Pojďte číst TROUBSKÝ

Ročník: Červen 2016

Číslo VI.

Milí farníci a všichni spoluobčané farnosti Troubska!

Vstupujeme do druhé poloviny Jubilejního Svatého roku

milosrdenství.

Papež František v modlitbě k tomuto jubileu vyslovuje mimo jiné

prosbu: „Dej, ať každý z nás slyší slova Ježíše Krista určená samařské

ženě, jako by je říkal nám: Kdybys tak znala Boží dar!“ Tato slova jsou

zachycena v Janově evangeliu Jan 4,10. Samařská žena se setkává

s Ježíšem u studny a netuší, s kým se setkává. Setkat se s Ježíšem je

veliký dar, on je nám stále nablízku a my to mnohdy netušíme. Tuto

scénu setkání máme znázorněnou na kazatelně farního kostela.

Kéž je nám názornou pomocí více Krista poznávat a otvírat se bohatství

jeho lásky, kterou nás velkoryse zahrnuje.

František Koutný

farář

Farní májová pouť

První den měsíce května připadl v letošním roce na šestou neděli velikonoční.

Měsíc, který je plný květů, kdy nám příroda přestavuje svoji nejpřívětivější

tvář, v požehnaném roce, kdy Boží milosrdenství obdarovává každého z nás,

kteří si to vůbec nezasloužíme, jsme po poledni začali putovat k Panně Marii

Vranovské.

I když se zdá být zbytečné o programu pouti psát, pro ty, kteří se z nějakých

důvodů nemohli pouti zúčastnit, tak činím. Na poutních místech jsou chvíle

s modlitbou, mši svatou a uctíváním patrona každého poutního místa, téměř

stejné.

Ale přitom každá pouť je svým charakterem specifická a neopakovatelná.

Ani naše letošní nebyla výjimkou.

Všechny cesty k promodleným místům jsou velkou milostí od Boha, Jeho

darem, i odvahou poutníka. Zvlášť, pokud putují lidé obtíženi nemocí,

bezmocí, nebo věkem.

Naše farní rodina se rozhodla putovat ne pěšky z farnosti (nevím o nikom), ne

daleko, ne několik dní, ale pohodlně autobuse, při zpěvu mariánských písní a

při modlitbě. Čas nám příjemně utíkal, a my dojeli až před chrám Matky Boží

Vranovské.

Soška Panny Marie vítá každého, kdo vstupuje do chrámu.

Viditelná, nepřehlédnutelná, stále čekající na své děti, Matka Boží.

Osvědčenou přípravou na mši svatou je modlitba svatého růžence, nerušená.

Ani hlukem, povídáním, varhanami. Důstojná, taková jakou si zaslouží Pán

Ježíš a Jeho Matka.

Mše svatá, za doprovodu varhan, zpěvu a nedělních čtení (této služby se

výborně zhostili naši poutníci), byla obětována za farníky.

Díky za ni patří Otci Františkovi, vždy myslí na svěřené ovečky, mysleme i my

na něho ve svých modlitbách…

Po mši svaté jsme litanií vzdali Panně Marii úctu a dík. Byl to krátký okamžik

vděku za Její ochranu.

Okolo šestnácté hodiny jsme nastoupili cestu domů.

Autobusem, auty, jak kdo mohl.

Připojím ještě krátké pozdravení, které již zapadlo v zapomenutí. V dobách

dávno minulých bylo putování na poutní místa velkou námahou a obětí.

Když se člen rodiny vrátil z pouti domů, byl svými nejbližšími, i známými

uctivě přivítám, a bylo slušností se zeptat: „Pěkně vítáme od Matičky Boží

(můžeme patrona dosadit, podle toho, které poutní místo navštívil), a co nám

Panna Maria vzkazuje?“

A odpověď byla: “Panna Maria Vás všechny pěkně pozdravuje, a vzkazuje

Vám, že ji máte také navštívit.“

Děkujeme Otci Františkovi, jáhnu Pavlovi, kostelníkovi Jiřímu a bratru

paulánovi za službu u oltáře, i těm, kteří se hudbou, zpěvem a čtením podíleli

na duchovním zážitku nedělního odpoledne.

Co by tam však dělali bez nás poutníků, kterých se sjelo hodně, i bez těch,

kteří na nás doma mysleli?

Buď tedy chvála a dík Bohu a Panně Marii za zdařilou pouť, a také našemu

farnímu společenství, které žije a pracuje pro svoji farnost.

Mgr. Marie Kubová

Vranovská hrobka

V listopadu 2015 byla na Vranově znovu vysvěcena rodinná hrobka

Lichtenštejnů. Na tuto událost přijel lichtenštejnský kníže Hans Adam

II.

Tím byla zakončena tříletá rekonstrukce, bez níž by hrozilo podmáčení

zdí a znehodnocení hrobky. Knížecí rodina uvolnila na opravu 54

milionů, i když oficiálně knížecímu rodu nepatří. Po roce 1945 byla totiž

zkonfiskována stejně jako zbytek majetku rodu.

Je zde pochováno 14 vládnoucích knížat z Lichtenštejnského rodu a 48

členů nejbližší rodiny. Hrobku nechal ve vranovském klášteře, jež je

sídlem paulánů, vystavět kníže Maxmilián v 16. století. Pohřbívat se

začalo na počátku 17. století. Posledním pohřbeným byl v roce 1938

kníže František I. Hrobka bude pro veřejnost otevřena jedenkrát za rok,

vždy 1. listopadu.

Pomocný biskup Pavel

Když na začátku školního roku v září 2000 nastoupil do Teologického

konviktu (přípravného ročníku) v Litoměřicích pětatřicátník

s ukončeným teologickým vzděláním a dalšími akademickými tituly

Pavel Konzbul, byl jsem na rozpacích, jaký přínos pro něj má mít ten

roční pobyt mezi převážně teologickými začátečníky. Jaký pro něj měl,

může nejlépe odpovědět sám. Já jsem brzy poznával a zpětně

s vděčností jsem chápal, že spíše on byl přínosem pro konvikt. Mohl

jsem „studenta“ ustanovit pedagogem, který vedl hodiny katechismu.

Jeho přirozená, všestranná a přátelská autorita byla kolektivem

studentů uznána, když si ho zvolil za svého mluvčího. Dosavadní kněžské působení otce Pavla dostatečně potvrdilo jeho

kvality. Můžeme se těšit na jeho vydatnou pomoc otci biskupu

Vojtěchovi a na celkový přínos pro diecézi.

František Koutný rektor Teologického konviktu v Litoměřicích 1990-2002

Naše cesta k prvnímu svatému přijímání

Připomínala tak trošku orientační běh, kdy jsme na jednotlivých

stanovištích plnili úkoly jak duchovního rázu, tak zcela praktické.

Nevěřili byste například, jak je skoro nemožné sehnat na dva

dospívající chlapce oblek a nedat za něj tři tisíce. Pak také musíte děti

nechat ostříhat a nedbat na jejich stesky, že společenské boty mají

podpatek, na kterém se fakt nedá chodit.

Duchovní běh jsme zahájili v únoru, kdy započala příprava vedená

naším panem farářem. Děti s rodiči se scházely každý pátek v kostele,

kde k nim měl po mši Otec František krátkou promluvu a zasvěcoval je

do tajů víry. Z výpovědí mých synů o tom, co v nich zanechalo největší

dojem vyplynulo, že to byla detailní prohlídka kostela, ale především

pak ochutnávka neproměněných hostií. Otec zkrátka ví, jak děti

zaujmout.

V sobotu před prvním sv. přijímáním jsme se sešli v kostele a vedle

plánování logistiky celé očekávané akce šly naše děti ke svátosti

smíření. Musím se přiznat, že jsem byla nervózní za ně, když jsem

viděla, jak v ručkách žmoulají papírek s poctivě sepsanými proviněními

a obavou, jestli jim Bůh odpustí i nepořádek v pokojíčcích. Když se pak

trousili z kaple sv. Kříže byla bych přísahala, že měli kolem hlavy malou

svatozář. A opět invence otce Františka, který papírek s hříchy po

zpovědi spálil.

V samotný den D vše probíhalo hladce až do chvíle, kdy si můj syn

k obleku nasadil oranžové kotníkové ponožky. Velkým úsilím se mi ho

podařilo přemluvit, aby si vzal ponožky černé, když už kotníkové

Manžel však nepřipustil kompromis a tak jsme pět minut před

odjezdem splašili moje šedé ponožky. Toho, že měly stříbrná srdíčka, si

jistě nikdo z vás nevšiml.

Pak už jsme jeli do kostela. Celou mši mám tak trošku v mlze, byla jsem

opravdu dojatá. V obětním průvodu děti nesly perníková srdce a já zde

musím vyzdvihnout paní Krulovou, která nejen srdíčka, ale především i

dárek pro našeho Františka zajistila .Byl jím kříž ze dřeva stromu, který

vyřezali v jeho rodném kraji.Snad jsme se Otci Františkovi takto

alespoň z části odvděčili za jeho laskavý, trpělivý a vlídný přístup

k našim dětem.

Také bych ráda poděkovala Karlu Gallinovi. Celý obřad totiž nafotil a

umožnil nám rodičům si slavnost nerušeně užívat.

Jana Vlachová

Ohlédnutí zpět

Koncem dubna byly dokončeny práce na opravě interiéru kaple Všech

svatých v Troubsku provedené firmou Rekonstruktiva s.r.o. Zlín.

Náklady činily 306.792,- Kč. Obec Troubsko přispěla 200.000,- Kč.

Farnost Troubsko tímto vyjadřuje veliký dík za tuto vydatnou pomoc na

dílo, které neodmyslitelně patří k obci.

Obnovený interiér zaujme a zvláště v noci vynikne díky novému

osvětlení realizovanému firmou Vidlák ze Střelic. K uměleckému

zvýraznění přispěly kamenické práce Jiřího Zimovčáka na návrh

ing.arch. Michala Říčného. Dík za vyřizování záležitostí kolem oprav a

za odborný dozor patří ing.arch. Lence Pekové, techničce stavebních

investic Brněnského biskupství.

Na stěně kaple se nachází nová vitrína, kde je možno umístit potřebné

informace, např. parte zemřelých příbuzných. To je možné

prostřednictvím faráře nebo pana ing. Karla Křivánka.

Od května se konají v obnovené kapli pravidelné bohoslužby vždy ve

čtvrtek v 18:00 hodin.

Poutní slavnosti ve farnosti

Bosonohy – 8.5. mše svatá pod širým v 9:00 u příležitosti svátku

patrona obce sv. Floriána.

Svatodušní hody v Troubsku - 15.5. zahájila mše svatá v 9:00 hod ve

farním kostele za účasti stárků.

Hody v Popůvkách – rovněž 15.5. Mše sv. u příležitosti svátku sv. Jana

Nepomuckého, patrona obce, se konala v 11:00 hod v jistém a

příjemném prostředí zasedací síně Obecního úřadu. Tímto vyjadřujeme

díky paní starostce. V den svátku v pondělí 16.5. bylo možno

v omezeném prostředí kaple prožít mši svatou.

1. svaté přijímání dětí - o slavnosti Nejsvětější Trojice jsme zakusili

radost spolu s 9 dětmi, které poprvé prožily osobní setkání s Ježíšem

v Eucharistii.

Poutě v Jubilejním Roce milosrdenství mohli mnozí farníci prožít na

dvou místech:

V Polsku, v Krakově – Lagiewnikách ve svatyni Božího milosrdenství při

národní pouti 28.5. a 11.6. ve Slavkovicích u Nového Města na Moravě.

Krakov – Lagiewniki

Slavkovice – kostel Božího milosrdenství

Putování za Božím milosrdenstvím

V roce Božího milosrdenství připravilo Radio Proglas českou národní pouť do

Krakova – Lágievniku, kde žila a je pohřbena sv. Faustyna Kowalska,

apoštolka Božího milosrdenství. Rovněž zde postupně vzniklo Sanktuárium sv.

Jana Pavla II, kde se můžeme seznámit s jeho životem a pomodlit ve

velkolepém kostele.

Do Krakova připutovalo více než 5000 poutníků, mezi nimi byli i bratři a sestry

z naší farnosti. Dvě z nich se s vámi podělí o zážitky z poutě:

28. května 2016 se konala česká národní pouť k Božímu milosrdenství do

Krakova. Z naší farnosti byl vypraven autobus, protože se jej však nepodařilo

zaplnit, přibírali jsme poutníky z dalších farností. Vyjeli jsme ve tři hodiny ráno

a po deváté hodině jsme byli na místě - v Krakově-Lagievnikách. Protože při

vjezdu na parkoviště se vytvořila kolona autobusů, vybídl nás Otec František

k vystoupení z autobusu, a tak jsme měli také možnost pěšího putování.

K našemu překvapení již byla po deváté hodině bazilika téměř plná. Zaujali

jsme tedy místa kde se dalo, rozložili jsme své poutnické stoličky a věnovali se

programu.

O ten se před mší svatou postarali moderátoři Radia Proglas, vyslechli jsme

několik krátkých, ale zajímavých rozhovorů s představiteli křesťanských médií,

například Katolického týdeníku, In!, Imaculaty, Tarsicia a dalších. Mezitím

jsme se mohli zaposlouchat a také se přidat ke Scholle brněnské mládeže,

která program doprovázela známými písněmi.

O půl jedenácté začala mše svatá. Hlavním celebrantem byl kardinál Dominik

Duka, zúčastnilo se dalších osm českých biskupů včetně našeho Otce biskupa

Vojtěcha. Průvod kněží, kterých bylo 170, byl opravdu dlouhý. V kázání nám

arcibiskup olomoucký Jan Graubner připomněl důležitost milosrdenství pro

náš život a nutnost odpuštění a smíření, aby mohlo dojít k přetržení řetězu

zla.

Po mši svaté byla přestávka, kterou jsme využili k občerstvení, prohlídce

areálu, někteří vystoupali na rozhlednu a kochali se pohledem na Krakov a

také na nově postavený areál Jana Pavla II., který leží nedaleko. Myslím, že

každý z nás využil možnosti projít Svatou branou a vzít sebou alespoň v duchu

i své drahé, své radosti a starosti.

Z odpoledního programu si každý mohl vybrat, co mu bylo blízké – v bazilice

probíhal koncert SBM, bylo možno navštívit přednášku na téma Poselství či

Milosrdenství, v kostele sester Matky Božího milosrdenství probíhala adorace

a také bylo možné se pomodlit u ostatků sestry Faustiny či shlédnout

vybavení její klášterní cely. Všechna místa byla opravdu „v obležení“

poutníků, takže dostat se tam byl velký problém.

Ve tři hodiny jsme byli pozváni k modlitbě Korunky k Božímu milosrdenství a

to bylo velmi silné, tam bylo Boží milosrdenství opravdu jakoby hmatatelné.

Po modlitbě nás velmi srdečně pozdravil krakovský arcibiskup, kardinál

Stanislav Dziwisz, který vyjádřil své překvapení nad počtem poutníků i naději

na probuzení víry v našem národě.

Cestou domů jsme se modlili, zpívali a děkovali za krásný den, který jsme

mohli prožít.

Díky patří našemu duchovnímu Otci Františku Koutnému za organizaci poutě,

doprovázení a trpělivost s námi.

Marie Žižkovská

„ To budete vstávat již ráno ve dvě hodiny? A před třetí na stanovišti? No to

tedy nedám! A cesta z parkoviště k bazilice, a celou dobu stát, a těch lidí?“ To

byly velmi časté otázky, když jsme se jako účastníci přihlásili na Národní pouť

do Krakova.

A skutečně jsme vstávali, ještě dříve než ve dvě hodiny, a poctivě čekali na

příjezd autobusu, ukázněně a rychle nastupovali, podle pokynů Otce

Františka a usedali na svá místa, abychom v Brně u divadla Bohéma, přivítali

velkou skupinu poutníků z několika farností. Cestou na stanoviště bylo

zajímavé pozorovat život v ulicích Brna, dnes se dá napsat, že velkoměsta, a

to ve chvílích, kdy sobotní den již ukrajoval čas páteční noci, a ulicemi

procházeli unavení opozdilci.

Naše poutní skupina se vázala ještě na poutníky z Brna-Líšně, kteří vyjeli

autobusem chvíli po nás, ale na dálnici se oba autobusy setkali, a kilometry

dálnice již ukrajovaly společně.

Ještě jedna malá zastávka u Vyškova, pro poutnici z okolí, a cesta do Krakova

pokračuje.

Organizaci Otce Františka neunikl žádný detail. Byl si vědom, že nedostatek

spánku se brzy projeví, tak se po krátké modlitbě s prosbou o šťastnou cestu,

většina poutníků uložila k příjemnému snění. Předpokládaný cíl byl vzdálen

asi 350 km. Cesta vedla pouze po dálnici, čas povinných zastávek byl dodržen,

ukázněnost poutníků byla nadstandardní, počasí více, než příznivé, s

modlitbou a zpěvem jsme se rychle blížili k cíli.

Krakov, rozhlížíme se, kde je bazilika, za námi dojíždí další a další autobusy,

vystupujeme a po krátkém úseku cesty stojíme u chrámu Božího

milosrdenství.

Program celého dne je naplněný do poslední chvíle před odjezdem. Před mší

svatou jdeme zapálit svíčky k soše Pána Ježíše a sv. Faustyny. Obě sochy jsou

umístěny v přilehlém parku.

Před mší svatou máme štěstí, průvod biskupů, kněží, jáhnů a ministrantů jde

okolo nás.

Samotná bohoslužba je duchovní, i citový zážitek. Po skončení je chvíle na

oběd.

Usedáme, tak jako ostatní poutníci kde se dá, pojíme ze svých zásob, a už

začíná odpolední program. Každý si může vybrat.

Důležitější než výběr, je schopnost se do sálů s přednáškou, hudbou, adorací

atd, dostat.

Ve tři hodiny začíná v bazilice Korunka k Božímu milosrdenství.

Kdo měl možnost vše sledovat v televizi, prožíval i skrze obrazovku to, co

jsme cítili my, přímí účastníci. Závěrečný zpěv naší hymny nenechal suché

oko.

Zbývá se rozloučit s požehnaným místem, projít Svatou branou a spěchat

k autobusu.

Jsme všichni, nikdo nezůstal, neztratil se, spěcháme domů.

Bezpečná cesta, trpělivý a vstřícný pan řidič, spokojený Otec František a

nadšená a veselá skupina poutníků, to byla cesta zpět.

Až na malé zpoždění, které způsobila havárie dvou aut na dálnici v Polsku,

jsme šťastně dojeli domů.

Co jsme si dovezli, hmotného nic, ale každý načerpal do svého srdce tolik

milosti, jakou jeho srdce má kapacitu. Nepřeslechl tiché, ale naléhavé

volání“Pojď.“ To byl smysl a prožitek pouti Božího milosrdenství.

Být ve správný čas, na správném místě, pokud mu to okolnosti, nebo

zdravotní a životní situace dovolily.

Mgr. Marie Kubová

Zasvěcení do řádu ORDO VIRGINUM (Řád panen)

K tomu nás zve farnice Jana Pešková do města Rennes ve Francii

16.7.2016 k obřadu zasvěcení v 15:00 v tamější katedrále. Mnozí se

chystají zúčastnit se tohoto obřadu, většina farníků asi nebude mít

možnost do Francie jet. Rodina Jany dostává dotazy, co by jí mohli

poslat, třeba nějaké pečivo atd. Vznikl nápad vytvořit pro ni album, do

kterého je možno přispět nějakým přáním, obrázkem apod. Příspěvky

je možné odevzdat do neděle 10.7. paní Juráčkové, paní Konečné nebo

mamince Jany, paní Peškové, elektronicky ilopeskova@seznam.cz.

Jana navštíví naši farnost v srpnu a zve nás všechny na společnou

modlitbu do farního kostela, pravděpodobně 12.8. Pak je v plánu

agapé, ke kterému jsou příspěvky vítány. Termín a program bude ještě

upřesněn.

Každopádně duchovní povolání z farnosti je požehnáním pro samotnou

farnost. Provázejme Janu svými modlitbami a můžeme se těšit na

obohacení jejím svědectvím.

Panovník, který sloužil Bohu

14. května celá naše vlast oslavila 700 let od narození krále českého,

římského, lombardského, burgundského a především císaře Karla IV.

Při této příležitosti se odkudsi vyrojilo plno historiků, odborníků na

Karlův život, pseudohistoriků, kteří jak se říká, nenechali na něm „nit

suchou“. Někteří s velkou vervou vyzdvihovali jeho nedostatky,

především nevěru a jeho sňatkovou politiku. Musíme ale především

brát v úvahu, že císař Karel žil ve středověku, kdy smilstvo, intriky,

vraždy, travičství bylo na denním pořádku. Jeho dětství rovněž nebylo

ukázkové. Neshody mezi rodiči vyvrcholily vězněním malého Václava

(jméno Karel přijal při biřmování podle svého kmotra a strýce

francouzského krále Karla IV. Sličného) ve sklepení hradu Loket. Jeho

vlastní otec Jan Lucemburský se obával, že by ho tříletý chlapec mohl

nahradit na českém trůně.

Ale my křesťané se na císaře Karla díváme především jako na velmi

zbožného člověka, velkého sběratele ostatků svatých a obdivovatele

sv. Kateřiny. Jeho snem byla stavba Nebeského Jeruzaléma jako

ideálního města. Ve své době ji ztvárnil v kapli sv. Kříže na Karlštejně.

Karel IV. se zapsal do historie jako jeden z nejvelkorysejších

uměleckých mecenášů a jako panovník – diplomat, který dokázal

během své vlády, jež trvala 32 let udržet v zemi mír a zajistit všem

svým poddaným pokojný život.

Zemřela paní Božena Káňová

Odchod každého blízkého a známého člověka by mohl a měl být také

chvílí k zamyšlení nad jeho životním poselstvím, které, ač nikdy hlasitě

nevyřčeno, může být inspirací a vodítkem pro naše dny příští. V úterý

31. května jsme se při zádušní mši v kapli sv. Floriana v Bosonohách

rozloučili s paní Boženou Káňovou, bosonožskou rodačkou. Laskavá a

milá paní Káňová zemřela 26. května v nedožitých pětadevadesáti

letech. V polovině dubna, bezprostředně před tím, než ji odvezli do

léčebny, odkud se již nevrátila, se jí ještě v Bosonohách dostalo péčí

otce Františka Koutného svátosti nemocných. A jistě i proto odešla tiše,

ale důstojně, smířená a silná, tak jak procházela celým životem. Paní

Káňovou jsme v Bosonohách znali jako člověka, pro kterého víra, úcta k

bližnímu a pokora nebyly jen prázdnými slovy. Když jsme jí před pěti

lety blahopřáli k devadesátinám a ptali se, co ji udržuje v takové

duševní i fyzické pohodě, odpověděla, možná pro někoho poněkud

překvapivě, že práce. Taková práce, která vysouší slzy a dodává radost.

Práce, která rozvíjí a utužuje pilnost, sebezapření, ale i poznání jiných a

sympatie k nim. Proto si k tehdejším narozeninám nejvíce přála více

pochopení a tolerance mezi lidmi. K narozeninám jí tehdy přál i

brněnský biskup Vojtěch Cikrle, který si paní Káňovou pamatuje ještě

ze svých mladých let. A věřím, že nejen on si při zprávě o jejím skonu

na ni nejen vzpomněl...

Vladimír Koudelka

Duchovní centrum ve Slavkovicích

Bylo dokončeno v roce 2008 podle návrhů architekta Ludvíka Kolka.

V lednu 2009 byli do Slavkovic povoláni otcové pallotíni, kteří přišli

z nejvýznamnějšího poutního místa u nás, ze Staré Boleslavi. Časopis

Apoštol, který u nás pallotíni vydávají od roku 2006 je právě zaměřený

na šíření úcty k Božímu milosrdenství. Díky tomuto časopisu se zde

zrodil projekt „Kniha milosrdenství“. Jde o neformální sdružení

věřících, kteří cítí potřebu modlit se vzájemně za Boží milosrdenství pro

sebe, pro církev v Čechách a na Moravě a pro celý svět. Všichni, kteří

pošlou své prosby do Slavkovic a vyjádří takové přání, budou zapsáni

do „Knihy milosrdenství“. V současnosti toto společenství čítá 2000 lidí.

Otcové pallotíni rovněž rozjeli projekt „Nikodéma noc“, který probíhá

již čtvrtým rokem. Tento projekt vznikl jako odpověď na otázku, jak

hledat a nacházet cestu k Ježíši v dnešním uspěchaném světě. Je

inspirován postavou Nikodéma, farizeje a člena židovské rady, který

přišel za Ježíšem právě v noci, aby nebyl nikým vyrušován. Důležitým

prvkem Nikodémových nocí je tma, neboť adorace v tichu a ve tmě

odprošťuje od světa plného zvuků a obrazů. Tma vytváří atmosféru

intimity a pomáhá nalézt odvahu přijít a setkat se s Pánem.

Letos 11. června zažilo Slavkovické centrum Božího milosrdenství další

z vrcholů Svatého roku. Bohoslužbu pro několik tisíc poutníků, mezi

nimiž nechyběla ani naše farnost, sloužil otec biskup Vojtěch Cikrle a u

oltáře spolu s ním stál i řeckokatolický apoštolský exarcha Ladislav

Hučko, českobudějovický biskup Vlastimil Kročil a desítky kněží.

Apoštolka Božího milosrdenství

Svatá Faustyna Kowalska nám nabízí způsoby, jak prohlubovat

důvěryplný vztah k Bohu a povzbuzuje k hlásání Božího milosrdenství.

Právě v tomto pořadí byly sv. Faustyně zjeveny nové formy úcty. První

formou úcty, která má oslovit a vést k obnově důvěryplného vztahu je

obraz Božího milosrdenství. Vidíme Ježíše, jak nám žehná a vychází

vstříc. Rány a probodnuté srdce nás zpravují o tom, co pro nás Bůh

udělal. Slova v dolní části obrazu „Ježíši, důvěřuji Ti“ mají být odpovědí

člověka Bohu. Druhou formou úcty je svátek Božího milosrdenství,

který slavíme o první neděli po velikonocích. Svátek se považuje za

nejdůležitější ze všech forem úcty, protože k němu vedou všechny

ostatní způsoby úcty.

NOC KOSTELŮ 10.6.2016

Letos poprvé také v Troubsku pod záštitou paní starostky paní Ireny Kynclové,

které jsme mohli pogratulovat k narozeninám, které právě v ten den slavila.

Nejlepší komentář je ten, co kdo každý návštěvník mohl osobně zažít. Více o

našich kostelích bude možno se dočíst na webových stránkách farnosti. Dá-li

Bůh zase příští rok při této akce na shledanou.

Bohoslužby ve farnosti Troubsko:

Úterý – 18:00 – Bosonohy – kaple

Středa – 18:00 – Ostopovice – kaple

Čtvrtek – 18:00 – TROUBSKO – KAPLE

Pátek – 18:00 – Troubsko – farní kostel

Neděle – 7:30 a 9:00 – Troubsko- farní kostel

Kontakty farnost Troubsko

Římskokatolická farnost Troubsko

Úzká 30/4

664 41 TROUBSKO

Tel: 547 227 053 (fara naproti kaple)

Web: http://farnost.troubsko.cz – informace o farnosti

Farář - Mons. František KOUTNÝ, mobil: 603 597 155

Verze elektronická na stránkách http://farnost.troubsko.cz s fotografiemi

Redakční rada: Mons. František Koutný

rodina Feitova

e-mail: FarniRadaTroubsko@centrum.cz

rok vydání: 2016

Co se chystá:

Svátost biřmování - předběžný termín - září příštího roku 2017.

Příprava na ně začne pravděpodobně v září tohoto roku. Týká se všech,

kdo dovršili 15. rok věku. Přihlášky jsou k dispozici v kostele nebo u

faráře. Biřmovací jméno a jméno kmotra zatím nevyplňujte.

Pěší pouť na Velehrad – 24.8. vycházejí poutníci v 6:30 od kostela

v Bystrci. Další poutníci se mohou připojit v 9:30 u kaple sv. Floriána

v Bosonohách a v 10:00 u kostela v Troubsku. Bližší informace na

plakátě, nebo na farabystrc@volny.cz nebo na 608 470 415.

KURZY Spirituální dimenze člověka a Zdraví je dar - pořádají Brněnská

akademie třetího věku a Biskupství brněnské.

Podrobnější zprávy na <http://www.bioetika.cz>.

KURZ SAMUEL proběhne v rámci pastorace povolání v brněnské

diecézi. Je určen pro mladé nezadané lidi ve věku 17 – 35 let, kteří

chtějí rozpoznat své životní povolání. Veškeré další informace na

www.facebook.com/krestanskykurz

Kontaktní osobou je sestra Lucie Horáková, SCB, e-mail

<kurz.samuel@seznam.cz>.

za organizační tým R. D. Mgr. Marek Dunda, Th.D., kněz pověřený péčí

o pastoraci povolání v brněnské diecézi

Bilance:

Svatby

18.6.2016 – Tomáš Ulrich DiS. a Věra Medová

24.6.2016 – Ing. Zbyněk Jakubec a Ing. Christine Sedláková

Křty

5.3.2016 – Štěpánka Ludmila Leitnerová

9.4.2016 – Emma Melanie Bučková

21.5.2016 – Klaudie Ludmila Kaňová

Pohřby

2.3.2016 – Stanislav Polcar

10.3.2016 – Vojtěch Smetana

15.3.2016 – Marie Čuperová

22.3.2016 – Marie Kiliánová

16.4.2016 – Marie Černá

26.4.2016 – Anna Pleskačová

6.5.2016 – František Špaček

10.5.2016 – Jiří Straka

20.5.2016 – Jana Endlicherová

31.5.2016 – Božena Káňová

Krásné, slunečné, pohodové a

požehnané prázdniny všem

farníkům

přeje Redakční rada