PR Rybník Pařez

Vyhodnocení zásahů a opatření realizovaných v rámci II. etapy projektu Biodiverzita

Ester Ekrtová, Vojtěch Kodet, Petr Hesoun,

Ivo Dvořák & Jaromír Maštera

2015

2

Obsah

1 Úvod ......................................................................................................................................... 3

2 Charakteristika a poloha lokality ............................................................................................... 3

3 Metodika ................................................................................................................................... 6

4 Výsledky ................................................................................................................................... 6

4.1 Přechodný transport raků říčních ....................................................................................... 6

4.2 Odbahnění rybníka a rekonstrukce hráze .......................................................................... 7

4.3 Rekonstrukce části litorálních zón rybníka ......................................................................... 9

4.4 Kosení a eliminace dřevin na rašeliništi a rašelinných loukách ........................................ 12

5 Zhodnocení stavu biodiverzity území...................................................................................... 13

5.1 Flóra a vegetace............................................................................................................... 13

5.2 Mykobiota......................................................................................................................... 14

5.3 Fauna ............................................................................................................................... 14

6 Doporučení pro ochranu a management lokality .................................................................... 17

6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče ............................................................................ 17

6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území ........................................................... 17

7 Literatura................................................................................................................................. 20

Zadavatel: Kraj Vysočina, Žižkova 1882/57, 587 33 Jihlava Řešitelé:

RNDr. Ester Ekrtová, Ph.D., nám. Bratří Čapků 264, 588 56 Telč, esterhof@centrum.cz Ing. Vojtěch Kodet, Ph.D., Úvoz 23, 586 01 Jihlava, vojtech.kodet@email.cz Ing. Petr Hesoun, Hradecká 315, 378 53 Strmilov, petr.hesoun@seznam.cz Ivo Dvořák, Tylova 23, 586 01 Jihlava, ivo.dvorak@post.cz Mgr. Jaromír Maštera, Slavíčkova 22, 586 02 Jihlava, mastera.jaromir@gmail.com

Za poskytnutí mykologických údajů děkujeme Ing. Marku Bromovi a za technickou spoluprácí Ing. Daně Kodetové a Ing. Martinu Tejkalovi, Ph.D. Realizováno v rámci II. etapy projektu Kraje Vysočina s názvem „Biodiverzita“, který byl financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí a Krajem Vysočina.

3

1 Úvod

Přírodní rezervace Rybník Pařez je typickou ukázkou oligotrofních až mezotrofních mokřadních společenstev vázaných na rybníky a jejich rašelinné litorály. Jedná se o lokalitu s výskytem bohaté populace raka říčního. V letech 2014 - 2015 zde proběhly zásahy na podporu biodiverzity, při nichž autorský kolektiv prováděl dozor, kontrolu a vyhodnocení jejich vlivu na biodiverzitu. Cílem realizovaných zásahů bylo odbahnění rybníka a obnova části litorálních zón a redukce dřevin zarůstajících rašelinné bezlesí vázané na litorální zóny rybníka a přilehlé rašelinné prameniště. Autorský kolektiv prováděné práce koordinoval a dohlížel nad jejich provedením, aby nedošlo k nevratnému poničení cenných biotopů a populací významných druhů. Dále bylo cílem zdokumentovat a vyhodnotit realizaci a úspěšnost těchto zásahů. V rámci prací proběhl orientační průzkum cílových a z hlediska ochrany přírody klíčových biotopů a na ně vázaných významných živočichů a rostlin. Nedílnou součástí hodnocení je stručný návrh doporučení pro budoucí management území.

2 Charakteristika a poloha lokality

Lokalizace: Kraj Vysočina, okres Pelhřimov, rybník s rašelinnou výtopou, asi 700 m jižně od centra osady Staré Hutě.

Katastrální území: Kaliště

Výměra: 4,38 ha

Nadmořská výška: 567 – 572 m n. m.

Kód ZCHÚ podle ÚSOP: 962

Biotopová charakteristika: Rybník Pařez představuje typickou ukázku mezotrofního rybníka a na něj vázaných mokřadních biotopů v mělkém údolí na horním toku Meziklaského potoka. Nachází se zde plošně nevelká, ale celkem pestrá vegetační mozaika porostů vodních makrofyt, mezotrofních bahnitých substrátů a vysokých ostřic, přechodových rašelinišť a rašelinných luk doplněná polykormony mokřadních vrbin a náletů dřevin.

Obr. 1: Poloha PR Rybník Pařez v Kraji Vysočina

4

Obr. 2: Orientační poloha PR Rybník Pařez.

5

Obr. 3: Vymezení lokality Rybník Pařez podle hranice přírodní rezervace.

6

3 Metodika

Lokalita byla navštívena jednotlivými odborníky před začátkem prací v červnu 2014, kdy se jasně definovaly konkrétní požadavky na provedení prací a upozornilo se na případná problematická místa, kde by mohlo dojít při realizaci navrženého projektu k poškození cílových biotopů a populací významných druhů rostlin a živočichů. Všechny požadavky byly podrobně projednány s realizátorem stavebních i nestavebních prací. Stav lokality byl před začátkem hlavních obnovních prací fotograficky zdokumentován a byly zaměřeny polohy (GPS) a směry (azimut) pořízených fotografií. Zároveň byla formou opakovaných návštěv průběžně získávána aktuální floristická a faunistická data z lokality. V průběhu realizace projektu byly veškeré práce (odbahnění rybníka, obnova litorálních zón, redukce náletových dřevin, kosení) pravidelně opakovaně dozorovány formou terénních návštěv lokality. Přehled kategorií ochrany a ohrožení jednotlivých taxonů, které jsou v textu uvedeny vždy za jejich názvem:

� Taxony zvláště chráněné podle vyhl. MŽP ČR č. 395/1992 Sb. v platném znění §1 = kriticky ohrožený §2 = silně ohrožený §3 = ohrožený

� Taxony Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR (GRULICH 2012) C1 = kriticky ohrožený C2 = silně ohrožený C3 = ohrožený C4a = vzácnější vyžadující pozornost

� Taxony červených seznamů dalších skupin (PLESNÍK et al. 2003, FARKAČ et al. 2005, HOLEC et al. 2006, KUČERA et al. 2012, ŘEZÁČ et al. 2015) RE = regionálně vymizelý CR = kriticky ohrožený EN = ohrožený VU = zranitelný NT = téměř ohrožený DD = chybí dostatečné údaje

� Taxony regionálně významné V = regionálně významný, neuvedený ve vyhlášce ani v národním červeném seznamu

4 Výsledky

V následujících podkapitolách jsou komentovány jednotlivé zásahy a jejich provedení s ohledem na biodiverzitu, vzácné, chráněné a ohrožené druhy či společenstva. Konkrétní rozsah a provedení stavebních i nestavebních opatření je doloženo dokumentacemi skutečného provedení zhotovitelů.

4.1 Přechodný transport raků říčních Důvod zásahu: Odbahnění rybníka a rekonstrukce hráze by způsobila masový úhyn raka říčního (Astacus astacus, §1/EN) vlivem absence vodního prostředí, pohybu techniky a přechodné destrukce jeho úkrytů ve štěrbinách mezi kameny hráze rybníka. Provedení: Odchyt raků říčních byl proveden během přípravy na výlov ve dnech 8. – 13. 9. 2014. Odchyt probíhal pomocí vrší a ručním sběrem. Celkem bylo odchyceno 2 199 jedinců raka říčního. Juvenilní jedinci byli vypuštěni do přítoku rybníka Pařez, jelikož jejich šance na přežití v náhradních podmínkách byla minimální. Dospělí a nedospělí jedinci byli převezeni do vyhrazené sádky MO ČRS Humpolec a poté do

7

rybníka Ptáček (16. 10. 2014). Zde byli 20. – 22. 4. 2015 odloveni (794 jedinců) a vypuštěni zpět do rybníka Pařez. Výsledek realizace: Všechny úpravy realizované na rybníku Pařez a v jeho okolí lze označit za vhodné pro další pozitivní rozvoj populace raka říčního. Konkrétně lze zmínit zvětšení celkového objemu vody v rybníce a nasypání kamene na hrázi, které poskytne rakovi dostatek úkrytů. Významná mortalita odlovených jedinců je přirozená vzhledem ke změně prostředí a přirozené predaci v průběhu zimního pobytu raků v rybníce Ptáček (podrobně viz KOZÁK et FOŘT 2015). V místě vysazení juvenilních jedinců byli v jarním období raci zaznamenáni a vše nasvědčuje tomu, že část juvenilních jedinců zde přežila a může se dál zpětně šířit do místa původní zdrojové populace v rybníce Pařez.

Obr. 4: Přechodný transport raků říčních (Astacus astacus, §1/EN, 13.9.2014, V. Kodet).

4.2 Odbahnění rybníka a rekonstrukce hráze Důvod zásahu: Rybník nebyl odbahňován minimálně od poloviny 20. století a přesto, že neleží v těsném kontaktu s polními kulturami, byl silně zanesen naakumulovaným bahnem, které sem bylo pravidelně splavováno Meziklaským potokem. Tento stav se negativně projevoval nejen na kvalitě vody, ale také na vitalitě populace raka říčního. Dále tento stav rybníka bývá velmi limitující pro výskyt řady druhů vodních makrofyt, které se v silně zabahněných rybnících objevují okrajově, nebo převládá jeden druh. Odbahnění rybníka může být významným stimulem pro rozvoj jejich populací. Při návštěvě v roce 2014 bylo zaznamenáno 6 eurytopních druhů vážek a z obojživelníků nepočetný výskyt skokana krátkonohého (Pelophylax lessonae, §1/VU) a početnější rozmnožování ropuch obecných (Bufo bufo, §3/NT) a skokana hnědého (Rana temporaria, NT). Z vodních ptáků se na rybníce vyskytovala pouze kachna divoká (Anas platyrhynchos). Pro citlivější druhy byla voda v rybníce a stav litorálů nepříznivý způsobený vysokou rybí obsádkou. Provedení: Odbahnění rybníka bylo provedeno po odchytu podstatné části místní populace raka říčního (září 2014) v zimních měsících (leden – březen 2015) a následovala oprava hráze. Práce byly ukončeny v dubnu 2015. Rybník byl neprodleně napuštěn. Napuštění rybníka ihned po dokončení stavebních prací bylo zásadní pro úspěšný návrat raků říčních, úspěšné rozmnožování obojživelníků a rozmnožování či výskyt dalších druhů vázaných na vodní a mokřadní biotopy.

8

Obr. 5: Odbahňování rybníka (2.2.2015, V. Kodet).

Obr. 6: Pohled na stav hráze před (20.8.2014) a po rekonstrukci (23.10.2015, V. Kodet). Výsledek realizace: Realizaci lze hodnotit jako celek jednoznačně pozitivně. Odbahnění rybníka a oprava hráze proběhla dle předchozích dohod mezi realizátorem prací a biologickým dozorem. Byla obnovena část hráze ze sypaných kamenů, což představuje zásadní biotop pro hlavní předmět ochrany – raka říčního. Při realizaci odbahnění nebylo zjištěno žádné pochybení, které by ohrozilo významné biotopy a populace cílových druhů rostlin a živočichů. Níže v bodech uvádíme zaznamenané pozitivní výsledky odbahnění hned v první sezóně po jeho provedení. � Výborná kvalita vody po odbahnění rybníka (vysoká průhlednost i přes nízký přítok způsobený suchem). � Zaznamenán rozvoj populace vodních makrofyt (rdest vzplývavý) a uplatnění druhů vázaných na obnažená dna a mělce přeplavená dna rybníka (např. bohatá populace pryskyřníku lítého). � Výborné podmínky pro zdejší populaci raka říčního (Astacus astacus, §1/EN). � V roce 2015 bohatě využito k rozmnožování obojživelníky díky brzkému napuštění rybníka: zejména tisíce pulců ropuchy obecné (Bufo bufo, §3/NT), později spousty čerstvě metamorfovaných rosniček zelených (Hyla arborea, §2/NT) i ropuch obecných, jeden pulec blatnice skvrnité (Pelobates fuscus, §1/NT) a početné larvy čolka obecného (Lissotriton vulgaris, NT/§2). � V roce 2015 úspěšné vyhnízdění potápky malé (Tachybaptus ruficollis, §3/VU), hnízdní výskyt vodouše kropenatého (Tringa ochropus, §2/EN) a pohnízdní výskyt slípky zelenonohé (Gallinula chloropus, NT).

9

� Podpořen byl výskyt některých druhů vážek (zaznamenáno 11 druhů), zpočátku zejména druhů „pionýrských“, kam patří například lokálně se vyskytující šidélko menší (Ischnura pumilio, V). Z dalších významnějších druhů byla zaznamenána vážka červená (Crocothemis erytraea, V), vyskytující se v této oblasti Vysočiny poměrně vzácně.

Obr. 7: Početný výskyt pulců ropuchy obecné (Bufo bufo, §3/NT) v mělké vodě po okrajích čerstvě odbahněného rybníka (22.5.2015, E. Ekrtová).

4.3 Rekonstrukce části litorálních zón rybníka Důvod zásahu: Vytvoření velmi atraktivního biotopu pro významné druhy vodních a mokřadních ptáků, obojživelníků a bezobratlých, který na lokalitě ve větším rozsahu již zanikl. Podpora rozvoje cenné vegetace litorálních zón (mezotrofní bahnité substráty, vysoké ostřice, řídké limnické rákosiny). Provedení: Zásah spočíval ve stržení porostu husté, z větší části terestrické rákosiny na okraji rybníka v místech, kde byl ostrý přechod od porostu nezaplavené, obtížně prostupné rákosiny k volné vodní hladině. Na západní straně rybníka byl zároveň odstraněn i navazující porost mokřadních vrbin a náletových dřevin, aby se významně prosvětlila a otevřela rašelinná luční enkláva a obnovil její plynulý přechod v potencionálně cenné mokřadní biotopy litorální zóny rybníka. Odstraněné dřeviny byly vytrhány i s kořeny z důvodu bezproblémové následné údržby plochy pravidelnou sečí a omezení výmladnosti některých dřevin. Výsledek realizace: Zásah lze hodnotit jednoznačně pozitivně. Z monotónního porostu s dominantním rákosem, který byl stržen, vznikla na východní straně rybníka otevřená písčitá přeplavovaná litorální zóna, kde spontánně zmlazovala řídká litorální vegetace s rákosem obecným (Phragmites australis) a puškvorcem obecný (Acorus calamus). Mělká prohřátá voda při okrajích rybníka byla bohatě využívána obojživelníky k rozmnožování. Na západní straně na zvodnělém, čerstvě strženém rašelinném sedimentu zmlazoval ďáblík bahenní (Calla palustris, C3/§3), dále v návaznosti na rašelinné louky se obnovovala vegetace rašelinných luk. Celkově se díky prosvětlení luční enklávy její stav významně zlepšil, bohatě zde kvetla vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata, C3/§3), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a) aj. I v tomto místě byly vytvořeny vhodné podmínky pro výskyt larev obojživelníků či vážek.

10

Obr. 8: Pohled na přední část rybníka po provedení rekonstrukce litorálních zón na pravém i levém břehu rybníka (22.5.2015, E. Ekrtová).

Obr. 9: Detailní pohled na provedený, velmi zdařilý zásah na levém břehu rybníka (22.5.2015, E. Ekrtová).

Obr. 10: Porovnání před (20.8.2014) a po rekonstrukci (23.10.2015) litorální zóny na levém břehu rybníka, kde byl odstraněn i porost náletových dřevin patrný na snímku před provedením zásahů. Patrné je otevření a oslunění této části lokality (V. Kodet).

11

Obr. 11: Na stržených plochách okamžitě regeneroval jeden z cílových druhů ďáblík bahenní (Calla palustris, §3/C3). Zásah vytvořil ideální podmínky pro rozvoj jeho populace (22.5.2015, E. Ekrtová).

Obr. 12: Detailní pohled na plochu stržené terestrické rákosiny na pravém břehu rybníka při jeho postupném napouštění na jaře 2015. Řídce zmlazuje rákos a puškvorec. Při plném stavu vody v létě se vytvoří řídké limnické rákosiny (22.5.2015, E. Ekrtová).

Obr. 13: Hustý porost náletových dřevin (20.8.2014) na břehu rybníka se zásahem změnil ve velice zajímavou mozaiku otevřené a osluněné mokřadní vegetace (23.10.2015), která je klíčovým biotopem pro řadu významných druhů rostlin a živočichů (V. Kodet).

12

4.4 Kosení a eliminace dřevin na rašeliništi a rašelinných loukách Pravidelná, pečlivě provedená mozaiková seč a odvoz sena je nezbytná pro zachování vysoké biodiverzity rašeliništních biotopů. Plocha rašelinné louky a přechodového rašeliniště byla v rámci projektu pokosena ve vegetační sezóně 2014 a navázalo se tím na pravidelnou seč, která zde byla realizována již v předchozích letech. Pokosení bylo provedeno pečlivě na nízké strniště, pokosené seno bylo shrabáno a odstraněno z lokality. Práce byly realizovány také v sezóně 2015 a pokoseny byly i nově obnovené plochy nelesní vegetace po odstranění náletových dřevin.

Obr. 14: Pohled na západní část PR na levém břehu rybníka. Z porovnání snímků před (20.8.2014) a po zásahu (23.10.2015) je patrná obnova původního biotopu rašelinné louky včetně provedení pravidelné seče (V. Kodet).

Obr. 15: Pokosena byla i plocha přechodového rašeliniště v zadní výtopě rybníka, nálet dřevin zde však byl redukován pouze maloplošně. Porovnání před (20.8.2014) a po zásazích (23.10.2015, V. Kodet).

Podobně jako seč patří odstranění náletových dřevin k pravidelné údržbě rašelinných a lučních biotopů. Jelikož se jedná o výrazně světlomilná společenstva, zvýšený zástin významně negativně ovlivňuje kvalitu této vegetace a na lokalitách malého rozsahu jako je PR Rybník Pařez i významně redukuje rozlohu těchto biotopů. Tím může docházet k významnému omezení vhodných podmínek pro některé populace významných a ohrožených druhů. V zimním období proběhlo odstranění zapojeného náletu dřevin na západním okraji rybníka v rámci rekonstrukce litorální zóny. V sezóně 2015 pak došlo k okrajovému odstranění dřevin na ploše přechodového rašeliniště v zadní výtopě rybníka.

13

Z druhů vázaných na vlhké louky zde byl zaznamenán například řídce se vyskytující druh dřepčíka Dibolia occultans (CR), potravně vázaný na mátu (Mentha sp.), a ze vzácných druhů hub na otevřených rašeliništích václavka bažinná (Armilaria ectypa, §1/CR). Jednoznačně lze konstatovat, že provedené zásahy významně pozitivně podpořili rozvoj cílových biotopů a populací významných druhů vázaných na plochu přírodní rezervace.

5 Zhodnocení stavu biodiverzity území

5.1 Flóra a vegetace PR Rybník Pařez představuje typickou ukázku vodních a mokřadních biotopů vázaných na oligotrofní až mezotrofní rybníky Českomoravské vrchoviny. Vzhledem k celkové devastaci těchto lokalit intenzivním rybníkářstvím (vysoké obsádky, hnojení, vyhrnování rybníků), odvodněním a ústupem tradičního obhospodařování rašelinných výtop a luk v okolí rybníků je dnes studovaná lokalita v širším regionu severozápadní části Kraje Vysočina velmi významná. Velice cenné je zde zachování celého gradientu vodních a mokřadních biotopů. Konkrétně zde nacházíme vodní vegetaci tvořenou rdestem vzplývavým (sv. Potamion, as. Potametum natantis) a pestrou litorální vegetaci (sv. Phragmition australis), kde jsou zastoupeny porosty s dominantní přesličkou poříční (as. Equisetetum fluviatilis), puškvorcem (as. Acoretum calami), rákosem (as. Phragmitetum australis) a orobincem (as. Typhetum latifoliae). Přítomná je také významná vegetace nezpevněných bahnitých substrátů s ďáblíkem bahenním (sv. Carici-Rumicion hydrolapathi, as. Calletum palustris) a vegetace vysokých ostřic (sv. Magno-Caricion elatae). Nechybí zde společenstva přechodových rašelinišť a rašelinných luk, která hostí pestrou škálu rostlinných druhů.

Z floristického pohledu je zásadní výskyt reliktní silně ohrožené třtiny nachové (Calamagrostis phragmitoides, §1/C2). Regionálně velmi zajímavá je populace ohrožené řeřišnice bahenní (Cardamine dentata, C3). Z dalších významných druhů lze jmenovat ďáblík bahenní (Calla palustris, §3/C3), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata, §3/C3), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica, C4a), vrbovku bahenní (Epilobium palustre, C4a) a zábělník bahenní (Comarum palustre, C4a). Dalším významným rašeliništním druhem uváděným z lokality je pak ostřice dvoumužná (Carex diandra, C2). Jinak je na lokalitě přítomná typická druhová garnitura kyselých až mírně kyselých rašelinných luk a mokřadů.

Obr. 16: Ďáblík bahenní (Calla palustris, §3/C3, 19.6.2015, V. Kodet).

14

5.2 Mykobiota Z charakteristické mykobioty přechodových rašelinišť byly v r. 2015 nalezeny např. tyto muscikolní, sfagnikolní a turfikolní makromycety: čepičatka holeňová (Galerina mairei), čepičatka močálová (Galerina paludosa) třepenitka prodloužená (Hypholoma elongatum) a penízovka rašeliníková (Sphagnurus paluster). Vzácné a ohrožené druhy zastupuje u JV břehu rybníka překvapivě, ale ojediněle nalezená, václavka bažinná (Armilaria ectypa, §1/CR) a na zachovalých plochách byly zjištěny voskovky. Jedná se buďto o voskovku vroubkovanou (Hygrocybe coccineocrenata, EN) nebo voskovku liškovou (Hygrocybe cantharellus, DD), které jsou vzájemně obtížně makroskopicky i mikroskopicky rozlišitelné. Tyto voskovky jsou vázané na rašelinné alespoň příležitostně kosené louky. Z hojných druhů preferujících vlhká stanoviště zde na obou mikrolokalitách rašelinných luk fruktifikuje lakovka obecná (Laccaria laccata) a v olšovém náletu kržatka bažinná (Naucoria scolecina). V dosahu kořenové soustavy jehličnatých porostů, tvořených převážně smrkem ztepilým (Picea abies), lze v porostech rašeliníků najít holubinku vrhavku (Russula emetica), ryzec hnědý (Lactarius helvus) a ryzec liškový (Lactarius tabidus). Vlhká loučka při SZ břehu rybníka s několika polykormony vrby ušaté (Salix aurita) hostí běžné druhy vlhkých stanovišť jako např. závojenku hedvábnou (Entoloma sericeum) nebo čepičatku pruhovanou (Galerina vittiformis). Z mykologického hlediska je nejvýznamnější výskyt václavky bažinné (Armilaria ectypa, §1/CR) ve zrašeliněném JV okraji rybníka s prvky přechodového rašeliniště.

Obr. 17: Voskovka Hygrocybe cf. cantharellus vázaná na rašelinné louky (2015, P. Hesoun).

5.3 Fauna Z hlediska fauny se jedná o dosti izolovaný fragment mokřadních a rašelinných společenstev, jejichž druhy jsou odkázány na migraci zejména podél Meziklaského potoka, který lokalitou protéká. Druhové složení ovlivňuje především způsob hospodaření na rybníce a aktuální rozsah jeho litorálů, zarůstání mokřadních luk náletovými dřevinami a způsob jejich kosení.

V rybníce žije početná populace raka říčního (Astacus astacus, §1/EN) a vyskytuje se zde škeble rybničná (Anodonta cygnea, §2/VU). V minulosti byla na lokalitě zdokumentována bohatá arachnofauna, přičemž zde byla zjištěna řada vzácných a reliktních druhů pavouků vázaných na mokřadní a rašelinné biotopy (Pirata piscatorius, VU, Diplocephalus permixtus, NT, Drepanotylus uncatus, NT, Hilaira excisa). Bylo zde pozorováno 11 druhů vážek, včetně řídce se vyskytujícího šidélka menšího (Ischnura pumilio, V) a vážky červené (Crocothemis erytraea, V). Na vrbách v rašelinných loukách byl zjištěn krytohlav Cryptocephalus decemmaculatus (EN) a další typické druhy vázané na dřeviny – krasec

15

Trachys minutus, nosatci Temnocerus tomentosus, Archarius crux, Rhamphus pulicarius. Naopak na otevřené luční biotopy jsou vázány některé druhy, jako mandelinka Chrysolina herbacea, mokřadní mandelinka Phyllobrotica quadripunctata, kovařík Adrastes pallens, vzácný dřepčík Dibolia occultans (CR). Z rovnokřídlých bylo zaznamenáno pět typických (nikoliv však vzácných) druhů vlhkých nezastíněných stanovišť (Euthystira brachyptera, Chrysochraon dispar, Conocephalus dorsalis, Metrioptera brachyptera, Chorthippus montanus). Dalším lučním druhem rovnokřídlých je eurytopní kobylka Metrioptera roeselii a poslední zjištěný druh rovnokřídlých, kobylka Pholidoptera grisseoaptera obývá křovinná a lesní společenstva. Ze semixerotermních druhů byl zjištěn lokální tesařík Agapanthia intermedia (V), vázaný potravně na chrastavec luční. Tento druh, stejně jako ještěrka obecná (Lacerta agilis, §2/NT) byl nalezen na výslunné stráňce na severozápadním okraji chráněného území.

Obr. 18: Rak říční (Astacus astacus, §1/EN, 13.9.2014, V. Kodet).

V rámci této studie byl pořízen první lepidopterologický průzkum lokality (DVOŘÁK 2015), při kterém byl v roce 2014 zaznamenán na lokalitě výskyt 140 druhů motýlů. Jedná se o zajímavé společenstvo vlhkomilných druhů vázaných na litorál rybníka, rákosiny a rašeliniště s typickými dřevinami v okolí (bříza, vrba, osika, smrk). Bioindikační druhy mokřadů jsou zde zastoupeny především trávníčkem Elachista albifrontella (V), makadlovkou Carpatolechia proximella, šedovníčkem Scoparia ancipitella, píďalkou vachtovou (Orthonama vittata, VU), hnědavkou jívovou (Colobochyla salicalis) a šedavkou mnohotvárnou (Apamea remissa). Velmi významná a početná je také skupina motýlů monofágně vázaná na rákos obecný (Phragmites australis): travařík rákosový (Chilo phragmitella), travařík bělavý (Calamotropha paludella), rákosnice zevarová (Globia sparganii) a zejména vzácný druh můry plavokřídlec šedožlutý (Mythimna straminea, V). Na plovoucí druhy rostlin jsou vázány druhy vílenka leknínová (Elophila nymphaeata) a vílenka okřehková (Cataclysta lemnata). Zjištěna byla zcela výjimečná synuzie motýlů vázaných na nepůvodní janovec metlatý (Sarothamnus scoparius) rostoucí v okolí rybníka, se kterým je monofágně spjato hned několik zaznamenaných druhů - plochušky Agonopterix scopariella (V) a Agonopterix assimilella (V), makadlovka Mirificarma interrupta (V) a vlnočárník vřesový (Scotopteryx luridata). Výskyt většiny z nich byl na ČMV zjištěn pouze ojediněle. V případě A. scopariella se jedná o prvonález pro toto území a v případě A. assimilella se jedná také o velmi významný faunisticko-ekologický nález, neboť nejbližší známé lokality tohoto druhu jsou PR Dukovanský mlýn na Třebíčsku (DVOŘÁK 2013) a NP Podyjí (ŠUMPICH 2011) a dosud byl považován za teplomilný stepní druh. Z dalších významnějších druhů motýlů zde byly zjištěny Elachista bisulcella, Anacampsis populella, Pungeleria capreolaria, Macaria signaria, Epirrhoe rivata (V) či Eurois occulta (V).

16

Z obojživelníků se v rybníce rozmnožuje početná populace ropuchy obecné (Bufo bufo, §3/NT) a rosničky zelené (Hyla arborea, §2/NT), byl zde zjištěn větší výskyt čolků obecných (Lissotriton vulgaris, §2/NT) a vzácný výskyt blatnice skvrnité (Pelobates fuscus, §1/NT). Byl zde zjištěn také skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae, §1/VU) a skokan hnědý (Rana temporaria, NT). Z plazů byla pozorována ještěrka obecná (Lacerta agilis, §2/NT).

Obr. 19: Čerstvě metamorfovaná rosnička zelená (Hyla arborea, §2/NT, 26.7.2015, P. Hesoun).

V rámci této studie byl pořízen první soupis avifauny PR Rybník Pařez (KODET et KODETOVÁ 2015). Z lokality a jejího bezprostředního okolí je znám výskyt 52 druhů ptáků, přičemž v hnízdním období v letech 2014 - 2015 bylo na lokalitě zaznamenáno 45 druhů.. Díky velmi vhodným podmínkám, které vznikly na rybníce po jeho napuštění, zde v r. 2015 vyhnízdila potápka malá (Tachybaptus ruficollis, §3/VU) a v pohnízdním období byla zjištěna i slípka zelenonohá (Gallinula chloropus, NT). Jedná se o druhy, které budou z proběhlé revitalizace profitovat, pokud bude na rybníce zachováno extenzivní hospodaření. Na nově napouštěném rybníce byl z významných druhů zjištěn hnízdní výskyt vodouše kropenatého (Tringa ochropus, §2/EN) a dále konipase bílého (Motacilla alba), konipase horského (Motacilla cinerea). Za potravou sem zalétá čáp černý (Ciconia nigra, §2/VU) či volavka popelavá (Ardea cinerea, NT). V minulosti zde bylo zaznamenáno hnízdění motáka pochopa (Circus aeruginosus, §3/VU). Nad rybníkem loví vlaštovka obecná (Hirundo rustica, §3).

Obr. 20: Potápka malá (Tachybaptus ruficollis, §3/VU), pro kterou byly na lokalitě obnoveny vhodné podmínky pro hnízdění (23.10.2015, V. Kodet).

17

Nebyly zde zjištěny žádné charakteristické luční druhy ptáků, což je dáno malou rozlohou tohoto biotopu, jeho izolovaností a zarůstáním náletovými dřevinami. Z dalších významnějších druhů zde byla zjištěna pěnice pokřovní (Sylvia curruca, V), která je vázána na křoviny, a dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes, V), který je vázán zejména na listnaté dřeviny. Jelikož je lokalita obklopena lesy, setkáme se zde také s řadou lesních druhů, které sem zalétají za potravou nebo byly zjištěny v hnízdní době na přeletech, např. strakapoud velký (Dendrocopos major), krkavec velký (Corvus corax, §3/VU), čížek lesní (Carduelis spinus), hýl obecný (Pyrhula pyrhula), křivka obecná (Loxia curvirostra) a další. Byl zde zjištěn houkající samec kulíška nejmenšího (Glaucidium passerinum, §2/VU) a kvorkající samec sluky lesní (Scolopax rusticola, §3/VU). Mezi významnější druhy ptáků zjištěné v hnízdním období v bezprostředním okolí lokality patří holub doupňák (Columba oenas, §2/VU) a ťuhýk obecný (Lanius collurio, §3/NT).

Z významných druhů savců zde loví netopýři (Microchiroptera, §2).

6 Doporučení pro ochranu a management lokality

6.1 Zhodnocení předchozí ochrany a péče Předchozí péče o PR se soustředila na údržbu zachovalých částí přechodového rašeliniště a rašelinné louky na západním břehu rybníka. Díky pravidelné seči jsou tyto biotopy v dobrém stavu a zachovaly se do současnosti. Pravidelná seč částečně blokovala především expanzi rákosu na části rašelinné louky na levém břehu rybníka. Bez realizace pravidelné seče by tato enkláva již pravděpodobně zanikla pod expanzí rákosu, náletových dřevin a vrbin. Díky pravidelné péči se udržel i velmi zachovalý charakter přechodového rašeliniště s bohatě vyvinutým mechovým patrem s dominantními rašeliníky ve výtopě rybníka. Bez seče by plocha pravděpodobně sukcesně směřovala k vegetaci vysokých ostřic a také by výrazněji zarůstala náletem dřevin.

Jistým dluhem předchozí péče je málo razantní přístup k odstranění náletových dřevin, a to především v rašelinné výtopě rybníka, kde plocha cenného přechodového rašeliniště postupně ustupuje polykormonům vrbin a porostům olše lepkavé a byla před realizací projektu již značně zastíněna, což kvalitě tohoto biotopu obecně velmi nesvědčí. Žádoucí jsou řídce roztroušené solitery keřů či nízkých stromů, které jsou dostatečně osluněné a představují vhodný biotop zejména pro bezobratlé.

6.2 Doporučení pro budoucí ochranu a údržbu území Doporučení pro ochranu a péči o PR Rybník Pařez jsou shrnuty v následujících bodech: Hospodaření na rybníce � Rybník by měl zůstat alespoň 2 roky po odbahnění a rekonstrukci bez ryb, aby bylo možné na základě stavu rybníka stanovit optimální obsádku a formu hospodaření pro cílové předměty ochrany PR a aby se mohla rozvinout makrofytní a litorální vegetace po odbahnění. Dvouleté ponechání rybníka bez rybí obsádky je též podmínkou OPŽP. � Následující rybářské hospodaření by mělo být extenzivní (též podmínka OPŽP), aby byla zachována vysoká průhlednost vody v rybníce. Hospodaření musí pružně reagovat na možné změny – nadměrné zarůstání makrofyty, výskyt invazních či jinak nežádoucích druhů ryb apod. � Případné hnojení, přikrmování či vápnění na rybníce by mělo být prováděno jen v odůvodněných případech a vždy se souhlasem orgánu ochrany přírody. � Na rybníce by měl být zakázán chov polodivokých kachen. � Ideální využití rybníka z pohledu ochrany přírody je rekreační koupání. � Kvalita vody v rybníce je významně ovlivněna splachy z povodí. V sezóně 2015 se po deštích kvalita vody skokově dramaticky zhoršila. Je potřeba zjistit zdroj znečištění a splachů v povodí. Bez pokusu

18

o řešení této nepříznivé situace pozitivní efekt provedeného odbahnění velmi rychle pomine a nákladné opatření ztratí význam pro zlepšení stavu lokality.

Obr. 21: Pestré rozvolněné litorály s čistou vodou vytváří vhodné životní podmínky pro řadu druhů živočichů (23.10.2015, V. Kodet). Údržba rašelinných luk � Na částech vyznačených na obr. 22 je potřeba zajistit pravidelnou mozaikovitou seč.

Obr. 22: Orientační zákres navrhovaného rozsahu pravidelné seče v PR Rybník Pařez.

19

� Plochu přechodového rašeliniště v jižní části by postačovalo kosit 1x za 2 roky. Plochu možno např. rozdělit na dvě části a v jednom roce kosit vždy jen jednu část a kosené plochy meziročně střídat. � Plochu rašelinné louky na západním okraji rybníka je potřeba kosit každoročně a vzhledem k expanzi rákosu na části plochy by byla vhodná seč v časnějším termínu (od 20.6. do 15.7.). Pozdní první seč (po 30.7.) je zde nevhodná. � V případě enklávy rašelinné louky na západním břehu rybníka by bylo velmi žádoucí kosit porost na obnovené ploše co nejblíže k litorálu rybníka (kam až to bude v konkrétním roce technicky možné). Důvodem tohoto požadavku je udržení plynulého přechodu pravidelně kosených luk do litorálu rybníka, které vytváří velmi cenné biotopy pro řadu živočichů. Z těchto důvodů je doporučené částečné přechodné spuštění hladiny rybníka před provedením seče. � Při seči by měly být pravidelně a důsledně odstraňovány zmlazující výmladky dřevin. � Seč by měla být provedena pečlivě na co nejnižší strniště, pokosená biomasa by měla být usušena na místě, pečlivě shrabána a odstraněna mimo lokalitu. Biomasa by nikdy neměla ležet pokosená na lokalitě déle než 10 dní. � V místě výskytu vzácných rašelinných druhů hub nesmí docházet k plošnému (hromadnému) ničení rostoucích plodnic a poškozování mycelia kosením. Na těchto plochách by mělo probíhat kosení mimo období vrcholu jejich fruktifikace, která probíhá u některých druhů v červenci a většinou v poslední dekádě srpna až září. Kosení na těchto plochách by mělo mít také mimo jiné ten efekt, že zabrání tvoření vysokých rašeliníkových popř. ploníkových bultů a bude přímo podporovat regeneraci či tvorbu rozmanitého mechového patra. Optimální prostředí pro mykobiotu představují rozvolněná nízkostébelnatá ostřicovo-mechová a ostřicovo-rašeliníková společenstva se sníženou pokryvností cévnatých rostlin. � Pokud by v důsledku obtížné přístupnosti rašelinné výtopy rybníka mělo být přistoupeno k pálení usušeného sena. Tak by mělo probíhat na jediném ohništi umístěném mimo vlastní kosené rašeliniště. Místo pálení je nutné předem konzultovat se správcem MZCHÚ. Popel po vychladnutí vyhrabat a odstranit mimo lokalitu.

Obr. 23: Rašelinné louky v jižní části lokality (18.6.2015, V. Kodet). Odstraňování náletových dřevin � Velice žádoucí je dokončit výběrovou likvidaci dřevin na ploše přechodového rašeliniště v zadní výtopě rybníka (viz obr. 24). Při zásahu se zaměřit hlavně na redukci olše a smrku. Porosty mokřadních vrb redukovat pouze částečně, např. v případě solitérních keřů je doporučené pravidelně ořezávat pouze jejich okraje, aby nedocházelo k jejich nežádoucímu rozrůstání, ale zároveň aby zůstal zachován biotop pro druhy vázané na osluněné vrby.

20

� S ohledem na výskyt ohroženého krytohlava Cryptocephalus decemmaculatus (EN), potravně vázaného na vrby, je vhodné mozaikovitě jednotlivé polykormony vrb zachovat a následně udržovat jejich rozsah tak, aby nepronikaly do cenných rašelinných porostů.

Obr. 24: Orientační zákres navrhovaného rozsahu redukce dřevin na ploše přechodového rašeliniště v PR Rybník Pařez.

7 Literatura DVOŘÁK I., 2013: Motýli (Lepidoptera) přírodní rezervace Dukovanský mlýn (Kraj Vysočina). – Acta rerum

naturalium 14: 25-50.

DVOŘÁK I., 2015: Výsledky průzkumu motýlů 11 vybraných lokalit v Kraji Vysočina. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz.

FARKAČ J., KRÁL D. et ŠKORPÍK M. [eds.], 2005: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 s.

GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84(3): 631–645.

HOLEC J. et BERAN M. [eds.], 2006: Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. – Příroda, Praha, 24: 1-282.

KODET V. et KODETOVÁ D., 2015: Avifauna PR Rybník Pařez. – Ms. [depon. in: Pobočka České společnosti ornitologické na Vysočině], online in: www.prirodavysociny.cz.

KOZÁK P. et FOŘT M., 2015: Repatriace raků na PR Rybník Pařez. – Ms. [depon. in: Kraj Vysočina].

KUČERA J., VÁŇA J. et HRADÍLEK Z., 2012: Bryophyte flora of the Czech Republic: updated checklist and Red List and a brief analysis (Bryoflóra České republiky: aktualizace seznamu a červeného seznamu a stručná analýza). – Preslia 84: 813–850, 2012.

PLESNÍK J., HANZAL V. et BREJŠKOVÁ L. [eds.], 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, Praha, 22: 1–184.

ŘEZÁČ M., KŮRKA A., RŮŽIČKA V. et HENEBERG P., 2015: Red List of Czech spiders: 3rd edition, adjusted according to evidence-based national conservation priorities. – Biologia 70(5): 645–666. DOI: 10.1515/biolog-2015-0079.

ŠUMPICH J., 2011: Motýli Národních parků Podyjí a Thayatal. – Správa Národního parku Podyjí, Znojmo, 428 s.