8/19/2019 PL-pro-8.-9.-třídy-1.-světová-válka http://slidepdf.com/reader/full/pl-pro-8-9-tridy-1-svetova-valka 1/4 VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV PRAHA ARMÁDNÍ MUZEUM ŽIŽKOV PRACOVNÍ LIST – 8. - 9. TŘÍDY ZŠ www.vhu.cz Č ESKOSLOVENŠTÍ LEGIONÁ Ř I U v n it ř t oho to li stu T ě č ek á p ř í b ě h l e g i o ná ř ů 1. sv ě t ov é v ál ky , k ter ý T ě se zná m í s d ů lež it ý m i in f o r m ac em i o č esk osl o v e nsk ý c h leg iích. O d p o v ě di na úk ol y , kt er é v t om t o l ist u na j de š, v y h l edej v e v i t r í n ách v e x p o zic i „1. s v ě t o v á v álk a 1 914 – 1 918 “. V ý s l edk y z a p i š na p o sle dní s t r a nu lis t u. N a z d a r , v í t á m T ě v e V o j e n s k é m h i s t o r i c k é m ú s t a v u . J s e m č e s k o s l o v e n s k ý v o j á k a v do b ě 1 . s v ě t o v é v á l k y j s e m v s t o u - p i l d o za hra ni č n í h o v o j e n s k é h o o d b o j e v R u s k u , a t ím j s e m s e s t a l l e g i o n á ř e m . Ú č a s t n i l j se m s e m n o h a b o j ů p r o t i R a k o u s k o - U h e r s k u , t ř e b a b i t v y u Z b o r o v a . 1 . s v ě t o v á v á l k a b y l a d o s v é d o b y n e j v ě t š í m v á l e č n ý m k o n i k t e m v h i s t o r i i l i d s t v a , v e k t e r é m s e s t ř e t l y z á j m y d e s í t e k s t á t ů s v ě - t a a ze m ř e l o v n ě m p ř e s 1 0 m i l i - o n ů l i d í.
1. ČESKOSLOVENSKÉ LEGIEPo n ě kolik staletí Češi pat ř ili pod Rakousko-Uhersko, ale č eskáspole č nost nepojímala rakouský stát za sv ů j. Po vypuknutí války se
tento vztah ješt ě výrazn ě zhoršil.Z ř ad Čech ů a Slovák ů , kte ř í žili v zahrani č í, se tvo ř ily samostatnéjednotky, bojující na stran ě Dohody proti Rakousko-Uhersku. K nim sep ř idávali č eští a slovenští vojáci, kte ř í v pr ů bě hu války p ř eb ě hlina druhou stranu fronty. Tak vznikly legie – jednotky zahrani č níhovojenského odboje. Legioná ř i cht ě li bojovat proti Rakousko-Uherskua tím i za vznik samostatného č eskoslovenského státu.Legie vznikaly zejména v Rusku, ve Francii a v Itálii. Byly našíprvní moderní armádou a v pr ů bě hu války se rozrostly ve stotisícovoubojovou sílu. Bez legií by Československo v ů bec nevzniklo.
Úkol č . 1: S jakými jmény jsou spojeny po č átky č eskoslovenskéhozahrani č ního politického odboje?
2. ČESKOSLOVENSKÉ LEGIE V RUSKUPrvní č eskou dobrovolnickou jednotkou, která se stala základem č es-koslovenských legií v Rusku, byla „ Česká družina“. Vznikla roku 1914z č eských krajan ů žijících v Rusku. Jádro České družiny tvo ř ilo720 voják ů , tzv. „Starodružník ů “. Ti na front ě p ů sobili v malýchvýzv ě dných skupinách jako sou č ást ruské carské armády. Podnikalidrobné výpady, rozši ř ovali letáky ve frontovém pásmu, získávali odzajatc ů informace o situaci protivníka a zejména iniciovali p ř echodč eských jednotek rakouské armády na ruskou stranu.Česká družina byla pozd ě ji p ř etvo ř ena na 1. č eskoslovenský st ř e-lecký pluk a následn ě na č eskoslovenskou st ř eleckou brigádu. Tapak jako celek byla nasazena v bitv ě u Zborova, kde dosáhla nej-vě tšího úsp ě chu. Do č eskoslovenských legií v Rusku vstoupilo p ř es80 000 voják ů , z nichž více než 4 000 padlo.
Úkol č . 2: Jak se jmenovala skupina č eských a slovenských zajatc ů z Hali č e, kte ř í posílili a rozší ř ili Českou družinu?
Úkol č . 3: Kdy a kde svedli p ř íslušníci č eskoslovenských legiív Itálii sv ů j nejslavn ě jší boj?
3. ČESKOSLOVENSKÉ LEGIE VE FRANCII A ITÁLIIPrvní č s. jednotkou nasazenou na francouzsko-n ě mecké front ě byla„Rota nazdar“. Tak tuto jednotku nazvali Francouzi podle b ě žnéhopozdravu mezi jejími p ř íslušníky. Vznikla roku 1914 z krajan ů žijí-cích ve Francii, organizovaných zejména ve spolcích Sokol a Rovnost.Tvo ř ilo ji 300 dobrovolník ů . Nová etapa vývoje č eskoslovenskýchdobrovolnických jednotek na západní front ě za č ala v lét ě 1917. Naúzemí Francie se poda ř ilo ze Srbské armády, z Ruska, USA a dalšíchč ástí sv ě ta soust ř edit 9 600 muž ů . P ř es 630 z nich za ideu samostat-ného Československa padlo.V Itálii od léta 1915, kdy vstoupila do války na stran ě Dohody,vznikaly zajatecké tábory. Českým a slovenským zajatc ů m byl vyhra-zen tábor Santa Maria Capua Vetere u Neapole. V n ě m byl roku 1917založen č eskoslovenský dobrovolnický sbor. Do legií v Itálii byloza ř azeno 20 000 muž ů , z nichž 350 v bojích zem ř elo.
4. BITVA U ZBOROVANaše legie svedly za 1. sv ě tové války ř adu slavných bitev (nap ř .u Arrasu, na Piav ě , u Terronu,...), symbolem state č nosti našichlegioná řů však trvale z ů stane bitva u Zborova v č ervenci roku 1917.
Netradi č ním postupem se 3 500 č eskoslovenským legioná řů m poda ř iloproniknout do rakouské obrany až do hloubky 5 km, zajmout více než3 000 zajatc ů a zajistit velké množství zbraní.Vít ě zství malé jednotky č eskoslovenských legií u Zborova bylo nej-výrazn ě jším úsp ě chem na ruské front ě .Úsp ě ch č eskoslovenských jednotek znamenal obrovskou propaga č ní pod-poru diplomatického usilování o vznik samostatného č eskoslovenskéhostátu. Pojem Čechoslovák se dostal do v ě domí sv ě tové ve ř ejnosti.
Úkol č . 4: Po jaké události a v jakém roce získali Čechoslováciod ruské vlády povolení vytvo ř it vlastní armádu?
5. SIBI ŘSKÁ ANABÁZERoku 1918 uzav ř ela bolševická vláda s N ě meckem mír (tzv. Brest-litevský mír). Československé legie se poté m ě ly co nejrychlejip ř esunout na západní frontu. Situace ale nebyla jednoduchá. Brzy došlok roztržkám s bolševiky. Naše legie se staly nejv ě tší vojenskou orga-nizovanou silou v Rusku. Sov ě tská vláda m ě la zájem na tom, aby sez našich legií stalo jádro nov ě budované Rudé armády. To ale legi-oná ř i odmítli a cht ě li se vrátit do své vlasti.Po p ř epadech č eskoslovenských transport ů na Transsibi ř ské magistrá-le se odehrálo množství boj ů se sov ě tskou vládou, které trvaly aždo úplné evakuace legií z Ruska v roce 1920. P ř estože m ě li bolševiciohromnou p ř esilu, dokázali č eskoslovenští legioná ř i držet pod kon-trolou celou magistrálu, což m ě lo velký mezinárodní ohlas.
Úkol č . 5: Odkud a v jakém roce odplul poslední transport č esko-slovenských legioná řů ?
6. VÝZNAM ČESKOSLOVENSKÝCH LEGIÍJe t ř eba si uv ě domit, že formáln ě č eskoslovenští legioná ř i stález ů stávali pod rakousko-uherskou monarchií. Ta je považovala zadezertéry a vypsala na n ě pen ě žitou odm ě nu. Pokud by byli chyce-ni, č ekal by je vále č ný soud a poprava. Z obavy z možné persekucerodinných p ř íslušník ů na území Rakousko-Uherska, mnozí legioná ř ip ř erušili až do ř íjna 1918 se svými blízkými kontakt. I p ř estoza č eskoslovenskou samostatnost bojovalo v legiích a ve spoje-neckých armádách více než 100 000 Čech ů a Slovák ů . B ě hem válkyz nich vzniklo legendární vojsko, které si svým chrabrým jedná-ním a vále č ným um ě ním získalo úctu a dosáhlo významného ocen ě níu Spojenc ů . Ti uznali č eskoslovenské vojsko ješt ě d ř íve, nežvznikl samostatný č eskoslovenský stát.
Úkol č . 6: Napiš jména alespo ň 4 č eskoslovenských um ě lc ů – legio-ná řů , kte ř í bojovali na frontách 1. sv ě tové války.
