a zcela ji ovldla? Co to bylo za mimodn siln impuls, e jeho energie staila udrovat v pohybu subtiln setrvank, pestoe proti nmu v boji o ivot (ne nutn vdy jen politick) tlaily tk vhy demokratickch i nedemokratickch vldc, socilnch inenr a technolog moci? A pedevm kde nastal onen zlomov okamik, kdy parazit, ijc po velmi dlouhou dobu se svm hostitelem v sice protikladn, ale oboustrann prospn symbize, se nhle zaal chovat a jednat proti jeho zjmm a zaal ho ovldat? Myslm, e na tuto otzku je odpov nasnad a u byla naznaena: na lovka se evoluce nevztahuje, na jm stvoen vynlezy vak plat beze zbytku (vetn evolun teorie pochopiteln). lovk se toti po vky prakticky vbec nezmnil. Vyplv to z jeho pvodu, z jeho podstaty. Pomrn pesn ns o tom informuje Bible, prapedek vech mdi, ve shod s dalmi (mn) vznamnmi prameny. Je zjevn, e lovk jedn stle stejn dobe i patn, m tyt velk a obdivuhodn chvle vzept, stejn jako okamiky ubohch zpronevr, zloin a pd do nejhlubch propast lidstv. Tch je k jeho kod pohchu obvykle daleko nejvc. Take v tomto smyslu nic novho po cel vky. V nejspnj z civilizanch vtv, judaisticko-kesansk, vedla lovka schopnost introspekce spe ne k velkm duchovnm vkonm k praktickmu zjitn, e lidsk dl si lze usnadnit a uinit pohodlnj. Technick vynlezy a objevy se pro ni staly stle charakteristitjm znakem, souasn technologick civilizace je tedy logickm dsledkem. Jene lidsk vynlezy, na rozdl od lovka, podlhaj evolunm zmnm, vyvjej se, jeden vychz z druhho, osvden pokrauje a je potkem dalho vynlezu i objevu. Historie dokoleka dokld, e tak souasn narst lidsk zpupnost, pocit vldcovstv, sebezbotn a odtren se od pirozench koen. Zatm to pokad skonilo men i vt katastrofou, po n nsledovalo vystzlivn, omyt ran, pokorn nvrat ke sloit a obtn podstat a zjitn, e si lze tk dl usnadnit, uinit pohodlnj... a tak pod dokola. Objevy a vynlezy maj ve sv podstat zabudovanou pirozenou vvojovou tendenci. m vce se zdokonaluj, tm rychleji se dalm zvitem spirly vyvjej. Protoe vak se tak dje v protikladu k lovku, jeho se evoluce netk, mus nutn nastat okamik, kdy vynlez aktuln lidsk schopnosti v njakm aspektu peroste, zane jednat samostatn", nekontrolovan. Na rozdl od autor sci-fi si nemyslm, e nejvnj nebezpe v tomto smru lze oekvat od kybernetickho opisovn" prodnch struktur napklad lidskho mozku. Vvoj artificiln bytosti, jaksi kopie" lovka, je podle m nereln. Od apkovch robot (RUR) a ke Clarkov elektronickmu supermozku (HALL), v nm se nhle (evolun) objev schopnost pocitu a citu, jde toti stle o ji (nejednou) vyzkouen, nefungujc model. Ozname ho pro veobecnou znmost termnem Golem. Evolun vvoj vynlezu naraz toti v tomto ppad na nepekroitelnou pekku. Nedostane se mu toho nevyslovitelnho a nepostiitelnho, m je charakterizovn pouze lovk, a pro co mme odedvna souhrnn oznaen: due. Pokud ji nem, bude nakonec vdycky kontrolovateln. Z toho plyne, e jedinm skuten nebezpenm vynlezem me bt nco, co lovku jeho dui zciz, pivlastn si ji, pinut ji, aby jednala podle jeho zjm. Judaisticko-kesansk tradice m pro toto nejvy ohroen lovka a lidsk spolenosti pomrn dobe zmapovan termn: satan i bel a jeho varianty. Pokud zstanu u literrnch pmr, pak se umm identifikovat spe s Goethovou metaforou vdy a vude ptomnho Mefistofela, ne s apkem a Clarkem, by jejich vize jsou ctyhodn, vzruujc a efektn. Nemm proto ani zdaleka takov obavy ze stejn vzruujcch a efektnch vynlez a objev, napklad v oblasti genetickch manipulac. Jist si ournm" v lidskm mikrosvt meme velmi zproblematizovat existenci, pokodit cel generace naich nsledovnk, kte pak budou mt velk starosti s tm, aby nae pubertln objevitelsk zancen uvedli opt do podku. Ale nemm z nich takov obavy proto, e ve sv podstat spovaj v myln mechanistick pedstav lovka jako7

stroje. Nedotkaj se ivouc lidsk podstaty, due. Jsou to jen jin pokusy o Golema, pokusy na vy technologick rovni, ale stejn omezen a slep. lovka nen mon znovu stvoit. Je vak mon pokusit se stvoen si pivlastnit a vyut ke svm zmrm. Vynlez, kter takovou dsivou potenci m, vypad nevinn, skoro vlastn nijak, amorfn, nepostiiteln, nebo bhem svho vvoje se dokzal skvle pizpsobit mncm se podmnkm. Jako vtzn upr evoluce, kter v sob obsahuje potencialitu vech vynlez a objev dohromady, se pisv na lidskou dui, ije z n, manipuluje j, a tm ji zan ovldat a s n i celou spolenost: mdia. Nevdanost prostho objevu, z nj se postupn vyvinul smrteln nebezpen vetelec, spov v jeho veobecnm psoben: je individuln i masov, organizovan i nahodil, ale pedevm permanentn, stl. Kadm dnem pevnji prorst neprobadatelnmi zkoutmi individulnch osobnost, na nich si vylmali zuby dosud vichni dikttoi. A zan tyto osobnosti nikoli ovlivovat (jak tomu bylo dve v nich stdich vvoje, kdy jet nelo o nic nebezpenho), ale mnit k obrazu svmu. A to vechno v obrovskm, masovm mtku. Vetelcova zzranost, moc a nepostiiteln neviditelnost spov pedevm v tom, e u nen nm psobcm vn (i kdy technicky a technologicky se to tak jet njakou dobu bude jevit), ale vstoupil ji dovnit. S dtskou bczostynost si tam otevr brny nejintimnjch tajemstv a pohnutek, pro sv cle vyuv nejsvtlej i nejtemnj strnky lidsk due. Nemyslm vak, jak jsem ji ekl, e jde o nco od potku takto zamlenho, o njak organizovan spiknut. Je to daleko hor: tato nestvra, kter ohrouje podstatu na civilizace, dostala prvotn impuls, zrodila se, a po vtinu doby svho promnlivho vvoje erp slu z ehosi navsost ulechtilho a elementrnho, z prazkladnho daru, o nj se vlastn po cel djiny od stvoen svta hraje: z lidsk touhy po svobod. Zjitn, e je mon vyjdit se k emukoli, a pedevm, e lze (technologicky i politicky) o tom ve stejnm ase informovat ostatn leny obce, a souasn i jim dt pleitost k veejnmu uplatnn jejich nzor, odstartovalo tak grandizn objevitelskou cestu za svobodou, e proti n je Kolumbova vprava jen epizodou z moskho variet. Od t doby a donedvna cel generace vdy znovu objevovaly Ameriku: mediln kontinent Svobody Slova je velmoc. Sedmou, kalo se. Symbolickm i praktickm pilem se v tomto smru stal Prvn dodatek americk stavy. Onen slavn dodatek o svobod slova jen dodnes charakterizuje podstatn rozdl mezi mdii v Evrop a ve Spojench sttech (dal pklad vyho lenn vetelcova organismu v dsledku evoluce) zstv nepekonanou deklarac i zkonem. Bez ohledu na to, e rychle eroduje a stv se spe pamtnou relikvi ne horce plpolajc pochodn-majkem v ruce on velk pan z ostrova na ece Hudsonu z dob, kdy se kolem n vplouvvalo do svobodnho svta. Otcov zakladatel toti byste pochopili, co v zemch, z nich pili, zstalo nepochopeno trvale: e svoboda nen jen voavm koenm, pouitelnm do omek patetickch deklarac, ale e jej praktick uplatnn otevr bezednou spku pirozen lidsk kreativity. A e nim neomezovan svoboda projevu je jedinou bezpenou pojistkou, aby dokon otevenou brnu t nevyprazdujc se obilnice (z n se cel zzran spch a bohatstv projektu Spojen stty odvinul) jednoho dne pan Kdokoli, bu potichu a nenpadn, i naopak s podmaniv demagogickm hlasitm prsknutm, nepibouchl. Nebo prv dospl ke zjitn, e pro jeho zmry se neregulovan" svoboda projevu (mdi) nehod, protoe neprospv Velkmu Dobru, kter se prv rozhodl svm hloupm a zaostalm spoluobanm naordinovat. V praktickm uplatnn svobody slova kulhala Evropa za Spojenmi stty vdy o mnoho krok pozadu, a proto zstala pozadu i ve vem ostatnm. Nikoli naopak. Evropsk mdia byla historicky proti tm zmoskm vdycky daleko nesvobodnj. Cenzorsk zsahy (a oteven i skryt, a edn" i autocenzurn) byly ve starm svt vdycky spe pravidlem, zatmco v zmo vjimkou. A nemm te na mysli pouze obdob rznch totalitnch experiment, pi nich si vldnouc moc mdia zcela privatizovala jako nstroj sv propagandy. Plat to i pro fungujc evropsk demokracie. Rozdl byl pouze relativn.8

Nutno vak objektivn podotknout, e a na pr (vtinou tragickch) djinnch okamik, kontinentln Evropa (ve smyslu vcemn homogennho civilizanho prostoru) o skutenou svobodu nikdy pli neusilovala. Zestrl, zlenivl a organizac vlastnch pohrom vyerpan kontinent zajmalo stle vce sp pohodl, nenronost a rovnoststv ne vzruujc a dynamick svt vn konkurence mylenek, a proto i nestejnch monost pro kadho. Prvn stavn dodatek byl bezpochyby tak jednm z vznamnch dvod, pro se v minulm stolet Amerika neinfikovala virem komunismu i nacismu. Zatmco v Evrop byly ob ideologie (a jejich nositel) v potcch pedmtem perzekuc a pronsledovn, v Americe nevzniklo vnj nebezpe indoktrinace ani v tk dob hospodsk krize ve tictch letech. Proroci sociln inenrskch projekt mli plnou volnost k hlsn svch viz stejn jako jejich odprci, take nevzbudili vt pozornost ne rzn kazatel mnoha protestantskch crkv, ktermi byly a jsou Spojen stty pmo propikovny, ani vtinou jejich vhlas peshne regionln mtka. V relativn mimodn svobodn americk spolenosti se tak proto a donedvna jen velmi tko mohly uchytit proti svobod nepokryt namen filozofie a ideologie. Marxismus, komunismus a nacionln socialismus zde proto nemly anci, respektive zstaly tm, m ve sv podstat jsou: artikulac okrajovch deviac zla, zvisti a nenvisti, kter jsou ovem odevdy v njak me ptomny v lidskch bytostech. Pedstava, e nsilnm umlovnm zmiz nebo atrofuj, je naprosto scestn, a pat mezi disciplny soft" socilnho inenrstv: jet nikdy se to nestalo. Kadho zakazovanho chleba chce lovk nejvt krajc. Pokud je vak falenm mesim naopak od potku oteven veejn prostor, aby se v nm svobodn utkvali spolu s konkurennmi mylenkami i projekty, tm absolutn nemaj anci. Ale pedevm: svoboda v demokracii bu je, nebo nen. Pokud je, mus bt k dispozici pro kadho, bez pedbnho vbru (pedbn opatrnosti", jak zn krsn souasn termn bolevik veho druhu, barev a pesvden). Je jasn, e neomezen svoboda slova, jako kad jin svoboda, pin mnoh problmy. Jsou vak nekonen men ne ty, kter vznikaj ve spolenostech s relativn ni rovn tto pro demokracii klov svobody. Tohle vechno v tm ist podob platilo do konce druh svtov vlky. Vetelcovo mediln tlo vypadalo pomrn neutrln, vyvjelo se skoro pravideln, prospvalo i kodilo, tak jako kad jin lidsk vtvor, jeho vliv na ivoty jednotlivc i spolenost sice zvolna zesiloval, avak krom ppad, kdy spoutn pevnmi etzy (komunismus, nacismus) byl cvien jako honc pes k lovu v pedpekl, sm vraedn tendence nevykazoval. Levicov intelektulov (kvli spoe msta by stailo ci pouze intelektulov, protoe jde bezmla o tautologii) si mdia pmo zamilovali a obsadili, nebo se stala idelnm prostorem pro jejich exhibice. Potebovali se navzjem. Napsat a vydat knihu je vtinou docela pracn, sloit, obvykle mnohamsn sil, kter navc vyaduje jist specifick talent, piem spoleensk dosah textu je bez mediln multiplikace nejist a omezen. Navc klade nroky i na pjemce ani pest knihu nelze bez vynaloen nemalho sil. Zato napsat lnek do novin je zleitost nkolika destek minut, nanejv hodin, specifickho talentu neteba, piem obrovsk poet kopi zsadn zvyuje spoleensk dosah autorovy kreace i proto, e ani pjemce nen nucen ke zvltnm vkonm. Tak se mediln prostor stal od potku, v mezivlenm obdob definitivn, arnou levictv. Je to nakonec zcela pirozen. Politick levice to je jej definin charakteristika vdy usilovala o zmnu existujcch spoleenskch pomr. O vt Dobro pro vechny. O jak Dobro jde, vd vhradn jeho suvernn vrozvstov. Maj na to sebou sammi vystaven patent, jsou majiteli kl, majiteli pravdy, kterou po dobrm i po zlm vnut svm mn chpavm spoluobanm. Ideov pozad: lovk doke vechno, nebo Svt pat nm (...jen za to vzt a plivnout do dlan", viz V+W, Osvobozen divadlo)! Hlavn mylenka: Dobro mus bt, i kdyby sc nkomu mlo ublit. Metoda: revoluce (organizovan pokrok) v malm i velkm, peskakovn pirozenho evolunho vvoje spolenosti. Stejn charakteristika vtinov plat pro intelektuly obecn. Proto byli (a jsou) obvykle skvle9

vyuiteln pro politick hnut, kter (v zjmu Dobra) pro sv mocensk ambice deklasovala demokratick principy, obanskou svobodu na mst prvnm. Proto je nadan dikttor po bolevickm pevratu v Rusku nazval uitenmi idioty", co nebylo mnno jako pezrav urka, ale such deskripce. Proto intelektulov vtinov okupuj mdia, proto jsou mdia vtinov z definice levicov. Pesn eeno byla. Platilo to pro mezivlenou dobu, v n intelektulov a mdia v mnoha zemch pipravili pdu pro nstup diktatur. Platilo to rovn po druh svtov vlce, kter odstartovala bipolrn svt, v podob pojaltskho rozdlen sfr vlivu, mezi jedin skuten vtzn mocnosti Spojen stty a Sovtsk svaz. Jejich nsledn tm plstolet souten pineslo raketov nstup technologi raket pedevm. Vetelcv organismus z toho nebvale profitoval. Zdokonalen rozhlas, zzran technick monosti filmu, ale pedevm masov rozen televize znamenalo pelomov skok do novch oblast psoben. Vetelec si tak otevel v lovku dal nov brny a pipojil se na n. To umonilo nejen exponenciln zven masovho zsahu veejnosti, ale i zsadn zmnu v obsahovm pojet ench informac" a zbavy: oba tyto zkladn vetelcovy orgny, jeho mozek a srdce, se tak zaaly vzjemn mnohem vce ovlivovat, kooperovat a prolnat, co vedlo k sofistikovanmu zjednoduen dve sloitch chemickch vazeb v jeho metabolismu. Zatmco pvodn vstebn vmk medilnho organismu vyadovalo pece jen jistou aktivn spoluast tene i posluchae, filmov-televizn chapadlo u nic takovho nepedpokld: vechny obsahy jsou mixovny v natrvenm stavu plnho zprostedkovn, take pro nejvy poitek (a inek) je naopak nejphodnj stav dokonal pasivity. Nic netuc bavc se hostitel se tak proti inkm jedu indoktrinace stal prakticky bezbrann, a ho nevdomky a bezbolestn integroval do sv ltkov vmny, a identifikoval se s nm. Vvoj medilnho organismu tm kvalitativn rozil a zmnil pvodn strukturu z doby svho stvoen, a v principu byl zavren. Internet a dal technologick injekce u vlastn nepinej nic novho (i kdy se tak tv), pouze fixuj dosaenou rove, multiplikuj ji a prohlubuj. Je vak teba zdraznit, e stle je e jen o mechanismu, o stroji, o tle, kter je sice i nadle schopno samostatn produkovat (metabolizovat) obsahy, ale to jet vbec nic nek o tom, kam tm m, co chce, kam svho ovldnutho a manipulovanho hostitele smruje. Jene prv v tom spov vlastn princip a smysl promny, kter vetelce vynesl na souasn evolun stupe. Jen o to jde, zbytek je haraburd. V klasick" mediln dob to bylo pomrn dobe iteln. Mdia byla bu v relativn nezvislm postaven k veejnmu prostoru, nebo je znsilnil a drel v rukou vce i mn zjevn, ale vdy pomrn dobe identifikovateln manipultor, jen chtl veejn prostor ovldnout i s jejich pomoc. V okamiku vetelcovy dosplosti je tomu vak zsadn jinak. Co je klasick mediln doba"? Kdy zan a kon? Jak byl vetelec stvoen, a jak znamen provzela jeho vznik a souasn perod? Otzky ns kupodivu navracej k milenilnm vahm. Nechm na teni, zda nsledujc selnou symboliku vezme jako bnou zbavnou hru, nebo ho inspiruje k hlubmu zamylen. Asi nen pli pekvapiv, e vetelcovo stvoen se kryje s potkem epochy, j jsme si zvykli kat novovk. Doby rozporupln jako sm lovk, doby, kter pinesla jak nevdan osvobozen, tak stejn nevdan zotroen. Doby evropskho racionalismu, kter erodoval a poslze tm rozloil duchovn bzi, na n nae civilizace od svch potk pes vechny peripetie vdy pevn spovala svm vztahem k universu, k Bohu jako primrnmu a k lovku jako odvozenmu. Doby, jej skvl i temn dozrvajc plody zejm bez monosti vbru sklzme a ochutnvme prv dnes, na potku jedenadvactho stolet. A protoe jsem pesvden, e nic nen nhoda, nepekvapuje m ani zajmav shoda: mezi vetelcovm zrozenm a okamikem jeho dosplosti le doba poloviny tiscilet. Pesn. Guttenberg provedl svj prvn tisk v roce 1445. Televizn epocha zaala spolu s koncem druh svtov vlky v roce 1945. Prvn datum je rokem vetelcova zrozen, druh prahem jeho dosplosti10

a promny. Stejn jako vynlezce knihtisku (evropskho, v n to bylo o pt set rok dve, ale pro tyto vahy je rozhodujc n civilizan okruh) pracoval na svm pevratnm objevu jist dve, ale teprve jeho sputn je rozhodujcm okamikem, i televize zaala skuten t a v divoce se rozvjejcm povlenm svt po roce 1945. Roku 1492 objevil Kolumbus Ameriku, kter Guttenbergovu vynlezu (a vem z nj tak i onak odvozench technologi) dala svm Prvnm stavnm dodatkem kdla, na nich doletla a ke sv absolutn technologick pevaze, m se stala bezkonkurenn globln velmoc. Pl tiscilet pot, roku 1992, nastoupil do adu jako dvaatyict prezident Spojench stt sentor Bill Clinton. Tsn pedtm rozpadem komunistickho bloku skonila studen vlka, aby uvolnila msto novmu paradigmatu. Ve stejnm roce Amerian Francis Fukuyama vydal svj bestseller Konec historie, myln se domnvaje, e napsal Manifest nov doby. Nov doba sice skuten pichzela, ale mlo v n jt o nco naprosto opanho: o dramatick pokraovn historie v dosud zcela neznmm balen. Nebo jen mlokdo tuil, e sloenm prezidentsk psahy nezahajuje ve skutenosti sv prvn obdob prezident Clinton, ale e s nm (i v nm) se symbolicky i prakticky ujm vldy nad svtem vetelec. Pesn pl tiscilet po objeven Ameriky zaala epocha mediokracie. Generln zkouka se odehrla nedlouho pedtm. Reisr ji nazval Vlka v zlivu a lo o vbec prvn vlku, kter od potku do konce probhla v pmm televiznm penosu. V edestch a sedmdestch letech mdia ve svm levickm rozmachu zpsobila, e USA ve Vietnamu prohrly dleitou bitvu s komunismem. I to byla svho druhu zkouka, ale jet zcela v duchu pvodnho paradigmatu. Mdia sice ukzala svou do t doby neznmou slu, ale jejich protivlen bojov taen proti vld nebylo nic jinho ne klasick pravolev souboj zjm, v nm levice ovldla vetelcv rychle dospvajc organismus. S jeho pomoc donutila svou vlastn zemi, aby prohrla vlku, m vnitropoliticky zvtzila nad vldou. Jist pozoruhodn vkon, ale vlastn nic novho. tok na Saddma Husajna ji nco novho naznail, i kdy v pravm slova smyslu jet nelo o marketingovou vlku. Tu spustil bombardovnm Srbska a Bili Clinton. Pesnji eeno byl k n infikovn vetelcem prostednictvm Madeleine Albrightov. Byla to prvn vlka, v n u nelo o klasick zjmy, jako ve vech vlkch pedchozch. Proto se pro ni vytvoil i nov mediln termn: humanitrn bombardovn", kter, jak div, tolik pipomn jin dvouslov z dob komunismu spravedliv vlka". Bojovalo se proti zlmu Miloeviovi a Srbm za hodn Albnce a muslimy vbec. ton vlka za Dobro. Ve neodvratn smovalo k jedenctmu z". Jen nikdo nevdl, jak bude vypadat. Ale e pijde nco, co marketingov ospravedln revoluci Dobra a vvoz jedin sprvn" demokracie do celho svta, o tom nemohlo bt po Clintonov vlce na Balkn pochyb. Jedenctm zm mediokracie spustila sv mocensk techniky a technologii manipulace naplno. ra demokraci skonila. S potkem tiscilet asi proto, aby se to dobe pamatovalo a potalo ijeme postmodern svt postdemokracie. Co toto post" pesn vyjaduje i oznauje, nelze zatm jednoznan ci. Ostatn tak o hledn obsahu tohoto novho pojmu jsou texty v tto knce. Zatm je to tak, e pro popis podivnho stavu, do nho jsme se dv desetilet po zhroucen komunismu v na zemi dostali, je poteba docela dosti slov. To ale na potku epochy komunismu, nacismu i demokracie bylo jist zrovna tak. Teprve pi zptnm pohledu u dnes sta ci: demokracie, komunismus, nacismus a kad v, o co lo, respektive jde. Nikoli. V to prv mlokdo a v tom spov hlavn nebezpe nastupujcho paradigmatu. Jednm z poznvacch znak postdemokracie i mediokracie je toti peroubovn dosud uvanch zkladnch pojm, znak a symbol do jinch vznam a zmaten smantiky pi vytven orwellovskch umlch novoe. K roziovn uklidujcho zdn, e se nic podstatnho se systmem nedje, udruje mediokracie nadle zdn existence pvodnch demokratickch instituc, struktur a postup, ale jde ji jen o jejich obaly, vnitek u je vyplnn nm zcela jinm.11

Ale tm se dostvme ke kruciln otzce: co, nebo kdo to je ta mediokracie"? Kdo, nebo co je softwarem, kter d vetelcovo technologicky neobyejn zdokonalovan hardwarov tlo, aby inilo, co in? Pedevm nemyslm si, e jsme pedmtem njakho explicitnho spiknut. Myslm, e spe ne. Hlavn argument proti spov v principu vci. Jde toti o pli romantickou pedstavu, a ta je z definice prv vrazem pedchozho mizejcho paradigmatu, on ppravn evolun fze mezi Guttenbergem a televiz, mezi objevenm Ameriky a sestelenm dvojat v New Yorku. A km-li MY, mm tm k tmu. Doposud jsme byli zvykl vnmat podobn nebezpe v pehlednm prostoru MY a ONI. Tak o tom psal Jevgenij Zamjatin ve svm zsadnm romnu My, kterm v prvn polovin dvactho stolet dohldal podstatu komunistick diktatury a osud jednotlivce ve vztahu k pomrn pesn definovan moci manipultor a utlaovatel. Tak o tom psal Thomas Mann ve svm romnuodkazu Doktor Faust, kdy podstatu nacismu rozpoznal ve fatlnm pklonu temn sti nmeck due k obchodu", v nm lovk posedl touhou po moci smn absolutn vkon za neschopnost lsky, a obrt se tak proti lidem. A tak o tom psal i George Orwell ve svm 1984, kdy obdobn tendence (Zamjatinovu i Mannovu) pesn vyctil v povlen britsk (potamo evropsk) situaci. I tam stoj jedinec jako zstupce ovldanch (MY) proti zotroujc moci sociln-inenrsk mafie (ONI). Dnes vak viditeln nejsme konfrontovni s pedstavami njakho konkrtnho novho nastupujcho dikttora i zk skupiny spiklenc, pipravujcch svtov sttn pevrat" a vyuvajcch k tomu vetelce jako svou zbra. To by vlastn bylo jet docela dobr, protoe srozumiteln, a lo by se proti tomu koneckonc mon i njak inn brnit s vyuitm zkuenost z djin totalit. Lze se vak obvat, e problm je ve skutenosti mnohem hor. Chirurgie kter dosud umoovala oddlit chorobnou st od zdrav, oslavit konec vlky proti dikttorovi, shakespearovsk pohbt mrtv" a vnovat se zase ivotu, se u patrn neaplikuje. Vetelcv organismus ji tak vtinov prorostl nam, e MY jsme ONI, a ONI jsme tak MY. Jinmi slovy: pokud je to spiknut, pak je to spiknut ns proti sob samm, vtin proti vtinm, spiknut veobecn. Mediln vetelcovo tlo, kter ns neviditelnmi nitkami hluboce propojuje, pen virus nkazy v jedinm okamiku do vech souasn, otevr Pandoiny skky v nesetnch mutacch a aplikacch a zvdav se ns pt: co z temnch strnek vaich osobnost mm jet vynst na svtlo Bo? Co jet hnusnjho a odpornjho, ne jsem vm dosud ukzal, vs v hloubi due tajn pitahuje? Citlivmi sondami a mcmi pstroji veho druhu mu v pubertln otevenosti odpovdme a on in. Tato aspirace a inspirace samozejm nen jedinm zdrojem on zkzonosn sebemanipulace. Nadle plat, e v medilnm prostoru, i za jeho zvojem, existuj mocn sly, kter umle vytvej kampan pro mal i globln manipulace. Obrovsk prmyslov a lobbistick skupiny, stejn jako mnoz politici, vyuvaj snenho prahu imunitn vnmavosti veejnosti a pidvaj do zpola zmrtvlho veejnho prostoru dal dvky jedu Obav a Nadj, v ekonomickm zjmu svch len. dn paradigma se pirozen nezmn v jedinm okamiku. Doznvn starch metod a zjm se proln s novmi jet pomrn dlouho. Nov svt, kter sc za mizejc starou pevninou rsuje kejme j pro jednoduchost Demokracie (zstupn shrnuje celou pltisciletou cestu novovku za osvobozenm lidsk bytosti z obru vech monch podob doznvajcho otroctv) tento Nov svt postdemokracie toti nerozliuje. Jeho pvodcem je zbytnl vtinov ego euroamerick civilizace, jej pesvden, e pnem a vldcem vehomru je lovk, kter doke ve, co si zamane, a tak si pipravuje autootroctv, dosud neznm druh nesvobody. Pipomn to anekdotu z doby pdu komunismu: co je to socialismus? Trnit cesta od kapitalismu ke kapitalismu. Ovem s tm, e pro porozumn je nutno slova kapitalismus zamnit za socialismus. Urit nejde o nco zhola novho. Idea Babylnsk ve se vemi znmmi dsledky je vak v myslch souasnk vtinov ji jen pohdkou, jakousi expresvn metaforou, bonmotem, podobn12

jako zlidovl Nietzschev vrok Bh je mrtev". Je pznan, e v medilnm vku se ji mlokdy cituje pokraovn tto vty, je je klem k prvn: My jsme ho zabili!" Tmto drobnm" posunem, vytrenm vroku z kontextu, se z hrdeln obaloby lovka stane naopak furiantsk popvek o lidsk vemocnosti. Jde o banln" prhled do jedn z metod mediln praxe: vymaznm kontextu i jeho pravou", skldnm hlsek i slov, kter byla vyslovena v poad X do poad Y, zsadn manipulativn zmn vznam ehokoli do protismru", do smru, kter prv vyhovuje zmru manipultor, kte (ani to tu) se nakonec sami stvaj obt vlastn manipulace, protoe i oni, novini, jsou prorostl vetelcovm tlem a zamoeni jeho metabolismem. Ba prv proto, e jsou v blim kontaktu s jeho produkc, jsou tak vce kontaminovni. Obsluha jadernch elektrren nos Geigerv pota, aby byla ped ppad nmi nebezpenmi dvkami zen chrnna. Novini si pi obcovn s vetelcem vtinou kondomy nenasazuj, nkazu AIDS demokracie bezostyn, suvernn a hrd , myln se domnvajce, e jim promoen propjuje speciln moc. Je z toho veho njak cesta? Njak jist. Asi ale ne ta zmiovan vejkem, kdy cituje uhle souzenho a odsouzenho na smrt za velezrdu", jen bhem procesu i po vynesen rozsudku stle opakuje: A si bylo, jak si bylo, pece jaksi bylo, jet nikdy nebylo, aby jaksi nebylo." A na jeho slova dolo, nebo ho sice obsili, ale vzpt picvlal posel od csae, kter mu dal milost, take ho nehodili do spolenho hrobu s ostatnmi lumpy, ale dostal svj vlastn krsn hrobeek. Jednu solidn monost nabdl Michail Saltykov edrin ve sv knize Stohlav sa: Je naase, abychom pevn stanuli na tto zemi, je naase prozkoumat a pochopit tuto stohlavou sa, kter se nazv skutenost, podvat se, zda je opravdu tak odporn a pinav, jak nm ji lili nai uitel, a jestlie tomu tak je, jak jsou piny t rozrznnosti a rznotvrnosti celku, a zda nen prv v tomto boji, prv v tto rznotvrnosti, skryt hlubok smysl a zrodek budoucnosti." Pelom tiscilet podle mdi probhl klidn, nic se nestalo. Jene ono se stalo. A muselo se to poprv naplno projevit samozejm tam, kde bylo vetelcovo lenit tlo nejvysplej a nejsilnj: v Americe, v New Yorku, ti. z 2001.

Projekt revoluce v New YorkuNikdo nen vc zotroen ne ti, kdo myln v, e jsou svobodni. J. W. Goethe Jednoho krsnho pozdn letnho rna narazila dv americk letadla do dvojice vysokch newyorskch kancelskch budov. Svt se otsl v zkladech a promnn jest. Pokud bychom uvaovali racionln, je to uinn zhada. Nebo pi hlubokm respektu k tragdii zhruba t tisc zabitch, vtinou zamstnanc vznamnch firem, kter si v onch budovch pronajmaly kancele pro sv obchody v souasnm svt o nic zvltnho i dokonce nevdanho bohuel nelo. Poet obt byl sice na mstn pomry relativn vysok, ale vcelku zanedbateln proti pravidelnm destkm a stovkm tisc zabitch lidskch bytost na rznch mstech svta, nejastji v Africe, kde pokud se hromady mrtvch nebl alespo plce milinu nestoj to obvykle ani za report v televiznch novinch. A letadla boc budovy s civilisty? Nedlouho pedtm startovala americk letadla proti jinm dokonce nikoli americkm budovm, tak je boila, tak v nich umrali nevinn lid, a pece se svt v hrze neotsal v zkladech (a mon ml), ba naopak, chvlil bomby, piloty i jejich velitele, a nek zrannch a pl pozstalch nazval nezbytnou dan za nastolen Dobra, co bvalo v tto civilizaci do t doby zvykem jen v ppad obrannch akc proti agresorovi. m to, e v prvnm ppad se destky a stovky milin lid v Americe i mimo ni dodnes nedokzaly smit se zboenm dvou budov a zcela propadly vlen psychologii, v jejm rmci bez odporu souhlasily s dobrovolnou ztrtou podstatnch obanskch svobod? A s hlasitm i nanejv mlenlivm souhlasem akceptovaly pochod celch armd proti zemm, kter na n nejen netoily, ale ani toit nemnily? A pro naopak v druhm ppad aplaudovaly bombardujcm13

leteckm svazm, angaujcm se zcela svvoln ve prospch jedn ze stran obansk vlky, kter se Americk bezpenosti v dnm myslitelnm smru netkala? Obrana, agrese, nebo nco zcela novho? Dosud se mlo za to, e je rozdl, kdy njak stt zato na jin stt a napaden se brn napklad protitokem. Jene leteck tok Spojench stt na Srbsko, kter v devadestch letech eilo sv vnitn problmy, byl uebnicovou humanitrn" agres sovtskho typu (argumentovat, e Srbsko nebombardovala Amerika, ale NATO, je obdobn pokryteck jako tvrdit, e v roce 1968 byla eskoslovensku poskytnuta bratrsk pomoc" armdami Varavsk smlouvy, nikoli Sovtskm svazem). Znien budov Svtovho obchodnho centra na Manhattanu teroristy potkem tetho tiscilet naopak zcela urit agres jednoho sttu proti jinmu nebylo. Pokud se pidrme oficilnho vkladu, lo o nboensky motivovan tok nkolika islmskch fanatik na domnlho satana a to, e se podail, bylo nanejv selhnm instituc zajiujcch vnitn bezpenost USA, urit vak ne tokem jinho sttu na Ameriku. Nkoho v tuto chvli oprvnn napadne, zda u nen trochu nudn znovu a znovu se vracet k onm dvnm" udlostem, protepanm mdii ze vech monch i nemo nch stran. Mohou ns i dnes zajmat jinak ne jako vzpomnka na vzruujc televizn obrzky pedn kandidty na Oscary v jet kupodivu neoceovan kategorii Informan zbava? Jinmi slovy maj k na souasn esk realit njak speciln vztah? A pokud ano je mezi obma leteckmi tragdiemi" vbec njak vazba? S odstupem je paradoxn stle zjevnj, e vznamn paralela mezi obma udlostmi skuten existuje. Souasn jsou pesvdivm znamenm nstupu nov doby, kter bezesporu nenese vci svobody nic dobrho a vystav svt obtnm zkoukm ovem v pln jinm smyslu, ne jak se ns sna mystifikovat politick a mediln mainstream. Co je vak z hlediska tohoto textu nejpodstatnj: souvislost s velmi nedvnmi udlostmi v esk republice je pi blim pohledu a pekvapiv filozoficky a politicky paraleln. Podstatn vce, ne napklad v ostatnch zemch kontinentln Evropy. Zpravodajsk hry, nebo urka americkho prezidenta na Praskm hrade? V jednom rozhovoru na zvr svho druhho volebnho obdob oznail G. W. Bush za nejvt chybu, j se bhem osmi let v kesle nejmocnjho lovka planety dopustil, e pli dvoval informacm tajnch slueb". Pokouel se tm odvodnit sv tragick rozhodnut o invazi do Irku, kterou Spojen stty, doprovzen symbolickmi jednotkami nkterch svch spojenc, uskutenily oficiln proto, e irck prezident Saddm Husajn dajn shromaoval zbran hromadnho nien snad chemick i jak. Kdyby nelo o autentick vrok, znlo by to jako mimodn hloup protiamerick vtip i premisa bkov" hollywoodsk komedie: USA napadnou suvernn stt, na stol v nm loutkovou vldu, kter pozdji (kvli psobiv, mediln pitaliv poprav) ulov pedinvaznho prezidenta s adou len jeho vldy. Souasn rozjedou krvavou a nekonenou obanskou vlku, pi n umraj nejen tisce bezvznamnch" mstnch obyvatel, ale i hrdinnch Amerian. A to ve, jak se uke, vlastn jen nedopatenm, bezdnm i mon i trochu zmrnm pehmatem njakho analytika CIA. Co se d dlat, chybovat je lidsk, e, tm pr destkm tisc mrtvch u stejn nikdo ivot nevrt. A ten popraven prezident byl pece tak jako tak podle naich mtek pkn gangster, take ho nen dn zvltn koda, i kdy je pravda, e v oblasti jsou nkte jet mnohem hor, ale ti jsou zase nai ropn protiteroris tit spojenci. Vzhledem k tomu, e o vtip nejde, vc demokratick idealista by nyn oekval, e svobodn a nezvisl mdia" se na pchnouc stopu vrhnou jako hldac psi a budou chrlit tuny zsadnch otzek typu: byl prezident Spojench stt skuten jen obt" myln informace, nebo lo o zmrnou manipulaci prezidenta a vldy USA tajnmi slubami, o zpravodajskou hru, kter smovala k vyvoln mediln spravedliv vlky" za elem poslen vojensk ptomnosti ve strategicky klov oblasti Stednho vchodu? A pokud ano, co z toho plyne? A stalo se to poprv, nebo jde o chronick syndrom neastnch pehmat" po zhroucen bipolrnho systmu? Ale i prmrnho optimistu, kter jet zcela nerezignoval na svj mediln itn mozek, by ml ovanout alespo stn znepokojen: kdo tedy skuten vldne vojensky a technologicky nejsilnj14

mocnosti souasnho svta, pokud existuj demokraticky nekontrolovateln mechanismy umoujc nevolenm silm v neviditelnm zkulis politiky podle veejn nedefinovanch zjm manipulovat oficilnmi osobnostmi v ele sttu jako svmi figurkami? Tume vbec, jakmu nebezpe je v tom ppad souasn svt vystaven? A nen prv tohle jednm z klovch princip postdemokracie? Je pznan, e dn podobn otzky serizn" hlavn mdia za moem ani v Evrop po Bushov interwiev ne nastolila. Jednak je irck dobrodrustv pro infozbavu ji mlo zajmav, nebo se zejm bl k nehrdinskmu konci, ale pedevm je tady nov zc hvzda informanho showbyznysu, prezident Barack Obama. Socialista a ernoch dva v jednom! No nekupte to! Pry s minulost! Je tady zmna! Meme, smme, umme Yes, we can! Pipomeme proto (dvodn se lze obvat, e to dnes u vtina lid nev, a to ani ti, kter to jako klov tma jet nedvno v souhlasu i odmtnut iritovalo a vzruovalo tak jepi je ivotnost i velkch tmat infozbavy!), e tato vlka zaala invaz Spojench stt (a Blairovch Socialistickch ostrov) do Irku v roce 2005. Dvodem byla dajn absolutn jistota tajnch slueb USA a Velk Britnie, e Saddm Husajn vlastn zbran hromadnho nien", skrv je a je odhodln je pout. (Pane vejku, u tikrt tu byli pnov od policie, vechno vm tu prohledali a kdy nic nenali, ekli, e jste ztracenej, protoe jste rafinovanji") Pedpokldejme pro tuto chvli, e G. W. Bush i T. Blair byli skuten o takovm nebezpe svmi pionnmi institucemi informovni. e fov tajnch slueb neplnili pouze explicitn i pinejmenm implicitn objednvku f svch stt vytvoit pro dlouhodob zamlenou a pipravovanou intervenci mediln pijateln alibi. Pipomeme si souasn, e v Blm dom sed tou dobou republiknsk, tedy pravicov prezident, zatmco v Downing Street bydl labouristick ili socialistick premir Jejho Velienstva. Za takovho rozloen sil by v minulosti bylo s vysokou mrou pravdpodobnosti mon pedpokldat nsledujc vvoj: Londnsk svtlono" bude burcovat kolegy svtlonoe, sttnky soudruhy ze Socialistick internacionly, aby svt proti zloinnmu irckmu zbroji podnikl razantn akci. Nejlpe kdy OSN a NATO spolen vltnou do tce zkouen zem (vcemn kad zem, kter nedisponuje Dobrem postdemokratick demokracie euroamerick ho typu, je pece tce zkouen, i kdy o tom teba jet nev), a nastol zde spravedliv pomry podle zpadnho stihu. Stty se spravedlivmi pomry toti, jak znmo, zbran hromadnho nien nehromad, a pokud, tak je ne ukrvaj ped mezinrodnmi inspektory, protoe dn na sv zem nevpust. Londan by v tto vci intenzivn jednal tak s Washingtoanem. Nalhal by na nj, aby Amerika nezstvala v tto vci stranou, ale brala vn svj dl odpovdnosti na en Dobra proti Zlu kdekoli po svt. Republiknsk prezident by vak pro to neml pli pochopen. Nepipadalo by mu jako dobr npad riskovat ivoty Americkch vojk v nejist a nesmrn nkladn operaci (kterou budou platit amerit daov poplatnci), kdy je mon vyut pokud je vbec nco poteba dlat spoustu nepmch pk, zvlt hospodskch. Invazi!" bude u hystericky jeet socialista, protoe v, e ve svt mus bt nastoleno Dobro, i kdyby se mlo nkomu ublit. Uklidnj se, mladej," bude ho mrnit republikn. Nezapomnejme, e Saddm byl n spojenec proti rnu, proto jsme ho tak nezlikvidovali, kdy si vylpl na Kuvajt. Jasn jsme mu ukzali, e pokud si zane vyskakovat vc, ne je zdrvo, dostane pes drku. Stejn tak nezapomnejme, e jde o jeden z mla arabskch reim, kde vldnou civilov, a ne mudahedni. Co dnes, tyi roky po jedenctm z, tak nen k zahozen. Zachovejme proto klid. A svme to sp chlapcm z tajnch slueb. Pokud Saddm nco opravdu m, oni si s tm porad i bez invaze." Fakt, e se tento rozhovor neodehrl a pokud k nmu byl nbh, tak v opanm rozhozen rol je patrn skutenm klem k problmm, kterm dnen svt el. Proto nen vbec podstatn, zda americk prezident byl nebo nebyl obt zmrn i bezdn dezinformace tajnch slueb. To, eho prezident Bush v citovanm rozhovoru litoval, nebyla toti principiln chybn mylenka na vlku v Irku, ale chybn informace, kter ji rozpoutaly. Kdyby ty informace byly sprvn,15

vechno by zejm dopadlo astn. Vlka by mon byla, mon ne, ale vsledek by nebyl tak katastrofln, jako byl a je. Pesn takhle len dnes pemlej a jednaj mnoz, kdo o sob tvrd, e jsou nominln pravici, politici oddan svobod, pirozenmu evolunmu vvoji a odprci vizion a pokrok celho svta. V kontinentln Evrop, kde a do zaloen Obansk demokratick strany dn ideov pravice nikdy neexistovala, by se takov nzorov gymnastice lovk nejsp nedivil. Ale e by u i Amerika? V tto souvislosti nen bez zajmavosti pipomenout (podle mdi) skandln" nedorozumn mezi Vclavem Klausem a Georgem Bushem mladm prv z doby vzniku irck vlky. V esk republice prv vldli socialist. Pesto ani ti nevyslali do Irku pravideln vojensk jednotky, ale pouze lkae, poln nemocnici a pozdji instruktory pro vcvik policist. Dokonce ani pro esk socialisty nebyla irck internacionalistick invaze Dobra" v podn americkho republikna dostaten prkazn. Podle vtiny eskch mdi vak lo o jednoznan pozitivn, humanitrn" invazi. Povtinou mlad novini, vrni dobrm tradicm esk urnalistiky, od pdu komunismu (jakmile jim u nic nehrozilo) neochvjn a staten bojuj proti Rusku (ani si staili pes primitivn mku antikomunismu povimnout, e Rusk federace je mezitm spe vspou ostrho kapitalismu, pinejmenm v porovnn se socialistickou Evropskou uni) a bezvhradn miluj naeho novho Velkho spojence na opan stran svta. Kombinace jejich ritulnho" antiklausismu s pvodn nekritickm obdivem k G. W. Bushovi (stejn jako pedtm ke Clintonovi) a jeho hrdinskm inm doznala jeden z vrchol v dramatickm popisovn nechuti, kterou dajn americk prezident vi svmu eskmu protjku nejpozdji od irck invaze choval. Podstatou celho skandlu" bylo standardn pijet americkho diplomata na Praskm hrad v souvislosti s irckou kriz. V soukromm rozhovoru se Vclav Klaus odvil zapochybovat o invazi do Irku jako inn metod een mezinrodnch problm. Zapochyboval tak o oficilnm dvodu pro tuto invazi. Onen rozhovor je dodnes v eskch mdich stigmatizujcm, akoli u dvno vtina Amerian i Evropan (na rozdl od eskch novin) stoj na Klausovch pozicch. Kdo by oekval, e po letech alespo nkte novini uznaj svj omyl a slavnostn a hrd oznm svtu, e esk prezident ml tehdy zase jednou (jako obvykle) intuitivn sprvn odhad, tomu nen rady ani pomoci. Vclav Klaus pochopiteln neml dn tajn zpravodajsk informace, kter by G. W. Bushovi schzely. Jen jsa bytostnm politickm konzervativcem v rozhovoru s velvyslancem republiknskho prezidenta usoudil, e si nejen me, ale i mus dovolit uritou mru ideovho" nesou hlasu. Jako celoivotn ptel Ameriky a obdivovatel jejch republiknskch, svobodymilovnch a demokratickch tradic ml dokonce za svou sttnickou i svtonzorovou povinnost umen" vyjdit obavy ze zpsobu, jakm hlavn svtov velmoc irckou krizi vytvoila, aby seji pot musela pokouet bez ance na spch eit. Skuten skandln na tomto jednoznanm Klausov postoji bylo pedevm to, e tm o nkolik rok pedeel ostatn, nikoli jen evropsk sttnky, kte se zprvu mohli petrhnout loajalitou, aby kdy okupace Irku namsto oekvanho slavnho blitzkriegu" pela do bezvchodn a nekonen obansk vlky a veejnost zaala ztrcet trplivost dvali stejn rozhodn (protoe opt u v main streamu") najevo odpor k irckmu bushovskmu een. Kdo ji nyn odhalil zhadu, pro pravicov americk prezident nhle mysl a jedn jako radikln levik, nebude pekvapen neveselmi zvry, kter z toho vyplvaj. Meninov ten, nechrnn vlhkm teplem stdnho proudn politicky korektnch pravd", by mohl mon tuit, co spolenho m v djinch ztracen kink Aurora z promrzlho Petrohradu na potku jna roku 1917 se stle jet nezapomenutm vstelem dvou letadelprojektil do dvojice budov v New Yorku onoho pjemn teplho rna jedenctho z 2001. Neomarxist vech zem, spojte se! Udlosti nsledujc po efektnm zatku tetho tiscilet, poamericku zvanm 01/09/11, charakterizuje zvyujc se vojensk angaovanost Ameriky i Evropy v rznch stech svta. Na tom nen nic divnho. Socialist vech epoch mli a maj stejnou16

utkvlou pedstavu, e Dobro a Spravedlnost, jejich jsou vhradnmi majiteli, maj povinnost it po dobrm i po zlm nejen ve svch vlastnch zemch, ale t na zbytku planety. Jejich svatm poslnm je nst svtlo Pokroku i tm, kdo po nm vbec netou, nebo ho dokonce teba vzhledem ke svm vlastnm staletm zkuenostem, hlubokm kulturnm i nboenskm tradicm vbec za pokrok nepokldaj() a chtli by si t po svm, teba i v technologick tm". Udlosti pedchzejc jedenctmu z maj mnoho podobnch charakteristik. Nen proto divu, e se do nich zapletl prezident Vclav Havel. Je pznan (a mnoh de kadentn stny osvtlujc), e pvodn pacifistick levicov intelektul Havel se na vrcholu politick pyramidy kafkovsky metamorfoval (pedevm v dsledku svch nadstandardnch kontakt s prezidentem Clintonem a jeho eskou" ministryn zahrani) v radiklnho neomarxistu. Ukzalo se, jak blzk je jeho nepolitick politika" bushovskmu neokonzervatismu. V posledn fzi svho prezidentovn u pmo chrlil vlenick vzvy k en Dobra ohnm a meem. Humanitrn" vlen operace ho natolik vzruily a oslnily, e aplaudoval i vem preventivnm vlkm" Clintonova nstupce, republikna Bushe (a byl nakonec i mezi evropskmi politiky, socialisty rznch odrd, pokldn za evropskho promotora americkch neokonzervativnch jestb). Je vechno jenom souhra sarkastickch nhod, nebo m postmodern chaos ve skutenosti logick a odhaliteln piny a jaksi by teba perverzn d? Nhody neexistuj. Jde o eufemismus, prozrazujc bezradnost lidsk pchy, marn touc po vevdoucnosti. Je veobecn znmo, e ulechtil" vlen operace, coby metoda en Dobra po zlm, nebyly vmyslem G. W. Bushe. Vynalezl je v devadestch letech prezident Bill Clinton, jen tento originln koncept npravy dle metody" vtlil v dubnu 1999 do doktrny NATO. Humanitrnm bombardovnm" Srbska tehdy Clintonovy Spojen stty vstoupily slavnostn do konfliktu, ktermu nejen nerozumly, ale jen byl pro jejich strategick zjmy na Balkn pinejmenm problematick, respektive zcela nesmysln. Navzdory tomu B. Clinton nepoteboval pozdji elet chybnch" informac tajnch slueb. V Srbsku se nezapinil" vsadkem nmon pchoty, na Balkn neumrali amerit oban, lo o istou technologickou operaci, pi n jen" zniil infrastrukturu a pozabjel bezvznamn obyvatele jaksi neznm vchodn zem. Nen pochyb, e americk invaze do Srbska, formln kryt souhlasem lenskch zem NATO (od roku 1968 se nic lepho nevymyslelo prost proto, e to nen poteba, veejnost tento typ vlek zajm jen jako okrajov druh televizn informan zbavy) byla prostednictvm M. Al brightov patrn nejdleitjm dramatickm dlem Vclava Havla. V kadm ppad se ale humanitrn bombardovn" stalo jeho divcky nejvdnj absurdn frakou. Z neobjasnnch pin dodnes pekvapiv nebyla ocenna Nobelovou cenou mru. V samm zvru devadestch let tak dostalo mezinrodn spoleenstv jasn signl, e en Dobra po dobrm, nebo po zlm", kter po sedmi desetiletch obdobnch experiment socialist nacionlnch a bolevickch na jednu dekdu tm ustalo, je opt modern, revitalizovan a pln chuti. Pro neomarxismus reinkarnaci marxismu po jeho vnjkovm utlumen v zvren fzi rozkladu bolevickho socialismu tak spe neplnovan udlali Vclav Havel a jeho ptel, dva posledn amerit prezidenti, dleitou, neocenitelnou prci. Socialistick vlda Miloe Zemana americk nlety na Srbsko bez velkho naden nakonec podpoila. Ale konec konc socialist maj en Dobra vemi prostedky v popisu prce. Na rozdl od ostatnch lenskch zem NATO z kontinentln Evropy vak u ns u nkolik let existovala siln ideov politick pravice Obansk demokratick strana v t dob hlavn opozin parlamentn strana. V internm bulletinu z bezna 1999 se nkolik tehdejch (i dnench) vznamnch pedstavitel tto strany ke krizi vyjdilo, a vzhledem k tmatu, kter tento text sleduje, je mimodn zajmav ocitovat alespo pr vt. Vclav Klaus, tehdej pedseda ODS, v obshlm lnku bombardovn odmt a v zvru pe: Formln souhlas s nm, co si nemyslm, je pmou vzvou k pokrytectv. ijeme ve svobodn zemi a vyjadujeme sv svobodn nzory bez ohledu na to, e nm bude krtkodob spl no. ... Primitivn antirusismus stejn jako zaslepen ameri kanismus jsou jen jinmi stranami te mince.17

Na stran stojme v zkladnm ideovm konfliktu konce dvactho stolet, je jasn." Podobn to vid tehdej mstopedseda Miroslav Macek. Krom jinho k: ...kdyby Amerian nepotebovali vyzkouet neviditeln bombardr B2 v praxi, kdyby nemohli vlit od zelenho stolu i z vin, ze kterch nen vidt obti a nen slyet jejich kik... Vlenick pokik, kter spustili nkte et politikov a urnalist, rozhodn nesm bt vyjdenm naich pedstav o NATO... A tyto militantn hlavy vychladnou, budou mt as zapemlet, zda je po skonen nlet svt o milimetr lep ne ped jejich zahjenm. Obvm se, e opak bude pravdou." Tyto dv citace ve vztahu k nsledujcm dvma ukazuj zajmavou vc, kterou si ped tm deseti lety za suvernnho pedsednictv Vclava Klause sotva kdo uvdomoval. e toti u tehdy se kolem klovch ideovch otzek formovalo v ODS neokonzervativn" kdlo, kter se ji stavlo do zatm tich opozice proti pravicovmu konceptu otc zakladatel". Ti, kdo ji tehdy bombardovn z rznch dvod chpali" i omlouvali, se pozdji stanou ministry ve vld Mirka Topolnka, kter se s kosovskm problmem setk znovu na jeho samotnm tragickm konci. Jako pklad ocitujme z tehdejho spolenho stanoviska Jana Zahradila a Petra Nease (Topolnkv ministr socilnch vc): Srbov nejen odmtli podepsat smlouvu, ale dokonce v poslednch tdnech zintenzvnili toky na civiln obyvatelstvo Kosova... NATO... nezbylo ne uskutenit hrozbu leteckch tok... Mezinrodn spoleenstv se mus jasn postavit za zemn integritu Srbska, proti kosovsk nezvislosti a za odzbrojen kosovskch povstalc," pe P. Neas, kter jen o pr let pozdji, a se dostane z opozice do vldy, bude hlasovat pro pekotn rychl uznn nezvislosti Kosova na Srbsku ale k tomu se jet dostaneme. Pro tuto chvli pod jet vypadaly pravice a levice alespo mrn protikladn. Blil se konec tiscilet a navzdory drobnm poruchm zpadn svt vypadal konsolidovan, bonhomn a blahobytn. V Americe skonilo Clintonovo druh volebn obdob a do prezidentskho kesla po tsnm volebnm vsledku usedl republikn, syn nedvnho prezidenta, G. W. Bush. Pro severozpadn tvrtinu zemkoule, kter se o podpovrchov politick proudy vtinou (a zcela pochopiteln) nezajm, to byla nadje, e nov tiscilet zane pokusem zmrnit Clintonovy socialistick experimenty v domc i zahranin politice. e v Americe a v odlesku t ve zbytku svta se opt stane vznamnjm a frekventovanjm stle mn viditeln a slyiteln slovo, kter je pro smysluplnou lidskou existenci od stvoen svta nejdleitj: Svoboda. 11. z 2001: Druh vstel z Aurory Uznvan teoretik mdi Marshall McLuhan vyslovil ji ped lety zkladn pouku: steit je nutno jen mal tajemstv. Velk tajemstv bude steit sama veejnost tm, e jim odmtne vit. Jinmi slovy, velk tajemstv nen teba sloit utajovat, sofistikovan konspirovat, detailn inscenovat. Z poru skho snmu obvinila goebbelsovsk propaganda komunisty. Nacist potebovali zminku, aby se mohli razantn vypodat s konkurennm dikttorskm systmem, kter je do t doby zjevn neohrooval, kter vak potebovali brzy napadnout. Nejlep cestou, jak jednm derem zmanipulovat domc i svtov veejn mnn, byla inscenace dechberoucho divadla, toku na symbol nmeck sttnosti. Nebylo k tomu teba sloit detailn konspirace. Pedstava, e tento neuviteln in zorganizovala sama nacistick propagandistick mainrie, byla pro zrann nmeck vlasteneck ctn nemysliteln. Ve veejnosti se zvedla tsunami nacionalistickho bsnn, a pocit ohroen okamit a definitivn zakotvil verzi, kterou sttn moc nabdla. Vechny pochybnosti, nejasnosti, logick mezery a skeptick hlasy smetla bouliv vlna antikomunismu. Proces s dajnmi hi byl frakou, ale pochybnosti mohli mt jen neptel. Stejn postupovali komunist. V malm jsme si to mohli ut sami bhem politickch hrdelnch proces v padestch letech minulho stolet. Totalitn moc vytvoila fikci protisttnho spiknut ze zahrani organizovanch terorist (jen se tak v t dob jet nejmenovali), kte dajn usilovali o nsiln svren prv nastolenho nejspravedlivjho spoleenskho uspodn. A statisce lid podepisovaly rezoluce dajc smrt pro zrdce. Sama zmanipulovan veejnost vytvoila ze mezi realitou a l. Prv tento typ zjevnch mystifikac (kter veejnost pijme za sv a dr je pak silou rozjetho18

setrvanku) m na mysli McLuhan. Vytvo-li toti inscentor nejlpe sttn moc dostaten okujc veejn pedstaven, kter zbo i pekro mru bn uvitelnosti, veejnost sama zabrn identifikaci pravho pvodce. V instinktivn sebe zchovn emocionln reakci obklop veker racionln pochybnosti hradbou iracionln dvry v oficiln verzi. Opak by znamenal pipustit, e sttn moc se zcela vymkla veejn kontrole, a e tedy vechny jistoty, na nich dan spoleensk uspodn spov, jsou jenom fikce. Zvlt v demokracich je nco obdobnho zdnliv nemysliteln a s tm manipultoi potaj, na tom spch svho spiknut" stavj. Odhalen se tak stane prakticky nemon, i kdyby bylo jasn, e to, co je pedkldno k ven, se tak, jak je to servrovan, odehrt prost nemohlo. Pispv k tomu inflace krkolomnch medilnch konspiranch teori, budovanch jako zbavn hra kolem kad hlouposti. Tm se banalizuj i ppady dvodnch a vnch podezen, a jejich nositel jsou pak s klebkem zaazeni do kategorie blzn, blouznivc i popra". Doufm, e podstata mcluhanovskho syndromu je nyn dostaten srozumiteln, abych se mohl nadechnout a ci: Jedenct z v New York City se tak, jak nm bylo pedvedeno, zdvodnno a zafixovno, nikdy nestalo. Nemohlo se stt. Obraz, kter politick reprezentace USA (v irm slova smyslu) pro vlastn i svtovou veejnost vytvoila, byla v kadm ppad manipulace, pinejmenm mediln. Plat to bez ohledu na to, zda napklad prezident Bush byl sm manipulovn a nai potomci si msto nho za padest let povzdechnou, e vit tajnm slubm byla jeho nejvt chyba, nebo zda tak on je vdomm astnkem celho podvodu. Klonil bych se vak spe k prvn monosti. Pokud skuten lo o divadlo v reii tajnch slueb, zasvcen prezidenta do cel operace by bylo zbyten riskantn a mlo by smysl pouze v romantickch konspira nch filmech. Pro vytvoen zamlen mediln interpretace neuviteln" udlosti jsou rozhodujc prvn hodiny. Tam prezident mus bt pesvdiv a pesvdiv je, kdy nic nehraje. Ale dokonce i v ppad, e na inscenaci celho pbhu oficiln tajn sluby nemly pm copyright, musely o jeho pprav vdt a zmrn nezashly. Pokud by toti tato premisa neplatila, byla by mdia dvno zasypna oficilnm i neoficilnm vyetovnm vech pochybnost, kter se na hromadch vtch ne sutiny obou mrakodrap navrily kolem dosud nejvt reality show v krtkch, ale hutnch djinch televizn informan zbavy. e jsme se pravdpodobn stali pedmtem nejefektnj manipulace modern doby, je vidt pedevm z dsledk. I kdyby toti vechny udlosti zamlenho obrazu spolu skvle a pesn lcovaly, to, co nsledovalo, je samo o sob zcela dostaujcm dkazem o umlm pvodu cel tragdie. Pokud by toti opravdu lo o zdail tok nkolika odhodlanch muslimskch radikl, jim by se v podstat povedl sttn pevrat v Americe, ale moci se nechopili, protoe o ni neusilovali, stejn jako viditeln neusilovali o vnitn rozvrat nenvidnho neptele, satana souasn epochy", byli bychom svdky nejbizarnj udlosti v lidskch djinch. Pak by jedenct z byl pouze surrealistick i spe patafyzick studentsk mejdan. Amerika by se v reakci na toto ponen (protoe o nic jinho by nelo) uraen uzavela svtu a dalch deset let by se zabvala pebudovnm systmu svch tajnch slueb, sttnho a vojenskho apartu, kter spolen katastrofl n selhaly. Stal se vak prav opak. Kysel ovoce stromu mystifikace, kter od t doby jme, m vechny znaky toku na samu pvodn svobodnou podstatu Spojench stt americkch a jejich evropskch spojenc. Jedenct z a tok na twins" eeno jazykem kultovnho americkho serilu Twin Peaks nebylo tm, m se zdlo bt". Pravdpodobn lo o mediln ouverturu skutenho toku, kter nemusel bt dokonce v pravm smyslu slova konspirac. Ve ukazuje navc na to, e ideov (nikoli provedenm, ijeme pece jen v ponkud vylepen technologick dob) nelo o originl. e jsme byli svdky respektive obti druhho vstelu z Aurory. Pro mlad tene na vysvtlenou: komunistick mytologie k, e v Petrohrad se v listopadu19

1917 vzbouili Rud nmonci na kinku Aurora. Jejich vstel z lodnho dla byl signlem k zapoet bolevick revoluce. Masy se daly do pohybu, zatoily na symbol moci Zimn palc a naplnila se tak slova Marxova Komunistickho manifestu: as oponou trhnul a zmnn svt. Historicky je to samozejm nesmysl. Aurora nikdy svm vstelem nedala signl k toku na Zimn palc. Povst o tom se vak stala mantrou, kterou v zemch, je pohltil komunismus, znalo kad mal dt. lo o mediln dobe pouit headline. Vdce revoluce V. I. Lenin, nemaje k dispozici televizi, nechal o t udlosti natoit film. Rommv dokument" je samozejm hran fikce, kterou vak, stejn jako Auroru, m vtina z ns (nad ticet, eeno se strnoucmi Beatles) ve sv zkladn pamti. Lenin dobe vdl, pro si musej puist, chtjli ovldnout spolenost, osvojit zkladn pouku, e ze vech umn je pro ns nejdleitj film". Lid se maj stt pmmi svdky" (na vlastn oi", eeno s infozbavnm poadem televize Nova) udlost, kter se nikdy nestaly, nebo se staly jinak. Tot vdl Joseph Goebbels, proto dodnes mme k dispozici zbry hocho skho snmu, slavn jedenct z" nacistick moci. Koneckonc vdl to u csa Nero, ml pouze smlu, e do vynlezu pohyblivch obrzk schzelo jet pr stovek let. Jeho zaplen ma bylo typickm "jedenctm zm", startujcm obrovskou kampa proti kesanskm teroristm" ohroujcm Ameriku antick epochy. Ale vzhledem k relativn nimu potu respondent se nakonec bez CNN obeel. Povimnme si dleit vci: e m zaplil Nero, nikoli kesan, sk snm sami nacist a e z Aurory dn Rud revolun nmonci nikdy nevystelili, vme jen proto, e stojme na stran vtz. Jsme ddici vtz kesan, protinacistick koalice, zpadn kapitalistick civilizace. Djiny vdy p vtzov. Ti nm odhaluj podvody" svch protivnk, jim ovem ve sv dob veejnost upmn a opravdov vila (krom nkolika bezvznamnch popra", s nimi to a do dnench dn vetn dopad obvykle prvem silnjho patn). Druhou dleitou vc, kterou je nutno vnmat stejn vn, je to, e bolevit i nacistit socialist nevytveli sv propagandistick mystifikace se zvrhlm zmrem, aby nastolili Zlo. Naopak, jejich upmn a zancen vize smovaly zsadn k nastolen Dobra a jeho rozen po celm svt. To teprve zptn pot, co prohrli vidme hekatomby zavradnch, dolh k nm kik muench obt, zniench ivot, nadj, talent. Probrme se donedvna psn tajnmi komunistickmi a nacistickmi archivy, a kme si: aha, takhle to tedy bylo! Tohle a tohle zinscenovali vlastn docela primitivn, a lid jim to batili navzdory absurdit cel vci. A spolupracovali na tom s nimi vdom! ti, o nich bychom to nikdy neekli, intelektuln elity, spisovatel, umlci, fi lozofov jak je to mon? Kroutme hlavami, divme se a pipadme si proti tm minulm podvedenm nesmrn pouen, chyt a nepolapiteln. Nm by se nco takovho pece stt nemohlo. Opravdu ne? A jedenct z? To, ejste paranoidn, jet neznamen, e vs nepronsleduj. Nedvno jsem v rozhlase zaznamenal pozoruhodnou anketu. Otzka znla: vzpomnte si, kde vs zastihla jedenctho z zprva o toku na newyorsk dvojata, a co jste v tu chvli dlali? Pamatovali si prakticky vichni. Kad, kdo neije zcela mimo realitu, v, co dlal jedenctho z. Nen to asn? Sp vysoce podezel. V kadm ppad je z toho patrn, e si nkdo pinejmenm ikovn pohrl s va individuln a na kolektivn" pamt. Zkuste naopak zcela nhodnmu publiku bez ohledu na jeho vk, zliby, sociln postaven, politick i nboensk preference promtnout zbry letadel narejcch do budov na Manhattanu. Bude jen promile tch, kdo situaci plus mnus pesn neidentifikuj. Dokonce budou schopni pidat minimln interpretan legendu: tok islmskch terorist na Ameriku. Dnes ji existuje rozshl textov i obrazov publicistika prokazujc, e oficiln verze udlost z jedenctho z je ir nesmysl. Bylo vyrobeno i nkolik vnch film (ani jedin veejnoprvn" evropsk televize dn z nich nikdy neodvyslala), napsna ada knih, lnk, seril. Vechny se, vcelku pochopiteln, to kolem tho. Rozebraj postupn udlost za udlost, snmek za snmkem, sekvenci za sekvenc. Hovo znovu se svdky i astnky. Je to jist vzruujc20

ptrn a jeho protagonist, kte nechtj slouit za hloup oveky, si nelze ne vit. Kad, kdo m zjem, me si najt na internetu teba alespo nkter nejznmj filmy (Zero: An Investigation Into g/11, Thejersey Girls, nebo gn In Plane Site a dal), kter ho do problematiky docela slun uvedou a zorientuj v n. Tento text vak m jinam, take len nesrovnalost, evidentnch podvod a manipulac (by pro nezasvcen asi senzan") ped, v prbhu i po toku," by spe zamlovalo to nejpodstatnj, m se kupodivu vtina profesionlnch ani amatrskch vyetovatel v podstat nezabvala. I kdy jde o nejdleitj otzku vech detektivek umlch i skutench: qui bono? V prospch se to vechno udlo? Za n toti, nejve na stupni obecnosti, se rsuje ta opravdu nejdleitj: pro? Ne se na ni pokusme odpovdt v jednom monm a pravdpodobnm ezu", povimnme si jet jedn zajmavosti: stle stoup poet tch, kdo navzdory nemnn oficiln propagandistick verzi pochybuj o tom, e ve bylo tak, jak v televizch na vlastn oi" vidli. Ve Spojench sttech, podle rznch przkum (s dsivm, a vlastn tak docela pznanm rozptylem, kter k nco podstatnho o jednom z dleitch nstroj medilnch manipulac), jde o dvacet a padest procent populace. Za extrmn zajmav vak pokldm, e i v echch tm ti tvrtiny dotzanch nev oficiln verzi. Bez ohledu na seriznost tohoto przkumu je jasn, e pjde o vysok slo, a jet se k nmu vrtme, protoe je opt symptomatick. Nen pekvapiv, e vtina naich seriznch" mdi se pochybnostem kolem jedenctho z nadle ostentativn nevnuje. Bylo by to nco podobnho, jako bt popraem" tzv. globlnho oteplovn (ne-li neho horho, kriminlnho). Jednou z mla vjimek se stal asopis Reflex, jeho slo 50/08 zjemcm o problematiku rovn doporuuji. Pokldm za vrchol spravedliv poadovan obansk statenosti, pokud autor, kter se s nosnou pedpoja tost postupn seznamuje s vtinou zsadnch argument, je nakonec vhav odmtne s tmto srozumitelnm zdvodnnm: Ano, v oficilnm vkladu udlost 11. z je ada nejasnost. V Nrodn komisi proti teroristickm tokm na Spojen stty, je byla zaloena dle ne rok po pdu Dvojat, aby ve vyetila, psobila ada lid, o jejich nezaujatosti je mon s spchem pochybovat, a vsledky jej prce jsou neuspokojiv lze dokonce tvrdit, e v mnoha ohledech ml, manipuluje s fakty a prokazateln brn hlubmu zkoumn nkterch nejasnost. Ovem mezi kritikou oficilnch zvr vyetovn a tvrzenm, e jde o jedno velk spiknut, je pece jen pr krok. Pro m osobn je to pr krok nad propast nihilismu. Jestlie by toti bylo mon naplnovat spiknut, v nm jsou zapojeny nadnrodn firmy, tajn agenti, armdn piky, demokrati, republikni, pak nem smysl chodit k volbm. A pokud o tom vem zmrn ml i vechna vznamn mdia, pak nem smysl sledovat televizn zprvy a st noviny. Znamen to uvit, e nae zpadn spolenost ve svch zkladnch principech naprosto nefunguje. (...) Riziko nhodnho odhalen je pli velk, ale pro zastnce konspiran teorie, kte v ve zkorumpovanost a zaujatost vtiny mdi, je to malichern argument." Ji dlouho nejsem fredaktorem asopisu, z nho jsem citoval. Pi ten tchto zoufalch slov mho (mn osobn neznmho) mladho kolegy jsem toho vak snad poprv zalitoval. Asi jako bval entomolog, kter nhle po letech zahldne exempl druhu, kter ji pokldal za nenvratn vyhynul, a jen si pece jen prodlouil svou existenci proti vem pedpokladm o okamik dle. Ta slova jsou krystalicky asnouc, tm hluboce ilustrativn a vstin pro vtinov postoj bnch slunch lid. Ti prost a je jich ve vech spolenostech vetn na vtina z pochopitelnch sebeo-brannch dvod nemohou pipustit, e je vldy a mdia podvdj. To by pro n it v pravidlech tto z jedn strany blahobytn, z druh strany chud a obtn civilizaci pln ztratilo smysl. Svou obecnou dvrou (a vlastn pn Bh za ni zapla) v elementrn poctiv grunt svobodnho spoleenskho systmu, v nm ij, pracuj, vychovvaj sv dti a utrcej tce vydlan penze, sice na jedn stran stabilizuj cel systm a brn tomu, aby byl pli snadno vykolejen, souasn vak paralyzuj monost odhalen i velkch a zsadnch podvod a manipulac nebo pedevm prv tch. Prv ped tm varuje Marshall McLuhan. m vtch, tm nepravdpodobnjch.21

Je tud principiln omyl vit i spolhat na to, e existuje riziko nhodnho odhalen. Nebo e je dokonce velk. Naopak, vbec neexistuje! To by pedpokldalo nebezpe pln zmny paradigmatu, a tm t ohroen jakkoli spornch a pochybnch jistot. Pro by to kdo dlal? Dokumentuje to prv sm osud ptrn po pravd o 11. z 2001. Vechny nejvt nespojitosti a nesmyslnosti byly pece dvno odhaleny, zveejnny a nic se dle nedje! Mlad novin o tom nape poctiv lnek pln pochybnost a nikde na to nikdo nereaguje. Nebo j teba ano. I ti rozhoen demonstranti na fotografii zmnnho lnku, komentovan podtitulkem: Demonstrace v New Yorku. Neochotu pihlsit se k chybm, kter tok umonily, a zamlovn vlastn odpovdnosti si mnoz vykldaj jako dkaz spiknut." Vtinovho obana to dlem nezajm, protoe m v ase pln vedn starosti a ptrn po njakch sttnch podvodech jak je zvykl pat spe do oblasti televizn a filmov zbavy typu Fakta X. Dlem m za to, e kdy by lo opravdu o nco vnho, mdia s tm dve nebo pozdji vyrukuj a bude z toho skandl". Co je zvl pikantn dvra v na technologick dob, v n vtina manipulac ve veejnm prostoru, tch rozshlejch pak zsadn, m schvalovac raztko medilnch kartel. Co takhle se zeptat v esk televizi (ppadn v kterkoli evropsk televizi veejn sluby"), zda odvysl nkter ze zmnnch dokument? Ale nakonec ani to nen nejpodstatnj. Protoe v tomto ppad (a mnoha podobnch) nen, jak se ukazuje, nakonec nejdleitj ani to, jak ve doopravdy probhlo. Jinak eeno i kdyby napklad na chvli prv neplatily nkter fyzikln zkony (co, jak v kad konzument Hollywoodu, nikdy nelze vylouit), a ve probhlo vcemn podle oficiln verze, take vechny nejasnosti" by bylo mon shodit ze stolu v kompromisnm zamruen (Je mon, e nkte klov lid uvnit administrativy tuili, e se mon nco chyst, a nereagovali na to adekvtn drazn." /Krytof Kozk/), na ideov podstat i praktickch dsledcch cel udlosti by to vlastn stejn nic nemnilo. Protoe nezapomnejme na to Aurora ve skutenosti pece tak nikdy nevystelila, a celm generacm to dodnes nevymluvte! Podle plod poznte je Jedna z vnjch konspiranch teori tvrd a m k tomu docela slun argument e vechno vetn AlKajdy je vtvor americkch tajnch slueb. Bez ohledu na to, zda tomu tak je, i nen, jedno je zjevn: kdyby nebylo Usmy Bin Ldina, musel by ho Hollywood prezidentu Bushovi vymyslet a nechat virtuln oivit medilnm mem znaky Rabi Lw. Osobn se klonm k nzoru, e Usma (v podob, v jak ho cel svt zn z jeho komickch televiznch projev") nikdy neexistoval. Nikoli proto, e bych byl pvrenec konspiranch teori (navzdory tomu, e na n vechno ukazuje), ale protoe se pece jen neskromn pokldm za jistho znalce mdi, jejich metod a psoben. Pro Bin Ldina, podle mch znalost, z toho plyne smutn zvr, e pokud existoval (i existuje) njak jinak, ne jak ho znme z mdi, je mu to houby platn, protoe stejn neexistuje. A to navzdory zkladnmu axiomu mediln manipulace, e pokud nco neexistuje, jet to vbec neznamen e to neexistuje, ale to u bychom se poutli na prh odborn debaty, kter nen smyslem tohoto textu, nebo krom jinho by nikoho (prvem) nebavila. Spe jako zbavnou vloku uinm radji malou praktickou exkurzi do vech tch existenc a neexistenc, protoe s nstupem spsonosnho Baracka Obamy do adu americkho prezidenta jeli moje vaha sprvn se vci kolem Usmy zanou brzy hbat, take ten dostane hezkou pleitost ovit si alespo nkter tvrzen na vlastn oi" v nedalek budoucnosti, o n pece zatm nic nevme: Pokud Usma neexistuje, znamen to, e ho nelze ulovit. Z toho plyne, e uloven bude. Televizemi se prokutl nejsp i jeho uznut hlava, odbornci potvrd nade vi pochybnost jeho DNA a Ldinovic rodina mu z vt sti ani nepijde na poheb. Pokud ovem Usma opravdu existoval i existuje, nebude nikdy chycen. Pravdpodobn jednoho dne zhadn zmiz jako onen povstn Golem a pestane o sob navdy dvat prostednictvm sv oblben televizn stanice vdt, take nakonec nm, jeho vdnm serilovm divkm, nezbude, ne s tkm srdcem vzt na vdom informace oven ze dvou na sob nezvislch zdroj", e22

zahy nul kdesi v afgnskch horch na nsledky akutnho palu nebo chorobn trudnomyslnosti. Nebude to pln jist, ale hlavn e jsme se toho bla navdy zbavili. Za mn pravdpodobn pokldm, e Hollywood dostane zakzku natoit njakou vojenskou operaci (viz Vrtti psem), pi n mnohaetnho dritele teroristickho Osca ra roztrh zsah rakety nebo nco podobnho. To by toti mohlo zase zvednout vlnu islmskho nsil jako odvety za jeho potupnou, a muednickou smrt. A to v nsledujcm obamovskm" obdob velkho smen vbec nepjde, ba prv naopak, zane to bt nepopulrn. Dobr na tom je, e islm u brzy pestane bt synonymem pro Zlo. Nebo si to tak alespo skuten tvrci chystan nov" americk zahranin politiky bezpochyby pedstavuj. A pokus se o to vemi prostedky, i kdy nen jist, jak rychle budou spn. Divadlo islmskho terorismu bylo jedenctm zm rozehrno pece jen na dosti vysok rovni, a mdia pod akoli se to asto u nezd dlaj stle jet lid. A nkte si navc chtj o sob myslet, e maj vlastn (vte mi, vm co km) nzory. A tak i onak zahraninpolitick linie, odstartovan jedenctm zm, dozn vbrzku znanch zmn a prav. Pokud chceme zjistit nco podstatnho o skutenm pozad jedenctho z, musme se pedevm vnovat tomu, co pineslo. Uet to bude kormutliv pro vechny, kdo v ve svobodu ve vech jejch projevech jako v jedinou cestu ke smysluplnmu ivotu v kreativit a z n pramenc prosperit (kalo se jim prost pravici). Spokojeni budou naopak neomarxist, neotrockist prost nov bolevici veho druhu v modern stienm, tentokrt zelenm ochrannm zbarven. (Bylo by tragickm omylem zamnit je s pozstatky nkdejch poctivch" rudch komunist. Ti k nim v dnm smru nepat.) et hovo jednoznan svt po osmi letech je opt o mnoho nesvobodnj. Stty zskaly dal technick prostedky a legln metody ke kontrole soukrom oban, firem, t a finannch tok. Mantra mezinrodnho terorismu (obas doplnn nzornou agitan ukzkou v nkter evropsk metropoli) poslouila jako ideln prostedek k prosazovn stle tuch a explozivn se mnocch zkon na omezen prakticky veho, co dosud jet alespo zsti zbvalo v soukromm vlastnictv (soukrom napklad). Vcemn obecn shoda dnes naopak panuje v tom, e vechny americk zahranin intervence a mise, kter jedenct z odstartovalo, skonily katastrofou. A svt je po nich paradoxn mnohem mn bezpenm mstem nejen ve srovnn s dobou, kdy se hroutil komunismus, ale i s dobou ped koncem tiscilet. Ke skutenm stle pouze formln a alibisticky eenm problmm hladovjcho tetho svta," zvlt pak nemocn Afriky, kter ostentativn nikoho (krom tichho kroku nskch obchodnk) z velkch svtovch hr nezajm, se pidaly neekan opt problmy nboensk. Kesansk, judaistick a islmsk svt a se obrac ke stejnmu Bohu proti sob stoj v podobn nesmyslnm napaen jako ped tisciletm. Tohle e se vechno stalo za prezidentovn americkho republikna, nslednka Ronalda Reagana? To je pece naprost nesmysl, protimluv! Ml by bt, ale nen. Prv v tchto paradoxech lze najt jednoduch kl k jedenctmu z bez ohledu na to, kdo za nm stl jako bezprostedn organiztor a realiztor. Proto nakonec nen nejpodstatnj, zda pravda o hororu na Manhattanu nkdy vyjde najevo. Ve, co nsledovalo po onom rnu, kdy dv letadla narazila do dvou kancelskch budov v New Yorku, stejn tak jako mnoh, co tomu pedchzelo, bylo v protikladu k ideovm principm americkho politickho republiknstv, jeho oddanosti svobod, jeho antirevolucionskmu konzervatismu vychzejcho z pevn kesansk vry. To ve za vznamn asistence nepochybnho kesana, texaskho konzervativnho republiknskho politika George Walkera Bushe. Objasnn tto zdnliv zhady je automatickm eenm pro vechny, kdo z toho vychzej. tyictm tetm prezidentem USA zvolen marxista! dn takov novinov titulek se v okamiku prvnho (ani druhho) volebnho vtzstv G. W. Bushe nikde neobjevil. Dokonce ani v seriznch" mdich. Nejen proto, e by pro n nebyl pitaliv, ale a to by na nm bylo nejskan dlnj a odporujc souasn urnalistick praxi nkdo by ho mohl pokldat za relativn pravdiv. Za23

skandln by se pokldal v esk republice, pesn eeno v jej elitn" umleckournalistick sti, kter si vzornm antikomu nismem l sv vtinou oprvnn komplexy viny z dob totality. V Americe by to bylo sp naopak, pokldalo by se to za pikantn a zajmav. Protoe znm skutenost, e vznamn lid (a cel thinktanky) se silnm vlivem na piky republiknsk strany maj bolevickou trockistic kou minulost, u dvno nikoho nepohoruje. Od jist doby se to dokonce povauje za intelektuln pjemn provokativn, asi jako kdy japci" zaali nosit ke klasickm konzervativnm oblekm tenisky. A pineslo to obdobn plody. Nov pohled na konzervativn hodnoty z hlediska republikn, na nov cesty jak v modern dob uchrnit americk sen o svobod. Jak deratizovat" ve, co nen stieno podle idelnch mr" americk demokracie, a co je proto podezel. Tomuto novmu smru v americk republiknsk stran se zaalo kat neokonzervatismus. U jeho zrodu stli zatkem sedmdestch let bval marxist a trockist typu Irvinga Kristola (jet v roce 1983 byl podle vlastnch slov hrd na sv nkdej lenstv ve 4. komunistick internacionle). Pro pesnost je nutno dlat mal dltko mezi starm a mladm Kristolem, a tedy dvma generacemi neocon, jak se jim k. Lid jako Norman Podhoretz popisuj, e k odchodu od radikln levice dospli pod vlivem rozvratu socilnch struktur koncem edestch let. Pod dojmem nstupu komunismu vude ve svt si ekli, e jestli se tomu americk civilizace nepostav, demokracie vude na svt zanikne. Tohle byl zdroj jejich konverze." (Bohumil Peinka, Revue Politika, prosinec 2008) Pokud m nyn nkdo opt pocit dj vu, ani trochu se mu nedivm. Velmi to pipomn (v ideov i asov rovin) generaci eskoslovenskch reformnch komunist z roku 1968, kte se po nespnm pokusu o mocensk ovldnut jejich strany a nsledn normalizan exkomunikaci stali jdrem Havlovy Charty 77. Sdruovala cel spektrum vtznmi prosovtskmi loutkami odkopnutch bvalch soudruh v rozpt od reformnch pravik" a k maoistm a trockistm. Ti vichni se nhle zaali obvat o svobodu a demokracii, apelovali na nebezpe en komunismu sovtskho typu ve svt a nkte, snace se vylepit totalitn reim (kter pedtm pomhali instalovat), v interpretaci normaliztor peli k pravici". Stejn tak jako amerit marxist a trockist se vak v principu nezmnili. I po sv konverzi zstali pesvdeni, e svt je mstem pro hrtky jejich viz. Oni jsou jednou tmi vyvolenmi vizioni a vize je pro n vc ne cokoli jinho. Infiltrovali pravicovou entitu a naroubovali do n pedstavu, e se svtem je teba nco zsadnho udlat. Teba, e americk demokracie je nejdleitjm rysem souasnho svta a e je proto nejen nutn, ale zcela legitimn ji it po celm svt. Prost si definovali nov Dobro," a vrni sv pvodn ideov vbav byli odhodlni je exportovat (jako bolevici socialistickou revoluci). V obdob spnho prezidentovn Ronalda Reagana byl vliv neokonzervativc jen sten, ale existoval a zdokonaloval se. V bipolrnm svt bylo samozejm uplatnn ideologie neokonzervatismu jednak logitj, jednak srozumitelnj, pedevm vak charismatick a talentovan prezident Reagan pustil do sv politiky jenom tolik prvk neokonzervatismu, kolik v souboji se sovtskm konkurentem bezprostedn poteboval. Byla to vehovudy teze o Sovtskm svazu jako i zla" a z n vyplvajc vtzn" hollywoodsk verze leninsk filmov politiky" v podob psobivho scifi projektu Hvzdnch vlek. Pznan pro nj bylo povimnme si dobe e vnjkov, inscenan byl tak pesvdiv, e okouzlil" i star sovtsk praktiky analytiky. V dsledku toho pravdpodobn uzbrojil a hospodsky rozkymcel zkamenl sovtsk gulak natolik, a pivedl do Kremlu Michaila Gorbaova. {TurZin:to sou kecy, Sovtsk Svaz nebyl uzbrojen, Rockefeller nesklzel na sjezdu KSSS protoe, zvodili ve zbrojen, americky program satelitu nebyl prozastaven jen tak pro nic zanic, aby byl SSSR 'prvn' ve vesmru, SSSR byl od zatku a do konce zen a financovn ze zpadu, od tch kufr plnch penz ze ktermi cestoval Trotsk z USA a byl na hranicch s Kanadou zadren a proputn a na osobn zsah prezidenta USA loutky to bankovnch gangster, nebo ten zapeetn vlak pln penz, kter jel pes 3 evropsk stty, kter vdli, e je uvnit smrtc virus24

id Uljanov - Lenin, rozpeetn a aktivn a v Rusku, Gorbaov si sm zvyoval kvty na mrtv lidi, byla to stejn kurva jako vichni pednm. Dvod pro soudruh Hjek pouv tuto le o 'pirozenm pdu' komunismu je asi aby zakryl skutenosti tkajc se 'think tanku' Prognostick stav, odkud Vclav Klaus i Milo Zeman oba pochzeli a jejich 100% kontrolu KGB ped zmnou reimu a dvodu pro je dnes tak proti monolitickmu spiknut zpadnch vldnocch rodin. Viz seznam vldnoucch rodin : Committee of 300 od autora Johna Colemana, nebo Anthony Sutton Kdo financoval Hitlera, Greg Hallet: Hitler byl britsk agent, Sutton: Wallstreet a vzestup Hitlera, Wallstreet a Bolsevick Revoluce. } Propagandistick a manipulativn (umleck) hodnota inscenace Hvzdn vlky, pi n na zemsk orbit do sebe narej ltajc stroje a za psobivch svtelnch a zvukovch efekt se vzjemn destruuj, byla jist zvratn, dobov nedos