26
Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich využívání v MŠ CZ.1.07/1.3.02/04.0014 Odborná přednáška 10. 1. 2013
Podpora rozvoje inovačních přístupů k vzdělávání a jejich využívání v MŠ
CZ.1.07/1.3.02/04.0014
Odborná přednáška
10. 1. 2013
K aktuálním problémům předškolní výchovy. Dichtung und Wahrheit
prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.
Struktura
1. Rekapitulace první přednášky z 12. října 2011
2. Vývoj představ za posledních 100 let3. Institucionalizace předškolní výchovy jako
politický úkol4. Srovnání se zahraničím5. Co říkají poslední výzkumné práce?6. Nutnost revize RVP pro PV v ČR?7. Perspektivy předškolní výchovy.
O ČEM BUDU HOVOŘIT?
Vývojové trendy v mateřském školství.Jak se dítě učí to, s čím potom žije?Kontinuita nebo potřeba reforem s cílem
zlepšování stavu.Jak chápat inovace a alternativní metody?Smysl mateřských škol nyní a v budoucnu.Co můžeme udělat již nyní?
Vývojové trendy v mateřském školství
19. století:opatrovny (bezpečnost, zdraví)mateřské školy (bezpečnost, výchova,
činnosti dané pro všechny najednou)
jesle (sociální návyky, bezpečnost)První polovina 20. století:- Reformní pokusy (A. Süssová, L.
Jarníková) – cílem není obsah, ale osobnost dítěte
Trendy do současnosti
Trendy ve 2. polovině 20. století- Snaha státu po monopolu na výchovu –
ideologizace zneužívá pedagogizaci práce, začlenění do vzdělávacího systému, příprava pro ZŠ,
- Plná zaměstnanost žen – MŠ vítány jako sociální služba
- Zvýšení teoretické úrovně vzdělávání vychovatelek – učitelek
- Ve světě boj za pedagogizaci předškolních institucí jako sociální služby
Současnost – respekt k individualitě dítěte, RVP
Kreativita v rámci RVP a ŠVP
Bez spolupráce s rodiči to nejde
Další profesionalizace učitelek – Bc., NMgr.
Součást školského systému – z výsledků vychází činnost v ZŠ.
Děti jsou jiné. Jak? a Proč?
Preference ekonomických krátkodobých efektů.
Revize reforem – snížit náklady na „péči“ státu (veřejnosti) o výchovu a vzdělávání.
Výsledky vědeckého poznání mají malý vliv na spuštění reforem - příčiny jsou ekonomické – okamžitý úspěch se cení.
Cíl: zvýšení efektivity (kvality) za méně peněz, ale více slibů.
Rezignace na zlepšení budoucnosti – investice do lepší současnosti – udržet si vliv.
Porovnání se zahraničím
Education at a Glance 2012. OECD. (1 kapitola o MŠ)Patříme mezi naprostou světovou špičku v obsahu,
počtech dětí, nikoliv v materiální péči.Stále více zemí zařazuje PV do povinné docházky –
zlepšit výsledky v PISA testech.Počet dětí nadpůrměrný: 60% 3letých, 85% 4letých,
92% 5letých. Více jen A, D, H.Financování: OECD: veřejné výdaje 3x vyšší než
soukromé sféře. U nás 1,4 více (8% dětí v soukromých MŠ, OECD: 0,5% z HDP (i ČR)
Vzdělávání učitelek ve světě – na úrovni našich VOŠ a Bc. OECD – 14 dětí na učitelku, ČR 13,9 (průměr) – ISL, EST – 10, F, TR 20 dtí.
Výsledky výzkumů
UP Olomouc 2011-2012 (ČR – SK – SLO):Pozorovány a testovány činnosti a reakce stovek dětí ve
třech zemích bez odkladu, po ročním odkladu, děti s navrženým odkladem:
- Intelektový výkon,- Kognitivní zralost,- Percepční zralost,- Jemná motorika, grafomotorika, vizuomotorika,- Orientační test školní zralosti (Jirásek 1992)- Motorická koordinace,- Soustředěnost dětí- Předškolní vzdělávání a jeho efekty.
Intelektový výkon dětí (Ravenův test výkonu dítěte):
- Inteligence abstraktní, praktická, sociální. ↓- Děti více řeší konkrétní problémy. Obě pohlaví rovnocenná.
Inteligence průměrná.
- Odklad prospívá významně.
- Inteligence je nástrojem adaptace. Její úroveň závisí nejen na genetických dispozicích, ale významně na motivaci a dobrém pracovním nástroji.
- Vliv výchovného prostředí rodiny (vyšší vzdělání výhodou) i MŠ.
- Zvyšuje se počet nestimulovaných dětí.
Přímý vliv podnětného prostředí na rozvoj dětské inteligence.
Systém předškolního vzdělávání je nezbytný.
Rozvíjet přirozené potřeby dítěte a na jejich úroveň naváže ZŠ (RVP)
Kognitivní zralost:
Důležité pro zvládání dovednosti čtení, psaní, počítání.
Oblast vizuomotoritky, grafomotoriky, řeči a vnímání (prostorové, zrakové, sluchové a časové)
Výslovnost průměrná , lepší jsou dívky – pečlivost,Chlapci vynikají více v konstrukčních hrách a
třídění – význam rodinného prostředí, s čím si děti hrají?
Percepční zralost:
Míra propojování informací ze vnímání s mozkem a nervovou soustavou – Edfeldtův reverzní test:
Lépe dívky – vyšší soustředěnost, klid.Významný posun po ročním odkladu – vliv rodinného
prostředí (vzdělanost rodičů) i MŠ.
Jemná motorika, vizuomotorika a grafomotorika:
Kreslení, ruční práce, vystřihování (čas, přesnost) – koordinace ruky a oka.
Vliv odkladu podstatný - má být posunut nástup do povinné školní docházky?
Jiráskův orientační test školní zralosti (1992):
Metoda prvního posouzení úrovně školní zralosti.
Průměrné výsledky u všech kategorií, nejlépe děvčata s odkladem.
Chlapci zaostávají v grafomotorice, koncentraci a sebekontrole.
Motorická koordinace:Orientační test dynamické praxe (Míka 1982) –
diagnostika schopností koordinace učení a pohybu. Pomáhá odhalit lehké postižení mozku (rozumovou nebo pohybovou retardaci).
Celý vzorek na hraně plnění normy, zvyšuje se zanedbanost dětí na úkor jejich materiálního vybavení, děti se méně pohybují v terénu, méně podnětů. Odklad poskytuje výrazné zlepšení výkonu. Zárodky možných poruch učení.
Pozitivní efekty předškolního vzdělávání:
Délka předškolního vzdělávání pozitivně ovlivňuje výkon dítěte – systematičnost a kontinuita.
Kvalita kurikula – vzdělávacího programu. U nás nutnost zjednodušit ve prospěch tvořivosti učitele s ohledem na jedince.
Materiální podpora programu a sociální zajištění personálu.
Spolupráce s rodinou (zvyšuje se počet neúplných rodin – trpí stimulace dětí).
Jsou tradiční pedagogické návrhy stále aktuální?
Východiska koncepce tkví v reformě pedagogickém hnutí počátku 20. století.
Co víme o stoletých návrzích I. Jarníkové a A. Süssové?
Co z nich je stále aktuální?
Anna Süssová
Vychovatelka a pěstounka v brněnských mateřských školách a opatrovnách (1880- 1921)
1907 – první návrhy na podnětné prostředí (vybavenost, materiál, zahrada) a aktivizaci dětí – více pohybu, méně deklamování nazpaměť.
1910 – vlastní MŠ v Brně – pokusná – realizace – Mekka pedagogická – kronika
1912 – kniha zkušeností - bestsellerAktivní spolupráce s pražskými reformátorkami
(Jarníková)
Brněnská Montessori
Ida Jarníková
Reformátorka v Praze v 1. polovině 20. století:- Vliv vztahu učitelky k dětem – důvěra, jistota,
bezpečí,- Vliv podnětného prostředí (znala názory
Montessori i Decrolyho)- Internacionalizace české předškolní výchovy –
cesty po světě – knihy o obsahu výchovy a organizaci práce.
- Výrazně po roce 1948 již jako penzistka pomohla neideologizovat programy mateřské školy a prosadila koncept Komenského jako národní povinnost.
Revize RVP PV 2012
2003-2011 VÚP –metodika zlepšení podmínek pro MŠ, implementace RVP PV
2011-2012 – pracovní skupina na MŠMT pro revizi RVPAkceptovat vnímání dítěte přes city a prožitky více než
cvičení rozumu:1. Zkrátit a zjednodušit složitost textu RVP (podmiňovací
způsob nahrazen přítomným časem – mělo by – dítě dělá)
2. Doplnit sjednotit terminologii (funkční gramotnost)3. Odmítnuta standardizace nahrazena konkrétními
očekávanými výstupy s vlastním hodnocením v každé kapitole RVP.
4. Diskuse dále probíhá – návrhy pro novelu zákona.
Smysl mateřských škol v budoucnu?
Proklamace slibů a důležitosti předškolní výchovy jako záclona.
Ekonomizace pojetí kvality výchovy a vzdělávání.
Mateřské školy jako kontrolovaná přípravka pro povinnou školní docházku.
Pokusy státu omezovat práva rodičů na výchovu vlastních dětí – kontrola výstupů určí kvalitu mateřské školy?
Kolik státu vlastně potřebuje předškolní výchova?
A co dále?
Posilovat sdílení žádoucích hodnot s rodiči dětí – společné aktivity, vzájemná podpora.
Kvalita hodnoty je dána mírou naplnění našeho očekávání od dítěte.
Permanentní diagnostická činnost a analýza zjištěných poznatků.
Má smysl brzdit děti ve vlastním rozvoji a čekat na základní školu?
Indigové děti.Dáme-li dětem potřebný prostor, důvěru a
vybavení, zvládnou rychle překvapivé množství aktivit a dovedností.
Název přednášky nebo kapitola
Průběžná monitorovací zpráva
Každá následující průběžná monitorovací zpráva se předkládá do 30 kalendářních dnů po uplynutí dalších 3 měsíců realizace projektu
Monitorovací zpráva se předkládá prostřednictvím aplikace BENEFIT7
V případech, kdy nebude možné z důvodu dosud neukončené kontroly předchozí monitorovací
zprávy provést finalizaci prostřednictvím Benefit7, může poskytovatel prodloužit příjemci 30
denní lhůta o dobu nezbytnou pro ukončení kontroly předchozí monitorovací zprávy.
