+ All Categories
Home > Documents > Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Date post: 05-Feb-2016
Category:
Upload: kesia
View: 51 times
Download: 0 times
Share this document with a friend
Description:
Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR. Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR. 1. Pilíř SZP - přímé platby. Zastropování přímých plateb Nesouhlasíme, - PowerPoint PPT Presentation
16
Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR Ing. Martin Pýcha Zemědělský svaz ČR
Transcript
Page 1: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014

a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Ing. Martin PýchaZemědělský svaz ČR

Page 2: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

1. Pilíř SZP - přímé platby

Page 3: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Přímé platby

1. Zastropování přímých plateb Nesouhlasíme, Zmírnění dopadů - odpočtem mezd včetně sociálního a

zdravotního pojištění a teprve zůstatek krácen, Otázka - co je holding řízený jedním zemědělcem (problém

vlastnického propojení subjektů)? Definice: „zemědělským podnikem“ se rozumí soubor všech produkčních

jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu.

 Definice: „zemědělcem“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba či

skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní formu skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území Unie podle článku 52 smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie a která vykonává zemědělskou činnost

Page 4: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Přímé platby

2. GreeningOzelenění je povinné a proto při nesplnění podmínek – riziko ztráty nároku na jakékoliv PP?

x Dobrovolnost ozelenění (tzn. nebude pouze vyplacena 30% část PP).

Krácené prostředky se budou vracet do Bruselu?

- Změna nastavení – snížit rozměr 7% a možnost alternativního zacílení – např. plnění prostřednictvím víceletých pícnin na o.p., apod.

Page 5: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Přímé platby3. SAPS vs. SPS vs. platební nárokyPodpora ukončení současných plateb SAPS i SPS k 31.12.2013.Stále není zcela zřejmé, zda bude pro ČR výhodnější zachování stávajícího principu SAPS, nebo zda přikročit k systému „nároků“.

Stejný systém v celé EU (ČR SAPS x zbytek EU PN – tlak na prodej půdy, cenu půdy a nájem).

SAPS Platební nárokyPružnost, jednoduchost, administrativní nenáročnost

Administrativně náročnější a nákladnější 

Využití stávajícího systému – nižší náklady Nárok pouze ten kdo žádal v roce 2011

Bude každoročně z národní obálky vytvářena národní rezerva ve výši 3% -  pro mladé začínající farmáře

Hrozba nevyužívané půdy (zánik nároku po dvou letech) a vracení peněz do Bruselu

Page 6: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Přímé platby

4. Couplované platbyCitlivé komodityNutnost rozšířit o více než 10% nebo vyčlenit cukrovku (zachovat

systém kvót u cukrovky)Zrušení cukerní kvóty a cukerní platby v roce 2015:- Schází možnost zvýšené couplované platby ve výši 5% z PP- Vepřové maso a drůbež

Definice aktivního farmáře Roční částka přímých plateb musí být vyšší než 5% všech příjmů

z nezemědělských činností Vyloučení části podniků z podpor PP. Jak se budou posuzovat tržby z BPS? Kam budou nasměrovány peníze z krácených přímých plateb?

Page 7: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Přímé platby

5. Zrušení mléčných kvót Riziko zvýšení dovozů mléčných výrobků navýšení produkce do 3 let o 20 až 30 %pokles ceny

Page 8: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Program rozvoje venkova

Page 9: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR
Page 10: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR
Page 11: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

39 159 54 174 75 684 88 564125 230

182 331250 453 279 033

339 529

472 258

617 516

1 449 905

2 447 145

0

500 000

1 000 000

1 500 000

2 000 000

2 500 000

Srovnání výsledků zem. podniků zemí EU-27 v síti FADN za r.2007-aktiva celkem po přepočtu na Kč/ha

Page 12: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Program rozvoje venkova v ČRProgram rozvoje venkova v ČRZastoupení jednotlivých os v Programech rozvoje venkova 2007-2013 – příspěvek EAFRD

EU-27 EU-15 EU-12 ČR

Osa 1 34 % 31 % 39 % 22 %

Osa 2 44 % 50 % 34 % 55 %

Osa 3 14 % 10 % 20 % 17 %

Leader 6 % 7 % 4 % 5 %

Technická pomoc 2 % 2 % 3 % 1 %

• Pokles zemědělské produkce• Růst agrárních dovozů především výrobků s vyšší přidanou hodnotou• Zadluženost = Cizí zdroje/vlastní kapitál ve výši 29,3 % (8. místo v EU).• Kapitálová vybavenost (20. místo v EU).• Rostoucí rozdíl mezd v zem. a národním hospodářstvím a horšující se

věková struktura prac. v zemědělství (45 % pracovníků ve věkové skupině 45 – 59 let, 10 % ve skupině 60 let a více).

Page 13: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Program rozvoje venkova

• Obhajoba zdrojů PRV (nyní 167% EU27 – vyhovuje nám výpočet historické částky z 50%, druhá část by se měla vyjednat alespoň z 80% druhé poloviny).

• Posílit investice na modernizaci zemědělských a potravinářských podniků.

• Přehodnocení počtu programů v II. pilíři pro úspory na jejich vyhodnocování a administraci (PUZČ).

• Podpora dotací pojištění zemědělských komodit do 50% plateb - nevyřazovat velké podniky.

• Podporu slučování odbytových organizací (vyšší podíl na národním trhu).

• U podpory ekologického zemědělství odlišit skutečnou výrobu biopotravin od ekologické údržby krajiny..

• AEO – posílit potenciál opatření na orné půdě – zejména využít greeningu jako baseline a vystavět na něm jednoduchá opatření jdoucí nad jeho rámec v obdobné logice.

Page 14: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

SZP – Program rozvoje venkova

LFA – obhájit jejich rozsah ve stávajícím rozměru, platit pouze z II.pilíře. -Zavádění degresity LFA plateb!!!-Prosazovat rozšíření LFA – S o suché oblasti a těžkou půdu. -Citlivá otázka plateb na veškerou zem. půdu – předpokládaný pokles podpor na travní porosty. -Je třeba hledat vyvážený model toku podpor do sektoru masného i mléčného skotu.

Page 15: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Co říci závěrem?Potřebujeme takový systém PP, aby: Nediskriminoval žádnou skupinu podnikatelů (malí x velcí) Podporoval zemědělskou produkci (tím i zaměstnanosti) Nevytvářel nadbytečnou administrativní a ekonomickou zátěž (např. vlivem

nadměrných environmentálních povinností).Potřebujeme takový PRV, aby: Podporoval konkurenceschopnost zemědělců ale i potravinářů,(především podporou investic a sdružování do odbytových družstev) Změnou nastavení podpory v LFA nedošlo k likvidaci zemědělců, Lepší spolupráci zemědělců a potravinářů se školami, výzkumnými ústavy

(inovace, výchova nové generace), Nastavení takových AEO opatření aby zohledňovala nejen OŽP ale i

produkční roli zemědělců Potřebujeme politickou podporu (vláda, MZe,

kraje, obce).

Page 16: Reforma společné zemědělské politiky po roce 2014 a její nastavení v ČR z pohledu ZS ČR

Děkuji za pozornost.


Recommended