Publikace v odborných časopisech

Vladimír Sedlařík

Obsah

• Proč je vůbec píšeme?

• Co je to článek?

• Než začneme psát…

• Struktura článků.

• Než zašleme do redakce…

• Vlastní hodnotící proces.

• Po přijetí článku.

• Další informace (plagiátorství, co je to impakt faktor, h-index?).

Proč píšeme vědecké články?

Články jsou jedním z nástrojů sdílení informací výzkumu a vývoje, a tedy i prostředkem pokroku v nejrůznějších oblastech lidského bádání.

Z praktického pohledu je to také nástroj, kterým měříme „výkonnost vědy“.

Data Znalosti

Informace Aplikacesdílení informací

Článek v odborném časopise

• Full articles/Original articles

Nejdůležitější typ článku, přináší významné výsledky výzkumu.Obvyklý rozsah 10-25 stran.

• Letters/Rapid Communications/Short Communications

Přináší důležitá sdělení, objevy v daném oboru. Bývají publikovány vezkráceném řízení.Kratší něž full articles.

• Review/Perspectives

Shrnutí současného stavu poznání v daném oboru s odkazem na již publikované práce. Často bývají pouze „na vyzvání“ (by invitation only)

Než začneme psát odborný článek

1) Mám dostatek významných (inovativních) dat?• znalost stavu poznání v dané oblasti je nezbytná (zdroje dat: el. inf. zdroje, knihy …)• pokud je výsledkem výzkumu rozsáhlá studie, je doporučeno vypracovat spíše jeden kvalitní a komplexní článek než několik článků průměrných

2) Jaký časopis mám zvolit?• je nutno zohlednit typ studie, která má být publikována z hlediska zaměření, skupiny možných čtenářů, kvality časopisu (viz dále), dopadu studie – významu dat• některé časopisy publikují jen na vyzvání• je vhodné projít si již publikované články v časopise• použitá literatura může indikovat vhodnou volbu časopisu

3) Jak začít?• psaní odborných publikací se řídí poměrně striktními pravidly včetně formátování• daný formát umožňuje čtení článků na několika úrovních• mohou se vyskytovat odchylky ve formátu, každý časopis má Guide for Authors

Struktura odborného článku

Sekce Význam

Název/Title Jasný popis obsahu.

Autoři a afilace/Authors and affiliations

Definice autorského kolektivu.

Abstrakt/Abstract Stručný popis článku.

Klíčová slova/Keywords Identifikace v databázích.

Hlavní text

Úvod/Introduction Zasazení práce do kontextu.

Metodologie/Methods Vysvětlení, jak byla data získána.

Výsledky/Results Popis toho, co bylo sledováno (objeveno).

Diskuze/Discussion Pojednání o dopadech výsledků.

Shrnutí/Conclusions Obsahuje popis přínosu práce.

Poděkování/Acknowledgments

Identifikuje, kdo pomohl při výzkumu.

Použitá literatura/References

Odkaz na již publikované práce, ze kterých se vycházelo.

Styl a formátování anglického odborného textu

Obecné zásady:

1) Jedna myšlenka = jedna věta

2) Časování• přítomný čas pro známá fakta a hypotézy (např. „The average life of a honeybee is 6 weeks“)

• minulý čas pro popis prováděných experimentů (např. „All the honeybees were maintained at 23°C“)

• minulý čas pro popis výsledků (např. „The average life span of bees was 8 weeks“)

Styl a formátování anglického odborného textu

3) Styl psaní

• psaní bez „omáčky“ (try to avoid embellishment, eliminate redundant phrases)

• krátké věty, použití aktiva může vést k podstatnému zkrácení vět• např. „It was found that there had been…“ (pasivum) vs. „We found that…“ (aktivum)

• zkracování není povoleno (např. „it´s“, „weren´t“, „hasn´t“)

• minimalizace psaní příslovcí (např. „however“, „in addition“. ..)

• důkladná kontrola použití slov a spojení, která jsou pro autora neznámá

Článek napsaný špatnou angličtinou má malé šance na přijetí k publikaci!

(bez ohledu na kvalitu získaných poznatků)

Struktura odborného článku

1) Název

• měl by jasně a výstižně popsat obsah článku• čtenář by měl jasně poznat jestli se daný článek zabývá oblastí jeho zájmu• požití výrazů jako „Study on…“ nebo „Observations of „ by mělo být omezeno, stejně jako zkratek či žargonu• dobrý název publikace a) identifikuje hlavní zaměření práce,

b) začíná zaměřením článkuc) není ambiciózní, zavádějícíd) je kompletní a jasnýe) je krátký

2) Autoři a afilace • mezi autory by měli být zařazeni ti, kteří se na dané práce podíleli určitým intelektuálním podílem

„Tomas Bata University in Zlin, nam. T.G. Masaryka 5555, 76001 Zlin, Czech Republic“

Dodržujte způsob psaní Vašeho jména a příjmení ve všech publikacích!

3) Abstrakt

Struktura odborného článku

• jedná se o souhrn práce obvykle ne delší než 200 slov, který má vypovídající hodnotu i jako samotný text• obsahuje zkráceně popis problému, metodologii, výsledky a závěr• abstrakt by měl poskytnout čtenáři dostatek informací k tomu, aby se rozhodl, jestli bude článek dále číst

4) Klíčová slova

• charakterizují danou práci pro účely databázového vyhledávání• ovlivňují hodnotící proces v redakci časopisu (viz dále)

Struktura odborného článku

5) Úvod (Introduction)

• obvykle 2 až 3 odstavce, ve kterých je jasně uvedena podstata studovaného problému• uvádí se zde nutnost/opodstatnění výzkumu s odkazem na již publikované práce• vymezuje se zde novost/originalita dané práce• stručné naznačení hypotézy a upořádání experimentu

6) Metody (Materials and methods, Experimental part …)

• poskytuje čtenáři dostatek informací k tomu, aby mohl daný experiment reprodukovat, tzn. například identifikaci použitých materiálů, postupů, zařízení, statistické metody použité k ošetření experimentálních dat atd.) • minulý čas, nepoužíváme „já …“

Struktura odborného článku

6) Výsledky (Results)

• logická a jasná prezentace získaných/naměřených dat• výsledky se prezentují převážně po úpravě, tzn. v závislostech na zvolených parametrech (tzv. „raw data“ se mohou uvádět v dodatcích, „supplementary materials“ dle typu periodika a jeho zaměření)• používá se číslovaných grafů a tabulek (ne Excel), na které se odkazuje v textu• formát grafů či tabulek je dán požadavky daného časopisu (viz. Guide for authors)

7) Diskuze (Discussion)

• vysvětlení dosažených výsledků a jejich posazení do kontextu s dosavadními znalostmi a publikovanými pracemi v oboru (v pozitivním i negativním smyslu)• vyjádření se k hypotézám vzneseným v úvodu článku • spekulace, které nejsou podloženy výsledky by se neměly uvádět• pokud to je relevantní, měly by se uvést praktické přínosy získaných poznatků

Struktura odborného článku

6) Shrnutí (Conclusions)

• shrnutí přínosu práce v daném oboru • indukuje využitelnost získaných poznatků• naznačuje možnosti dalšího výzkumu• NEKOPÍRUJE abstrakt

Doporučuje se vyvarovat se• tvrzením, které nejsou podloženy výsledky/daty• nespecifickým vyjádřením (např. „higher temperature“, „at lower rate“ atd.)• náhlému zavádění nových pojmů a hypotéz• je povoleno zamýšlení se (speculation) nad možnými interpretacemi výsledků, ale mělo by se zakládat na faktech

Kontrola jména, afilací, kvality ilustrací a struktury článku je nezbytná.

Struktura odborného článku

7) Poděkování (Acknowledgments)

• uvádí se ti, kdo pomohli k realizaci článku (poskytnutí materiálu zdarma, zprostředkování měření atd.)• možno uvádět i zdroj finanční podpory (grant, poskytovatel)

8) Seznam použité literatury (References)

• každá informace, která není výsledkem experimentu a nebo obecně známá by se měla odkazovat na příslušný literární zdroj • způsob uvádění citací se liší (viz Guide for authors)• uvádění citací je důležité i z pohledu sledování kvality publikace (viz dále)

Před zasláním do redakce

• kontrola angličtiny• kontrola kvality grafů, tabulek, obrázků (dle požadavků redakce)• aktuálnost poznatků • připravit dopis pro editora (Cover letter) – možnost přímého oslovení editora, kde je možno vyzdvihnout význam vaší práce a důvody pro její publikaci v daném časopise

Důvody pro odmítnutí příspěvku bez recenzního řízení (early rejection):

• téma článku nemá význam v širším měřítku• absence novosti – článek popisuje rutinní analýzu pomocí známých metod• článek popisuje ziskovou činnost nebo je limitovaného rozsahu• článek nerespektuje požadavky časopisu• článek se neodvolává na relevantní literární zdroje• špatná angličtina

Vlastní hodnotící proces, po přijetí článku

Autor

Editor

1, 5. Odeslání do redakce3. Přidělení recenzentů dle klíčových slov

Recenzenti

2, 4. Early rejection, rejection, odmítnutí

4. Revize (minor, major)

6. Přijetí k publikace, acceptance

Nakladatel7. Komunikace s autory, proofreading)

8. Publikace, indexace v databázích

Přijetí k publikace, acceptance

Další informace

Impakt faktor (IF)

• jeden z nejvíce používaných ukazatelů kvality akademických publikací (časopisů)• poměr mezi počtem citací aktuálních článků a počtem publikovaných článkůPříklad: Výpočet pro rok 2012:• Počet citací získaných články, které byly publikovány v letech 2011 a 2010 = 505• Počet publikovaných článků v daném časopise v letech 2011 a 2011 = 100IF= 505/100= 5,05

h-index

• používá se k hodnocení výkonu jednotlivce jako míra citovanosti jeho prací• závisí na počtu publikací i na počtu citacíPříklad:h-index = 10, pokud 10 z publikací daného autora bylo alespoň 10 citováno.

Etické hledisko

„Publish AND Perish – if you break ethical rules“

Vyvarujte se následujícího:

• falšování výsledků a dat• plagiátorství včetně nesprávné citace, neoprávněného použití obrázků atd.• současné odeslání článku do dvou a více redakcí• odeslání článků bez vědomí všech spoluautorů• neodpovídající/neoprávněné přiznání finanční podpory• nepřiznání konfliktu zájmů• publikace již publikovaného• neodpovídající spoluautorství jedinců či upření spoluautorství

Autoři mohou být vyzváni k předložení originálních dat.

Děkuji za pozornost

sedlarik@ft.utb.cz

576 038 013, 576 032 280