PŘEHLED STAVEBNICTVÍ A STAVEBNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Martin Čásenský, CSc. FSv...

PŘEHLED STAVEBNICTVÍ A STAVEBNÍCH PODNIKŮ

VČESKÉ REPUBLICE

Ing. Martin Čásenský, CSc.FSv ČVUT

Katedra ekonomiky a řízení ve stavebnictvíE-mail: [email protected]

mailto:[email protected]



Stavebnictví VÝSTAVBA

Pojem výstavba zahrnuje celý komplexní proces přípravy a realizace stavby v jejím životním cyklu (výstavbou nazýváme i změny na již existující stavbě, patří do ní i průzkumné, kartografické, projektové, geologické práce, inženýrské činnosti, územní plánování aj.). Výstavba je spojena s investicemi na pořízení nových majetkových součástí. Jde o následující druhy investic:- investice stavební, které realizuje stavebnictví,- investice do strojů a zařízení, které zajišťují ostatní průmyslová odvětví, jiné investice (licence, software aj.).

StavebnictvíPOSLÁNÍ STAVEBNICTVÍ

V užším pojetí stavebnictví jako stavební výroby je úkolem především uspokojovat:

• potřebu stavebních částí při výstavbě nových objektů,• potřebu stavebních prací při udržování, opravování,

rekonstrukcích a modernizacích, • případně potřebu demoličních prací na stávajících

objektech,

V širším pojetí stavebnictví jako realizátora výstavby tj. včetně projektování, inženýrských činností atd.

StavebnictvíPODSTATA STAVEBNICTVÍ

Stavebnictví přetváří lidskou prací a uplatňováním výkonů strojů i zařízení pohotové stavební suroviny, materiály, konstrukce a dílce ve stavební dílo. Při této transformaci vstupů na výstupy má stavebnictví respektovat:

• princip optimální kvality výrobního procesu a stavebního díla jako výrobku stavebnictví,

• příznivý stupeň produktivity práce a vysoké hospodárnosti umožňující dosažení optimálního zisku,

• péči o to, aby byla co nejméně narušována příroda (životní prostředí), aby netrpěly bezpečnost práce, ochrana zdraví pracovníků, principy estetiky a veřejné zájmy vůbec.

StavebnictvíSTAVEBNICTVÍ V KONTEXTU NÁRODNÍHO

HOSPODÁŘSTVÍ

Stavebnictví se počítá tradičně mezi hlavní národohospodářská výrobní odvětví. Výkony stavebnictví patří mezi základní indikátory konjunkturálního vývoje ekonomiky a mají multiplikační a synergické účinky na řadu ostatních odvětví.

Charakteristika současného stavebnictví:

• podíl na tvorbě HDP cca 7%,• počet pracovníků ve stavebnictví okolo 400 tis., • stavební práce vykazované za stavební podniky činí cca 320 mld.

Kč ročně. • Statistické údaje o stavebnictví, stavebních podnicích a stavebních

pracích v ČR nalezneme na www.czso.cz, www.mpo.cz, www.urspraha.cz, www.ceskestavebnictvi.cz

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.urspraha.cz/




http://www.ceskestavebnictvi.cz/




StavebnictvíSROVNÁNÍ STAVEBNICTVÍ A

PRŮMYSLU

Podnikání ve stavebnictví patří k těm nejnáročnějším. Zejména ve srovnání s průmyslem se podnikání ve stavebnictví vyznačuje řadou zvláštností (specifik), které ovlivňují - vesměs negativně - jeho ekonomiku a některé snižují atraktivnost práce ve stavebnictví. Odlišnosti stavebnictví ve srovnání s průmyslem shrnuje obrázek.

StavebnictvíSROVNÁNÍ STAVEBNICTVÍ A

PRŮMYSLU

STAVEBNICTVÍ

mechanizace výroby

působení klimatických vlivů

pohyblivé pracoviště

roztříštěnost výroby

individuální charakter výroby

velká hmotnost výrobku

fluktuace pracovníků

PRŮMYSL

automatizace výroby

práce v chráněných prostorách

stabilní pracoviště

koncentrace výroby

sériová nebo hromadná výroba

menší hmotnost výrobku

relativní stabilita pracovníků

StavebnictvíZVLÁŠTNOSTI PODNIKÁNÍ VE STAVEBNICTVÍ

K zvláštnostem, které by měli znát podnikatelé ve stavebnictví, neboť vědomí závislosti na těchto faktorech rozhoduje i o úspěchu nebo o neúspěchu stavebního podnikání, patří zejména:

• minimální možnosti produkce do zásoby,• rozmanitost stavební výroby je velká se značnými

výchylkami poptávky• stavební dílo je stále náročné na lidskou práci, stavební

práce jsou namáhavé a často rizikové,• vzhledem k “robustnosti a dlouhověkosti” stavebního díla

je třeba se zvláště soustředit na kvalitu provedení díla splňující i ekologické podmínky,


• činitelů (lidí a majetku), kteří jsou nezbytné ke stavebnímu podnikání. Optimální kombinace těchto výrobních činitelů je jedním z předpokladů vzniku úspěšného podniku ve stavebnictví

• k obvyklým rizikům každého podnikání přistupují dále rizika nepřízně počasí a geologických podmínek umístění stavby.Výrazné je riziko zakázkové ne riziko odbytu, neboť stavební podnikatel provádí dané stavební výkony až po získání stavební zakázky,

• smlouva o zhotovení stavby je jen příslibem provedení výkonů a výrobku, který zatím ještě neexistuje,

• osobnost stavebního podnikatele má na průběh a výsledek stavební činnosti daleko větší vliv, než je tomu např. v průmyslové výrobě,


• cenu stavebního díla charakterizuje i vliv řady faktorů ležících mimo stavebnictví (např. cena pozemku, cena kapitálu, zdanění, ale i růst a pokles konjunktury – viz. obrázek).

recese konjunktura "normál" "normál"

náklady

ceny

ceny nedosahují

nákladů

ceny přesahují náklady


• stavební výroba se neděje ve vlastních provozovnách na trvalém místě, ale stále jen na pozemku zákazníka podle jeho projektů a podle jím stanovených lhůt výstavby. Každé staveniště tak vyžaduje novou, pozměněnou sestavu osazenstva a vedení, jakož i vybavení a stroje.

• každý stavební objekt je unikát

Uvedené zvláštnosti podnikání mají značný vliv na organizaci a řízení výrobních činitelů (lidí a majetku), kteří jsou nezbytné ke stavebnímu podnikání. Optimální kombinace těchto výrobních činitelů je jedním z předpokladů vzniku úspěšného podniku ve stavebnictví.

StavebnictvíKLASIFIKACE A TŘÍDNÍKY VE STAVEBNICTVÍ

Statistické klasifikace - SKP-oddíl 45 - Stavební práce

Prováděním staveb se rozumí stavební práce při novostavbách, rekonstrukcích, modernizacích, rozšíření-stavebních úpravách, opravách a údržbě a dle Standardní klasifikace produkce - oddíl 45 SKP sem patří:

• 45 10 00 Přípravné práce pro stavbu,• 45 20 00 Pozemní a inženýrské stavitelství,• 45 21 00 Výstavba pozemních a inženýrských staveb,• 45 21 10 Bytová výstavba,• 45 21 20 Výstavba nebytových staveb,• 45 21 30 Výstavba mostů, tunelů a podchodů,• 45 21 40 Výstavba dálkových nebo místních trubních, komunikačních

a energetických vedení,• 45 21 90 Výstavba věží, stožárů, komínů a dalších jinde neuvedených staveb,• 45 23 00 Stavba komunikací, letišť a sportovních areálů,• 45 24 00 Stavba vodních děl (říční, pobřežní, výstavba vodovodů a kanalizací),• 45 25 00 Zakládání staveb, montáže ocelových konstrukcí a další specializované stavební

činnosti.• SKP Oddíl 74 Inženýrská činnost, projektové služby, architektonické služby

Klasifikace SKP je závazná pro statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případech, kde tak stanoví zvláštní právní předpis (např.zákon o dani z přidané hodnoty, vyhláška MF o oceňování majetku).


Statistické klasifikace - Klasifikace stavebních děl CZ-CC

• Výsledkem stavební činnosti jsou stavební díla tříděná dle Klasifikace CZ–CC. Využívá se např. pro statistiku stavebních činností, statistiku cen stavebních prací nebo pro národní účetnictví, pro definici staveb, která je potřebná pro zabezpečení informací (např. stavební povolení, kolaudace, uvedení do provozu), pro potřeby daňové a rozpočtové v průběhu celé životnosti stavby, pro evidenci změn užívání, pro obchodní jednání, opravy, rekonstrukci a modernizaci, jako klasifikačního standardu pro vyhlašování tendrů nebo uzavírání kontraktů v rámci zadávání veřejných zakázek. Tato klasifikace je pětistupňová.


• Klasifikační jednotkou je stavební dílo. Stavební díla jsou rozdělena na:

• budovy – podle hlavního využití na bytové a nebytové • inženýrská díla – podle účelu a užití stavebního díla dle

projektu. • Klasifikace CZ–CC dále definuje pojmy stavební dílo,

stavbu, stavební díl, budovy bytové a nebytové, byt, celkovou využitelnou podlahovou plochu,inženýrské dílo a podzemní inženýrské dílo.Klasifikace CZ–CC je závazná pro statistická zjišťování prováděná podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, a dále v případech, kde tak stanoví zvláštní právní předpis(např.zákon o dani z přidané hodnoty, vyhláška MF o oceňování majetku).

StavebnictvíKLASIFIKACE A TŘÍDNÍKY VE STAVEBNICTVÍKlasifikace a třídníky pro oceňování stavební produkce

• Pro oceňování stavební produkce (pro sestavování soupisů prací -výkazů výměr- potřebných pro zadávání dodávek stavebních prací) se v ČR běžně používají:

• TSKP - Třídník stavebních konstrukcí a prací – pro třídění konstrukcí (P1-P5, resp.P9)-základ specifikačního systému užívaného v normativních základnách a oceňovacích podkladech ÚRS PRAHA a.s.

• JKSO – Jednotná klasifikace stavebních objektů - pro třídění stavebních objektů a cenových ukazatelů (P3 - P12)

• Klasifikace a třídníky oborové – např. Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací staveb pozemních komunikací“ (OTSKP-SPK),

• Klasifikace a třídníky přejaté z jiných zemí a modifikované pro národní prostředí (např. švédský třídník SfB)

• Další klasifikace a třídníky (KZAM pro profese, evidence základních prostředků pro stroje, JK a SKP pro třídění použitých stavebních materiálů atd.).

JKSO byla v minulosti nahrazena pro potřeby výkaznictví Standardní klasifikací produkce (SKP), nyní platí klasifikace stavebních děl KSD CZ CC, ale pro potřebu stanovení cenových ukazatelů a v potřebné podrobnosti nebyla tato klasifikace zatím překonána

StavebnictvíPODNIK

Podstata podniku

Podnikem se podle obchodního zákona rozumí soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je hromadná věc. Má právně organizační formu podnikání, právní subjektivitu a ekonomickou samostatnost. Podnik mohou tvořit organizační složky (odštěpné závody), které se dále člení na provozovny. Podnik pod obchodní firmou – názvem podniku zakládá podnikatel a pro podnikání vkládá do podniku:

• peněžní prostředky,• jiné nehmotné prostředky (práva k obchodnímu jménu, práva

k patentům, know-how),• věcné prostředky,• a opatřuje pro něj pracovníky.

StavebnictvíPODNIK

Podnik vzniká, působí a zaniká s tím, jak jsou potřebné jeho výrobky a služby z hlediska trhu, což se projevuje v jejich prodejnosti. Sygmoida, logistická (demografická) křivka jako model životního cyklu podniku a fáze jeho životní cyklu ilustruje obrázek.

čas

počáteční potíže růstu

růst a rozvoj

stagnace

znovuoživení

nebo

úpadek a zánik

StavebnictvíPODNIK

Druhy podniků

Podle právní formy podnikání schematicky rozděluje obrázek.

druhy podniků dle právní formy

podnik jednotlivce

samostatný podnikatel

živnostník

jiné fyzické osoby

obchodní společnost

osobní

smíšená

kapitálová

veřejná obchodní společnost

komanditní společnost

společnost s ručením omezeným

akciová společnost

družstevní a jiné organizace

družstvo

příspěvková organizace

org.složky státu

jiné

neziskové organizace

státní podnik

obchodní firma

StavebnictvíPODNIKY VE STAVEBNICTVÍ

Stavební podniky – struktura

V roce 2002 bylo z 2242 firem nad 20 zaměstnanců podle typu hospodaření:

• 2210 soukromých, • 22 družstevních• 11 ostatních, • 0 státních.

Pokud jde o velikostní strukturu stavebních podniků v České republice můžeme konstatovat, že se již příliš neliší od velikostní struktury stavebních podniků vyspělých zemí. Vedle sebe existují a prosperují drobné, malé, střední i velké stavební podniky s různým vnitřním členěním a s různým podílem na celkové produkci stavebnictví


Stavební podniky - produkce

Hlavní podíl stavební výroby (téměř čtyři pětiny) vytvářejí podniky s 20 a více zaměstnanci s tím, že 9 velkých stavebních firem s více než 1000 zaměstnanci, zajišťuje v rámci tohoto souboru podniků téměř čtvrtinu produkce.

• Velké společnosti se vyznačují celostátní působností, vysokou účastí na veřejných zakázkách (zvláště na stavbách dopravní infrastruktury), nadprůměrnou produktivitou, technickým pokrokem, vysokou úrovní řízení a v současné době rozšiřují své působení do dalších oblastí, jako jsou developerské aktivity, řízení staveb, projektů, správa nemovitostí a obchod s nimi.


• Protože velká část stavebních prací má stále řemeslný charakter, převládají ve stavebnictví početně fyzické osoby – živnostníci (cca 116 tisíc registrovaných firem s méně než 20ti zaměstnanci). Ty se podle odhadu ČSÚ podílejí na celkové stavební produkci zhruba čtvrtinou. Tyto drobné firmy mají nezastupitelný význam, neboť rychle reagují na změnu poptávky a významně se podílejí na zaměstnanosti.

Malé a střední podniky ve stavebnictví mají převážně formu společnosti s ručením omezeným a velké podniky obvykle formu akciových společnost (viz www.czso.cz www.mpo.cz www.urspraha.cz, www.ceskestavebnictvi.cz ).

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.czso.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.mpo.cz/

http://www.mpo.cz/










Stavební podniky - předměty podnikání

Předmětem podnikání stavebních podniků je především provádění staveb a řada činností s ním souvisejících. Jde zejména o následující činnosti podle OKEČ – ČSÚ:

• provádění staveb (stavební a montážní práce) pro cizí objednatele,• stavební práce pro sebe (vlastní výstavba, zařízení staveniště),• těžba surovin, • průmyslová činnost (zámečnické dílny, prefa dílny, opravny),• doprava,• správa nemovitostí a ubytovací činnost,• projektové práce• inženýrské činnosti,• developerské činnosti (developing nemovitostí = spekulativní rozvoj

území výstavbou – za účelem následního prodeje).

Z důvodů snižování podnikatelského rizika se uvedené činností kombinují.


Stavební podniky a živnostenský zákon

Provádění staveb a činnosti s tím související jsou vedeny jako živnosti. Některé z těchto živností jsou vázané, tj. vyžadují odbornou způsobilost. Jde například o předměty podnikání:

• projektová činnost ve výstavbě,• provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

Navíc projektová činnost a vedení realizace staveb se považují za vybrané činnosti ve výstavbě podléhající autorizaci (podrobněji příslušné paragrafy autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.). Právnické a fyzické osoby mohou vykonávat tyto vybrané činnosti ve výstavbě pouze prostřednictvím těchto autorizovaných osob. Autorizace není vyžadována pro provádění a projektování jednoduchých a drobných staveb.

StavebnictvíPODNIKOVÉ ČINNOSTI A FUNKCE

Podstata stavebního podniku

Stavební podnik je právně, majetkově i ekonomicky (hospodářsky) samostatná organizace, která vzniká, působí a zaniká s tím, jak potřebná je její produkce z hlediska trhu. Je zakládán proto, aby svoji činností plnil určité funkce a cíle, tj. provádění staveb za účelem dosažení zisku a uspokojení poptávky stavebníků aj. objednatelů.


Hlavní činnosti stavebního podniku – HSV a PSV

Hlavní činností stavebního podniku je provádění staveb – stavebních a montážních prací. Rozlišujeme:

• práce hlavní stavební výroby (HSV) - práce zemní, zednické, omítkářské, betonářské, montáž prefabrikovaných a ocelových konstrukcí,

• práce přidružené stavební výroby (PSV) - práce řemeslné, kompletační a dokončovací práce, např. práce pokrývačské, klempířské, truhlářské, malířské, natěračské, zámečnické, izolatérské a instalatérské,

• montážní práce (M) - např. montáže elektro, ocelových konstrukcí, vzduchotechniky, průmyslových podtrubí, technologických zařízení, výtahů apod.

Z důvodů snižování podnikatelského rizika se činnosti buď kombinují dle zvolených předmětů podnikání nebo se podniky specializují (např. zakládání staveb), příp. pak další práce potřebné ke stavění nakupují prostřednictvím příslušných smluv jako subdodávky.


Podpůrné činnosti stavebního podniku

Mezi podpůrné činnosti tvořící podnikové procesy můžeme zařadit projektování, správu budov, správu majetku, využívání prostor, plánování rekonstrukcí a stěhování, úklid, údržbu, stravování, dopravu, poštu, kopírovací služby atd. Významně se svými náklady a výsledky podílejí na celkové ekonomice podniku a jeho řízení.

Efektivně podporovat hlavní výrobní procesy podniku (tzv. core business jako hlavní předmět podnikání) je cílem facility managementu (oboru, který optimalizuje podpůrné procesy ve společnostech s ohledem na organizaci i ekonomiku podniku).

Podpůrné procesy jsou pak předmětem outsourcingu (tzv. outsourcing services - služby, které jsou zajišťovány smluvně, většinou specializovanou organizací nebo pracovníkem).


Akviziční činnosti stavebního podniku

Stavební podnik svojí hlavní činnost uskutečňuje až po získání, převzetí (akvizici) stavební zakázky. K získání zakázky vedení podniku provádí činnosti marketingové, jejichž kladné výsledky mají pro podnik existenční význam. Zakázky vytvářejí po uzavření smluv o dílo náplň jeho činnosti, tzv. výrobní program.


Funkce stavebního podniku

Vykonávání určitých souhrnů hospodářských činností podniku se kumuluje do funkcí, které slouží k dosahování stanovených podnikatelských cílů. Podle charakteru funkcí v podniku mluvíme o funkcích základních a průřezových – viz obrázek.

Základní funkce

Průřezové funkce


Průřezové funkce (personalistika, financování, logistika, obchodní činnost, informatika, organizace, řízení a správa) slouží k optimálnímu provádění těchto základních funkcí:

• odbytu - zakázkový marketing a vlastní odbyt,• výzkumu a vývoje - zajištění technické úrovně stavební

výroby,• opatřování (zásobování) - zajištění vstupů pro vlastní

výrobu - nákupní marketing,• výroba - provádění staveb, stavebních a montážních

prací.

StavebnictvíCÍLE A STRATEGIE PODNIKU

Cílem rozumíme žádoucí stav, jehož má být v určité budoucnosti dosaženo, a který lze vyjádřit příslušnými kvalitativními nebo kvantitativními ukazateli. Strategie je soubor pravidel, cest a postupných kroků vedoucích k dosažení cílů.


Cíle podniku

Cíle podniku stanovuje vlastník (vlastníci). Přitom je třeba uvážit všechny podstatné okolnosti, které dávají určitá omezení i příležitosti. Nejde jen o souhrn vlivů z podstatného okolí, ale je třeba přihlížet i k vlastním podmínkám a analyzovat vlastní možnosti (silné, slabé stránky a specifické přednosti). Mezi hlavní cíle stavebního podniku patří:

• vytváření ekonomických efektů (docilování potřebného zisku),• zajištění trvalé existence podniku,• zachování a zvýšení podílu na trhu,• uspokojení poptávky zákazníků po stavební činnosti,• zajištění zaměstnání svým pracovníkům a péče o jejich rozvoj.


• Cíle podniku

udržení stability a růstu

maximalizace zisku

minimalizace rizik

provoz podniku

Uzavírání smluv

aby

běžel za

a

pro

hotové zakázky získávání zakázek

minimum nákladů maximum užitku

zvyšování výroby inovace, licence

plánování

obchodní finanční

technická

zisk a ztráta cash flow

vlivy trhu na podnik vliv podniku na trh

diverzifikace fúze reinvestování

subjektivní právní z vyšší moci


Strategie podniku

Každý podnik má svou strategii (vědomou či nevědomou), která představuje kombinaci cílů sledovaných podnikem a prostředků použitých k dosažení těchto cílů. Základní cílovou orientací stavebního podniku je stavění v co možná nejkratších lhůtách, s vysokou kvalitou, za úměrných nákladů a s přiměřeným ziskem. Strategie je základem řízení celého podniku. Závažným strategickým rozhodnutím firmy je expanze na zahraniční trhy. Pro posouzení proveditelnosti takového záměru slouží různé metody analýzy faktorů např. PEST (Politických, Ekonomických, Sociálních a Technologických) v uvažovaném teritoriu.


Okolí podniku

Na okolí je podnik existenčně závislý a v jeho zájmu je, aby s ním byl ve vzájemném souladu. Podnik má různorodé a početné vztahy se svým okolím, z něhož na jedné straně něco získává (vstupy do podniku) a na druhé straně mu něco poskytuje (výstupy z podniku). Toto okolí zahrnuje:

• životní prostředí,• trhy (trh zboží - surovin, materiálů, pozemků, stávajících staveb,

informací, trh práce a finanční trh) a partnery na trhu - jiné podniky, • partnery na trhu - jiné podniky, • veřejnost – občany, státní aj. instituce.

Okolí ovlivňuje zaměření podniku, jeho činnost, organizační strukturu, vnitřní provoz i jeho výstupy - produkci pro zákazníky a podle stavu nabídky a poptávky i její cenu. Okolí podniku musí proto podrobně zkoumat marketingoví pracovníci. Nejdůležitější vlivy z okolí podniku znázorňuje obrázek


Okolí podniku

PODNIK

Nepřímé okolí právní a politické ekonomické sociální technologické životní prostředí udržitelný rozvoj ……

Přímé okolí

konkurenti věřitelé dodavatelé zákazníci trhy ……


Přímé okolí

Přímé okolí, často nazývané konkurenční okolí, se odlišuje od nepřímého okolí především tím, že s ním má podnik četnější vztahy a může je mnohem více ovlivňovat. Z přímého okolí má stavební podnik nejužší vztahy konkrétně ke svým objednatelům (investorům a stavebníkům). S objednateli uzavírá stavební podnik smlouvy o dílo (o zhotovení stavební zakázky). Podnik naopak působí na své okolí cestou zakázek a vytváří tak svoje image (obraz) podniku. Image podniku spolu s úrovní komunikace a chováním podniku vytvářejí identitu podniku, která je součástí podnikové strategie, jako základu řízení.


Dobrým modelem podnikového řízení, který mimo jiné zobrazuje místo finančního řízení a zásadní úlohu finančně orientovaných cílů v rámci podnikově přijaté množiny strategických cílů ( goals) ve stavební firmě, je následující zobrazení ( podle Venegas and Alarcón : Selecting Long - Term Strategies for Construction Firms, Journal of CEM/Dec.1997)

Stavebnictví KONCEPČNÍ MODEL STRATEGIE STAVEBNÍ FIRMY


Model zobrazuje jednotlivé proměnné a jejich vzájemné interakce,které mají vliv na zásadní rozhodnutí stavebního podniku a jejich vazbu na podnikové výsledky

V modelu je 5 úrovní faktorů :

– (A)Vnější faktory – (B)Strategie – (C)Hnací prvky systému – (D) Výkonné procesy – (E) Podnikové cíle


Ad (A) Vnější faktory (external factors) - vnější systémové okolí neboli obálka obklopující podnik:

• 1.Makroekonomické prostředí (macroeconomic environment) mající vliv na příští plánovací cyklus, to zahrnuje vlivy jako:

ekonomický růst, inflace, úrokové míry, míra nezaměstnanosti, směnné kurzy měny, privátní investice, cizí investice, veřejné investice, růst klíčových odvětví


Ad (A) Vnější faktory (external factors) - vnější systémové okolí neboli obálka obklopující podnik:

• 2.Konkurenční prostředí (competitive environment) popisuje charakter stavební konkurence , jež je popisována jako :

počet konkurentů,cenová skladba,konkurenční strategie, technologické investice, velikost podniku a jejich růst, úroveň diferenciace


• 3.Sociálně-politické prostředí (social-political environment) uvažuje všechny dopady z politicko-sociálního systému, to zahrnuje stabilitu např. u těchto složek :

ekonomická politika, státní regulace, společenská, kvalifikační a vzdělanostní úroveň podnikových zaměstnanců


• 4.Právní prostředí ( legal environment) v tom jaká je úroveň soudní praxe, arbitrážní systém, kontraktační systém a jiné faktory , které mohou stimulovat nebo brzdit podnikovou aktivitu na trhu stavebních prací


• 5.Technologické prostředí (technological environment) obráží úroveň techniky na trhu, jednotlivé aspekty pak jsou :

sklon konkurentů a zákazníků k technologickým inovacím, dostupnost dobrých informačních systémů řízení stavebního podniku, možnosti ve výběru stavebních konstrukčních soustav.


Ad (B) : Zobrazení jednotlivých strategií ( strategies ) podniku je učiněno pomocí třech vrstev a to:

– STRAT 1: tvorba marketinkových programů pro proniknutí na nové stavební trhy

– STRAT 2: zavedení systému řízení kvality– STRAT 3: úplné využití lidských zdrojů a rozvoj a

posílení stavebních kapacit


Každá popsaná vrstva dále ještě obsahuje množinu alternativ ke strategiím.Z nich uvedu řešené problémy např. ke STRAT 1 týkající se proniknutí do dalšího regionu :

– dočasné nebo trvalé rozmístění kapacit v dané oblasti

– základní nebo vysoce sofistikovaná úroveň infrastruktury zajišťovaná v regionu

– závislé nebo nezávislé organizační postavení místní filiálky vzhledem k centrále podniku

Kombinace těchto charakteristik tak např. poskytuje šest alternativ pro danou strategii.


Ad (C) Hnací prvky systému ( drivers ) - jsou proměnné veličiny modelu, které jsou přímo ovlivněny realizací strategických alternativ směrem k dosažení podnikových cílů.

Každý hnací prvek má v sobě další prvky , které v sobě obrážejí jeho potenciál k realizaci.


V daném modelu byly zvoleny následující proměnné (drivers) :

– kvalita top managementu podniku (central management quality) - neboli vyjadřuje schopnosti vedení podniku s parametry typu:

účinnost řízení top týmu a reagenční schopnosti podnikového ústředí


– lidské zdroje - jejich kvalita a výkonnost (human resources) - týká se hodnocení všech zaměstnanců podniku, tato proměnná uvažuje faktory jako:

• kvalifikační úroveň, úroveň motivace (motivational level),

• potenciál týmové práce a další relevantní činitelé


- zákazníci podniku ( clients) představují personifikaci podnikového goodwillus faktory jako :

• velikost "zásobníku" zákazníků (pool of clients)• znalost trhu, • ziskovost, • zdatnost ve vyjednávání zakázek (strength in

negotiations),• kapitálový potenciál v přechodném

profinancování staveb pro klienty apod.


• organizace (úroveň efektivity a výkonnosti firmy) (organisation- effectiveness and efficiency) popisuje úroveň stavební výroby, sestává z faktorů jako:

– organizační struktura, – množství kmenových zaměstnanců, – schopnost reakce na nové kontrakty, – úroveň integrace jednotlivých produkčních jednotek

a další aspekty


• řízení lidských zdrojů ( human resource management) - tento hnací prvek ovlivňuje všechny funkce podniku v oblasti jako:

• nábor,• školení,• výběr,• kontrola,• postup pracovníků do funkcí,• motivace a odměňování pracovníků


Ad (D) - Výkonné procesy ( processes ) jsou skupiny činností stavebního podniku, které ovlivňují a uskutečňují své výsledky ve formě stavební produkce firmy.

Takto chápané procesy je možno považovat jako jednotlivé proměnné, které pod tlakem hnacích prvků, přímo ovlivňují kvantitativní výsledky podnikových cílů (corporate goals )


Může se jednat například o tyto proměnné :

• logistické služby (logistic service) podporující stavební proces řízením klíčových zdrojů zahrnující tyto činnosti:

– řízení nákupu, – obstarávací činnosti (procurement), – řízení provozu mechanizace (equipment

management)


• provádění staveb (project execution) neboli proces stavění :

– plánování stavby a její kontrola (project planning and control),

– řízení prací (operations management), – stavební činnosti (construction operations), – časové plánování (scheduling), – řízení bezpečnosti práce (safety management),

správní činnosti (contract administration)


• obchodní management (business management) zajišťující ziskovost stavební firmy pomocí činností typu :

– nabídková řízení (bidding), – tržby (sales)– marketing


• FINANČNÍ MANAGEMENT (financial management) mající za cíl vylepšovat portfolio ekonomických zdrojů podniku, k nim patří činnosti :

– finanční management, – účetnictví (accounting), – řízení peněžních služeb (treasuring)


• výzkum a vývoj ( R+D=research and development) s funkcí vývoje, srovnávání, přejímání a zavádění (implementing technologies) technologií a nových poznatků ve firmě


• řízení kvality ( quality management) celý systém řízení kvality zavedený u každé certifikované stavební firmy např.ISO9000 apod. v rámci něhož jde například o :

– plánování,– kontrolování, – koordinace, – řízení a organizování činností garantujících dílčí i

výslednou kvalitu stavby


Ad (E) PODNIKOVÉ CÍLE (corporate goals) - jejich zásadní význam je v tom, že umožňují reflektovat vliv a výsledky realizace přijatých strategií na obecnou výkonnost podniku - neboli jedná se o změření velikosti funkční závislosti plnění cílů na realizované strategii


• V modelu zvolená množina podnikových cílů byla vybrána s ohledem na konkretizaci záměrů pomocí motivace pronikavého zlepšení (breakthrough improvements) v oblastech jako :

– Stavební činnosti – Zákaznicky orientované služby– Výzkum a vývoj– Rozvoj tržní orientace podniku


Množina cílů respektuje vyváženost mezi finanční výkonností ( financial perfomance), cílem udržení a získávání zákazníků (investorů), nastolení inovačního a zlepšovacího klimatu a rozvoje vnitropodnikového systému.

Zvolená množina cílů je zásadní částí modelu , neboť definuje podnikovým manažerům transformaci podnikových strategických záměrů do jasného seznamu měřitelných charakteristik.


Jedná se tedy o tyto skupiny cílů :

(a) Finanční cíle ( financial goals)

(b) Vnitřní cíle ( internal goals)

(c) Cíle v oblasti podnikových inovací a zdokonalování(innovation and improvement goals)

(d) Uspokojení klientů (client satisfaction)


(a) Finanční cíle ( financial goals)

– Roční objem tržeb (Annual sales)– Zisková marže = ( Hospodářský výsledek po zdanění

/ Čisté tržby ) x 100 neboli Gross margin = (Aftertax profits / Annual sales) x 100

– Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = (Hospodářský výsledek po zdanění / vl.jmění ) x 100

– Podíl na stavebním trhu = roční tržby podniku / celkový roční objem stavebního trhu neboli Market share = company annual sales divided by total market annual sales


(b) Vnitřní cíle ( internal goals)

– Spokojenost zaměstnanců spojená s výkonem práce (job satisfaction) - tyto údaje se zjišťují průzkumem u všech spolupracovníků podniku

– Technologická účinnost ( technological efficiency) definovaná jako Technol.účinnost = hodnota tržeb provedená vlastními pracovníky/ celkový počet pracovních hodin (man-hours)

Tento ukazatel se pokouší zachytit dopad technologických inovací. Jestliže daný poměr roste, znamená to vyšší účinnost vyjádřenou prodejem většího objemu prací a služeb na pracovní hodinu


(C) Cíle v oblasti podnikových inovací a zdokonalování (innovation and improvement goals)navrhované měřitelné kritérium vyjadřuje operační efektivnost či účinnost zjištěné jako: poměr počtu reklamací všeho druhu (věcných,technických,ekonomických, právních,smluvních apod.) uplatňovaných investorem vůči dodavateli děleno počtem odpracovaných hodin v podniku za daný rok.

V originále to zní jako operational efficiency = number of client claims / direct man-hours

Ukazatel vyjadřuje vliv strategií zaměřených na zlepšování kvality stavění. Jestliže hodnota ukazatele je klesající, klesá zřejmě i počet reklamací (claims), neboli úsilí o zvýšení kvality staveb a služeb spojených s kontrakty přináší své ovoce.


(d) uspokojení klientů (client satisfaction)- jedná se o cíl se zřetelně subjektivním charakterem a špatně měřitelný, přesto však žádoucí a klíčový.

Nepominutelnou skutečností je, že právě good-will, následně vyjádřený seznamem podnikem získaných a prováděných staveb (jobs) , jak bylo ukázáno výše, je jedním z nejdůležitějších nehmotných majetků stavební firmy.

Uspokojení investorů je průběžně měřitelné na základě relativního, třebas meziročního srovnávání průzkumu spokojenosti klientů.


Závěr k možné aplikaci modelu :

Konstrukce obdobných modelů umožňuje managementu stavebního podniku testovat různě kombinace dlouhodobých podnikových strategií a předpovídat očekávané tržby, tržní podíly nebo jiné ukazatele podnikové výkonnosti. Podrobnější metodologii a návod k aplikaci v konkrétních podmínkách podniku lze získat dalším studiem literatury.

StavebnictvíPROVOZ STAVEBNÍHO PODNIKU

Procesy a činnosti ve stavebním podniku

Fungování podniku je založeno na jeho vnitřních procesech, které se skládají z jednotlivých činnosti. Proces je transformací vstupujících činitelů (materiál, pracovníci, zařízení, atd.) pomocí jednotlivých činností, který končí výstupem pro interního nebo externího odběratele (uživatele).


Zhotovování stavby se děje ve výrobním procesu, který probíhá na staveništi. Zde dochází k „výrobě“, k přeměně stavebního materiálu lidskou a strojovou prací na „výrobek“ – stavbu. Vedle činností na staveništi podnik nakupuje potřebné služby, stavební materiály, pořizuje či najímá potřebné stroje a zařízení, fakturuje předané a převzaté stavby, vyplácí mzdy, platí daně atd.

Jsou to již zmíněné podnikové funkce opatřování -zásobování, odbytu (marketingu), organizace, řízení a správy, financování atd., které musí plnit pracovníci podniku jako jeho orgány výkonné, řídicí a kontrolní pro zajištění stavebního výrobního procesu.


Výrobní činitelé

Do stavebního výrobního procesu (stavební výroby) jsou bezprostředně zapojeni tito činitelé:

• práce lidí s jejich znalostmi, dovednostmi, zkušenostmi a informacemi,• stavební materiály (suroviny, polotovary, výrobky, energie a pohonné

hmoty) ‑ jsou to složky majetku podniku, které se v pracovním procesu spotřebují najednou, jednorázově,

• stavební stroje, zařízení, dopravní prostředky - složky majetku podniku, které se při opakovaném pracovním procesu mohou používat víckrát, slouží delší dobu a přitom se opotřebovávají.

Vstupy do stavebního výrobního procesu jsou výše uvedení činitelé, výstupem je výkon – stavební práce jako výsledek práce lidí ve výrobním procesu (viz. obrázek).


Výrobní činitelé

x1 x2 x3 . . . xa

Výrobní proces

výkon (stavební práce) Y

VSTUPY VÝSTUPY

zásobování (opatřování) zhotovování odbyt (ekonomická realizace)

proces výroba


Koloběh hodnot

Každý z výrobních činitelů musí být zajištěn i potřebnými peněžními prostředky (výplata mezd, opatření strojů, služeb, materiálů). Aby podnik mohl lidem za práci vyplatit mzdu, opatřit stroje a nakoupit služby a materiály, musí k tomu mít potřebné peněžní prostředky. Protože podniku obvykle vlastní peněžní prostředky nedostačují, získává je úvěrem (vypůjčí si je u peněžního ústavu) nebo ze záloh poskytnutých stavebníkem. Stavební podnik své výkony (stavební a montážní práce, stavební objekty a stavby) ekonomicky realizuje, to znamená, že je předává a fakturuje (prodává) svým zákazníkům – stavebníkům. Tím vznikne nárok na úhradu, který má formu pohledávky. Po určité době se pohledávka stane splatnou. V příznivém případě ji zákazník zaplatí. Tak získává podnik v peněžní podobě opět prostředky, které na začátku do realizace zakázky vložil. Tím je uzavřen koloběh hodnot, jak to znázorňuje obrázek


1. OPATŘOVÁNÍ - ZÁSOBOVÁNÍ opatření materiálů opatření strojů a zařízení opatření pracovníků

2. VÝROBA

spotřeba materiálu opotřebení strojů a zařízení

vynakládání lidské práce >> mzdy

3. ODBYT

trvání nezaplacené pohledávky

přeměna pohledávky v peněžní prostředky

(opětný) nástup peněžních prostředků

do koloběhu

výplaty dividend daně, splátky úvěrů

a jiných závazků

předání a převzetí stavebních výkonů = vznik pohledávky nástup

pracovníků do výrobního procesu

zálohování prostředků

zaplacení

StavebnictvíŘÍZENÍ PODNIKU – Základní přístupy k řízení

Významy pojmu řízení - managementu

Ve významu řízení i vedení podniku u nás zdomácněl pojem management (z anglického slova to manage čili vést, řídit, mít vedoucí funkci, zařídit ). Českým ekvivalentem je pojem řízení, i když pojem management představuje speciální přístup k řízení, který se vyvinul v anglosaských zemích. Chápe se jako soubor poznatků a koncepcí o řízení organizací a funkcí, které vykonávají profesionální řídicí pracovníci zvaní manažeři. Vedle pojmu management se užívá i pojmů vedení a vést, jestliže se jedná o řízení lidí.

• Řízením je ale i controlling (z anglického slova to control čili řídit - překlad „kontrola“ je tedy zavádějící). Management rozhoduje, controlling hodnotí, programuje, sleduje plnění rozhodnutí a dává doporučení.


Podstata managementu

Řízení (management) je definováno jako proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů. Z hlediska systémového přístupu jde o záměrné usměrňování řízené soustavy řídící soustavou k dosažení určitého cíle. Řízení podniku je složitý systém s některými obtížně definovatelnými prvky a vazbami, které ve své součinnosti tvoří jeho strukturu. Na jednotlivých stupních řízení se pak tyto struktury integrují do jednotného projevu jako předmět řízení, prostředky řízení a manažerské umění řídit:

• předmět řízení tvoří prvky, kterými podnik působí na své okolí (jednotlivě i integrovaně, cestou svých obchodních zakázek): marketing, solventnost, jakost, inovativnost, ekologičnost a sociální chování.

• prostředky řízení představují procesy: plánování (včetně strategického řízení), organizování, rozhodování, vedení lidí a operativní řízení (controlling).


Organizace jako subsystém řízení

Delegování pravomocí, odpovědnosti a působnosti osobám, které budou řídit procesy (marketing, informatiku, ekonomiku a financování,zásobování, výrobu, personalistiku) i vytvoření útvarů, ve kterých se budou příslušné činnosti vykonávat, představuje náplň organizačního procesu. Formy a udržování funkce organizovaných systémů je předmětem teorie řízení. Organizace je úkolem řízení (funkcí) a současně jeho nástrojem (kromě dalších). To znamená, že organizace a řízení podniku tvoří dvě nerozlučně spjaté stránky určující úspěšnost a podmínky rozvoje podniku. Organizace řízení uvažuje dva základní typy organizačních struktur hierarchickou a horizontální. Kritériem pro jejich odlišení je způsob jejich vnitřní koordinace řešený v organizačním uspořádání podniku.

StavebnictvíŘÍZENÍ PODNIKU – Organizační uspořádání

Podstata organizace podniku

Organizaci lze chápat jako:

• stav - struktura uspořádání systému, tj. vnitřní členění systému - podnik má organizaci,

• činnost - organizování, činnost směřující k vytvoření systému nebo k uspořádání činnosti tohoto systému - podnik je organizován,

• výsledek - organizace je výsledkem organizační činnosti - podnik je organizace.

Vytvoření organizace podniku tak vyžaduje řešit ve vzájemném souladu dva problémy:

• jak podnik zorganizovat, tj. jak uspořádat procesy (činnosti) v něm probíhající - organizaci procesní

• jak by mělo vypadat vnitřní členění podniku - organizaci strukturální


Organizace strukturální

Organizace strukturální, přesněji objektová - v angličtině je slovo struktura často používáno ve smyslu objektové organizace a pak jak objekty řízení, tak procesy nutně vykazují strukturu. Organizace strukturální se zabývá otázkami způsobu vnitřního uspořádání probíhajících činností v podniku do jeho menších částí – organizačních jednotek (vnitropodnikových útvarů, závodů, hospodářských středisek, úseků, oddělení) a určuje jejich vzájemné vztahy (nadřízenosti, podřízenosti a spolupráce). Propojením, nebo-li vzájemnými vazbami jednotlivých organizačních útvarů podniku vznikají i možnosti přenosu informací.


Organizace procesní

Organizace procesní se zabývá se uspořádáním podnikových činností a určuje systematiku jejich provádění, jako např. organizace stavebního výrobního procesu


Organizační struktura velkého podniku

Představenstvo Dozorčí rada

Generální ředitel

Úsek zmocněnce GŘ pro rozvoj a vnější vztahy

Útvar strategie, organizace a systému řízení a vnější vztahy

Kancelář generálního ředitele Útvar řízení jakosti

Útvar legislativně právní Útvar auditu

GŘ

Útvar tiskového mluvčího

Bezpečnostní tajemník společnosti Experti úseku

GŘ

Úsek obchodního ředitele

Úsek ředitele ekonomiky výroby Úsek výrobně technického ředitele Úsek personálního ředitele

Úsek finačního ředitele

Divize stavební

1

Divize stavební

1

Divize stavební

1

..... Divize leasing 11 Divize developerských aktivt Org. Složka BratislavaDivize 10


ORGANIZAČNÍ STRUKTURA DIVIZE

ŘEDITEL DIVIZE

Sekretariát Asistent Právník Personalista Kontrola jakosti

Výrobní náměstekútvar řízení a hodnocení zakázek

útvar BOZ, PO a OŽPútvar mechanizace a správy majetku

středisko 1

středisko 2

středisko …

projekt(stavba)

1

projekt(stavba)

2

projekt(stavba)

…

provoz

…

Obchodní náměstekútvar marketingu a obchodu

útvar přípravy cen a kalkulacíútvar nakupování

Ekonomický náměstekútvar účtárenútvar finanční

útvar výpočetní techniky


PROJEKTVEDOUCÍ PROJEKTU

Zástupce vedoucího projektu- ekonom projektu

kalkulace a rozpočty

příprava realizační dokumentace

nakupování

kontrola jakosti

geodet

stavbyvedoucí mistr

mistr

stavbyvedoucí mistr

mistr

dispečer / sekretářka

StavebnictvíŘÍZENÍ PODNIKU – Informace a rozhodování

Informace jako základ rozhodování

Řízením podniku rozumíme jeho ovládání, které se uskutečňuje pomocí koordinace chování lidí, za účelem dosažení podnikových cílů při měnících se podmínkách. Řízení se uskutečňuje na základě přijímaných informací a to především:

• informací řídících,• informací zpětné vazby (kontrolní).

Tok informací je určen organizační strukturou podniku a sbíhá se v příslušném řídicím centru, jemuž slouží jako hlavní základ rozhodování. V procesu řízení se informace zjišťují, přenášejí, zpracovávají, využívají a uchovávají.


Vyhodnocením informací se dospívá k jádru řízení, k rozhodnutí. To pozůstává v tom, že z možných variant se vybere ta, která nejefektivněji vede ke stanoveným cílům. Řízení je tedy v podstatě tok rozhodnutí, jejich realizace i kontrolování (shody či odchylek od plánu) a následných rozborů (analýz) předcházejícím dalším rozhodnutím. Rozhodování patří vždy té vnitropodnikové úrovni (dle organizační struktury podniku), která má k tomu nejlepší informace. Například získávání stavebních zakázek jsou záležitostí vrcholového vedení. Produktivita práce lidí na staveništi je věcí vedení stavby. K řízení neodmyslitelně patří ukazatele a standardy neboli normy různého druhu. Jsou rozhodujícími nástroji řízení opakujících se procesů


Zp

ětn

á v

azb

a - ko

ntro

la p

lně

ní ú

kolu

Řídící složka

Mistr

Řízená složka Stavební dělník



Řídící informace uložení úkolu


Informační zdroje podniku

K řízení jsou třeba jak informace technické a ekonomické (normy nebo-li standardy, ukazatelé) - vnitřní a vnější, tak informace týkající se minulosti nebo budoucnosti. Přehled základních informačních zdrojů podniku:


• externí:– o vědeckém a technickém rozvoji,– o rozvoji ekonomickém a sociálním,– obchodně-politické,– o daňové soustavě a jejím vývoji,– o stavu poptávky po stavebních pracích,– o stavu na trhu se stavebními surovinami a

materiálem, o stavu na dopravním trhu,– o stavu na trhu práce a finančním trhu,– o cenové situaci a jejím očekávaném vývoji,– přehled o konkurenci– přehled o obchodních partnerech (zákaznících)


• interní - budoucí:– smlouvy,– plánování - stanovuje v časovém předstihu cíle konání i

postupy k jejich dosažení, – rozpočetnictví - zajišťuje informace o finančním plánu

organizací, – statistika - poskytuje na základě statistického

vyhodnocování vzájemných vztahů a závislostí mezi podnikovými hospodářskými jevy podklady pro vypracování podnikových konceptů,

– kalkulace předběžné – výrobní – plánují náklady výkonů v kalkulačním členění,


• interní - současné a minulé:– kalkulace výsledné – zkoumají vývoj nákladů výkonů,

hodnotí efektivnost a hospodárnost,– účetnictví - zdroj informací o hospodářských

procesech, které probíhají při hospodaření jednotlivých podnikatelských subjektů

– operativní evidence - sleduje ekonomické jevy podniku, a to zejména pro účele běžného řízení a rozhodování,

– statistika, výkaznictví (reporting)– ostatní evidence.


Informační systém

Využitím počítačových sítí se všechny zdroje informací podniku vzájemně propojí a integrují v informačním systému podniku. Informační systém vzniká uspořádáním informací, které jsou formálně a strukturálně sjednoceny podle určitého hlediska. Informační systém jako celek zabezpečuje systematické shromažďování, zpracování, uchovávání a zpřístupňování informací. Podává trvalý obraz o stavu uvnitř i vně podniku a řídícím pracovníkům poskytuje o něm aktuální informace pro rychlé a kvalifikované rozhodování pro řízení jednotlivých zakázek i podniku jako celku. Informační systém se zpravidla považuje za podsystém řídícího systému, ale velmi často bývá přímo spojen s procesy řízenými.

StavebnictvíŘÍZENÍ PODNIKU – Úloha manažera a

managementuManažer

Manažer je profesionál v oblasti řízení organizací a firem, kterého zaměstnává zřizovatel organizace nebo majitel(é) firmy. Manažer je vedoucí (řídicí) pracovník rozhodující samostatně s velkými pravomocemi, který zodpovídá za:

• práci podřízených,• efektivnost činnosti,• zavádění inovací (změn).

Má-li manažer řídit, musí komunikovat a rozhodovat. Rozhodování, tj. výběr optimální varianty řešení a postupu při plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování, vytváří představu o budoucím (plánovém) cílovém stavu a o postupu k jeho dosažení. Je podmíněno uspořádáním informací řídících i kontrolních (informací zpětné vazby). Manažerské rozhodování a vedení (ovládání) lidí jsou spojovány také s řízením jako s uměním. Všechny manažerské činnosti vyžadují i dobrou komunikační schopnost.


managementu

Oblasti řízení

Manažer na každém stupni řízení se v rozsahu jeho kompetencí musí zabývat především následujícími oblastmi řízení:

• marketingové řízení,• obchodní – smluvní management (výběr, vstupování, obsah a

vyhodnocování závazkových vztahů),• finanční řízení,• řízení produkce,• řízení změn – inovací i rizik,• enviromentální řízení – ve směru ven (např. odpady) i dovnitř podniku

(např. povodně),• personální management – rozvoj lidských zdrojů, školení, vzdělávání,

bezpečnost práce.


managementu

Neodmyslitelnou součástí všech těchto oblastí je řízení jakosti – management kvality. Systém řízení jakosti dle mezinárodních norem řady ISO 9000, 10000 a 14000 je doporučeným standardem a zároveň je nepostradatelný pro získání většiny zakázek ve stavebnictví.


managementuProstředky řízení

K prostředkům řízení, které jsou využívány na všech úrovních managementu v rozsahu příslušných kompetencí a ve všech oblastech řízení patří:

• plánování,• organizování,• vedení lidí,• kontrolování.

Podle konkrétních autorů je dále uváděno i rozhodování či koordinování


managementu

Manažerský kruh

MANAŽERSKÝ KRUH

Plánováníshromáždění informací

průzkum zdrojůurčení strategie a cílů

Plánováníshromáždění informací

průzkum zdrojůurčení strategie a cílů

Kontrolovánísrovnání výsledků s plánem

rozboryřešení problémů

opatření

Kontrolovánísrovnání výsledků s plánem

rozboryřešení problémů

opatření

Organizování / vedení lidíužití zdrojůkoordinacemotivace

vlastní realizace

Organizování / vedení lidíužití zdrojůkoordinacemotivace

vlastní realizace


managementuPlánování

Plánování (zahrnující i strategické řízení) znamená stanovovat v časovém předstihu cíle na zvolené období a prostředky i postup k jejich dosažení. Plánování je složitý rozhodovací proces, v němž lze definovat čtyři základní stadia:

• sběr informací o objektu plánování, které se týkají především stavu stavebního trhu, možností financování, dostupných technických postupů, kapacity podniku, pravděpodobného chování konkurence, všeobecné hospodářské situace aj.,

• formulace cílů a stanovení měřítek pro jejich hodnocení,• sestavení a analýza variant dosažení cílů,• zhodnocení výsledků volby variant a rozhodnutí, která

z variant se vybere.


managementu

Podnikové plány

Výsledkem plánování jsou podnikové plány, které jsou základním nástrojem řízení. Zásadně rozlišujeme:

• dlouhodobé – strategické plány (časový horizont je 2-4 roky, lépe nad 4 roky), které jsou nástrojem strategického řízení.

Například prvním strategickým plánem je při založení podniku podnikatelský záměr.


managementu

• střednědobé – celopodnikový plán (časový horizont zpravidla je 1 rok). Promítá úkoly strategického plánu do ročních období. Taktický plán stavebního podniku se promítá do řady dílčích operativních plánů, které můžeme v podstatě členit do tří skupin:– plány obsahující úkoly na dané období - plán výroby,– plány zabezpečující dané úkoly potřebnými zdroji,– finanční plán, který zajišťuje provoz i rozvoj podniku

peněžními prostředky.


managementu

• krátkodobé – operativní plány (časový horizont do 1 roku), které jsou nástrojem operativního řízení a slouží stavbyvedoucímu k řízení výroby a práce na staveništi.


managementu

Organizování

Organizování je uspořádávání procesů (činností) a jejich činitelů, především lidí, kteří budou uskutečňovat plány podniku. Dále jde vytváření informačních systémů a organizace času. Organizování představuje nepřetržitý proces. Organizování stavební výroby je ovlivněno zvláštnostmi (specifiky) stavebnictví:

• stavba jako výrobek stavebního podniku je vázaná na

pozemek,• materiál a stroje i lidé jsou v pohybu, přemisťují se

z jedné dočasné výrobny – staveniště - na jiné


managementu

Vedení lidí

Vedení lidí představuje bezprostřední řízení, tj. provedení daného rozhodnutí (operativní řízení). Znamená jejich ovlivňování řídicím působením (ovlivňováním) vedoucím (osobností manažera), k dosažení cílů dobrovolným úsilím pracovníků. Manažer rozhoduje:

• o výběru pracovníků, • kdo, jakou práci bude vykonávat,• nevede podnik či výrobu, ale lidi.


managementu

Proto musí manažer umět:

• pracovníky motivovat k dosahování stanovených cílů • využívat různých stimulů (např. mzdy, pokuty, pochvaly,

důtky)• vytvářet dobré vzájemné vztahy mezi pracovníky

StavebnictvíŘÍZENÍ PODNIKU – Úloha manažera a managementu

Kontrolování (controlling) – řízení podle odchylek

Kontrolou se zjišťuje, zda stanovené postupy a cíle jsou skutečně dosahovány. Pokud se cílů nedosahuje, musí se na základě poznatků kontroly provádět konkrétní řídicí opatření. Podstatou kontroly je srovnávání stavu nebo průběhu (jaký má být) se skutečným stavem nebo průběhem (jaký je). Princip kontroly ukazuje obrázek. Kontrolní cyklus jako celek má tyto fáze:

• stanovení norem (standardů), ukazatelů – stavu jaký má být– plán,

• sledování (monitorování) provozu – zjištění stavu jaký je – skutečnost,

• porovnání průběhu provozu s normami (standardy), ukazateli - měření skutečnost/ plán,

• řešení vzniklých odchylek jejich korekcí do správného směru vývoje.

řídící opatření

srovnání stavu, jaký má být, se stavem,

jaký je

analýza odchylek

zjištění skutečného stavu (nákladů,

termínů, výkonů)

plán stav, jaký má být

StavebnictvíŘÍZENÍ PODNIKU – Projektové a procesní řízení

Typy aktivit v podniku

Veškeré aktivity (činnosti) v každém podniku jsou vykonávány prostřednictvím nebo alespoň s nějakým přispěním lidských zdrojů a probíhají jako děje, tj. procesy dvou odlišných druhů, zpravidla vzájemně související, ale s významně odlišnými nároky na řízení.


Jsou to:

• děje cyklické (opakující se) - aktivity procesního charakteru - jsou využívány pro vykonávání opakovaných činností v rámci podniku. Jde jak o činnosti vedoucí přímo k dodávce produktů zákazníkům, tak o činnosti podpůrného charakteru - pak se jedná o užití procesního řízení.

• děje acyklické (jedinečné, neopakovatelné) - aktivity projektového charakteru - jsou využívány pro dosahování cílů v rámci strategie podniku, vedou k zavádění různých změn, ale také slouží jako způsob dodávání produktů na trh – pak se jedná o projektového řízení.


Projektové řízení

Projektový management je procesním řízením s uplatněním systémového přístupu - uvažováním věcí ve vzájemných souvislostech, avšak navíc vychází z principů:

• holistické přístupy (celostní),• limitování prostředků - čas, zdroje a finance jsou vždy

omezeny,• týmová práce (horizontální organizace řídících struktur),• strukturování v čase (dekompozice činností do

subsystémů).


Projektový (tj. speciální) management je moderní koncepce řízení složitých, diskrétních plánovacích úloh s vysokou mírou neurčitosti a vysokou mírou komplexnosti.

Jeho součástí je motivování veškerého zainteresovaného personálu v prostředí projektových organizačních struktur k dosažení cílů projektu. Úloha, která je charakterizována jedinečností podmínek, např. časem, náklady, jakostí, vztahem ke svým cílům, prostředím se zvýšeným rizikem, změnami a specifickou organizací se nazývá projektem. Projekt je tak předmětem projektového managementu.


Je též charakterizován jako jedinečný celek koordinovaných činností se stanoveným výchozím a konečným bodem, realizovaný k dosažení cílů, určených časovým, nákladovým a výkonovým rozvrhem.


Hlavním cílem projektového řízení je dodat projekt:

• včas – just in time (JIT),• plně funkční - in full,• v rámci rozpočtu - on budget.

Část práce na projektech je zajišťována specialisty na projektové řízení (horizontální vztahy v organizaci řízení), část oborovými specialisty (vertikální vztahy v organizaci řízení). Schematicky podíl oborového a projektového řízení v rámci project managementu ukazuje obrázek. Projektové řízení (projektový management) užíváme buď pro řízení podle projektů – management by project nebo pro řízení projektu – management project.


Procesní řízení

Procesní řízení je též postaveno na systémovém chápání činností do procesů. Vychází z procesního uspořádání funkční dělby práce. Nezpochybňuje úlohu funkcí a funkčně ustavených útvarů. Základním kritériem pro výkon příbuzných činností je jejich procesní návaznost. Proces je série aktivit (činností) prováděných pro dosažení opakovaného cíle. Jednotlivé aktivity jsou vykonávány přiřazenými zdroji, mají konkrétní vstup i výstup a jsou koordinovány a řízeny.


K základním principům procesního řízení patří:

• zaměření na zákazníka - základní rolí je uspokojit požadavky zákazníka,

• procesní přístup – zaměření na základní podnikové procesy či makroprocesy přidávající hodnotu viz. obrázek,

• zapojení pracovníků - nástroj kvality – matice odpovědnosti, komunikace,


• vedení – řízení podle projektů, delegování přístup k rozhodování zakládající se na „metrikách“ z udržovaných podnikových databází,

• neustálé zlepšování – respektování Demingova kruhu „PDCA“ ,

P Plan PlánujD Do VykonejC Check ZkontrolujA Act Jednej

• vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy - vyrobit versus nakoupit – outsourcing,

• systémový přístup.


Procesní řízení

VýzkumVývoj

MarketingProdejOdbyt

AdministrativaPersonalistika

NákupSkladování

0

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

EkonomikaFinance

Informatika

VýrobaÚdržba

StavebnictvíNÁKLADY, CENA A OBJEM PRODUKCE

Nákladové funkce

Cílem managementu podniku je většinou minimalizace celkových nákladů vynaložených na výrobní a jinou činnost podniku. Pro analýzu činitelů, které toto mohou ovlivňovat, se v manažerské praxi používají krátkodobé a dlouhodobé nákladové funkce. Nákladové funkce vyjadřují matematickou formou vztah mezi náklady a objemem produkce (výroby) podniku. Uvedené průběhy krátkodobých nákladových funkcí se využívají např. v analýze bodu zvratu.


Lineární vztah

Krátkodobé nákladové funkce charakterizují průběh nákladů za krátké časové období. Dodržují rozdělení nákladů na fixní a variabilní. Pro lineární vztah z hlediska vývoje nákladů celkem za časové období je tvar této funkce:

Nnáklady

v Kč CN

VN = PVN q

FN

qobjem

produkce


CN = FN + VNZavedeme-li do této funkce objem produkce q, dostáváme:

CN = FN + PVN•q

Fixní náklady (FN) zůstávají do určitého rozsahu změn při zvyšující se produkci stálé. Ovšem variabilní náklady (VN) rostou s objemem produkce. Průběhy těchto nákladů ukazuje obrázek.

Nnáklady

v Kč CN

VN = PVN q

FN

qobjem produkce


Zcela jiný je průběh nákladů vztažený k jednotce produkce. Funkce má pak tvar:CN/q = FN/q + PVNtj. PCN = PFN + PVNZ hlediska jednotky produkce (výkonu) se pak průměrné fixní náklady hyperbolicky snižují se vzrůstem produkce. Průměrné variabilní náklady se naopak nemění. Průběhy těchto nákladů ukazuje obrázek

N/qnáklady na jednotku produkce

v Kč

PCN

PFNPVN

qobjem produkce


Nelineární vztah

Příkladem nelineárního vztahu jsou úplné vlastní náklady výkonu. Z hlediska jejich závislosti na objemu produkce mají jejich složky (položky kalkulačního vzorce) charakter fixních nebo variabilních nákladů. Souhrn průměrných variabilních (PVN) a průměrných fixních nákladů (PFN) připadajících na jednotku produkce představuje průměrné celkové náklady (PCN). Při rozdílném objemu produkce se mění poměr mezi průměrnými variabilními a fixními náklady, a tím se mění i průměrné celkové náklady. Průběhy těchto nákladů ukazuje obrázek.


Je zřejmé, že z nákladového hlediska je nejefektivnější objem produkce v bodě minima křivky celkových nákladů, ve kterém se dosahují minimální náklady na jednotku produkce. Okolí bodu minimálních nákladů představuje rozsah optimální produkce (nejúčelnějšího využití kapacity podniku nebo jiného útvaru).

Tento problém úzce souvisí s vymezením optimální velikosti výrobních útvarů, s určováním optimální doby výstavby a s jednorázovými náklady


Analýza bodu zvratu - Break event point (BEP)

Analýza bodu zvratu vychází z veličin počtu jednotek produkce, cen výrobků, variabilních nákladů výrobků a fixních nákladů. Je nástrojem krátkodobého rozhodování. Modeluje početně nebo graficky vztah nákladů, objemu produkce, tržeb a zisku. Umožňuje stanovit kritický objem výroby, maximálně přípustné náklady, minimální prodejní cenu a jiné důležité informace. Dominantní je kolik má podnik vyrobit (a samozřejmě prodat), aby dosáhl zisku vůbec. Současně lze zjistit jaký počet výrobků by podnik musel vyrobit a prodat, aby dosáhl určitého plánovaného zisku. Znamená to, že z tržeb (výnosů) musí uhradit jak náklady, tak zisk.


Graficky bod zvratu při lineárním růstu nákladů a tržeb znázorňuje první obrázek. Po dosažení bodu zvratu vzniká zisk, který při neměnné ceně a proporcionálních nákladech je tím vyšší, čím více výrobků vyrobíme a prodáme


Body zvratu při měnící se ceně a nelineárních nákladech ukazuje druhý obrázek. Je zřejmé, že při měnící se ceně a nelineárních nákladech neplatí, že čím více se vyrábí, tím je větší zisk. V tržní ekonomice se ceny mění (zákon nabídky a poptávky). To a řada dalších příčin způsobuje, že se podniku vyplatí zvyšovat produkci pouze do určité výše. Při produkci nad tuto výši se tržby (výnosy) snižují. Je třeba proto určit takový objem produkce, při kterém je dosahováno maximálního zisku. Analyticky je to snadné, známe-li funkci tržeb (odvodíme je z poptávkové funkce) a funkci nákladů. V praxi se toto provádí s použitím marginálních (diferenciálních, mezních) nákladů a tržeb.



Při lineárním růstu nákladů a tržeb vychází z těchto veličin a vzorců:- q množství výrobků- p prodejní cena jednoho výrobku- PVN průměrné variabilní náklady (variabilní náklady na jeden výrobek - jednotkové variabilní náklady)- FN fixní náklady podniku za rok

Při neměnné prodejní ceně p se celkové tržby CT vyvíjejí podle vztahu:

CT = p • q

Celkové náklady CN se vyvíjejí podle vztahu:CN = FN + PVN • q

Zisk Z je rozdílem mezi tržbou a náklady:Z = CT - CN


Je zřejmé, že zisku je dosaženo, když CT > CN (v opačném případě vzniká ztráta). Je-li CT = CN, tj. bod zvratu (nulový, mrtvý) při jehož dosažení nevzniká ani zisk ani ztráta. Množství výrobků qk, při kterém k tomuto dochází, nazýváme kritické množství výroby qk. Výpočet kritického množství vychází z:

CT = CN

p. qk = FN + PVN • qk

qk = FN / ( p - PVN )

Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku (p - PVN) je rozdíl mezi jednotkovou prodejní cenou a průměrnými variabilními náklady.

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU

Podstata financování

V tržní ekonomice má financování klíčovou důležitost spolu s nízkými náklady při zakládání, provozování podniku a jeho řízení. Opatřování a účelné využívání finančních prostředků rozhoduje o jeho bytí i nebytí. Financování je manažerská funkce, která se zabývá tím, jak efektivně získávat a používat peníze. Jde o:

• opatřování finančních zdrojů (obecněji kapitálu, ve všech jeho formách), které podnik potřebuje pro své hospodaření a růst,

• umisťování (alokace) získaných finančních prostředků,• řízení peněžních toků - cash flow (finanční řízení).


Úkolem financování je nejen finanční zabezpečení stavební výroby (financování běžné – krátkodobé), ale i zajištění zdrojů k pořizování dlouhodobého majetku (financování dlouhodobé). O financování (respektive finanční řízení) se stará finanční manažer. Finanční řízení podniku má za úkol sledovat a řídit skutečný pohyb peněžních prostředků - příjmy a výdaje.

Teorie člení financování s použitím různých hledisek - např. podle původu na vlastní a cizí. Podle doby, po kterou jsou finanční zdroje k dispozici, rozlišujeme financování krátkodobé a dlouhodobé.


Finanční manažer

Finanční manažer je zodpovědný za řízení financování, respektive finanční řízení (finanční management). Nese hlavní odpovědnost za pohyb peněz v podniku. Cílem je provádět krátkodobá a dlouhodobá finanční rozhodnutí tak, aby vedla k:

• zhodnocování vloženého kapitálu, tj. dosahování zisku,• neustálému zabezpečování takového peněžního toku (cash-flow), který

zajišťuje platební schopnost (solventnost) podniku, tj. aby podnik měl v každém okamžiku kumulovaný cash flow dostatečný.

Proto finanční manažéři musejí plánovat, sledovat a kontrolovat:

• jak toky nákladů a výnosů – zisk,• tak i toky příjmů a výdajů - cash flow.


Podstata krátkodobého financování

Financování krátkodobé (běžné) spočívá v zajišťování a vynakládání peněz na běžný provoz podniku, tj. na nákup materiálu, energie, na výplaty mezd, placení nájemného, přepravného, daní, splácení krátkodobých závazků, vyplácení dividend a úhradu jiných běžných výdajů. Krátkodobé financování je tedy získávání peněz pro financování oběžných aktiv. Hlavním zdrojem běžného financování je cizí krátkodobý kapitál. Potřeba krátkodobých finančních zdrojů závisí především na rychlosti obratu peněz.


Doba obratu peněz

Doba obratu peněz znamená dobu, za kterou podnik dostane zpátky peníze, které do výroby vložil. Dobu obratu peněz musí podnik finančně překlenout, aby mohl plnit veškeré své závazky. Čím kratší bude doba obratu peněz, tím nižší bude potřeba krátkodobých finančních zdrojů. Na obrázku je zjednodušené schéma doby vázanosti peněz na příkladu zásob. Krátkodobé finanční prostředky potřebuje stavební podnik jak k financování vlastního podniku jako celku, tak i k financování jednotlivých staveb, jejichž zhotovení mu bylo stavebníkem zadáno smlouvou o dílo. Její dodržení je základním předpokladem bezporuchového financování Výše potřebných finančních prostředků je u stavebního podniku značně kolísavá a závisí především od rozsahu prováděných stavebních prací a se stavebníkem sjednaných platebních podmínek. Obecně musí stačit k překlenování od doby zahájení stavebních prací až ke dni přijetí platby od stavebníka.


Doba obratu peněz

zásobování

čas

doba obratu peněz

výroba odbyt

doba splatnosti

Kč

doba obratuzásob

doba inkasa

vznik pohledávky

Kč


Zdroje krátkodobého financování

Potřebu financování oběžného majetku podnik kryje velmi výjimečně z vlastních zdrojů – tj. financuje průběh stavebních prací sám. Většinou použije naopak cizí zdroje ve formě:

• úvěru – dodavatelského, účelového nebo kontokorentního (nelze-li jinak – je drahý),

• poskytnutých záloh od stavebníka


Podstata dlouhodobého financování

Při dlouhodobém financování jde především o pořízení dlouhodobého majetku, tj. o rozhodnutí do čeho investovat, zda do potřebných strojů a zařízení, pozemků, budov či do dlouhodobých cenných papírů (akcií, obligací). Z hlediska finančního řízení jde pak o rozhodnutí, z jakých zdrojů bude tato investice financována. Cílem dlouhodobého financování je udržení stability a rozvoje podniku.


Investice – investiční náklady

Investicí (investičními náklady) rozumíme spotřebu finančních prostředků určených zejména na:

• pořízení nového dlouhodobého majetku,• modernizaci, rekonstrukci nebo obnovu již existujícího

dlouhodobého majetku,• pořízení cenných papírů a jiného dlouhodobého finančního

majetku.


Investování versus financování

Opatření finančních prostředků na pořízení majetku se nazývá financování. Použití finančních prostředků (kapitálu) na pořízení majetku se nazývá investování.


• Souvislosti mezi investováním a financováním ukazuje obrázek

opatřování kapitálu

financování

použití kapitálu

= invest ování

uvolňování kapitálu

(prodej majetku,

odpisy apod.)

tvorba kapitálu = zisk

odliv kapitálu

(výplaty ze zisku,

úhrada ztrát)

příjmy

příjmy

výdaje

výdaje

1. fáze

2. fáze

3. fáze

4. fáze


Zdroje dlouhodobého financování

Pořízení dlouhodobého majetku lze financovat:

• v určitém rozsahu z vlastních zdrojů, nerozděleným ziskem a odpisy, příp. uvolněním oběžného majetku,

• ostatní potřebný dlouhodobý kapitál si podnik opatřuje z cizích zdrojů, tj. především formou dlouhodobých úvěrů.

Speciální formou financování je finanční leasing. Jedná se o nájem dlouhodobého majetku, kdy podnik místo pořízení majetku za plnou cenu splácí cenu majetku podle leasingové smlouvy postupně. Až po zaplacení poslední leasingové splátky leasingové společnosti, přechází tento majetek ukončením leasingové smlouvy do vlastnictví podniku.


Hodnocení variant zdrojů dlouhodobého financování

Při posuzování výhodnosti jednotlivých zdrojů kapitálu je nutné při finančním rozhodování uvážit:

• legislativní a daňové podmínky,• hledisko efektivnosti investice,• hledisko finanční náročnosti (finanční zátěže podniku),• rizika, jejich krytí a snižování


• Definice investice/akvizice, druhy investic

• Vliv času a rizika

• Základní rozdělení metod hodnocení investic

• Analýza jednotlivých metod

• Nákladově výstupové metody a jejich použití


Investice:

• Definice (finance): Použití peněz za účelem jejich zhodnocení.

• Definice (podnikání): Nákup fyzického zboží (inventáře, zařízení) v naději na zlepšení budoucího podnikání.


Akvizice:

• Firemní akce, ve které společnost nakupuje většinu, ne-li všechny majetkové podíly cílové společnosti, aby převzala kontrolu nad touto společností.

• Akvizice jsou často jako součást firemní strategie, kdy je výhodnější převzít stávající provoz cílové firmy ve srovnání s rozšířením vlastního provozu.

• Akvizice jsou často vypláceny v hotovosti, akcií nástupnické společnosti, nebo kombinaci obojího.


• Dle druhu majetkových složek, pro jejichž získání byly použity– věcné investice– finanční investice– nehmotné investice

• Dle hodnoty investic v příslušném období– brutto investice = reinvestice (obnovovací investice) + netto

investice (rozšiřovací investice)

• Modernizační investice– technicky vylepšené zařízení, které zvyšuje kapacitu podniku

• Racionalizační investice– zařízení produkuje beze změny kapacity, ale s nižšími náklady


Faktor času:

Jedna koruna získaná dnes má vyšší hodnotu, než ta samá

koruna získaná v budoucnosti.

>Dnes

V budoucnosti


Faktor rizika:

- Koruna získaná s rizikem má menší hodnotu než koruna bezriziková.

- Ve financování nekompromisně platí princip:

- vyšší zisk = vyšší riziko


Základní rozdělení metod hodnocení investic

• Obecně finanční metody– PP,DPP, NPV, IRR, PI

• Nákladově výstupové metody– CMA, CBA, CEA, CUA

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU - Analýza

jednotlivých metod

Payback Period (PP) Doba, kdy kladné peněžní toky vyrovnají investovaný kapitál Výpočet:

I je kapitálový výdaj Ct je cash flow v čase t PP je okamžik splacení

Vyhodnocení metody PP Ukazatel je dobrou mírou likvidity investice Ignoruje peněžní toky po době splácení Nepracuje s časovou hodnotou peněz

PP

ttCI

1

,0

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU - Analýza jednotlivých

variantDiscounted Payback Period (DPP)

Založeno na stejném principu jako PP, jen je zahrnuta časová hodnota peněz

Výpočet:

I je kapitálový výdaj DCt je diskontované cash flow v čase t DPP je okamžik splacení

DPP

ttDCI

1

,0


variant


variant

Net Present Value (NPV) Výpočet:

I je kapitálový výdaj Ct je cash flow v čase t i je diskontní sazba

Jak číst výsledek? NPV = 0 projekt je nutné dále zkoumat NPV > 0 projekt je přijatelný NPV < 0 projekt zamítneme

n

tt

t

i

CINPV

1

,)1(


variant

Vyhodnocení metody NPV

Využívá především CF, spíše než čistý zisk Respektuje časovou hodnotu peněz Účastí jen na projektech s pozitivním NPV zvyšujeme

hodnotu podniku Problém se stanovením CF v budoucnosti (odhad tržeb,

mezd, materiálů, hospodářské politiky, …) Předpokládá zachování téže diskontní míry po celou řadu let

(lze měnit diskontní míru rok po roce, ale predikce diskontní míry je velmi náhodný proces)


variant

Pzn:Stanovení diskontní míry

Na výši diskontní míry má vliv: Míra inflace – při vyšší inflaci je třeba zvýšit diskont Růst úrokové míry – obecný růst ceny peněz zvýší diskont Doba trvání projektu – doba trvání zvyšuje riziko a tím

i diskont


variant

Internal Rate of Return (IRR) Výpočet:

I je kapitálový výdaj Ct je cash flow v čase t IRR je vnitřní výnosové procento

Jak vypočítáme? 1. Zvolíme takové IRR, kdy je NPV > 0 2. Zvolíme takové IRR, kdy je NPV < 0 3. Mezi těmito hodnotami interpolujeme

n

tt

t

IRR

CI

1

,)1(

0

)( 121 rrNPVNPV

NPVrIRR


variant

Vyhodnocení metody IRR IRR je častěji používané než NPV Respektuje časovou hodnotu peněz Často poskytuje nerealistickou míru výnosnosti (např. IRR =

30% a běžná tržní míra 10%...neakceptovatelné) Existují projekty s více IRR Projekty s žádným IRR


variant

Výsledkem NPV a IRR je často jiná volba

IRR vždy vede k výběru téhož projektu NPV se může měnit, protože závisí na zvoleném diskontu


variant

Profitability Index (PI) Poměr diskontovaného CF a počáteční investice Výpočet:

I je kapitálový výdaj DCF je diskontované CF PI je index ziskovosti

Jak číst PI? PI>1 projekt přijmeme PI<1 projekt zavrhneme PI=1 je nutné podrobnější zkoumání

I

DCFPI


variant

• Vyhodnocení metody PI

• Metoda PI je příbuzná metodě NPV• Využívá časovou hodnotu peněz• Zvoleným diskontem lze ovlivnit výsledek

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU - Nákladově

výstupové metody a jejich použití• Nákladově výstupové metody:

• CMA Cost Minimization Analysis • CBA Cost Benefit Analysis• CEA Cost Effectiveness Analysis• CUA Cost Utility Analysis

• Použití:• Na základě metod uvedených dříve jsme se rozhodli pro konkrétní

projekt.• Nyní se snažíme vybrat nejvhodnějšího dodavatele• Základem nákladově výstupových metod je výběr dodavatele na

základě jednoho kritéria a tím jsou náklady

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU – Hodnocení investic,

závěr

Nákladově výstupové metody vznikly v soukromém sektoru, ale v dnešní době jsou značně používané ve veřejném sektoru (např. Jako jedno z dílčích kritérií při výběru dodavatele VZ)

Finanční projekty, které hned od počátku nedávají jednoznačná pozitivní kritéria, je třeba velmi opatrně zvažovat. Jakékoliv rafinovanější a vědecké metody nemohou z podezřelého a riskantního projektu udělat finanční zázrak.

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU – Finanční analýza

Podstata finanční analýzy

Předpokladem úspěšného finančního řízení a jeho běžnou součástí je finanční analýza, která je základním zdrojem informací pro finanční plánování. Informačními zdroji jsou:

• informace z vnějšího okolí podniku pro komparativní (srovnávací) finanční analýzy podniků,

• informace z finančního a manažerského účetnictví podniku.


Finanční analýza se provádí na základě poměrových ukazatelů vytvářených ze základních finančních výkazů:

– rozvahy,– výkazu zisku a ztráty.


Na základě vytvořených podílů z příslušných položek rozvahy, výkazu zisku a ztráty se vypočtou příslušné finanční ukazatele, na jejichž základě se provádí vlastní analýza (rozbor). Výsledky finanční analýzy se promítají do strategického i následně operativního řízení podniku. Slouží k odhalování slabých míst, na které je třeba zaměřit pozornost vedení podniku. To vynikne zejména při mezipodnikovém a meziročním srovnávání, tzv. benchmarkingu.


Finanční analýzu rozlišujeme na:

• technickou – prostý aritmetický výpočet ukazatelů bez účasti finančního analytika,

• fundamentální – vypočtené ukazatele dále hodnotí a komentuje zkušený finanční analytik


Finanční ukazatelé

K základním finančním ukazatelům patří:

• ukazatelé likvidity,• ukazatelé aktivity,• ukazatelé zadluženosti,• ukazatelé výnosnosti, rentability (ziskovosti),• ukazatelé tržní hodnoty firmy.


Ukazatelé likvidity

Měří schopnost podniku uspokojit (vyrovnat) své závazky splatné během krátkého období. Obvykle se vypočítávají ukazatelé:

• běžná likvidita = poměr oběžného majetku ke krátkodobým závazkům,

• pohotová likvidita = poměr oběžného majetku minus zásoby ke krátkodobým závazkům,

• okamžitá likvidita = poměr oběžného majetku minus zásoby minus pohledávky ke krátkodobým závazkům.


Ukazatelé aktivity

Měří schopnost podniku efektivně hospodařit se svým majetkem – aktivy. Souhrnným ukazatelem aktivity je poměr docílených tržeb k celkovým aktivům (obrat celkových aktiv). Vedle toho se používají i dílčí ukazatele, například:

• obrat stálých aktiv = tržeb / stálá aktiva,• doba obratu zásob = zásoby • 365dní / tržby,• doba inkasa = pohledávky • 365dní / výnosy.


Ukazatelé zadluženosti

Měří rozsah, v jakém je podnik financován cizím kapitálem. Počítají se např. jako poměr cizího kapitálu a celkového kapitálu. Při překročení určité meze může být varováním před přijímáním (pro banky poskytováním) dalších úvěrů.


Ukazatelé výnosnosti

Ukazatelé výnosnosti (rentability, profitability, ziskovosti) měří celkovou účinnost hospodaření podniku. Příkladem jsou ukazatelé:

• rentabilita tržeb (poměr zisk k tržbám),• rentabilita aktiv (poměr zisk k aktivům),• výnosnost vlastního kapitálu (poměr zisk k vlastnímu

kapitálu),• výnosnost celkového kapitálu (poměr zisk+ úroky z

cizího kapitálu k celkovému kapitálu).

StavebnictvíFINANCOVÁNÍ PODNIKU – Organizace financování

Ředitelství podniku Ředitelství závodu Vedení stavby-project manager

Strategická a taktická rozhodnutí

Taktická a operativní rozhodnutí

Běžná operativní rozhodnutí

Přijetí finančních politik(investiční,úvěrová, daňová,odpisová atd.)

Realizace politik Financování potřeb stavby podle platebního kalendáře

Zajišťování podnikové likvidity - vnější a vnitřní zdroje

Zajišťování likvidity závodu, přesun zdrojů mezi stavbami,financování svých výdajů

Získávání zdrojů od investorů - fakturace,zálohy

Provoz podnikové banky, centralizace- běžné úhrady z "jediného" podnikového účtu

Ukládání dočasných přebytků v podnik.bance,inkasa,běžná fin.jednání

Předání k úhradě běžných plateb dodavatelům materiálů a poddodavatelům

Přijetí víceletého a ročního fin.plánu vč.plánu cash-flow

Rozpracování fin.plánu a cash-flow,rozpočty nákladů

Výpočet časového plánu stavby spolu s výdaji a příjmy

Krátkodobé a střednědobé fin.investice z přebytků vnitrop. cash-flow, kapit.trh

Financování závodových investic v rámci podn.plánu

Inkaso zádržného na dříve dok.stavbách

Použitá a doporučená literatura:

• Ing. Aleš Tomek, CSc., STAVEBNÍ FIRMA 40, Vydavatelství ČVUT, 1999

• Doc.Ing. Ludmila Hačkajlová, CSc., EKONOMIKA A MANAGEMENT 13, Vydavatelství ČVUT, 2004

• František Ochrana, VEŘEJNÉ ZAKÁZKY (METODY A METODIKA EFEKTIVNÍHO HODNOCENÍ A VÝBĚRU,

• František Ochrana, HODNOCENÍ VEŘEJNÝCH PROJEKTŮ A ZAKÁZEK,

• www.investowords.com

• www.investopedia.com

http://www.investowords.com/




http://www.investopedia.com/




Date post:	09-Jan-2016
Category:	Documents
Upload:	rusk
View:	36 times
Download:	0 times

PŘEHLED STAVEBNICTVÍ A STAVEBNÍCH PODNIKŮ V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Martin Čásenský, CSc. FSv...

Documents