1. Vysvětlete pojem dělba páce, jaké druhy dělby práce znáte?Dělba práce je proces, ve kterém dochází k postupnému osamostatňování jednotlivých druhů činností či operací a zabezpečuje efektivnější alokaci výrobních zdrojů.• přirozená – šlo o rozdělení pracovních činností mezi muže a ženy a jejím cílem bylo ušetřit si

významně práci.• společenská - jde o jde o specializaci lidí při výrobě různých statků např.zemědělci,

pastevci,později se rozdělují řemesla např.poslední vznikla sféra služeb.• v pracovních operacích - vzniká dalším vývojovým stadiem, je založena na technickém rozvoji a

specializaci. Člení se na jednotlivé pracovní činnosti a výroba se skládá z mnoha operací.• mezinárodní – je řízena mezinárodními principy a vzniká jako kterákoliv územní specializace. Je

zapříčiněna nejen různými schopnostmi lidí a jejich preferencí,ale i přírodními a klimatickými podmínkami. Mezinárodní d. p. má určitá specifika a směna je prováděna na základě absolutní a komparativní výhody.

Adam Smith - dělba práce, řízená neviditelnou rukou nasměruje každého do takové činnosti, pro kterou má nejlepší předpoklady. Účinná dělba práce ovšem vyžaduje rozsáhlý trh a Smith velice správně postřehl, že ty národy jsou bohaté, které překonaly rozdrobenost, prolomily celní a jiné hradby mezi lokálními trhy a vytvořily velký národní trh. Další možnosti pak poskytuje mezinárodní dělba práce a na ní založený mezinárodní obchod.Jaký je vztah mezi dělbou práce a bohatstvím státu a ekonomickým růstem: specializace, vycházející z dělby práce, vede k vyšší efektivitě a technologickému pokroku. Tyto dvě veličiny vedou k efektivní alokaci výrobních faktorů, tudíž k eko růstu a ten vede ke zvětšování bohatství státu.

Xenofon – Oikonomikos – dělba práce mezi otroky a svobodné občany

2. Vysvětlete kartalistické a metalistické pojetí peněz?Peníze: všeobecně uznávaný prostředek směny; funkce peněz: prostředek směny, zúčtovací jednotka, uchovatel hodnoty; formy peněz: zbožové(plátno, sůl..), papírové, současné• kartalistické pojetí peněz – peníze jsou pouhým symbolem stvořeným a garantovaným státem,

není důležitý materiál ze kterého jsou vyrobeny (peníze bez vnitřní hodnoty). PLATON• metalistické pojetí peněz - hodnota peněz = hodnota kovu, z něhož jsou peníze vyrobeny,

peníze nebyly zavedeny státem, vznikly spontánním vývojem s rozvojem směny. ARISTOTELES

3. Vysvětlete podstatu merkantilismu.• forma centrálně plánované ekonomie, sledování národních zájmů, prostřednictvím zvyšování

množství peněz v zemi, bohatá státní pokladna = silná armáda a silný stát – 15. – 17. Století • odděluje eko. myšlení od filosofie, řeší státní a obchodní problémy, Jak se může stát národ

bohatším??? , předpokládali stabilní množství jmění národů v zemi• zpočátku byl zákaz vývozu peněz ze země, podpora vysokých cen• Merkantilismus: aktivní obchodní bilance – zdroj růstu bohatství (příliv peněz do země); zajištění:

cílená struktura vývozu + dovozu, ochran.politika, kontrola růstu mezd, podpora exportních monopolů + tranzitního obchodu (reexport – opětovný vývoz dovezeného zboží)

• J. Locke: útok na merkantilismus (příliv peněz do země nemůže zvětšit bohatství země, protože snižuje hodnotu peněz v zemi)

• Merkantilistická ochranářská obchodní politika vedla národy k hospodářské autarkii a potlačovala mezinárodní dělbu práce.

4. Co je myšleno pojetím lidské společnosti jako organismu. Jaký to má vliv na ekonomické teorie?

pojetí lidské společnosti jako organismus – vládne přirozený řád, přírodní zákony, původ v lidské povaze John Locke, kvantitativní teorie peněz, ekonomická liberalizace.

5. Vysvětlete pojem Laissez faire, jaký je jeho vztah k neviditelné ruce trhu a jaký má význam v hospodářské politice státu?

• laissez faire – nechte být, heslo klasického liberalismus, vyjadřuje zásadu, aby hospodářskému dění byla ponechaná volnost (žádné zásahy státu, případně jen arbitra a tvorba pravidel), někdy se překládá jako „trh vše vyřeší, dejte trhu volnou ruku“, Keynes jej kritizoval. Ochrana spotřebitele

• Neviditelná ruka trhu je ekvivalentem tohoto tvrzení – vychází z předpokladu, že podnikatelé sledováním vlastního zájmu zajišťují vyšší efektivitu nežli státní zásahy, podnikatelé totiž primárně vidí vlastní zisk, který vede také k růstu národního bohatství.

• Neviditelná ruka trhu je analýzou ekonomického chování lidí. Podstatou je spontánní harmonie individuálního a společenského zájmu. Představuje soulad mezi vlastním zájmem jednotlivce a zájmem společnosti. Tohoto souladu je docilováno bez zásahů státu.

• Předpoklady fungování: systém laissez faire (bez státních zásahů do ekonomiky), instituce zajišťující spravedlnost (ochrana volné konkurence před zájmovými skupinami výrobců), velký trh ( hlavní překážka monopolizujícím snahám), neexistence velkých výdajů státu (břemeno a brzda soukromé iniciativy a tím i hospodářského růstu).

6. Co je typické pro klasickou politickou ekonomii?Poslední ekonomický směr, který reagoval na nedostatky merkantilistické politiky státu, politika=samostatná věda.Názor klasiků: národní hospodářství má svůj vlastní přirozený řád a zákony, které jsou nezávislé na rozhodovacích procesech mikroekonomických subjektů.Hlavní rysy:

Předmětem zájmu je makroekonomie Ekonomické jevy zkoumali z dlouhodobého pohledu Stoupenci hospodářského liberalismu Zkoumali faktory eko růstu, rozdělování národního bohatství, ekonomické role velkých

společenských tříd Základní teorie: teorie hodnoty (nákladová teorie hodnoty, pracovní teorie)

Teorie rozdělování (mzdy, zisky, pozemkové renty) kvanitativní teorie peněz

Dvě větve: anglická a francouzská.Anglická větev:Růst množství peněz v ekonomice zvyšuje automaticky pouze nominální nikoliv reálný národní důchod a vede pouze k poklesu kupní síly peněz. Růst cenové hladiny nemusí podněcovat rozmach výroby a může odrazovat od vývozu a stimulovat dovoz. Trvalá aktivní obch. bilance brání rozvoji mezinárodní dělby práce a odrazuje obchodní partnery. Adam Smith: laissez fair, neviditelná ruka trhu, kritika merkantilismu, zdrojem růstu národního bohatství je ekonomický růst (výroba zboží – produktivní neproduktivní, společenská dělba práce, směna), teorie absolutní výhody, teorie kapitálu (fixní a oběžný – mzdový fond), paradox hodnoty vody a diamantu, dva typy cen (přirozená a tržní), měřítkem hodnoty je práce.Thomas Robert Malthus: populační teorie, mzda jako existenční minimum, ekonomie jako ponurá věda, zákon klesajících výnosů v zemědělství, diferenční pozemková renta. David Ricardo: ekonomický růst závisí na rozdělování národního důchodu mezi renty, zisky a mzdy. Akumulace kapitálu je hybnou silou růstu. Stagnace kapitalismu. Diferenční renta. Železný zákon mzdový, pracovní teorie hodnoty. Teorie ceny /zboží vzácné a vyráběné/. Kvantitativní teorie peněz. Teorie komparativní výhody. Zisk je přebytekJohn Stuart Mill: sociolog, stacionární stav, kapitál vzniká abstinencí od spotřeby, zisk je náklad. Teorie ceny a hodnoty (3 druhy zboží podle elasticity nabídky), teorie mezinárodní hodnoty.Francouzská větev: Jean Baptista SayOdmítal nákladovou teorii hodnoty, bohatství je tvořeno prací, půdou a kapitálem. Rozdělování mezi mzdy, renty a zisky chápal jako rozdělování produktu mezi 3 výrobní faktory: práci, půdu a kapitál a to v závislosti na jejich příspěvku k tvorbě produktu – předchůdce moderní teorie rozdělování.

Sayův zákon trhů: agregátní nabídka (jakkoliv velká) si vždy vytváří stejně velkou agregátní poptávku. Platí jen v barterové ekonomice a jen v bodě makroekonomické rovnováhy.

7. Co je to marginalistická revoluce a jaký byl její přínos pro vývoj ekonomických teorií?

Marginalistická revoluce – změna paradigmatu v ekonomickém myšlení, klasická politická ekonomie nahrazena moderní ekonomií.Charakteristiky: (rozdíly oproti KPE)- odmítnutí hodnotové teorie KPE a konstrukce nové subjektivní teorie hodnoty- zkoumání jevů z pozice jednotlivců, individualismus jako výchozí metoda přístupu- v klasické ekonomii byl ústřední postavou kapitalista, pro marginalisty byl ústřední postavou spotřebitel- orientace na poptávkovou stranu ekonomiky, cena na trhu je závislá na ochotě kupujícího.- klasikové se zajímali o ekonomický růst, kdežto marginalisté zaměřovali svou pozornost na alokaci omezených zdrojů- marginální analýza otevřela prostor pro systematické využívání matematického aparátu- největším přínosem směru je teorie mezní užitečnosti (počátky v díle W. Jevonse, C. Mengera a L. Walrase), dále teorie mezní produktivity

pozn. teorie mezního užitku a teorie mezní produktivity představují dvě stránky teorie hodnotypozn2. mezní užitečnost – přírůstek uspokojení ze spotřeby poslední jednotky statku.

8. Vysvětlete kardinalistické a ordinalistické pojetí užitku.• Kardinalistické pojetí užitku: užitek lze přímo změřit. Prosazovali např. Jevons, Menger,

Walrase, Marshall ( užitek měřený pomocí peněz, konkrétně užitečnosti peněžního důchodu).• Ordinalistické pojetí užitku: užitek nelze měřit. Statky je nutno chápat jako substituty a

komplementy a spotřebitel porovnává různé kombinace statků. Je schopen je seřadit do škály preferencí. Pareto je autorem ordinalistické verze chování spotřebitele, při níž využil indiferenční křivky. Křivky vyjadřují kombinace množství statku X a statku Y, které poskytují spotřebiteli stejný užitek.

9. Vysvětlete co to znamená ceteris paribus a k čemu se využívá?• Ceteris paribus = za jinak nezměněných podmínek, na všech ostatních trzích nedochází

k žádným změnám. Je to předpoklad pro rovnováhu na trhu. =za předpokladu,že se ostatní věci nezmění …. Při zachování původních podmínek… za stávajících podmínek• Používá se k formulaci ekonomických doměnek, například u definice poptávky. množství

poptavaného zboží v daném časovém období stoupá s jeho klesající cenou, ceteris paribus". Za předpokladu, že se nezmění determinanty poptávky (tj. obecně věci, které mohou mít vliv na tvar a polohu poptávkové křivky), pokud budou obchodníci nabízet zboží za nižší cenu, bude stále více lidí chtít a ochotno takové zboží koupit. Mnoho tvrzení v ekonomii by mělo být správně vyřčeno vždy s dodatkem "ceteris paribus", jinak to není řečeno úplně přesně a může to vést k různým dezinterpretacím a matení lidí.

10. Co je to keynesiánství a co bylo příčinou jeho vzniku?keynesiánství: ekonomický směr, založen John M. Keynes (cambridgeská universita)

- zabývá se úlohou státu v ekonomice a hospodářskou politikou

- dílo – Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz (1936) – zdůvodňuje potřebu aktivního působení státu na straně poptávky, snižování nezaměstnanosti a mírnění dopadů hospodářských krizí.

- přehodnocuje neoklaciské ekonomike a vytváří nové makroekonomické výklady ekonomie- charakteristiky:

o makroekonomický přístup k analýze hospodářstvío základem výkladu je příjmově výdajová metoda (srovnávání příjmů jež se používají na

výdaje – tvorba poptávky, pokud příjmy a výdaje jsou v rovnováze, tak i trh je v rovnováze – vznik teorie efektivní poptávky)

o zdůvodňuje nutnost státních zásahů jež tvoří stabilizační mechanismus- peníze jsou nejen transakční prostředek, ale především uchovatel hodnot- úspory jsou funkcí běžného důchodu- nominální mzdy jsou nepružné směrem dolů- zavádí prvek nejistoty spojený s očekáváním- omezená závislost investi na úrokové míře- odmítá pružné vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce na základě pružných mezd, proto

zdůrazňuje vznik nedobrovolné nezaměstnanostipříčina vzniku: selhání tržního mechanismu a neoklasických eko. teorií, nové eko. jevy, snaha o vysvětlení celosvětové deprese … vznik během hospodářské krize ve 30 letech

Na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, než je teorie neoklasických ekonomů. Podle jeho teorie za určitých okolností nemusí trh nutně spět k nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je produkt nízký a nezaměstnanost vysoká (nedostatečná agregátní poptávka). Faktory, které mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativní motiv poptávky po penězích a past na likviditu. Tyto jevy mohou způsobit absolutní neúčinnost monetární politiky. Největším ekonomickým problémem je podle Keynese nezaměstnanost. Řešení málo účinné měnové politiky vidí ve státní rozpočtové stimulaci (fiskální politika) agr. poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury. Spekulativní motiv poptávky: spekulanti mají představu „normální“ úrokové míry a změnami poptávky po penězích reagují na odchylky skutečné úrokové míry od normální míry.Past na likviditu: nedostatečná účinnost monetární poptávky v době deprese. Vychází ze spekulačního motivu preference likvidity. Proto regulace úrokové míry CB není spolehlivou zárukou plné zaměstnanosti.

11. Vysvětlete pojmy neokeynesiánství a postkeynesiánství?• Neokeynesiánství představovalo snahu o spojení Keynesovy makroekonomie s neoklasickou

mikroekonomií. Jedná se o přizpůsobení Keynesova odkazu neoklasické teorii. Jedním z hlavních znaků je přijetí mikroekonomických poznatků neoklasiků. Hlavními představiteli jsou Alvin Hansen, RF Harrod, Hicks Franco Modigliany a P.A. Samuelson. Využívají například model multiplikátoru (vztah příjmů a výdajů – úspor a investic). Vznik modelu ISLM, úvahy kolem philipsovy křivky.

• Podle neokeynesiánců jsou příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti nepružnosti cen (nepružné mzdy směrem dolů, past na likviditu a necitlivost investic na úrokovou míru). Keynesovská makroekonomie je považována za teorii krátkého období. Ekonomika, která se v krátkém období chová podle keynesiánského modelu, se v dlouhém období chová podle neoklasického modelu. Neokeynesiánská teorie byla do 70. let 20. století součástí ekonomie hlavního proudu, kdy dochází ke krizi keynesiánství, v důsledku stagflace (stagnace ekonomiky a vysoká míra inflace).

• Postkeynesiánství se vytvářelo v 50. letech 20. století jako relativně samostatný a na neokeynesiánství nezávislý směr. Soustředění na problémy zjednodušení výkladu (opuštění prvku nejistoty), vstřícnost neoklasickým ideám autoregulace vedoucí k obnovení rovnováhy při plné

zaměstnanosti, podcenění monetární politiky a peněžních aspektů, se kterými spojovali neschopnost neokeynesiánců rozpracovat teorii inflace.

• Postkeynesiánci kladou důraz na Keynesovy teorie, které jsou odklonem od neoklasické ekonomie. Usilují o vytvoření nového vzorce myšlení, avšak dosud nevytvořili jednotný teoretický systém. Je charakterizováno jako snaha o vytvoření keynesiánský teorie hodnoty a rozdělování a tím vytvoření samostatného ekonomického celku, nezávislého na neoklasických teoriích.

• Postkeynesiánci usilovali od zkoumání kapitalistické ekonomiky v co nejreálnější podobě, tedy s působením nedokonalé konkurence, s převahou oligopolních struktur, rozvinutými peněžními, úvěrovými a dalšími institucemi. Vychází z rozdělení kapitalistické společnosti na dvě třídy, a to kapitalistických podnikatelů a námezdních pracujících.

• Italsko-cambridgeská škola je starší větví keynesiánství. Základem jejich teorií byla ekonomie J.M. Keynese a polského marxisty Kaneckého. Soustředili se na teorii růstu a rozdělování. Zpochybňovali teorii mezního užitku jako hodnotové teorie a teorii mezní produktivity jako teorii rozdělování. Patří sem např. Joan Robinsonová.

• Americká škola je mladší větev postkeynesiánství. Patří sem např. Paul Davidson. Američtí postkeynesiánci se zaměřili na rozpracování peněžní teorie J.M. Keynese. V jejich pojetí není peněžní multiplikátor stabilní.

Postkeynesiánství se od neokeynesiánství a neoklasicismu odlišuje hlavně metodologií. Východiskem postkeynesiánců je metodologický realismus. Ten klade důraz na realismus předpokladů. Zkoumání je založeno na zkušenostech, poznatcích a z nich vyvozovaných úsudcích. Postupuje se od konkrétních případů k obecným zákonům. Postkeynesiánci chápou člověka jako společenskou bytost a předpokládají, že schopnost lidí získávat a zpracovávat informace je omezená.Keynesiánci pracují s omezenou racionalitou. Pravidla jsou určována skupinami, které mají moc plynoucí ze společenského nebo ekonomického postavení. Metodologický realismus je spjat s uvažováním v historickém čase. Historický čas je nezvratný sled událostí od nezměnitelné minulosti k nejisté budoucnosti. Michal Kalecki definoval stupeň monopolu firmy jako poměr hrubé ziskové marže k hodnotě produktu. Závisí na stupni koncentrace kapitálu, na stavu třídního boje, síle odborů, na možnostech firem používat necenové formy konkurence a na dalších faktorech.

12. Vysvětlete náklady obětované příležitosti, kdo je autorem této teorie?• tzv. implicitní náklady – hodnota jiné činnosti (statku), které se musí ekonomický subjekt vzdát ve

prospěch jiné činnosti (statku)• jsou ztrátou mezní užitečnosti statků či služeb, o které člověk přišel z důvodu volby alternativního

využití zdrojů. Obětovaná příležitost je druhou volbou na žebříčku preferencí člověka. Tím, že se rozhodl pro jinou možnost, nebyla tato druhá nejlepší volba realizována a proto musela být obětována. Obětovaná užitečnost nevyrobených statků je to, co určuje náklady.

• autorem je Friedrich von Wieser

13. Jsou peníze vůči reálné ekonomice neutrální?• Humeho neutralita peněz – peníze jsou vždy neutrální, emisí peněz se nám nikdy nemůže podařit

zvýšit výkon reálné ekonomiky, maximálně se nám podaří změnit reálné poměry mezi příjmy a majetkem jednotlivých skupin obyvatel

• Monetaristické pojetí – změny peněžní zásoby nemají dlouhodobý vliv na reálné úrokové sazby, měnový kurs a HDP, neboť nominální veličiny se mění jedna ku jedné se změnami v úrovni peněžní zásoby. Zastáncem je Friedman.

• pokud budem vycházet z rovnice neutrality peněz M=k*P*Q (množství peněz v oběhu=součinu cenové hladiny, reálného národního důchodu a koeficient (procento peněžního důchodu držené jedincem v hotovosti)) – pak M neovlivní k ani Q, ovlivní pouze P…. v realitě však dochází se zvýšením P také k růstu důchodu jedince a navýšení produkce ekonomiky

Friedman popíral neutralitu peněz v krátkém období. Změny nabídky peněz mají v krátkém období silné reálné účinky – mění reálný produkt a zaměstnanost. Peníze jsou neutrální pouze z dlouhodobého hlediska. Nabídka peněz je rozhodujícím faktore, který vyvolává nerovnovážné situace v ekonomice. Změny v nabídce jsou šoky, které mění ceny i reálné veličiny. Tržní ekonomika je stabilní systém, v němž výrazné hospodářské poruchy (recese, inflace, deflace) způsobují změny v nabídce peněz. Inflace je tedy pouze finanční jev, který vzniká, když růst nabídky peněz je rychlejší než růst reálného produktu.

14. Vysvětlete poptávku po peněžních zůstatcích.• je tvoře likvidními aktivy =oběživem a vklady na b. ú. (v jak likvidní formě, chtějí lidé držet svá

aktiva při různé úrok. míře)• Md = Md (r . Y) (- +) čím nižší úročení tím více držím v neúročené formě = > nepřímá úměra• existují 3 základní motivy držby peněz (proč lidé poptávají) – transakční (nákupy), opatrnostní

(neočekávané výdaje), spekulační (vidina zisku)• na trhu peněz představuje poptávkovou křivku L (změny – růst důchodu – L doprava)• vytváří tzv. past likvidity – nízká proková míra při které jsou lidé ochotni držet jakékoliv množství

peněz (horizontální poptávková křivka)

15. Vysvětlete zlaté pravidlo měnového růstu.• Jedná se o Friedmanovo doporučení v oblasti měnové politiky, konkrétné řízení měnového

agregátu (řízení množství peněz v ekonomice).• představuje stálé tempo růstu peněžní zásoby, jež má dlouhodobě odpovídat tempu růstu

reálného produktu.• množství peněz v oběhu by se mělo každoročně zvyšovat v souladu s dlouhodobým růstem eko.

16. Definujte co jsou to mezní veličiny a k čemu slouží.• Mezní veličiny můžeme též chápat jako přírůstky určité funkce, mění-li se proměnná o nějakou

malou jednotku. Mezní produkt, mezní náklady, mezní užitek, atd…• nejčastěji se získávají jako první derivace celkové funkce příslušné proměnné• eko subjekty volí tak, aby maximalizovali vlastní užitek

17. Vysvětlete subjektivní a objektivní teorii nákladů.• Objektivní teorie - teorie nákladů vycházející z teorie mezní produktivity, náklady obětované

příležitosti, náklady určuje obětovaná užitečnost nevyrobených statků, rozhodování jednotlivců a jejich preferenční škály, náklady na výrobu - hodnota statků = užitečnost obětovaná a získaná

• ustálená teorie, posuzuje skutečnost objektivními metodami• subjektivní teorie – závisí na hodnotiteli, velmi individuální, možnost citového ovlivnění

18. Jaký je vztah mezi investicemi a úsporami?• Teorie vycházející z kapitálu: saving is spending. Což znamená, že úspory se mění v investiční

výdaje. Významná myšlenka pro celou klasickou politickou ekonomii. • Podle Keynese nejsou investice a úspory nijak spojeny, neexistuje mechanismus, který by

zajišťoval, že se investice budou rovnat úsporám. Díky tomu mohou nastat dvě situace: mezera úspor (úspory jsou vyšší než zamýšlené investice) nebo mezera investic (zamýšlené investice převyšují úspory). S = s . Yd - C0,

19. Co jsou to peníze v širším a užším pojetí?• Úzké pojetí peněžní zásoby = peněžní agregát M1 (oběživo a vklady na účtech), peníze

jsou to, co je všeobecně používáno při placení za zboží a služby (hotovost a depozita)

• Široké pojetí peněžní zásoby = peněžní agregát M2 (oběživo a vklady na účtech + vklady na termínovaných účtech), v úvahu se berou i méně likvidní formy jako terminované vklady

20. Vysvětlete keynesiánskou spotřební funkci.krátkodobá keynesianská spotřební funkce je funkcí důchodu C = Ca + c . Y,c..........mezní sklon ke spotřebě (MPC), c = ΔC/ΔYCa.......autonomní spotřeba – spotřeba nezávislá na výši důchodu• Celková spotřeba se skládá z autonomní spotřeby (Ca) a indukované spotřeby (cY).• Autonomní spotřeba je nezávislá na výši důchodu (výdaje, které domácnosti musí platit bez

ohledu na výši důchodu + vliv dalších faktorů, které mohou ovlivnit spotřebu).• Indukovaná spotřeba s růstem důchodu roste. Mezní sklon ke spotřebě = přírůstek spotřeby

vyvolaný růstem YD o jednotku. (podle Keynese konstantní). Mezní sklon ke spotřebě potom udává rychlost jakou indukovaná spotřeba s růstem důchodu narůstá, neboli: kolik korun je z dodatečné koruny důchodu vydáno na spotřebu. S růstem důchodu tedy výdaje na spotřebu rostou, s poklesem důchodu naopak klesají.

• APC – průměrny sklon ke spotřebě = C/Y – vyjadřuje podíl spotřebních výdajů na celém důchodu• Dlouhodobá keynesiánská spotřební funkce C=c*Y

C

21. Co je to platební bilance.• soustava finančních účtů zachycující finanční toky se zahraničím• peněžní vyjádření ekonomických transakcí mezi určitou zemí a jejími zahraničními partnery za

určié období (export a import zboží a služeb, investic, finančních prostředků)• lze ji zakreslit formou účtu (T) – vertikální struktura – zachycuje příliv a odliv peněz (kredit a debet)• horizontální zachycuje jednotlivé účty:

• Běžný účet – obchodní bilance zboží, služeb, důchodů a převodů• finanční účet – dovoz a vývoz investic (nákup akcií, úvěry v zahraničí)• účet chyb a opomenutí• devízové rezervy – zachycuje všechny pohyby na zmíněných účtech, slouží k jejich

vyrovnání tak, aby platební bilance byla v rovnováze (=0)

22. Kdy nastává vnější rovnováha?• je představována vyrovnaností platební bilance (nulové saldo platební bilance) – bereme v úvahu

mezinárodní pohyb kapitálu (finanční účet PB) při neměnnosti devízových rezerv• když saldo běžného účtu je vyrovnáno opačným saldem finančního účtu, nebo běžný a finanční

účet se vzájemně vykompenzují (při přebytku BU čistým odlivem kapitálu, při pasivu BU čistým přílivem kapitálu)

• nástrojem k vyrovnání je měnový kurz• nerovnováha nám značí, že přebývá Export či Import (přebytkový/deficitní Export)• zjednodušeně (odhlédnutím od transferů a důchodu) nastává při vyrovnání čistého exportu (Ex=0)

C = Ca + cY

rozpouštění úspor

tvorba úspor

Bod A je bodem, kdy se důchod rovná výdajům na spotřebu

Ca

0Y

• příčiny nerovnováhy: Vývoj HDP, kolísání měnových kursů, vývoj inflace, změna preferencí, protekcionismus,…

- pro jeho mezinárodní srovnání je však třeba použít relativní ukazatel – nejčastěji poměr čistého exportu (Ex – Im) nebo salda běžného účtu k nominálnímu HDP

23. Vysvětlete pojmy měnový kurz a parita kupní síly. Jaký je jejich vzájemný vztah?

• Měnový kurz je cena jedné měny vyjádřená v jednotkách jiné měny, obvykle se udává jako podíl domácí měny ku měně zahraniční. Je ovlivněn hospodářskou a politickou stabilitou země, její obchodní a platební bilancí a spekulacemi, okrajove je ovlivněn CB pomocí devízových intervencí. Silná měna podporuje dovoz a ztěžuje vývoz (snižuje inflaci a domácí produkci)

• parita kupní síly – měnový kurz je rovnovážný jestliže ve dvou zemích lze realizovat nákup za stejné množství peněz (samozřejmostí je přepočet měn). V reále se s ním však nesetkáme, protože existují překážky mezinárodního obchodu. parita kupní síly se používá k vyjádření rozdílu cen mezi jednotlivými státy

• Absolutní PKS – E=cenová hladina domácí/cenová hladina zahraniční …. nominální měnový kurz• Měnový kurz dvou zemí je determinován poměrem cenových hladin v daných zemích.• relativní PKS – e=míra inflace domácí – zahraniční … procentní změna měnového kurzu odpovídá

rozdílu změn cenových hladin

24. Vysvětlete pojem cenová arbitráž, kdy k těmto arbitrážím dochází.• srovnání cen mezi státy v důsledku změny nabídky a poptávky• vyrovnání cen vyjádřených v jedné měně• Pokud by byla v zemi (A) určitá komodita relativně levnější, vedlo by to k růstu poptávky po této

komoditě v zemi (A) a jejímu dovozu do zemí ostatních. To by vyvolalo růst ceny této komodity v zemi (A) a pokles ceny v ostatních zemích a následné vyrovnání cen. Podle zákona jediné ceny jsou tedy ceny všech komodit vyjádřeny v jedné měně stejné

25. Co to znamená, že je země čistým dovozcem kapitálu?rd>rw … domácí úroková míra je vyšší než světová• nabízíme lepší úrokovou míru než ve světě• >poroste poptávka po CZK (apreciace CZK)• poroste dovoz (I), poklesne vývoz (E)• rd s rostoucím I a poptávkou po CZK bude

klesat až na úroveň rw• domácí měna poroste až do okamžiku, kdy se

objem dovezeného kapitálu vyrovná s objemem dovezeného zboží a služeb

(stejná otázka 43Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete a vysvětletevnější rovnováhu země, která je čistým dovozcem kapitálu.)

26. Co to znamená, že je země čistým vývozcem kapitálu?rd < rw … domácí úroková míra je nižší než světová• výhodnost investic v zahraničí díky lepší rw

• směna CZK za jiné peníze(nákup cizích měn, pokles poptávky po CZK (depreciace CZK)

• poklesne dovoz (I), poroste vývoz (E)• rd s klesající I a poptávkou po CZK bude růst až na

úroveň rw• domácí měna bude klesat až do okamžiku, kdy se

objem vyvezeného kapitálu vyrovná s objemem vyvezeného zboží a služeb

r(%)

I

S + (T-G)

rd

rw

I,S, (mld Kč)If = -x … objem dovezeného kapitálu se rovná objemu dovezeného zboží a služeb

S + (T-G)

I

I, S (mld Kč)

rd

rw

If = x … objem vyvezeného kapitálu se rovná objemu vyvezeného zboží a služeb

27. Jaký je vztah mezi reálným měnovým kurzem, nominálním měnovým kurzem a čistým exportem?

• nominální měnový kurz = měnový kurz jež se vyhlašuje (např ČNB) …. E• reálný měnový kurz = vychází z parity kupní síly peněz (nákup zboží za stejné množství peněz

v ČR a jinde, snaha o vyjádření srovnatelné úrovně cen mezi státy …. Er• vztah mezi nimi lze vyjádřit takto: Er = E * Pf / P(reálný měnový kurz= nominální MK * poměr zahraniční a domácí cenové hladiny)• E . Pf – zahraniční cenová hladina přepočtená na koruny• reálný měnový kurz měří relativní konkurenční schopnost zahraničního a domácího zboží• čistý vývoz závisí na reálném měnovém kurzu• reálná depreciace měny zvyšuje čistý vývoz• reálná apreciace měny snižuje čistý vývoz• k reálné apreciaci a depreciaci nedochází pouze změnami nominálních měnových kurzů, ale i

změnami cen zahraničního a domácího zboží a služeb

28. Vysvětlete, kdy nastává rovnováha na trhu peněz.• peněžní zásoba se rovná sumě poptávaných peněžních zůstatků … Ms = Md (Y,r)• Y – nominální důchod, r – nominální úroková míra + -• v krátkém časovém období je nabídka dokonale pružná (vertikální)•

• rovnováha na trhu peněz je dána průsečíkem MD a MS (bod rovnováhy E), je tím dosaženo rovnovážné úrokové míry a rovnovážného množství peněz

• nerovnováha se upravuje pomocí monetární politiky (vliv na MS) či změnou objemu produkce či úrovně cen (vliv na MD)

• poptávka je tvořena transakční (peníze na nákup), opatrnostní (peněžní zásoba na nečekané výdaje) a finanční (peníze na nákup majetku přinášející zisk) D

• nabídka je tvořena oběživem a depozity

29. Vysvětlete pojem lidský kapitál.• autorem je M. Friedman, lidský kapitál je chápan jako základní úroveň vzdělání a zdraví, jež

přináší svému nositeli výnosy, a pro jehož získání musel investovat• kvalita populace závisí na LK, je to soupor znalostí a dovedností, jimiž osoba disponuje• na úrovni jedince se lidský kapitál projevuje vyšším příjmem a zaměstnaností, na úrovni

společnosti pak vyšší produkcí• pomocí LK je možné určit relativní hodnotu člověka na trhu práce• investicí do LK roste produktivita (tím i ekonomika), důchody a náklady (očekává se jejich

návratnost), lidé investují do sebe a návratnost očekávají v podobě vysokých výdělků

30. Keynesiánství a jeho vztah k nezaměstnanosti.• je pro ně ekonomickým problémem, odklání se od klasiků (kteří navrhovali snížit mzdy), řešení vidí

v zásahu státu, který bude stimulovat agregátní poptávku• prohlašují, že zaměstnanost je závislá na agregátní poptávce, snižování mezd by vedlo k jejímu

poklesu, poklesu koupěschopností a výkonnosti podniků, tím pádem i k dalšímu propouštění

• zásahy státu pomocí viditelné ruky státu – podpora agregátní poptávky ze státního rozpočtu a přísun peněz do ekonomiky … hlásá plnou zaměstnanost…státní zásahy jsou žádané pouze v případě selhání tržního mechanismu

Pomocí viditelné ruky státu chtěl dosáhnout plné zaměstnanosti. Definoval 4 cesty k dosažení plné zaměstnanosti: rozdělování důchodů (progresivní zdanění důchodů), ovlivňování sklonu i investicím (pomocí měnové politiky udržovat nízké úrokové míry), vládní výdaje (vyplnit nedostatek soukromé poptávky), zdanění (v recesi nižší daně, v konjunktuře vyšší daně k financování deficitů SR).

31. Vysvětlete politický cyklus.• Michal Kalecki • vlády se chovají tak, aby získaly co nejvíce hlasů ve volbách• značný vliv politického cyklu na hospodářský• jeden až dva roky před volbami stávající vláda uplatňuje politiku poptávkové expanze • po volbách následuje protiinflační politika poptávkové restrikce• vládá před volbami zlepšuje výkon hospodářství a snižuje nezaměstnanost (navýšením vládních

výdajů na úkor vnějšího zadlužení), po volbách je nutnost omezit výdaje a splácet dluh (pokles výkonu ekonomiky)

32. Vysvětlete pojem viditelná ruka státu, kdo je jeho autorem.• Keynesova hlavní myšlenka byla, že tržní ekonomika již není schopna úspěšně fungovat pouze na

základě samoregulačních tržních sil. Proto hledal možnost nápravy a nalezl ji v hospodářské politice státu. V podstatě tento vývoj znamená přechod od neviditelné ruky trhu k „viditelné ruce státu“. Stát má ovšem zasahovat pouze tehdy, když dojde k selhání tržního mechanismu. Viditelnou ruku státu chtěl uplatnit hlavně při řešení otázky nezaměstnanosti a také efektivní (agregátní) poptávky. Viditelná ruka státu znamená zásahy v rámci fiskální politiky ke stimulaci agregátní poptávky, využívání vládních výdajů a zdanění.

33. co je to monetární teorie hospodářského cyklu?• Friedmanova teorie - cyklické výkyvy způsobují šoky v peněžní nabídce• teorie Rakouské školy (představitelů Misese a Hayeka), kde k cyklickým výkyvům dochází

v důsledku měnové politiky centrální banky• vztahují se ke změně Ad oproti teori reálných hosp. cyklů, které preferují změny AS• příčiny cyklů hledají v peněžním oběhu

34. Pomoci modelu AS a AD vysvětlete neutralitu peněz a dále zakreslete situaci, kdy peníze nejsou neutrální.

Krátkodobě – růst peněz – růst produkce, zaměstnanosti (v kr. je popřena neutralita)Dlouhodobě – inflace – M jsou neutrální

35. Nakreslete a vysvětlete přebytek spotřebitele a výrobce.

• Přebytek spotřebitele – rozdíl mezi množstvím peněžních prostředků, které by spotřebitelé byli ochotni za dané množství produkce zaplatit a které skutečně platí

• Přebytek výrobců – při daném rozsahu produkce je rozdíl mezi částkou, za kterou by výrobci byli ochotni prodat a částkou, za kterou skutečně prodávají (cena na trhu)

36. Vysvětlete a nakreslete Marshallovu teorii hodnoty.• z ekonomie odstranil teorii hodnoty klasiků a nahradil ji

teorií rovnovážné ceny, která se nachází v bodě, v němž se navzájem protíná křivka tržní poptávky s nabídkou.

• Rovnovážná cena je cena, při níž nedochází ani k přebytku zboží, ani k jeho nedostatku

• trh má tendence tíhnout k této rovnovážné ceně• Někdy se o ní hovoří jako o marshallových nůžkách –

stříhají vždy obě dvě ostří nůžek – na rovnovážnou cenu má vliv jak nabídka tak poptávka - nemá smysl ptát se co má větší vliv na cenu

• při tvorbě vycházel z S a D klasiků, ale dokázal si pod nimi představit mezní náklady –S a mezní užitečnost –D

37. Jaký je význam poptávky na určování rovnovážné ceny?• odlišení různě dlouhých období• lze zde uplatnit teorii 3 druhů zboží (Mill): • největší význam ve velmi krátkém období – cena je ovlivněna poptávkou, při stejném Q se mění

jen cena, vychází z Richardovy teze vzácnosti zboží (čím méně Q tím méně je S pružná)• nejmenší význam v dlouhém období a velmi dlouhém období – změna poptávky má menší vliv na

cenu (v extrému je cena stejná pro různý objem množství – horizontální S – dokonale pružná S)

P

D

S

PE

QQE

E

38. Vysvětlete a zakreslete investiční a spotřební funkci. – graf níže• investiční funkce = I(r) … je funkcí úrokové míry (nepřímá úměra)• výše investic je závislá na úrokové míře, mezní efektivnosti investi, očekávání podnikatelů, …)• v keynes. modelu představuje hrubé domácí investice (investice obnovovací a čísté)• spotřební funkce = C = Ca + Ci = Ca + c*Y … keynes. spotřební fce je fcí důchodu a lze ji

vyjádřit jako součet autonomní spotřeby Ca a indukované spotřeby Ci• Ca je nezávislá na výši důchodu Y, zahrnuje výdaje, jež musí domácnosti platit bez ohledu na Y• mezní sklon ke spotřebě c udává o kolik se zvýší spotřeba při růstu příjmů o 1 jednotku (má

hodnoty 0 – nic neutratím až 1 – utratím vše)• Y značí důchod, s růstem důchodu výdaje na spotřebu rostou (pomaleji než důchod), s poklesem

naopak klesají• dlouhodobá spotřební funkce C= C(Yd, r) (přímá a nepřímá úměra

39. Vysvětlete a zakreslete trh zapůjčitelných fondů. Grafy ve slajdech z přednášek!!• Zapůjčitelné fondy = úspory poskytované

pro investování• Investice = poptávka po zapůjčitelných

fondech• Úspory = nabídka zapůjčitelných fondů•

40. Zakreslete co způsobí přebytek či deficit veřejných rozpočtů na trhu zapůjčitelných fondů.

S + (T-G)

r1

r2

r

I ( r )I= S + (T-G)

I

S

S + (T-G) národní úsporyI

Erd

I=S investice, úspory (mld. Kč)

r (%)

S

r2

r1

r

I ( r )I= S+ (T-G)

S + (T-G)

I

S + (T-G) národní úsporyI

Er = rw+ψ

10

r = rw

r (%)

30

přebytek veřejných rozpočtů … T-G > 0 schodek veřejných rozpočtů … T-G < 0• zvýší nabídku zapůjčitelných fondů• poklesne úroková míra• investice se o něco zvýší, protože pokles

úrokové míry vyvolá snížení soukromých úspor

• I = S + (T – G)

• snižuje nabídku zapůjčitelných fondů• veřejné úspory jsou záporné• investice se o něco sníží, protože se zvýší

úroková míra

• I = S – (G – T)

41. Vysvětlete princip účtování na účtech platební bilance. Zaúčtujte vámi vybrané konkrétní příklady.

• PB - soustava finančních účtů zachycující finanční toky se zahraničímJe tvořena:• běžný účet – vývoz (+) a dovoz (-) zboží a služeb, výnosy a důchody plynoucí ze zahraničí (+) a

do zahraničí (-), jednostranné převody (dary, dědictví)• finanční účet – vývoz a dovoz kapitálu (nákupy(-) a prodej(+) aktiv)• změna devizových rezerv – zachycují všechny operace na BU a FU, slouží pro vyrovnání PB,

např. směna CZK za EUR (snížení devízových rezerv, znaménko +), směna EUR za CZK (svýšení, znaménko -)

42. Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete a vysvětlete vnější rovnováhu země, která je čistým vývozcem kapitálu.

viz otázka 26Co to znamená, že je země čistým vývozcem kapitálu?

43. Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete a vysvětlete vnější rovnováhu země, která je čistým dovozcem kapitálu.

viz otázka 25Co to znamená, že je země čistým dovozcem kapitálu?

44. Zakreslete na trhu zapůjčitelných fondů a vysvětlete jak investiční riziko ovlivňuje vnější rovnováhu země.

• politická, měnová a další rizika vyžadují kompenzaci v podobě vyšších výnosů

• růst rizika ® pokles zahraničních investic ®růst úrokové míry

• v zemích s vyšším investičním rizikem přetrvává vyšší úroková míra = prémie za riziko

• r = rw + ψ …ψ - prémie za riziko• zvýšení rizika ® zvýšení rd ® pokles

čistého dovozu kapitálu®pokles čistého dovozu zboží a služeb®trest za politiku zvyšující riziko investic

45. K čemu slouží fixní měnové kurzy a jaká jsou úskalí těchto kurzů. Navrhněte spekulační útok na měnu, která je v systému fixních měnových kurzů.

• Stabilní – fixní kurzy = měnový kurz s limitovanými hranicemi pásma fluktuace kolem fixní hodnoty• udržování úředně (nejčastěji CB), pevně stanovené výše kurz• kurz je pevně určen a neustále udržován v rámci stanovených pásem• pokud dojde k růstu kurzu hovoříme o devalvaci, při poklesu (zhodnocení měny) o revalvaci• V ČR byl do roku 1996 (pak byl nahrazen řízeným plovoucím kurzem)• spekulační útok: zapříčiňuje měnovou krizi (náhlé výkyvy měnového kursu CZK)

• cílem spekulantů je zisk, proto nakupují cenné papíry v okamžiku, kdy je úroková míra vysoká (očekávají její pokles) ®roste tzv. spekulační kapitál a poptávka po CZK® následuje očekávaný obrat, který vede k prudkému propadu nominálního kurzu koruny (depreciaci)

• Při spekulativním útoku dochází k prudkému snižování devizových rezerv a CB je nucena změnit fixní kurz. Nastává v okamžiku vnější nerovnováhy (např. kvůli deficitu veřejných financí)Situace v ČR – v roce 1996 stále rostla poptávka po české koruně a koruna se zhodnocovala, čímž rostl příliv spekulačního kapitálu. Následující očekávaný obrat vedl k prudkému, více než patnáctiprocentnímu propadu nominálního kurzu koruny proti jeho centrální paritě. ČNB ve snaze zabránit nadměrnému znehodnocení koruny, neúspěšně intervenovala na devizovém trhu. Vzniklé problémy, neudržitelnost fixních kurzů, vyžadovaly radikální změnu. Dne 26. Května 1997 byl zaveden systém řízeného plovoucího kurzu.

46. Vysvětlete co je to reálný měnový kurz. V grafu funkce čistého vývozu zakreslete jaký vliv má reálný měnový kurz na určení výše dovozu a vývozu.

• vychází z parity kupní síly peněz (posuzuje cenu zboží doma a v zahraničí)• Er = E * Pf/P• spojuje nominální měnový kurz s poměrem cenových hladin (zahraniční a domácí• udává poměr zahraniční a domácí cenové hladiny (obě vyjádřené ve stejné měně)• měří relativní konkurenční schopnost zahraničního a domácího zboží

47. V grafu funkce čistého vývozu zakreslete, jaký vliv má reálná apreciace a depreciace na určení výše dovozu a vývozu.

Xčistý vývoz (mld. Kč)

X = X(ER)

reálná apreciace

reálná depreciace

-Xčistý dovoz (mld. Kč) 0

ER*A

- If = - X

ER

Podmínka vnější rovnováhy u dovozu

-If = -XER* - rovnovážný reálný měnový kurzA – bod vnější rovnováhy

48. Na trhu zapůjčitelných fondů zakreslete určení čistých zahraničních investic.• rozdíl mezi domácími

investicemi a národními úsporami je vyplněn čistým dovozem kapitálu

49. Zakreslete změnu reálného měnového kurzu způsobenou růstem domácích investic.

Xčistý vývoz (mld.

Kč)

X = X(ER)reálná apreciace

reálná depreciace

-Xčistý dovoz (mld. Kč) 0

2,0

A

- X1

1,0

-X2

3,0

X3

ER

S + (T- G) národní úsporyI

Erw

-If … čisté zahraniční investice

reálná úroková míra r (%)

investice, úspory (mld.Kč)

• čisté investice ze zahraničí jsou 50 mld Kč• růst domácích investic o 30 mld Kč• přebytek finančního účtu platebí bilance

(80) > schodek BU (50)• apreciace měny > růst poptávky po CZK• růst čistého dovozu zboží a služeb

• původní měnový kurz 30 Kč za euro• v důsledku apreciace došlo ke změně na 25

Kč za euro• Er1 … původní rovnovážný reálný měnový

kurz = 30 * Pf/P• Er2 … reálná apreciace, reálný měnový

kurz = 25 – Pf/P

50. Zakreslete změnu reálného měnového kurzu způsobenou růstem deficitu státního rozpočtu.

Xčistý vývoz (mld. Kč)

X = X(ER)

reálná apreciace

reálná depreciace

-Xčistý dovoz (mld. Kč)

0

ER1*

A

- 50- 80

ER2*

ER

I, S(mld.Kč)

úroková míra r (%)

S + (T-G)

I I´

rw

0 -50

-80

• Čisté investice ze zahraničí jsou 50 mld. Kč, měnový kurz 30 Kč za euro

• schodek státního rozpočtu v hodnotě 30 mld. Kč

• snížení národních úspor ® růst úrokové míry nad úroveň rW

• zvýšení čistých investic ze zahraničí až na úroveň 30 mld. Kč

• růst poptávky po CZK® apreciace měny

• Při zvýšení čistého dovozu kapitálu o 30 mld, koruna reálně apreciuje na takovou úroveň, při které bude čistý dovoz zboží a služeb rovněž roven 30 mld. Kč

• ER1* - původní rovnovážný reálný měnový kurz = 30 . Pf/P

• ER2* - reálná apreciace• reálný měnový kurz = 25 . Pf/P

51. Vysvětlete a zakreslete poptávku po peněžních zůstatcích. Co způsobí změnu této poptávky?

• vychází z keynesiánské teorie poptávky po penězích (3 motivy držení peněz :transakční motiv, motiv opatrnostní a spekulační)

• peněžní zůstatky = vysoce likvidní aktiva s nízkým rizikem a žádným nebo nízkým výnosem (oběživo, vklady na běžných účtech)

• Md = Md (Yn, rN) … poptávka je pozitivně závislá na výši důchodu a negativně na výši r

• změny: růst/pokles důchodů ®posud doprava/doleva

• s růstem důchodu roste poptávané množství peněz z důvodu transakčního a opatrnostního, proto se křivka posouvá doprava.

• s růstem úrokové míry poptávka po peněžních zůstatcích klesá (lidé očekávají pokles), raději nakupují obligace, bo spekulují na růst jejich ceny

52. Vysvětlete a zakreslete rovnováhu na trhu peněz. Co způsobí změnu této rovnováhy?

I, S(mld.Kč)

úroková míra r (%)

S + (T-G)

I

I

rw

0 -50-80

S - (G-T)

Xčistý vývoz (mld. Kč)

X = X(ER)reálná apreciace

0

ER1*

- 50- 80

ER2*

ER

-Xčistý dovoz (mld. Kč)

L(Y1)

L(Y0)

r

L

• na trhu peněz se střetává poptávka po peněžních zůstatcích s peněžní zásobou• D(Y) … poptávka po reálných peněžních zůstatcích• Ms/P … reálná peněžní zásoba• Při vyšší úrokové míře chtějí lidé držet méně peněžních zůstatků a nakupují raději dluhopisy. Cena

dluhopisů poroste a r bude klesat dokud lidé nebudou chtít držet peněžní zůstatky ve výši Ms/P

• Bod E je bodem rovnováhy a re je rovnovážná úroková míra• změna: změna produktu či inflace změní poptávku po peněžních zůstatcích

53. Na trhu práce zakreslete dobrovolnou

a nedobrovolnou nezaměstnanost.

W/P …reálná mzdová sazbaL*… ekonomicky aktivní obyvatelstvoL … lidské zdrojeSL, DL … nabídka a poptávka práce

úsečka A-E … zaměstnanostúsečka E-B… dobrovolná nezaměstnanost

• Předpokladem tohoto příkladu jsou dokonale pružné mzdy (pomocí nichž se čistí trh)

• = osoba setrvává dobrovolně nezam., není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (např. čeká na lepší), nezahrnuje se do statistik nezam.

• Keynes – dochází k ní, když nejsou mzdy dokonale pružné (zpomaleně reagují na ekonomické šoky), reálná mzdová sazba nestíhá dostatečně rychle vyrovnávat nabídku a poptávku a proto vzniká nedobrovolná nezaměstnanost

• = osoba hledá práci, ale nemůže ji nalézt (i za nižší cenu)

reálná mzdová sazba W/P‘ se nachází nad úrovní rovnovážné W/Púsečka C-D … zaměstnanostúsečka D-F nedobrovolná nezaměstnanostD…pracovníci, které chtějí firmy najmoutF…pracovníci, jež chtějí pracovat za W/P‘

54. Vysvětlete a zakreslete princip vyčišťování trhu práce.• Na trhu práce je rovnováha, rovnovážná reálná mzda vyčišťuje trh práce od přebytečné S a D.

Počet lidí opouštějící práci = počtu lidí nalézajících práci. Přirozená míra nezaměstnanosti představuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá ukazateli míry nezaměstnanosti v podmínkách, kdy ekonomika optimalizuje svůj výkon (výkon na úrovni potenc. Produktu).

• Trh se vyčišťuje pomocí flexibilní reálné mzdové sazby, na takovém trhu neexistuje nedobrovolná nezaměstnanost

rN

nominální úroková míra

M/PMs/P

D(Y1)

Ms/P

0reálná peněžní zásoba

r1

re

i

i0

i

i0

i1i1

Y0

Y0

Y1 Y

Y1 YI0

A0

I1 Ip Ep

A1

A IS

1.

2.3.

L (Y1)

i1i1M/P

LM

55. Zakreslete a vysvětlete princip konstrukce křivky IS.• je křivkou rovnováhy na trhu zboží a služeb• zachycuje veškeré kombinace úrokové míry a důchodu, při nichž je trh statků a služeb

v rovnováze (I=S)• Rovnováha na trhu zboží a služeb Y = C + Ip + G … Y= Ca + c(Y-T) + Ip + G• konstrukce se provádí ve třech krocích…• 1. keynesiánský kříž – zachycuje plánované investice, při kterých se plánované výdaje

(spotřeba) Ep= domácímu produktu• 2. investiční funkce – zachytíme úrokovou míru pro plánované investice, při kterých Y=C+I+G• 3. funkce IS – vznikne vynesením hodnoty úrokové míry z investiční funkce a hodnoty domácího

produktu z keynesiánského kříže

56. Zakreslete a vysvětlete princip konstrukce křivky LM.• Křivka LM – rovnováha trhu peněz Ms = Md(r, Y)• zachycuje veškeré kombinace úrokové míry a výstupu, při nichž je trh peněž v rovnováze• Křivka LM je vždy konstruovaná pro určitou peněžní zásobu, pro jinou peněžní zásobu je i jiná

křivka LM

L

WP

W*P

LS

LD

LS = LD

Reálná mzda (W/P)* vyčišťuje trh práce od přebytečné nabídky a poptávkyRovnováha na trhu práce ® poptávka práce LD = nabídce práce LS, to znamená, že počet lidí opouštějící práci se právě = počtu lidí nalézajících práciVyčištěný trh práce je spojen s přirozenou mírou nezaměstnanosti

Ep1= C+Ip+G

Ep0= C+Ip+G

45o

L (Y0)

i0 i0

Y0 Y1Předpokládejme, že výstup ekonomiky je na úrovni Y0. Poptávka po penězích je dána křivkou L(Y0). Na trhu peněz se ustanoví rovnováha při úrokové míře i0. Úroveň důchodu i úrokovou míru přeneseme na graf vpravo a získáme první rovnovážný bod pro konstrukci LM

57. V modelu IS-LM zakreslete a vysvětlete kdy a proč nastanou nerovnovážné stavy a k čemu musí dojít, aby byla obnovena rovnováha?

Úroková míra se tedy mění rychle a dosažení rovnováhy je téměř okamžité. V případě nerovnováhy se proto ekonomika do rovnovážného stavu pohybuje převážně po křivce LM. Pomalé přizpůsobení na trhu statků je způsobeno tím, že změna struktury výroby je časově náročná.

Nad křivkou LM – v bodech A a B je větší nabídka peněz než poptávka peněz è úroková míra pro daný důchod je příliš vysoká, tlak na pokles úrokové míry, pokles – dostáváme se na křivku LM.

V bodech pod křivkou LM – tj. body C a D è větší poptávka než nabídka peněz – růst úrokové míry, zpět na křivku LM

V bodech napravo od křivky IS – body B a C è skutečný produkt je vyšší než plánované výdaje, firmám se hromadí zásoby, omezí produkci, díky tomu se posouváme na křivku IS

V bodech nalevo od křivky IS – body A a D è plánované výdaje vyšší než skutečně vytvořený produkt, firmám neplánovaně klesají zásoby, firmy zvyšují výrobu a posouváme se zpět na křivku IS

i

0Y

LM

IS

E

E

B

C

D A

58. Určete faktory, které způsobí změny rovnováhy v modelu IS-LM v důsledku posunu křivky IS.

• Změnu polohy křivky vyvolává změna daní, vládních výdajů, transferových plateb, investic a autonomní spotřeby (T,G,I,Ca)

• Při růstu se IS pohybuje doprava, při poklesu doleva• posun po křivce IS je vyvolán změnou úrokové míry• ® multiplikační efekt (c/(1-c).rG,Tx,Tr), který zvyšuje domácí produkt Y, ale zároveň zvyšuje

poptávku po penězích.• Při neměnné peněžní zásobě ® růst poptávky po peněžních zůstatcích způsobí zvýšení úrokové

míry, což vede ke snížení investic a spotřeby ® Y.• Vládní výdaje tak vytěsňují investice a spotřebu. • Efekt vytěsňování snižuje domácí produkt.

59. Určete faktory, které způsobí změny rovnováhy v modelu IS-LM v důsledku posunu křivky LM.

• změnu způsobí nabídka reálných peněžních zůstatků (změna množství peněz v ekonomice - CB)• zvýšení nabídky peněz – posun křivky LM doprava• snížení nabídky peněz – posun křivky LM doleva

• růst peněžní nabídky způsobí snížení r, nižší r podporuje investice a Y poroste do Y 1 až do okamžiku, kdy se ekonomika nedostane na úroveň křivky IS, křivka LM se posune doprava

• snížením peněžní zásoby způsobí růst úrokové míry r, investice se budou snižovat a Y bude klesat, křivka LM se posune doleva do nového bodu rovnováhy

• Změny způsobené růstem množství peněz: CB zvýší množství peněz v oběhu (např. nakoupí vládní cenné papíry, sníží povinnou míru rezerv) ® MS jde doprava ® MS>L ® lidé chtějí držet méně peněz, než ve skutečnosti drží ® za přebytek nakoupí cenné papíry®cena cenných papírů roste, úrokové míra klase®zvýšení peněžní zásoby povede k posunu křivky LM doprava

• Změny způsobené snížením množství peněz: CB buď prodá vládní cenné papíry, nebo zvýší povinné minimální rezervy, MS jde doleva, lidé prodávají cenné papíry, klesá jejich cena, úroková míra roste, snižuje se poptávka po penězích®křivka LM posun nahoru

• pohyb po křivce LM je vyvolán změnou úrokové míry• sklon křivky LM je závislý na citlivosti poptávky po penězích na důchod a úrokovou míru

60. Vysvětlete a zakreslete produkční funkci dlouhého období.• produkční fce označuje vztah mezi velikostí vstupů (výrobních faktorů) a výstupů (produkce)• vyjadřuje maximální objem výstupů, které lze s danými vstupy vytvořit• v krátkém období nelze změnit používané množství vstupu, v dlouhém období to možné je• v dlouhém období lze měnit všechny fixní i variabilní faktory• čím složitější výroba, tím více výrobních faktorů je zapotřebí• autor Solow … Y = f(K,L)• nejčastějšími výrobními faktory je práce L, kapitál K• Produkční funkce v dlouhém období vykazuje konstantní výnosy z rozsahu = přírůstek kapitálu i

práce vyvolá stejně velký přírůstek domácího produktu a klesající výnosy z kapitálu*.

Y

ii

M

M/P

L1

LM

i1

i2

Y1

M/P´

LM´

• Klesající výnosy z kapitálu = přírůstek kapitálu na pracovníka ∆K/∆L vyvolá postupně stále menší přírůstek produktu na pracovníka ∆Y/∆L.

61. Vysvětlete teorii externalit.• Externalita je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, resp. činnosti, tzn.

část dopadů činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce.• jedná se o porušení něčího práva – přeneseme náklady na někoho, kdo s tím nesouhlasí• vyvolávají neefektivitu• Jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí: původce si tyto

výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, příp. tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat.

• Příkladem negativních externalit je např. znečištění životního prostředí způsobené ekonomickou aktivitou; uhelná elektrárna poškozující blízké lesy (jež vlastní někdo jiný)

• příkladem pozitivní externality je např.vzdělání, opilování rostlin na poli od včel z nedalekého úlu, les čistící vodu (obyvatelé přilehlých obcí mají kvalitnější vodu)

• Výskyt externalit často vede ke globálně neoptimálnímu rozhodování, neboť tržní subjekty nic nemotivuje k omezení jimi způsobených negativních externalit. Tyto negativní externality však postihují společnost jako celek.

Arthur Cecil Pigou (1877 – 1959)Společenský blahobyt

a) Soukromé a společenské náklady, negativní externality

• soukromé náklady - náklady firmy na výrobu statků nebo poskytování služeb

• společenské náklady - náklady ostatních ekonomických subjektů

• negativní externality – rozdíl mezi společenskými a soukromými náklady firmy

• Soukromý a společenský užitek, pozitivní externality

• pozitivní externalita – produkce prospěšná pro společnost

• společenský užitek vyšší než soukromý užitek

• pozitivní a negativní externality - porušení efektivní alokace zdrojů, selhání trhu

• není dosahováno společenského blahobytu

• řešení pozitivních a negativních externalit - intervence státu do tržního procesu (daně a subvence)

62. Vysvětlete vztah společenských institucí a ekonomického růstu.Základní předpoklady:

Svobodný obchod Respektováni a ochrana soukromého majetku

K/L

∆Y/∆L

∆K/∆L

Y/L = f(K/L)Y/L

0

Svoboda podnikáníBez těchto společenských institucí nemají lidé důvod ke spoření, investování a podnikání

Za jakých podmínek lidé a firmy investují fyzického a znalostního kapitálu?• existují země, které dynamicky rostou a země kde se ekonomický růst blíží nule a produkt na

obyvatele je velice nízký• Teorie bludného kruhu chudoby:

chudé země nemají ekonomický růst, protože mají málo kapitálu, málo kapitálu mají proto, že mají tak nízké důchody, že z nich nejsou schopny spořit a akumulovat kapitál; nejsou schopny zvýšit svůj produkt, a tak zůstávají chudé.

Je prokázáno, že země, které dostaly nejvíce hospodářské pomoci patří stále k těm nejzaostalejším.• Hospodářský růst je podmíněn podnikáním a investováním• Nutným předpokladem pro podnikání a investování je fungování některých společenských

institucí• Instituce jsou formální a neformální pravidla chování, jejichž dodržování je vynucováno

zákonnými nebo morálními sankcemi• Základní společenskou institucí pro ekonomický růst je vlastnictví • „dobře vymezená a chráněná vlastnická práva jsou základem ekonomického růstu“• Vlastnictví opravňuje:

– užívat, mít z věci výnosy, právo pronajímat a prodat

63. Vysvětlete a zakreslete mezery produktu.Rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem se nazývá produkční mezera (deflační a inflační mezera).

• jedná se o rozdíl mezi potencionálním a reálným produktem

• inflační mezera(IM) – HDPP1 < HDPR

□ přetěžování výrobních zdrojů□ růst inflace (cen), zaměstnanosti a

agregátní nabídky□ vzniká kolem vrcholu (expanze)□ vede k přehřátí ekonomiky• deflační mezera(DM) – HDPP2 > HDPR

□ deflace (pokles cen), pokles agregátní nabídky, růst nezaměstnanosti

□ ekonomika produkuje méně, než by mohla

64. Zakreslete a vysvětlete princip utváření krátkodobé a dlouhodobé Phillipsovy křivky.

• obdoba otázky Vysvětlete všechna pojetí Phillipsovy křivky. V čem se tyto teorie vzájemně liší a kterou z nich považujeteza nejrealističtější.

• v krátkém období je možné dosáhnout plné zaměstnanosti• předpokládáme neměnnost setrvačné míry inflace• křivka vyjadřuje poté zaměnitelnost mezi inflací a nezaměstnaností• v dlouhém období má trh práce tendence se vracet na míru přirozené nezaměstnanosti (to je

stav, kdy se počet lidí, jež přišli o práci rovná počtu lidí, jež práci získali)• vlivem zásahů státu lze dosáhnout nižší nezaměstnanosti, tím se nám zvýší cenová hladina a

časem se nezaměstnanost navrátí do bodu přirozené nezaměstnanosti, ale s vyšší inflací, pokud by se státní zásahy opakovali, docházelo by pouze k růstu inflace

• proto je nejlepší udržovat přirozenou míru nezaměstnanosti při udržení setrvačné míry inflace

AS

AD

EP0

HDPR Reálné HDP

Cenová hladina

HDPP1 HDPP2

IMDM

cenová infl. roční vzestup mezd

Philipsova křivka

míra nezaměstnanosti

65. Definujte jak a proč se vyvíjelo ekonomické myšlení hlavního proudu.

• ekonomie hlavního proudu se vyvíjela už od starověku (Aristoteles, fyziokraté, David Hume), ekonomové se postupně snažili popsat různé ekonomické jevy, aby podle nich mohli provádět prognózy do budoucnosti

• důležitou součástí hlavního proudu je klasicka ekonomie s Adamem Smithem (laissez-faire, samoregulace trhu, cenový systém, první studie o inflaci, mezd)

• dalšími byli Malthus a Ricardo, kteří se podíleli na zdanění, teorii hodnoty, rozdělování důchodů, zákon klesajících výnosů

• pak přišla neoklasická ekonomie – závislost poptávky na mezním užitku (preference spotřebitelů), dokončení teorie o tržním mechanismu (Jevons, Meger, Marsal)

• pak přišel Keynes – s Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz, jež přeformuloval teorii peněz a cenové úrovně (od Marsala a Fischera), nutnost zásahů do státu, plná zaměstnanost

• Moderní ekonomie hlavního proudu vychází z klasiků, neoklasiků i keynese• objasňuje vztahy na již utvořených trzích, ale ponechává stranou procesy jejich utváření a

nevysvětluje, jak začnou pracovat• vzniká od konce 2 světové války (od 50 let 20 století), jejím hlavním zastáncem je Samuelson• dochází ke spojení některých teorií keynesiánských a neoklasických do jednoho systému• zavádí nový přístup k hospodářské politice, jež zohledňuje hospodářské cykly (v době krize a

deprese využívat keynesiánskou teorii, v době oživení a konjunktury vycházet z neoklasické, jež usiluje o řozšíření prostoru pro fungování tržního mechanismu)

66. Uveďte alespoň 3 ekonomické směry, které nepatří do ekonomie hlavního proudu. Co je jejich podstatou?

• Postkeynesiánství – usiluje o doplnění keynesovy teorie efektivní poptávky o teorii cen, rozdělování a peněz, snaha o vytvoření samostatného eko. celku, nezávislého na neoklasických teoriích

• Socialistický směr – nastolení nového řádu, odpůrci kapitalismu, ústřední myšlenkou je vykořišťování jako důsledek soukromého vlastnictví, proto Marx požadoval jeho odstranění (podstata komunismu)

• Radikální ekonomie – nová levice, odmítá moderní makroekonomii, odmítání tržního mechanismu (vliv reklamy na spotřebitele), odmítání imperializmu, více spravedlnosti (odpor proti velkým nerovnostem vytvářeným trhy), demokratické plánování

67. Co je to protikeynesiánská revoluce a které ekonomické směry a proč do této revoluce spadají?

• od 50. let se formuje protikeynesiánská revoluce• v 70. letech 20. stol. v důsledku krize keynesiánství sílí odpor vůči neokeynesiánské ekonomii.

CB

A

Přirozená míra nezaměstnanosti

míra nezaměstnanosti [%]

míra inflace [%]

Dlouhodobá Phillipsova křivka

• spadají sem monetarismus, škola racionálních očekávání a ekonomie strany nabídky• spojuje je odpor vůči neokeynesiánství a keynesiánství• monetarismus – nová interpretace kvantitativní teorii peněz, malá účinnost rozpočtové politiky

(efekt vytěsňování soukromé poptávky)• škola rac. očekávání – odmítá zásahy státu, především neočekávané (pokud stát provádí

očekávané a ohlášené úkony, hospodářství se nesloží)• eko. strany nabídky – odmítá úlohu státu při zajišťování plné zaměstnanosti, a politiku zaměřenou

na stranu poptávky, kritizuje fiskální politiku

68. Vysvětlete paradox vody a diamantu, kdo je jeho autor. Kdo a jak tento paradox vyřešil?Str. 58

• Smith – vysoce užitečná voda má nízkou směnnou hodnotu, zatímco téměř neužitečný diamant má směnnou hodnotu (cenu zboží) velmi vysokou. Z toho usuzoval, že směnná hodnota nezávisí na hodnotě užitné.

• Paradox hodnoty zapříčinil opomenutí významu poptávky pro utváření ceny. Smith měl na mysli celkovou užitečnost, která ovšem nemá ke směnné hodnotě žádný vztah.

• Smith hledal vnitřní hodnotu zboží, hodnotu, která by nebyla závislá na subjektivním ocenění spotřebitelem. Snažil se o oddělení užitné a směnné hodnoty. Své tvrzení, že směnná hodnota (cena) je nezávislá na užitné hodnotě (hodnotě zboží pro spotřebitele), dokazoval na příkladu, který je označován jako „paradox hodnoty vody a diamantu“. Voda, přestože je velice užitečná, má nízkou směnnou hodnotu, zatímco diamant, který je podstatně méně užitečný, má směnnou hodnotu velmi vysokou. Smith zaměnil celkovou užitečnost s mezní užitečností. Celková užitečnost skutečně nemá ke směnné hodnotě žádný vztah.

• Paradox hodnoty vody a diamantu vyřešili až marginalisté pomocí teorie mezní užitečnosti. • Jevons - Vymezení mezní užitečnosti a subjektivní hodnoty využil k řešení tzv. Smithova

paradoxu. Voda má malou směnnou hodnotu proto, že má nízkou mezní užitečnost, i  když její užitečnost je vysoká.

69. Co jsou to racionální očekávání, k čemu se využívají? Vysvětlete pomoci teorie racionálních očekávání Phillipsovu křivku a hospodářský cyklus?Str. 160-162

• dle hypotézy racionálních očekávání berou lidé při svém rozhodování v úvahu všechny dostupné relevantní informace. Lidé netvoří svá očekávání pouze na základě minulých zkušeností, nýbrž sledují i odhady předpokládaného hospodářského vývoje, vývoj na finančních i komoditních trzích, výroky politiků, bankéřů či ekonomů

• předpokládá, že se lidé chovají cílevědomě nejen při maximalizaci užitku, ale i při shromažďování a zpracování informací. Lidé jsou racionální v tom smyslu, že se snaží jednat vždy nejlepším možným způsobem

• škola racionálních očekávání je největším odpůrce neokeynesiánců, vychází z teorie celkové ekonomické rovnováhy, dále vycházejí z předpokladů dokonale pružných mezd (čistících trh práce), jsou odpůrci neočekávaných zásahů státu (berou je jako hrozbu, jež vychyluje rovnováhu)

• Příznivci racionálního očekávání dospěli k závěru, že neexistuje ani krátkodobá zaměnitelnost inflace a nezaměstnanosti, protože ekonomické subjekty nepodléhají peněžní iluzi, ale předpokládají cenový a mzdový růst. Tento cenový nárůst okamžitě započítávají do vlastních cen a cenových dohod. Také znají účinky měnové expanze na inflaci. Snížení nezaměstnanosti pod přirozenou míru je pak možné jedině prostřednictvím nepředvídatelných zásahů státu (překvapení, šok). Proto byla krátkodobá i dlouhodobá Phillipsova křivka nahrazena teorií pravdivé a jevové Phillipsovy křivky. Jevová křivka znázorňuje zaměnitelnost inflace a nezaměstnanosti v důsledku nepředvídatelného šoku.

• Přesto je podle představitelů školy nejlepší hospodářská politika založená na politice dlouhodobých stabilních pravidel. Takováto politika lépe funguje, protože lidé si můžou vytvářet svá racionální očekávání. Překvapení a šoky destabilizují a zhoršují ekonomiku.

• u hospodářského cyklu se projevuje opět jako kritika neočekávaných zásahů fiskální a monetární politiky, které způsobují ekonomické výkyvy pomocí šoků (změny AS, převratné inovace a nárůst investiční aktivity)

70. Co je nejvýznamnějším přínosem Školy strany nabídky. Nakreslete a vysvětlete tuto teorii.

• působí od 70. let, reakce na ekonomiku hlavního proudu – orientace na AD• hospodářská politika zaměřena pouze na AD, může špatně ovlivňovat agregátní nabídku• jsou zaměřeni na nabídku, jež vyrovnává daň z příjmů a tržní růst• v opozici keynesiánské ekonomiky strany poptávky• odmítá úlohu státu při zajišťování plné zaměstnanosti a politiku zaměřenou na stranu poptávky• kritika fiskální politiky: negativní dopady daňové politiky, příjmy pro uskutečňování fiskální

poptávkové stimulace• nejvýznamnější teorií je Lafferova křivka –

analýza vlivu míry zdanění na příjmy z daní, při nulových daních jsou příjmy nulové, stejně tak platí pro 100% daně, protože nikdo nebude chtít pracovat jen na stát

• Změny mezních sazeb daní vyvolají změny poměrných cen práce a úspor a tím vyvolají změny v jejich nabídce

• oslabením nabídkových motivací klesá národní důchod

• při vysokém zdanění podzemní ekonomika (barterová či samozásobitelská, činnosti zaměřené na obcházení daní)

71. Co je podstatou ekonomického směru Škola veřejné volby. Vysvětlete teorii politického cyklu.

• vývoj od 50. let 20. století, slučuje politologii (chování člověka na veřejnosti) a ekonomii (chování člověka na trhu), zabývá se kolektivním rozhodováním (rozhodováním skupiny či v její prospěch)

• Politologie vychází z předpokladu, že politický člověk sleduje veřejný zájem.• Ekonomie tvrdí, že ekonomický člověk sleduje svůj vlastní zájem.• Škola veřejné volby říká, že politický a ekonomická člověk může být totožný.• Považuje voliče za zákazníka a politika za výrobce, či obchodníka.• jedinec volí, jedná…. kolektivní entity nevolí nejednají…jednotlivci jsou schopni přinést určitou

oběť ve prospěch veřejného blaha• politický cyklus – předpokládá předvolební krátkozrakost voličů (neschopnost vidět dlouhodobé

důsledky vládních opatření)- vláda před volbami volí líbivou politiku expanzivního charakteru (1-2 roky)- po volbách je nutné splácet nadělané dluhy a vláda musí zvolit restriktivní politiky (zvýšení

daní, omezení důchodu, vládních výdajů)- před volbami začne zase utrácet a zvyšovat blahobyt voliče …. celý cyklus se opakuje

• teorém středního voliče – politické strany prosazují politiku reprezentující názory voličů, kteří stojí uprostřed politického či společenského spektra (bez ohledu na pravici či levici)

72. Vysvětlete absolutní a komparativní výhodu v mezinárodním obchodě.• autorem je Adam Smith, jež navázal na společenskou dělbu práce teorií o mezinárodní dělbě

práce, založené na mezinárodním obchodu využívajícím absolutní výhody (celé to vedo ke zvětšování bohatství všech národů

• absolutní výhoda – stát, jež produkuje komodity s nižšími N než jiné země, při specializaci na výrobu těchto komodit dosahuje absolutně nejnižších N, většinou se omezuje cly

Zakázaná zóna

Príjmy z daní

Lafferov bod

0 100 % Míra zdanění

• komparativní výhoda – existence oboustranně výhodného obchodu mezi 2 státy, když jeden má absolutní výhodu na všechno zboží a druhý má na vše zboží absolutní nevýhodu (touto teorií navázal Ricardo na Smithovu teorii absolutní výhody)

• v rámci komparativní výhody dochází k dělbě práce mezi dvěma stranami a specializaci na konkrétní zboží

• mezinárodní dělba práce pomocí komparativní výhody zajišťuje ve výsledku vyšší produkci, než kdyby jeden stát vše vyráběl a dovážel druhému

73. Vysvětlete co je to kvantitativní teorie peněz. Jaké dva názorové proudy tato teorie má a proč. Na konkrétních příkladech vymezte platnost obou pojetí.

• teorie: Kvantifikuje souvislost mezi změnou peněžní zásoby M a cenovou hladinou P, lze jej vyjádřit matematicky fischerovou rovnicí směny MV=PY (množství peněz a rychlost obratu=>nabídka peněz se rovná průměrná cena a průměrné množství nakoupeného zboží => poptávka po penězích, nominální důchod)

• Cantillonův efekt – vliv změn množství peněz na cenovou hladinu závisí na tom, do jakých rukou se peníze dostanou (použití na spotřebu - roste D a cenová hladina, zatímco investoři investují, nespotřebovávají a roste výroba a obchod a neroste cenová hladina

• John Locke, zvýší-li se množství peněz v oběhu, zvýší se cenová hladina ve stejném poměru. • Hodnota peněz závisí nepřímo úměrně na jejich množství.• příliv peněz do země nemůže zvětšit bohatství země, protože peníze jsou ekvivalentně vyrovnány

vyváženým zbožím (snižují také hodnotu peněz v zemi)• v krátké období je možný příznivý dopad zvýšení peněžní zásoby na nabídku, nakonec však

povede k růstu cen• David Hume, zvýšení peněz v oběhu se vždy promítne do zvýšení cen, bez ohled na to, do čí

rukou se peníze dostanou – vyvrácení Cantilonova efektu. (pouze se tak děje s určitou časovou prodlevou) (Navázal na Locka)

• mechanismus toků drahých kovů zvyšuje cenovou hladinu• vyšší ceny domácího zboží snižují mezinárodní konkurenceschopnost, což má za následek pokles

exportu a růst importu, čímž se rozplyne obchodní přebytek země• důsledkem pasivní obchodní bilance je vývoz peněz ze země, což vede k poklesu domácích cen a

tím i k zlepšování exportu• Humův zákon: není možné dosáhnout zvýšení relativního podílu země na světové zásobě

drahých kovů, aniž by země zároveň zvýšila svůj podíl na světové výrobě zboží• rovnováha odpovídá takovému rozdělení zlata mezi země, které je proporcionální jejich výrobě

zboží

74. Vysvětlete Cambridgeskou teorii peněz a Fisherovu Rovnici směny. Co mají tyto teorie společného a v čem se liší?

• Cambridgeská teorie peněz – pracuje s národním důchodem• hledá důvody, proč subjekty chtějí držet peníze – jak velkou část důchodu chtějí lidé držet ve

formě peněz• teorie poptávky po peněžních zůstatcích• M = k * Y *P….(hotovostní zůstatky = součinu nominálního peněžního důchodu PY a koeficientu

značícím procento peněžního důchodu držené jedincem v hotovosti)• nabídka peněz (celkové hotovostní zůstatky) = poptávka po penězích (celkové hotovostní

zůstatky, jež chtějí lidé držet)• k závisí na úrokové míře(nepřímo) a bohatství (přímo), je tedy velmi nestabilním prvkem• Fischerova rovnice směny – pracuje s transakcemi• zobrazuje vztahy mezi množstvím peněz, rychlostí jejich obratu, cenovou hladinou a objemem

transakcí• M .V = P . T… (tok peněžních výdajů za určité období = peněžní hodnota transakcí za dané obd.)• množství peněz v oběhu * rychlost obratu peněz = cenová hladina * fyzický objem transakcí

• M je přímo úměrná P, T a nepřímo úměrná V (je stabilní veličina, mění se pouze v dlouhém obd.)• objemy transakcí závisí na reálných faktorech (množství výrobních faktorů, technické znalosti),

rovněž u nich nedochází k velkým výkyvům• peníze jsou brány pouze jako oběživo• růst množství peněz v oběhu zvyšuje cenovou hladinu• v dlouhém období se změny množství peněz promítají ve změnách cenové hladiny

75. Vysvětlete keynesiánské pojetí neúčinnosti monetární politiky.

• Na základě makroekonomických analýz dospěl k závěru, že existuje ještě obecnější teorie, než je teorie neoklasických ekonomů. Podle jeho teorie za určitých okolností nemusí trh nutně spět k nejefektivnějšímu bodu, ale může se ustálit v situaci, kdy je produkt nízký a nezaměstnanost vysoká (nedostatečná agregátní poptávka).

• Faktory, které mohou tento stav vyvolat, jsou spekulativní motiv poptávky po penězích a past na likviditu. Tyto jevy mohou způsobit absolutní neúčinnost monetární politiky. Největším ekonomickým problémem je podle Keynese nezaměstnanost. Řešení málo účinné měnové politiky vidí ve státní rozpočtové stimulaci (fiskální politika) agr. poptávky v dobách deprese a krytí jejího schodku v době konjunktury.

• Spekulativní motiv poptávky: spekulanti mají představu „normální“ úrokové míry a změnami poptávky po penězích reagují na odchylky skutečné úrokové míry od normální míry.

• Past na likviditu: nedostatečná účinnost monetární poptávky v době deprese. Vychází ze spekulačního motivu preference likvidity. Proto regulace úrokové míry CB není spolehlivou zárukou plné zaměstnanosti.

76. Co je podstatou Friedmanovy Nové kvantitativní teorie peněz?Str. 147-148• Tato teorie byla rehabilitací kvantitativní teorie peněz, kterou keynesiánci považovali za málo

účinnou. • Vychází ze 2 hlavních poznatků: stabilní charakter poptávky po penězích (teorie

permanentního důchodu) a pochopení rozdílů mezi dlouhodobými a krátkodobými účinky změn peněžní zásoby, popření neutrality peněz v krátkém období.

• v krátkém období změny nabídky peněz vedou ke změnám produkce a zaměstnanosti• peníze jsou neutrální pouze v dlouhém období, ovlivňují pouze cenovou hladinu• inflace vzniká pouze v okamžiku, kdy růst nabídky je rychlejší než růst reálného produktu• Východiskem teorie je analýza poptávky po penězích. Je sice funkcí mnoha proměnných, ale je to

funkce stabilní. • Silná vazba je i mezi změnami nabídky peněz a nominálním národním důchodem. Nabídka peněz

je dána zvnějšku a je nezávislá na fungování ekonomiky. Změny nabídky peněz vyvolávají změny v nominálním důchodu (monetární zásahy) tak, že se nejprve projeví ve změnách reálného důchodu (6-9 měsíců) a teprve poté ve změnách cenové hladiny (za dalších 6-9 měsíců). Celkové zpoždění mezi změnou množství peněz v oběhu a pohybem cenové hladiny činí v průměru 12-18 měsíců.

77. Teorie hodnoty, co to je a jaké jsou její základní typy, co je jejich měřítkem?• Smith – teorie pracovní hodnoty – je založena na rozlišení mezi přirozenou a tržní cenou. Tržní

cena je cena, za kterou se na trhu prodává a trh má tendenci směrovat z  dlouhodobého hlediska k ceně přirozené

• snaha o rozlišení užitné a směnné hodnoty zboží (paradox vody a diamantu)• Přirozená cena není tedy závislá na vztahu S a D, ale je ovlivněna náklady -> nákladová teorie

hodnoty• jejím měřítkem je hodnota práce (nejstabilnější, nemění svou hodnotu)• přirozená cena je závislá na nákladech (renta, mzda, zisk, původně jen práce)

• W.S. Jevons – teorie mezní užitečnosti–měřítkem hodnoty je mezní užitečnost (užitečnost statku)• mezní užitečnost je klesající funkcí množství zboží (odvíjí se od ní poptávka)• zohlednil poptávku na kterou Smith opomněl, jedná se o subjektivní teorii• mezní užitečnost definoval jako první derivaci celkové užitečnosti• Správné jsou obě teorie, protože Jevons přiznal význam nákladů na Q

78. Jaké teorie úroku znáte, co je jejich podstatou?• lichva – půjčování na příliš vysoký úrok – ve středověku běžná činnost, dnes trestné• neoklasická teorie úroku tvrdí, že úroková míra je vyrovnávajícím činitelem úspor a investic, kdy

na straně nabídky jsou S a na straně poptávky I• Při vysoké úrokové míře subjekty ztrácejí motivaci spořit a proto investice klesají• úrok je odměna za vzdání se současné spotřeby• Teorie úroku Rakouské školy - Böhm – Bawerka – lidé preferují přítomné statky před

budoucími…. budoucí potřeby totiž nepociťují tak naléhavě jako přítomné a proto pro ně mají menší hodnotu.

• Úrok chápali jako ažio – rozdíl mezi hodnotou statků přítomných a hodnotou statků budoucích• Fischer – navázal na rakouskou školu – ochota a příležitost – ochota vzdát se současné spotřeby

ve prospěch budoucí• úrok překonává neochotu vzdát se současné spotřeby (je oceňován subjektivně)• definuje příležitost (faktor ovlivňující úrok) – možnost investovat dnešní důchod do technologií, jež

přinesou vyšší budoucí důchod• keynes – teorie preference likvidity – úrok je vyrovnávajícím činitelem nabídky peněz a poptávky

po penězích – úrok je odměna za vzdání se výhod likvidity (motivuje k držení méně likvidních aktiv namísto likvidní peněžní hotovosti

• preference je spojovaná se čtyřmi motivy: důchodový (zásoba peněz na nákup), opatrnostní (vytváření zásob na neočekávané výdaje), motiv podnikání (obdoba důchodového, ale u firem), spekulační (očekávání vývoje na trhu s CP)

79. Vysvětlete co jsou a jak vznikají národní úspory.• národní úspory tvoří veřejné úspory (T-G) a soukromé úspory (S – úspory domácností a firem)• národní úspory = S + (T – G)• deficit vládního rozpočtu znamená záporné veřejné úspory a tím snižuje národní úspory a nabídku

zapůjčitelných fondů, jež financují investice• národní úspory se rovnají domácím investicím + zahraničním investicím

C + I + G + X = T + Yd• G – veřejné výdaje na nákup zboží a služeb• T – čisté daně (Tx - Tr)• Yd – disponibilní důchodYd = C + S

C + I + G + X = T + C + SI + X = S + (T - G)

80. Vysvětlete hypotézu životního cyklu a teorii permanentního důchodu.• Brumberg, Ando, Modigliany – hypotéza životního cyklu• lidé rozvrhují svou spotřebu dle svých očekávaných důchodů v průběhu jednotlivých etap celého

svého životního cyklu (mládí, střední generace, penze), eliminace velkých výkyvů ve spotřebě ©• změny důchodů nemají tak velký vliv na spotřebu• lidé usilují o zajištění spotřeby, jež je přibližně vyrovnaná v průběhu života• úspory jednotlivce pak závisí na běžném důchodu, bohatství, očekávaných budoucích příjmech a

věku

• spotřeba a úspory jsou závislé na demografickém vývoji a věkové struktuře obyvatelstva• během života se spotřeba člověka mění méně, než jeho důchod• zvýšení majetku o korunu má na spotřebitele menší vliv než zvýšení příjmů o korunu• permanentní důchod – Friedman• člověk mění spotřebu pouze v reakci na změny důchodu, jež považuje za permanentní• jedná se o složku běžného důchodu, má stálý charakter (malý vliv přechodných změn)• člověk jej očekává dlouhodobě, závisí na jeho bohatství, úrokové míře a očekáv. prac. příležitostí• důchod = permanentní (očekávaný) + proměnlivý (neočekávaný)• Permanentní důchod je spotřebován a proměnlivý šetřen. => stabilní charakter spotřeby• Vývoj spotřeby je výhradně závislý na očekávaném permanentním důchodu• spotřeba je pak funkcí permanentního důchodu …. C = c*YP

• při posuzování permanentního důchodu a přechodného jsou lidé velmi opatrní (3-5 let). Teprve až se přesvědčí, že se přechodný důchod změnil na permanentní, pak zvýši svou spotřebu.

81. Vysvětlete investiční multiplikátor. K čemu slouží?Str. 127• ukazuje, jak přírůstek soukromých investic zvýší produkt ve větším, tedy multiplikovaném,

rozsahu, kt. převýší původní přírůstek soukromých investic• důchodotvorný účinek investic• Investice vyvolává nejdříve přírůstek důchodů v investičním sektoru. Důchody z investičního

sektoru jsou vynakládány na spotřebu a tím vyvolávají přírůstky důchodu i ve spotřebním sektoru• velikost multiplikátoru závisí na mezním sklonu ke spotřebě (c - přírůstek spotřeby vyvolaný

přírůstkem důchodu o jednotku)• geometrická řada tvorby důchodů: dY = dI + c * dI + c2 * dI + c3 * dI + c4 * dI + …• dY … přírůstek národního důchodu vyvolaný investicemi, dI … přírůstek investic

• první člen řady dI udává přírůstek důchodů v investičním sektoru = přírůstek investic• z těchto důchodů je část uspořena a část vydána na spotřebu(ta pak vytváří další důchody c*dI)• následující důchody jsou vždy menší než předchozí, bo jen část důchodu je vydána na spotřebu,

řetězová reakce se tak postupně vyčerpává

• součtem řady dostaneme vztah dY = 1/ (1 – c) * dI• 1/(1-c) …. investiční multiplikátor (číslo větší než 1, bo c je vždy menší než 1)• Důchodotvorný efekt investic byl použit k vysvětlení nutnosti veřejných investic jako nástroje v boji

s depresí a nezaměstnaností. Předpokladem působení důchodotvorného efektu investic je existence nevyužitých výrobních kapacit a nezaměstnanosti.

• Nedostatkem multiplikátoru je zahrnutí pouze účinku investic na poptávku, nikoliv na nabídku. Z krátkodobého hlediska sice roste poptávka, ale následně se zvyšují i výrobní kapacity, což představuje přírůstek nabídky. Tento účinek se však projevuje se zpožděním, zatímco důchodotvorný účinek téměř ihned.

82. Vysvětlete základní režimy měnových kurzů. Vysvětlete pojmy vztahující se k posilování či oslabování měn. Co je to měnový systém ERM (ERM 2).

• MK = cena jedné měny vyjádřená v jednotkách jiné měny (podíl domácí měny ku zahraniční)• rozdělujeme na nominální a reálný• nominální měnový kurz = měnový kurz vyhlašovaný (např. CB)• reálný měnový kurz = vychází z parity kupní síly – srovnává co si za určitou částku můžu koupit

u nás a v zahraničí – porovnává cenové hladiny dvou států (ER = E *Pf/P)• fixní (pevný kurz) = měnový kurz s limitovanými hranicemi pásma fluktuace kolem fixní hodnoty,

stanovený CB, pevně stanovený, CB monetárními zásahy hlídá jeho dodržení• pokud dojde k růstu kurzu hovoříme o devalvaci, při poklesu (zhodnocení měny) o revalvaci

• Plovoucí (floating) kurz = kurz je určován na trhu vlivem síly nabídky a poptávky, dále se dělí dle stupně vládních zásahů na volně plovoucí a řízený plovoucí systém

• u tohoto kurzu hovoříme o depreciaci (růst kurzu a oslabení měny) a apreciaci (pokles kurzu a posílení měny – růst Importu)

• ERM = předchůdce ERM II, který byl zrušen v 1999 v době zavedení eura, dříve se také vytvářelo fluktuační pásmo, které bylo oproti systému ERM II (+- 15%) mnohem užší (+-2,25 %)

• ERM II = systém fixního výměnného kurzu se stanovenou centrální paritou měny participující v tomto systému vůči euru a povoleným pásmem fluktuace kolem této parity)

• mechanismus fixování zúčastněných měn na euro v rámci fluktuačního pásma• Měna účastnící se v ERM II má stanovenu centrální paritu oproti euru a šíři fluktuačního pásma

pro pohyb devizového kurzu.• jedná se o jedno z konvergenčních kritérií pro přijetí jednotné měny euro

83. Jakým způsobem změny peněžní zásoby ovlivní nominální a reálný měnový kurz?

• ↑ peněžní zásoby ð ↑ cenové hladiny Fnarušení vnější rovnováhy ð↓ čistého vývozu F domácí měna nominálně depreciuje dokud se neobnoví rovnováha

• ↓ peněžní zásoby F domácí měna nominálně apreciuje dokud se neobnoví rovnováha• Změny peněžní zásoby nemají v dlouhém období vliv na reálný měnový kurz – ovlivňují pouze

kurz nominální• ke změnám reálného kurzu dochází pouze se změnou reálných faktorů jako investiční fce, fce

úspor, fce čistého vývozu

84. Určete minimálně 5 faktorů, které způsobí změny nominálního měnového kurzu.• změna nominální peněžní zásoby – ↑ peněžní zásoby ð ↑ cenové hladiny Fnarušení vnější

rovnováhy ð↓ čistého vývozu F domácí měna nominálně depreciuje dokud se neobnoví rovnováha

• změna sazeb ČNB• volby, politická situace (při nestabilitě pokles kurzu vůči ostatním)• investice• krize (pokles kurzu vůči ostatním měnám)• přírodní katastrofy• situace v regionu• závislost na jiné měně

85. Jaké formy obchodního ochranářství v mezinárodním obchodě existují a jaký mají vliv na měnový kurz? Co způsobí liberalizace zahraničního obchodu?

• existují dva typy ochranářství (protekcionismus): tarifní překážky (dovozní cla) a netarifní překážky (dovozní kvóty, kvalitativní požadavky – zdravotní, hygienické, bezpečnostní)

• hlavním důvodem je ochrana domácích výrobců před levnější zahraniční konkurenci a ochrana spotřebitele

• zavedením cla se zvýší cena dováženého zboží… sníží se dovoz …snížení čistého dovozu nemusí mít vliv na snížení čistých investic … dojde k narušení vnější rovnováhy, vznikne dodatečná poptávka po domácí měně ( =apreciace) … zvýší se čistý dovoz zboží a služeb… dojde k obnově vnější rovnováhy

• důsledkem zavedení cel není změna čistého dovozu, ale snížení objemu zahraničního obchodu (snížení dovozu – dražší zboží, snížení vývozu – apreciace měny)

• liberalismus – volný obchod = přistupují na něj zralé ekonomiky (vyspělé státy)• odstraňuje překážky, které omezují volný pohyb zboží mezi státy• zvětšuje možnosti pro mezinárodní specializaci (dělbu práce) a přináší prospěch všem zemím

zapojeným v mezinárodním obchodu => cena některých produktů poroste a některých bude klesat

86. Jaký je dopad kurzové změny na objem vývozu a dovozu? Marshall-Lernerova podmínka.

• dopad kurzové změny na objem dovozu a vývozu závisí na cenových elasticitách poptávky.• Cenová elasticita vývozu udává o klik % se změní vyvážené množství při změně vývozní ceny o 1

%.• Cenová elasticita dovozu udává o klik % se změní dovážené množství při změně dovozní ceny o

1 %.• Depreciace měny vede vždy ke zvýšení objemu vývozu a snížení objemu dovozu, ale vliv na

hodnotu vývozu a dovozu není jednoznačný.• reálná depreciace měny zvyšuje čistý vývoz• reálná apreciace měny snižuje čistý vývoz• k reálné apreciaci a depreciaci nedochází pouze změnami nominálních měnových kurzů, ale i

změnami cen zahraničního a domácího zboží a služeb• Hodnota vývozu a dovozu závisí na cenové elasticitě poptávky po vývozním a dovozním zboží.• Je-li poptávka po vývozním (dovozním) zboží neelastická (< 1), snížení ceny vede k růstu objemu

vývozu, ale peněžní hodnota vývozu se sníží.• Marshall-Lernerova podmínka - Depreciace měny povede ke zvýšení hodnoty čistého vývozu

jen tehdy, když je součet elasticit vývozu a dovozu > 1.• součet elasticit < 1 ® depreciace povede ke snížení čistého vývozu• součet elasticit = 1 ® depreciace nezmění čistý vývoz• V dlouhém období je tato podmínka téměř vždy splněna.

87. Vysvětlete pojmy peněžní báze, peněžní zásoba a peněžní multiplikátor.• peněžní zásoba = nominální hodnota peněz v ekonomice, nabídka peněz• z peněžní báze, prostřednictvím multiplikačního procesu tvorby vkladů vzniká peněžní

zásoba M=suma oběživa a bankovních vkladů = Cr + D (vklady)• spolu s Md vytváří rovnováhu na peněžním trhu … Ms = Md (Y,r)• úzké pojetí peněžní zásoby = agregát M1 – oběživo a vklady na účtech• široké pojetí peněžní zásoby = agregát M2 – M1a vklady na termínovaných účtech• peněžní báze … MB = Cr + R ..(suma oběživa Cr a bankovních rezerv R = peněžní báze MB)• bankovní rezervy – bankovky a mince držené bankami, vklady komerčních bank u CB• označuje nejlikvidnější formy peněz (mince, bankovky v oběhu, rezervy komerčních bank u CB• dříve oběživo tvořilo 95 % báze, dnes je to méně než polovina

• peněžní multiplikátor = (cr + 1) / (cr + rr) … (poměr peněžní zásoby a peněžní báze)• cr = Cr/D = podíl oběživa na vkladech , rr = míra bankovních rezerv• čím menší je míra bankovních rezerv rr a podíl držby oběživa, tím vyšší je multiplikátor• v případě, že by byl multiplikátor přesný, CB by mohla přesně regulovat peněžní zásobu… jenže

je nepřesný a proto CB využívá k regulaci peněžní zásoby především operace na volném trhu• To znamená přírůstek peněžní báze vyvolá x krát (výsledek) větší přírůstek peněžní zásoby

88. Vysvětlete a zakreslete transmisní mechanismus.Převádí zvýšení peněžní zásoby do zvýšení poptávky po penězích1. fáze• zvýšení peněžní zásoby vyvolá nerovnováhu na trhu peněz – skutečné peněžní

zůstatky jsou vyšší než poptávané peněžní zůstatky• za přebytečné peněžní zůstatky jsou nakupována nepeněžní aktiva (např. dluhopisy)• díky tomu roste poptávka po těchto aktivech(Příklad: CB nakoupí od komerční banky vládní dluhopisy za 1 mld. Kč.)• 2. Fáze • vzniká nerovnováha na trhu nepeněžních aktiv (dluhopisů)• přebytečná poptávka po aktivech zvyšuje jejich tržní ceny, tím snižuje jejich

míru výnosu • očekávaná míra výnosu rE = RE / P (RE- očekávaný výnos aktiv)• ® nerovnováha na trhu peněz se přelévá na trh aktiv• roste tržní cena aktiv a tím klesá jejich úroková míra (míra výnosu aktiva• pokles úrokové míry dluhopisů ® ¯úrokové míry z bankovních úvěrů• všeobecný pokles úrokových měr

• pokles úrokové míry následně zvyšuje poptávku po peněžních zůstatcích

3. fáze: účinky poklesu úrokové míry na výdaje a důchody• pokles úrokové míry vede ke zvýšení čistého vývozu kapitálu ® depreciaci měny• depreciace potom ® ↑ čistého vývozu zboží a služeb• nízká úroková míra ® růst investic a spotřeby• ↑ agregátních výdajů zvýší důchody• při vyšších důchodech chtějí lidé držet více peněžních zůstatků ® prodej dluhopisů a

jiných aktív• to způsobí opět zvýšení úrokové míry

• Proto agregátní výdaje, důchody, domácí produkt a úroková míra se zvýší.

• 4.fáze: růst peněžní zásoby a následný růst agregátních výdajů způsobí růst cen a mezd

• v důsledku toho pouze nominální růst důchodů• depreciace měny v důsledku růstu cenové hladiny se mění pouze na depreciaci

nominální ðčistý vývoz se mění na původní úroveň¯• lidé nakonec potřebují více peněžních zůstatků jen proto, že vzrostly ceny• růst cenové hladiny nakonec způsobí, že reálná peněžní zásoba se vrací na

původní úroveň• CB má v dlouhém období kontrolu pouze nad nominální peněžní zásobou

89. Kdy nastává rovnováha na trhu práce? Jak se určuje přirozená míra nezaměstnanosti a které faktory mají vliv na její změnu?

• rovnováha na trhu práce nastává v okamžiku, kdy se poptávané množství práce(firmy) rovná nabízenému množství práce(lidé)

• nerovnováha je přechodnou situací, která je eliminována pohybem reálné mzdy• přirozená míra nezaměstnanosti – nezaměstnanost, při které je trh práce v rovnováze, počet

lidí, kteří přišli o práci se rovná počtu lidí, kteří ji získali

• u* = σ / σ + φ …. (míra ztráty práce / míra ztráty práce + míra pracovních příležitostí)• u* - závisí přímo úměrně na míře ztráty práce σ a nepřímo úměrně na míře nalezení práce φ• čím lepší je informovanost na trhu práce tím vyšší je míra nalezení práce φ a tím nižší je přirozená

míra nezaměstnanosti• čím vyšší jsou podpory v nezaměstnanosti a delší je doba poskytování podpory, tím nižší je míra

nalezení práce φ a tím vyšší je přirozená míra nezaměstnanosti• přirozenou míru nezaměstnanosti tvoří frikční, strukturální a dobrovolná

90. Vysvětlete všeobecnou rovnováhu trhu? Kdo je autorem této teorie.Str. 87-88• je stav, kdy jsou všechny trhy v rovnováze (na každém je dosaženo optimálního stavu)• na žádném trhu nedochází k přebytku nabídky či poptávky• autorem je Léon Walrase, jež zkoumal vzájemnou propojenost a závislost trhů, chtěl zjisti

rovnovážné ceny, které udržují celý systém v rovnováze• vytvořil důmyslný systém nekonečného počtu vzájemně závislých dílčích trhů• rovnováhu chápal jako koloběh: výrobní faktory slouží k výrobě statků a statky slouží k udržování

(zvětšování) výrobních faktorů.• zavedl tzv. vyčišťování trhů od přebytečných nabídek(poptávek) cenovým pohybem k rovnovážné

ceně

• celkem vytvořil 4 modely: model směny, výroby, kapitálu a peněz• závislost mezi trhy vyjádřil jako soustavu rovnic, jejich řešením vznikla sestava rovnovážných cen,

které udržují systém trhů v rovnováze• aby byla rovnováha stabilní, pro každého jednotlivce i pro každý trh vytvořil jednu rovnici

rovnováhy. Všeobecná rovnováha pak byla řešením této soustavy rovnic.

91. Nakreslete a vysvětlete model IS-LM• Základním modelem krátkodobých ekonomický změn kolem dlouhodobé rovnováhy je model

agregátní nabídky a poptávky.• teorie agregátní poptávky je založena na modelu IS-LM• IS-LM je model krátkého období, pro uzavřenou ekonomiku• zobrazuje rovnováhu trhu zboží a služeb a trhu peněz• trh zboží: I(r) = S(Y) • trh peněz: M = L(Y, r)

92. Určete vztah mezi modelem IS-LM a křivkou AD. Zakreslete odvození křivky AD z modelu IS-LM.

• AD – závislost poptávaného reálného domácího produktu na cenové hladině• klesající průběh agregátní poptávky lze vysvětlit efektem reálných peněžních zůstatků• křivka AD představuje body (kombinace cenové hladiny a reálného produktu), které splňují

podmínku rovnováhy trhu zboží a služeb a rovnováhy trhu peněz• říká nám, jak velký produkt budou lidé a firmy chtít kupovat při určité úrovní cenové hladiny• cenová hladina není fixní, proto se lidé rozhodují o držení reálných peněžních zůstatků (Md/P)• odvození křivky: při poklesu cenové hladiny dojde ke zvýšení reálné peněžní zásoby na trhu

peněz, v modelu IS-LM to zapříčiní pohyb křivky LM doprava ->zvýšení reálného produktu…. křivka AD bude zachycovat vztah právě mezi cenovou hladinou P a produktem Y (pohyb po křivce)

• růst cenové hladiny vyvolá opačnou situaci – pokles reálné peněžní zásoby)• Pokles cenové hladiny zvyšuje reálnou peněžní zásobu a naopak růst cenové hladiny

snižuje reálnou peněžní zásobu

93. Vysvětlete úplný keynesiánský model Franca Modiglianiho.• jedná se o výsledek neoklasické syntézy, celková rovnováha při plné zaměstnanosti• je založen na modelu IS-LM, který je doplněn o stranu nabídky• stranu nabídky představuje keynesiánská produkční funkce a neoklasický trh práce• předpokladem fungování modelu je automatické obnovování rovnováhy při plné zaměstnanosti,

jsou li pružné mzdy a ceny• keynesiánskými prvky jsou zde bariéry znemožňující působení samoregulačního mechanismu

jako nepružnost nominálních a reálných mezd směrem dolů, nízká citlivost investic na úrokovou míru a past na likviditu

•• slouží k určení pěti neznámých:• Y – národní důchod• r – úrokovou míru• N – zaměstnanost• w – sazby nominálních mezd• P – cenovou hladinu

Poptávka - model IS – LM 1. kvadrant• IS - rovnost na trhu statků• S(Y) = I(r)• LM - rovnováha na trhu peněz• L(Y/P, r) = M/P.– L - reálná poptávka po penězích (transakční a spekulační poptávka)– M/P - reálné nabídka peněz Určujeme:

1. Kvadrant

2. Kvadrant

4. Kvadrant

3. Kvadrant

r

LM

Y/P = f (N)

IS

r*

N

N*

Y/PY/P*w/P (w/P)*

ND

NS

• Y/P* - potenciální produkt• r* - rovnovážná úroková míraNabídka - neoklasický trh práce 3. kvadrant• NS = ND • NS - nabídka práce Ns = f(w/P)• ND - poptávka po práci ND = f(w/P)– w/P - reálná mzda • Určujeme:• w/P* - rovnovážnou reálnou mzdu• N* - plná zaměstnanostKeynesiánská produkční funkce 2. kvadrant• Y/P = f(N)• předpoklad – práce, jediný variabilní faktor• národní důchod je funkcí zaměstnanosti• spojení strany poptávky(1. kvadrant) se stranou nabídky (3. kvadrant)• Určujeme:• N* - plná zaměstnanost odpovídá • Y/P* - potenciálnímu produktu 4. kvadrant• doplněním podmínek rovnováhy• r* - rovnovážná úroková míra• w/P* - rovnovážná reálná mzda

94. Vysvětlete pojem ekonomický růst. Které modely ekonomického růstu znáte, vysvětlete princip na kterém jsou založeny.

• ekonomický (hospodářský) růst – vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním potenciálního hrubého produktu

• jedná se o dlouhodobý růst potenciálního produktu = hospodářský růst• zdrojem růst jsou: lidské zdroje (množství práce, lidský kapitál), přírodní zdroje, kapitálové zdroje

(stroje a zařízení, budovy, stavby, technická úroveň)• základními předpoklady růstu jsou svobodný obchod, respektování a ochrana soukromého

majetku, svoboda podnikání … bez nich by lidé neměli důvod ke spoření, investování a podnikání• klasické modely – Malthus – pracuje pouze s množstvím a kvalitou půdy… zdrojem

ekonomického růstu je v tomto modelu růst obyvatelstva(množství pracovních vstupů), což je spojeno s klesajícím mezním produktem práce, nezohledňuje růst kapitálu ani technický pokrok

• neoklasický model růstu – tradiční model, zohledňuje existenci výrobního faktoru kapitál a předpokládá zároveň možnost jeho neomezené kombinace s prací… proto může docházet k prohlubování a rozšiřování kapitálu

• růst je zde závislý na růstu kapitálu, který je závislý na růstu úspor a ty závisí na důchodu = vzájemně závislý systém, v němž hlavní úlohu hrají úspory

• ke zvýšení kapitálu dochází tehdy, když jsou investice větší než opotřebení kapitálu• ekonomika směřuje do stálého stavu, kdy investice nahrazují pouze opotřebení, tento stav

zajišťuje dlouhodobou rovnováhu• skládá se z produkční (Y=f(K,L)) a investiční (I=s*Y) funkce dlouhého období• R. M. Solow – rozpracoval neoklasické teorie růstu Y/L=f(K/L)• růst probíhá na základě substituce práce kapitálem a na základě technického pokroku• produkt na pracovníka (Y/L) je vyráběn při určité úrovni kapitálu na pracovníka (K/L), investiční

funkce potom ukazuje, jak je vyprodukovaný produkt rozdělen mezi spotřebu C/L a investice I/L

• efekt dohánění = dvě země (jedna zaostalá, druhá vyspělá) budou růst do stálého stavu, v němž kapitál i produkt na pracovníka bude stejný, zaostalá země poroste rychleji než vyspělá

• keynesiánský model růstu = v neoklasickém modelu se počítá s plnou zaměstnaností (vyčištěním trhem výrobních trhů), keynesiánský model se zaměřuje na hospodářství s nezaměst.

• vychází z předpokladu rostoucí poptávky, jakožto stimul hospodářského růstu• hospodářský růst může vyvolat růst soukromé spotřeby, růst vládních výdajů, růst exportu,

navýšení investiční aktivity podnikové sféry• teorie endogenního růstu

95. Vysvětlete Cobb-Douglasovu produkční funkci. Jakým způsobem ji změnil Rober M. Solow?

• na tvorbě se podíleli Ch. Coby a P. Douglas• ukazuje závislost růstu domácího produktu na růstu práce a kapitálu• vychází z neoklasické funkce růstu Y = f(K, L)• exogenní technologický pokrok způsobí Y = A . f(K, L) • zvýšení A znamená, že daný kapitál a práce vytváří vyšší produkt ® souhrnná produktivita faktorů• funkce Y = ALa . Kb, kde a + b = 1 (produkt= konst. použité technologie a znalostí* množství

práce * kapitál)• a - podíl pracovních důchodů na domácím produktu (W. L/Y, kde W – reálná mzda)• b - podíl kapitálových důchodů na domácím produktu (r . K/Y, kde r.K – objem důchodů plynoucích

z kapitálu)• Solow – přidal třetí růstový faktor – technický pokrok exponenciální funkce času• Y(t) = A . ert . L(t)a . K(t)b• ert – vliv technického pokroku (r) v čase (t) na ekonomický růst• Y/L – růst produkce na jednotku práce, závisí na růstu kapitálu na jednotku práce K/L• technický pokrok – zvyšuje růst produktu na jednotku práce • téměř čtyři pětiny růstu produktu na pracovníka jsou v USA výsledkem technického pokroku

0

Q(t) = A . ert . L(t)a . K(t)

b

Q = ALa . Kb

K/L

Q/L

0

Q(t) = A . ert . L(t)a . K(t)

b

Q = ALa . Kb

K/L

Q/L

96. Vysvětlete teorii endogenního růstu.• vysvětluje příčiny technologického pokroku, tech. pokrok bere jako výsledek působení vnitřních

faktorů, neexistuje zde stálý stav, pracuje s fyzickým a znalostním kapitálem (lidský kapitál)• širší pojetí kapitálu K = KF + KN… (fyzický kapitál – stroje, zásoby, zařízení + znalostní kapitál –

nové technologie a lidský kapitál)• zde má produkční funkce konstantní výnosy z kapitálu Y=a*K… a - konstanta• Technologický pokrok = růst znalostí ® růst znalostního kapitálu KN• Příčina technologického pokroku = investice do znalostí (do výzkumu a lidského kapitálu)• u fyzického kapitálu se projevují klesající výnosy, u znalostního naopak může docházet k

rostoucím výnosům ze znalostí• převratné technologie přinášejí výnosy, které mnohonásobně převyšují investiční náklady

• znalosti mají charakter pozitivních externalit (napodobení objevu jedné firmy jinými firmami) ® společenský užitek je vyšší než soukromý) – v ekonomice způsobí rostoucí výnosy

• produkční funkce: Y = a. K• investiční funkce: I = s . Y• každý ∆K vyvolá proporcionální a . ∆Y• Převládá-li v zemi fyzický kapitál a znalostní kapitál je jen

malý, budou se projevovat klesající výnosy z kapitálu ® ekonomika se bude chovat podle Solowova modelu (klesající výnosy z kapitálu)

• Pokud je významně zastoupen znalostní kapitál, ekonomika se bude chovat podle modelu endogenního růstu

• – ekonomka stále roste, bez dosažení stálého

97. Teorie bludného kruhu chudoby, lidského kapitálu, diskriminace,kriminality a rodiny 150 - 154

• Neokeynesiánci tvrdí: chudé země mají tak nízký produkt, že z něho nejsou schopny spořit a akumulovat kapitál, protože nejsou schopny akumulovat kapitál, nejsou schopny zvýšit svůj produkt a zůstávají tak chudé – bludný kruh chudoby se uzavírá.

• jedinec s nízkým příjmem nemá úspory, jež by proměnil v investice, nedokáže tedy zvýšit svou produktivitu a proto může dosahovat nízkého příjmu

• vede k domněnce, že chudé země jsou odkázány na pomoc vyspělých zemí (jinak by nedokázaly bludný kruh přetnout a odstartovat ekonomický růst),

• Chicagská škola : naráží na fakt, že peníze dostane vláda a né domácí podnikatelé, vztahuje se pouze k vztahu mezi kapitálem a růstem

• lidé mají příležitost ke zvýšení svého důchodu a záleží jen na nich, zda ji využijí. Tou příležitostí je podnikatelská aktivita (jež je postavena na soukromém vlastnictví)

• proto peníze z vyspělých států jsou neúčinné, když vlády je využívají k dosažení vlastních zájmů, pomocí zásahů do ekonomik (plánování, regulace, upevňování politické moci), kdyby je použili k podpoře soukromého vlastnictví, ekonomický rozvoj by byl mnohem rychlejší

• proto by se mělo investovat do lidského kapitálu (vzdělání a zdraví lidí)• Teorie diskriminace: dle Beckera vzniká diskriminace na trhu práce, kdy dva lidé, jež mají

stejnou produktivitu, jsou placeni rozdílně. Pokud se však liší produktivitou, o diskriminaci se nejedná.

• Dokazuje, že na konkurenčních pracovních trzích není diskriminace možná – byla by z hlediska zaměstnavatelů iracionální.

• Tudíž diskriminace vzniká buď na nekonkurenčním pracovním trhu (nedostatek konkurence) či v rámci iracionálního chování zaměstnavatele

• Teorie kriminality: dle Beckera nejsou zločinci obětí sociálního prostředí• zločin je racionální rozhodnutí, kdy zločinec porovnává výnosy ze spáchaného trestného činu

s náklady trestu (jsou vyváženy rizikem odhalení chycení či odsouzení)• Zavedení přísnějších trestů zvyšuje N a snižuje zločinnost, stejně tak např růst rizika odhalení. • Teorie rodiny: funguje na obdobném principu. Součástí teorie je i problematika sociálních dávek

a pomoci státu. Podle Beckerova názoru mohou mít státem vyplácené dávky špatný vliv na společnost, protože oslabují přirozenou solidaritu mezi členy rodiny.

• Lidé se v otázkách manželství rodiny a dětí rozhodují porovnáváním nákladů a výnosů (užitku), které nemusí být v peněžní podobě (i tak na ně lze aplikovat ekonomickou analýzu)

• vycházel z předpokladu, že se lidé v dané oblasti rozhodují jako při nákupu nějakého zboží

KK2K10

Y2

Y, I,d . K

Y1

∆ Y

∆ K

Y = a . K

I = s . Y

d . K

• Obě dvě teorie jsou založeny na předpokladu, že rozhodnutí jsou výsledkem srovnání užitků a nákladů.

•

98. Vysvětlete pojem potencionální produkt a příčiny vzniku hospodářského cyklu.• = domácí produkt, který je vytvořený při

přirozené míře nezaměstnanosti a při očekávaném využívání kapitálových kapacit, kdy firmám (v souhrnu) nevznikají neplánované zásoby.

• = produkt dané ekonomiky, kt. může být vyroben při dané dlouhodobě udržitelné úrovni výrobních faktorů a technologie

• hospodářský cyklus vyjadřuje kolísání reálného produktu kolem potencionálního, přičemž vznikají deflační a inflační mezery

• inflační (IM) – HDPP < HDPR

• deflační (DM) – HDPP > HDPR

Příčiny vzniku:• Exogenní faktory : technické a vědecké objevy, klimatické změny, války, přírodní katastrofy aj.• Endogenní faktory: investiční změny, spekulativní bubliny, fiskální a monetární zásahy, nebo další

změny státních regulací a legislativy

99. Vysvětlete pojmy inflační cílování, inflační očekávání a setrvačná inflace, jaký je mezi nimi vzájemný vztah?

Inflační cílování• jeden z režimů měnové politiky (dlouhodobý cíl) pro zajištění cenové stability• CB s předstihem veřejně vyhlásí inflační cíl, o nějž bude usilovat (jedná se o aktivní a přímé

formování inflačních očekávání dle záměru CB)• jedná se o stabilizační prvek, jež se musí dodržovat a nesmí se často měnit• pomáhá vtáhnout veřejnost do procesu měnové politiky, vytváří inflační očekávání• lze jej vyjádřit jako inflační pásmo (reaguje na nákladové šoky), cíle pro čistou inflaci, bodový cíl

pro celkovou inflaci• dopředu hledící přístup, využívá prognózy inflace (a porovnává je s inflačním cílem), je

transparentní (veřejně vyhlašovaný)Setrvačná inflace = očekávaná inflace se mění ve skutečnou a skutečná inflace vytváří očekávanou

- probíhá i když je nezaměstnanost na přirozené mířeInflační očekávání = všeobecná prognóza inflace na trhu, lze ji formovat pomocí inflačního cílování CB (vliv úrokových sazeb např.), v dlouhém časovém období jsou očekávání rovna inflačnímu cíli

100. Vysvětlete všechna pojetí Phillipsovy křivky. V čem se tyto teorie vzájemně liší a kterou z nich považujete za nejrealističtější.

• obdoba otázky Zakreslete a vysvětlete princip utváření krátkodobé a dlouhodobé Phillipsovykřivky.

• zachycuje vztah mezi nezaměstnaností a mzdovou inflací• Phillips – při nízké nezaměstnanosti je na trhu práce vysoká poptávka po práci, což vyvolává růst

nominálních mezd, jako první vyjádřiv vztah mezi mírou růstu nominálních mezd a mírou nezaměstnaností - obr A Mzdová inflace

• dle něj se pak až do 60 let volilo mezi inflací a nezaměstnaností• Samuelson a Solow upravili křivku tak, že zachycovala vztah mezi nezam. a inflací– obr B– je

ovlivněna produktivitou práce (při růstu rostou nominální mzdy, pokud nominální mzda roste rychleji než produkt., zvyšují se N a rostou cen)

• křivka obsahuje inflaci v krátkém období

AS

AD

EP0

HDPR Reálné HDP

Cenová hladina

HDPP1 HDPP2

IMDM

• friedman – plnou zaměstnanost lze udržet jen v krátkém období, časem začne vznikat přirozená míra nezaměstnanosti

• aby se zabránilo akceleraci inflace, trh práce má tendence se vracet k úrovni přirozené míry nezam., v rámci přirozené míry nezaměstnanosti se zvyšuje konkurence schopnost nezaměstnaných a dochází k růstu nominálních mezd, přirozená míra nezaměstnanosti nastává v okamžiku, kdy se počet lidí, kteří přišli o práci rovná počtu

lidí, jež práci získali• jakákoliv snaha o snížení nezaměstnanosti zvyšuje inflační očekávání a v dlouhodobém měřítku

vede pouze k růstu inflace, časem se navrátí opět na přirozenou míru• v krátkém období je růst inflace doprovázen růstem produkce a zaměstnanosti (proto teze

zaměnitelnosti inflace a zaměstnanosti)• vyvrací keynesiánské představy nedobrovolné nezaměstnanosti• školy racionálních očekávání – prohlašuje, že i krátkodobá phillipsova křivka je vertikální,

snížení přirozené míry nezaměstnanosti je možné jen pomocí nepředvídatelných zásahů státu

míra nezaměstnanosti v %

růst nominálních mezd v % růst

nominálních mezd v %

inflace v %

míra nezam.i v %

CB

A

Přirozená míra nezaměstnanosti

míra nezaměstnanosti [%]

míra inflace [%]

Dlouhodobá Phillipsova křivka