PŘEDNÁŠKA 2

Psychologie II

Historie zkoumání komunikace v antice

Historie zkoumání komunikace v antice

Z názorů starořeckých filozofů do dnes vychází mnoho současných tvůrců teorie komunikace.

SofistikaRétorika

Ve starověkém Řecku Ve starověkém Římě

Kritika řečnictví

Sofistika

Řecko 5. st. př. Kr. – potulní sofisté

Sofista = mudrc Za peníze informují, vykládají, přednášejí

argumentaci a formou diskuse vyučují řečové dovednosti - umění pohotově a přesvědčivě mluvit

Jejich žáci – ti, kdo se připravují na funkce v obci – v politice, u soudu aj.

Umění vést pře

Eristika – umění vést pře Umět se s nepřáteli odvážně přít bylo znakem

kultivovaného Řecka. Potěšení z vítězství v debatě, usvědčení

protivníka z řečové „nezdatnosti“. Pře podle pravidel „fair play“.

(špatný případ: argumentace „ad hominem“)

Význam sofistiky

Sofisté byli často velmi vlivní učitelé politiků.

Celá politika Atén je někdy viděna jako umění zacházet s jazykem a vítězit dovednou rozpravou před shromážděním lidu (v kontrastu s okolním „barbarským“ světem).

„Sofistikovaný“ projev – důraz na formulace, konstrukci, zdobnost, nejednoznačnost myšlenkových závěrů. angl. „sophisticated“ - intelektuálně na výši,

náročný, s kultivovaným vkusem, velmi složitý“

Kritika sofistiky

Sokrates (asi 470-399 př. Kr.) Kritizuje praktiky dobového řečnictví. Staví proti sobě filozofii (směřuje k

moudrosti) a pouhou dovednost mluvit.

Aristoteles (384-322 př. Kr.) „Sofista předstírá, že rozumí tomu, co

nezná.““ Zdání moudrosti.

Hlavní poznatek: Zkušený mluvčí dovede obhájit jakýkoli názor.

Rétorika

Rhesis (řecky) = řečRétorika

Výmluvnost a krásná mluva. Učení o tom, jak působivě formulovat. myšlenky

a získávat posluchače na svou stranu. Posun od toho, co řečník říká k tomu, jak to říká.Forma proslovu může ovlivňovat jeho přesvědčivost

(psychologie komunikace).

Struktura projevu:Platon, dialog Faidros

Řeč se má skládat z: úvodu vypravování či svědectví důkazů pravděpodobností a dotvrzování či vyvracení

Řečnické taktiky: Nepřímá hana či chvála, zdvojování, různé slohy

(průpovědní, obrazný, lítostivý, vzrušující)

Nauka o rétorice

Řečnické žánry: Veřejný projev Soudní monolog (žaloba, obhajoba) Soudní dialog (výslech) Oslavný projev

Existovaly vzory řečí v jednotlivých žánrech, vyučovalo se zdvořilostním či „skromnostním“ výrazům.

Frazeologická spojení – některá přetrvala až dodnes:

házet perly sviním, mluvit do větru, kolo štěstěny, neztrácej hlavu, buď dobré mysli! …

Aristoteles, Rétorika

Trojice řečnických úkonů:

ethos, pathos, logosLogos (logická a racionální stránka

řečnického projevu): invence (nutná k shromáždění materiálů) organizace (úvod, vlastní stať, závěr) styl zapamatování přednes

Marcus Tullius Cicero(105/106 - 143)

„Bohatý obsah rodí i bohatou formu“Úkoly řečníka:

1. Dokázat pravdu (být přesvědčivý, mluvit k věci)2. Získat si sympatie (uspokojit naslouchající)3. Pohnout k jednání (mluvit ku prospěchu druhých)

Řečníkovi má jít: o přesvědčování, získávání pro vyslovené a šíření

pravdivého (Aristoteles: ethos a logos); o to, aby upoutal, strhl pozornost, nadchl

(Aristoteles: pathos); o to, aby jeho výzev následovali druzí.

Shrnutí

Úvahy antických myslitelů se staly základem pro novodobé teoretické uvažování o komunikaci.

Daly základ praktickým oborům – veřejné komunikaci, rétorice

Důraz na etiku komunikace

Rétorika: řečnické figury

Řečnický postup, který je založen na odchylce ve struktuře řeči. Změny běžného slovosledu

Značná část figur využívá opakování slov.Funkce opakování spočívá v ozvláštnění textu.Posluchač očekává střídání slov - nečekaný

návrat stejného prvku.

Typy rétorických figur

(1) Sugestivní řečnické prostředky(2) Emfatické řečnické prostředky(3) Názorné specifické řečnické

prostředky(4) Dramatické specifické prostředky(5) Ozdobné specifické řečnické

prostředky

(1) Sugestivní řečnické prostředky

Umocňují, stimulují a podněcují posluchačovu pozornost.

Nejvíce jsou zde zastoupeny opakovací řečnické figury.

Tyto prostředky tvoří nejpočetnější a nejpestřejší skupinu.

Sugestivní řečnické prostředky

Anadiploze - opakování slova na začátku věty, které se vyskytlo v koncových pozicích věty předcházející, Vzpomínám na ten nádherný den, den, který

utkvěl navždy v mé paměti.

Anafora - opakování stejných slov na začátku sousedních vět Měl rád své nejbližší, měl rád své sousedy, měl

všechny své spoluobčany.

Sugestivní řečnické prostředky

EnumeraceVýčet věcí, vlastností nebo dějů za sebou

následujících.Má rovněž dramatizující funkci.Usilujme vždy o projev vlastní, kultivovaný,

inteligentní a sugestivní.

Sugestivní řečnické prostředky

• Epanalepse• Opakování stejného slova na začátku

věty.• O rodinu, o rodinu vždy vzorně pečoval.

Sugestivní řečnické prostředky

• Epizeuxis• Opakování stejných slov v jedné větě

několikrát za sebou (bezprostředně nebo po vložení slova)

• Budeme ještě potřebovat hodně, hodně síly.TautologieOpakování slova v jeho gramatické obměně.

Těžce, přetěžce musel své názory probojovávat.

Sugestivní řečnické prostředky

PleonasmusSeskupení významově si blízkých slov k

označení jedné skutečnosti, opakované pojmenování věcí z různých hledisek. Víme, že problémy vaší firmy chcete řešit

promyšleně, uvážlivě, seriosně.

Dnes frekventovaná figura, jistý druh mnohomluvnosti.

(2) Emfatické řečnické prostředky

• Emfáze - citové vzrušení, které v procesu komunikace zasahuje jak posluchače, tak samotného řečníka.

• Mají navodit dojem spontánnosti.• Emfatické řečnické prostředky jsou

založeny na symbióze gramatických i modulačních prvků řeči.

Emfatické řečnické prostředky

Exklamace - zvolání, které formou zvolací věty vyjadřuje emocionální vztah mluvčího k obsahu výpovědi. Již dost bylo planých řečí, teď je čas činů!

Emfatické řečnické prostředky

Řečnická otázka - formální, zdánlivá otázka, na kterou se nežádá odpověď. Kdo z vás by nechtěl žít lépe?

Řečnická odpověď - je spojena s řečnickou otázkou, v níž se předběžně formuje problém a pak se uvádí odpověď jako vlastní sdělení, které problém teprve řeší. Co máme dělat, abychom se vyhrabali z této

bídy? Pracovat, pracovat a zase jen pracovat!

Emfatické řečnické prostředky

Apostrofa - oslovení nepřítomné osoby nebo neživé věci, je to jistý způsob odvrácení se od posluchače. Příteli, loučíme se s tebou naposledy, tvé dílo

však navždy v naší paměti.

Apoziopéze - nedopovědění započaté věty z citových důvodů.

(3) Názorné specifické řečnické prostředky

Uplatňují se hlavně v projevech naučného a agitačního charakteru (výklad, přednáška, sdělení, politický projev)

Realizují princip názornosti.

Názorné specifické řečnické prostředky

Přirovnání.Přirovnává něco k něčemu.

MetaforaNepřirovnává něco k něčemu, ale nahrazuje

slovní obrat slovem jiného druhu, z jiné smyslové oblasti, z jiné sféry věcí, jevů a představ. Státník – sloup společnosti, otec – opěrný sloup

rodiny, stáří – podzim života

Názorné specifické řečnické prostředky

HyperbolaNadsázka, zveličení určitého rysu.Umocňuje realitu, vytrhuje jevy z jejich

banálních souvislostí.Může vyústit až do demagogie

Budeme-li takto řídit dopravu, můžeme čekat sto let, a ještě se jejího zlepšení nedočkáme.

(4) Dramatické specifické prostředky

Vzbuzují a udržují dramatické napětí projevu, přispívají ke zvýšení jeho přitažlivost. Především prostřednictvím textové výstavby. Rovněž prostřednictvím zvukových a vizuálních

prostředků. Nebo kombinací obou těchto prostředků.

Dramatické specifické prostředky

GradaceHromadění druhově stejnorodých slov ve

funkci nějakého větného členu.Klimax – postupné zesilování

Jako velitel si zajistil nadšenou, obětavou, vpravdě hrdinskou podporu svých podřízených.

Antiklimax – postupné zeslabování Skupina obránců řídla, postupně se

zmenšovala a postupně slábla.

Dramatické specifické prostředky

NávěstíDo řečnického textu je záměrně vsunuta

replika, kterou se aktivizuje zvídavost a vzbuzuje pozornost posluchačů A teď všichni velmi dobře poslouchejte, co vám

chci říci.AntifrázeVěc nebo její vlastnost se pojmenuje

(zpravidla ironicky) protikladným slovem. Ano, to jsou opravdu jen maličkosti.

(5) Ozdobné specifické řečnické prostředky

Patetizují projev, zvětšují jeho estetické působení.

Současná rétorika zpravidla nežádá, aby každý projev obsahoval ozdobné řečnické prostředky.

V odborných projevech zni rušivě.

Ozdobné specifické řečnické prostředky

EpitetonHodnotící přívlastek, který zpravidla

nemění význam podstatného jménazdůrazňuje určitou vlastnost

Vlažný přístupoživuje, konkretizuje představy

Rozbouřený životStaré časy:

Mohutný, nepřemožitelný, drtivý, neochvějný, nehynoucí, neutuchající

Ozdobné specifické řečnické prostředky

OxymóronSpojení slov, která si významově odporují

Veřejné tajemství, živá mrtvola, zdravý nemocný.

EufemismusNahrazení výrazu drsného nebo budícího

nepříjemné představy výrazem, který zjemňuje, zastírá nepříjemné významy. Zemřít – navždy odejít, navždy spát

Tvrzení s logickými chybami a falešnými argumenty

Argumentum ad hominem (místo o věci hovoříme o osobě). Podívejme se na to, co je to za lidi, kteří to říkají? Jaké

jsou skutečně jejich úmysly?

Argumentum ad populum (odvolání na mínění lidu). Všichni slušní, poctiví lidé vědí, myslí si, že…..

Argumentum ad baculum (argument klackem, argumentace využívající vyhrožování). Kdo nejde s námi, jde proti nám.

Sofizma (falešný argument). Veřejně se volilo za komunistické totality. Pokud dnes

budeme volit prezidenta veřejnou volbou, vracíme se před listopad ´89, blížíme se Kubě a KLDR.

Argumentace falešnou autoritou – Odkaz na názory slavných osobnosti, které

nejsou odborníky v daném oboru (herci, sportovci…)

u nás: „ Pačes říká, že se bez jádra neobejdeme.“(„Pačesova“ energetická komise).

Argumentace v kruhu Tajná volba prezidenta je nedůstojná, protože se

tím snižuje důstojnost prezidentského úřadu.Volné asociace

V roce 1984 byl Jan Švejnar konzultantem Světové banky, Washington D. C., která tlačila přes MMF na fixní kurz koruny u nás, což vedlo v roce 1997 k měnové krizi.

Argumentace falešnou analogií V USA se volí prezident tajnou volbou, tudíž i u

nás by se měl volit tajně.